Druhá strana (139 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(18:28) Morigan: "To je dobrá taktika, ale raději ji před ním zmiňovat nebudu. Aspoň, že mám na co a čím psát." Počkám, až to doděláš a pak si jdeme někam na zahradu sednout trochu stranou, abychom to mohly vytvořit.
(19:27) Ketryn -> Morigan: "No, to opravdu na zmiňování není," :-)
(19:29) Ketryn -> Morigan: "Co tam napíšeme?" přemýšlím. "Že jsme v pořádku, že se máme dobře a že jsme vlastně jen kousek od města....Můžeme popsat, jak to tu vypadá a co děláme. Je ještě něco dalšího, co se dá napsat?"
(19:43) Morigan -> Ketryn: "No, to je asi všechno," usoudím. "Protože netušíme, kdy se do Kattegattu dostaneme."
(19:52) Morigan -> Ketryn: (Mimochodem od rána se v osadě něco chystá a když jsme se zeptali, tak je dnes večer oslava jejich svátku.)
(19:54) Ketryn -> Morigan: (A vypadá to na velkou oslavu?)
(19:55) Ketryn -> Morigan: "Napíšeš to ty?" ptám se, "nebo mám já?"
(19:59) Morigan -> Ketryn: (Ano, na velký oheň a spoustu jídla, skoro všechny domy něco vaří na společnou oslavu a bude se péct spousta masa. Je to svátek Thorblót, označuje začátek žní a je to svátek oslavující boha Thora.
(19:59) Morigan -> Ketryn: (Už to píšu :-)
(20:01) Ketryn -> Morigan: (Aha, tak to vypadá na hezký večer :-) Tyto oslavy mám ráda! To pak, až to dopíšeme a dořešíme, půjdu asi k nám s něčím pomáhat.)
(20:02) Morigan -> Ketryn: (Poslala jsem to na diskuzi zatím jen nám, Margaret to pošlu až jí to dojde.)
(20:07) Morigan -> Ketryn: Jdu se snažit pomáhat s tebou, je to docela zábava. Pak si všimneme, že na "návsi" se shromažďují lidi, co asi odněkud přišli a vypadají jako obchodníci. A mají různé zboží.
(20:10) Morigan -> Ketryn: "Obchodníci," docvakne mi.
(20:13) Ketryn -> Morigan: "To bychom se tam pak měly jít podívat."
(20:28) Morigan -> Ketryn: Jdeme se podívat blíž a koukáme, jaké tam rozkládají zboží.
(20:30) Morigan -> Ketryn: Je to docela zajímavé. Mají různé nádobí, nástroje, šperky, látky, koření a podobně.
(20:31) Ketryn -> Morigan: Tak to se dívám opravdu se zájmem.
(20:33) Ketryn -> Morigan: "Myslím, že budeme muset zapojit prosíka, aby nám koupili nějakou tu látku..." konstatuji. "Kdo ví, kdy bude další možnost."
(20:45) Morigan -> Ketryn: "Hm," začnu se rozhlížet, jestli tu někde není Ragnar.
(20:46) Ketryn -> Morigan: Já taky.
(20:46) Ketryn -> Morigan: (Tedy ne po Ragnarovi :-))
(20:47) Morigan -> Ketryn: K6
(20:48) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(20:48) Ketryn -> Morigan: Hm...:-(
(20:48) Morigan -> Ketryn: Ragnar je na protější straně vznikajícího tržiště a když ho najdu očima, už dávno na mě vyzývavě hledí. "Bohové, to zase bude ho o něco požádat," zavrčím tiše.
(20:51) Ketryn -> Morigan: "No," :-D "On se v tom docela vyžívá, když ho musíš o něco žádat."
(20:52) Ketryn -> Morigan: "Aspoň máš žádat koho," usměju se, "já mám asi zatím smůlu."
(20:54) Morigan -> Ketryn: Tak k němu vyrazím.
(20:56) Ketryn -> Morigan: Držím ti palce :-) Tak já asi zůstanu u prohlížení zboží a u toho se snažím hledat Sigfrieda.

(15:54) Morigan -> Ketryn: "Jo to já taky, ale u nás to s látkou dopadá stejně, jako s mečem!" prohlásím.
(15:58) Ketryn -> Morigan: "Máš zatím smůlu a můžeš leda tak hledat?" směju se. "Ale musíme to nějak pořešit. Nebo spíš oni, když už se rozhodli, že si nás unesou, tak ať se trochu starají..." :-)

(13:42) Ketryn -> Morigan: Koupání bylo opravdu fajn, takže mám dobrou náladu. Večer (když už budeme po večeři) vynahradím Siegfriedovi to odpoledne :-) (když jsem byla tak krutá :-D). "Jaké máš vlastně příjmení?" zeptám se pak těsné před spaním.
(13:51) Morigan -> Ketryn: "Ketilsson - Ketillův syn," odpoví ti.
(13:59) Ketryn -> Morigan: "Aha, takže to máte podle jména svého otce?" snažím se to pochopit. "A tvé sestry to mají jak?" zajímá mě.
(14:15) Morigan -> Ketryn: "Moje sestry mají přízvisko Ketilldotirr," vysvětlí.
(14:19) Ketryn -> Morigan: "A.... můžu se zeptat, co se stalo s vaším otcem...?" zeptám se opatrně a doufám, že to není ještě nějaké citlivé téma.
(14:27) Morigan -> Ketryn: Na citlivé téma to rozhodně nevypadá. "Padl v boji," odpoví ti.
(14:32) Ketryn -> Morigan: "A je to už dlouho?" Myslím, že tady padá v boji dost otců od rodin, dojde mi.
(14:34) Morigan -> Ketryn: "Asi pět let," zamyslí se.
(14:44) Morigan -> Ketryn: "Klanové boje jsou někdy i většího rázu."
(14:45) Morigan -> Ketryn: "Teď je ale už delší dobu klid."
(14:48) Ketryn -> Morigan: "Tak to doufám, že ten klid bude pokračovat a není to klid před bouřkou," řeknu upřímně, ale zatím mám tolik starostí sama se sebou a svými pocity, než abych se bála, co může přijít v tomhle směru.
(14:50) Morigan -> Ketryn: "Snad ano," odpoví, ale zas tolik ho to asi netrápí.
(15:25) Morigan -> Ketryn: Ráno když se staráš s Larettou o zvířata, přiběhnu k vám. "Můžeme napsat Margaret vzkaz!" oznámím ti vesele.
(15:26) Ketryn -> Morigan: "To je skvělé!" mám radost. "A teď hned?"
(15:27) Morigan -> Ketryn: "No já můžu."
(15:28) Ketryn -> Morigan: Zbývá mi tam toho teď dodělat ještě hodně?
(15:31) Morigan -> Ketryn: Ne, ani ne.
(15:32) Ketryn -> Morigan: "Počkáš chvíli na mě, než to tu doděláme?"
(15:33) Morigan -> Ketryn: "Jistě," opřu se o plot.
(15:36) Morigan -> Ketryn: V ruce mám přeložené papíry.
(15:36) Ketryn -> Morigan: Pracuji a přemýšlím, co Margaret napíšeme. "Takže někdo jde do města?" ujišťuji se. Jsem ráda, že můžeme Margaret aspoň napsat, ale štve mě, že nemůže jít taky. "A půjde pak zas nějak zpátky? Že by nám Margaret mohla třeba hned poslat odpověď," uvažuji.
(15:40) Morigan -> Ketryn: "Nejsem si jistá, jak to přesně je," zamračím se trochu. "Ragnar říkal něco o obchodnících."
(15:42) Ketryn -> Morigan: "Aha..."
(15:45) Ketryn -> Morigan: "To mi připomíná, že bych se možná měla Sigfriedovi připomenou, že bych opravdu potřebovala nějakou látku..." uvědomím si, že jsem to pak zas zapomněla dořešit, a zamračím se.

(11:51) Morigan -> Margare-tka: Tam asi trochu bdíš :-)
(11:52) Margare-tka -> Morigan: No tak aspoň ležím u malé a odpočívám. Můžu to pak ještě jednou zkusit.
(12:06) Margare-tka -> Morigan: Pořád ho asi nemohu dostat z hlavy a hlavně mě štve, že mě to samotnou rozhodilo. Což jsme nečekala.
(12:07) Morigan -> Margare-tka: :-D
(12:13) Margare-tka -> Morigan: No spoléhala jsem se na hormoy, ale jak mluvil o tom synovi a to jen jednou větou, mě nějak prostě rozhodilo z kondoce:-(
(12:33) Margare-tka -> Morigan: Tak já to ještě zkusím.
(12:33) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(14:49) Morigan -> Margare-tka: Takže ráno se cítíš trochu zbitě.
(14:56) Margare-tka -> Morigan: Tak se ráno dojdu umýt a Sáru taky. Vyperu nějaké ty pleny. A myslím na Lorena a na to, že se asi už neuvidíme.
(15:03) Margare-tka -> Morigan: Když tak jsem ráno byla na snídani s Rebekou a Susie. A asi jsme se šly společně umýt pokud mají čas. Aby by když tak pomohly se Sárou.
(15:08) Morigan -> Margare-tka: Ano, to ony ti pomůžou. Když se vrátíš zpátky do "svého" pokoje, najdeš tam spoustu věcí na posteli, které tam předtím nebyly. Je to spousta složených látek.

(23:07) Morigan -> Margare-tka: "Dobrou noc," popřeje ti a vyprovodí tě ke dveřím.
(23:24) Margare-tka -> Morigan: "Dobrou noc." A pak jdu tedy k nám. A myslím, že přebalím Sáru svleču se a ležím v posteli a koukám do stropu. A to jsem se nezeptala. na tu knihovnu.
(23:33) Morigan -> Margare-tka: To nezeptala, no :-D
(23:35) Margare-tka -> Morigan: Já jsem se chtěla zeptat a on začal s těmi vysokým,i stavbami:-)
(23:36) Margare-tka -> Morigan: Tak snad se s ním zase brzo. Jako myslím, že z toho všeho mám v dost plno.
(23:37) Morigan -> Margare-tka: Ty píšeš fakt vtipně :-)
(23:38) Margare-tka -> Morigan: No jako mám tady uvařený mozek a tam se mi vaří z něj:-/
(23:47) Margare-tka -> Morigan: Tak když Sára spí tak koukám z okna, abych se nějak odreagovala, kam, že vidím?
(23:51) Morigan -> Margare-tka: Na ulici (nebo prostě mezi domy), kde je teď liduprázdno.
(23:53) Margare-tka -> Morigan: Hm... tak to mě moc na jiné myšlenky nepřivede. Tak si pak lehnu k Sáře a pozoruji ji a pokouším se usnout.
(00:00) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(00:00) Margare-tka -> Morigan: No tak to nevím jestli usnu.

(22:35) Morigan -> Ketryn: Vykoupeme se a pak se vracíme zpátky, Ragnar s Arnulfem jsou zase v kovárně, ale tentokrát dělají něco jiného, což je dobře, protože meč by mohla Gwen vidět.
(22:42) Morigan -> Ketryn: Sigfried se tam opírá o zábradlí a dělá jim společnost.
(22:47) Ketryn -> Morigan: Tak to je asi budeme muset jít pozdravit :-)
(22:51) Ketryn -> Morigan: Přijdu k Sigfriedovi a zezadu (nebo z boku) ho obejmu. "Díváš se, jak ostatní pracuji?" :-) zeptám se s trochou provokace.
(23:00) Morigan -> Ketryn: "Ano. To jsem odkoukal," mrkne na tebe.
(23:03) Morigan -> Ketryn: Ve dveřích domu, které vedou do kovárny se objeví Arnulfova žena. "Večeře je hotová," oznámí.
(23:04) Ketryn -> Morigan: Šťouchnu do něho.
(23:05) Ketryn -> Morigan: Tak se s tebou rozloučím a popřeji ti hezký večer.
(23:06) Morigan -> Ketryn: Já se taky rozloučím, pomůžu jim uklidit věci z kovárny a pak jdeme. Vy taky jdete na večeři, což je dobře, protože máš hlad.
(23:07) Ketryn -> Morigan: To jo, po tom střílení a koupání musím být docela vyhládlá.

(20:18) Margare-tka -> Morigan: Doufám, že se bude snažit Sára rychle.
(20:20) Morigan -> Margare-tka: Pozoruje vás, už dojedl, jenom pije.
(20:22) Morigan -> Margare-tka: "Byl to syn," řekne po chvíli dutým hlasem.
(20:31) Margare-tka -> Morigan: "Je mi líto co se stalo." zaskočí mě tím.
(20:41) Margare-tka -> Morigan: Je mi ho fakt líto, když vidím, jak ho to ničí.
(20:44) Morigan -> Margare-tka: "Byla to vůle bohů," řekne. "I když jí nechápu."
(20:50) Margare-tka -> Morigan: "Někdy je vůle bohů nepochopitelná." uvědomím si, jak moc velká je to pravda.
(20:53) Ketryn: Mám docela dobrou náladu a jsem ráda, že se můžeme trochu umýt, takže se do vody těším :-)
(21:14) Morigan -> Margare-tka: Vstane, obejde stůl, nečekaně se k tobě nakloní a políbí tě. Je to jen krátký, něžný polibek a sám vypadá překvapený, že to udělal.
(21:19) Margare-tka -> Morigan: No to já jsem taky v šoku, že jsem nestihla nic. Jen na něj koukám.
(21:26) Margare-tka -> Morigan: Na chvilku jsem měla chuť mu to vrátit, ale to jsem asi nestihla uskutečnit..
(21:52) Morigan -> Margare-tka: Ne, to jsi opravdu nestihla.
(22:02) Margare-tka -> Morigan: Tak pak dokrmím Sáru a nevím jako jestli už mám jít a nebo aby nebylo moc pozdě. A jestli mohu odejít a nebo mi řekne abych šla.
(22:08) Morigan -> Margare-tka: No nic ti neřekne.
(22:13) Margare-tka -> Morigan: A je už pozdě?
(22:17) Margare-tka -> Morigan: "No možná bychom už měly jít, je pozdě"
(22:33) Morigan -> Margare-tka: "Jistě," odtuší.
(22:42) Margare-tka -> Morigan: "Děkuji za hezký večer." zvednu se.

(20:45) Morigan -> Ketryn: Dojdeme k řece, vybereme nějaké aspoň trochu skryté místo a jdeme se koupat.
(20:53) Ketryn: Mám docela dobrou náladu a jsem ráda, že se můžeme trochu umýt, takže se do vody těším :-)
(20:53) Ketryn -> Morigan: Mám docela dobrou náladu a jsem ráda, že se můžeme trochu umýt, takže se do vody těším :-)
(20:56) Morigan -> Ketryn: Taky jsem ráda, svléknu se jako ostatní a jdu do studené vody.
(20:59) Ketryn -> Morigan: Já taky. Je to asi takový studený šok, ale bude to pak osvěžující.
(21:04) Morigan -> Ketryn: Laretta i Yda mají také tetování, jako mají muži i ženy, co jsme viděly, jen každá na jiném místě a jen malé.
(21:09) Ketryn -> Morigan: "Co znamená to tetování?" zeptám se nakonec, když už to nevydržím.
(21:12) Morigan -> Ketryn: "To je požehnání bohů," vysvětlí Yda. "Provádí se to ve svatyni a jen občas..je to trochu složitější na vysvětlování."
(21:16) Ketryn -> Morigan: "Viděla jsem ho snad u všech na lodi, ale liší se velikostí a umístěním... to záleží na vás nebo to má nějaký další význam? Tedy jestli se na to můžu ptát?"
(21:20) Morigan -> Ketryn: "Umístění si většinou můžeme vybrat sami, dá se říct. Velikost souvisí s tím, kolikrát rituál proběhl za jakých okolností, protože se na tetování navazuje," mluví Laretta a ukáže ti svou paži zblízka. Čáry nejsou vlastně čáry, ale maličké znaky jdoucí za sebou, ale to už sis všimla u Sigfrieda.
(21:24) Ketryn -> Morigan: "Aha...takže čím jste starší, tím se vám tetování postupně zvětšuje? A ten rituál podstupujete všichni v vesnici nebo jednotlivě, když přijdou ty správné okolnosti?" hodně mě to zajímá, ale moc nevím, jak přesně formulovat otázky.
(21:27) Morigan -> Ketryn: "Alespoň malé mají všichni, když dospějí do určitého věku," vysvětlí. "Nepodstupují to všichni najednou, ale většinou je to víc lidí. Bohové si sami vyberou."
(21:32) Ketryn -> Morigan: Tak si to nějak srovnám v hlavě a pro tuhle chvíli mi to asi stačí. Mám ještě další otázky, ale obávám se, abych se neptala nějak nevhodně.
(21:41) Morigan -> Ketryn: Gwen ale zírá na mého draka a trvá jen chvilku, než se zeptá.
(21:43) Morigan -> Ketryn: "U nás jsou draci posvátný, i když tenhle vypadá trochu jinak," řekne. "Proč ho máš?"
(21:44) Ketryn -> Morigan: Podívám se po tobě, cp kí k tomu řekneš. Snad jsem její ptaní nevyvolala svými otázkami.
(21:44) Morigan -> Ketryn: "Myslím, že to je ještě složitější vysvětlování, než to vaše," usoudím.
(21:48) Ketryn -> Morigan: Mo, to je...
(21:54) Morigan -> Ketryn: Nevyzvídají, ale prohlížejí si ho.
(22:10) Ketryn -> Morigan: To je dobře, že nevyzvídají, jelikož původ toho tetování je opravdu neskutečný :-)

(19:47) Morigan -> Ketryn: S tím se Laretta nezabývá a zabuší nejdřív na dveře a pak na okno.
(19:49) Ketryn -> Morigan: No, taky řešení :-)
(19:57) Morigan -> Ketryn: Po chvíli Ragnar otevře dveře. "Hoří?" otáže se se zvednutým obočím.
(19:58) Ketryn -> Morigan: Ach jo, mně už se chce zase smát :-D
(20:01) Morigan -> Ketryn: "Ne," odpoví klidně Laretta. "Jdeme k řece a chceme se zeptat, jestli nechce jít Morigan s námi."
(20:01) Ketryn -> Morigan: "Má Morigan chvíli čas?" zeptám se. "Jdeme se koupat, tak jsem myslela, že by mohla jít s námi."
(20:14) Morigan -> Ketryn: "Nejspíš vypadáš jako že se potřebuješ umýt, brëa!" zavolá na mě pobaveně za dveře. Vtrhnu tam před něj. "Jo, půjdu ráda," řeknu vám a jeho ignoruji. "Můžu jít taky?" zeptá se Ragnar. "Ne!" odpovím.
(20:16) Morigan -> Ketryn: Jinou odpověď asi ani nečekal, spíš to řekl řečnicky.
(20:24) Ketryn -> Morigan: Že by ti dal ještě další přezdívku :-) Tak na tebe počkáme a jsem ráda, že půjdeš taky.
(20:27) Morigan -> Ketryn: Než mě pustí, tak mě "donutí", abych se nechala docela vášnivě políbit, tak ho aspoň šťouchnu pak lokterm do žeber, než jdu. "Užijte si to!" volá za námi.
(20:27) Morigan -> Ketryn: "Jednou ho zabiju," prohlásím temně, ale vážně to asi nemyslím.
(20:27) Ketryn -> Morigan: :-))))
(20:27) Morigan -> Ketryn: "Tys ho vážně porazila?" vzpomene si hned Gwen.
(20:28) Ketryn -> Morigan: To se po tobě podívám.
(20:29) Morigan -> Ketryn: Nesnáším tuhle otázku. "Ano," řeknu nakonec.
(20:29) Morigan -> Ketryn: "Na lodi?" zajímá se o detaily.
(20:30) Morigan -> Ketryn: "Na lodi," potvrdím. "Chtěla jsem, aby nám nesebral naše věci."
(20:32) Morigan -> Ketryn: Začne se mi dívat na amulet a prsteny. "Hm," odtuší. "To se nedivím. Musela jsi mít odvahu vyzvat ho na souboj," uzná nerada. "Nevyzvala jsem ho já, to bych byla blázen," uznám ještě víc nerada já.
(20:34) Morigan -> Ketryn: "Vyzval tě on?" vykulí oči a asi trochu nechápe ten důvod.
(20:34) Morigan -> Ketryn: Já taky ne.
(20:36) Morigan -> Ketryn: "On," potvrdím.
(20:37) Morigan -> Ketryn: "Tam u vás jsi dobrá bojovnice? Porazil tě někdy někdo?"
(20:37) Morigan -> Ketryn: Jsem z jejích otázek trochu zaskočená a trochu pobavená.
(20:38) Morigan -> Ketryn: "To mě tedy porazil," přiznám se smíchem a raději nevzpomínám.
(20:39) Morigan -> Ketryn: "Asi Ragnar neměl nejlepší den," zamyslí se.
(20:42) Ketryn -> Morigan: :-) já jsem z toho taky pobavená. Ale to je prostě Gwen. Když si s tebou takhle popovídá, tak by na tebe mohla snad přestat být tak vysazená.

(17:39) Ketryn -> Morigan: "Ahoj," pozdravím ji a snažím se usmívat a uklidnit se, jelikož ani mě se od Siegfrieda neodcházelo zrovna úplně jednoduše a klidně.
(17:43) Morigan -> Ketryn: Podá ti hned luk do ruky. Je lehký a kratší, než jsi zvyklá. "S luky je potíž," řekne ti. "Aby měly průraznost a tah, musí být silné a ty se zase pro nás těžko natahují. Ale šikovný výrobce si s tím umí poradit, tenhle je od Olafa Sterssona, z Kattegattu. To je manžel mé nejstarší sestry."
(17:46) Morigan -> Ketryn: Je dvakrát prolamovaný, natažení pro tebe není jednoduché, ale jde to.
(17:46) Ketryn -> Morigan: Tak si ho vezmu a snažím si ho nějak osahat a vzpomenout si, co znám.
(17:47) Morigan -> Ketryn: Rovnou ti pokyne, abys zkusila střílet a dá ti šípy.
(17:47) Ketryn -> Morigan: (Tak už aspoň vím, jak se jmenuje manžel :-)
(17:47) Ketryn -> Morigan: Tak to jdu se soustředěním zkusit.
(17:50) Morigan -> Ketryn: K6
(17:50) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(17:53) Morigan -> Ketryn: Není to nic moc, nemáš na to tu správnou sílu, takže se ti klepou ruce a míření taky není úplně nejlepší, zatím.
(17:55) Ketryn -> Morigan: :-( ale po takové době není divu. Budu se ale dál snažit (i do budoucna) a snad se to časem zlepší.
(17:57) Morigan -> Ketryn: Siegfried po chvíli dorazí a pozoruje vás z povzdálí.
(17:57) Ketryn -> Morigan: (Tak to nevím, jestli mám šanci se zlepšit :-D)
(18:33) Ketryn -> Morigan: Snažím se. Ale asi doufám, že bude Larreta trpělivá učitelka :-D
(18:36) Morigan -> Ketryn: Cvičíte, dokud nemáš pocit, že ti upadnou ruce.
(18:37) Ketryn -> Morigan: Tak když už fakt nemůžu, tak toho raději nechám, abych ještě někoho nezastřelila :-)
(18:40) Ketryn -> Morigan: "Díky, že jsi mi to ukázala a cvičila se mnou," :-) poděkuji jí. "Asi mi teď upadnou ruce," :-D
(18:41) Morigan -> Ketryn: "To přejde," mávne rukou.
(18:43) Ketryn -> Morigan: (Kolik už tak může být hodin?)
(18:54) Morigan -> Ketryn: (Možná už bude čas na večeři.)
(18:57) Ketryn -> Morigan: Tak to pak asi jdeme domů, ale přemýšlím, že bych se asi docela umyla. "Nechodíte se večer mýt k potoku?" ptám se Larrety, když už jdeme.
(19:02) Morigan -> Ketryn: "Můžeme jít," souhlasí. "Zeptáme se ještě ostatních."
(19:03) Ketryn -> Morigan: Tak to mě potěší :-)
(19:05) Ketryn -> Morigan: "To by bylo fajn." Plánuji si, že bychom se cestou mohli zkusit stavit i pro tebe.
(19:16) Morigan -> Ketryn: Jdete do domu. "Půjdeme k řece!" zvolá Laretta jen co vejdete do vchodu.
(19:18) Ketryn -> Morigan: Oni vše řeší opravdu okamžitě :-)
(19:20) Morigan -> Ketryn: Všechny ostatní sestry to přijmou s nadšením a vyrazí se. Sigfried je vyhozen, i když se chtěl taky přidat.
(19:21) Ketryn -> Morigan: :-D
(19:21) Ketryn -> Morigan: "Mohly bychom se zkusit stavit i pro Morigan?" navrhnu cestou.
(19:31) Ketryn -> Morigan: Na Siegfrieda se podívám aspoň omluvně :-)
(19:33) Morigan -> Ketryn: "Ovšem," odpoví ti Laretta a významně se podívá na Gwen, aby nedělala obličeje.
(19:34) Ketryn -> Morigan: Doufám, že tě nebude chtít utopit nebo tak něco :-D
(19:35) Ketryn -> Morigan: Tak se cestou zkusíme stavit pro tebe, snad nebudeš zaneprázdněná :-)

(14:19) Morigan -> Ketryn: (Ano, to jsi pochopila z konverzace.)
(14:26) Ketryn -> Morigan: "Slavíte tu narozeniny nějak víc?" zeptám se, jelikož si uvědomím, že si nepamatuji, že bychom narozeniny někdy s někým někde slavili. Možná leda tak s dětmi v Lúúderu.
(14:35) Morigan -> Ketryn: "Někdy ano, někdy ne. Ale čtrnácté jsou většinou docela důležité, takže ty slavit budeme," odpoví ti.
(14:39) Ketryn -> Morigan: "Aha," .-)
(15:15) Morigan -> Ketryn: Prohlížím si meč, tedy spíš čepel, protože rukojeť ještě chybí. Vezmu si ho do ruky, potěžkám, pak ho zase položím zpátky a dotýkám se čepele. Ragnar si pro změnu prohlíží mě.
(15:17) Ketryn -> Morigan: A já se asi dívám na vás oba :-D A říkám si, jestli to má ještě nějaký hlubší význam, že se tak dotýkáš čepele.
(15:21) Morigan -> Ketryn: "Až dostane svůj první železný meč, zblázní se radostí," uvažuje Siegfried a je slyšet, jak ho těší, že své sestře udělá radost. "Chtěl jsem samozřejmě, abys ho udělal ty, protože jsi nejlepší, pokud mě to nutíš říkat nahlas... Ragnare, posloucháš mě?"
(15:26) Ketryn -> Morigan: Líbí se mi, jaký vztah má ke svým sestrám :-) A uvědomím si, že se těším, až uvidím Gweninu radost. Ale teď mám co dělat, abych nevyprskla smíchy :-D
(15:35) Ketryn -> Morigan: "Jen doufám, že Gwen pak nepřetáhne Morigan tím železným mečem, když to tak vidím," řeknu pobaveně.
(15:41) Morigan -> Ketryn: "No Ragnare, asi bys ho neměl brousit do ostra," dodá Siegfried taky pobaveně. Začínáte se nějak doplňovat.
(15:41) Morigan -> Ketryn: "Co?" podívá se na něj Ragnar.
(15:45) Ketryn -> Morigan: (To mi ani neříkej!)
(15:46) Ketryn -> Morigan: Musím se kousnout do rtu, abych se nerozesmála nahlas :-D
(15:51) Morigan -> Ketryn: "Že ho nemáš brousit, nebo mi hrozí, že budu bez nohy!" vysvětlím mu a položím meč zpátky.
(15:55) Morigan -> Ketryn: "Proč?" vezme do ruky meč zase on tak, aby mě vlastně skoro objímal.
(15:58) Morigan -> Ketryn: "Ty máš samý otázky!" pokouším se ho odstrčit.
(16:11) Morigan -> Ketryn: "Žárlí," směje se Siegfried.
(16:12) Morigan -> Ketryn: "Gwen? Nesmysl, je to ještě dítě," prohlásí Ragnar.
(16:13) Morigan -> Ketryn: "Spíš žárlí na tvou pozornost, kterou bys mohl věnovat jejímu výcviku k boji. Ale na druhou stranu už to zase takové dítě není..."
(16:25) Ketryn -> Morigan: "No, teď to půjde rychle a než se nadějete, tak už to žádné dítě nebude. Ale teď žárlí, že jsi tak trochu zaměstnaný někde jinde..." směju se.
(16:25) Morigan -> Ketryn: "Mou pozornost?" obrátí se Ragnar k vám i se mnou přitištěnou zády k jeho hrudi. Snažím se z toho osvobodit, ale nenechá mě a dělá, že to nevidí. "Slyšíš, drekkja, bereš si veškerou mou pozornost, to od tebe není hezké."
(16:33) Morigan -> Ketryn: Vypadám opět, že vybouchnu.
(16:34) Ketryn -> Morigan: "Ty asi chceš, aby ti zas tekla krev..." :-D
(16:35) Morigan -> Ketryn: "Strč si tu svou pozornost někam!" syknu.
(16:38) Morigan -> Ketryn: "Jo? A kam?"
(16:39) Morigan -> Ketryn: Siegfried má blízko k záchvatu smíchu, já k záchvatu vzteku.
(16:44) Ketryn -> Morigan: No se mnou smích taky klepe :-) ale snažím se kvůli tobě aspoň trochu držet. On si opravdu koleduje :-)
(16:46) Morigan -> Ketryn: Dupnu mu na nohu a dobře se trefím, protože mě pustí. Tak ho pak ještě kopnu do holeně a odkráčím do domu.
(16:51) Ketryn -> Morigan: Tak to fakt nevím, jestli zvládnu ten smích ještě zadržovat :-D
(16:56) Margare-tka: //Holky jedu na noční. připojím se v práci.//
(16:56) Morigan -> Ketryn: "Musí mít v sobě seveřanskou krev, jinak to nevidím!" prohlásí Siegfried se smíchem.
(16:59) Morigan -> Ketryn: "No," odloží Ragnar meč. "Dodělám ho později. Jdu zjistit, jak je to s tou pozorností," mrkne na vás a odkulhá za mnou.
(17:00) Ketryn -> Morigan: "To byste koukali, jakou má v sobě krev..." usměji se. "No já bych asi měla jít najít Larretu," uvažuji.
(17:02) Morigan -> Ketryn: "Ale kdybys náhodou chtěla, abych si taky někam strčil svou pozornost, stačí říct," zašeptá ti.
(17:13) Ketryn -> Morigan: To mě asi smích trochu přejde, když mi to dojde. Dlouze a vášnivě ho políbím. "Večer..." zašeptám pak a odtáhnu se.

(14:13) Morigan -> Margare-tka: "Mohla bys se mnou trávit více času," řekne. "Občas."
(14:27) Margare-tka -> Morigan: No doufám, že to trávení času bude pro ně neškodný. "Budu ráda." mám pocit, že odlétnu.
(14:36) Morigan -> Margare-tka: "Rád bych si poslechl zajímavosti z tvé země," pokračuje.
(14:45) Margare-tka -> Morigan: A co mu mám jako vyprávět:-/ "Nevím co by mohlo být pro tebe zajímavé." vůbec nevím jestli mu můžu tykat, ale risknu to. V nejhorším dostanu vynadáno.
(15:08) Morigan -> Margare-tka: "Začni třeba tím, jak žijete. Jak jsi žila ty."
(15:25) Margare-tka -> Morigan: "Jak žijeme? Jako všichni lidé. Jako tady bych řekla, teda co jsem tady zatím pochopila. Máme domy trochu jiné než vy a žijeme ve městech. Normálně v rodinách."
(15:29) Margare-tka -> Morigan: ůdyž ve válce vyhrál Lord Murtagh, tak Svobodná říše měla asi podobné uspořádání jako Akárie. Byla by asi rozdělela mezi různé lordy a ti by měli svá panství a lid, který by tam náležel."
(15:31) Morigan -> Margare-tka: "Máte vysoké stavby z kamene?" zajímá ho.
(15:32) Margare-tka -> Morigan: "Ano. Ve městech jsou také, ale spíš bych k těm větším řadila panství právě těch různých lordů."
(15:42) Morigan -> Margare-tka: Ty stavby ho asi zajímají dost, vyptává se na detaily.
(15:45) Margare-tka -> Morigan: Tak mu je popisuji. "Ale když máme nějaké velké kamenné stavby, tak jsou většinou výše postavených lidí. A jsou opravdu velké. " popisuji mu ty. A pak mu popisuji ty menší ve městech.
(14:13) Morigan -> Margare-tka: "Mohla bys se mnou trávit více času," řekne. "Občas."
(14:27) Margare-tka -> Morigan: No doufám, že to trávení času bude pro ně neškodný. "Budu ráda." mám pocit, že odlétnu.
(14:36) Morigan -> Margare-tka: "Rád bych si poslechl zajímavosti z tvé země," pokračuje.
(14:45) Margare-tka -> Morigan: A co mu mám jako vyprávět:-/ "Nevím co by mohlo být pro tebe zajímavé." vůbec nevím jestli mu můžu tykat, ale risknu to. V nejhorším dostanu vynadáno.
(15:08) Morigan -> Margare-tka: "Začni třeba tím, jak žijete. Jak jsi žila ty."
(15:25) Margare-tka -> Morigan: "Jak žijeme? Jako všichni lidé. Jako tady bych řekla, teda co jsem tady zatím pochopila. Máme domy trochu jiné než vy a žijeme ve městech. Normálně v rodinách."
(15:29) Margare-tka -> Morigan: ůdyž ve válce vyhrál Lord Murtagh, tak Svobodná říše měla asi podobné uspořádání jako Akárie. Byla by asi rozdělela mezi různé lordy a ti by měli svá panství a lid, který by tam náležel."
(15:31) Morigan -> Margare-tka: "Máte vysoké stavby z kamene?" zajímá ho.
(15:32) Margare-tka -> Morigan: "Ano. Ve městech jsou také, ale spíš bych k těm větším řadila panství právě těch různých lordů."
(15:42) Morigan -> Margare-tka: Ty stavby ho asi zajímají dost, vyptává se na detaily.
(15:45) Margare-tka -> Morigan: Tak mu je popisuji. "Ale když máme nějaké velké kamenné stavby, tak jsou většinou výše postavených lidí. A jsou opravdu velké. " popisuji mu ty. A pak mu popisuji ty menší ve městech.
(15:50) Morigan -> Margare-tka: Opravdu se o to zajímá. "Tady nemáme nejspíš dostatek kvalitních stavebních kamenů," vysvětlí.
(15:52) Margare-tka -> Morigan: "Abych řekla pravdu, tak nevím kde přesně se u nás na stavby bere materiál. Ale asi máme nějaké lomy. Kde se kámen těží." my stavíme z pískovce?
(16:00) Margare-tka -> Morigan: Taky mu pak popisuji, jak to vypadá vevnitř.
16:11) Morigan -> Margare-tka: Tak to si povídáte opravdu dlouho, uvědomíš si to, až když Sára začne dávat najevo, že má opravdu hlad.
(16:14) Margare-tka -> Morigan: Ježiši úplně jsem na ni zapomněla:-/ Nějak jsem z něj při tom vyprávění nemohla spustit oči. "Budu ji muset nakrmit." tváří se, že by mu to vadilo?
(16:29) Morigan -> Margare-tka: Ne, pokyne ti, ať jí klidně nakrmíš.
(16:35) Margare-tka -> Morigan: Tak ji nakrmím, teď děkuji za tvůj nůž a šikovně vymyšlený výstřih.

(12:26) Morigan -> Ketryn: Vracíme se pomalu k vesnici a zpátky k naší kovárně, odkud se ozývají rány kladivem.
(12:29) Ketryn -> Morigan: Tak to nám tam zajedou pohledy a tobě se určitě hned zlepší nálada :-)
(12:43) Margare-tka: "Ano. Pod jednoho vůdce."
(12:52) Morigan -> Ketryn: No pohled na pracujícího Ragnara svlečeného opět do půl těla se mnou trochu zamává. Ale jdeme tam."Tentokrát jsi ukazovala naše pole?" podívá se po mě s úsměvem a přestane chvíli pracovat.
(12:56) Ketryn -> Morigan: To mi nedá a když to vidím, tak se musím taky usmát :-)
(12:59) Ketryn -> Morigan: A doufám, že mu kromě přikývnutí a toužebného pohledu zvládneš i odpovědět :-))
(13:02) Morigan -> Ketryn: "Hm," přikývnu. "Vyrábím meč, chceš se podívat?" otře si ruce. "Raději bych se podívala na můj meč," odseknu lehce.
(13:04) Ketryn -> Morigan: To se po něm dívám na jeho reakci. Fakt by ti ho měl dát... I když si říkám, jestli to není taková jeho pojistka.
(13:08) Morigan -> Ketryn: "To ale není tvůj meč, drekkja, je můj," prohlásí pobaveně.
(13:11) Ketryn -> Morigan: To se zamračím. "Stejně mu je k ničemu..." zašeptám potichu směrem k tobě.
(13:27) Margare-tka: ...
(13:40) Morigan -> Ketryn: "A co s ním budeš dělat?" ušklíbnu se.
(13:44) Morigan -> Ketryn: "Pro začátek tě s ním budu provokovat," řekne. "A pak se uvidí."
(13:45) Ketryn -> Morigan: On je prostě hrozný! :-D
(13:52) Morigan -> Ketryn: "Najdu si ho!"
(13:53) Morigan -> Ketryn: "Jen hledej," usměje se provokativně. Mám chuť ho praštit.
(13:55) Morigan -> Ketryn: "Ahoj!" ozve se za námi. "Tak co, už ho budeš mít?" postaví se Siegfried vedle nás, mluví na Ragnara a tebe obejme kolem ramen.
(13:56) Ketryn -> Morigan: Dívám se po tobě a říkám si, jestli ho opravdu půjdeš praštit nebo nakonec spíš políbit :-D
(13:57) Ketryn -> Morigan: To se mnou zas zachvěje (jsou chvíle, kdy se za to nesnáším) a opřu se o něho.
(14:01) Ketryn -> Morigan: Vidím na ten meč, co Ragnar vyrábí?
(14:03) Morigan -> Ketryn: Ano, je to ten jejich kratší s širší čepelí, tenhle je ještě možná trochu kratší. "Čepel už bude hotová, zbytek dodělám zítra nebo pozítří," odpoví Ragnar. "Vyrábím meč pro Siegfrieda," vysvětlí nám. "Tedy spíš pro Gwen, k jejím narozeninám."
(14:05) Ketryn -> Morigan: "Jé, to bude mít radost!" usměji se. "A kdy má narozeniny?"
(14:06) Margare-tka: ...
(14:12) Morigan -> Ketryn: "Za dva dny," odpoví Siegfried a přitiskne tě k sobě pevněji. "Nemá železný meč, myslím, že už je na to čas. Nechal jsem ho u Ragnara vyrobit už předtím, než jsme odjeli a teď ho konečně dodělá," zazní v tom malé rýpnutí. "Mohl ho dodělat Arnulf, to jen ty jsi nechtěl," odpoví Ragnar a já pokročím vpřed, abych se na ten meč šla podívat blíž.
(14:15) Ketryn -> Morigan: (Proč mi z něho musí tak bušit srdce?!) "Tak to se to stihne opravdu akorát," :-) (Arnulf je ten jeho bratr?)

(11:48) Morigan -> Margare-tka: Dlouho mlčíte a jíte, pořád si tě prohlíží. Zjišťuješ, že absolutně netušíš, o čem přemýšlí a co si myslí.
(11:50) Margare-tka: No koukala jsem, že jsou tam tři kurzy mimo Příbram. ... a pak je tam možnost tě h soukromích a to je 600 - 800 na hodinu a myslím, že to bude tak na 6 - 7 hodin. Teda aspoň tak trvá ten kurz.
(11:51) Margare-tka -> Morigan: No to tedy nevím a jsem z toho dost nervozní. a mám taky pocit, že mám v hlavně trochu nervozitou vymeteno.
(11:56) Morigan -> Margare-tka: "Líbí se ti naše země?" zeptá se pak.
(12:01) Margare-tka -> Morigan: Tak to mě trochu překvapí svou otázku. "Po cestě sem jsem viděla krásnu krajinu."
(12:04) Morigan -> Margare-tka: "Jakou krajinu máte u vás, tam, kde jsi žila?"
(12:06) Margare-tka -> Morigan: "Taky je víc divoká, prostě jiná. Zelenější a hornatější." nějak kterou mám popisovat.
(12:06) Margare-tka -> Morigan: Mám ten pocit, že jo? A svobodná není tak hornatá jako tady že, jo?
(12:12) Morigan -> Margare-tka: Jo, máš.
(12:16) Margare-tka -> Morigan: "Svobodná říše, je taky krásná, ale jiným způsobem. asi to bude i tím, že je lidnatější, tedy asi lidnatejší. A taky bych řekl, že je poslední dobou zatížená válkou."
(12:35) Margare-tka -> Morigan: "No Svobodná říše nemá nikoho pod koho by spadala. Neměla krále ani žádnou jinou svrchovanou osobu, pod kterou by spadala. už to tak po staletí. a teď se vede boj o to kdo bude jejích "vládcem". Na jedné straně je Lord Murtagh a druhé straně Boraz."
(12:38) Morigan -> Margare-tka: "Sjednotit zemi pod jednoho vůdce," prohlásí zamyšleně.
(12:43) Margare-tka -> Morigan: "Ano. Pod jednoho vůdce."
(12:43) Morigan -> Margare-tka: "To není zrovna jednoduchá záležitost," pousměje se.
(12:45) Margare-tka -> Morigan: "Není." nechce se mi zabíhat do detailů, jako je magie.
(12:55) Morigan -> Margare-tka: "Na jaké straně jste v té válce stáli vy? Nebo vám na tom nezáleželo?"
(13:00) Margare-tka -> Morigan: "Byly jsme ve vojenském táboře Lorda Murtagha. Boraz ze začátku začal plenit města a pak to přešlo v otevřený boj mezi mimi. Tedy myslím, že to tak bylo, už je to docela dlouho."

Morigan: K večeru si tě najde Swen s tím, že by si Jarl přál, aby ses k němu připojila při večeři.
Margaret: Tak vezmu Sáru a následuji ho.
Morigan: Swen tě zavede do místnosti, kde už jsme se Jarlem jednou setkali. Tentokrát má na stole spoustu jídla a z druhé strany přistavenou židli. Dlouze si tě prohlédne a pak pokyne, aby ses posadila. Swen mlčky odejde.
Margaret: "Dobrý večer." pozdravila jsem, když jsem vešla do místnosti a pak si sedla na židli. Je tam možnost někam položit Sáru a nebo ji budu muset mít celou na sobě?
Morigan: Jako kam například, nevím jak to přesně myslíš.
Margaret: No na židli ji dávat nebudu, tak jedině kdyby tam bylo nějaké rozložité křeslo, jinak si ji samozřejmě nechám u sebe. koukám co je tam za jídlo a jestli on už jí a nebo ještě ne.a taky se koukám na něj, to mi asi nedá.
Morigan: Tak to tam není. Jarl už si v klidu jí. Je tam pečené maso, zelenina, placky a pivo a něco jako podmáslí.vypadá to rozhodně lépe než to jídlo v síni.
Margaret: V tom případě si taky nandám nějaké maso, placky a zeleninu a jím.
Morigan: "Nevím jak se jmenuješ." řekne po chvíli.
Margaret: "Jmenuji se Margaret a ona je Sára."
Morigan: "Margaret, zvláštní jméno. ale líbí se mi." pronese a pomalu se napije. "Sarae znamená v naší řeči "silná". Věděla jsi to?"
Margaret: "ne to jsem nevěděla, ale jméno jsem vybírala ještě, kdy jsem byla ve Svobodné říši. ale hodí se k ní myslím."
Morigan: Potřebuješ něco pro dítě, pro sebe?" zeptá se.
Margaret:"Možná nějaké plátno,a bych ji měla do čeho balit, popřípadě ji ušít košilku a jestli bych mohla poprosit ještě o hřeben a jedny šaty, abych je mohla prát." řeknu a doufám, že toho není nějak moc.
Morigan: Přimhouří oči a pak přikývne. "měla jsi ještě nějaké jiné děti? tam u vás." zeptá se.
Margaret: "Děkuji. Ano mám děti." a co má Jarl na sobě, abych si to dovedla lépe představit.
Morigan: Cihlovou tuniku u krku bohatě vyšívanou bronzovou nití. víc už asi nevidíš.
Margaret: Tak aspoň to:-) samozřejmě, že mi to nedá a prohlížím si ho u toho odpovídání.

(12:51) Morigan: Tu kořist neskládají nám k nohám, takže z toho moc nevidíme.
(12:52) Morigan: Pak konečně nastane čas, kdy nás "naženou" velkýma vratama dovnitř.
(12:57) Ketryn: Tak jdeme, asi se mi začnou svírat vnitřnosti.
(12:57) Margare-tka: No jako stejně nic jiného dělat nemůžeme.
(13:32) Margare-tka: ...
(13:43) Morigan: Je to taková velká hala, tmavá s malými okny, ale všude je spousta loučí, takže tam světlo je. Uvnitř jsou velké stoly a židle a vysoký dřevěný strop podpírají vysoké vyřezávané sloupy.
(13:44) Ketryn: Prohlížím si to a dívám se, kdo tam je.
(13:46) Morigan: Všude u těch stolů jsou lidi, většina z nich je z flotily, se kterou jsme přijeli, ale asi jsou tam i další. Jsou tam i ženy, co mají šaty a na hlavě různé pokrývky hlavy.
(13:47) Ketryn: Tolik lidí mě znervozňuje asi ještě víc.
(13:50) Morigan: Vpředu, kam asi míříme, je vyvýšená podlaha, trochu jako podium, kam vede pár schodů. Na něm je jedno velké křeslo s mohutným opěradlem pokryté kožešinami a ze strany od něj krátká lavice, také s kožešinami. Nikdo tam zatím nahoře není.
(13:52) Margare-tka: Hm.... no jsem hodně nervní. Ale snažím se to nedávat najevo.. Ještě by scházelo aby Sára začala ječet.
(13:52) Ketryn: Usoudím, že tam sedává jarl...
(13:54) Morigan: Dole před podiem je nahromaděná kořist a vedle stojíme my, zajatci.
(13:54) Ketryn: Mají té kořisti hodně?
(13:56) Morigan: Je to pěkná hromada, zatím moc neroztříděná, jen zběžně. Zbraně, části zbrojí, šperky, truhly, soudky, látky, zkrátka všechno možné.
(13:56) Morigan: Napravo od nás, dopředu, si postoupí Ragnar.
(13:57) Ketryn: To vypadá, že jejich výprava byla opravdu úspěšná...
(13:57) Margare-tka: No jako není to vtipná situace, ale jak tam stojíme u té kořisti přijde mi to hodně absurdní.
(14:44) Morigan: Konečně vstoupí jarl. Má na sobě dlouhý plášť ozdobený kulatými tepanými sponami vpředu a olemovaný kožešinou. Je vysoký a světlovlasý, vlasy má pod ramena a jen na stranách zapletené dozadu. Vousy má tmavší než vlasy a bude asi docela mladý, maximálně čtyřicet, možná i méně.
(14:46) Ketryn: Tak se na něj dívám a prosím bohy o... já ani nevím co! Docela mě překvapí jeho věk, nevím proč, ale čekala jsem ho staršího.
(14:52) Margare-tka: No já asi nečekala nic. Raději.
(14:59) Margare-tka: Já asi budu po téhle cestě žaludeční vředy.

(10:38) Margare-tka: Jako já jsem taky ráda, že jedeme na voze, to bych fakt nezvládla. A snažím se klidnit, ještě že mám Sáru. Ta mě dokonale rozptyluje.
(11:49) Ketryn: Čím víc se blížíme, tím větší mám obavy z jarla...a tím víc se modlím, aby byl nějak v "pohodě".
(11:50) Margare-tka: Jako vždycky to může být horšší, to je fakt.
(11:50) Ketryn: Taky si říkám, jestli ho uvidíme už dneska... nebo vůbec někdy. Doufám, že nás nezavřou na noc do nějaké ohrady nebo tak něco.
(11:52) Morigan: Taky jsem napjatá, zatím stojíme venku skoro před tím opravdu velkým domem.
(11:52) Margare-tka: a to už jsem asi u vás, co?
(11:53) Margare-tka: Tam asi už vozy nejsou.
(11:53) Ketryn: Prohlížím si to tam a snažím se nějak klidnit svůj neklid.
(11:53) Morigan: Ano, to už jsme u sebe.
(11:55) Morigan: Nejdřív asi musí vyložit všechnu kořist, takže si tam někam sednu na zem.
(11:56) Margare-tka: Je tam někde ten tvůj meč?¨
(11:56) Ketryn: Taky se na chvíli posadím. A pak asi střídám sezení se stáním.
(11:57) Morigan: Kolem je rozruch, je tam hodně lidí, kteří je vítají a jsou zvědaví na kořist a taky na nás.
(11:58) Margare-tka: Tak tohle tak trochu ignoruji, jinak bych se zcvokla.
(11:59) Ketryn: To mi na náladě rozhodně nepřidá, když si nás začnou všichni prohlížet. >:-/

(08:46) Ketryn: Jsem celkem překvapená, že Ragnar reaguje docela rychle. A jsem ráda, že Margaret může jet na voze, aspoň něco... Jinak jsem ale v krizi, že ani moc nevnímám krásu krajiny kolem.
(08:53) Morigan: Taky to vnímám tak napůl. U nás v zajatecké skupině je depresivní nálada, navíc se na mě ostatní dívají trochu divně kvůli tomu, jak jsem mluvila na Ragnara.
(08:55) Ketryn: Neznělo to moc zajatecky, to je fakt...
(09:03) Ketryn: Normálně bych se snažila nějak seznámit s těmi ostatními ženami, ale mám co dělat sama se sebou, takže na nějaké mluvení nemám sílu. Víme, jak dlouho tak půjdeme?
(09:17) Morigan: Ne, ale vypadá to, že půjdeme celý den.
(09:20) Ketryn: Tak to jsem opravdu ráda, že Margaret jede na voze, to by se jinak nedalo.
(09:20) Morigan: K večeru už vidíme, kam míříme. Je to osada na kopci, ohrazená nevysokou dřevěnou palisádou. Domy jsou tam různé velikosti, ale všechny nízké. Nejvýše a jakoby uprostřed je opravdu rozlehlá stavba.
(09:21) Morigan: To by se opravdu nedalo...
(09:22) Ketryn: Tak se tam dívám a pomalu mě opouští má apatie a začínám být zas nervozní z toho, co s námi bude...
(09:23) Morigan: Poslední část cesty stoupá opravdu ostře, než projdeme bránou.
(09:27) Ketryn: A to už je večer?
(09:28) Morigan: Už je k večeru.
(09:32) Ketryn: Dívám se kolem sebe a snažím se smířit s tím, že tohle (nebo něco podobného) bude na nějakou příští dobu asi náš nový domov....

(23:24) Morigan: Tempem jdeme asi takovým, že je mi po chvilce jasné, že to s Margaret nepůjde.
(23:25) Margare-tka: A budu to stíhat bez ní?
(23:26) Ketryn: "Dej mi Sáru, já ji ponesu a ostatní ti mohou pomoct jít," rozhodnu. "Nebo řekneme Ragnarovi, že to takhle nejde nebo nevím..." nervy mám fakt na pochodu.
(23:27) Margare-tka: "Jo dám ti ji." Ale to se zastavíme úplně
(23:24) Morigan: Tempem jdeme asi takovým, že je mi po chvilce jasné, že to s Margaret nepůjde.
(23:25) Margare-tka: A budu to stíhat bez ní?
(23:26) Ketryn: "Dej mi Sáru, já ji ponesu a ostatní ti mohou pomoct jít," rozhodnu. "Nebo řekneme Ragnarovi, že to takhle nejde nebo nevím..." nervy mám fakt na pochodu.
(23:27) Margare-tka: "Jo dám ti ji." Ale to se zastavíme úplně
(23:43) Morigan: Snažíme se ji přendat za chůze, ale i tak to moc nepomůže. "Chci mluvit s Ragnarem!" začnu tam vyhlašovat.
(23:45) Margare-tka: "No to mi bylo jasný, hned jsem se dozvěděla, že to budeme muset dojít."
(23:50) Morigan: A nějakou dobu trvá, než se mu to donese dopředu a než se rozhodne něco s tím dělat, ale k mému překvapení opravdu přijde.
(23:58) Margare-tka: Jako už jsem zvyklá, že nestíhám, ale mám z toho depresi, že se to musí řešit.¨
(00:01) Morigan: "Slyšel jsem, že si mě někdo žádá, jsem rád, že jsi to ty, drekkja," prohlásí.
(00:05) Margare-tka: NO kdyby vědět, že to pro jeho krásné oči není...
(00:06) Morigan: (:-D)
(00:07) Morigan: "Ona nemůže tak rychle jít!" ukážu na Margaret. "Je ještě slabá a navíc nemůže rychle chodit, musí jet na voze!"
(00:09) Morigan: Přimhouří oči a nakloní hlavu na stranu, takže je mi jasné, že musím zmenšit svůj rozkazovací tón.
(00:13) Margare-tka: No vůbec mě nenapadlo, že by jsi měla nějaký jiný tón, jsem na to zvyklá. Dojde mi to až když se tak zatváří.
(00:15) Morigan: "Pokud... je to možné," pokusím se.
(00:17) Margare-tka: Jsem připravená k tomu kdykoliv něco říct, ale nechci ti do toho skákat.
(00:19) Margare-tka: A taky mi došlo, že ji taky možná budu muset nakojit.
(00:21) Morigan: "Je to možné," usoudí pak a skutečně zařídí, že můžeš sedět vzadu na jednom z vozů a vézt se.
(00:24) Margare-tka: Tak mu poděkuji a rovnou si ji zase vezmu.
(00:28) Morigan: "Můžeš jít se mnou vpředu," prohlásí Ragnar s lehkou výzvou v hlase.
(00:28) Morigan: "Ne!"
(00:29) Morigan: "Asi jsem nemohl čekat jinou odpověď," zasměje se a jde zase zpátky dopředu.
(00:30) Margare-tka: !Myslím, že se navzájem máte co učit:-D On slovo ne a ty slovo ano;-)
(00:32) Morigan: "On ví, kdo jste?" zeptá se Adam, ale už když tu otázku pokládá, zdá se mu divná.
(00:32) Morigan: "Ne, neví. Nebo... asi je mu to jedno," odpovím.
(00:32) Morigan: "On je jejich velitel," řekne mi, jako bych to já nevěděla.
(00:33) Morigan: "Ano, byl kapitánem na lodi, na které jsme pluly my."
(00:36) Morigan: "Neublížili vám?" dostává Adam ochranitelské pocity.
(00:36) Morigan: "Ne," ujistím ho. "Neublížili."
(00:40) Margare-tka: No to je od něj hezké....Jako teď mě tu tak napadlo, že je možná dobře, že tu není Jamei... jelikož nevím jak by hy Ragnar překousl.
(00:43) Morigan: Mě ta jeho reakce na toho Adama taky nemile překvapila.
(00:45) Margare-tka: Jako nevím proč, ale měla jsem pocit, že kdyby řekl ano, tak má kudlu mezi žebry.
(00:46) Morigan: No právě!
(00:49) Margare-tka: Jako nevím jestli říct, že je to co se stalo lepší varianta. Ale v tu chvilku jsem si trochu oddechla, že to nebyl on.
(00:52) Morigan: Putujeme po cestě, která se dost stáčí a celkem stoupá. Krajina je hodně kopcovitá a jsou tam hory a hodně zeleně.
(00:53) Margare-tka: No musím říct, že se mi to tam zatím líbí, ale mě se líbí skoro ve všech lesech.
(00:56) Morigan: No objektivně je to tam moc krásné.
(00:58) Morigan: Tím jak je cesta klikatá, nejede se vozům úplně nejlépe a žádnou zvláštní rychlostí se nepohybujeme. Občas děláme přestávku a dostaneme taky něco k jídlu a nějaké pití.
(01:01) Morigan: Ty jsi od nás trochu dál, že si nemůžeme zrovna moc povídat.
(01:02) Margare-tka: No myslím, že bych tohle fakt neušla. Tak tak o tý pauze nakrmím malou a taky si vezmu co jsme dostali. Jako líbí se mi tam, kdyby to bylo v okolí Kardanu, tak je to mnohem lepší.

(22:48) Ketryn: Tak to propadnu do absolutní krize! A v tu chvíli mi je asi jedno, co s námi bude. Vzpomenu si na Margaretinu jistotu, že viděla Patricka uneseného na loďce, a mám co dělat, abych se nesesypala při představě, že opravdu mohl být na té potopené lodi.
(22:49) Morigan: Když nás dají k sobě, jdou oba k nám. Ten mladší, z tmavými vlnitými vlasy to nevydrží. "Lady Morigan," řekne. "Adame!" vyhrknu a skočím mu kolem krku, což ho asi překvapí, ale já jsem teď nervově labilní.
(22:50) Margare-tka: Taky jsem díky tomu znejistila.
(22:51) Ketryn: Jsem ráda, že aspoň tyhle dva nějak známe.
(22:51) Margare-tka: Taky jsem je stihla poznat?
(22:51) Ketryn: Vypadají oba v pořádku?
(22:52) Morigan: No právě, jsem šťastná, že vidím kohokoli, koho jsem znala předtím.
(22:52) Morigan: Ty asi Margaret ne.
(22:52) Morigan: Vypadají celkem v pořádku, až na to, že jsou zarostlí a taky trochu vyděšení, jako my všichni.
(22:53) Margare-tka: To je jedno. Hlavně že tam je někdo od nás.
(22:54) Morigan: Ragnar je nedaleko a když to vidí, bez potíží se prodere davem.
(22:54) Ketryn: "Nevíte něco o ostatních? Jestli někoho ještě unesli...?" nevydržím to.
(22:54) Morigan: Popadne Adama za rameno. "Ty jsi její muž?" položí mu prostou otázku. "Já? Ne! Ne, to nejsem. Nejsem."
(22:54) Morigan: (To se stane těsně po tvé otázce.)
(22:54) Ketryn: Tak to se fakt leknu.
(22:55) Margare-tka: NO to si asi myslí špatně, že se takhle budeš vítat se svým mužem.
(22:58) Morigan: Probodnu ho pohledem. Vrátím mi to. Ale Adamova odpověď ho uspokojila.
(22:58) Morigan: *vrátí
(22:59) Morigan: "Půjdeme teď ještě kus cesty pěšky," oznámí rovnou nám všem zajatcům. "Držte se u sebe a nedělejte potíže, jinak bychom museli zakročit. Všichni chceme, abyste se k jarlovi dostali celí."
(22:59) Ketryn: On si na tebe opravdu dělá velké nároky-
(23:01) Margare-tka: No...to dělá. Ať jdou s tím Jarlem někam.
(23:01) Ketryn: "Bezva, opravdu jak maso na porážku..." pošeptám vám.
(23:01) Morigan: Mě uklidňuje ten nůž v botě.
(23:03) Morigan: Ještě to potrvá, než vyjdeme, takže tam zatím sedíme na místě, protože v té přístavní osadě se nakládají věci na vozy, které zřejmě pojedou s námi.
(23:04) Margare-tka: A je u nás pořád?
(23:04) Morigan: "James i Patrick byli s námi na palubě," zašeptá Adam hned, jak se Ragnar vzdálí, ale Adam si ho raději hlídá očima. "My byli na té třetí lodi, ale piráti..." polkne.
(23:04) Margare-tka: Tak toho mezitím využívám a nějak se pokusím uvázat tu deku.
(23:05) Morigan: "Potopili loď, ale snažili se pobrat kořist i lidi...vzali je tam. Chtěl jsem pomoct, přísahám, ale rozdělili nás a my neměli skoro žádné zbraně..."
(23:05) Morigan: (Jo, s dekou ti kdyžtak pomůžeme.)
(23:06) Ketryn: "Cože?!" vyhrknu přiškrceně, i když se snažím o tichý hlas. A pak totálně zblednu.
(23:07) Margare-tka: Teď když to říká mám problém držet Sáru.
(23:09) Ketryn: A upadnu do naprostého zoufalství... My jsme věznění někde na severu, oni skončí jako otroci někde v Acheronu... to nemáme šanci se někdy najít. Navíc, jestli to vůbec zvládli... Mám co dělat, abych se tam nerozbrečela.
(23:09) Morigan: No já taky!
(23:11) Margare-tka: "Byly na té lodi, také Ella A Edith nebo nebyly uneseny?" zeptám se jich
(23:11) Morigan: "Je mi to moc líto!" dodá Adam, když nás vidí.
(23:11) Morigan: "Kdo?" obrátí se na Margaret.
(23:12) Margare-tka: "Edith a Ella jsou mé služebné a byly s námi na pláži."
(23:14) Morigan: "Ne," zakroutí hlavou.
(23:15) Margare-tka: "Tak aspoň, že tak. Díky." trochu se mi uleví, že aspoň ony zůstaly, kde měly.
(23:16) Ketryn: Myslím, že teď nejsem schopná mluvit ani přemýšlet. Jen tam zničeně sedím a padne na mě naprosté psychické vyčerpání.
(23:17) Morigan: Pak se zvedáme k odchodu, ale po chvilce je mi jasné, že to s Margaret nepůjde.
(23:18) Margare-tka: "Morigan, když by ta pirátská loď byla Waltera, tak by jim snad nic neudělal, ne? Jako vím, že to je malá pravděpodobnost, ale stejně."
(23:18) Margare-tka: Tak jsem vás tam ještě objala než se vyrazilo.
(23:19) Ketryn: Zvedám se a veškerý můj pohyb je tak nějak automatický.
(23:20) Ketryn: "Margaret, nemáme si vzít jedna malou k sobě?" donutím se nějak vzpamatovat a přemýšlet, když to vidím.
(23:20) Margare-tka: "Určitě budou v pořádku."
(23:21) Ketryn: Na uklidňování nijak nereaguji, protože kdybychom o tom mluvila, tak se doopravdy rozbrečím.
(23:21) Margare-tka: "No tak uvidíme jakým tempem půjdeme, když jsem si na sebe teď přivázala. Kdyby to nešlo, tak vám ji dám."