Kráter (160 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

"Uch." Vydechnu, když mně nestvůra zasáhne a najednou vypadám unaveně. Tvář je bledší, ramena povadlejší a ostrý pohled rozmělňují kruhy pod očima. Na okamžik vypadám jako starší pán, unavený dlouholetou prací, zralý akorát na důchod.

Pak se však v očích objeví část ztraceného odhodlání, pozvednu svou zbraň a pokusím se také zasáhnout nepřítele.

Nahlašte své akce a proveďte příslušné hody.

Přízračná postava je zásahy zbraní již dosti potrhaná, a více než postavu, jak vypadala ve chvíli, když se poprvé objevila v místnosti, připomíná spíše cáry bílé mlhy, které se snad každou chvílí rozplynou.

Přesto se přízrak svými pařáty vrhá znovu po Pjotrovi.

Při Pjotrových slovech se přízrak jenom zašklebí a s uširvoucím zakvílením se po něm vrhne.
Pjotr se snaží na poslední chvíli uhnout, ale nehmotné pařáty neomylně projedou jeho tělem.
Pjotr z těžka vydechl a mírně zavrávoral.

Brens a Haldir využívají příležitosti a svými meči znovu brázdí bílou mlhu přízračného těla.
Tizok se také snaží prosvítající tělo zasáhnout, ale jen naprázdno seknul do vzduchu při marném výpadu.

Chronos leží nehybně na zemi, Kalmor vedle se snaží rychle dostat zpět na nohy.

Žabikuch se krčí u stolku s krabičkou, ostatní jsou poblíž východu.

"Houbelec cestu klidu!" křičí kudůk ze země, "zničte tu krabičku na stole!"

Rychle přelétnu místnost pohledem. Na okamžik se zastavím se na hromádce slizu a šatstva, kovové konstrukci postele, stolku s kovovou krabičkou a barevnými sklíčky. Co se tu asi stalo? Je ten duch produktem stejného zvrhlíka jako předchozí stvůry? Co jej ale pak poutá k tomuto světu? A nebo je to spíš neklidný duch tvora, který tu zemřel a nedostalo se mu řádného pohřbu? Bude nás pronásledovat když prostě odejdeme?

Zvednu hlavu k přízraku nahoře a pomalu začnu mluvit: "Jsi mrtvý a zasloužíš si mít klid. Spočinout a nastoupit na cestu dál, tam kam mrtví odcházejí."

Když vidím Chronose na pokraji života a smrti a přízrak stále útočící, začínám také pochybovat o naší taktice. "Měli bysme ustoupit!" Zakřičím. "Nebo něco vymyslet, třeba je jeho život taky s něčím spjatý, jako u těch nemrtvých příšer!" Při tom natahuji kuši a zakládám další šipku, ale zatím nestřílím.

Celou dobu zatím stojím u východu z místnosti a překvapeně sleduji boj s mlžným přízrakem.
Záhadná bytost se na první pohled zdá jen jako bělavý opar, kterému snad není možné ublížit. Zbraně i střely z Arionovy kuše sice prosvítající tělo protrhávají, jako když se mávne do páry nad hrncem, ale ubližují mu zásahy skutečně?

"Opatrně! Pozor! Chystá se zase útočit!" křičím na své společníky, krčíc se za svojí cestovní holí.

Zatím pouze vyčkávám na reakci přízraku. Evidentně se mě zatím nechce plýtvat energie, když to vypadá že ostatní zbraně fungují. Zatím. Jsem však plně soustředěn a připraven ihned zareagovat. Dále spíše potichounku říkám: "Hoďte po něm někdo svědcenou vodu, zad jí někdo máte" a dále upřeně sleduji postavu.

Konečně jsem zde, takže vám mohu být dále nápomocen. ;-)

Nahlašte své akce a proveďte příslušné hody.

Kudůk Arion nabil další šipku a přesným výstřelem znovu zasáhl přízračné tělo. Šipka prolétla skrz a zmizela v šeru zadní části místnosti, podle zvuku se zřejmě roztříštila o stěnu.

Přízrak se přesto dál neúnavně vrhá po Chronosovi, který už jen z těží uhýbá nehmotným pařátům. Pod dalším zásahem spadl bezmocně na kolena.
To se už rozběhl odhodlaný Kalmor a v nekoordinovaném pádu strhl Chronose stranou k zemi.
Toho využil Pjotr a vběhl mezi oba kudůky a přízračnou postavu, aby jim tak poskytl tolik potřebnou ochranu.
Haldir, Tizok i Brens zatím zasypávají přízrak ze všech stran výpady svých zbraní, zároveň zůstávají ale ve střehu, kdyby se přízrak chtěl obrátit proti nim.
Zbraně svištějí vzduchem, mihotající se a rychle pohybující přízračné tělo je však obtížné zasáhnout.
Brens náhle přiskočil blíže a dvěma neuvěřitelně rychlými výpady znovu protrhal bílý opar nehmotné postavy.

Přízrak se vznesl o pár coulů výše nad zem a s nenávistným pohledem se rozhlíží, zřejmě hledajíc svoji novou oběť...

Když vidím jaké strašné rány Chronos utrpěl, neváhám a ignorujíc případné údery od průzračného stvoření se rozeběhnu tak abych ho strhl sebou do strany a tak do 'bezpečí', dále od přízraku.

Soustředěně máchám mečem, nedopřávám přízraku ani okamžik oddechu...

Z toulce vytahuji další šipku a opět zamířím a vystřelím po přízraku. Hlavou se mi honí myšlenky, co vůbec můžeme s takovým zjevením zmoci. Pokud ustoupíme, bude nás pronásledovat určitě i skrze zamčené dveře. Pokud zůstaneme, máme šanci ho porazit?

Snažím se upoutat pozornost přízraku a na chvíli tak odlehčit kudůkovi. Přitom útočím krátkými rychlými údery, aby se nestačil vzpamatovat...

Z okolních stěn sálá zima a chlad, což mi dost znepříjemnilo ten čas ztrávený v tomto temném podsvětí. Teď, když bílé pařáty přízraku protínají Kudůkovo tělo, mrazí mě v zádech a chlad mi prostupuje celým tělem až do konečků prstů. Naprosto zděšen tím vším, a zejména kudůkovým počínáním zaútočím opět přízrak. Co jiného mi také zbývá.

Nahlašte své akce a proveďte příslušné hody.

Arion zamířil, na chvíli zadržel dech a stiskl spoušť své kuše. Šipka pročísla okolní zatuchlý vzduch a prolétla skrze přízračnou postavu, která sebou překvapeně trhla. Přesto dál útočí na Chronose, který se snaží krýt za svým štítem.
Další zásah nehmotného pařátu projel kudůkovým tělem. Chronos zasípal a už už se zdálo, že se mu podlomí kolena. Zavrávoral, ale přesto ještě máchl svým kladivem, i když na přízračnou postavu nedosáhl.

Pjotr se napřáhl, sevřenou pěst, a cosi po mihotající postavě hodil. Až cinkot dopadajícího kovu na kamennou podlahu prozradil, že se jedná o několik mincí.
Přízrak si jich však ale nevšímá a neustává v boji.

Ze stran na něj mimo Haldira dotírají již také Tizok a Brens. Ten, v červeném potrhaném plášti a s upřeným pohledem na svého nepřítele, zasypává záhadný přízrak svým mečem prudkými ranami. Bez milosti, bez emocí, pouze se zvláštní nenávistí v tmavých očích, které vynikají na nepřirozeně bledé pokožce.
Další zásah potrhal nehmotné přízračné tělo.

Zdá se, ač nemožné, že snad Vaše zbraně té nepřirozené bytosti mohou ublížit.
Nebo to je pouze Váš toužebný pocit?

Pobzbuzen také tím, co jsem viděl, přesně mířím na průzračné zjevení a vypouštím svoji šipku.