Fallout (60 stran zpět) | Diskuze - Aragorn.cz

samovrah 13. července 2009 18:58

Síce..Pred tou asi neuchráni ani tá zbroj nie?:D
Nič..

Eugenio 13. července 2009 18:17

Tak pred poriadnym ostreľovaním naozaj ťažkým kalibrom ťa neochráni ani úkryt(jedine ak poriadne hlboký:D)..O atómovke ani nehovorím..
Nič..

To nejhlavnější! :-D Ve zbroji se blbě utíká :-D

Vystřelit z úkrytu, utéct do jiného a neustále do kolečka. Je to osvědčená praxe využívaná mnoha profíky :-D

Ale dost k tomu...

Sniper style je prostě nejlepší :-D
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

Eugenio 13. července 2009 18:03
Tak to bych zase neřekl. S takovou energozbrojí to půjde hůř ale šlo by to.
"I don't remember our boiler being nuclear" http://www.collectedcurios.com/sequentialart.php

elister 13. července 2009 17:56
Dle mého názoru úkryt je lepší ochranou než zbroj, proti které jsou konstruované zbraně. Se zbrojí se asi těžko ukryješ
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

Eugenio 13. července 2009 17:48
bezpochyby, ale ne život :P
"I don't remember our boiler being nuclear" http://www.collectedcurios.com/sequentialart.php

elister 13. července 2009 17:31
No já i v reálu jsem šílenec, co velice často improvizuje a často vsází na jednu kartu
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

A nebo rychlou a hlasitou smrt když tě někdo objeví. To je právě ten risk. Všechno sázka na jedinou věc. Ve hrách to taky s oblibou dělám. Ale v realitě bych asi radši byl v té zbroji nebo nejlépe daleko od bojiště :D
"I don't remember our boiler being nuclear" http://www.collectedcurios.com/sequentialart.php

Ve všech mých jeskyních co jsem kdy měl (a´t už DrD, ADD, styl Fallout, styl Star Wars, nebo Arkanum) poškozování zbroje. Je to dost realistické. Když jste v plátovce, někdo vám řízne palcátem do hrudi, promáčkne vám plech a vy se začnete dusit, nebnoť se nemáte jak nadechnout, nebo do kloubních spojení a končetina nepohyblivá (ono už i ta hruď)

Důvod, proč preferuji bezezbroj, stíny a rychlou tichou smrt :-D
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

elister 13. července 2009 12:49
Stačí i kloubní spojení jeden centimetr rýha, či prohlubeň a daná čáast je nepohyblivá. Nepraktičnost zbrojí. Ochrání vás, ale jakmile se poškodí, pohřbí vás
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

python 13. července 2009 12:33
jenom o deset čísel... skoč ke mě já ti promáčknu deset čísel na hrudníku. I když to by asi bylo jen hodně zlomených žeber pravda. Tak to zkusíme třeba na hlavě, nebo v rozkroku.
"I don't remember our boiler being nuclear" http://www.collectedcurios.com/sequentialart.php

elister 13. července 2009 11:08
Přemýšlel jsi o alternativě že by se zbroj prohla třeba jenom o deset čisel a zůstala tak? :)
Člověk není nikdy dost chytrý, dost bohatý a dost ozbrojený. I´ll Chuck you!

Eugenio 13. července 2009 06:50
Tak to bez pochyby :D.
Škoda že F3 v tomhle ohledu zcela není směrodatné ale tam jsem viděl vojáky ustát pád vertibirdu na ně. Teda ustát... přežili to :D
"I don't remember our boiler being nuclear" http://www.collectedcurios.com/sequentialart.php

elister 12. července 2009 22:30
Tak energozbroj je sice dle falloutovských technologií zbroj, která má mít za efekt udělat z vojáka lidský tank... Ale pochybuju, že by energozbroj (zcela) ochránila před hmotností tanku, což je v desítkách tun :-D V nejlepším by to asi dotyčného zarazilo hluboko do hlíny :-)
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

Eugenio 12. července 2009 22:22
Tyjo já bych chtěl mít energozbroj a nechat se přejet tankem za živa. By mohla být sranda. Nebo lépe to nejdřív otestovat na někom jiném :P
"I don't remember our boiler being nuclear" http://www.collectedcurios.com/sequentialart.php

elister 12. července 2009 21:42
Jo to jo...

A když už masakr, tak vlezu do tanku a hurá přejíždět paňáčky! :-D A ti co mi utečou, tak neutečou dělu :-)
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

Eugenio 12. července 2009 21:02
Ale to já taky rád, a za takové postavy kdyžtak hraju. Ale stejně nejlepší požitek je to co jsem psal níže :D
"I don't remember our boiler being nuclear" http://www.collectedcurios.com/sequentialart.php

elister 12. července 2009 20:54
Jo, to ale musíš toho dotyčného spatřit :-D A jak říkám, můj styl je invisible. Pokud možno bez výstřelu dokončit misi :-D Hitman, Commandos tam to bylo poměrně moe specialitka.
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

Eugenio 12. července 2009 20:11
Má nejoblíbenější pozice v jakékoliv virtuální realitě či RP systému je když mám v rudce nějakou hooodně těžkou zbraň ( ideálně rotačák nebo takový pancor) a otočím se a dívám se asi tak z 2 metrů na někoho s nožem jak mě chtěl podřezat.

To si osobně užívám nejvíc :)
"I don't remember our boiler being nuclear" http://www.collectedcurios.com/sequentialart.php

Klaghler O´Pilley 12. července 2009 19:37
Jo xD Mutanti mi dělali vždy větší potíže... Hlavně ti s raketomety. Rotačák zmůže nic proti dobré zbroji, ten je proti neopancéřovaným cílům... A na blízko! Proto vše řešit proti nim s odstupem pěkně sniperkou do očí opět :-D V Tactics sem měl mnohem lepší postavu na ostřelování... Sic v kontaktním boji neměla šanci ani proti nejslabším... Ale na dálku. Jsem pro ostřelování, nebo naopak pro tiché podřezávání
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.