Druhá strana (137 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(12:00) Morigan -> Ketryn: Jdu tě pozdravit, zastavím se u vašeho plotu.
(12:02) Ketryn -> Morigan: Nechám práce a jdu k tobě (samozřejmě zajistím ovce, aby mi někam neodešly). "Ahoj! Tak jaký byl výlet?"
(12:03) Morigan -> Ketryn: Ten "výlet" mi pořád přijde vtipný, jenomže on to skoro výlet byl. "Skvělý," přiznám. "Bylo to fakt zajímavé a poučné."
(12:06) Morigan -> Ketryn: Na to "poučné" dám důraz.
(12:06) Ketryn -> Morigan: A jak tomu mám říkat :-) Vy jste si šli hezky na výlet a my byli terorizováni od Gwen :-D "A co jsi vše viděla?" Je možnost tam teď mluvit nebo je někdo na doslech.
(12:08) Morigan -> Ketryn: "Byli jsme v zátočině, kde má Floki a Ragnar lodě, abychom je zkontrolovali a pak jsme v zátočinách jezdili na jedné z těch malých lodí. Bylo to úžasné, ty lodě jsou vážně něco! A taky v lese bylo krásně, spát tam...takhle země je taková živá..."
(12:08) Morigan -> Ketryn: (Nikdo na doslech.)
(12:11) Ketryn -> Morigan: "A pak že to nebyl výlet!" :-D směju se. "Věřím, že to tam bylo krásné :-) A ty menší, ty se dají řídit jednodušeji?"
(12:11) Ketryn -> Morigan: "A kolik lodí vlastně mají?"
(12:20) Morigan -> Ketryn: "Ty dvě velké, kterými jsme připluli, jsou v jiném přístavu pod Kattegattem. Tady mají další jednu asi stejně velkou a tři menší. Ty malé se dají řídit jednodušeji, stačili jsme na to my tři...ale v zátočině."
(12:26) Morigan -> Ketryn: "A je to docela náročné..."
(12:31) Ketryn -> Morigan: "Myslíš, že by na to stačili i tři lidi na moři... bez zkušeností?" ptám se potichu, i když si teď nějak neumím moc představit, že bychom je tak zradili a ukradli Ragnarovi jeho loď.
(12:33) Morigan -> Ketryn: "To teď ještě asi netroufám rozhodovat," stisknu rty. "V té zátočině ano, ale nevím, co s tím udělají vlny...chce to sílu."
(12:38) Ketryn -> Morigan: "Tak uvidíme..." vzdychnu. "Aspoň že už jsi to viděla a víme aspoň trochu jak to je. Stejně zatím nevíme, kde se nacházíme..."
(12:45) Morigan -> Ketryn: "Budu to zkoušet dál, pokaždé, když mě tam vezmou, tak půjdu, abych se to naučila."
(12:50) Ketryn -> Morigan: "To bude nejlepší, když budeš umět zacházet s lodí, tak to určitě nebude k zahození..."
(13:00) Ketryn -> Morigan: "A chodí se tam takhle na kontrolu nějak pravidelně?"
(13:06) Morigan -> Ketryn: "Pravidelně asi ne, ale určitě se tam nějak opakovaně chodí a nevím, jak je to přes zimu. Možná se budou muset nějak zazimovat."
(13:09) Ketryn -> Morigan: "To je fakt, to možná jo. To by tě Ragnar taky mohl vzít s sebou."
(13:10) Ketryn -> Morigan: "Ty jo, taky bych jednou chtěla vidět, jak to tam vypadá. Ta příroda je tu opravdu nádherná." :-)

(21:25) Margare-tka -> Morigan: Poslouchám ho se zaujetím, a snažím se toho co nejvíce zapamatovat.
(21:36) Morigan -> Margare-tka: Po večeři ti nalije medovinu a nechá odnést prázdné talíře.
(21:39) Margare-tka -> Morigan: Jako piju ji málo, abych byla ještě schopná něco pojmout do hlavy. Kdyby se Sára probudila, jelikož tam budeme déle, tak ji nakrmím.
(21:40) Morigan -> Margare-tka: Tak se snažíš učit slovíčka a fráze.
(21:46) Morigan -> Margare-tka: "Byla jsi provdaná?" zeptá se tě uprostřed učení.
(21:46) Morigan -> Margare-tka: "Je to přece u vás, ne? Svazky mezi muži a ženami."
(21:49) Margare-tka -> Morigan: "Ano jsem provdaná. Normálně asi jako tady, bych řekla, jen tedy máme monogamii, nevím jak to máte tady."
(21:55) Morigan -> Margare-tka: "Co je to monogamie?" nechápe.
(21:57) Margare-tka -> Morigan: "Jeden můž má jednu ženu..." nenapadlo mě, že to nemusí znát.
(21:59) Morigan -> Margare-tka: "Tak to je i tady, svazek před Ódinem může muž uzavřit jen s jednou ženou."
(22:11) Margare-tka -> Morigan: "To je stejné."
(22:19) Margare-tka -> Morigan: Pak se asi pokračujeme, pokud se na neptá dál. 20:21) Margare-tka -> Morigan: A mluví nějak o tom, že bych se zepatala k té příležitosti. Využívám toho, že ho mám blízko a prohlížm si ho.
(22:24) Morigan -> Margare-tka: Chvilku pokračujete, ale pak se z ničeho nic zeptá. "Myslíš na něj? Na toho, kdo byl tvým manželem?"
(22:45) Margare-tka -> Morigan: "Ano někdy."No kdyby mi to nepřipomínal, tak bych si na něj zrovna teď nevzpomněla. "A ty myslíš často na svou ženu?"
(22:47) Margare-tka -> Morigan: Nedá mi to.
(22:52) Morigan -> Margare-tka: Tak to jsi docela drsná! :-D Chvíli vypadá, jako by nevěděl, jestli se mu to líbí nebo naopak. "Teď zrovna ne," řekne po dlouhé chvíli ticha.
(22:52) Margare-tka -> Morigan: Taky mi ho připoměl!!
(22:53) Margare-tka -> Morigan: Bože já mám tady strašnou chu´t ho políbit. To se těch frází moc nenaučíme.
(22:54) Morigan -> Margare-tka: Tam jí máš asi taky. Klidně si na to hoď.
(22:55) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(22:57) Margare-tka -> Morigan: No chtěla jsem se nejdřív dotknout rukou, ale asi jsem si ho spíš přitáhla, tedy.
(22:57) Margare-tka -> Morigan: (Ty kostky nás vůbec nepodporují v mravnosti.)
(22:58) Morigan -> Margare-tka: Vypadá, že na to docela čekal, nebo že by to jinak stejně udělal sám, políbí tě hned vášnivě a dlouze.
(23:04) Margare-tka -> Morigan: Tak to mu ho oplácím.
(23:06) Morigan -> Margare-tka: Tak to celkem rychle skončíte bez oblečení a na posteli (které sis ani moc nevšimla, že tam je).
(23:06) Margare-tka -> Morigan: Tak je postel? Jako, že předtímtam nebyla?
(23:08) Morigan -> Margare-tka: Je to takové úzké lůžko a na něm spousta kožešin, možná to spíš funguje jako široká lavice, ale teď to asi poslouží jako lůžko.
(23:09) Margare-tka -> Morigan: No asi mi to nedělá moc velké problémy. Bože a to jsem se před chvilkou bavila o Lorenovi!!!! Ale na to si tam nevzpomenu.
(23:14) Margare-tka -> Morigan: No doufám, že tam nikdo nepřijde. Ale to mě asi taky nenapadne.
(23:15) Morigan -> Margare-tka: To si tam opravdu nevzpomeneš, ani na jedno, ani na druhé. Dokonce ani potom, když tam ležíte. On evidentně nemá strach, že by tam někdo vešel, nebo je mu to jedno.
(23:24) Margare-tka -> Morigan: Tak opravdu jen ležím a asi mlčím. Asi docela užívám, že jsem tam a nic neřeším. Asi ho čas od ještě políbím, když se na něj dívám.
(23:43) Margare-tka -> Morigan: A sundal mi i linerit??
23:59) Margare-tka -> Morigan: A kde on má to jejich tetování?
(00:02) Morigan -> Margare-tka: Skoro přes celá záda.
(00:02) Morigan -> Margare-tka: To ti asi sundal, pálil by ho.
(00:05) Margare-tka -> Morigan: Tak ho tam nehodlám nechat na to myslím.
(006) Margare-tka -> Morigan: Jako pokud Sára spí, tak se nikam nehrnu. Mám totiž pocit, že mám úplně prázdno v hlavě.
(00:08) Margare-tka -> Morigan: "To jsem se toho moc nestihla naučit."
(00:08) Morigan -> Margare-tka: "Myslíš?"
(00:11) Margare-tka -> Morigan: Mám chuť říct, že teď vůbec nemyslím...
(00:11) Margare-tka -> Morigan: A stihli jsme toho hodně?
(00:12) Morigan -> Margare-tka: A do toho Sára začne řvát. Než stihneš vstát, vstane on tak jak je a vezme ji do náruče.
(00:12) Morigan -> Margare-tka: (Jako čeho??)
(00:13) Margare-tka -> Morigan: No těch frází.
(00:13) Morigan -> Margare-tka: Ne, moc ne.
(00:14) Margare-tka -> Morigan: Bože proč útočí na moje hormony.
(00:17) Margare-tka -> Morigan: Tak si sednu. "Asi už bude mít hlad." ale koukám na ně..
00:19) Morigan -> Margare-tka: Tak ti ji podá. "S tím asi nepomůžu," pousměje se.
(00:25) Margare-tka -> Morigan: "To asi opravdu ne." vezmu si ji... a taky se kouknu chtě nechtě do plebny jestli je potřeba ji přelit... a doufám, že ne. nechce se mi nikam teď chodit.
(00:35) Morigan -> Margare-tka: Ne, je to v pořádku, můžeš jí nakrmit.
(00:38) Margare-tka -> Morigan: Tak ji nakrmím. A jsem ráda, že to nemusím řešit. "Myslela jsem, že těch frází jsem se moc nestihla naučit." řeknu mu s úsměvem.
01:01) Margare-tka -> Morigan: A vejdeme se tam oba na ležení, když ji budu mít u sebe?
(01:03) Morigan -> Margare-tka: Museli byste se hodně zmáčknout.
01:05) Margare-tka -> Morigan: Tak ji pak odnesu do postýlky. Ale ještě chvilku ji chovám, aby usnula.
(01:11) Morigan -> Margare-tka: Začne se oblékat.
(01:15) Margare-tka -> Morigan: No tak to se taky začnu shánět po oblečení a obléknu se a tom lineritu. A taky bych se měla asi začít pakovat, zapomněla jsem, že to vlastně byla ta večeře. A že je asi pozdě.
(01:20) Morigan -> Margare-tka: Jo, pozdě asi je. Chvilku trvá, než to oblečení a věci posbíráš a oblečeš.
(01:23) Margare-tka -> Morigan: To mě asi probralo z euforie:-)
(01:24) Margare-tka -> Morigan: To hledání oblečení.
(01:36) Margare-tka -> Morigan: Předpokládám, že bych měla jít ke mě? Nevypadá, že bych se tam měla nějak dál zdržovat.?
(01:38) Morigan -> Margare-tka: Ne, nevypadá.
(01:43) Margare-tka -> Morigan: Tak když se obleču, tak si vezmu Sáru a jdeme k nám. Popřeju mu dobrou noc.
(01:43) Morigan -> Margare-tka: Dívá se na tebe zvláštně.
(01:45) Margare-tka -> Morigan: "Děje se něco?" znejistím. Mám v hlavě totální zmatek, ze všeho.
(01:49) Morigan -> Margare-tka: "Ne, neděje," odpoví ti klidně.
(01:54) Margare-tka -> Morigan: "Tak tedy dobrou noc." asi ho jen krátce políbím. Pokud k tomu mám možnost a pak jdu.

(22:51) Morigan -> Ketryn: "Et ana alya brenna," zašeptá ti do ucha.
(22:55) Ketryn -> Morigan: "Nerozumím..." zavrtím mírně hlavou a štve mě to :-( "Co jsi říkal...?" taky šeptám.
(22:55) Morigan -> Ketryn: "Že jsi tak krásná," zopakuje obecnou. "Nikdy jsem neviděl nic krásnějšího. Za to budu Ragnarovi navždy zavázaný."
(22:59) Ketryn -> Morigan: Tak to na něj asi zůstanu koukat a nevím, co říct... Takovéhle věci mi nemůže říkat :-(
(23:01) Ketryn -> Morigan: Pak ho něžné políbím a opřu se mu o rameno.
(23:01) Ketryn -> Morigan: Začínám mít obavu, že se to začíná ubírat nějakým špatným směrem...
(23:03) Morigan -> Ketryn: My se vrátíme druhý den odpoledne, když se staráš o ovce u domu, takže nás vidíš, jak jdeme kolem. Už bez Flokiho, který bydlí v okrajové části Harmu.
(23:06) Ketryn -> Morigan: "Morigan!" :-) zamávám na tebe. (Ten včerejší večer, nějak nemůžu dostat z hlavy...tak jsem ráda, že už jsi zpátky.)
(23:07) Morigan -> Ketryn: "Ahoj!" zamířím k tobě. Ragnar pustí mou ruku a pokračuje s úsměvem do našeho domu.

(21:42) Morigan -> Ketryn: Já taky. (Ódin existuje! :-)
(21:44) Ketryn -> Morigan: :-))!
(21:55) Morigan -> Ketryn: Je první týden v září, když mě Ragnar vezme s Flokim podívat se na lodě. Mám fakt radost!
(21:56) Ketryn -> Morigan: Tak to mi pak budeš muset všechno vyprávět!!
(22:00) Morigan -> Ketryn: To ráno se jdu s tebou ještě rozloučit, sice se těším, ale dneska se moc nadšeně netvářím. "Katryn, dneska jsem zkusila sežvýkat ty listy," prohlásím potichu.
(22:01) Ketryn -> Morigan: "A šlo to nějak??"
(22:03) Morigan -> Ketryn: "No nevím, je to neskutečně hnusný! Málem jsem to vyzvracela..."
(22:04) Ketryn -> Morigan: "Ona říkala, že to je skoro nepoživatelný..." zamračím. "Myslíš, že to nějak půjde nebo že si budeme spíš muset vařit ten čaj?"
(22:06) Morigan -> Ketryn: "No jistá si nejsem..."
(22:06) Morigan -> Ketryn: "Je to fakt hnus!"
(22:07) Ketryn -> Morigan: "Hm, to jsi mě vůbec nepotěšila..." :-/ "Tak si když tak budeme muset vařit ten odvar, to by nějak extra hnusné být nemělo."
(22:10) Morigan -> Ketryn: "Jenom jsem ti to chtěla říct. A měj se tu zatím hezky, snad se vrátíme brzo. Docela se na ty lodě těším," přiznám.
(22:11) Ketryn -> Morigan: "No, hezky se tu určitě mít budu," usměji se :-) "Ale budu se těšit, až se vrátíš a vše mi povyprávíš."
(22:12) Morigan -> Ketryn: "On se o tebe Sigfried dobře postará," mrknu.
(22:15) Ketryn -> Morigan: "Hm, to jo, asi tak, jako o tebe Ragnar," směju se.
(22:16) Ketryn -> Morigan: "Tak ahoj a užij si výlet," :-)
(22:18) Morigan -> Ketryn: Přijde mi vtipné, že jdeme na "výlet", ale těším se. Ragnar se taky usmívá a zamává na tebe, když tě tam vidí.
(22:19) Ketryn -> Morigan: Tak mu taky zamávám.
(22:25) Morigan -> Ketryn: Gwen je u snídaně rozmrzelá, protože chtěla jít na lodě také a Sigfried jí to nedovolil.
(22:27) Ketryn -> Morigan: Představa, že by tam s vámi byla Gwen, mě docela pobaví, to byste si užili :-)
(22:29) Morigan -> Ketryn: Rozhodne se Sigfriedovi nejspíš pomstít, protože vás během dne nenechává ani na chvíli samotné.
(22:31) Ketryn -> Morigan: To je fakt číslo :-D! "To máš z toho, že jsi jí nedovolil jít s Ragnarem," :-) zašeptám mu do ucha, když si to uvědomím.
(22:33) Morigan -> Ketryn: "Přece jsem ji s nimi nemohl jen tak pustit, už není dítě a dospělá taky ne," namítne. "No, dítě asi ještě je!" zamračí se.
(22:36) Ketryn -> Morigan: "Je to pěkné číslo! Asi by jim tu cestu parádně zpestřila," zasměju se.
(22:37) Morigan -> Ketryn: "Ragnar si od ní rád odpočine," usoudí. "Ale kdy si od ní odpočinu já?"
(22:39) Morigan -> Ketryn: Vypadá to, že dnes si od ní neodpočinete oba.
(22:41) Ketryn -> Morigan: "Je to tvoje sestra, tak nemáš nárok si od ní odpočinout," políbím ho. "Měl bys ji pak zničit cvičením, aby aspoň večer odpadla," :-)
(22:44) Morigan -> Ketryn: Dnes je velmi vlahý večer a na poslední dobu docela i teplý. Tedy všem ostatním teplo je. Sigfried se opravdu pokusí zničit Gwen cvičením s mečem a štítem, kdy jí opravdu dává zabrat. Gwen splavená a špinavá od hlíny ale energii přesto neztrácí. Večer si uděláte malý oheň u domu a na něm pečete čerstvě nalovené ryby. Na obloze jsou vidět hvězdy tak jasně, jako by byly blíž, než kdekoliv jinde. Máš přes sebe přehozenou deku a utápíš se v Sigfriedově hřejivém objetí.
(22:45) Ketryn -> Morigan: :-D ona je naprostý nezmar!
(22:46) Ketryn -> Morigan: Tak to je mi opravdu hezky :-) V Sigfriedově objetí se cítím naprosto uvolněně, dívám se na hvězdy a vůbec na nic nemyslím.

(20:36) Ketryn -> Morigan: Jsem tam nějakou chvíli s tebou. Náladu už mám celkem dobrou nebo normální. V průběhu včerejška jsem prošla takovým nějakým smířením a jsem už v pohodě. Pak bych ale asi měla jít něco dělat. Půjdu domů pomoct s prací a odpoledne bych si mohla zastřílet nebo zacvičit s mečem, pokud budu mít s kým.
(20:42) Morigan -> Ketryn: Cvičíš jen s mečem, nebo toho chceš vyzkoušet víc?
(20:42) Morigan -> Ketryn: Nemyslím dnes, ptám se celkově.
(20:45) Ketryn -> Morigan: No myslím, že zatím budu ráda, když zvládnu aspoň nějak meč a štít. A do toho tu střelbu, to mi prozatím stačí :-)
(20:54) Morigan -> Ketryn: (Můžu skočit, nebo chceš něco zásadního udělat?)
(20:59) Ketryn -> Morigan: (Myslím, že můžeš skočit. Jen občas, když mám čas a náladu, tak se pokusím o pouto. Ale jinak funguji jako normálně a jsem v modu: "žiju okamžikem", takže si Sigfriedovu blízkost chtě nechtě užívám.)
(21:05) Morigan -> Ketryn: Tak si hoď dvakrát K6
(21:06) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(21:06) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(21:06) Ketryn -> Morigan: (Tak to je tedy mega bída!!)
(21:07) Morigan -> Ketryn: Takže nic :-(
(21:11) Ketryn -> Morigan: Hm :-( Ale asi je pro mě o to snazší si tu žít tím okamžikem, když nic nevím...
(21:14) Morigan -> Ketryn: Ano, je to pro tebe snažší. Máme pracovní rutinu, ale není úplně stereotypní, takže to všechno opravdu rychle utíká. Noci už jsou chladné, ale dny jsou ještě příjemné, je konec srpna a začátek září. Ve vzduchu už je zvláštní vůně, možná blížící se podzim.
(21:23) Ketryn -> Morigan: To mi připomíná, že bychom se pomalu měly začít shánět po nějakém teplejším oblečení na zimu. Takže to někdy pak dýl (v září) zkusím před Sigfriedem nadhodit.
(21:34) Morigan -> Ketryn: Předpokládám, že něco si už šijeme teď, když na to máme látky. Ale kožešiny budeme opravdu potřebovat.
(21:38) Ketryn -> Morigan: Jo, to určitě šijeme vše, na co máme látky.
(21:38) Morigan -> Ketryn: Ragnar mi vytváří sekeru a já zatím poctivě cvičím s tou jeho (a s Astrid). A když mi to vyjde, chodím s tebou střílet.
(21:42) Ketryn -> Morigan: Myslím, že postupně nějak přijímám i jejich náboženství :-)

VARJAGŠTÍ BOHOVÉ

ÓDIN
Hlavní bůh, jako zbraň má kopí Gungnir. Je patronem válečníků, básníků a politiků. Má jen jedno oko, protože ho vyměnil za moudrost a také získal runy a dal je lidem.
Shromažďuje bojovníky padlé v boji ve Valhalle, aby společně bojovali, až přijde Ragnarok.
Slouží mu havrani.

FRIGG
Ódinova manželka, patronka mateřství. Je moudrá a zná osud všech. Na opasku nosí symbol klíče.

THÓR
Ódinův syn, bůh hromu a blesku a také úrody. Patron kovářů. Bojuje kladivem Mjollnir a je to nejsilnější bojovník mezi bohy.

NJÖRD
Vládce moří a ochránce mořeplavců.

LOKI
Thórův nevlastní bratr. Bůh zlomyslnosti známý svou lstivou a proměnlivou povahou.

FREY
Syn Njörda, nejkrásnější z bohů. Bůh plodnosti, míru a slunce.

FREYA
Jeho sestra. Náčelnice Valkýr, bojovnice, bohyně lásky a věštění.

HEL
Dcera Lokiho, napůl černá a napůl bílá, vládkyně říše mrtvých, Helheimu.

VALKÝRY - ozbrojené válečnice, které slouží Ódinovi a po boji sbírají padlé bojovníky a odvádějí je do Valhally.

VALHALLA - velká Ódinova síň v Ásgardu, kam přicházejí bojovníci padlí v boji a mohou hodovat po boku bohů

HELHEIM - místo, kam přicházejí ostatní mrtví, kteří v boji nepadli.

ÁSGARD - svět, kde žijí bohové

16:26) Morigan -> Margare-tka: Jsi pozvána opět na oběd k jarlovi
(16:43) Margare-tka -> Morigan: Tak se potom vypravím na oběd. Jako vždy .
(16:48) Morigan -> Margare-tka: U jarla je teď jiná kolíbka, méně zdobená, ale Sáru do ní můžeš odložit také. "Můžeme po obědě pokračovat ve varjagštině," navrhne jarl.
(16:55) Margare-tka -> Morigan: "Určitě budu ráda. " odložím si Sáru. (Mám v poslední době pocit, že se na ni nedokážu vynadívat.) Pak se samozřejmě věnuji jemu.
19:10) Margare-tka -> Morigan: Předpokládám, že nějak komunikujeme u večeře... podle toho na co nazarazíme tématem.
(19:21) Morigan -> Margare-tka: Samozřejmě, že nemlčíte :-)
(19:33) Morigan -> Margare-tka: (Byl to oběd, ale beru zpět, je to večeře :-)
(19:51) Morigan -> Margare-tka: Dnes má takový hovořící den a vypráví ti o jejich bozích (později napíšu na diskuzi souhrn).
(20:10) Margare-tka -> Morigan: Tak ho poslouchám a ptám se popřípadě na něco čemu nerozumím a nebo mě to víc zajímá.
(20:11) Margare-tka -> Morigan: Taky se ptám když mluví o tom podzimu co jste říkaly.
20:21) Margare-tka -> Morigan: A mluví nějak o tom, že bych se zepatala k té příležitosti.
(20:25) Morigan -> Margare-tka: Leda tak, že se dvakrát ročně schází ve Velké svatyni.
(20:39) Margare-tka -> Morigan: "A co je to velká svatyně?" zeptám se.
(20:42) Morigan -> Margare-tka: "Svatyně, která je pod horami, vydáváme se tam na podzim a na jaře, dějí se tam ty nejdůležitější věci - bohové přijímají nové děti, páry se k sobě svazují Ódinovým poutem a všechno ostatní.
(20:47) Margare-tka -> Morigan: "Aha to je zajímavý."
(20:53) Morigan -> Margare-tka: "Jo to vždycky velká událost. Tam nahoře jsme bohům nejblíže."
(21:04) Margare-tka -> Morigan: "A to tam jste vždycky jak dlouho?"
(21:05) Morigan -> Margare-tka: "To záleží na situaci. Většinou pár dní."
(21:06) Margare-tka -> Morigan: "A jak je to daleko?"

(18:09) Morigan -> Ketryn: Jdeme k nám, převleču se a pak nenápadně zírám otevřeným oknem, jak Ragnar prohání Gwen.
(18:12) Ketryn: "Nemůžeš z něj spustit oči," konstatuji s úsměvem, ale plně tě chápu.
(18:12) Ketryn -> Morigan: "Nemůžeš z něj spustit oči," konstatuji s úsměvem, ale plně tě chápu.
(18:15) Morigan -> Ketryn: "To ne, jen...jo," musím přiznat. "Já nevím, je svým způsobem...milý."
(18:19) Ketryn -> Morigan: "Je..." souhlasím s tebou. "Občas mě napadá, že kdyby na nás nebyli tak hodní, tak by to v něčem bylo jednodušší..."
(18:20) Morigan -> Ketryn: "To by bylo," sednu si.
(18:26) Ketryn -> Morigan: "Nějak bylo a nějak bude. Žít okamžikem a tím, co právě je, bude asi nejschůdnější řešení..." řeknu klidně a posadím se vedle tebe.
(18:26) Morigan -> Ketryn: "Není to zase tak těžké žít tím okamžikem," přiznám hořce. "Aspoň v některých situacích."
(18:29) Ketryn -> Morigan: "Tady to fakt těžké není... Na jednu stranu z toho mám špatné svědomí, ale na druhou stejně nevím, jak by se tomu dalo bránit...Asi nemá cenu se tím nějak trápit."
(18:32) Morigan -> Ketryn: "Asi máme štěstí, že nejsou nijak citově založení," podepřu si hlavu.
(18:34) Ketryn -> Morigan: "To jo. Ale tady je to asi všechno tak nějak přes to fyzično," zasměju se. "Proto je to možná tak strhující."

(16:26) Morigan -> Ketryn: Já taky pracuji, ve vesnici se určitě aspoň na rychlo uvidíme. A ten následující den je to už zase prakticky v normálních kolejích.
(16:29) Morigan: (Budu si muset vytáhnout kalendář...)
(16:37) Morigan -> Ketryn: Druhý den už od rána běhám kolem kovárny a cvičím se sekerou bez štítu s Astrid. Ragnar pracuje u výhně a po očku nás pozoruje, Floki se opírá o roh domu a pozoruje nás nepokrytě.
(16:38) Ketryn -> Morigan: To je ale hezký obrázek :-)
(16:39) Morigan -> Ketryn: "Na dvou bojujících ženských je něco naprosto rajcovního," pronese Floki.
(16:44) Ketryn -> Morigan: To se na něj nejdřív podívám překvapeně a pak se musím smát :-D "No, vypadáš, že by ses na ně nejraději vrhnul." :-D
(16:44) Morigan -> Ketryn: "Riwme segatha, Morigan," říká mi Astrid. "Úder ti rozhazuje stabilitu."
(16:45) Morigan -> Ketryn: "No já jo, ale asi bych dostal," směje se Floki.
(16:45) Morigan -> Ketryn: "To já vím," prohlásím zamračeně. "Má to váhu moc dopředu!"
(16:45) Ketryn -> Morigan: "Asi jo." :-D
(16:46) Morigan -> Ketryn: "To má. Je to sekera," zavolá Ragnar od výhně.
(16:46) Morigan -> Ketryn: Hodím po něm pohled, co se do toho plete.
(16:47) Ketryn -> Morigan: Jsem ráda, že po něm rovnou nehodíš tu sekeru :-)
(16:47) Morigan -> Ketryn: "Tak té váhy využij," radí mi Astrid.
(16:47) Morigan -> Ketryn: (:-D To bych se asi netrefila, to zatím neumím.)
(16:49) Morigan -> Ketryn: "Dobře," jdu se snažit. Obě už máme propocené košile.
(16:51) Morigan -> Ketryn: Zvuk cvičení i Ragnarova kladiva přiláká Gwen, která přikluše se svým novým mečem a cvičným štítem.
(16:53) Ketryn -> Morigan: Ještě že cvičíš s Astrid a ne Ragnarem, to už bych se asi začínala bát o tvé nohy :-D
(16:54) Morigan -> Ketryn: "Ragnare, pojď se mnou cvičit!"
(16:55) Morigan -> Ketryn: "Pracuju, Gwen!" pozvedne kladivo.
(17:00) Morigan -> Ketryn: Gwen se zatváří velmi zklamaně. "Tak...si udělej přestávku," navrhne mu. "Ještě jsem neměla čas vyzkoušet svůj nový meč!"
(17:01) Ketryn -> Morigan: Ona je dobře odhodlaná a neodbytná :-))
(17:09) Morigan -> Ketryn: Ragnar se pousměje. "Tak chvíli počkej."
(17:14) Ketryn -> Morigan: Tak dosáhla svého :-)
(17:18) Morigan -> Ketryn: Dál cvičím s Astrid, Floki nás pozoruje a jí jablko, Ragnar ještě chvíli pracuje, pak to dodělá a jde k nám.
(17:20) Morigan -> Ketryn: //Dneska se mi zdálo, že kreslím komiks s příběhem dračáku a inspirovalo mě to! :-D//
(17:21) Ketryn -> Morigan: Stojím tam s Flokim a celé to s úsměvem pozoruji :-) I když pak nějak bych si asi měla jít po své práci a činnosti.
(17:22) Ketryn -> Morigan: //:-DD to je dobrý sen. Ale to by byl sakra dlouhý komiks :-D//
(17:27) Morigan -> Ketryn: Když přestaneme, Ragnar si stoupne za mě a chytne mě pravé zápěstí. "Na tvou ruku bys potřebovala o něco lehčí sekeru. Možná i o kousek kratší. Možná ti takovou vyrobím, drekkja." Gwen má radar na kumulující se erotickou energii, protože se okamžitě zamračí. "Ragnare," upozorní na sebe.
(17:28) Ketryn -> Morigan: Mám co dělat, abych nevyprskla smíchy :-D ona má fakt radar!
(17:31) Morigan -> Ketryn: "Ragnare!" musí ho oslovit ještě jednou. Floki vyprskne smíchy a málem se udusí jablkem.
(17:33) Ketryn -> Morigan: :-DD
(17:44) Morigan -> Ketryn: "Co?" zaúpí Ragnar. Odtáhnu se od něj a vrátím mu sekeru. "Jen jdi," pobídnu ho. Vzdychne si. "Tak pojď, ty malá potvoro. Příště ať si tě zmlátí Sigfried."
(17:46) Ketryn -> Morigan: Já se fakt musím smát :-)
(17:52) Morigan -> Ketryn: Nechám je tam, my už jsme s Astrid skončily, jsem trochu vyčerpaná.
(17:55) Ketryn -> Morigan: Tak jdu pak na chvíli za tebou, než půjdu taky něco dělat.
(17:58) Morigan -> Ketryn: Jdu domů, asi si převléknout košili, tak můžeš jít se mnou.
(18:00) Ketryn -> Morigan: Jo, tak jdu s tebou.
(18:00) Ketryn -> Morigan: "Gwen umí být opravdu neodbytná," směju se ještě cestou :-)
(18:05) Morigan -> Ketryn: "No!" zavrtím hlavou.

(22:24) Morigan -> Ketryn: "Co nevíš?" směje se. Asi má pocit, že mi déšť vlezl na mozek. "Tak se pojď usušit, ať neprochladneš. Vy jižanky jste nějaké choulostivé," mrkne na mě a nasměruje mě domů.
(22:31) Ketryn -> Morigan: Chvíli se za vámi dívám...pak potřesu hlavou, abych se probrala, a jdu k nám.
(22:33) Morigan -> Ketryn: Když vidí všichni tu zmoklou hromádku neštěstí, která stojí u dveří, začnou se o tebe starat, aby ses převlékla do suchého. Taky něco pronesou o jižankách (to uvidí teprve v zimě :-D). Sigfried se o tebe stará a donutí tě sníst polévku, kterou Werana uvařila, aby ses zahřála.
(22:36) Ketryn -> Morigan: (No, v zimě :-D I když teď je to kvůli něčemu jinému....) "Já jsem v pořádku, jen se převleču," snažím se bránit jejich přehnané péči, když se nějak konečně proberu.
(22:37) Morigan -> Ketryn: "Není do čeho, budeš se muset zahřát se mou pod kožešinami," pošeptá ti Sigfried.
(22:41) Ketryn -> Morigan: Na to asi nedokážu nic říct a jen se na něj zadívám. Mám pocit, že mě všechny moje pocity a emoce rozervou minimálně na půl...
(22:48) Morigan -> Ketryn: Stejně to tak nakonec skončí a hned jak sníš trochu polévky, tak si tě odnese.
(22:52) Ketryn -> Morigan: Na jednu stranu se chci k němu přitisknout a na všechno zapomenout, ale na druhou mám co dělat, abych se nerozbrečela zoufalstvím... občas neuhlídám nějakou slzu, která se mi skutálí po tváři, ale to pečlivě skrývám. Dneska jsem nějaká hráblá.
(22:59) Ketryn -> Morigan: Každopádně si musím sundat ty mokré šaty. A postupně se donutím uklidnit.
(23:01) Morigan -> Ketryn: Postupem dne to přejde, taky proto, že máš dost práce. Venku už neprší, jen zůstalo mokro a bláto.
(23:05) Ketryn -> Morigan: Jo, práce je na tohle nejlepší. Ranní rozpoložení odsunu někam dozadu, jak už jsem se to naučila, a postupně zas zajedu do normálních kolejí a do večera už se chovám skoro jako normálně.

(21:28) Ketryn -> Morigan: "No nemůžu... tedy můžu to zkoušet, jenže to spojení je v naprosté většině jednosměrné," řeknu zoufale.
(21:31) Morigan -> Ketryn: "Hm..."
(21:32) Morigan -> Ketryn: "Oni to myslí dobře, chtějí nás zachránit," namítnu zničeně.
(21:33) Ketryn -> Morigan: "Christopher tě fakt miluje... i Richiemu to přiznal. Vypadal, že ho nezastaví nic, ani Murtagh... Můžeme doufat jedině v Richieho rozum, jenže mám obávám se, že ten začíná být taky narušený. Měl ke Kitovi proslov, že ty nikdy nezůstaneš na jednom místě, furt někam mizíš a že máš život plný osudových zvratů, vlastně my všechny, a být do tebe zamilovaný je naprosté bláznovství. No, nedokážu to převyprávět, ale mě to úplně dojalo... :-( Ale stejně v něm pocit, že by se měl o něco pokusit, zůstává..."
(21:34) Morigan -> Ketryn: No tak to mě asi dorazí.
(21:34) Ketryn -> Morigan: "Já vím... jenže je to hrozně nebezpečné až prakticky nemožné..."
(21:36) Ketryn -> Morigan: "Já jsem ti to musela říct, nedokázala jsem to držet v sobě..." řeknu omluvně a v hlase mám slyšet zoufalství.
(21:36) Morigan -> Ketryn: Tak to si tam někam sednu do trávy.
(21:38) Ketryn -> Morigan: Posadím se vedle tebe. "Nevím, co mám dělat... A jestli se o to opravdu budou chtít pokusit, tak se strachy asi zblázním. Já tedy stále doufám, že ne, že zjistí, že je to takhle nemožné, ale stejně mám obavy...Kéž by Richie teď poslouchal, co ti říkám!"
(21:38) Morigan -> Ketryn: "Christopher si hodlá zničit život nebo o něj rovnou přijít kvůli někomu, kdo s ním ani nemůže být?? To mě teda pěkně štve!!"
(21:39) Ketryn -> Morigan: "Já říkám, že se zbláznil... Ale vědí, že tu James s tebou není..."
(21:48) Morigan -> Ketryn: To mě překvapí. "A jak to vědí?"
(21:49) Ketryn -> Morigan: "To nevím. Asi tak, jako že vědí, že jsme spolu. Richie taky dokáže vidět mýma očima. Christopher se ptal, jestli tu s tebou James je, a Richie mu odpověděl, že si myslí, že ne."
(21:50) Morigan -> Ketryn: Znovu jsem s Christophera šokovaná.
(21:51) Morigan -> Ketryn: *z
(21:54) Ketryn -> Morigan: "Já myslím, že si to nijak neplánuje. Chce tě prostě jen za každou cenu zachránit... "
(21:55) Morigan -> Ketryn: "No jo, ale..." začnu, ale pak vlastně nevím, co říct.
(21:58) Ketryn -> Morigan: Položím si hlavu na kolena a snažím se z toho prožitku nějak vzpamatovat. Tyhle poutové zážitky mě vždy prudce a bolestivě vrátí do reality z toho, co prožíváme tady. Ten Richieho konečný proslov mě dodělal tak nějak úplně...
(22:00) Morigan -> Ketryn: Já taky nemluvím. Myslím na Jamieho a na Christophera a snažím se vzpamatovat.
(22:00) Morigan -> Ketryn: Sedíme tam opravdu dlouho a z tranzu nás probere až fakt, že se spustil déšť.
(22:03) Ketryn -> Morigan: "Tak to sedí..." dívám se skepticky na oblohu, jak na nás padá déšť. Nechám si moknout obličej a doufám, že mě to nějak probere. "Asi bychom měly jít zpátky..." řeknu, ale nějaké velké rychlosti nejsem schopná. Mám nějaký zvrácený pocit, že chci promoknout až na kost.
(22:04) Morigan -> Ketryn: "Asi jo," zahodím nedojedené placky.
(22:04) Morigan -> Ketryn: To se ti splní, než dojdeme do vesnice, jsme promočené.
(22:04) Margare-tka: ...
(22:06) Ketryn -> Morigan: U vás se s tebou smutně rozloučím a jdu se domů usušit. Cestou se snažím z obličeje smýt nešťastný výraz.
(22:07) Ketryn -> Morigan: Mám pocit, že se nám ta chvilka nějak protáhla...
(22:08) Morigan -> Ketryn: Ve vesnici je z deště zábava, děti se honí v loužích.
(22:10) Ketryn -> Morigan: Když to vidím, tak mě to aspoň trochu donutí se usmát. A nějakou dobu se na ně jen tak dívám.
(22:15) Ketryn -> Morigan: Pak pokračuju domů, měla bych jít něco dělat, když jsem tak ráno tvrdila, jak musíme pracovat...
(22:17) Morigan -> Ketryn: Jdeme pomalu k nám a zjišťujeme, že z deště si nikdo nic nedělá. Například si taky chodí mezi baráky jen tak dopůl těla a záměrně mokne. "Nějak jste to s tím koupáním přehnaly, drekkja. Ani jste si nesundaly šaty," políbí mě do totálně mokrých vlasů. Když se tak na něj dívám, jak se chová, uvědomuji si, že jsme ve skutečném nebezpečí.
(22:18) Morigan -> Ketryn: "Co je?" nechápe, proč se na něj tak dívám. "Nemáš ráda letní déšť?"
(22:18) Morigan -> Ketryn: "Já právě nevím," prohlásím nelogicky.
(22:21) Ketryn -> Morigan: A když se na vás dívám já, tak má schizofrenie dostává zabrat... máš pravdu, že jsme ve skutečném nebezpečí. Tahle scéna, tenhle pohled mě uvede do dalšího tranzu.

(20:16) Ketryn -> Morigan: (Přečetla jsem si to ještě jednou a jsem z toho úplně dojatá... :-((( )
(20:17) Morigan -> Ketryn: (Já to asi nechci vědět!)
(20:19) Morigan -> Ketryn: U nás jsou otevřená některá okna, takže asi jsme všichni už vzhůru. Už zase tak brzy není.
(20:20) Ketryn -> Morigan: (No něco budeš muset, jinak asi vybuchnu!! Ten konec ale nevím, jestli zvládnu nějak reprodukovat.)
(20:20) Ketryn -> Morigan: Tak zkusím zaklepat na dveře a pak když tak na okno.
(20:24) Morigan -> Ketryn: K6
(20:25) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(20:31) Morigan -> Ketryn: Otevřu ti já. "Katryn? Co se děje?" podivím se.
(20:33) Ketryn -> Morigan: "Máš čas? Můžeme se jít projít k řece a třeba se vykoupat?" ptám se, i když na nějaké koupaní moc pomyšlení nemám.
(20:45) Morigan -> Ketryn: "No jo, jenom...ještě snídáme. Nechceš si dát něco s námi?"
(20:49) Ketryn -> Morigan: "Ne, já už jsem snídala. Tak... já počkám tady. Ale nebude ti to trvat dlouho, viď?" Nejraději bych ti navrhla, aby sis to vzala s sebou, ale to už bych vypadala asi jako úplný blázen.
(20:50) Ketryn -> Morigan: "Ne, já už jsem snídala. Tak... já počkám tady. Ale nebude ti to trvat dlouho, viď?" Nejraději bych ti navrhla, aby sis to vzala s sebou, ale to už bych vypadala asi jako úplný blázen.
(21:01) Morigan -> Ketryn: Už teď mi připadáš jako blázen. "No tak já...jsi to vezmu sebou," pokrčím rameny.
(21:02) Ketryn -> Morigan: "Tak fajn, to bude dobré!"
(21:04) Morigan -> Ketryn: "Ragnare, půjdu s Katryn k řece," říkám směrem dovnitř a jdu si sebou něco vzít. Chvíli tam spolu mluvíme.
(21:05) Ketryn -> Morigan: Tak na tebe čekám.
(21:09) Morigan -> Ketryn: Pak vylezu s dvěma plackami v ruce a jdu s tebou. Dneska je zataženo a docela fouká.
(21:11) Ketryn -> Morigan: "Hm, na koupání to moc není..." uvědomím si.
(21:12) Morigan -> Ketryn: "No, úplně ne," usoudím a jím cestou.
(21:12) Ketryn -> Morigan: "Včera těsně před usnutím jsem se dostala do Richieho hlavy," řeknu, když už jsme dál a nikdo nás nemůže slyšet.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(21:13) Ketryn -> Morigan: "Christopher zešílel úplně a hodlá zbláznit i Richieho!" jsem ráda, že to konečně můžu říct.
(21:13) Margare-tka: //Tak abych to završila nejen, že jsem zaspala jirásky, ale když jsem z toho nádraží dosupěla, akorát jsem viděla taťku jak odjíždí... naštěstí se pak vrátil.//
(21:13) Ketryn -> Morigan: "Rozhodl se, že si sežene nějakou loď a posádku a s Richieho pomocí nás pojede nějak hledat. A vypadá fakt odhodlaně..."
(21:16) Ketryn -> Morigan: "Richiemu to přijde jako bláznovství, ale Christopher tak působí na jeho pocit viny, že nic nedělá, že mám pocit, že ho začíná nahlodávat...Jenže ani Richie neví, kde jsme a z mých myšlenek to těžko zjistí, když to nevíme ani my. Jako trochu možná tuší, ale nic moc. Kit má představu, že ho prostě pouto navede...
(21:17) Morigan -> Ketryn: To mi teda zkazí mou dobrou náladu, kterou jsem po ránu měla! "Cože??" zvládnu jen říct.
(21:18) Ketryn -> Morigan: (No chtěla jsem ti kazit náladu, ale já fakt musela :-((( )"Vůbec nevím, jak si představuje, že sežene loď, posádku a finance, ale on tě tak miluje, že je ochotný udělat cokoli! Už není hysterický, ale chladnokrevně odhodlaný."
(21:18) Morigan -> Ketryn: "Ty mě děsíš!!"
(21:20) Morigan -> Ketryn: "Jak se může Richie od něj nechat nahlodat!!"
(21:21) Ketryn -> Morigan: "No mě to taky děsí! Bylo to dlouhé spojení a jsem z toho dost rozhozená..."
(21:23) Ketryn -> Morigan: "Nevím, ale Christopherovi se daří působit na jeho svědomí a pocit viny z toho, že nic nedělá. Jako zatím mu nekývl a ani nenaznačil, co vím z pocit, ale bojím se, aby se nakonec nenechal zblbnout..."
(21:24) Morigan -> Ketryn: "Vždyť to by se jim něco mohlo stát! Hlavně je to dost pravděpodobné, širé moře je teď snad nebezpečnější, než pevnina!"
(21:25) Ketryn -> Morigan: "I kdyby tu loď měli, tak je prostě bláznovství jen tak vyplout s pár muži, když ani nevědí kam."
(21:26) Ketryn -> Morigan: "No právě! Počasí, piráti a i kdyby nějakou náhodou tenhle ostrov našli, tak co pak?? Zabijou je nebo zajmou, dřív než stačí spustit kotvu!"
(21:26) Morigan -> Ketryn: "A nemůžeš mu to poutem nějak rozmluvit??" přešla mě chuť k jídlu. "No jo, já vím, asi nemůžeš..."

(19:02) Ketryn -> Morigan: Když se vzbudím, tak si to celé promítám v hlavě a nemůžu tomu uvěřit. Christopher je blázen! A ještě to bláznovství chce probudit v Richiem... Jsem z toho asi taková zmatená, rozpolcená a vůbec nemám dobrou náladu.
(19:05) Morigan -> Ketryn: "Kann hoert´ha, bredi," zamumlá Sigfried a přitáhne si tě ospale k sobě.
(19:05) Ketryn -> Morigan: Když si to vše uvědomím, tak začnu rychle vstávat (no musím se hlídat, aby to nebylo moc podezřele rychlé) a oblékat. Musím tě po snídani najít, jinak se z toho zblázním sama...
(19:06) Ketryn -> Morigan: "Měli bychom vstávat a jít na snídani, je už ráno..." snažím se říct klidně.
(19:08) Morigan -> Ketryn: Snaží se probrat, ale moc mu to nejde.
(19:10) Morigan -> Ketryn: Podle světla za okny ti dojde, že je asi trochu neobvykle brzy.
(19:11) Ketryn -> Morigan: Sakra...
(19:13) Ketryn -> Morigan: Ale já už opravdu nedokážu ležet... "Pojď vstávat," kousnu ho do ramene, aby se probral. "Teď jsme se flákali, tak aspoň uděláme víc práce."
(19:14) Morigan -> Ketryn: No tak se tedy snaží. "To ale asi budeš muset udělat snídani," prohlásí ospale.
(19:16) Ketryn -> Morigan: "Tak udělám snídani..." rozhodnu a jdu už opravdu vstávat. (Už vím, kde co je a tak, že jo?)
(19:19) Morigan -> Ketryn: (To už bys zvládat měla, navíc vy můžete jíst sami ve vaší půlce domu, takže můžeš dělat snídani jenom pro vás.)
(19:20) Ketryn -> Morigan: (A máme tam vůbec z čeho?)
(19:22) Morigan -> Ketryn: (Jo, máte.)
(19:23) Ketryn -> Morigan: Ono už je to možná jedno, pro kolik bych to dělala lidí. Aspoň by to byl dobrý skutek, kdyby ji udělala pro všechny. Ale zas aby se matka nezlobila, že se do toho nějak zasahuji. "Mám udělat snídani jen pro nás tady nebo pro všechny normálně vedle?" ptám se, když si oblékám šaty. "Zas aby se tvá matka nezlobila, že se jí tam nějak motám."
(19:30) Morigan -> Ketryn: "Jak chceš," neláme si s tím hlavu.
(19:35) Ketryn -> Morigan: "Hm..." zabručím. Nejraději bych se na nějakou snídani vykašlala a šla rovnou za tebou. Ale to by bylo podezřelé... jednak, že jsem tak vypadla u nás, a jednak, že tak brzy buším u vás.
(19:36) Ketryn -> Morigan: (Já nevím... Můžu si na to hodit, jestli připravím jen pro nás nebo pro všechny?)
(19:37) Morigan -> Ketryn: (Tak si hoď.)
(19:37) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(19:39) Morigan -> Ketryn: (Tak jen pro vás, usoudíš, že to bude rychlejší.)
(19:42) Ketryn -> Morigan: Tak jdu připravit snídani jen pro nás. Aspoň je vedle nebudu ještě budu. "Až se vyhrabeš, tak mi můžeš přijít pomoct," mrknu na něho a jdu na to.
(19:46) Morigan -> Ketryn: Pomoct ti nejde, dorazí až na jídlo. S košilí se neobtěžoval, vlastně můžeš být ráda, že má kalhoty.
(19:58) Ketryn -> Morigan: Ach bože, zaúpím v duchu. To už se nenajím vůbec.
(19:59) Ketryn -> Morigan: Takže se musím hlídat, abych se na něj nedívala a nějak jedla.
(20:02) Morigan -> Ketryn: Toho si moc nevšimne, je pořád rozespalý. Ale jídlo ho trochu probere.
(20:03) Ketryn -> Morigan: Po snídani to tam uklidím a umyju nádobí a pak hodlám jít za tebou. "Jdu za Morigan. Za chvíli jsem zpátky a pomůžu s prací," oznámím a jdu se obout, jelikož na to jsem nějak zapomněla.
(20:10) Morigan -> Ketryn: Tak tě políbí na cestu a jde něco dělat ven.
(20:11) Ketryn -> Morigan: Tak mu polibek vrátím a zamířím hned k vám. Doufám, že si dneska nechce nějak přispat.

(14:58) Morigan -> Margare-tka: "Ne, není žádné předem dané období."
(15:03) Margare-tka -> Morigan: Jako chtěla bych se zeptat na toho Ranulfa, ale ovládnu e. Abych ho nějak nepopudila.
(15:15) Margare-tka -> Morigan: "Dalo by se to přirovnat k našim městům a jejich radním. Ale ti jsou spíš volení. Ale taky na dobu neurčito. A Akárii je Král ten má titul dědičný a v Asiiru Sultán taky."
(15:16) Morigan -> Margare-tka: "Dědičný titul je hloupý, pokud se dědic na to místo nehodí," usoudí.
(15:20) Margare-tka -> Morigan: "No, pokud se na něj nehodí, že je třeba postížený a nebo se dobrovolně vzdá následnictví, tak je na řadě další nejtarší syn. Popřípadě když není syn, tak by šla další následují linie toho rodu. Mysdlím, že tak by to mělo být v Akárii a v Assi a taky v Acherinu je to podobný, jen tam se většinou dějí tak lehce bratrovždy, ale zase jak mají tamní Sultáni své harémy, tak mají násleníky většinou jistý."
(16:15) Morigan -> Margare-tka: Poslouchá, ale jejich vlastní systém mu samozřejmě přijde lepší a logičtější.
(16:22) Margare-tka: Jo to je mi jasný, že jejich systém bude nejlepší.
(16:22) Margare-tka: Už mě nějak nenapadá co říkat.
(16:45) Margare-tka -> Morigan: A Sára je stále hodná?
(16:49) Margare-tka -> Morigan: "Pro každého je vždy nejlepší ten jeho systém, když je na něj zvyklý." odpovím ještě na to.
(16:57) Morigan -> Margare-tka: Sára spí. "Snažíš se být diplomatická?" pousměje se.
Tak to mě ani ve snu nenapadlo:-D "Ne, nebylo to úmyslem."
(17:11) Margare-tka -> Morigan: Tak to mě ani ve snu nenapadlo:-D "Ne, nebylo to úmyslem."
(17:34) Margare-tka -> Morigan: Jsem tam taková už asi uvolněná z toho piva.
(17:44) Morigan -> Margare-tka: Tak on si s tebou většinou povídá docela klidně.
(17:44) Morigan -> Margare-tka: "Potřebuješ něco dalšího pro Sáru nebo pro sebe?" zeptá se ještě, než ukončíte oběd.
(17:45) Margare-tka -> Morigan: Nepotřebuji nic?
(17:46) Morigan -> Margare-tka: Asi ne nic nutně.
(17:46) Margare-tka -> Morigan: "Ne, děkuji."
(17:49) Margare-tka -> Morigan: Tak si pak dojdu vzít Sáru a rozloučíme se a poděkuji za společnost.
(17:54) Morigan -> Margare-tka: Odpoledne máš kolíbku přestěhovanou do tvého pokoje.
8:03) Morigan -> Margare-tka: Večer už žádné pozvání nedostaneš, takže večeříš v síni se Suzy. Becca tam není. "Nejspíš začíná být zamilovaná," pronese pragmaticky Suzy. "To je dobře, to jí dost pomůže, aby si tu zvykla."
(18:03) Margare-tka -> Morigan: Tak tam pak dám zse spát Sáru a dávam ji tam když je hodná aby si zvykala, že ji stále nechovám. Ale nevím jestl mi dá ji tam dát na noc, už jsem i a ní zvykla taky.
(18:04) Margare-tka -> Morigan: "Jo to určitě, hlavně aby ji nezlomil srdce. Ale určitě to pomůže a kolem tebe se nikdo netočí?"
(18:07) Morigan -> Margare-tka: "No kolem mě ne, ale kolem tebe ano," poznamená.
(18:11) Margare-tka -> Morigan: "Ne nic extrémě důležitého. A jak se jmenuje ten Beccy nápadník."
(18:21) Margare-tka -> Morigan: "Řekla bych že zatím to není nic z čeho by se daly dělat závěry. Asi to ude spíši Sárou."
(18:24) Morigan -> Margare-tka: "Snad Gerrid nebo tak nějak. No, nikdo jiný k jarlovi na obědy a večeře nechodí."
(18:30) Margare-tka -> Morigan: "No, ale vždy to byly informativní večeře o Svoboné. Zatím." a říkám to tak, aby to nikdo neslyšel. Nerada bych aby se ty drby ještě víc šířily.
(18:31) Margare-tka -> Morigan: "A vypadá, že to Gerrid myslí trochu vážněji něž jen rozptýlení?"
(18:35) Morigan -> Margare-tka: "To se dá nějak poznat? Tady?"
(18:35) Margare-tka -> Morigan: "Asi ne to máš pravdu. Nějak jsem si ještě nezvykla."

(15:46) Morigan -> Ketryn: Christopher zatne zuby. "Na tom přece nezáleží."
(15:46) Morigan -> Ketryn: "Takže ne," ušklíbne se Richie.
(15:49) Ketryn -> Morigan: (On fakt zešílel! To si představuje, že budou plout jen tak křížem krážem a orientovat se budou jen podle síly Richieho pouta?? Morigan, ten Christopher je fakt pro tebe schopný udělat cokoli... Začíná mě děsit. A při pomyšlení na dezerci už mě omejvá úplně.)
(15:55) Morigan -> Ketryn: Richie s tebou nejspíš sdílí názor.
(16:00) Morigan -> Ketryn: "Podívejte, klidně se mi vysmívejte," prohlásí Christopher. "Na tom nezáleží. Ona se musí vrátit sem, do své země a hlavně ke svému dítěti!"
(16:02) Morigan -> Ketryn: "Vy si ho kdyžtak adoptujete," ušklíbne se Richie. To Christophera s té židle opravdu zvedne.
(16:04) Ketryn -> Morigan: Bože, on si nemůže dát pokoj a ještě ho v tomhle stavu provokuje...
(16:07) Morigan -> Ketryn: "Buďte zlý, když musíte," ovládne se nakonec. "Ale nějakou čest snad máte, nebo ne? Jste jediný, kdo možná může něco udělat. Přece jste míval Katryn rád, nebo ne? Co když jste vy jejich jediná naděje?"
(16:10) Morigan -> Ketryn: "O mě a o Katryn nic nevíte!" naštve se Richie. Christopherovy poznámky se ho mírně dotýkají, s tím, že je možná jediný, kdo by mohl doopravdy něco udělat, se občas potýká sám.
(16:13) Margare-tka: ...
(16:15) Morigan -> Ketryn: Christopherův výraz napovídá, že něco přece jenom ví, ale nahlas nic neříká.
(16:16) Ketryn -> Morigan: Christopher umí být tedy taky docela zlý... Ať je to mezi mnou a Richiem jakkoli všelijaké, tak tohle mu opravdu nezávidím :-(
(16:23) Morigan -> Ketryn: "Vím, o co vám jde doopravdy," prohlásí Richie. "Představujete si, že Morigan zachráníte ze spárů nebezpečí a pak ze sebe uděláte Jamesova náhradníka. Proč to aspoň neřeknete nahlas?"
(16:24) Ketryn -> Morigan: No... :-o

(15:01) Morigan -> Ketryn: "Nejsem. Moje myšlení je naprosto jasné. Jen ji miluji," odvětí Christopher.
(15:02) Morigan -> Ketryn: "No," odfrkne si Richie. "To je...dost šílené."
(15:02) Morigan -> Ketryn: "Ona to ví."
(15:02) Morigan -> Ketryn: "To si nejsem tak jistý..."
(15:03) Ketryn -> Morigan: (On to řekl takhle s klidem nahlas? Mě z něj trefí...)
(15:05) Morigan -> Ketryn: (Richie nebo Kit? :-D)
(15:06) Ketryn -> Morigan: (No Kit :-D!)
(15:11) Morigan -> Ketryn: Poslední poznámku Christopher přejde. "Máme alespoň nějaké vodítko? Jakékoli?" podívá se na něj opět zpříma.
(15:11) Morigan -> Ketryn: "My?? Snad já!"
(15:11) Morigan -> Ketryn: "Tak tedy vy."
(15:11) Morigan -> Ketryn: Richie vzdychne, ale snaží se zamyslet, co všechno vycítil a viděl a vytvořit z toho nějaký obraz.
(15:13) Ketryn -> Morigan: To mě opravdu zajímá, co všechno vycítil a ví. Je škoda, že to je většinou jednosměrné a nedokážu mu věci vědomě sdělovat.
(15:14) Morigan -> Ketryn: "Nevím, proč vám to vůbec mám říkat," zabručí. "Navíc jsem to říkal už několikrát na radě, ale...vím, že jsou všechny tři spolu, že se vídají. Pluli na moři, ale už jsou na pevnině, někde, kde je hodně stromů a trávy," mluví upřímně.
(15:18) Morigan -> Ketryn: "Jsou v zajetí?"
(15:18) Morigan -> Ketryn: V tom si je Richie nejistý. "Ano i ne. Asi ano," usoudí nakonec. "Ale nezdá se mi, že by s nimi někdo zacházel nějak zle."
(15:19) Morigan -> Ketryn: Christopher to neslyší poprvé, ale opět v tom spatřuje jakousi útěchu.
(15:21) Ketryn -> Morigan: (No, zle opravdu ne...)
(15:22) Morigan -> Ketryn: "To je dobrá zpráva," souhlasí Christopher. "Ale odjet odtamtud nemohou..."
(15:22) Morigan -> Ketryn: "Asi to bude dost daleko. A ne, nemohou."
(15:24) Morigan -> Ketryn: "A je s ní on? James z Duncanu?"
(15:24) Morigan -> Ketryn: Richie se podiví. "Ne, myslím, že ne," usoudí.
(15:24) Morigan -> Ketryn: Na Christopherovi je vidět, že se nemůže rozhodnout, jestli je rád, nebo naopak není.
(15:28) Ketryn -> Morigan: (To je trochu až komické, jak Christopher neví. Ale kdyby věděl, kdo s tebou teď je, tak by asi preferoval toho Jamese...)
(15:28) Morigan -> Ketryn: "A to vůbec nepoznáte, kde by mohly být?"
(15:30) Morigan -> Ketryn: "Jak to mám poznat?!" odsekne Richie. "Nevím, někdy vidím střípky obrazů Katryninýma očima...lidi kolem ní, domy, pole. Ale houby z toho poznám. Ti, co nás napadli, si je zkrátka odvezli, asi do své země. Netuším, co je to za zemi! Možná někde na severu, ale kde? To je moc abstraktní..."
(15:30) Ketryn -> Morigan: Na ostrově někde daleko na severu...vzdychnu si. Škoda, že to spojení funguje jen jednosměrně.
(15:31) Ketryn -> Morigan: (I když my stejně vlastně prakticky nevíme, kde jsme...tak jak to může vědět chudák Richie :-( )
(15:32) Morigan -> Ketryn: "Závidím vám to pouto," přizná Christopher.
(15:32) Morigan -> Ketryn: "No, někdy není co závidět," řekne Richie, ale v duchu je teď rád, že to pouto má. Nechtěl by nic nevědět.
(15:36) Morigan -> Ketryn: "Nemůžete zjistit něco víc? Pomoci si nějakým kouzlem?"
(15:38) Morigan -> Ketryn: "Už jsem říkal, že na to žádné kouzlo není! Sám jsem za ty roky nezjistil, jak přesně to funguje! Snad jen vzdálenost pomáhá, když jsme blíž, jde to často lépe...sám se divím, že vůbec něco vím, když jsme teď tak daleko."
(15:38) Morigan -> Ketryn: "Říkal jste, že nevíte, kde jsou. Třeba to není tak daleko."
(15:40) Morigan -> Ketryn: "Mám pocit, že ano. Ale kde, to nevím. Možná ještě na sever od Lúúderu, nebo na sever Akarie, tam je spousta míst, kde by mohly být. Ale to jsou jen moje domněnky, nic víc."
(15:44) Morigan -> Ketryn: "Dobře, ale aspoň to něco znamená. Když budete blíž, možná toho potom budete vědět víc a konkrétněji."
(15:45) Morigan -> Ketryn: Richie se přestane zaobírat úvahami a střízlivě se na něj podívá. "Vy mě vážně přesvědčujete na nějakou vaši dobrodružnou plavbu do neznáma? To se mi snad zdá! Vždyť ani nemáte loď!"
(15:45) Morigan -> Ketryn: "Loď si seženu. I posádku."
(15:45) Morigan -> Ketryn: "Byl jste někdy na moři?"

(11:48) Morigan: "A co? Pořídit loď, posádku a se mnou na přídi se vydat na širé moře??" ušklíbne se Richie. "Když pominu, že je to blbost, tak vás lord Murtagh nikdy nepustí, jste jeden z jeho nejdůležitějších kapitánů."
(11:53) Morigan: "To nemůžete vědět, lord Murtagh... a i kdyby nepustil," trhne lord Christopher rameny. Richie v duchu užasne.
(11:53) Morigan: "I kdyby nepustil tak co? Dezertujete??"
(11:54) Morigan: Christopher mu to nevyvrací, jen se na něj zpříma podívá.
(11:55) Ketryn: Tak to tedy tak koukám :-O Na něj to má fakt velký psychický dopad.
(11:58) Morigan: "Vy jste vážně blázen!" řekne Richie skoro uznale.
(11:59) Ketryn: Ježiš. ještě ho v tom snad bude podporovat! Pochybuji, že by sis přála, aby Kit kvůli tobě dezertoval...
(12:00) Morigan: To bych si rozhodně nepřála!

(10:16) Ketryn: :-DD Tak to se docela bavím :-) Ještě že to dopadlo takhle dobře :-)
(10:21) Morigan: Gwen vypadá, že se nemůže rozhodnout, jestli vybouchne radostí a nadšením, nebo zlostí, že u toho nemohla být. Obejme Ragnara tak prudce, že mu způsobí bolestivý šok z jeho potlučenými žebry a pak jde potřetí poslouchat Flokiho popis souboje.
(10:29) Ketryn: S ní je opravdu sranda :-) Koukám, že nikoho ani nenapadne se o Ragnara bát (ale nepřekapuje mě to :-) Budeme se to taky muset naučit.
(10:38) Morigan: Nepřekvapuje nás ani to, že bude oheň a že se bude slavit.
(10:42) Morigan: Není to tak velká oslava, jako byl Thórblót, spíš se tam tak všichni pohybují a chodí Ragnarovi připíjet.
(10:47) Ketryn: My z toho alkoholu nevylezeme :-) Ale jsem ráda, že se slaví a bavím se. Asi jsme se před tím trochu po té cestě upravily.
(10:48) Morigan: No to asi jo.
(10:48) Morigan: K6
(10:48) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(10:50) Ketryn: (Jestli je to na pití, tak je 3 tak akorát :-) Bavím se a užívám si to, i když si to nechci připustit, že je mi tu vlastně hezky.)
(10:51) Morigan: (Ano, na pití. Já mám 4)
(10:58) Ketryn: (Tak to je zatím taky dobré.)
(11:00) Ketryn: Jsem tam buď se Sigfriedem nebo s tebou nebo se tam tak nějak pohybuji a bavím se s ostatními.
(11:08) Morigan: Taky se bavím, tancuji, popíjím a chovám se uvolněně.
(11:08) Morigan: (Ne zas moc :-D)
(11:10) Ketryn: (:-D prostě uvolněně ty na 4 a já na 3 :-D)
(11:14) Morigan: Když se pak odeberete domů a ty už skoro spíš, těsně před tím, než úplně upadneš do spánku se rovnýma nohama ocitneš v Richieho hlavě.
(11:16) Ketryn: Ty jo, to mě dost překvapí!! Ale pokud mám možnost, tak se to snažím udržet.
(11:18) Morigan: Richie sedí v nějakém stanu, ale není to jeho stan. Svítí tam jen lampa, ale tlumeně, jinak je ta docela šero a Richieho očima se díváš naproti na sedícího lorda Christophera.
(11:19) Morigan: Dojde ti, že jste u něho ve stanu (i podle Richieho pocitu)
(11:23) Ketryn: Koukám, že Christopher je u něho jako doma... Jaká tam panuje atmosféra? Poznám jestli mě Richie třeba taky cítí?
(11:29) Morigan: (U Christophera ve stanu :-)
(11:30) Morigan: Napjatá, ale ne, že by se hádali. Richie přišel za ním.
(11:31) Ketryn: (Jo aha, u Christophera :-D Tak to už se to asi začíná mezi nimi lepšit, když Richie přišel za ním)
(11:31) Ketryn: Tak se soustředím, abych pochopila, o co tam jde.)
(11:33) Morigan: "Vy jste se zbláznil?" poznamená Richie.
(11:33) Morigan: "Lady Morigan potřebujeme," prohlásí Christopher. "Možná za každou cenu."
(11:34) Morigan: Richie zvažuje, jak odpoví.
(11:34) Morigan: "Ano, potřebujeme," souhlasí nakonec. "Jde o to, jak to myslíte. Mám pocit, že nejvíc ji potřebujete vy."
(11:35) Morigan: To Christophera málem zvedne ze židle, ale ovládne se.
(11:36) Morigan: "Nepopírám, že k ní mám silné... osobní pocity," řekne pak.
(11:36) Ketryn: Ty jo, o co tady jde??
(11:36) Morigan: No to je novinka, pomyslí si Richie.
(11:40) Morigan: "Ale jistě, vždyť i já mám osobní pocity," vzdychne Richie. "Tedy ne takové, jako vy! Chci říct, že nejsme přece banda vojáků, bereme to osobně! Ale je nám to houby platné. Nejste jediný, koho to sebralo, jestli jste si nevšiml."
(11:40) Ketryn: Mám dojem, že ty jeho pocity jsou stále silnější.
(11:41) Ketryn: (Myslím Christopherovy)
(11:41) Morigan: "Všiml," připustí Christopher. "Ale jsem asi jediný, kdo chce doopravdy něco dělat!"
(11:41) Ketryn: Že by měl nějaký nápad??

(22:59) Morigan: "Byl důvod. Slavný Ragnar Lothbrok byl ještě slavnější."
(23:00) Margare-tka: A to říká jakým tónem?
(23:02) Morigan: Dost neutrálním.
(23:03) Margare-tka: "Vyhrál zaslouženě souboj." řeknu na to.
(23:05) Morigan: "To bezpochyby," souhlasí s tebou. "Jedou se zadusí vlastní slávou."
(23:06) Margare-tka: "Koukám, že ho nemáš moc v oblibě." a doufám, že to není moc.
(23:07) Margare-tka: Ale to pivo mi trochu sebralo zábrany.
(23:20) Morigan: Zvedne obočí. "Jako by snad existoval důvod, proč ho v oblibě mít."
(23:24) Margare-tka: "Já nevím neznám ho. Jen mi nepřišlo, že by nějak špatně jednal se svými lidmi. Nebo křivě jednal."
(23:35) Morigan: "To nepopírám."
(23:37) Morigan: "Lidi ho milují, to je pravda. On to moc dobře ví."
(23:38) Margare-tka: "A jak se u vás volí Jarlové a Bjargové?" trochu změním téma.
(23:42) Morigan: "To je dost různé. Někdy je to dědičná záležitost, podle situace, někdy je třeba takového člověka zvolit. Nebo si to musí vybojovat."
(23:43) Margare-tka: "A to si volí lid? A nebo nějaká Vaše rada?"
(23:49) Morigan: "Bjarga si mohou zvolit lidi, jarla případně volí rada bjargů."
(23:52) Margare-tka: "A ty jsi volený, vítěz v boji a nebo je tvé postavení dědické právo?"
(23:53) Morigan: Mírně pobaveně se pousměje. "Já jsem byl zvolen."
(23:57) Margare-tka: Tak co snažím se zjistit proč nemá rád Ragnara, krom toho, že na něj žárlí, asi. "Aha a podle čeho se vybírají osoby, ze kterých se bude volit?"
00:05) Morigan: (Náhodou je dobře, že se to snažíš zjistit :-)
(00:06) Margare-tka: No ale moc mi to nejde:-(
(00:10) Morigan: "Většinou už je jasné, kdo by měl být bjargem...nebo jarlem. V podstatě stačí chtít být zvolen a pokusit se přesvědčit ostatní, aby pro něj hlasovali," pokouší se ti vysvětlit.
(00:19) Margare-tka: "A je nějaké období ve kterém jste na své pozici a nebo prostě do té doby dokud ten člověk živě a je schipný vykonávat své povinnosti?"

(20:17) Morigan: Po tom, co jsme odešly, na tebe padne mírná letargie, cítíš se unavená, obzvlášť po tom pití a adrenalinu včera.
(20:20) Margare-tka: Jo to se cítím, takže po tom odjezdu jdu k sobě a trochu se tam utápím v depresi.... že jste zase pryč. Asi se pokusím odpočívat. Popřípadě zabezpečím Sáru a povídám si s ní.
(20:21) Morigan: Tak na chvíli i usneš.
(20:21) Margare-tka: Ještě, že mám spolehlivý budík.
(20:25) Morigan: Ano, ale vstávat se ti nechce.
(20:28) Margare-tka: No tak to mě vůbec netěší, že mě budí!! Takže si ji jen přisunu a doufám, že tohle a jídlo bude stačit. a ležím dál.
(20:28) Morigan: Zbytek dne tak prolenošíš, pak si dojdeš na večeři a jdeš spát.
(20:29) Margare-tka: ano a připravuji se na to, že zítra mě čeká praní a taky se nějak budu muset vyptat časem na tu kořenářku. S tím usínám.
(20:32) Morigan: Ráno jdeš prát, potkáš u sudů Adama s Robinem.
(20:34) Margare-tka: "Ahoj." pozdravím je. A připravuji si tam věci na praní.
(20:35) Morigan: "Ahoj," odpoví Adam. "Morigan a Katryn už tu nejsou?" rozhlédne se.
(20:36) Margare-tka: "Ne už včera museli všichni zase odejít."
(20:37) Morigan: "Všichni," ušklíbne se Adam.
(20:38) Margare-tka: "Ano všichni. " zatím ten jeho tón a úšklebek ignoruji. A doufám, že to nebyli moc dobří kamarádi s klukama.
(20:40) Morigan: "Nech toho, Adame," zahučí tiše Robin a lehce do něj strčí.
(20:40) Morigan: "Nic nedělám. Já ne."
(20:42) Morigan: "Omluv ho, má kocovinu," ušklíbne se Robin.
(20:45) Margare-tka: "Hm..." je mi jasné na co naráží, ale uvědomila jsem si že cokoliv řeknu, tak je to opravdu jen na další úšklebek. Ale nedá mi to. "Někdy je dobrý přejet do jiných kolejí, je to taková obrana aby se člověk nezbláznil."
(20:56) Margare-tka: ako vím, že to nepochopí a že se mu t nebude líbit a že se mi vysměje, ale bohužel je to pravda.
(21:05) Morigan: "Spíš nechat se přejet jiným chlapem," prohlásí Adam. "U všech bohů nech toho, kdo to má pořád poslouchat?" nevydrží to Robin. "Co asi jiného mohly dělat? Zabít se??"
(21:07) Morigan: "Co třeba netvářit se tak nadšeně?" navrhne Adam ironicky.
(21:09) Margare-tka: "Adame myslím, že Robin má pravdu. Co jako měly dělat? Oni si je vybrali, žijí spolu v jednom domě... je lepší s nimi vycházet ať už si myslíš co chceš."
(21:11) Margare-tka: "Jsme na ostrově, jen tak se odtud nedostaneme, to by se musel stát zázrak." řeknu a uvědomím si, že je to kruci fakt pravda. "Aspoň mají všechno co potřebují aby nestrádaly a v takové situaci je to nejpodstatnější." řeknu, ale nekřičím ani nemluvím moc nahlas.
(21:12) Margare-tka: Jsem z toho lehce zoufalá spíš z toho, že oni ještě stále asi vzdorují a my jsme se tak lehce zajely!
(21:28) Morigan: Adam ví, že na tom něco je, ale prostě se mu to nelíbí. Raději se k tomu nevyjádří a jde pryč.
(21:33) Margare-tka: No čekala jsem, kdy to přijde, je dobře, že jsem u toho byla jenom já. Tak pak peru, je mi líto, že to tak berou. a tak mě u toho zase popadne blbá nálada. A Robin šel s ním.¨
(21:33) Margare-tka: ?
(21:34) Morigan: No chvilku ne, povzdechl si, pokrčil rameny a pak se vydal za ním.
(21:37) Margare-tka: Tak jsem se pak věnovaa dál praní a všechno mi pořád šrotuje hlavou, vy, já Sára, ostrov a jarl:-/
(21:37) Margare-tka: Po vyprání jsem umyla sebe Sáru a šla do pokoje.
(21:41) Morigan: Dopoledne za tebou přijde Swen, že tě jarl zve na oběd.
(21:44) Margare-tka: Tak samozřejmě jdeme. Jako vždy.
(21:47) Margare-tka: Jak jsem ho tam s Vámi tak řešila, tak teď mám úplné motýli v břiše.
(21:53) Morigan: Přivítá tě normálně, jako obvykle, je docela milý, i když rezervovaný - no jako obvykle. Na stole je jídlo a v rohu místnosti si všimneš, že stojí něco jako kolíbka. "Můžeš si ji tam položit," řekne ti.
(21:58) Margare-tka: Taky ho tak přivítám. Jsem z toho zaskočená... vůbec nevím jak tohle vnitřně bere. "Děkuji." A položím tam Sáru a chvilku koukám jestli nezačne nějaký hysterák a zárověň si tu kolíbku prohlédnu.
(22:01) Morigan: Hysterák nezačne. Kolíbka je ze dřeva, uvnitř je kožešina a kolíbka je zdobena vyřezávánými motivy.
(22:04) Margare-tka: Jsem doopravdy ráda, že je tak hodná. "Je krásná." řeknu po cestě ke stolu.
(22:04) Margare-tka: Tedy předpokládám, že tam už sedí.
(22:06) Morigan: Ano, on sedí.
(22:08) Margare-tka: Tak si sednu jako vždy. A dáme se do jídla i když nevím co sním, jsem dneska nějak víc nervozní.
(22:08) Morigan: "Nechám ti ji přestěhovat do pokoje."
(22:14) Margare-tka: No na chvilku zauvažuji, že je to trochu zbytečné... jako že ta postel je tak velká,že může být Sára se mnou tam. Ale budu zase ráda, když bude mít svou postel. "Děkuji. Určitě bude lepší, když bude mít svou postýlku."
(22:14) Margare-tka: Mám pocit, že mám problém formulovat věty.
(22:18) Morigan: Nalije ti pivo.
(22:20) Margare-tka: Tak to mi přečetl myšlenky, zrovna jsem uvažovala, že si ho budu muset nalít. Tak se na něj usměji a vezmu si. Nehodlám se opít, ale samozřejmě se napiju. Dávám si pozor.
(22:21) Margare-tka: "Naše pivo je podobné, ale ne tak hutné a dobré."
(22:23) Morigan: "A co piješ nejraději?"
(22:26) Margare-tka: "No za poslední dobu jsem moc nepila, většinou se u nás snažíme, když je žena těhotná aby nepila moc alkoholu, ale jinak většinou pijeme víno. A asi nejlepší je Elfské víno."
(22:28) Margare-tka: "A když ne alkohol, tak nikdy nepohrdnu kávou. " dodám.
22:30) Morigan: "O elfském víně jsem slyšel," přizná. "Ale kávu neznám."
(22:35) Margare-tka: "No to je nápoj, který pochází z Assiru, taková hnědá zrna, která se namelou a zalévají horkou vodou. Má hodně povzbuzující účinky. Krásně voní, je hořká, ale většinou se pije s cukrem."
(22:36) Margare-tka: Úplně jsem tam na ni dostal chuť jak jsem to řekla.
(22:37) Margare-tka: "Elfské víno je opravdu hutné, sladké a moc silné. Rychle navodí pocit opilosti, ale nikdy po něm člověk nezapomene co v noci dělal." řeknu s úsměvem.
(22:37) Morigan: "Ovšem některé věci je někdy příjemné zapomenout," poznamená.
(22:40) Margare-tka: "No to je jeho jediná nevýhoda, někdy je opravdu lepší si nepamatovat. Ale zase se ho může vypít kolik jen jde, není po něm špatně."
(22:45) Morigan: "Zrovna předvčerejší oslavy byly bujaré."
(22:45) Margare-tka: Popíjím to pivo s mírou, ale aspoň jsem díky němu uvolnila.
(22:48) Margare-tka: "Jak jsem zatím stihla všimnout skoro všechny oslavy se mi tu zdají bujaré, ale nepopírám, že byly."