Barevná srdce (118 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Hostinský pohlédl s úsměvem na Darka, otočil se k pultu a podomkovi na psa ukázal. Ten zašel do kuchyně a za chvilku přinesl misku s kusem silné kosti a zbytky masa. Na stole v míse rozkrojil jeden zbývající odřezek na malé kousky a přihodil je do misky, kde v omáčce leželo několik kostek chleba.
Pes nemá dostávat čerstvý chléb, dal jsem krajíček ze včerejška. Položil misku na zem před Darka a do druhé misky přili trochu vody ze džbánu na stole.
Hostinský zatím odhadl, že pečeného masa je ještě slušná porce, jen ho pomocí nože shrnul na jednu mísu a druhou podal podomkovi aby ji odnesl do kuchyně.

zatial som iba sedel a premýšlal, z mojich myšlienok ma prebral až účet a ja som si pripomenul že som vlastne nejedol, pozriem na nového cestujúceho a aniu s tým som sa nespoznal...Zistil som že hlavou mi prechádzali myšlienky na zelené srdce a dáke podzemie kde sa asi budeme musiet branit rôznym nástrahám, premýšlal som o tom čo budem potrebovať, ked sa zrazu zobudím z premýšlania poviem Priatelia, ja som si ani neuvedomil že vobec jeme pokúsim sa o malý úsmev ale na tvári mi je vidno očervenanie ja som sa este ani nenajedol, ja novú zbran nepotrebujem, kto chce chodte si ju kupit ja tu pockam a spolu s Darkom sa v klude najeme pozriem na Darka a potom na hostinskeho pane hostinsky mne trochu chleba a kus pečeného masa, ja som si zabudol objednat a na tváry sa mi znovu objavil usmev Tu mojmu priatelovi ukazem na Darka prineste vodu a taktieš dáke jedlo potom pozriem na Huga a usmejem sa Vitaj priatelu v našej družine ja som Elemar uklonim hlavou na pozdrav, potom pozriem na Loren a s užasom sa jej opytam Ako chceš čítať knihy??? zostanem prekvapene sediet a dívam sa priamo na nu

Hmmm, asi v Kovářské ulici. To by vám ukázal mistr Budra, jestli s ním půjdete pro výzbroj, odpověděl Farinovi hostinský.
A potom na náměstí Žlutého harku je několik obchodníků, záleží na tom, co potřebujete. Jsou tu i další ve zbylých částích města. Ale to už byste se museli ptát na cestu.

Platím hostinskému za své jídlo a pití. "Děkuji Vám, takhle jsem si už dlouho nepochutnal. Můžu se ještě zeptat kde bysme našli nějakého obchodníka kromě zbrojíře? Budeme potřebovat i nějaké jiné vybavení."

Když hostinský vidí, že někteří z vás dojedli a už jen popíjejí, donesl si od pultu tabulku s účtem.
pečeně, chleba v ceně, ... 6 stříbrných
kachna pečená, chleba v ceně, ... 3 st a 4 md
pití
voda k jídlu zdarma
pivo k jídlu ... 4 st
2 piva k jídlu ... 7 st a 7 md
3 piva ... 11 st a 6 md
další pivo ... 3 st a 6 md
pohár vína k jídlu ... 6 st
Jestli už chcete zaplatit, tak potom půjdu říct mistru zbrojíři, aby šel s vámi. Ty cestovní balíčky vám nechám nachystat na ráno. Ještě si rozpočítejte, kdo jich kolik budete chtít a než půjdete spát, tak mi řeknete.

No nejrozsáhlejší knihovna je pochopitelně na zámku. Ale kníže je mimo město a bez jeho souhlasu zámecký správce asi nedá svolení, aby vás tam knihovník vpustil. Další knihovna je vedle radnice. Je to spíše městský archiv. Potom je malá knihovna v Záhorní čtvrti. Ale je to přes celé město, hostinský neurčitě mávl rukou někam na severozápad.
Určitě někteří movitější lidé mají doma nějaké knihy. Jinak nevím.

Dožujem kus kačice a na chvílu prestanem jesť..
"Áno, súhlasím s Gwargom.. Do večera ešte času dosť.. Ja osobne by som sa rada dozvedela o tom zelenom srdci viac..
Presným pohybom ruky uchopím čašu vína a priložím si ju k ústam. Prv než sa však napijem, vychutnávam si arómu, ktorá sa mi dostáva do nosa.. Občas až zabudnete na to, že som vlastne slepá.. Napriek tomu, moja nasledujúca otázka nejedného z Vás prekvapí..
"Pán hostinský.. ..zavolám a keď hostinský dobehne, spýtam sa ho..
..kde by som našla knižnicu?"

Když nese hostinský trpaslíkovi další pivo, otočím se na něj: "Já bych si stejně jako tady naše společnice objednal cestovní balíček. Můžete mi ho nachystat na ráno, nebo na večer, než půjdeme spát. A na nocleh mi bude stačit společná místnost, slamník a deka je vše, co potřebuju po takovéto výtečné večeři.", poděkuju hostinskému za výborné jídlo.

"Ano, teď po jídle si budeme moci každý zařídit, co potřebujeme."

Pouze očima si prohlédnu bílá zrníčka v misce, ale zkrabatím nos a zakroutím hlavou.
"Hmpf...já zůstanu u masa." a začnu pořádat svoji porci. Když dopiji pivo, mávám na hostinského, aby přinesl další.
Kam to ten trpaslík pořád lije?

"Dnes máme do večera ještě dost času. Každý si tak může zařídit, co potřebuje. Můžeme navštívit i zbrojíře.." přikyvuji při jídle.

Podomek odnesl vodu s utěrkami a na volné místo postavil hostinský druhou mísu se zbytkem porcí masa. Když vidí, že dáváte přednost chlebu, poslal podomka, aby donesl ještě jeden tác s nakrájeným bochníkem. Od pohledu se zdá, že vám jídlo chutná.
Hostinský se potom postavil za pult a pomalu přehlíží stoly, jestli někdo z hostů nezavolá další objednávku.

"Vy být na Huga moc hodní já být rád, že najít konečně přátele vy kamarádi." v jeho očích se lesknou dvě velké slzy...."já nezradit přátele, Hugo čestný a spravedlivý. Hugo poctivý."zakývám hlavou a otřu si oči velkým kusem špinavého plátna

Když vidím nějakou novou pochutinu, hned si lžíci bílích zrnek na talíř hodím a dle rady hostinského zaleju omáčkou s masem a ochutnám. Jídlo převaluju chvíli v puse, než s blaženým úsměvem polknu. "To není vůbec špatný!", pronesu k ostatním. "Ale dnes zůstanu jen u chleba." Nandám si na svůj talíř a začnu svou porci soukat do sebe.

"Máš pravdu Loren, nějaké to světlo si budeme muset opatřit. Mám sice pár loučí, ale ty by nám moc dlouho nevystačili."

Je to trochu zvláštní shoda okolností Hugo, ale já proti tobě nic nemám. Jsme jedna krev a když já můžu být poctivý a pravdomluvný, tak by jsi snad mohl být i ty. Ale pokusíš-li se nás podvést, tak tě přestanu považovat za bratra... Prohodím ke krollovi s vážným výrazem, když se baví s ostatními o svém plánu se k nám připojit. A mimochodem, moje jméno je Leaf. řeknu a potřesu si, jako rovný s rovným, s krollem pravicí.

Děkujeme moc pane hostisnký za ochotu. to jsem si snad ani nezasloužili. prohodím k panu hostinskému když nám nese jídlo a říkká nám o zbrojíři a pustím se do jedné z porcí masa, které jsem si předtím objednal...
Jak nám hostinský ukazoval místo kde sedí mistr zbrojíř, tak se na toho muže podívám a snažím se jeho tvář zapamatovat. Ten se bude zajísté hodit. prohodím sám k sobě a dál se věnuji jídlu.

Hostinský donesl velkou mísu s prvními porcemi masa v zlatavé omáčce. Z kapsáře po boku rozložil před každého plochou misku. Za ním podomek položil před Loren podobnou misku s kusem pečené kachny a doprostřed stolu misku plnou malých krémově bílých zrníček s dřevěnou naběrkou a několik lžic.
To je risso. Normálně jsou ta zrnka dost tvrdá, ale vaří se ve slané vodě a změknou. Dejte si na misku, trochu polejte omáčkou z masa a ochutnejte. Jestli to někdo budete chtít, donesu víc.
Minulý týden si zámecký kancléř nechal risso rozvařit na sladkou kaši se skořicí. Taky je to docela dobré.
Zřejmě zaslechl vaše dohady o výzbroji, protože hned navázal.
Venku na ulici doleva a stále rovně, není to daleko. Má tam dílnu mistr zbrojíř, sedí u stolu tamhle u dveří. Jak se najíte, určitě s vámi rád zajde k sobě, zdali byste si něco u něj vybrali. Pracuje i pro městskou stráž.
Potom odešel obsloužit hosty u ostatních stolů.
Když po chvíli procházel kolem vás, krátce prohodil: Můj synek vám zjistí, jak zítra pojedou vozy.

Keď sa mi znova ruka prekrví po Hugovom silnom stisku, požiadam hostinského o jeden cestovný balíček..
"Áno, poprosím Vás, mám rada súkromie.." usmejem sa a dodám ešte otázku..
".. a čo je to risso?"

"Áno, je pravda, že by nám ich nemal kto postrážiť.. A peňazí naozaj nie je nazvyš.. Nuž, budeme sa musieť spolahnúť na vlastné nohy a sily.." uzavriem návrh o prenajatí vozíka a začnem sa zaujímať o výbavu..

"Ak teda vyrazíme skoro ráno, neostane už času na nákup zbraní, alebo ostatných inak potrebných vecí. Mne moja palica síce stačí.. hlavu otočím smerom k palici, ktorá sa opiera o stôl ..ale tu Leaff mal tuším nejaké plány s novou zbraňou. A ako sme na tom s ostatným vybavením? Ja síce nepotrebujem svetlo, ale pre vás by v tmavých chodbách boli pochodne asi nevyhnutné. Poprípade by bolo dobré mať nejaké lano a tak podobne.. Ja môžem ponúknuť iba deku, svoju palicu a pár trikov.. Radšej to premyslieť teraz ako potom zistiť, že nám niečo chýba.." nadhodím ďalší problém, ktorý by mohol nastať očakávajúc svoju čašu vínka..

"Iste nám budeš veľmi nápomocný a tvoja sila.. pohliadnem na svoju ruku ..sa nám určite zíde.." poviem ešte Hugovi..

Velký Farin 25. září 2007 20:58
"Já toho hodně umět a žádné dveře předemnou nevydrží a všechny potvory se klepou strachy. "říkám zatímco podávám ruku trpaslíkovi"Hugo mistr trpaslík. Cestovatel z daleka"stiskni ruku. Snažil jsem se sice jemně, ale i taj je to velmi pevný stisk. Po chvíli jí pustím "jí jít s vámi

Chvilku si přejíždím krolla pohledem, pak se podívám na ostatní a pokývu hlavou. "Všichni, co jsme tady, hledáme práci. A jak to vypadá, jednu zajímavou jsme našli. Teď musíme vyrazit k jednomu hrádku v lese", rukou přitom ukážu směrem, kterým si myslím, že se les nachází, "a najít tam nějaký předmět. Jak to vidím já, čím víc nás bude, tím líp. Odměny bude stejně stále dost. Pokud si ji teda zasloužíme"

Když trpaslík dostal své vytoužené pivo, jedno do sebe hned oklopil a prázdný pohár postrčil na kraj stolu. Aby toho nebylo málo, z druhého vypil další dobrou polovinu.

"..earrr..." ulevím si a blaženě se zakřením:"Ááách...to je říz, konečně zase pořádné pití!"

Pak se také otočím na nově příchozího krolla a napřáhnu k němu svoji ruku:"Já jsem Gwarg, velký brachu, Gwarg ze Severních hor, z klanu Bouřného kladiva."

Velký Farin 25. září 2007 17:52
"já hodně cestovat po světě a hledat dobrodruhy jako já. Já jít dlouho po celé zemi než vás najít. Co vy vůbec hledat"krollova očka bystří a kontrolují mužíka. Zatím si lehce hraji se svou kuší, která mi padne akorát do ruky.

"Brzy ráno? Mohli bysme někoho zastihnout večer, abysme se domluvili už teď? Ty co jedou pro dřevěné uhlí by nás asi mohi vzít až tam, kam potřebujeme." Pousměju se při představě, že bysme se skoro celou cestu svezli. Pak se obrátím na Loren: "Nevím jak vy, ale na najmutí či koupení koňů nebo povozu nemám dostatek zlatek. Navíc, kdo by nám je před tou věží pohlídal? Nejspíš by z nich zbylo jen pár kostí po první noci, co by tam na nás čekali.... Snad někdy příště."

Pak už si opláchnu ruce a se sbíhajícími se slinami čekám na připravovanou večeři. Při tom se obrátím na našeho nového společníka. "Tak jak jsi se Hugo dostal do tohohle místa?"