 |
Ponurá neděle:
Píseň, která přináší smrt?
Mnoho lidí si život bez hudby neumí vůbec představit. Mnohé slavné písně zlepšují náladu, naopak jiné ponuré melodie posilují u některých lidí zármutek. Jedna z kdysi proslulých písní má prý natolik ničivé účinky, že po jejím poslechu desítky lidí spáchaly sebevraždu! Způsobila jejich smrt „prokletá“ skladba, známá jako píseň sebevrahů?
Je nevlídná prosincová neděle roku 1932. Poloprázdnou ulicí kráčejí chodci po jejichž tvářích stékají kapky deště. Jejich siluety se ztrácejí v ponurém příšeří mlhy. Atmosféru bezútěšně marnosti dotváří kvílivý zvuk meluzíny ve světlíku jednoho z pařížských činžáků. Do tónů jeho teskné melodie se ozývá neméně smutná hra klavíru a pobrukování maďarského skladatele Rezcó Seresse (1889 – 1968). Hudebník právě skládá svou nejslavnější a zároveň osudovou píseň Szomorú Vasárnap (Pochmurná neděle). V zornicích jeho očí se objevuje prázdný výraz naprosté beznaděje. Den předtím ho totiž opustila jeho přítelkyně, a proto je Seress psychicky na dně. Pocity své hluboké deprese a smutku natolik mistrně přenáší do své písně, že je později sdílí i mnoho jejich posluchačů. Skladatel ještě netuší, že v budoucnu spáchá jeho bývalá milá sebevraždu. Její tělo má být nalezeno s techtem Pochmurné neděle v ruce!
Výtvor zlých sil?
Přispěla k fatálnímu rozhodnutí dívky steskná skladba, stejně jako tomu údajně bylo u několika dalších lidí? Tato melodie patří mezi nejdepresivnější umělecká díla, která v lidské historii vznikla! Stejně tak smutný je i text písně, jenž pochází od maďarského básníka László Javora. Jeho slova vypráví příběh o muži, kterému umírá jeho milá a on pomýšlí na sebevraždu, po které by se s ní mohl znovu shledat. Připomínají mnoha zoufalým lidem jejich bezvýchodnou situaci natolik, že se písní nechají inspirovat? Podivné okolnosti ovšem mají provázet i samotný vznik Pochmurné neděle. Seress prý slyší ve své mysli smutnou , vtíravou a stále se opakující melodii, a proto jí rychle zaznamenává na notový papír. Byl její vznik podmíněn pouze skladatelovou náladou, anebo mohly být ve hře i jakési temné síly? Vždyť mnoho lidí, kteří tuto pochmurnou píseň slyšeli, popisuje stejný pocit, jaký měl při jejím skládání Seress. Údajně se jim zdá, že jim zní pořád v hlavě a způsobuje sebevražednou náladu!
Poslední slova sebevraha
Pramení zvláštní moc této skladby jen z paranoidních představ lidí s bujnou fantasií? Její neblahý vliv možná vytuší už první nakladatelé, kterým ji Seress nabízí. Píseň odmítají, neboť podle jejich přesvědčení je příliš melancholická. Jak píše britský spisovatel a záhadolog Karl Shuker (*1959) ve svém Světovém atlasu záhad, jeden z nakladatelů ji dokonce rezolutně odmítne s tím, že za žádnou cenu nesmí být zveřejněna. Jak se později ukáže, má pravdu. Pochmurná neděle je snad mistrovským, ale zároveň i ničivým Seressovým výtvorem. Ihned po jejím prvním zahrání v rádiích sice získává ohromnou popularitu, jenže její mezinárodní slávu provázejí desítky mrtvých. Další obětí údajně vražedné písně je nejšťastnější maďarský švec Josef Keller, který spáchá sebevraždu v Budapešti v roce 1936. Vedle jeho mrtvoly je nalezen dopis na rozloučenou, který obsahuje část nešťastné Pochmurné neděle. Stal se jednou z obětí vražedné písně?
Věhlas prokletého songu
Podle jiných zdrojů je roku 1933 obětí skladby i jakýsi maďarský mladík, který hudebníky v budapešťské kavárně žádá o zahrání této písně. Po doznění melodie odchází domů, kde se oběsí. Od poloviny 30. let 20. století si v Maďarsku údajně s touto písní na rtech bere život dalších 17 lidí. Někteří z nich se prý zastřelí přímo při jejím poslechu, další se utopí v Dunaji. Od roku 1935, kdy Pochmurnou neděli v anglické verzi začíná zpívat vynikající zpěvák a všestranný umělec Paul LeRoy Bustill Robeson (1898 – 1976) pod názvem Gloomy Sunday, se stává světoznámou. Kromě USA a Velké Británie se píseň na přelomu 30. a 40. let minulého staletí dočkává mnoha adaptací i v dalších zemích a pravidelně jí vysílají mnohá rádia. Jenže čím víc lidí ji prý slyší, tím častěji má přinášet smrt!
Přišel, slyšel, skončil
Například v Berlíně se má po poslechu Pochmurné neděle oběsit mladá prodavačka, která po sobě zanechává na papíře text písně. V Římě údajně jistý mladík slyší žebráka pobrukujícího si tklivou melodii. Věnuje mu všechny peníze, které má u sebe, a následně skočí z mostu do řeky Tibery a utopí se. V Londýně je prý zase nalezena ve svém bytě mrtvá žena a vedle ní gramofon hraje – hádejte co! Vražedný vliv Pochmurné neděle se má z Evropy rychle šířit i do Spojených států amerických, kde údajně píseň inspiruje asi 200 sebevrahů! Koncem 30. let 20. století je proslulost této melodie již tak velká, že maďarská vláda zakazuje její hraní na veřejnosti. Toto rozhodnutí vyvolá nadšení mnoha hudebníků i posluchačů, kteří prý mají při jejím poslechu velmi zlý pocit. Opravdu je tato píseň tak nebezpečná, nebo jsou její temné dějiny pouze snůškou výmyslů a pověr?
Je to jen reklama?
Je velice podezřelé, že u mnoha údajných obětí vražedné písně nelze dohledat jejich jména. Je snad celá historie, provázející Pochmurnou neděli, pouze dobře vymyšleným reklamním tahem, jenž má přilákat zvědavce? Je ovšem pravda, že zákaz hraní Pochmurné neděle zvažuje od konce 30. let minulého století několik rozhlasových stanic. Je to prý hlavně na nátlak pozůstalých po lidech, kteří si po jejím poslechu zvolili smrt. Dobře zdokumentovaná je i sebevražda skotského zpěváka Williama MacArthura Mackenzieho (1957 – 1997), který se skupinou Associates nazpíval Pochmurnou neděli v roce 1982. Mackenzie se po těžkém životním období, kdy ho pronásledovaly deprese, 22. ledna 1997 předávkoval léky. Přispěla snad k jeho rozhodnutí ukončit život i „ďábelská“ píseň?
Vleze vám do mozku!
Ve 40. letech 20. století, kdy zuří 2. světová válka, již Pochmurná neděle ztrácí na své popularitě. I když se dočká ještě několika dalších verzí (např. v roce 1992 ji zpívá irská zpěvačka Sinéad O´Connor a v roce 1999 islandská zpěvačka Bjork), již nikdy se nedočká takové slávy jako ve 30. letech. Je útlum její popularity důvodem, proč si již melodie nevybírá tolik obětí? Pokud si myslíte, že neblahé působení této písně vychází pouze z říše fantasie vyvedeme vás z omylu. Výzkumy uznávaného švýcarského psychologa Carla Gustava Junga (1875 – 1961) a jeho následovníků totiž dokazují, že hudba zasahuje do hlubokých struktur lidského podvědomí a utajených stránek lidské povahy mnohem výrazněji než například mluvené slovo. Stejně jako může určitý typ hudby člověka uklidnit, navodit rovnováhu jeho organismu nebo podnítit k pozitivnímu chování, je prý možný opak!
Kdo bude poslední obětí?
Nedávné výzkumy vědce Craiga Andersona z americké Univerzity státu Iowa naznačují, že neblahý vliv může mít například takzvaná tvrdá hudba. Většina jejich posluchačů má prý větší sklony k násilnickému myšlení. Některé melancholické a disharmonické melodie pak údajně zase mohou u lidí vyvolávat těžké deprese nebo stres. Jiné pravidelné zvuky určitých frekvencí (např. šamanské bubny) prý dokážou navozovat stavy změněného vědomí, podobné stavům použití některých drog. Infrazvuk blízký kmitočtu 7 herzů, který je pro lidské ucho neslyšitelný, dokonce dokáže vyvolat stav těžké nevolnosti a panické hrůzy! Je hudba mocnější než si myslíme? Můžeme podobně vysvětlit i vražedné působení Pochmurné neděle? Ta prý nepřinesla štěstí ani svému autorovi. Seress prohlašuje, že se cítí uprostřed svého úspěchu jako obžalovaný muž, který nemá ze slávy žádnou radost. „Tato osudová sláva mě zraňuje“, říká Seress ještě předtím, než 22. ledna 1968 spáchá sebevraždu skokem z okna. Stal se obětí své vlastní vražedné písně? Kdo další bude následovat?
Dokáže hudba léčit?
Léčivými účinky hudby se zabývá muzikoterapie. Ve Švédsku dokonce od roku 1942 funguje muzikoterapeutický institut. Mnohé hudební skladby údajně umí navodit nejen dobrou náladu a uklidnit člověka, ale také pozitivně působí na krevní tlak, dýchání či navozují stav radosti a euforie.
Výjimečné postavení mají v této léčivé hudbě díla rakouského skladatele Wolfganga Amadea Mozarta (1756 – 1791).
Pravidelný poslech jeho skladeb prý tlumí deprese, nespavost, úzkostné stavy a další zdravotní problémy. Vědci mluví o Mozartově efektu.
Ve Francii dokonce lékaři hudbu slavného Rakušana doporučují těhotným ženám.
Známe již všechny léčivé účinky hudby?
!!! Varování: Poslech Pochmurné neděle se nedoporučuje nešťastným a smutným lidem!!!
A nakonec ukázka samotné Pochmurné písně:
http://www.youtube.com/watch?v=7BaSGz13Bio
"Kdo víno má a nepije, kdo hrozny má a nejí je, kdo ženu má a nelíbá, kdo zábavě se vyhýbá, na toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl!"
|
