Druhá strana (8 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(11:33) Morigan -> Ketryn: (Tak jsem si vzpomněla, že Anabella asi taky bydlí u vás, ne?)
(11:36) Ketryn -> Morigan: (Ne, ta byla s Jamesem u Olleho. A taky tam byla Gwen.)
(11:39) Morigan -> Ketryn: (No Gwen, ta už je tam asi nastěhovaná :-D Já si snad musím najít, kdo odjel a kdo ne, myslela jsem, že James odjel s námi...)
(11:42) Ketryn -> Morigan: (Aha, myslela jsem že tam zůstal, že jste ho nebrali do Birky. A právě jsi ho přesvědčila, aby zůstal s Anabell,
(11:59) Morigan -> Ketryn: (Ty jo, tak možná je to v mailech, ale tady to není, je tam ten časový skok. Ale poslední co tam je je Jamesovo tvrzení, že kam půjdu já, tam ona taky, kvůli tomu, co mu řekla Anabell, takže si myslím, že je pryč. Možná není přímo s námi, byli jsme na skupiny, ale ve Wotanu není.)
(12:03) Morigan -> Ketryn: (V tom případě tam máte i Anabell a pěknou školku :-D )
(12:05) Ketryn -> Morigan: )(Aha tak to jo:-)
(12:07) Morigan -> Ketryn: K6
(12:08) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(12:12) Morigan -> Ketryn: Teprve v kuchyni si uvědomíš, že zase cítíš pouto. Není tam nic konkrétního, ale už jen ten pocit, který ti poslední týdny tolik chyběl, tu zase je.
(12:43) Ketryn -> Morigan: Ufff, tak to se mi taky hodně uleví! Pouto je jak moje další končetina nebo jak bych to řekla. Na chvíli se posadím a snažím se na Richieho soustředit.
(12:48) Morigan -> Ketryn: Tak si můžeš hodit ještě jednou.
(13:00) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(13:09) Morigan -> Ketryn: Tak se ti povede na něj přímo napojit. Najednou se díváš jeho očima na moře přes zábradlí velké lodi a celá paluba se pod tebou houpe.
(13:14) Ketryn -> Morigan: "Richie!" do očí mi vyhrknou slzy úlevy
(13:16) Morigan -> Ketryn: Vidíš, to si můžeš hodit ještě jednou, jestli tě slyší!
(13:17) Ketryn -> Morigan: Soustředím se, jestli mě může taky zaznamenat?
(13:17) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(13:17) Ketryn -> Morigan: To mi to nějak jde :-D
(13:19) Morigan -> Ketryn: Tak to málem spadne přes zábradlí, jak se lekne :-D
(13:21) Ketryn -> Morigan: No já bych mu nejraději skočila kolem krku! Ten pocit prázdnoty bez pouta byl hrozný. I když tedy Richieho ho vlastně nezažil.
(13:21) Ketryn -> Morigan: "Jsi v pořádku?"
(13:26) Morigan -> Ketryn: "No... ano, jsem..." odpoví trochu zmateně.
(13:30) Ketryn -> Morigan: "Kdy máte doplout do Svobodné? Máš nějaké nové zprávy?" Je na mě znát, že mám strach, že už tam skoro bude.
(13:52) Morigan -> Ketryn: Občas se mi daří spojit s Nialem, řekne ti raději už v duchu, aby nevypadal jako blázen. Budeme muset jasně rozhodnout, kde přesně chceme přistát.
(13:56) Ketryn -> Morigan: "A začínají ve Svobodné nějak tajně fungovat? Vyřiď prosím Nialovi, že Morigan je v pořádku, ale že se s ní teď nepůjde spojit...myslím, že jí vůbec neucítí."
(13:59) Morigan -> Ketryn: Proč, kde je?? zbystří. Hlavou mu projede něco jako "co tam zase děláte"...
(14:04) Ketryn -> Morigan: "Pryč... v minulosti Svobodné..." pokusím se mu poslat nějaký obrázky. Jako tohle je přes pouto fakt těžké nějak vysvětlit. "Vrátí se... snad...až splní, co po ní chtějí." Nedokážu zapřít, jak jsem z toho zničená a na nervy.

(20:19) Morigan -> Margare-tka: Zatmí se ti před očima a svět se na chvilku otočí. A zůstane otočený, protože ležíš. Ve tmě.
(21:00) Margare-tka -> Morigan: Tak se snažím rozkoukat.Jestli jsem v ložnici.
(21:04) Morigan -> Margare-tka: Spíš podle hmatu, ale ano, vypadá to, že jsi.
(21:23) Margare-tka -> Morigan: Aha, tak se pokusím rozsvítit svíčku. Aby se ujistila, že jsem tam kde jsem. A sama nevím co chci, mám pocit, že je fakt špatně, že jsi zůstala někde v minulosti, doufám, že se tohle nikdy nedozví Derek.¨
(21:33) Morigan -> Margare-tka: To po chvíli zvládneš po hmatu. Jsi opravdu ve své ložnici v Kattegattu.
(22:03) Margare-tka -> Morigan: Jako jsem ráda, ale stejně je to v prdeli. Fakt velké prdeli. Tak vstanu a jdu k Sáře se na ni podívat, sednu si tam a si začnu brečet. Co budeme dělat.
(22:08) Morigan -> Margare-tka: Sára tvrdě spí.
(22:16) Margare-tka -> Morigan: Tak ji pohladím a jdu se něčeho napít, nějaké kořalky do kuchyně.
(22:32) Morigan -> Margare-tka: Tak to je možná dobrý nápad. Určitě víš, kde je máte uložené. Překvapí tě, jaká je tam všude zima oproti tomu, kde jsme byli ještě nedávno.
(22:40) Margare-tka -> Morigan: "Bohové tady je zima." říkám si a jdu hledat tu kořalku.
(22:41) Morigan -> Margare-tka: Ta tě trochu zahřeje.
(22:48) Margare-tka -> Morigan: Tak si tam na chvilku sednu ke kamnům, třeba ještě jsou teplé. A vzala jsem si pléd. Nějak musím vymyslet co budu dělat.
(22:50) Margare-tka -> Morigan: Potkala jsem někoho?
(22:51) Morigan -> Margare-tka: Ne, je noc, takže se uvnitř všichni asi spí.
(22:59) Margare-tka -> Morigan: Tak si s sebou ještě vezmu trochu a jdu do ložnice.
(23:02) Morigan -> Margare-tka: Sáru nic nevzbudilo, pořád spí.
(23:03) Margare-tka -> Morigan: Tak si tam sednu s tím pitím do postele a myslím na tebe. Vůbec nesouhlasím s tím, že jsi tam zůstala sama. Ale rozhodla jsi se.
(23:12) Morigan -> Margare-tka: Tak předpokládám, že jsi vzhůru až do rozednění.
(23:36) Margare-tka -> Morigan: Pokusím se pak usnout jestli to jde, pokud ne tak bdím.
(23:36) Margare-tka -> Morigan: Ale asi spíš neusnu, když byl den.

(19:54) Morigan -> Ketryn: Zdá se, že je to opravdu tak, že ses ocitla ve stejném momentu, ve kterém jsi původně zmizela.
(19:57) Ketryn -> Morigan: Nemůžu tomu uvěřit. Pokusím se asi ještě usnout, ale nevím, jestli jsem toho schopná.
(19:57) Morigan -> Ketryn: k6
(19:57) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(20:10) Margare-tka: //Jsem tu ale budu tu málo pracujeme. Tak klidně pište.//
(20:11) Morigan: //My už hrajeme zvlášť, takže hraj jak můžeš :-)//
(20:15) Morigan -> Ketryn: Tak to úplně neusneš.
(20:17) Ketryn -> Morigan: Ani se po tom všem nedivím
(20:18) Morigan -> Ketryn: Postupně se začne za okenicemi rozednívat, všechno to sleduješ.
(20:25) Ketryn -> Morigan: Tak pak začneme s dětmi nějak vstávat. Stále jsem z toho všeho mimo.
(20:29) Morigan -> Ketryn: Vesnice se probouzí úplně stejně jako vždy, pro ně není nic neobvyklého, to jenom pro tebe.
(20:30) Ketryn -> Morigan: Jako je to fakt divné prožít x dní někde a pak se vrátit do toho samého okamžiku.
(20:31) Ketryn -> Morigan: Snažím se vzpamatovat a fungovat jako obvykle. Mathiase mám přivázaného na sobě a Ydu taky nepouštím z dohledu. Nejdřív nám všem v domě dojdu udělat snídani.
(20:46) Morigan -> Ketryn: (Já už si nepamatuju, jak jste tam bydleli :-D)
(20:47) Ketryn -> Morigan: (Myslím, že jsme tam byly s Weranou a klukama. Ale taky si nejsem jistá, ono to bylo asi jen jednu nebo dvě noci, než jsme zmizely.)
(21:04) Morigan -> Ketryn: (Asi jo, tak to tak necháme. V tom případě jsi první vzhůru a můžeš klidně připravit něco k jídlu, pokud chceš.
(21:05) Morigan -> Ketryn: Měla jsi na sobě hábit a všechno, cos měla na sobě předtím, ale to předpokládám, že sis nějak sundala a převlékla se. Je tu mnohem větší zima, než byla v pokojích, kde jsme trávili poslední týdny čas.
(21:07) Ketryn -> Morigan: Jo, to jsem se samozřejmě převlékla. A pak jdu i s dětmi udělat snídani.

(18:13) Morigan: "Tak jo. Tak jo, dohodnuto," podívám se na Azazela.
(18:14) Margare-tka: "Mor, jen pokud si nejsi jistá, tak to nedělej."
(18:14) Margare-tka: ještě tě jednou ujistím.
(18:16) Ketryn: Taky se mi to vůbec nelíbí :-( Každopádně tě jdu obejmout.
(18:19) Morigan: Rychle stihnu obejmout Katryn, než se Azazel objeví těsně u nás. "Dovolíte?" řekne.
(18:24) Ketryn: Probodnu ho pohledem a neochotně tě pustím. "Dávej na sebe pozor a brzy se nám vrať."
(18:24) Morigan: Pomůže mi se postavit a i když vážně nechci, aby se mě dotýkal démon, ale nemám moc šanci se tomu bránit.
(18:25) Morigan: Pak udělá jen takový krátký pohyb rukou, jako by luskl prsty a moje pouta bez jakéhokoli zvuku najednou zmizí. Málem znovu spadnu na kolena.
(18:25) Morigan: "Takže opravdu dohodnuto?" zeptá se ještě naposledy.
(18:25) Morigan: Kývnu. "Dohodnuto."
(18:28) Morigan: Popadne mě za rameno a tvář a přitáhne k sobě, aby mě políbil. To je to poslední, co bych čekala, takže jsem se moc bránit nestihla. "Dohoda stvrzena," usměje se potom, pustí mě a o krok ustoupí. "Šťastnou cestu," podívá se na vás a luskne prsty, tentokrát oběma rukama.
(18:30) Ketryn: To tedy taky koukám, jak ztvrdil vaši dohodu. Aspoň už nemáš ta pouta.
(18:31) Morigan -> Ketryn: Zatmí se ti před očima a svět se na chvilku otočí. A zůstane otočený, protože ležíš. Ve tmě.
(18:33) Ketryn -> Morigan: Posadím se snažím se zorientovat.
(18:34) Morigan -> Ketryn: Jsi na posteli, ale zbytek moc nevidíš, je hluboká noc.
(18:35) Ketryn -> Morigan: Pohmatem zjišťuji, jestli jsem v "naší" ložnici u Asbjorna a podle paměti se snažím najít svíčku a zapálit ji.
(18:45) Morigan -> Ketryn: Jo, jsi přesvědčená, že jsi v té ložnici a najdeš i svíčku.
(18:47) Ketryn -> Morigan: Tak ji zapálím a okamžitě jdu k Mathiasovi a dívám se po Ydě.
(19:02) Ketryn -> Morigan: A Mathiase zkusím hned nakojit, abych se zas rozkojila. A jsem stále v šoku a nemůžu uvěřit, že jsem zpátky, zatímco ty jsi tam zůstala :-(
(19:04) Morigan -> Ketryn: Obě děti spí a jsou tam, kde mají být.
(19:05) Ketryn -> Morigan: Opravdu tomu nemůžu uvěřit a hodně dlouho dobu se na ně dívám.
(19:20) Ketryn -> Morigan: Vezmu si je pak oba k sobě do postele a přitisknu je k sobě.
(19:26) Morigan -> Ketryn: To se asi probudí, ale myslím, že to nevadí.
(19:29) Ketryn -> Morigan: Ne, to nevadí, mám je u sebe a zase je uspím. Na jednu stranu jsem šťastná, že jsem zpátky a mám je u sebe, ale na druhou jsem v krizi, že ty jsi tam zůstala.

(17:18) Ketryn: Ježiš, co po tobě chce???! Tohle není vůbec dobrý nápad.
(17:19) Margare-tka: Já už nevím co na to říct.
(17:22) Margare-tka: Nechci aby jsi s ním uzavírala u dohodu. Ale zase mi nedošlo, že by nás nemusel poslat zpět.
(17:23) Margare-tka: Já nevím, podle toho co by po tobě chtěl.
(17:29) Morigan: "A když to nepůjde, když nebudu mít možnost ti to nějak...poskytnout nebo jakkoliv opatřit, když to nebude v mých silách, naše dohoda bude stejně platit?" ujišťuju se, tohle je důležité.
(17:30) Morigan: Přimnouří žluté oči. "Ano. Pokud to opravdu nebude v tvých silách, pak budu mít smůlu. A všechno bude platit."
(17:32) Margare-tka: NO to by mě zajímalo co po tobě chce.
(17:34) Ketryn: To mě tedy taky... :-/
(17:37) Morigan: "Katryn," obrátím se na tebe. "Musíš... musíš to Ragnarovi nějak vysvětlit," řeknu vyčerpaně.
(17:43) Margare-tka: "Pokud na to chceš kývnout Mor, tak bychom toho, že jsme tu mohli využít a domluvit co doma uděláme."
(17:45) Morigan: "Jako co?" podklesnu zase na všechny čtyři.
(17:46) Margare-tka: "I když je fakt, že toho moc domluvit nejde. Pokusím se domluvit s těmi co jsou od vás u nás." řeknu jen.
(17:49) Ketryn: "Jo, všechno mu to řeknu a vyřídím," slíbím se slzami v očích.
(17:50) Margare-tka: "Hlavně ho musíš přsvědčit až přijede, aby nedělal blbost, vypadá, že ji udělá. V tom snu, tak nevím co na to bylo pravdy."
(17:51) Ketryn: "Nevím, jak se domluvit," vzdychnu. "Jedině že by ses chtěla vrátit se mnou, ale to tam nebudeš chtít nechat Sáru..."
(17:52) Margare-tka: "Sáru tam nechat nemůžu. Kat vždyť víš, to s ní nikdo neumí. To už bych tu mohla zůstat, pokud měl tenhle pravdu."
(17:52) Ketryn: "Já vím..." :-(
(17:53) Margare-tka: "Je ještě malá, abych ji v tom nechala, nechápe to."
(17:54) Morigan: "Kdybyste to museli dokázat beze mě, neváhejte," pokračuju. "Řekni Ragnarovi, že věřím, že udělá to, co bude považovat za nejlepší a že to udělá dobře."
(17:54) Margare-tka: Mám chu´t se tam zhroutit, já to taky nechápu, jak jsem jí to mohla udělat. "Tak ráda bych se vrátila k vám, ale nemůžu, za to je můžu já.."
(17:55) Margare-tka: "Mor je něco co víte jen vy dva a na základě toho by ho Kat přesvědčila?"
(17:56) Morigan: "Jak to myslíš? On Katryn věří."
(17:57) Margare-tka: "Já vím, že věří, ale jen mě napadlo jestli není něco co by tomu pomohlo."
(17:59) Morigan: "Přesvědčit o něčem Ragnara je nadlidský úkol, vím to, ale zkus to, Kat."
(18:00) Margare-tka: "To mu jako chceš říct, že Mor je v minulosti? nebo jako, že je ve svobodný? To skočí na loď a popluje tam..... "
(18:05) Ketryn: "Nevím, prostě si s ním budu muset promluvit," řeknu nešťastně. "Snad ho přesvědčím, budu se opravdu snažit ze všech sil," slíbím.
(18:09) Margare-tka: No já se koukám dost skepticky, když jsem ho v tom snu viděla, nepřesvědčilo by ho ani kdyby měl dynamitovou nálož pod zadkem.

(16:36) Morigan: "Přesně!" zaraduje se Azazel. "Dokonce to ani neurčuje místo! Jak by asi přemýšlela, kdyby jí ten kov nerozežíral žíly zevnitř."
(16:37) Margare-tka: "Tak já nevím, ale dohodu měl Rogan. Ale zasáhl do našeho života..... nevím jestli to jen tak může. je to pole vašich pravidel? Nevrátit nás tam kam paříme a z toho času a místa, kde jsi nás vzal?"
(16:38) Margare-tka: "Ale bylo by moc dobré, kdyby jsi z toho co se stejně musí stát měl ještě jednu dohodu."
(16:39) Margare-tka: Kouknu na tebe.
(16:40) Morigan: "Ano. Ano.A... na tu poslední otázku nevím, jak odpovědět, asi: ne, nemusím vás vrátit do toho času a místa, kde jsem vás vzal."
(16:40) Morigan: Usměje se na tebe démon.
(16:42) Morigan: "Takže abychom si to shrnuli," sepne ruce Azazel. "Nabízíš spolupráci, svou krev gráinne, nabízíš, že splníš, co potřebujeme bezprostředně k vytvoření Jezdce, nabízíš, že nezabiješ nikoho z nich, i když bys hrozně moc chtěla."
(16:42) Morigan: "Ano," řeknu.
(16:43) Morigan: "Za to chceš, abych tyhle dvě vrátil zpátky do vašeho času hned teď."
(16:43) Ketryn: To je šílené
(16:43) Morigan: "Abys ty dvě vrátil přesně do času a místa, odkud jsi je vzal. Přesně do té noci!" upřesním hodně důrazně.
(16:43) Morigan: "Tím by se zamezilo pár tragédiím, že jo," poznamená ironicky.
(16:44) Margare-tka: "Mor stejně to, ale nespasí Ragnarovi šílenosti co vyvede až zjistí, že mu zmizíš."
(16:45) Ketryn: Mě už z toho vážně trefí šlak!
(16:46) Ketryn: "Jak dlouho má tenhle váš šílený plán na vytvoření jezdce trvat? A kdy a kam pak vrátíš Morigan?"
(16:46) Margare-tka: "Je to blbost.....Nech udělat chybu jen jeho. Taková smlouva bude mít vždycky nějakou dohru. "
(16:46) Morigan: "Kat," obrátím se ke Katryn. "Postaráš se o moje kluky a Ragnarovi to řekneš. Ujistíš ho, že se vrátím. A že ho miluji nade vše." Nechci to tam říkat před nimi, ale nemám jinou možnosti.
(16:46) Morigan: To by docela mohlo zabránit jeho šílenostem.
(16:47) Morigan: "Morigan vrátím tam, kam zrovna dojde čas," odpoví Azazel. "Promiňte, jsem trochu dojatý."
(16:47) Margare-tka: "No nevím. Tohle nepomůže, zblázní se...."
(16:49) Morigan: "V žádné dohodě totiž není, že vrátí i vás dvě. Protože v původní ani nebylo, že vás sem přenese, to se prostě stalo bez jeho vědomého přičinění," snažím se vám rychle vysvětlit. "On musí vrátit jenom mě, ale vás nemusí."
(16:49) Ketryn: "Tohle je šílenost!" jsem zoufalá. "Jak dlouho to může trvat?? Týden, měsíc, rok??" zkusím se zeptat ještě jednou.
(16:50) Ketryn: "No bezva..." to mi před tím vůbec nedošlo. "Takže by nás nevrátil..."
(16:50) Morigan: Azazel tleskne. "U všech démonů, ona se učí vážně rychle! Začínám jí zbožňovat. Sakra, blbé slovo."
(16:50) Morigan: "Když bude spolupracovat, pár týdnů, hádám," odpoví.
(16:51) Morigan: "Budu," ujistím ho.
(16:52) Margare-tka: Já už na to nemám slov.
(16:55) Morigan: "Jsem ochoten přistoupit na to, že ty budeš spolupracovat v ohledech, které jsme už předtím vyjmenovali a já je přenesu zpět do jejich času hned teď," řekne nakonec Azazel.
(17:00) Morigan: "Ty je přeneseš hned teď do stejného místa a času, odkud jsi je odnesl!" opravím ho znovu a důrazně.
(17:01) Morigan: "No, takže," řekne rozvážně. "To už je vcelku náročnější záležítost. To už se trochu zapotím, chápeš?"
(17:02) Morigan: "Chápu. Za to chceš něco dalšího," konstatuji.
(17:02) Morigan: "Hm... jo," přikývne.
(17:06) Morigan: "Co?" klesnou mi znovu ruce z okovy.
(17:07) Morigan: "Víš, že bych si moc rád řekl o tvojí duši," přizná. "Zatraceně moc rád!"
(17:07) Morigan: To jsem hodně vyděšená a ani na to nic nedokážu říct.
(17:11) Morigan: "Ale ty konkrétně mi můžeš umožnit ještě něco specifického, o co bych stál. Takže vylepšíme tu naší dohodu a já tyhle dvě vrátím přesně do toho času a místa, odkud jsem je odnesl. A ty na oplátku..." dojde ke mě, přiklekne a nakloní se tak těsně, aby mi to mohl neslyšně zašeptat do ucha.
(17:12) Morigan: Zůstanu na něj zírat. "To... nemůžu ti přece přislíbit něco, co mi vůbec nenáleží... co ti nijak nemůžu dát..."
(17:13) Morigan: "Budeš mi to moct dát v budoucnu. Třeba. Mám takové tušení, že ano."
(17:13) Morigan: "Ale nepatří mi to... ani jsem nevěděla, že je možné... že může být... o tohle nemůžeš žádat mě!"
(17:14) Morigan: "Když budeš mít možnost mi to poskytnout, tak to uděláš."

(15:30) Ketryn: On je vážně magor... Nejhlubší poslání? Je mi fakt zle.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(15:40) Morigan: "K dohodě patří, že tě pak Azazel vrátí do tvého času. Vás tedy," řekne Rogan.
(15:41) Ketryn: No, tak aspoň něco pozitivního. I když jim stále nevěřím a moc naděje mi to nedodává.
(15:44) Morigan: "No jo. Jsem dobrák od kosti," kývne souhlasně Azazel.
(15:48) Morigan: "Jo, dobrák od kosti a tady šlechtický levoboček, co si myslí, že je vyvolený!" odplivnu si znovu. "Tým snů, vážně."
(15:49) Morigan: "Ale já jsem vyvolený," řekne Rogan.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(15:51) Morigan: "Víš co by mě zajímalo? Jestli jsi vůbec někdy viděl draka zblízka. Viděl?"
(15:51) Margare-tka: Já to nekomentuji. Nemám slov, takže zbytečně jsme tři týdny hledaly v knihovně. Možná tak na obrázku.
(15:52) Morigan: Rogan mi neodpoví.
(15:55) Morigan: "Proto tu máme gráinne," poznamená Azazel jakoby mimochodem.
(15:57) Morigan: "Aha," ušklíbne se vysíleně. "Takže co si mám představit, že mi prostě jen rozříznete ruku, vezmete si trochu krve z mého ramene a pak mě tady to monstrum pošle zpátky domů? Nebo... potřebujete něco víc?"
(15:57) Morigan: *ušklíbnu
(15:58) Morigan: "Co myslíš?" podívá se na mě Azazel. Není pro mě lehké dívat se démonovi do očí.
(15:59) Ketryn: Tam bude ještě háčků.
(16:01) Morigan: "Chcete něco říct? Ruelonové náramky jsem jednou měla na rukou týdny. Ne, nemohla jsem čarovat, ale byla jsem hodně nepohodlné břímě, které ten hajzl vláčel sebou. A předtím jsem týdny ležela v kobce obložené ruelonem. Řezali do mě ruelonovým nožem. Možná teď vypadám na umření, ale věřte mi, tak to není a nebude. Potřebovali byste toho zatraceně víc," zvednu ruce, kůže pod náramky na zápěstích je viditelně popálená a rudá.
(16:03) Margare-tka: No ani by mě nepřekvapilo, kdyby jsi je nějak magicky zranila, myslím, že už musíš být proti něco trochu odolná.
(16:03) Margare-tka: No ani by mě nepřekvapilo, kdyby jsi je nějak magicky zranila, myslím, že už musíš být proti něco trochu odolná.
(16:05) Morigan: "Nevím, co přesně ode mě tenhle posedlý levoboček a jeho posluhovači chtějí. Co chce démon to už vůbec ne. Asi mě můžete ke spolupráci přinutit - no, nebo taky ne, protože kdoví, co ode mě potřebujete. Třeba potřebujete něco, co půjde bez mého dobrovolného souhlasu jen těžko. A já se umím hodně stavět na odpor."
(16:07) Morigan: "Nakonec bych tě zlomil," oznámí mi Azazel klidně, s úsměvem.
(16:07) Morigan: "Asi ano. Ale stačí vám zlomená gráinne?" pokouším se v jejich výrazech vypátrat odpověď, protože střílím od boku.
(16:08) Morigan: Azazel se zasměje. "Dostáváme se na tenký led," řekne.
(16:10) Morigan: "Nebo to můžeme udělat jinak," pokračuju pomalu. "Budu spolupracovat. Nikomu neublížím, nikoho nezradím a udělám to, co od gráinne potřebujete, aby se z něj stal Jezdec."
(16:10) Morigan: Démon se odtrhne od kmene, o který se opíral, plný zájmu. "Cítím ve vzduchu dohodu!" prohlásí nadšeně.
(16:11) Morigan: "Uzavíráš dohody, ne? To je to, co děláš," ujišťuju se.
(16:12) Morigan: "Mimo jiné," mávne rukou. "Ale dohody miluju."
(16:13) Morigan: "Počkej Azazeli, nemůžeš vymazat jednu dohodu druhou!" přeruší ho Rogan.
(16:13) Morigan: "Nemůžeš porušit pravidla!"

Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(09:11) Ketryn: Nemám slov, tohle je ještě větší krize, než jsem si myslela. Jsme v totální prdeli a domů už se asi nikdy nevrátíme. A ještě ke všemu jsme tu s Margaret úplným omylem a zbytečně. Tohle už nedávám a jen šokovaně koukám před sebe.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(09:39) Morigan: //Ahoj :-)//
(09:40) Ketryn: //Ahoj :-)//
(10:33) Morigan: I přes ty pouta se snažím aspoň trochu myslet. "Takže jaký je plán, vy dva experti?" vydechnu. "Mám u toho umřít?"
(10:39) Ketryn: No, asi se to od nás očekává.
(10:39) Morigan: "To doufám, že ne," prohlásí Azazel. "Máš takovou chuť?"
(10:43) Morigan: Podívám se na něj. "Pokládáš tuhle otázku čarodějce, co má na rukou ruelon, to je trochu nefér," ušklíbnu se. "Ale ne, nemám."
(10:47) Ketryn: Já mám chuť, aby umřeli ti čtyři.
(11:00) Morigan: "Rogane, měl by sis hlídat záda, gráinne tě hodně nenávidí," ušklíbne se Azazel.
(11:00) Morigan: "Já vím," řekne Rogan vážně.
(11:13) Morigan: "Ostatně nevěřila ti od začátku," poznamená Azazel.
(11:14) Morigan: "To vím taky. Každou noc jako by čekala, že se jí pokusím zabít, nebo zvažovala, jestli mi ten svůj nůž nebodne do krku," řekne Rogan hořce. "Bylo to hodně napínavé."
(11:14) Morigan: "Neskutečně lituju, že jsem to neudělala!" řeknu.
(11:14) Morigan: "Ale to by bylo chyba, drahá," opře se Azazel o kmen. "Tím by sis asi dokonale zavřela cestu domů."
(11:15) Morigan: *byla
(11:30) Ketryn: Měla jsi ho zabít a vykuchat.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(12:29) Morigan: "A teď jí mám otevřenou?" odkašlu si. "Nemám ten pocit."
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(12:35) Ketryn: tomu tak nevěřím
(12:36) Morigan: "Pocit je pocit, pravda je pravda," řekne Azazel.
(12:37) Ketryn: No, tihle dva budou rozhodně hrozní pravdomluvci.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(14:07) Morigan: //Už jsem tady, učila jsem. Teda ještě mám za chvilku jednu hodinu.//
(14:11) Morigan: "Démoni lžou. To jsem si v těch knížkách stihla přečíst," řeknu a znovu si odplivnu krev.
(14:11) Morigan: "Nikdy o dohodách!" poučí mě Azazel.
(14:15) Morigan: "O té dohodě nic nevím, jsem jen předmět, ne? Který tady má vykrvácet."
(14:17) Morigan: "Ten ruelon ti způsobuje samé temné myšlenky, drahá," zakroutí hlavou démon. "Rozhodně nemusíš vykrvácet a rozhodně ne tady. Ještě ani nemáme všechno."
(14:19) Morigan: "Jo," řeknu a pokusím se v kleku aspoň trochu napřímit a podívat se Azazelovi do očí, i když je to hodně nepříjemné. "Potřebujete Ezekiela, že jo?"
(14:20) Morigan: Démon zatne zuby. "No vida, dávala pozor," ušklíbne se.
(14:21) Morigan: "A to je přece anděl. Ne, že bych věděla, jak to funguje, ale anděla si žádnou dohodou nezavážeš, nebo jo?" pokračuju.
(14:24) Morigan: Azazelovy oči jsou na světle jasně žluté, dívá se na mě pátravě, aniž by se dalo poznat, co si o těchto poznámkách myslí.
(14:26) Morigan: "Co se týče krve, budeme potřebovat jen trochu. Rogan má skutečně dědictví jezdců a může se jedním z nich stát. V současné době jediným na světě," řekne.
(14:26) Morigan: "Ve skutečnosti je mi to úplně ukradené, ale uzavřeli jsme dohodu a já svou část můžu splnit," dodá odlehčeně.
(14:28) Morigan: "Morigan," promluví Rogan. "Vím, že je to z tvého pohledu kruté. Ale je to moje nejhlubší poslání. Můžu všechno změnit. Když je někdo jediný, kdo může něco udělat, tak to udělat musí! Ať to stojí cokoli."
(14:29) Morigan: Podívám se mu do očí. Zahrál na strunu, které někde uvnitř rozumím a asi to ani neví. To ale nic nemění. "Víš co? Já doufám, že se ti to nepovede a že ti ten drak ukousne hlavu!" pronesu nenávistně.

Nemám slov, tohle je ještě větší krize, než jsem si myslela. Jsme v totální prdeli a domů už se asi nikdy nevrátíme. A ještě ke všemu jsme tu s Margaret úplným omylem a zbytečně. Tohle už nedávám a jen šokovaně koukám před sebe.

(23:16) Morigan: Azazel se zachmuří. "Jediná věc, kterou sám nevím. Chtěl jsem přenést jenom tebe. Skok v čase není úplně jednoduchá věc, ale jako by vás něco z minulosti k sobě vázalo. Vás dvě ještě víc," ukáže na mě a na Katryn. "Není divu. Znám vaši minulost," pousměje se chladně. "Neplánoval jsem to, ale nakonec jsem měl prostor pro svoje krásné sny. Čarodějka by mohla přijít na to, že v těch snech je něco divného, tak jsem to neriskoval. Beztak jsi to směřovala na správnou cestu, když tě tady mladý pán zásoboval ze své knihovny. Ale ne, tyhle dvě potřebovat nebudeme, jestli se mě někdo ptá na tohle."
(23:17) Margare-tka: Tak to je super, že jsme tu zbytečně.
(23:22) Morigan: Opravdu dlouho hledám slova.
(23:24) Margare-tka: Já je nemám, takže to, že tady máme pomoct ve svobodný není pravda. To byla jediná věc,, pro kterou bych tohle všechno ráda absolvovala.¨
(23:24) Morigan: "Možná proto, že do té vaší Dračí říše jste šly taky všechny tři. Tenkrát. Mohlo mě to napadnout," zazpytuje svědomí Azazel. Tedy ne doslovně. "Teď byla jedna z vazeb už slabá, ale přesto to tak fungovalo. Hm, pořád jsou ještě věci, co mě přesahují," vzdychne dramaticky.
(23:25) Morigan: "Chcípni, ty zrůdo!" vypravím ze sebe.
(23:27) Morigan: "Zrůdo. Hm. Ona umí lichotit," obrátí se na Rogana. Ten přešlápně. "Nemusíme to už tolik protahovat, ne?" řekne. "Dostali jsme se z Univerzity i z dosahu Oka, to je to, co jsi chtěl, abych dokázal sám. Dokázal jsem. Teď můžeme jít?"
(23:30) Margare-tka: Kam zase chce jít?
(23:30) Morigan: "Kam jít?" pokusím se nadzvednout, ale celkem marně.
(23:30) Morigan: "Myslí tím, že máme spoustu práce. A tady ve sklepě jí neuděláme," řekne Azazel.
(23:34) Morigan: "Nehledě na to, že před soumrakem vás přece jenom asi budou hledat," dodá.
(23:35) Margare-tka: No super..... takže ještě se někam potáhneme.
(23:37) Margare-tka: My se ještě budeme vracet? Mám pocit, že bychom tu už měly zůstat a ztratit se mu.
(23:39) Morigan: "Přesně tak," řekne Rogan.
(23:39) Morigan: "Ale jaksi nemůžu, hrdino," připomene významně Azazel a podívá se na na strop.
(23:41) Morigan: "Připomínám, že tihle všichni," obsáhne Rogan kruh. "Patří teď ke mě do týmu, dokud neřeknu jinak. Takže nikomu z nich o své vůli neublížíš, jinak bys porušil dohodu."
(23:42) Morigan: "No jo, no jo," zvedne démon oči v sloup.
(23:43) Morigan: Rogan přikopne blíž jednu z beden, postaví se na ni a nožem poruší obraz, co je uhlem nakreslený na stropě, přímo nad místem, kde stojí Azazel.
(23:45) Morigan: "Díky, příteli," usměje se démon děsivě. "Tak to pojďme roztočit!" zvedne ruce a luskne prsty. V tu chvíli se vám všem úplně zatmí před očima.
(23:46) Margare-tka: Cože? No já s myslím, že už toho stejně moc neuděláme.
(23:49) Morigan: Je to jen krátké zatmění, když se znovu osvětlí, světlo vás na chvíli oslepí. Zničehonic jste se ocitly uprostřed hlubokého malebného lesa, Kat seděla na bedně a teď sedí na pařezu, Margaret na kmeni poraženého stromu. Kolem zpívají ptáci.
(23:50) Morigan: Já už nemám připoutané ruce nad hlavou, spadnou mi i s okovy a dotknout se tak mých nohou. "Do prdele!!" vykřiknu a snažím se je dát stranou.
(23:53) Morigan: Přetočím se na čtyři a zůstanu v předklonu. Všichni ostatní se neovládnou, aby se nerozhlédli.
(23:53) Morigan: "To je lepší prostředí nemyslíte?"
(23:53) Margare-tka: Tak takové iluze mu jdou dobře.
(23:55) Margare-tka: Já to nekomentuji. Ani nechci domýšlet co bude následovat.

(21:53) Morigan: "No a pak přišla ta dohoda," pokračuje Azazel.
(22:08) Morigan: "Takže tady ten idiot vyvolal démona, aby mu splnil přání," řeknu ztěžka. "Co s tím máme společného my?"
(22:09) Margare-tka: "Jo, ty nevíš, že démoni se nevyvolávají?" mám chuť ho fláknout.
(22:11) Morigan: "Jo, to nevíš, ty zlobivý čaroději? Alchymisto. Co vlastně?" baví se Azazel.
(22:13) Morigan: "No, tady ten idiot - promiň Rogane, její slova, fakt tě nemá ráda - nenašel jiný způsob, jak naplnit svoje starodávné dědictví. A že hledal. Já mu to splnit můžu."
(22:13) Margare-tka: Holky, já myslím, že kdybychom se spojili, tak Rogan není.
(22:16) Morigan: "Jenom jsem mu řekl, že k tomu potřebuje konkrétní osobu. Velice konkrétní. Zjistil jsem, že taková osoba existuje, jen jaksi v jiném čase, než on. No, ani to pro mě není překážka," pokrčí rameny.
(22:20) Margare-tka: "No to je super, takže nás sem přenesl nějaký posedlý démon. Jen proto, aby jsi se mohl stát dračím pánem."
(22:21) Morigan: "Jezdcem, holčičko," opraví tě démon.
(22:21) Morigan: "Ty jsi nejubožejší bastard, kterýho jsem kdy potkala!!!" zařvu na Rogana, což mi spustí další krev z nosu.
(22:22) Margare-tka: "Jo o tom jsme u četly jak se dělají jezdci...."
(22:22) Morigan: "A co jste vyčetly?" podívá se na tebe Azazel se zájmem.
(22:26) Margare-tka: "Možná." kouknu na něj, pak ho ignoruji. "Rogane sundej ji ty pouta, prosím." kouknu na tebe. Možná by bylo dobrý ho nějak zmanipulovat.
(22:30) Morigan: "Proč bych to teď dělal?" podívá se na tebe Rogan udiveně.
(22:32) Margare-tka: "Protože ji ubližuješ. Rogane, přeci se nějak domluvíte. A šlo by to třeba i bez těch pout, že jo Mor." snažím se rozumně.
(22:33) Morigan: "Bude lepší, když si na ně zvykne," řekne.
(22:34) Margare-tka: No ta to doufám, že tě too derek hodně naučitl, teď momentálně vidím pod jeho botou ne tu krysu , ale jeho hlavu.
(22:36) Margare-tka: "Tak přeci se dokážete dohodnout. Je to v zájmu všech." kouknu po tobě, aby jsi taky něco řekla. "No tak Mor."
(22:40) Morigan: "Diplomatka," poznamená Azazel. "A pak, že k ničemu nebudou!"
(22:40) Morigan: "Co mám, co on chce?" obrátím se na démona. Momentálně je pro mě jednodušší mluvit s ním, než se podívat na toho bastarda.
(22:43) Morigan: "Otázka k věci!" zvolá spokojeně Azazel. "Vlastně ti to tak trochu koluje v žilách. A zbytek máš na rameni. Ne, že by tvoje ostatní tetování nebyla dost zajímavá. Že, Rogane?"
(22:43) Morigan: Rogan se proti své vůli pousměje, ale radši se pak ovládne.
(22:45) Margare-tka: "Já ti to říkal Mor." jsem nasraná, že jsem měla pravdu.
(22:48) Morigan: To nemusíš, ve spoustě věcí jsi jí zase neměla :-D
(22:49) Morigan: "Ten tvůj Dračí svět, o kterém jste vyprávěly Mikovi," řekne Rogan.
(22:53) Morigan: "Je to pěkně složitá alchymie," připojí se Azazel. "Roganův rod opravdu pochází od samotného Tarana, Jezdce. Takových rodů je málo, respektive skoro žádné. Už je to tedy vážně stará historie a v současné době Jezdci dávno neexistují. Nikdo už nevěří, že to byla pravda, jenže byla."
(22:54) Margare-tka: No to ne, ale v té tvé krvi asi ano.
(22:54) Margare-tka: No to je tedy blesk a to umí čumět do budoucnosti.
(22:55) Morigan: "Rogan se snažil přijít na všechny možné jiné způsoby, jak toho dosáhnout, ale nakonec - jsem mu zbyl jenom já," rozhodí Azazel ruce.
(22:56) Margare-tka: No myslím, že je to z bláta do louže.
(22:58) Morigan: "Takže dokážeš vytvořit Jezdce," srovnávám si to v hlavě. "A já jsem jen přísada do rituálu?"
(22:59) Morigan: "Nepodceňuj se, zlato," zakroutí hlavou Azazel. "Máš dotek Matky. V tvém tetování je malá část její krve. Matky draků z jiného světa. Tam démoni nemůžou, vědělas to?"
(23:01) Margare-tka: "Tk to jsme tam měly zůstat."
(23:03) Morigan: "Co jsou další přísady?" odplivnu si, abych se zbavila té krve.
(23:04) Morigan: "Konečně vedeme pěknou konverzaci," pochvalí si Azazel. "Je to zatraceně komplikovaný rituál. Tak například toho draka, ke kterému je Rogan vázaný. Jehož krev má ve svém tetování."
(23:04) Margare-tka: "A kde toho draka jako chceš vzít v všech bohů?"
(23:05) Margare-tka: Připadám si jako ve špatném filmu.
(23:06) Morigan: "Snad to Azazel zvládne méně komplikovanou cestou, než jak mi naservíroval vás," zamračí se Rogan.
(23:06) Morigan: "Ale zatraceně pořád si nestěžuj!" potřese hlavou démon.
(23:07) Margare-tka: "Co jsi mu za tu smlouvu nabídl?" dojde mi.
(23:07) Morigan: "To je jen mezi námi dvěma," podívá se na tebe démon pronikavě. Je to zatraceně nepříjemný pohled.
(23:08) Morigan: Ačkoliv to řekl s úsměvem.
(23:09) Morigan: "Proč holky?" ozvu se. "Proč já, začínám chápat. Ale proč všechny tři?"
(23:09) Morigan: Rogan se na Azazela obrátí s vyčkávavým pohledem. "Stejnou otázku jsem si kladl denně," ušklíbne se.

(21:17) Morigan: Rogan potřese hlavou. "Jsi zmetek," řekne Azazelovi. "No no," mlaskne Azazel. "To jediné je udržovalo v naději a snaze něco dělat. Tedy kolísavě, jak kterou z nich."
(21:20) Morigan: "Nestěžuj si, Rogane! Taky jsem se tě snažil potěšit a nakonec jsem uspěl, ačkoliv už to nevypadalo, tyhle dvě romantické duše," kývne k vám dvěma. "to dělaly složitější a složitější."
(21:20) Ketryn: Zničeně si složím hlavu do dlaní. Tohle jsme projely na plné čáře... Hlavně, že jsme věděly, že dělá hnusné věci a stejně jsme takhle nalítly. Ještě chvíli a začnu se hystericky smát.
(21:20) Morigan: "Jak to myslíš?" nechápe Rogan.
(21:21) Margare-tka: Ale my jsme říkaly, že je to divné, že Dariané ukazuje to co ukazuje.
(21:22) Morigan: "Pak jsem byl doslovný. To evidentně zabralo," zvedne Azazel obočí.
(21:23) Ketryn: "To si jako myslíš, že by ti Morigan skočila do postele jen tak pro tvoje kouzlo?" vysměju se Roganovi.
(21:24) Margare-tka: "No pro jeho krásný oči to nebylo. Promiň Mor." kouknu se po tobě.
(21:24) Morigan: "Tak proto!" dojde konečně Roganovi a zasměje se. "No teda. Říkal jsem si, co tak najednou."
(21:24) Ketryn: No, říkaly jsme si, že je to divné a nesmyslné...ale stejně jsme tomu uvěřily :-/
(21:25) Margare-tka: Mám chuť mlátit hlavou do zdi.
(21:25) Morigan: Já chci omdlít. Nebo ho zabít. Trhnu těmi okovy, ale samozřejmě to nic neudělá a navíc to určitě bolí ještě víc. "Jsi mrtvý, Rogane, jestli ne teď, tak brzy!"
(21:25) Ketryn: Já zas se tam dobrovolně podřezat tím nožem...
(21:25) Margare-tka: Kdo z nich má klíče?
(21:26) Morigan: "Za dobrý sex se teď i vraždí?" poznamená Azazel a zakroutí hlavou.
(21:28) Morigan: "Vidíš, jak jsem přející, tohle součástí dohody nebylo, jen jsem improvizoval," pokračuje Azazel. "A jak sis to užil. Děkovat mi nemusíš."
(21:29) Ketryn: Zoufám si, fakt si zoufám, jak jsme všechny pitomé.
(21:29) Morigan: "Jen rád hraješ hry," poznamená Rogan. "Ale... užil."
(21:30) Margare-tka: No super, jak se vůbec do nás dostal.
(21:30) Margare-tka: Myslím klíče od těch tvých pout.
(21:31) Morigan: To sis asi vůbec nevšimla. Pravděpodobnější je, že Rogan nebo Tommy.
(21:33) Morigan: Já se chci na něco zeptat, ale asi fakt nemůžu ani promluvit, z části vzteky, části slabostí.
(21:34) Margare-tka: Tak se snažím vysledovat kdo je má u pasu. Ale mají takovou převahu, že nevím no.
(21:35) Morigan: "Dával jsem ale ve snech docela dost indicií," pochválí se Azazel. "Kromě toho sexu, ten byl navíc. A ta čubka."
(21:35) Morigan: "A pak ty knížky. Rogan tě zásoboval takovýma, co tě vedly docela správnou cestou. Na dost věcí jsi přišla sama."
(21:37) Morigan: "Proto jsem to dělal. Bylo zajímavé sledovat, jak přemýšlí," nakloní Rogan hlavu na stranu a podívá se krátce po mě.
(21:37) Ketryn: Já věděla, proč se mi to nelíbí a nedávalo to vůbec žádnou logiku...
(21:37) Margare-tka: Cože? Ten sex byl její práce.
(21:38) Margare-tka: No, snažila se.... ale on je hajzl.
(21:38) Ketryn: Samozřejmě že ne, o Dariané se nám vůbec nezdálo...
(21:42) Morigan: "Skoro jsi na to přišla, hvězdo," řekne Rogan.
(21:43) Morigan: "Na co jsem přišla??" řeknu, ačkoliv mám největší chuť říct, ať na mě do konce života nemluví.
(21:44) Morigan: "No no, nekřičte na sebe, děti," řekne Azazel káravě.
(21:45) Margare-tka: Bože ten chlap mi leze krkem.
(21:48) Morigan: "Uděláme si kruh pravdy, co říkáte?" navrhne démon téměř vesele. "Ať už máme jasno. Rogan si myslí, že je něco víc, než jen "obyčejný čaroděj"."
(21:48) Morigan: "Jsem něco víc," řekne Rogan vážně.
(21:49) Ketryn: No, větší debil.
(21:50) Morigan: "Ano, ano, jistě," mávne rukou Azazel. "A přijde na to ve chvíli, kdy se tajně ponoří do studií zakázaných alchymistických věd, ale taky vlastní rodinné historie a už skoro zapomenutých legend."
(21:50) Morigan: "Bereš to zeširoka," poznamená Rogan, ale neprotestuje.
(21:51) Margare-tka: no ty jsme studovaly asi taky.

(20:22) Margare-tka: Bože co se to děje, co je to za osobu.
(20:26) Morigan: Když znovu otevřete oči a rozkoukáte se, Rogan stojí opodál od kresby, Tommy i William pořád stojí na svých místech, ale přímo na kresbě stojí ještě jedna osoba navíc, která tu předtím vůbec nebyla.
(20:26) Ketryn: Ježiš, to jako někoho vyvolal? Co to je za hnusárny?
(20:27) Margare-tka: Nebudu to komentovat.
(20:28) Morigan: Je to muž, vysoký, štíhlý, ale celkem urostlý, celý v tmavém oblečení, které není ničím vyjímečné ani nápadné, prostě jen tmavé. Sám má tmavší krátké vlasy a na tváři strniště.
(20:29) Margare-tka: No super, to vyvolal nějakého sukuba.......
(20:29) Margare-tka: To by byla možná ještě dobrá varianta.
(20:30) Morigan: Muž se podívá nejdřív kolem sebe a pak nahoru, jako by se díval na strop. "Ach, že se divím," pronese. Pak se vrátí pohledem zpátky k nám. "Rogane, příteli!" pronese teatrálně. "Konečně se znovu setkáváme. Vidím, že jsi byl úspěšný. Věděl jsem, že to zvládneš. Šel bych ti potřást rukou, ale jsem, jak bych to řekl, v pasti," podívá se znovu ke stropu.
(20:30) Morigan: "Jistota je jistota," pronese Rogan s úšklebkem.
(20:31) Morigan: Muž se podívá do očí nejdříve Katryn, potom Margaret. Má divné oči, určitě nějaké hodně neobvyklé barvy a velké duhovky, je to vidět i v tomhle světle a na tuhle vzdálenost.
(20:32) Morigan: Pak se podívá na mě. Dívám se na něj taky. "Morigan," řekne. "Konečně tě poznávám. I když tohle prostředí je trochu neútulné. Nerad tě vidím v podřízené pozici, ale jsme na tom teď trochu stejně. V pasti."
(20:32) Ketryn: Stále si nadávám, jak jsme blbé, že jsme spadly do takovéhle pasti!!!
(20:33) Morigan: "Hádám, že jsi Azazel," řeknu ochraptělým, těžkým hlasem.
(20:33) Margare-tka: Tak si ho prohlédnu, ale jestli o je nějaký pošahaný démon. Tak potěš koště.
(20:34) Morigan: "V celé své kráse," ukloní se. "Chytrá holka."
(20:35) Margare-tka: Tak hlavně, že je pěkný.
(20:36) Margare-tka: To ostatní se maže.
(20:37) Morigan: (Cože? :-D )
(20:40) Morigan: "Chytrá moc ne," ušklíbnu se namáhavě.
(20:47) Morigan: "Hm," pokrčí Azazel rameny. "Záleží na úhlu pohledu."
(20:51) Morigan: "Co tohle všechno znamená?" vydechnu. Snažím se dýchat, abych pomohla tělu zpracovat účinky ruelonu, zatím to moc nejde. Na druhou stranu není to pro mě poprvé.
(20:52) Margare-tka: Ještě, že už máš praxi.
(20:52) Morigan: Azazel si přejede dlaní po bradě. "Kde začít," řekne zamyšleně. "Rogane? Pomůžeš mi?"
(20:52) Ketryn: jo, to by mě taky zajímalo
(20:53) Morigan: "Já? Na kecy jsi tady lepší ty, démone," řekne Rogan ironicky.
(20:54) Morigan: "No děkuji. Máme s Roganem takovou dohodu. Miluju dohody," řekne Azazel.
(20:57) Morigan: "Takže tím to vlastně celé začalo. Dohodou. Mám dost velkou moc, když na to přijde," pokračuje démon. Asi by se u toho procházel, ale cosi mu dává omezenou možnost pohybu.
(21:00) Morigan: "Ale rád komplikuješ věci, že?" ušklíbne se Rogan.
(21:01) Morigan: "Jen nerad dávám lidem věci zadarmo. Pak si jich tolik neváží."
(21:03) Morigan: Rogan si založí ruce. "Nechyběl jsi mi."
(21:04) Morigan: "Ale potřebuješ mě. To tak u mě bývá."
(21:04) Morigan: Kdyby mi nebylo tak zle, vložila bych se jim do toho, takhle jsem hodně zpomalená.
(21:07) Ketryn: My máme mlče, tak mlčím.
(21:10) Morigan: "Ale bylas na stopě. Správný směr, děvče. To bylo těmi knížkami, co ti dával," pochválí mě jako dítě.
(21:10) Morigan: "Jo a pak ty sny. Ty sny..." zasní se sám. "Jsem na ně pyšný."
(21:11) Morigan: "Sny?" zopakuje Rogan.
(21:11) Ketryn: Aaaaa!!! Asi my vzteky exploduje hlava!!!
(21:12) Morigan: "Cože??" vydechnu.
(21:12) Ketryn: Říkaly jsem, že je to kravina a my blbky tomu uvěřily!
(21:12) Margare-tka: "Cože ty sny byly od tebe?" nééééééé

(18:54) Morigan: William se konečně vzpamatoval a odstrčil hrubě Margaret, zůstala na zemi, ale nic vážného se jí nestalo. Vstává, aby oběma klukům kdyžtak pomohl, ale na koleno se moc postavit nemůže. "Omlouvám se, Rogane," řekne. "Nic se nestalo," řekne Rogan.
(18:56) Morigan: "Morigan, tohle by čaroděj čaroději neměl dělat," řekne Rogan a trochu se ke mě nakloní. "Vím to. Ale vím, že v tuhle chvíli jinou možnost nemám, jsi příliš silná a já potřebuju, abys nečarovala. Což bys mi slíbit nemohla."
(18:58) Ketryn: "Vy jste tak neskutečný svině!" dojdou mi nervy. "Měli jste to někdy na rukou?? Víte jak je to strašné?! To je normální mučení!"
(18:59) Morigan: "Vyhodíme je ven?" zeptá se Tommy Rogana. Ten pomalu vstane. "Ne, zatím ne. Ony budou zticha, že jo?" obrátí se na tebe varovně.
(19:00) Ketryn: Tak zmlknu, ale probodávám je pohledem.
(19:03) Morigan: "Pojď, zlato," řekne Rogan skoro něžně a spolu s Tommym mě zvednou ze země, aby mě napůl odnesli ke stěně.
(19:04) Morigan: Okovy upevní na kovové očko tak, že mám ruce nad hlavou a sedím na zemi. I ve světle svíček je vidět, jak jsem bledá. Ale při vědomí.
(19:05) Ketryn: Trpím...
(19:12) Morigan: Všichni tři jsou zadýchaní, nebylo to jednoduché a asi byli trochu nervózní.
(19:16) Ketryn: A my naprosto blbé.
(19:16) Morigan: //Teď asi počkáme na Margaret, snad tu bude brzy :-/
(19:35) Morigan: Dech už je zase v pořádku, jen budeš mít asi pěkně naražená záda.
(19:36) Ketryn: No zůstanu tam u zdi a pozoruji vás. Zoufale nevím, co budeme dělat :-/ I kdybychom se s Margaret pokusily utéct, tak stejně nemám koho přivést na pomoc. A Cory a ostatní se Roganovi nepostaví.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(19:55) Margare-tka: //Ahoj už jsem tu.//
(19:57) Margare-tka: No to je fakt v prdeli...... snažím se si tam sednout a přeju si, aby ruleon měl na rukách Rogan.
(19:57) Margare-tka: Uvidíme co bude chtít a pak něco musíme vymyslet.
(19:57) Morigan: Tommy zařídí, abyste obě seděli dostatečně od sebe - tedy asi tam, kde jste seděly původně.
(20:04) Morigan: Rogan se dlouhou chvílí dívá na mě. Moje tělo se snaží vyrovnat s účinky ruelonu a začnu krvácet z nosu.
(20:05) Morigan: Co si myslí Rogan je těžké poznat. Otře si krev z tváře, vstane a dojde k poházeným věcem v prostředku místnosti.
(20:06) Margare-tka: No to je super. Co budeme dělat?
(20:07) Ketryn: Nemůžeme teď dělat nic, jsme v háji...
(20:08) Morigan: Začne je seřazovat do půlkruhu před sebe. Možná, že to nejsou jenom náhodně poházené věci.
(20:09) Margare-tka: Budeme čekat co bude chtít a jak to bude a pak musíme něco vymyslet. Chtělo by to boží zásah. Asi se modlím k Dariané, aby něco udělala,
(20:09) Margare-tka: Cože a co tam je?
(20:11) Ketryn: Dobře, tohle mě taky začíná děsit. Co to má za věci? A co po tobě může chtít, když jsi odrovnaná?
(20:11) Morigan: Nevidíte to ze svého pohledu zase tak detailně, nějaká miska, svazek něčeho, co vypadá jako kytky, něco jako kámen nebo křída, kost, pohárek.
(20:12) Margare-tka: Cože? On chce dělat nějaký rituál?
(20:12) Ketryn: Mě už vážně trefí.
(20:12) Morigan: Tommy stojí poblíž Kat, trochu před ní, William zase před Margaret, odlehčuje levou nohu.
(20:13) Ketryn: Skončíme jako Sion a ten druhý a bude...
(20:13) Margare-tka: Asi se fakt modlím k Dariané, aby je nějak odrovnala.
(20:15) Ketryn: Já začínám mít pocit, že je Dariané proti nám...

(17:58) Morigan: Nemám skoro žádný čas něco udělat, Rogan mě chytne zezadu za krk, aby mi znemožnil obranu co nejvíc, zvládnu popadnout Williama za tuniku a kopnout ho do kolene, až vykřikne bolestí. Pak mi ale Tommy nasadí na zápěstí jeden z okovů. Je to jako by mi někdo podrazil nohy.
(17:59) Ketryn: Automaticky vyskočím a jdu ti na pomoc.
(17:59) Morigan: Jsem šokovaná a zalapám po dechu.
(18:00) Ketryn: To snad není možný, jestli mají ruelon???! Ty svině! A my jsme blbky, že jsme do toho takhle slepě spadly. Začínám mít pocit, že Dariané hraje za druhou stranu.
(18:04) Margare-tka: //Holky nestíhám.//
(18:10) Morigan: Kat, budeš muset svou pomoc konkretizovat.
(18:11) Ketryn: No skočila jsem (pokusila se) po Tommym, aby ti nemohl dát ty okovy.
(18:13) Morigan: 2k6 a přičti svou normální sílu (což je myslím šest)
(18:14) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod při hodu 2k6+ : 3 + 4 = 7
(18:14) Ketryn: 13
(18:16) Morigan: Tak trochu jsi ho překvapila a musel mě pustit, ale jeden okov už mám.
(18:16) Morigan -> Ketryn: (Hoď si to samé na obranu)
(18:19) Margare-tka: A já jsem schopná nějak se pokusit oslabit Williama?
(18:21) Ketryn -> Morigan: Jo? To jsem to nestihla před tím? Ach jo :-/
(18:21) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod při hodu 2k6+ : 1 + 1 a pak 1(-1), 5(0) = 1
(18:22) Ketryn -> Morigan: (Jak se mi to povedlo :-D?) Když budu počítat první mizernou půlku, tak 8... :-/
(18:26) Morigan: Tommy popadne Katryn za ramena a mrští s ní proti zdi.
(18:26) Morigan -> Ketryn: K6
(18:29) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(18:29) Margare-tka: Tak se pokusím jako spadnout na něj. Abych měl plné ruce.Když vidím co tě tam čeká, aby jsi něco mohla udělat.
(18:30) Morigan -> Ketryn: Vyrazíš si dech.
(18:32) Ketryn -> Morigan: Tak lapu po dechu a snažím si ho nahodit a sebrat se.
(18:33) Morigan: William má nejspíš přetržené vazy, zkouší rychle vstát, takže když na něj Margaret "spadne", tak to neustojí a jdou oba k zemi.
(18:34) Margare-tka: Tak to jsem ráda, aspoň jsem ti jednoho dala k zemi, snad se ti to podaří nějak ustát.
(18:35) Margare-tka: //Už musím.//
(18:36) Morigan: Zkouším se otočit, abych se vymanila Roganovi a případně mu podrazila nohy, ale jsem na pokraji mdloby. Rogan udělá to nejlepší co může, tedy pro sebe - strčí do mě tak, abych ztratila rovnováhu. Jsem na kolenou, takže to není těžké.
(18:37) Ketryn: To je na hovno, že už ten jeden okov máš :-/ takhle máme asi smůlu
(18:38) Morigan: To jo, to je fakt velký šok pro tělo.
(18:40) Morigan: Dopadnu docela tvrdě na zem a Rogan využije situace, aby mě zatížil a na zemi podržel.
(18:42) Ketryn: Pokouším se to rozdýchat a vstát, ale asi už nemáme šanci.
(18:48) Morigan: Rogan má ty rukavice taky, ale než mě chytí za ruce praštím ho do obličeje tím okovem. Je to prakticky bez nápřahu, nemám žádnou sílu, ale zase je to kovem a navíc ruelonem. Ale Tommy přiskočí a konečně docvakne oba okovy.
(18:50) Morigan: Rogan zůstal sedět obkročmo přes moje tělo, z roztržené kůže na lícní kosti mu teče krev a rozdýchává dotek ruelonu. Tommy přidupne řetěz okovů tak, abych je měla nad hlavou.
(18:51) Ketryn: Do prdele :-(

(17:24) Morigan: Evidentně do jedněch z dveří, které v místnosti jsou. Předtím ale Rogan sáhne a vezme mi nůž od pasu. "Nerad bych ho měl v zádech," řekne mi.
(17:24) Morigan: "To se neboj. Mám vybrané úplně jiné místo, kam ti to bodnu!"
(17:25) Morigan: "Jo. Umím si to představit, zlato."
(17:30) Morigan: "Chcípni, Rogane!" Mám opravdu vztek.
(17:32) Ketryn: No mě spíš než vztek trápí, že jsme opravdu v dobrém průseru.
(17:33) Morigan: "To ještě ne," pousměje se. "Tommy, běž se svou dámou první," pobídne vás. Pak vezme svíčku, to tam ležela, zapálí jí od lampy a podá Tommymu do ruky. Tommy vede Katryn těsně před sebou, nůž volně před jejím hrdlem, svíčku v druhé ruce. Otevře dveře, kde jsou vidět jen schody dolů mizející v temnotě.
(17:34) Morigan: Jde se ti špatně, Tommy si tě v podstatě opírá o hrudník, takže jdete pomalu.
(17:34) Ketryn: Tak jdu a dávám pozor, abych nezakopla a na ten nůž se nenabodla. Fakt příjemný pocit.
(17:34) Morigan -> Ketryn: Schody po nějaké době končí, ale je to jen zdání, otáčí se pak doprava a pokračují zase dolů. Světlo shora už k vám nedopadá.
(17:35) Ketryn -> Morigan: A ještě jdeme někam do kobky :-/
(17:35) Margare-tka: Taky jdu pomalu.
(17:38) Morigan -> Ketryn: Pak zase vypadají, že končí, ale navazují další, točité. Ty už jsou poslední, před vámi jsou další dveře. Tommy je otevře a postrčí tě dovnitř. Tam už se k tvému překvapení svítí. Je to rozlehlejší místnosti a skoro nic v ní není, pár kousků možná starého nábytku po okrajích, stěny jsou kamenné, možná vytesané do skály.
(17:39) Ketryn -> Morigan: Asi se leknu, jestli ně tam nestrčí a nezabouchne za mnou dveře. Je tam někdo?
(17:41) Morigan -> Ketryn: Ne, to neudělá, jde tam s tebou. Nikoho tam nevidíš, kromě těch několika svíček, co tam svítí. Tommy odloží tu svou a něco začne vytahovat z brašny, kterou má přes rameno.
(17:43) Ketryn -> Morigan: Můžu se podívat, co vytahuje? Fakt už mě to vše začíná dost děsit a neustále se mi v hlavě honí Winnickovo varování.
(17:45) Morigan -> Ketryn: Jo, když se ohlídneš, uvidíš, že jsou to rukavice, které si rychle nasadí na ruce a pak odloží i tu brašnu. Dělá to rychle. "Tady si sedni," popadne tě hrubě za rameno a vstrčí ke zdi k nějaké bedně. "A nehýbej se."
(17:47) Ketryn -> Morigan: Tak se posadím. Vy ostatní stále nikde? "Proč máš ty rukavice?" zeptám se.
(17:48) Margare-tka: Tak mlčím a jsem zvědavá co vymyslíme.
(17:50) Morigan: Po chvilce je do dveří lehce vstrčena Margaret, v zádech s Williamem. "Sedni si támhle," postrčí ji William někam na druhou stranu od dveří, než sedí Katryn. Kývnou na sebe s Tommym a William sáhne do Tommyho odložené brašny a vytáhne rukavice, které si nasadí, udělá to hodně rychle, jak jen může. Tommy dojde mezitím do středu místnosti, kde jsou poházené různé věci, zdálo se, že jsou to jen krámy, co jsou tam náhodně. Ale jedna z těch věci jsou okovy spojené řetězem, jak poznáte hned, když je Tommy zvedne ze země.
(17:52) Morigan: William se přitiskne k jedné straně dveří, Tommy se postaví na druhou zrovna ve chvilce, kdy se ty dveře znovu otevřou a Rogan tam vstrčí mě. Než se stihnu vzpamatovat a podívat, kde jsem a hlavně kde jste vy, skočí mi každý z nich po jedné paži.
(17:53) Ketryn -> Morigan: "Morigan pozor!!!" vykřiknu, když mi to dojde.
(17:54) Ketryn: "Morigan pozor!!!" vykřiknu, když mi to dojde.
(17:55) Ketryn: Jsme tedy stále ve větší a větší prdeli.

(14:13) Ketryn: Hlavou se mi honí nejrůznější myšlenky, co je Rogan vážně zač??
(14:43) Morigan: Podívám se na Rogana, jako bych chtěla protestovat, nebo se ptát, proč musíme odstraňovat znamení nám všem, ale nakonec si to rozmyslím a zkouším odčarovat to své. Asi už jsem unavená nebo je to těžší, ale není to tak jednoduché.
(14:52) Ketryn: No bezva, ještě to tobě zůstane :-/
(14:55) Morigan: Nakonec se to povede, vypadám ale trochu vyčerpaně.
(15:11) Ketryn: To se nedivím
(15:12) Morigan: "Tak, splněno. Pusť ji!" řeknu.
(15:14) Ketryn: Doufám, že mě pustí, mám už z toho vážně sucho v krku.
(15:19) Morigan: Povolí tlak, ale zůstane čepelí někde na tvé klíční kosti.
(15:20) Ketryn: No bezva… Tak už aspoň polknu.
(15:37) Morigan: "To nevypadá, jako bys ji pustil!" řeknu.
(15:39) Morigan: "Je čas pokračovat v cestě," řekne Rogan.
(15:46) Ketryn: No čím dál tím lepší.
(16:24) Morigan: Koukám po vás, fakt se o vás bojím, nemůžu si být jistá, čeho jsou ti tři schopní. Právě utekli z univerzity.
(16:37) Ketryn: Podle mě jsou schopni úplně všeho, Ale jelikož mám stále u krku dýku, tak nám asi nezbývá než dělat, co říkají, šmejdi.
(16:41) Margare-tka: Tak už víme proč univerzita padne.
(16:41) Margare-tka: Já ani v šoku nejsem, docela jsem tohle čekala.
(16:41) Margare-tka: Proto chtěl, aby jsme šly a měl na tebe páku.
(16:58) Morigan: Tommy pobídne Katryn, aby vstala ze židle.
(16:58) Ketryn: No tak vstanu, nerada bych, aby mě pobídli tím nožem.
(16:59) Morigan: "Asi nemá cenu ptát se, kam jdeme," ušklíbnu se.
(17:12) Margare-tka: Tak jdeme, nějak je mi to už jedno. Možná nás Dariané měla varovat.
(17:13) Ketryn: No možná nás varovala...

(11:41) Morigan: (Tak nevím, vztek a strach jsou asi dobrá hnací síla :-D ) Řeknu zaklínadlo a na ruce tě to okamžitě začne pálit, mnohem hůř, než když jsi to Oko dostávala.
(11:44) Morigan: Trvá to ale jenom krátce, Oko jako kdyby se vypařilo a zanechalo proužek modrého dýmu. Na kůži ti zůstala jen zarudlá stopa.
(11:45) Ketryn: Ufff, koukám se na to a jsem moc ráda, že mi to tam nevypálilo díru. A modlím se, aby to teď na univerzitě nezpůsobilo poplach.
(11:48) Morigan: Rogan to zkontroluje. "Je to fakt pryč. Jsi dobrá!" ušklíbne se. "Ovšem to já vím."
(11:50) Ketryn: Myslím, že teď je ta pravá chvíli na to, abys mu usmažila mozek. Anebo jeho druhý mozek.
(12:11) Morigan: Sáhnu po noži, ale je dost rychlý, aby to čekal. "Takhle ne, hvězdo! Já ty dvě nepotřebuju a když nebudeš spolupracovat, můžou hodně rychle umřít. To chceš?" sdělí mi mrazivě.
(12:13) Ketryn: Morigan, tohle je vážně špatné :-/ Nikam jsme s nimi neměli chodit.
(12:33) Morigan: Vím, že bych ho stihla zabít, nožem nebo kouzlem, ale mám o vás fakt strach.
(12:34) Ketryn: No, to je právě ta otázka, co by pak udělal Tommy :-/ A všechny tři najednou bys nestihla.
(12:35) Morigan: "Takže co chceš, abych vám všem odčarovala Oko?" řeknu, ale nůž nepouštím.
(12:36) Ketryn: Jsme prostě v háji a budeme muset skákat, jak ten kretén píská. A Dariané se asi náramně baví, začínám mít pocit, že jsme pro ni jen taková hra, aby se nenudila.
(12:37) Morigan: "Morigan, zlato, řekl jsem, že vás dovedu k někomu, kdo vám může osvětlit vaší situaci. To je pravda. Ale nejdřív musíš všem odčarovat Oko. A už se tady zdržujeme opravdu zbytečně dlouho."
(12:39) Ketryn: Nevěřím mu ani nos mezi očima. Ještě nás tu budou zkoumat, jako pokusné králíky…
(12:41) Morigan: Když mlčím, vyhrne si znovu svůj rukáv.
(12:43) Ketryn: Stejně ti nic jiného nezbyde :-/
(12:45) Morigan: To je pravda, momentálně ne. Taky si odhodím hábit, aby mi nepřekážel, strčím nůž zpátky za opasek a položím ruku na jeho Oko.
(12:46) Morigan: Probíhá to podobně, z jeho ruky pak chvíli stoupá zvláštní modrý dým, jako z tvé, bolí ho to asi stejně, ale s ním to ani nehne. Když je Oko pryč, neubrání se úsměvu, který mu přelétne přes rty.
(12:46) Ketryn: Ale jemu bys tam tu díru udělat mohla.
(12:50) Morigan: Rozhodně jsem byla co nejagresivnější to šlo, což je taky vidět, jemu tam narozdíl od tebe zůstala skutečná spálenina.
(12:50) Morigan: "Wille," řekne a vymění se s Williamem, chytne Margaret zatím jen zezadu za ramena. William přistoupí ke mě.
(12:51) Ketryn: Tak aspoň miniaturní pocit zadostiučinění.
(12:54) Morigan: Možná se mu nechce dávat všanc hodně vytočené čarodějce, nicméně na jeho výrazu to znát není, podá mi ruku.
(13:00) Ketryn: No, hezky jim tam udělej spálené díry.
(13:12) Morigan: Bolí je to asi taky, ale mají práh bolesti jinde, než ty. Pak se William vrátí zase zpátky k Margaret a Rogan se vystřídá s Tommym. Pořád máš tu čepel pevně na krku.
(13:18) Morigan: A tentokrát jí drží Rogan, takže to je ještě horší.
(13:28) Ketryn: Ten nůž na krku mě fakt znervózňuje.
(13:58) Morigan: Nakonec přijde řada na Margaret a pak na mě.
(13:59) Morigan: U Margaret se snažím, aby to bylo jemnější, než u ostatních, samozřejmě.
(14:12) Ketryn: A ten chlap tam vlastně je?

(09:36) Ketryn: Jako vůbec se mi to nelíbí a mám strach, kam nás to vede. Taky mám neodbytný pocit, že před tímhle se mě snažil Winnick varovat :-/. A to, že chce odčarovat Oko, m na klidu vůbec nepřidá!
(09:56) Morigan: Já se k tomu odčarovávání zatím moc nemám.
(09:57) Morigan: "Já ti k tvému útěku pomáhat nebudu!" řeknu ostře.
(10:02) Ketryn: Začínám mít nepříjemné tušení, že nás s sebou chtěl, aby na tebe měl páku. Jsem bílá jako stěna a říkám si, že jsme asi vážně v průseru. Snažím se uklidňovat, že nám Dariané toho chlápka ukázala ve snu, jenže je pravda, že to klidně mohlo být varování!
(10:36) Morigan: "Takhle, hvězdo," řekne pomalu. "To Oko je na povrchu kůže, jak sama dobře víš a cítíš. Takže máme v podstatě dvě možnosti." Najednou obě jasně pocítíte, jak William a Tommy stojí těsně za vámi.
(10:39) Ketryn: „Ty šmejde,“ ujede mi skrz zuby.
(10:57) Morigan: Tommy tě popadne za vlasy, zvedne ti hlavu a na krk ti přitiskne studenou čepel. Jak je velká nevíš, ale rozhodně je ostrá. Rogan kopne do staré zaprášené židle, která stojí opodál. "Máme vybráno, tak sem, prosím," řekne Tommymu.
(10:57) Morigan: "Okamžitě přestaňte!" zděsím se.
(11:01) Ketryn: :-O Já to říkala, že to je nebezpečný hajzl! Winnick měl pravdu, což nám je teď k ničemu. A Dariané z toho má asi dobrý den. Jako nebráním se, nechci mít podřízlý krk. Tohle je vážně mega krize.
(11:03) Morigan: Tommy tě posadí na tu židli a Rogan ti vyhrne rukáv. Taky zatím nic nedělám, protože se bojím, že je opravdu schopný ti něco udělat.
(11:05) Ketryn: Doufám, že mi tu ruku nehodlají uříznout…
(11:07) Morigan: Rogan vytáhne svůj nůž. "Když se řízne dostatečně hluboko, stačí to," řekne a dotkne se špičkou nože kůže kolem Oka na Katrynině ruce.
(11:08) Morigan: "Nebo ho ještě můžeš odčarovat. Chtěl jsem, abys to zkusila na mě, ale vybrala sis to jinak," pokrčí rameny. "Takže bude to mým, nebo tvým způsobem?"
(11:09) Ketryn: Tak teď už mám tedy opravdu vyděšený výraz!
(11:24) Morigan: "Nemůžeš vědět, jestli to vůbec dokážu!" vydechnu.
(11:24) Morigan: "Tak prostě doufám, že se budeš snažit."
(11:28) Ketryn: Jako věřím, že to asi dokážeš, ale dost se obávám, že to ten čaroděj, co nám Oko dával, ucítí. Je mi zle. On to fakt vše dělal proto, aby mohl utéct?! Ale proč? Vždyť za půl roku končí.
(11:29) Morigan: "Za tohle tě zabiju!" zavrčím a jdu to zkusit. Dělá mi problémy se v tomhle všem soustředit.
(11:30) Ketryn: Mlčím a pevně doufám, že mi neodčaruješ celou ruku…
(11:31) Ketryn: Taky by mě dost zajímalo, co budeme dělat pak?

(21:56) Morigan: Pak zmlkne i Peter a říká si, kam to asi jdeme. Pak se Tommy zastaví v jedné uličce. Je vám trochu povědomá, jako z toho snu.
(21:56) Margare-tka: Tak se snažím najít ty dveře jestli tam jsou.
(21:57) Ketryn: "Tak ahoj," rozloučím se s Mikem a Corym a říkám si, kam to sakra jdeme?
22:06) Margare-tka: Tak se koukám po těch dveřích.
(22:08) Margare-tka: A po tobě jestli tam někde nestojíš.
(22:08) Morigan: Z místa, kde stojíte, se nemůžeš na žádné pořádně podívat.
(22:13) Margare-tka: Aha jdeme a jsem napnutá, nám chuť zrychlit, abych našla ty dveře.
(22:14) Margare-tka: "Za kým jdeme?" Mám chuť se pořád ptát.
(22:15) Morigan: Ne, potom prostě stojíte uprostřed té ulice.
(22:15) Morigan: "Za Roganem," odpoví Tommy.
(22:16) Margare-tka: "Tak jdeme." jsem napnutá.
(22:18) Morigan: "Teď čekáme a buď chvilku zticha!" řekne ostřeji.
(22:19) Margare-tka: Tak teda čekám.....
(22:20) Morigan: Je napnutý taky. Nějakou dobu stojíte, než se z druhé strany ulice objeví další tři postavy v hábitech - já, Rogan a William.
(22:23) Morigan: Tommy se napřímí.
(22:25) Margare-tka: No tak to se mi uleví, když tě vidím. Už aby jsi tam byla s námi.
(22:27) Morigan: Taky jsem ráda, že vás vidím v pořádku, i když jsem asi věděla, že jste prošly. "Můžeš mi vysvětlit, proč si tady hrajeme na mafii?" obrátím se naštvaně na Rogana. "Říkal jsi-"
(22:27) Margare-tka: No já už bych hledala ty dveře.
(22:33) Margare-tka: To už jsme jako u sebe.
(22:35) Morigan: "Pššt, jen tiše, hvězdo!" přeruší mě. "Tady bych na sebe moc neupozorňoval. Chtěly jste víc pochopit to, proč tu jste, ne? Chci vám nabídnout tu možnost. Tak se mi nebraň," dodá významně, jako by si ty dvojsmysly nemohl odpustit.
(22:36) Morigan: My jsme k vám došli.
(22:38) Morigan: "Tak jo," snažím se uklidnit. "Říkal jsi, že nás s někým seznámíš, tak prosím."
(22:38) Margare-tka: Jsme potichu tedy, to čeká jak by se měl zničeho nic tady objevit dům. Mám strašnou chuť ti to říct. Že se nám dnešek zdál, jen nedozdál.
(22:40) Morigan: "Tak jdeme, když si to přeješ," řekne a vyrazí. Jdu za tím. Tommy vyrazí taky a William s Peterem jdou na konci.
(22:41) Margare-tka: A můžu ti něco šeptat?
(22:41) Morigan: Jdeme jen kousek ulicí dolů, je tak úzká, že je tu pořád stín. Pak se u jednoho domu zastavíme. Je níž pod úrovní dlažby, kde dveřím vedou úzké křivé schody, stejně, jako ve vašem snu.
(22:42) Morigan: Můžeš, ale je dost pravděpodobné, že to někdo z nich uslyší.
(22:43) Margare-tka: "Bože to je ten dům." řeknu tiše tobě. Když to vidím.
(22:43) Morigan: "Jaký dům?" otočím se.
(22:44) Margare-tka: "Zdálo se nám o něm." šeptám ti nakloněná k tobě.
(22:47) Morigan: "Petere," otočí se Rogan. "Zůstaneš tady venku. Ne přímo tady, ale vrátíš se do Okrové čtvrti. Kdyby-" nakloní se k němu a zbytek věty neslyšíme. Peter se tváří trochu udiveně, ale poslechne.
(22:48) Margare-tka: To je jak kdybychom šli do pekel.
(22:50) Morigan: Mě se to taky nelíbí. "Hej!" řeknu Roganovi, když se vrátí na schody. "Mě se to přestává líbit, pokud se to tak dá ještě říct, jestli se s námi chce někdo setkat, ať jde ven, myslím, že tahle ulička je dostatečně pochybná, ale nemám vůbec chuť lézt do nějakého doupěte!"
(22:50) Margare-tka: "On za chvilku vyjde." řeknu ti tiše.
(22:51) Margare-tka: Jsem skoro napnutá, jestli to bude ten stejný chlap.
(22:52) Morigan: Z těch šeptaných vět si opravdu připadám jako v blázinci :-D
(22:53) Margare-tka: Jako je to vtipný.
(22:54) Morigan: Rogan si založí ruce. "Říkala jsi, že uděláš všechno pro to, aby ses dostala domů," řekne a dívá se mi do očí.
(22:54) Morigan: "To... je pravda," řeknu.
(22:54) Morigan: "Tak pojďme."
(22:54) Morigan: "Nechci ohrozit holky," řeknu mu.
(22:55) Morigan: "To opravdu rád slyším," přikývne a tiše zaklepá na dveře, zní to jako smluvené znamení.
(22:55) Margare-tka: "Je tam chlápek." zašeptám ti. "Bylo to divný."
(22:57) Morigan: Dveře se po chvíli otevřou. Stojí tam stejný muž, o kterém se vám zdálo, kývne na Rogana a ustoupí, abchom mohli dovnitř.
(22:57) Margare-tka: Já mám pocit, že to semnou sekne, Dariané nám posílá věci co se mají stát a nebo nás chtěla varovat????
(22:57) Margare-tka: Koukám na něj.
(22:58) Margare-tka: A prohlížím si ho, bedlivě na něj koukám.
(22:59) Morigan: Nás si moc nevšímá, jenom ustoupí, abychom mohli projít.
(23:00) Morigan: Vůbec se mi nechce dovnitř, musím se hodně přemoct.
(23:00) Morigan: Když jsme uvnitř všichni, muž zavře dveře a na okamžik nás pohltí tma.
(23:01) Margare-tka: Tak a te´d se vzbudíme na severu.
(23:01) Morigan: Pořád ale jdete, protože někdo jde vždycky před vámi a někdo za vámi.
(23:04) Margare-tka: Tak jdeme, jsem z toho na nervy, my jsme asi fakt u alchymisty.
(23:07) Morigan: Rogan otevře nějaké dveře před námi a do chodby padne mdlé světlo. Vejdeme do nějaké místnosti, kde visí lampa, vypadá jako špinavé skladiště. Rogan si přetáhne přes hlavu hábit a odloží ho na nejbližší bednu, Tommy a William to udělají po něm.
(23:09) Margare-tka: Oni to tu snad znají? sleduji je.
(23:13) Morigan: Jsou takoví napjatí.
(23:15) Morigan: Někdo, snad ten muž, za námi ty dveře zavře.
(23:17) Morigan: Z místnosti vedou ještě další dvoje dveře, ale Rogan se zatím zastavil.
(23:17) Margare-tka: Tak se na něj otočím.
(23:21) Morigan: Vyhrne si rukáv a vezme mě za ruku. "Odčaruj Oko," řekne.
(23:22) Margare-tka: Ty to umíš? oukám na teb.
(23:22) Morigan: "Cože??" nechápu.
(23:23) Morigan: "Odčaruj mi to Oko," zopakuje.
(23:23) Morigan: "Zbláznil ses? Jak to mám asi udělat??"
(23:26) Margare-tka: On je fakt magor. A ty ho máš taky? Tak to poznají, ne?
(23:29) Morigan: "Znáš to zaklínadlo, máš ho podruhé. Jsem si jistý, že to dokážeš, zanalyzovala sis ho, nebo ne? Není tak složité. Můžeš začít svým, pokud chceš," nabídne mi.
(23:31) Margare-tka: "Počkej a to si ho pak zase načuruje? Co když to poznají?" tohle se mi vůbec nelíbí.
(23:31) Morigan: "Mým??" přestává mi to dávat smysl. "A proč, u všech bohů, vždyť ho nikdo z nás nedokáže znovu vyčarovat, je původní!"
(23:32) Margare-tka: Bohové, kam jsme to vlezli. jdeme pryč.....