Barevná srdce (4 strany zpět) | Herna - Aragorn.cz

"Hmpfff," kývnu, že akce "převozník" může začít. *tak mistr trpaslík se nakonec rozhodl pro pomoc přes hlubinou, he* běží L´erakovi hlavou a trochu se mu zkřiví rty do úsměvu, když sestupuje do vody, aby mu pak později pod váhou trpaslíka se již nesmekla noha.
Když stojím pevně, stabilně již ve vodě u břehu, tak znovu zkontroluji pohledem vodní hladinu a snadnou dostupnost dýky, aby byla hned po ruce a odplivnu si...*mokrý nohavice, ..jak nějaká krysa ve stoce*
Pokynu trpaslíkovi: "tak nastupovat mistře Gwargu... jen pěkně pomalu, ať nezvíříme vody... nepotřebuji být nakonec zmáchaný celý, hrmmpfff" a připravím se pomoci mu dobře se uchytit na zádech nad tornou.. jak se říká u dětí v posezu na koni.

Trpaslík podal HeruGilovi svoje věci, jen štít si nechal zavěšený na zádech. Ruku na toporu posunul k hlavě kladiva a přistoupíl k L´erakovi. Ukázal na vodní proud a něco zabrumlal.

Zkontroluji celou svou výbavu. Zda vše drží, kde má. Zda nehrozí, že bych něco vytrousil.
Pak si dřepnu a vyzkouším vodu rukou. S nedůvěrou kontroluji pohledem hladinu i to co je pod ní. Prohlížím vše, kam až okem dohlédnu a zkouším si najít nejpříjemnější cestu, kudy se brodit..
Pak se ohlédnu na Gwarga... "Hmmm?"

Když dojdu ke břehu, natáhnu se pro Almiho věci. Potom kývnu na trpaslíka:
"Gwargu, podej mi svůj bágl, nech si jen to svoje kladivo. L´erak se určitě bude brodit snadněji, jestli tě ponese."

Chytnu pak celou hromadu do levé ruky a nadhodím si ji přes rameno na záda, pomalu, aby rance držely u sebe a mně zůstala pravá ruka volná. Sevřu meč a jeho horní konec si opřu o výztuhu na pravém rameni. Odkloním ruku svírající jílec do boku a před sebe a loket mám trochu ohnutý.
Tento způsob sice není tak dobrý jako můj oblíbený střeh, kdy ovládám meč oběma rukama, ale v případě nutnosti stačí ramenem nadhodit meč vzhůru, přitáhnout pěst s jílcem a jejím pohybem do boku nastavit meč do obrany před sebe nebo rychlým narovnáním lokte mečem švihnout útočným úderem.
Letmo kouknu, jestli jsem něco menšího nezapomněl a pak znovu vyrazím napříč proudem k V břehu, kde čeká Almi.

"Hrmghpff" odfrknu si spokojeně jako odpověď na Herugilovo snažení, že všechno běží podle představ a není akutně hrozící problém. A začnu připravovat zbývající věci, aby se daly snáze transportovat.

Bez zátěže mohu jít opět rychleji a při brodění jen obezřetně sleduji povrch tmavého proudu, jestli nerozpoznám náznak pohybu nějakého tvora pod hladinou.
Meč držím ve svém oblíbeném obranně útočném střehu.

Hned při prvních krocích zjistím, že musím jít docela pomalu. Jak voda ztmavla, není teď na dno vůbec vidět. Sem tam lehce zakopnu a při rychlejším pohybu, s Almim nahoře na ramenou, bych určitě nedokázal udržet rovnováhu. Při tom jsem zahlédl L´eraka, jak upírá pohled do vodního proudu.

"To dno není úplně hladké. Jsou tam hrbolky nebo kameny, malé tak na půl pěsti. Ale při rychlém kroku bych to zřejmě neustál."
Po chvíli jsem dorazil k protějšímu (východnímu) břehu. Tam se skloním a natočím, aby se Almi mohl postavit na břeh vedle hromádky mých věcí.

"Hlídej vodu u J zdi. Tam zmizel ten vodní had nebo co to bylo zač. Vezmu to ještě jednou tam a sem a donesu ti tvoji výbavu," prohodím k Almimu a vyrazím k Z břehu.

Při zaslechnutí svého jména pohlédnu na HeruGila a trpaslíka... "Ehmph" zhodnotím nejistě a neurčitě, co na to Gwarg..
Ale pozornost nyní opět soustředím k vodě a brodícímu se HeruGilovi. Dlouhým krokem přistoupím až na samý okraj vody a snažím se pohledem zjistit, co tak zpomalilo brodící se dvojici..

Trpaslík něco zamručel a posunul svůj vak k ostatním, blíž ke břehu.
Almi stočil kůži s perlami do tvaru malého váčku a ten si opatrně vložil do kapsy. Obratně se dostal HeruGilovi na záda a s jeho pomocí se mu usadil na ramena. Přehmátl si držení kuše, aby ji mohl zamířit k J zdi a HeruGil vyrazil. Téměř okamžitě se zastavil a vidíte, že jeho další pohyb je mnohem pomalejší.

Zůstal jsem stát v proudu hned vedle břehu a dívám se do vody kolem sebe.
"Tak se mi zdá, že je do hloubky vidět ještě méně než když jsem byl na druhé straně a začal se vracet sem. No jestli je tmavá voda dobrá, tak bychom toho měli využít."
Kývnu na Almiho:
"Almi, pojď sem, vezmu tě na záda. Nezapomeň na ty perly, které jsme na této straně našli," ukážu na kousek rozprostřené kůže, na níž leží náš pokládek.

"Věci tu snad nechej, vezmi si jen kuši. Natáhni ji a připrav si do ní šipku. Vrátím se ještě jednou a tornu ti donesu. Možná bude lepší vzít tě až na ramena, budeme tak oba mít volné ruce. Ty na svoji kuši a já na meč."
Když se Almi usadí a zaklesne nohama, pomalu s ním vykročím k protějšímu břehu.
Ještě se natočím a zavolám na trpaslíka:
"Gwargu, tebe by mohl přenést L´erak."

Pak vyrazím napříč vodním proudem.

Co chvíli se bezděčně rozhlédnete po proudu od jedné zdi ke druhé, jestli nespatříte pohyb vodního tvora. Ale hladinu čeří jenom HeruGil, který postupně došel až k vašemu břehu.

Sledujete HeruGila, jak se pomalu přibližuje k vašemu břehu.

Urovnal jsem si věci a přistoupil ke břehu. V místě, kde jsem vylezl se opatrně spustím do vody.
"Ta voda je zase tmavá, jako zakalená. Aspoň tady na této straně. Almi, jdu pro tebe."
S těmi slovy vyrazím zpět k ostatním. Po cestě sem jsem nenarazil na dně na žádnou překážku. Přesto dělám jen malé kroky a zvolna, ... jeden nikdy neví, co se tam mohlo změnit ...

Stejně jako předtím držím meč v základní pozici pro obranný střeh, stejně jako pro rychlý útok.

Pečlivě prohmatávám vnitřek škeble, přitom se několikrát zarazím a část zkontroluji ještě jednou.
"Štestí nám přálo," vykřiknu radostně a zvednu ruku s perlou mezi prsty.
"Máme teď další dvě perly."

Sehnul jsem se k té první a perlu jsem položil vedle ní.
Pak jsem i druhou škebli spustil do vodního proudu.

tech
Do příštího týdne budu mimo dosah i-netu.
Přeji vám hezké dny.

"Mám další perlu," zavolám nadšeně a zvednu ruku, abych ji aspoň na dálku přes vodu ukázal ostatním. Položil jsem ji na zem a vybranou škebli spustím do vody.
Pak uchopím druhou lasturu.
"Až prohlédnu tuhle, tak se vrátím pro Almiho."
Dýkou ji pomalu rozevřu a pečlivě prohledávám její vnitřek.

Rozhlédnu se kolem sebe, jestli jsem svojí přítomností na této straně vody něco nevyvolal. Když se nic neděje, sednu si vedle svých věcí. Sundám si boty, vyliji z nich vodu a zase si je natáhnu.
Pak pomocí dýky opatrně rozevřu první škebli a začnu prohledávat její vnitřek.

tech
Budu přes týden mimo dosah i-netu.
Přeji vám hezké dny.

"Na této straně jsou také škeble," zavolám na ostatní.
"Tady před sebou vidím dvě. Zkusím je odtrhnout, dokud je vidím."
Postupně uchopím jednu, trochu s ní zakroutím, že bych ji dal nahoru na břeh a stejně to zopakuji s druhou.

Potom sundám tornu i vak a položím je kousek od vody. Pak se vzepřu rukama a snažím se vylézt ven z vody.

Gwarg stojí zády k vodě, soustředěný na prostor mezi vámi a Z zdí.

Ostatní sledujete HeruGila, jak prohlíží břeh před sebou a rozhoduje se, kde zkusí z proudu vylézt.