robbik 12. ledna 2012 16:42
Můžeš :)
Jelikož je život pes, musíme se tvářit jako jiný predátor, který má nad ním alespoň předstíranou moc.

// Eh, jestli se bude přeskakovat trénink, tak se už asi přidám do hry... :)

// Ne tréninky se hrát nemusí, nebo alespoň ne tenhle... :)

//Jak chceš

"Jo... To je fakt. Musím už jít, tak se uvidíme..." Rozloučil se s ní při pohledu na hodiny v knihovně a vydal se do svého pokoje, kde se převléknul, vzal si koště a vydal se na trénink.

//Hele, že můžu prostě napsat, že se vrací, tréninky se hrát nemusí, nebo?
Jelikož je život pes, musíme se tvářit jako jiný predátor, který má nad ním alespoň předstíranou moc.

" Mě se spíš nezdá proč cestoval přes zakázaný les." Zavrtěla hlavou." Není snad logičtější dostat se do Bradavic hlavním vchodem, nebo třeba přenášedlem či přes krb?" Poznamenala si nakonec něco na pergamen a mávnutím hůlky se knížky začaly zavírat. " Je to divné, ale co v Bradavicích není?"

// Hrajte beze mně tedka mám spoustu věcí k vyřizování

Night: Hraješ nebo ne?! Jsi online a příspěvek nikde... Nebudem na tebe čekat věčně...
Jelikož je život pes, musíme se tvářit jako jiný predátor, který má nad ním alespoň předstíranou moc.

Night: Hraješ?!
Jelikož je život pes, musíme se tvářit jako jiný predátor, který má nad ním alespoň předstíranou moc.

"Možná jsem," pokrčil rameny, "ale profesorka říkala, že ten muž cestoval za Brumbálem s věštbou, právě s tou, kde bylo tohle. Říkala, že jí ten muž viděl, ale ani slovem se nezmínila, že by tu věštbu měli... A ten muž se najde mrtvý?" Zakroutil hlavou. "Třeba jsem, ale prostě se mi to nezdá."
Jelikož je život pes, musíme se tvářit jako jiný predátor, který má nad ním alespoň předstíranou moc.

"Jsi paranoidní, ty přece víš , kolik divných zvířat v Zakázeném lese žije." Kývla hlavou." Slyšela jsem, že podle věštby je Sandy vyvolená a stojí mezi tím černokněžníkem a artefaktem."

"Ne, ale..." Zachytil její pohled. "Někdo od něj, nebo on, toho muže musel zabít... a byl škole dost blízko." Pak už jen mlčel, ozval se teprve po chvíli.
"Leze mi to tu na nervy... chtěl jsem ti jen říct, co jsme slyšeli... o té věštbě a tak... takže, to jsi slyšela? Kdyžtak už půjdu..."
Jelikož je život pes, musíme se tvářit jako jiný predátor, který má nad ním alespoň předstíranou moc.

" Jistě, že chci, ale jsme v Bradavicích. Sandy je tu v bezpečí je tu Brumbál a profesoři skvělí kouzelnící. Ten černokněžník by se sem nedostal ani rozstříhaný na kostičky." Usměje se a podívá se z okna. A s zaujetím pozorovala zakázaný les.

"Hm... jo. Ty ale nechceš vědět víc? Zajímá mě, jestli je tu opravdu v bezpečí, jak řekli..." Měl špatný pocit, že jim lhali. Jestli v tom, že je v bezpečí, nebo v tom, že neví, kdo je... to bylo jedno. Prostě v něčem.
Jelikož je život pes, musíme se tvářit jako jiný predátor, který má nad ním alespoň předstíranou moc.

" Jistě, že nemyslíš, že by bylo hloupé říct všechnu pravdu nějaké partě výrostků, myslím, tím, že ji nic víc neřeknou ji ochrání před tím, aby se zhroutila. Však víš jak je citlivá na tyhle věci." poznamenala a dál si něco zapisovala na pergamen.

"Vyvolená? Hm... To znělo, jakoby to bylo bůh ví co pozitivního..." Opřel se.
"Připadá mi ale, že nám neřekli všechno... chci zjistit zbytek... tobě to tak nepřipadalo?" *chtělo by to odchytit Gonagalku... jenže ta mi asi nic neřekne... ale možná...*
Jelikož je život pes, musíme se tvářit jako jiný predátor, který má nad ním alespoň předstíranou moc.

" Zvětší části, je to divné, že?" Vytáhne z tašky pergamen a začne si na něj něco psát. Občas si u toho něco zabručí. " jeden den je to kamarádka a další je to vyvolená..."

Přisedl si k ní.
"O Sandy..." Načal a čekal, jestli si přestane číst, nebo ne.
"Nevím, co jsi slyšela nebo ne..." Čekal na odpověď na naznačenou otázku.
Jelikož je život pes, musíme se tvářit jako jiný predátor, který má nad ním alespoň předstíranou moc.

" Ahoj, co jsi mi chtěl vyprávět?" Otevře nějakou knížku a začne si číst.

// Promin za tak krátký příspěvek.

Přikývnul a zamířil k Nebelvírskému stolu. Do knihovny se mu moc nechtělo, vždy, když tam šel, jen rychle vzal knížku a zase šel. Bylo to tam... takové stísněné.
Neměl moc hlad, tak se najedl jen čistě z hladu a vydal se do knihovny. Cestou ho zastavil Oliver Wood, vlastně ho doběhl s voláním jeho jména.
"co se děje?"
"Já jen, že odpoledne se trénink neruší, kdybys myslel, kvůli tomu zákazu. Ptal jsem se."
"Dobře... budu tam..."
"tak jo, promiň, ale spěchám takže..."
"Jasný, v poho." Oliver zase někam odchvátal a on pokračoval do knihovny. Tam pozdravil a vydal se najít Helenu.
"Hoj..." Broukl, když ji objevil. Chtěl odsud pryč, moc malé... nebo alepsoň k oknu.
Jelikož je život pes, musíme se tvářit jako jiný predátor, který má nad ním alespoň předstíranou moc.