Aragornský kalendář (6 stran zpět) | Diskuze - Aragorn.cz

elister 1. prosince 2009 14:50
Vřele doporučuju Legendo o sv. Kateřině - vynikající veršovaná legenda plná lyriky.
"Láska, chleba a knihy by měly být zadarmo." Arnošt Lustig

jo 12,13,14 to sou moje dny :D
Kurva poslední dobou nemám moc velké štěstí :(

Rothare opožděně vše nej ;)
"Světe div se, stále žiju."

Valeria 30. listopadu 2009 22:56
No já nevím, většina těch tvých klasických autorů je čtivá celkem v pohodě. Sice literatura temného středověku je fakt záhul, ale to zase nemám moc slavných autorů takže to není tak, že by je člověk číst musel. A většina renezančních a dál není až takový problém přečíst, u hodně z nich sjem se i skvěle bavil.
"I don't remember our boiler being nuclear" http://www.collectedcurios.com/sequentialart.php

Klaghler:

Klasičtí autoři. Jak jen popsat ten termín, abys pochopil co si pod ním představuji. Zkusím to: autor 'klasický' bývá pro mne označení člověka, co psal díla, neřešme jaká, a do dob dnešních se uchovalo jeho jméno v dějinách tak mohutně, že se o něm ve školách učí a jest sepsáno na seznamu základního vzdělání. Aneb to minimum, co by si člověk ze škol měl do života odnést.

Když mi ve škole řeknou tady máš seznam a čti, mno tak posbírám knihy a čtu, co jiného člověku zbejvá, a když se najde nějaká čtivá nebo nějakým způsobem zajímavá knížka, tak super. Ten zbytek člověk holt nějak přetrpí a do paměti se mu autor vryje do seznamu 'Nečtitelné' xD

Jsem pro, že je mnoho lidí, co píšou jen tak 'z hecu'. A asi většině nevyhovuje čekat na ten impulz inspirace, ale říkám, jak píšu a kreslím já. A je jen na lidech, zda to zkusí a nebo hned od počátku zavrhnou jako totální blbost.

Dílo ovšem na každého může působit jinak podle toho, co od knihy očekává. Alespoň podle mého názoru ;)
Štěstí se plíží ztichlým světem, jenva co noha nohu mine, jednou je vítáme a jindy smetem, a ono pokaždé je jiné. Lady Valeria Aragornská

vše nej
*Nejasné klikyháky.*

Valeria 29. listopadu 2009 21:34
"Klasičtí autoři" je strašně vágní pojem, s oblibou užívaný těmi, kdo se rádi tváří nonkonformě jejich paušálním odmítáním. Já z Němcové bliju, z Máchy jsem na větvi. Seifert mě nudí, Koláře můžu číst znovu a znovu, Nezval jak kdy. Čapek mě nijak zvlášť nebera, Vančura mě obzvláště baví. A tak dále. Výrok "klasičtí autoři na mě působí většinou záporně" nejčastěji slyšíme z úst toho, kdo se ani neobtěžoval něco "klasického" číst, případně přečet dvě tři knížky na školní referát a paušálně podle toho posoudil všechno, o čem ve škole slyšel.

Abych se vrátil k tématu, nejde vůbec o to, JAK nějaké dílo vzniklo. Podstatné je, čím oslovuje, jaké je. A každý pracuje trochu jinak, protože tvorba je neustálé hledání. Takže říkat někomu, kdo chce psát poezii, ať čeká, až k němu najednou přijde inspirace, může být taky způsob, jak ho navždy umlčet.
"Láska, chleba a knihy by měly být zadarmo." Arnošt Lustig

Klaghler:

Stává se mnohokrát v životě čtenářově, že dílo umělcovo, které ztvárnil tím, co cítil, jest nepochopeno a zhrzeno. Ačkoliv stejně tomu bývá i v případě, že autor svá díla vytváří 'pro čtenáře'.

Já jsem blázínek co píše, když přijde nápad. Jsem prosťáček, co žije ve snech a nechává realitu proplouvat kolem bez povšimnutí. Možná proto se na lidi, kterých si ostatní hrozně váží, dívám z jiného úhlu pohledu. Pro mě jsou to pořád jen lidé a jejich díla hodnotím poté, co si je přečtu a podle toho, jak na mne působí. Bohužel, a možná k mé vlastní smůle, klasičtí autoři na mně povětšinou zapůsobí velmi záporně. A nemluvím jen o básních, ale i o próze a obrazech.

Možná je taky problém v tom, jak knihy čtu. Já se do nich vžívám. Prožívám děj jako duch procházející dušemi všech postav příběhu. Snažím se je pochopit, následovat, pozorovat a zkoumat. Když mne knížka zaujme čtu ji podruhé pro to, abych žila život jedné z těch postav tak, jak je popisován. V obrazech a dílech se snažím hledat vyšší smysl. A vlastní práce bez onoho smyslu odmítám dělat. Proto mám taky problémy s tvořením prací do školy xD prostě nemůžu kopírovat skutečnost, nezvládám to, protože skutečnost mi jaksi nevyhovuje-a tak z ní utíkám jinými pohledy na okolní 'realitu'.

Co říct. Možná jsem hloupá a bláhová a možná nejsem jediná v tomhle světě. Každopádně je to můj pohled a já si ho nenechám brát, stejně jako vám nenutím ten vlastní. Řekněte mi, jak to cítíte a já vám řeknu, jak to cítím já. Můžete se poučit a přijmout mé myšlenky, nebo je zavrhnout, ale já mám téže právo. ;)

Nyní se jdu odebrat do pelíšku a do svých snových říší...Dobrou, krásnou a příjemnou noc.
Štěstí se plíží ztichlým světem, jenva co noha nohu mine, jednou je vítáme a jindy smetem, a ono pokaždé je jiné. Lady Valeria Aragornská

Jelikož tady zítra nebudu přeji ti Rotharku všecičko nej k svátku:-*
http://anarion.rajce.idnes.cz/Svatba_A_T/ ; http://www.aragorn.cz/diskuze/sponzoring/#kom

Valeria 28. listopadu 2009 20:30
Tvůj postoj je poněkud extrémní. Jiří Kolář pro tebe není umělec ale akspis? Nejspíše ano, protože byl při své básnucké práci velmi důkladný. Z jeho vlastních slov vím, že každá jeho báseň je vydřená, vybroušená jako diamant. On sám tvrdil, že inspirace k němu nechodí, že ji musí vydolovat, pak každé čtvrté slovo škrtnout, pak znovu, až zůstane jenom to podstatné.
Jenomže ty jsi očividně zastánce populárního názoru neumětelů: "Když to tak cítím, je to dobrá báseň." Jenomže na to, co cítíš, čtenář kašle. Čtenář chce prožitek a málokdo dokáže napsat něco, co mu ten prožitek dopřeje, na první dobrou. Protože "Básně se píšou ze slov, ne z pocitů". (Stephan Mallarmé)
"Láska, chleba a knihy by měly být zadarmo." Arnošt Lustig

Thamior z Ga 28. listopadu 2009 23:48
ten den se mi líbí ale dal bych spíše svátek programátorů kteří nic...no radči njenom programátorů
Keci keci kecičky mám už stoho botičky :)

Gratuluju misakovi i,když ho vůbec neznám :)
Kurva poslední dobou nemám moc velké štěstí :(

Mám návrh na svátek na 29.11 xD Svátek všech programátorů, co si projekty nechávají na poslední chvíli. I když to nutně nemusejí být jen programátoři :)
"Světe div se, stále žiju."

Tyky 28. listopadu 2009 20:34
ano ale také na nich samotných můžou se za svá dílůa i stydět nebo se chytat zahlavu jaký humus to udělali (to já dobře znám z opředmětu Vv)
Keci keci kecičky mám už stoho botičky :)

Valeria 28. listopadu 2009 20:30
S tím se dá souhlasit. Otázka je jestli jsou oba umělci či ne. To je však na posouzení lidí a jejich čtenářů či obdivovatelů....
Kdyby neexistovalo zlo neznali bychom dobro. Kdyby neexistovala smrt, nepochopily by jsme život. Kdyby neexistovala nenávist nenašli bychom to nejdůležitější....lásku

Gratuluju tomu kdo bude mít někdy svátek 28. listopadu :)
Kurva poslední dobou nemám moc velké štěstí :(

Tyky, kocourku, tak jako rozděluju lidi na naší škole na akmal a umělce, tak se dají i spisovatelé rozdělit na akspis a umělce ;) Akademický malíř-akmal-je pro mě člověk kterej dokáže dělat věci tak, jak to po něm chtějí ostatní, aniž by do toho musel vložit nějaký cit, pocit nebo něco-prostě to udělaj. Umělci, jako já, oproti tomu prostě potřebujou mít důvod, chuť, chvíli, potřebují být zrovna políbeni múzou, nebo něco podobného.

Kýblu barvy vylitýmu na zdi se furt říká umění, protože to někdo prohlásil, ale pro mě to umění nejni. Stejně tak můžu říct, že je spousta úžasných básní a knih, ale jsou mnohé co nestojí za to ani vzít do ruky, otevřít a natož číst.

Toť můj názor, který nikomu z vás samozřejmě nenutím...
Štěstí se plíží ztichlým světem, jenva co noha nohu mine, jednou je vítáme a jindy smetem, a ono pokaždé je jiné. Lady Valeria Aragornská

Valeria 28. listopadu 2009 19:45
Valísku to je vše hezké, ale spousta velkých spisovatelů se prostě donutila napsat verše jen tak. Je pravda, že tyto umělé verše nejsou obstojné, ale poezie to také je nemyslíš :). Jen se přidávám k diskuzi
Kdyby neexistovalo zlo neznali bychom dobro. Kdyby neexistovala smrt, nepochopily by jsme život. Kdyby neexistovala nenávist nenašli bychom to nejdůležitější....lásku

Alatreji. Drahoušku, to sem si odpustit prostě nemohla, vždyť mne znáš ;)
Štěstí se plíží ztichlým světem, jenva co noha nohu mine, jednou je vítáme a jindy smetem, a ono pokaždé je jiné. Lady Valeria Aragornská

Valeria 27. listopadu 2009 21:08
Thamior z Ga 28. listopadu 2009 00:03
Valerie hezky popsáno ale to miláčku sis mohla odpustit a máš asi pravdu
Keci keci kecičky mám už stoho botičky :)