Kráter (203 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

"Jdu taky do hostince. Mám už docela hlad."

"Osobně bych řekl, že ani ten kudůk nebude vědět co to je za lektvary. Přeci jen jsou podle starce ve věži dost staré. Určitě je někde ukradl nebo našel a teď se je snaží prodat pod záminkou, že jsou úžasně léčivé."
Říkám za chůze k hostinci.

Po Žabikových slovech se otočím a rázně vykročím k hostinci. "Buď ten parchant tam ještě bude a budem moct zjistit jak tomu zabránit a nebo se už na to vážně vykašlu a pudu se aspoň pořádně najíst." Má slova se pomalu ztrácí ve větru.

"Třeba je ten kudůk ještě stále zde ve Vísce. Nebo v blízkém okolí. Možná bychom ho mohli najít a uzavřít tak celou tuto úsměvnou záležitost s létajícími kravami." usmívám se pod svůj šedivý vous.

,,Nic nového," zklamaně pokrčí rameny hraničář. ,,Něco takového šlo už vydedukovat z toho, co nám řekl děda Kroupa a statkář Boura."

Dveře obchodu se konečně otevírají a z nich vycházím. Jen co se za mnou zavřou tak spustím.
"Něco mi ten šizunk řekl, ale stálo mě to 2 zlatky a 3 stříbrňáky. Kdo dáte 2 stříbrňáky tomu řeknu co jsem se dozvěděl."
Vážným pohledem kouknu na reakce ostatních.
Pak se začnu hlasitě smát.
"To byl vtip, ale ty informace byli docela drahé."
"Je to asi čtyři nebo pět dní. Stavil se tu takový obtloustlý malý kudůk, cizinec. Že prodává zázračné lektvary. Několik jich Motl od něj koupil a záhy jeden prodal statkářovi Bourovi, další vylil. Údajně nějak divně páchly. Toho cizince už pak neviděl, ale prý se zřejmě chtěl ubytovat na nějakou dobu zde v hostinci."
"To je vše co jsem se dozvěděl."

"No, snad to má mladý Žabikuch pod kontrolou!" usměju se a opatrně si sedám do trávy.

Spokojeně se dívám po nebi a nastavuji své vrásčité tváře vstříc hřejivým paprskům slunce.
"Ech...od té doby, co jsem byl v tom kusu ledu, se cítím pořád jako zmražený..."

"Doufám že tam nestráví věčnost." Znuděně se opřu o zeď.

Žabikuch je stále uvnitř vetešnictví...

Tizok se vrací od statku a zahlédl ostatní z družiny, jak čekají před domkem vetešníka Motla.

Přichází k Vám, ale nezdá se, že by měl snad nějaké novinky ohledně potíží s létajícími krávami nebo hledání podezřelého kudůka, který s tím má možná co do činění.

Žabikuch zatím uvnitř rozmlouvá s vetešníkem...

"No, tak uvidíme, jestli se mladý Žabikuch něco zajímavého dozví."

Kalmor, Tizok i Brens se zatím nevrátili.

Vracíte se zpět do Vísky a míříte přímo k domku zdejšího obchodníka.

Vetešník Motl je člověk menšího vzrůstu. Neustále se šibalsky usmívá, nejvíce ve chvíli, když se jedná o obchod.
Vetešník vlastní menší domek na návsi poblíž hostince. Součástí obydlí je i malý krámek přeplněný všelijakým zbožím a různým haraburdím.

Žabikuch si bere flakónek, který máte od statkáře Boury, a vchází do krámku.

Pokrčím rameny a koukám, jak se nikomu moc nechce řešit létající krávy. Pak se zeptám.
"Kdo máte ten prázdný flakónek?"
"Dejte mi ho. Já se zajdu obratně zeptat vetešníka jestli si nepamatuje kdo mu ten flakónek prodal."

"Jde o to, jestli ten, kterého hledáme, je už někde pryč, nebo jestli se pořád potlouká někde tady po okolí."

Zatímco se hašteříte ohledně problému létajících krav, Brens odešel zpět do Vísky.

Tizok po chvíli potvrzuje svá slova a odchází také pryč, kamsi do lesa.

Kalmora jste od té doby, co se o celou záležitost přestal zajímat, neviděli. Těžko říct, kam se ten kudůk zašil, možná se vrátil k učení a tréninku.

Potichu se vytratím.

,,Dobře, nechte toho. Já na to také plivu, ale dovolte mi ještě pár maličkostí," řekne sokolník a odebere se směrem k lesu.

"Souhlas, s takovou blbostí ať se vypořádá sedlák sám. Nebo mu může najmout třeba Tizoka... vypadá že je do té záhady celý hrr." pohrdavě se zasměju

Nevím jak by se díval mistr na to, že půjdeme hledat nějakého kudůka. Měli bychom cvičit...