Kráter (202 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Trochu se uvolním... "Mě přines víno, Hroudo, už jsem si dlouho nedopřál. A potom si dám možná něco k snědku."

A co ty, Arione, jaké máš teď plány? Až vyřešíme ten malý problém..

Hospodský Hrouda přichází k Vám, v ruce si pohrává se špinavou utěrkou. "Tak copak si dáte, vážení pánové?" ptá se s pohledem na všechny, kteří právě přišli.

"A tady pán si bude ještě něco přát? Chutnalo?" otáčí se k Arionovi.

,,Hmm. Nic se jíst nebude. Myslím, že máme nejvyšší čas napravit vše co jsi způsobil a dále se věnovat cvičení. Už takhle máme před sebou hromadu dní, kdy tady zkejsneme."

Otočím se ke kudůkovi, co zrovna přišel:"Z Břichbolu? To ne, ale myslím, že bratranec mého otce tam měl nějaké příbuzné... Já pocházím z jedné vísky z pod Černých hor." Přítomnost někoho stejné rasy opět vykouzlila úsměv na mé tváři. "Jmenuji se Arion. A jak řekl Brens, zrovna jsme byli na odchodu. Rád bych se na několik věcí ještě zeptal, ale přišlo mi, že tuto záležitost nechcete probírat na tolik veřejném místě... Ale jestli chcete ještě něco pojíst, rád tady s vámi ještě posedím, pro talíř jídla je v mém žaludku vždycky volné místečko" a zakřením se od ucha k uchu.

Ke stolu se pomalým krokem, přiblíží vysoká, hnědovlasá postava s mírným strništěm. Znuděně si přisune židli k ostatním a poté se na ni ztěžka posadí. Chvíli těká očima po ,,vetřelci", než pronese : ,,Tak tedy kudůk. A alchymista. Tak mě tedy těší," řekne znuděně a dále všemu ostatnímu nevěnuje pozornost.

"A hele" povídám jen co přijdu trochu blíž stolu "nejseš ty náhodou bratranec Arionek od sestry mé matky z Břichobolu?" zeptám se rovnou kudůka.

"Už jsem mu o tom něco říkal," odpovím Žabikuchovi.
"Zrovna jsme se chystali zaskočit za Kroupou."

"Buď pozdraven, mladý Arione! Mé jméno je Flaverius Pandemonix, historik a učenec všeobecných věd." zdravím kudůka a také si přisedám poblíž.

V této chvíli je pozdní odpoledne (zhruba 4 až 5 hodina).

Hlad zatím nemáte.

Tizok zatím stojí u výčepu a rozmlouvá o čemsi s hostinským Hroudou.

Také přisedám ke stolu, objednávám si jídlo a pivo, v klidu se rozvalím na židli(ne však jako nějaký buran, ale důstojně se opřu a přehodím si nohu přes koleno) a sleduji jak se rozhovor vyvine.

"Aha, tak to možná nebudeš ten pravý kudůk kterého hledáme." řeknu Arionovi.
"Nicméně by jsi nám možná mohl pomoci."
"Brensi, bavil jsi se s ním o tom místním létajícím problému?"

Vystrašeně se podívám na Brense."To jsou tví společníci?" Pak se obrátím k osobě, která se mi představila jako Žabikuch."O žádném svém lektvaru jsem nikdy neřekl, že je zázračný. Ale pokud jsem něco přeci jen způsobil, vynasnažím se vše napravit."

Potichu si sednu poblíž, na dosah kuše..

Se slovy
"Já mám času dost a stejně mám hlad."
přisedám ke stolu kde sedí Brens a kudůk Arion.
"Hostinský, prosil bych něco k obědu. Děkuji"

Pak promluvím ke kudůkovi.
"Já jsem Žabikuch." představím se.
"A ty jsi ten kudůk co prodává ty zázračné lektvary?"

"Jak chceš," sípnu na Tizoka.
"A co ostatní?"

,,Osobně bych raději dělal něco zajímavějšího a příjemnějšího, než zde vysedávat. Kdoví, jestli se nedozvím něco zajímavého," pronese znenadání sokolník a odebere se k hostinskému.

"Zrovna jsme na odchodu..." zavolám na ostatní, jakoby nic.
"Ale mozna bychom si mohli ještě sednout a seznámit tady hmm... Ariona s naším problémem."

Vracíte se zpět do hostince. Když vejdete dovnitř, všimnete si Brense v jeho výrazném červeném plášti. Sedí u jednoho zastrčeného stolu v rohu výčepny společně s nějakou menší osobou.

Nejdříve by se mohlo zdát, že to je nějaké dítě, ale když se podíváte pozorně, poznáváte typické kudůcké rysy.

"Dobrácky" zakulacený a buclatý kudůk s rozcuchanými černými vlasy právě o čemsi s Brensem rozmlouvá. Pod stolem má položenou naditou koženou tornu a přes opěradlo židle pověšenou kuši.

,,Souhlasím," řekne sokolník a vydá se za těmi dvěma.