Bílý sex (34 stran zpět) | Diskuze - Aragorn.cz

Laethe 12. prosince 2007 16:37
Já nevím, jedem s našima na chatu, takže to počítám, že to bude klasicky něco od pana Holuba (král olomouckých řezníků!) - nějaká paštička nebo uzené... aspoň doufám.
"Láska, chleba a knihy by měly být zadarmo." Arnošt Lustig

Vortex 13. prosince 2007 09:04
Loool
Asi jo...Tak jí udělej 8D
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

Eugenio 12. prosince 2007 16:39
Myslel jsem, že se zde zabýváte spíš příčinou, než následky :D Pro to bych udělal paralelní diskuzi: WC příběh - Nepříjemné chvilky, kdy záchodová mísa opravdu touží být něčím jiným :D
Ach jo... kde jsou ty zlatý časy, kdy to ještě stálo za hovno... Harakan: ,,Za dva!" Bejdouzus: ,,Exploze!"XD

Laethe 12. prosince 2007 16:41
Jo to už se někdy stává *neviný pohled*
Se omlouvam :)
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

Eugenio 12. prosince 2007 16:39

jsou věci, které jsem skutečně nepotřebovala vědět. !)))
Jsem anděl / co Tě dostal na povel / ale mám-li Tě vzít do nebe / chci z toho něco pro sebe / mám rád řeč těl / a v kapse lubrikační gel / tak mi namaž perutě / a já do nebe vemu Tě. (Xindl X - Anděl)

Laethe 12. prosince 2007 16:37
Sem si ještě vzpoměl...Minulí týden sem měl zase 20 vdolků 8D.Taky radost...Ale až na záchodě.To sem tlačil šutry 8D
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

tak mě tak napadá... co dneska večeříte?

(kromě Eugenia, o kterém už víme, že bude mít koleno a koláč !P)

my budeme mít spaghetti carbonara, salát a čokoládový pudink !)
Jsem anděl / co Tě dostal na povel / ale mám-li Tě vzít do nebe / chci z toho něco pro sebe / mám rád řeč těl / a v kapse lubrikační gel / tak mi namaž perutě / a já do nebe vemu Tě. (Xindl X - Anděl)

Laethe 12. prosince 2007 16:34
Loool

To znam moc dobře 8D
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

Eugenio 12. prosince 2007 16:32

tak se na to musí!

my jsme ten koláč měli jako dezert po pikantních karbanátcích s kapustou + bramborové kaši s cibulí + rajčatovém salátu... a bylo nám fajn. !)
Jsem anděl / co Tě dostal na povel / ale mám-li Tě vzít do nebe / chci z toho něco pro sebe / mám rád řeč těl / a v kapse lubrikační gel / tak mi namaž perutě / a já do nebe vemu Tě. (Xindl X - Anděl)

Laethe 12. prosince 2007 16:29
No tak teď mam dost velkej problém...Dát si koleno nebo koláč?

Už to mam dam si oboje a zejtra mi bude blbě...Jupí už se těšim na žaludeční nevolnosti :D
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

když jsme u toho sladkého...

Citronovo-jablečný koláč z lístkového těsta

4 jablka – nastrouhat
2 citrony – šťáva + strouh. kůra
3 vajíčka
200 g cukru
2 lžíce vanilkového pudinku
40 g rozpuštěného másla

vše smíchat

+ balíček lístkového těsta – vyválet (nepravidelně, s přesahem cca 3-6 cm), vloží se do formy, přesah se nechá koukat ven, vlije jablečná směs a přesah ohrne přes, aby nevytekla (já jsem koláč dělala v remosce a zcela zakrytý).

peče se docela dlouho – cca ¾ - 1 hodinu


vypadá a chutná jak z drahé francouzské pekárny :o)
Jsem anděl / co Tě dostal na povel / ale mám-li Tě vzít do nebe / chci z toho něco pro sebe / mám rád řeč těl / a v kapse lubrikační gel / tak mi namaž perutě / a já do nebe vemu Tě. (Xindl X - Anděl)

Vortex 12. prosince 2007 13:57
Hmm...Vepřové...Jdu si dát koleno :)
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

Tak, Vánoce za dveřmi, váhu schovejme pod skříň, zrcadla z dohledu a u zabraných kalhot opět rozpárejte záběry, ať se můžete svobodně cpát a cpát:-D
Hlasuji pro sladké mi nevadí, ale zatím stále vepřové rulezzz
Ach jo... kde jsou ty zlatý časy, kdy to ještě stálo za hovno... Harakan: ,,Za dva!" Bejdouzus: ,,Exploze!"XD

Eugenio 12. prosince 2007 09:53

Resetováno :)
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

Klaghler O´Pilley 12. prosince 2007 09:19
jinak já to můžu tu anketu resetnout...
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

Klaghler O´Pilley 12. prosince 2007 09:19
Jo jo...Vánoční čas*zasněný výraz v obličeji*
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

Oj, pardón! Asi jsem se při klikání pohnul kolečkem... Tam mělo být, že mi nevadí :-(. Já si rád dopřeju něco sladkého ke kafi, hlavně čokoládu. Během Vánoc se můžu utlouct hlavně po perníčcích mého taťky. Nejsou až tak sladké, zato mají vynikající kořeněnou chuť (používá svou vlastní směs 11 koření)... už se na ně zase těším!
"Láska, chleba a knihy by měly být zadarmo." Arnošt Lustig

Abnormálně dobrá bábovka

Ingredience: 400 g polohrubé mouky, 1 prášek do pečiva, 300 g cukru moučka, 1 jupík, 3 vejce, 100 ml oleje, hrst nasekaných ořechů, hrubá mouka a tuk na vymazání formy



Postup přípravy: Ingredience smícháme dohromady v řidší těsto a nalejeme do předem vymazané a vysypané formy. Pečeme zhruba 45 minut na 170-180 °C. Podle toho jakou má barvu jupík poznáte, že je bábovka upečená.
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

Otevřeno nové téma...Vhodné k vánocům
Život by se dal charakterizovat jedním slovem - hustý. Je totiž hustý jako řeka sraček, po které plujeme kánoí. Někdy ztratíme pádla, někdy i kanoi.

Fenda 1. prosince 2007 23:03
Tuhej tedy rozhodně byl(: , ale maso bylo měkké.
Asi záleží na věku a životosprávě dotyčného jedince (tedy toho jezevce). No a určitě taky na způsobu přípravy (toho masa).
Pesimisté chápou život jako doživotí.