Bílý sex (35 stran zpět) | Diskuze - Aragorn.cz

ehm ... cose týče toho jezevce ... nevím jestli taky znáte tu hlášku:

Všechno se dá jíst, jenom jezevec je trochu tuhej.

Tak by mě zajímalo ... jak je to s tou jeho tuhostí? :)

Erik Dalv 27. listopadu 2007 19:12
Nevím jestli to zní drsně, ale maso je to jemné :)
Klaghler O´Pilley 27. listopadu 2007 19:39Pivo si dám rád, ale křečka sem ještě neochutnal (-:. Proto nemůžu porovnat co je chutnější. Snad někdy příště.(: Křečků prý valem ubývá. Tak nevím.
Pesimisté chápou život jako doživotí.

Klaghler O´Pilley 27. listopadu 2007 19:39
No někdy jsou ti studenti zvláštní. Třeba jako já. Když jsem nevěděl jak napsat venku je zima, použil jsem super frázy: "In out is cold"

Klaghler O´Pilley 27. listopadu 2007 19:39
xD loool co ddat xD
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

no jezevce jsem ještě nejed ale maso ze soba jo.A taky dobrý.
po trávě se nechodí ,po trávě se směje.

Klaghler O´Pilley 27. listopadu 2007 19:39
:-D
Moderní realista uznává pouze pesimistický optimismus.

Hmmm,... taky nemám předsudky, ale nedá mi to nezmínit veršovánku, kterou jsem někde četl a na kterou jsem si u toho jezevce vzpomněl:
Hej hou, hej hou,
trpaslíci jdou,
chlastaj pivo, žerou křečky,
pití bez lihu jsou břečky,
hej hou, hej hou, koho najdou,
tomu hubu rozbijou.

A pak jsem si taky vzpomněl, na jednoho studenta, který měl nedávno u mě v hodině ústní projev o jakémsi metalovém bubeníkovi:
On: "His favourite dish is a hamster"
Já: "And how does he eat them?"
On: "I don´t know, I think normally..."
Já: "I think it´s not normal to eat hamsters."
On: "Ehm... Je hamster humr ne?"
"Láska, chleba a knihy by měly být zadarmo." Arnošt Lustig

Lotar 26. listopadu 2007 20:41
Vov to zní velice drsně, ale dát mi to někdo před nos, tak určitě neváhám a ochutnám. Já taky nemám předsudky kvůli jídlu :)

Lotar 26. listopadu 2007 20:41
To slyšim poprvé...Jezevec?Hmm...To musim zkisit :)

To já v sobotu měl předuzené,předvařené a nakonec do křupava upečené vepřové kooleno.Teď mi je z toho eště blbě
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

V sobotu sem měl možnost ochutna maso z jezevce. Takovou příležitost nemívám každý den. A protože co se jídla týká netrpím žádnými předsudky, nezaváhal sem a můžu vám všem zdělit, že je výborné. Pokud budete někdy mít podobnou příležitost určitě neváhejte.
Pesimisté chápou život jako doživotí.

Oktavius Mrr 19. listopadu 2007 13:58
To můžeš mít těžké kosti...
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

Miar 24. října 2007 13:17
Tak to máš dobrý já měřím 175cm a vážím 80Kg
<< I´m Cylon No. 1 >> Dum spiro, spero

Joh-ny 18. listopadu 2007 21:56
Hurá :) Ale jo tak je to zase opožděné...Já vím :(
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

Miar 24. října 2007 13:17
No tak to seš typický vyžloid....
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

Klaghler O´Pilley 24. října 2007 10:12
tak to mám na mále... táhne mi na dvacet .-))
chrocht

Miar 24. října 2007 07:20
Kolik ti je? Do určitého věku to jde samo protože tělo vynakládá spoustu energie na vlastní vývoj. Láme se to tak mezi 20 - 25 rokem, u každýho jinak.
"Láska, chleba a knihy by měly být zadarmo." Arnošt Lustig

no v mém připadě by to platilo na 100 % pokud pominu tu fyzickou aktivitu x)
já se jen válím, cpu se když mám hlad a nebo chuť, mám skoro 190 cm a 63 kg. asi rychlý metabolismus :)
chrocht

Klaghler O´Pilley 23. října 2007 15:14
Jo...To je věc,proč lidi co žerou jako prokoplí to co mají rádi a hýbou se,jsou hubení...
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

Známá teď byla na jakémsi školení a odnesla si z toho jednu prostou a přece pro někoho těžko pochopitelnou moudrost: Tělo samo nejlíp ví, co potřebuje. Proto jezte, když máte hlad, nejezte, když ho nemáte, a jezte to, na co máte chuť. A pokud vám dělá hlavu vaše postava, neexistuje žádný jiný způsob její regulace než fyzická aktivita. Howgh!
"Láska, chleba a knihy by měly být zadarmo." Arnošt Lustig

Hullak 22. října 2007 23:36
:D
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.