Barevná srdce (6 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Almi schoval poznámky a znovu začal prohlížet lasturu. Po chvilce ji pustil zpět do vody. Pak se narovnal a zvedl ruku. Mezi prsty drží perlu.
"Našel jsem," zvolá, "To máme už šest perel."
"Možná bychom měli začít přemýšlet, jak se dostaneme na druhou stranu té vody. Myslím teď, když tam je cosi velkého."

Jsem sice zaskočen, ale můj kolega je asi více.
"Taky jsem si toho všiml, ale pokud to na nás nezaútočí, hodlám být v klidu a nedávat tomu žádnou záminku nás napadnout."
Jen opatrně zpovzdálí okouknu místo, kde se stvoření objevilo a hned zase zmizelo. Ale místo otvoru najde jen dvě další černý perlorodky. S největší obezřetností pro ně sáhnu.

Když Gwarg uslyšel HeruGilův výkřik, otočil se k vám a s úsměvem plným očekávání prohodil:
"Co jsi viděl? Bude nějaká zábava?"

Mezitím Almi rychlým pohybem hrábl do vody a když vytáhl ruku, drží v ní tmavohnědou škebli. Opatrně ji rozevřel a začal zvolna prohlížet její vnitřek.

"Ajta, krajta," vykřiknu.
"Harbude, dej pozor, ve vodě se něco objevilo, asi obří úhoř nebo vodní had. Tady u stěny se otočil a zmizel někde u tebe."

Stejně jako na začátku klepnu nataženými prsty na vodní hladinu a pak přejíždím pohledem sem a tam, jestli v pročištěné vodě něco zareaguje.

Pokud se v nejbližší chvíli nic neobjeví, začnu znovu hledat další perlorodky.

Vhodím perlorodku do vody a prohlížím vnitřek té druhé. Jenže po chvilce se zklamáním ve tváři odhodím i druhou.
"Tak nic," sleduji Almiho řeč, ale nad Harbudovou otázkou se zarazím a když Almi dočte svoje poznámky, řeknu:
"To je to - voda se pročistila -, a přesně to jsme viděli. Hodně různých zvířat žije těsně u vody nebo přímo v ní. A mají raději čistou vodu než špinavou a třeba jen zakalenou.
Možná tady v té vodě taky něco žije. Dokud je tmavá, je to ukryté. Když se voda změní na čistou, pak to vyleze."
S těmi slovy pohlédnu na dýku v ruce a letmo se dotknu jílce svého meče. Pak se znovu obrátím k vodnímu proudu. Koukám po perlorodkách a také po něčem jiném. Po čemkoli, co je schopné chytnout a odvléci dospělého muže.

Almi vytáhl kus pergamenu, na který si opisoval nalezené texty.
"V tom prvním bylo napsáno tohle:
a stáhlo a zmizelo. Potom to chytlo Kormana. Pak na další cestě s Brenkem jsme se dostali na druhou stranu, ale nedokázali jsme určit pravou perlu. Brenka to stálo levou ruku. Nebyl ale mrzákem dlouho. Při přechodu zpět to chytilo a odvleklo i jeho.
Ve věži jsem se snažil vzpomenout, jistě to nevím, ale připadalo mi, jako kdyby se voda pročistila.
Zdá se, že tmavá voda je dobrá.
Potom jsme našli další dva:
Až některá lastura donesla perlu, najdou se ostatní.
To jsme odhadli, že po první nalezené perle se další najdou asi snáze."

Almi prohlédl pergamen a dodal:
"A ještě jeden text se asi dotýká tady té vody -
Malý Darn říkal, že perlonosek se objeví hodně, ale perly jsou jen v některých, tmavých. Je nutné najít ..."

"Co tím myslíš, že si máme dávat pozor, teď když konečně vidíme do vody to by mělo být dobře ne?"
Jsem malinko zmatenej řečí HeruGila. Potom se zase poohlédnu po nějaké perlorodce, ale tentokrát se už podvědomě věnuji i jiné nečekané, jakékoliv situaci.
"Kolik, že těch perel potřebujeme, už mě to docela nebaví, pořád tu čučet do vody, sakra kdyby byla jiná možnost jak se odtud dostat."
Prohodím ještě k parťákovi a zase sleduji vodu. Jsem tak nějak připravenej hned zaútočit po čemkoliv, co by se nepodobalo podobě škeblí které hledáme.

Kouknu podél proudu a pak znovu na místo u zdi.
"Harbude, ta voda je opravdu víc průzračná. Teď už také vidím ke dnu," prohodím a potom se náhle zarazím.
"Jak to bylo na tom útržku, asi zbytku z nějakého dopisu? Cosi jako, že se voda pročistila. A něco chytilo nejméně dva muže, Korman a ...," zavzpomínám.
"... Branek nebo Brenek. Něco je chytilo a odvleklo. A končilo to slovy:
- tmavá voda je dobrá."

Ukážu do vody a dodám s důrazem v hlase:
"Zřejmě si musíme začít dávat pozor, když budeme tahat škeble. A až se budeme brodit na druhou stranu, tak ještě víc!"

Mám dvě perlorodky a pokračuji v prohlížení té první.

"No nevim jak je to možné, ale já vidím a si tak odhadem sáh hluboko a co je lepší, vidím až na dno. Doufám že nám to bude něco platné."
A začnu se pořádně rozhlížet, teď už i dál od břehu a po dně, kam mě to až situace dovolí.
"Tenhle hrádek je ale prapodivné místo, snad nikdy nepřestane překvapovat a udivovat."

Zkraje vnímám jen měkké maso.
"Štěstí ti přálo, Harbude, a s tebou i nám všem."
Rozevřu škebli trochu víc a pokračuji ve zkoumání.

"Jak to myslíš, že se ta voda pročišťuje? Mně se zdá pořád stejná, vidím asi tak jednu stopu do hloubky."
Na chvilku škebli jen přidržím rozevřenou. Trochu se nahnu do boku a zpět a přitom soustředím pohled do vodního proudu.

tech
Budu nejméně do konce následujícího týdne mimo dosah i-netu.
Přeji vám hezké dny.

Uchopím mezi prst a ukazováček svou druhou perlu a zvednu jí opatrně nad hlavu.
Sledujte, mám další perlu.
Poté jí uklidím k té předešlé a opět se zahledím do vody.
Po chvilce se rychle narovnám.
Zdá se mi, jako bych viděl ještě hlouběji do vody než před chvílí, jako by se voda víc a víc pročišťovala.
Promluvím k oběma, protože mě to až vyděsilo. Chvilku čekám na nějakou odpověď a poté se opět zaměřím na hledání škeblí, ale tentokrát i něčeho dalšího, co třeba doteď nebylo vidět.

Almi se přikrčil k hladině, po chvilce ponořil ruku do vody a zase vytáhl perlorodku. Opatrně ji pootevřel a začal prohmatávat její vnitřek. Náhle se zarazil a upřel zrak na vodní proud. Za okamžik zatřepal hlavou a pokračuje v prohlížení těla škeble.

Gwarg se po vás letmo ohlédl a pak znovu začal přejíždět zrakem po místnosti. Svoje válečné kladivo drží oběma rukama v úchopu, který mu dovoluje provést dobrý útok nebo zaujmout obranný kryt.

Máš pravdu, bejt to venku, určitě by jsme se i najedli, tady hold jen vzít a zase zahodit. Ale je to škoda.

Odpovím HeruGilovi a rozhlídnu se po dalších škeblích. A hle najdu jednu opravdu velkou a jednu takovou normální. Obě vylovím a už zkouším jejich obsah. Nejdříve vezmu tu velikou.

tech
Budu do konce týdne mimo dosah i-netu.
Přeji vám hezké dny.

"To pravda, že škeblí je tu dost. Jednu mám tu před sebou, tak ji vylovím a prohlédnu. A právě jsem viděl, jak se na stěně objevila nová. Tak ji potom zkusím také, jestli v ní nebude perlička."
S těmi slovy jsem hrábnul do vody a perlorodku vytáhnul. Opatrně jsem ji dýkou pootevřel a začal prohmatávat vnitřek.

"Tvůj nápad s jídlem ze škeblí není, Harbude, špatný. Pobyt v přírodě mě naučil, že sníst se dá spousta věcí. Ale nemáme z čeho rozdělat oheň. Možná bychom mohli několik škeblí vzít sebou, ale pokud vím, tak jejich maso dlouho nevydrží, snad den. Jenže tenhle Starý Hrádek je divné místo. I čas tu plyne nezvykle. Tak aby se ty škeble nezkazily dřív, než se vůbec dostaneme z téhle místnosti."

Tak škeblí je tu dost, jen to chce to štěstí s těmi plnými, ale mě se nějak nedaří. Co vám?
Mrknu na ostatní a v ruce žmoulám svojí jednu nalezenou perlu, poté ji zase schovám do kapsy a jdu zkoumat další tmavé škeble které jsem našel a povedlo se mi je vyndat.
Co s těmi ostatními, byly by dobré lehce povařené, alespoň nějaký užitek by z nich byl.
Nadhodím návrh na svačinku a už přemíšlím jak a kde udělat oheň a v čem je udělat.

Almi několikrát otočil vytaženou škebli sem a tam a potom ji dýkou opatrně pootevřel. Chvíli prohmatává vnitřek, pak se najednou zarazí a hned nato zvedl ruku do výšky. Mezi prsty drží perlu a s úsměvem vám ji ukazuje.
Perlorodku ponoří do vody a lehce ji odstrčil dál od břehu. Poté pokročil k pruhu látky na podlaze a ke dvěma perlám, které tam položil HeruGil, přidal tu svoji.
"Tak tu jsou tři perly a ty, Harbude, máš jednu. Takže máme zatím celkem čtyři. Něco mi říká, že to stačit nebude, zkusíme získat ještě nějaké další."

Přidřepnu kousek od S stěny a hledím do vody. Pomalu přejíždím zrakem od zdi podél proudu a zpět. Potom znovu a přitom prohlížím kus dna o něco hlouběji. Odhaduji, že postupně tak obhlédnu vždy pruh asi dlaň široký a dobře jeden a půl sáhu dlouhý.
Snažím se tak porovnat stejná místa při pohledu zleva doprava a pak opačným směrem, jestli postřehnu nějaký rozdíl, kterým by mohla být právě se narozená perlorodka.
Jak by se v takové nové perlorodce mohla vyskytnout perla, tím si hlavu nelámu. Prostě se tu věci odehrávají jinak.

Máš pravdu HeruGile, jen ať rostou, alespoň se odtud rychleji pohneme dál.
Odhodím dál od břehu škebli, co mám v ruce a sáhnu po další, abych ji prohledal.
Musím ty co jsem už měl v ruce házet někam dál, abych si je po čase nepletl a nezkoušel je znovu zkoumat.
Poté sáhnu po několika nejbližších škeblích, co najdu okolo sebe a jednu po druhé opatrně prohledávám jejich obsah a již prohledané odhodím dál od sebe.