Články
Já & Dáša
Když nás opustí přátele, tak na nich vidíme nesnesitelné vlastnosti.
Já & Dáša.
Tento příběh se odehrává jednoho zatím šťastného rána. V tomto příběhu jsme, jak už je napsáno v názvu, Já a Dáša hlavními hrdiny. Jednoho ranního dne mi má nejlepší kamarádka, která je skoro jako má sestra, řekla v autobuse, že mi něco ve škole dá. Řekla to tak sklesle jako by se něco děsného stalo. Celý den jsem čekal co mi řekne. Skončila matematika a byla velká přestávka.
Vyšel jsem na chodbu a vyhlížel jsem co se děje. Na chvilku jsem se otočil směrem k Aule a tu mi něco zaťukalo na rameno. Já jsem se lekl a hned jsem se otočil. Stála tam Dáša a v ruce držela nějaký papír, který nervózně žmoulala. Natáhla ruku a ten papírek mi dala a řekla: “Promiň, ale jinou možnost nemám.“ Pak odešla.
Já jsem zašel do malé chodbičky, dopis jsem rozložil a četl. Na začátku stálo že: Je natolik ubohá, protože mi to nemůže říct do očí a že mám pochopit, že je to pro mi hrozně těžký, aby mi to řekla do očí. Pozorně jsem četl dál a už jsem tušil, že jde do tuhého. Stálo tam, že se musíme za každou cenu přestat kamarádit, že miluje Lukáše a on nechápe vztah, který je mezi námi a že nechce ohrozit jejich vztah. V tu chvíli mi vylítly slzy z očí a já jsem nemohl přestat brečet. Bylo to tak divné jako by jsem vše ztratil.
Chvilku jsem čekal až slzy utichnou a vešel jsem do třídy. Sedl jsem si do mé lavice a koukal "do blba." Tu se mě ale najednou zeptala Nela co se děje. Já jsem se na ní otočil a beznadějně jsem ji podal dopis. Ona si ho přečetla a řekla: “Neboj to se určitě spraví!“ Já jsem ale jen zakroutil hlavou.
Odpoledne když jsem byl už doma tak jsem si sedl na postel a dopis jsem si četl stále dokola. Hodiny utíkaly a mě se najednou začaly ukazovat ty nejošklivější věci. Doma jsem ji musel pomlouvat a říkat jaká je špatná, ubohá. Z celého srdce jsem jí nenáviděl. Byl už večer a já jsem šel celý unavený spát. Ráno v 6 hodin zazvonil budík a já jsem vstal. Oblékl jsem se, upravil jsem se a vypil celou denní dávku energie (kafe). Vyčistil jsem si zuby, poté jsem si obul boty a vyrazil do školy.
Došel jsem skoro až k Dáši k bytovce a tu najednou vylezla. Já jsem nevěděl co mám dělat a tak jsem “trapně zpomalil.“ Ona mě zahlédla a vydala se směrem ke mně. Já jsem se jí snažil ignorovat tak jak to stálo v dopise. Byli jsme od sebe necelý 2 metry. Zastavili jsme se a koukali jsme si do očí. Tu jsme se k sobě přiblížili a začali jsme se objímat a řekli jsme si, že se tohle nesmí stát. Celý den jsme pořad spolu byli a smáli jsme se. Naštěstí do dobře dopadlo. =)
Názor: Je to dobře, když se někdy od sebe rozdělí dva lidé, kteří se mají rádi a jsou spolu dlouho, protože poznají i tu druhou stranu. Ale jinak se mi tento příběh dělal docela dobře, protože jsem to zažil a podle mně jsem i věděl jak to zformulovat a udělat z toho dobrý a možná i záživný příběh.
- 26.01.2009 - Deník upírky
- 23.05.2009 - Deník z hradní věže
- 26.01.2009 - Já & Dáša
- 22.01.2009 - Co je v přípravě pro Aragorn.cz?
- 30.12.2008 - Něžný barbar
Kdo hodnotil článek Já & Dáša?
Demi, hater, I-Ionza, Katanga, Laethé, medizn, Moon.rider, petoun, Sparhawk, Speaker, TheDave, Urilis, Zlatovous
Komentáře ⇓
Pro přidání komentářů je třeba se nejprve přihlásit.
Vypisuje se 20 z celkem 66 příspěvků|⇐ ⇐ 1 2 3 4 ⇒ ⇒|
TheDave - 30. ledna 2009 17:02 | |
Ty zase looser, každý máme něco. Ale ok, příště budu psát jen za střízliva. Čestný skautský.
|
blood king - 30. ledna 2009 16:52 | |
ty si magor...
|
TheDave - 30. ledna 2009 14:02 | |
To sem se ráno vrátil z hospody...zdaleka ne všechen alkohol odfiltrován ze systému. |
I-Ionza - 30. ledna 2009 13:30 | |
Vidíte uš nemá co říct :)
|
TheDave - 30. ledna 2009 07:49 | |
Ty vole...bez komentáře.
|
hater - 29. ledna 2009 22:41 | |
TheDave 29. ledna 2009 10:03 |
Zlatovous - 29. ledna 2009 19:47 | |
blood king 29. ledna 2009 16:42 |
I-Ionza - 29. ledna 2009 18:18 | |
je to velice hezké nejsem sice velký čtenář. Ale je to velice hezké a procítěné a nemyslim si že Haterova latka je nízko!!!
|
blood king - 29. ledna 2009 16:42 | |
TheDave 29. ledna 2009 10:03 |
TheDave - 29. ledna 2009 10:03 | |
Tvá laťka pro nebrakovou bude asi hodně nízko, viď? Mimochodem, rozcházíme se i v názoru na lidskou společnost, ano, každý má své unikátní DNA, ovšem ne každému to dává právo na úžasnost. Ovšem, s tvými nízkými nároky počítám, že spousta lidí projde. |
hater - 29. ledna 2009 09:52 | |
TheDave 28. ledna 2009 23:47 |
TheDave - 28. ledna 2009 23:47 | |
Ech, ne. O tom ten článek není. Nevím, proč se to tam snažíš za každou cenu vidět, ale o tom to vážně není. |
hater - 27. ledna 2009 10:18 | |
hater 27. ledna 2009 10:14 |
hater - 27. ledna 2009 10:14 | |
TheDave 27. ledna 2009 04:20 |
TheDave - 27. ledna 2009 04:20 | |
Nevím, asi každý čteme něco jiného...myšlenka tohohle článku by se vešla na čajovou lžičku, sílu to nemá rozhodně, poselství možná pro někoho, komu je deset, zajímavé jádro? Ne...je to o ničem. Ano, kdyby to bylo alespoň dobře napsané...to ale taky není. |
hater - 26. ledna 2009 22:34 | |
TheDave 26. ledna 2009 19:38 |
TheDave - 26. ledna 2009 19:38 | |
hater 26. ledna 2009 12:04 |
blood king - 26. ledna 2009 17:32 | |
Laethé 26. ledna 2009 17:25 |
Laethé - 26. ledna 2009 17:25 | |
blood king 26. ledna 2009 17:14 |
blood king - 26. ledna 2009 17:14 | |
Děkuji vám:D tento příběh se doopravdy stal..a te se tomu jen už smějeme a vzpomínáme..už je to několik let...a tento příběh jsem psal...když mi bylo...hm....12..což jsou už 41 roky:D a nechtěl jsem do toho zasahovat...nebot už by to nebyl originál ...
|