Barevná srdce (150 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

"Souhlasím s Leaffem" pronesu k družině."Nemůžeme se tahat s těly, jestliže chceme co nejdříve dorazit do Nalíkova."
A začnu balit své věci.

Já bych ty vlky nechal tady. Příroda už se postará o to, aby jejich maso nepřišlo nazmar. přihodí svůj názor do dostikuze Leaf.

Balíte si svoje věci a přitom se dohadujete, jestli vlky nechat ležet nebo vzít sebou. A když je vezmete, kdo je ponese.
Zkusit na zádech přes batoh ..., koukáte na Leafa,
nebo snad za svázané nohy zavěsit na větve a ty ve dvojicích nést na ramenou ..., koukáte jeden na druhého, to by se i Axelia mohla zapojit.

Axelia pomali precitne, obhliadne sa okolo a jej pohlad ostane na bojovnikoch... Vezmite tych vlkov. Bud z nich bude vecera, alebo ich vymenime. Uvidime, co pride skor. Skontroluje si vyzbroj, potom vezme do ruk trochu jedla zo zasob a vyrazi na cestu.

Po rušně strávené noci si dám pořádnou snídani, abych se posilnil na další cestu. Zkontroluju stav dřeva a pokud ho už nezbývá dost, tak ještě předtím než vyrazíme zajdu do lesa nějaké další posbírat a nachystat ho k míse.

Myslím, že bychom měli vyrazit co nejdříve. Nikdo z nás tu nechce strávit v divočině další noc, ne? řeknu a yačnu si balit své věci do torny.

Vytiahnem trochu jedla ktoré mám u seba a dám Darkovy aby sme sa najedli obaja. Pritom myslím na to čosa stalo v noci a prezerám si vlčie telá...

Keby sme si vzali ich kožušinu, možno by sme ju v Nalíkove predali. Ale to by sme sa trochu zdržali...Ja tu nemám v pláne stráviť ďalšiu noc
Poviem a pritom pozriem na Darka, ktorý práve raňajkuje. Zavrtí chvostom a zaštekne na mňa so súhlasom. pohladím ho po temene hlavy
Ano Darku ano viem že ani tebe sa u nepáči nechceš tu stráviť noc...
Potom pozriem na ostatných, na oheň...Ked zmizne bez stopy zarazí ma to, zostanem trochu prekvapenáý no moc nepremýšlam čo za divné veci sa v tomto lese ešte môžu diať

Na kamenné míse zbývá několik malých oharků, přesto oheň hoří stále stejně. Jak slunce stoupá, dopadnou jeho paprsky i na mísu. Zdá se vám, že jste možná zaslechli slabé cinknutí a plameny zmizí. Žhavé zbytky potemní a rozpadnou se na jemný popel.

Obloha zvolna modrá, jak slunce vystupuje nad obzor. A potom mezi vrcholky stromů začnou jeho paprsky svítit i na mýtinu. Jen ohořelá větev opodál a tři vlčí těla napovídají, že noc byla neklidná.
Ti z vás, kteří dokázali usnout, se probírají, když Dark štěknul. Obešel všechna tři těla, a ke každému čichnul. Při chůzi vesele vrtí ocasem. Asi mu mrtvoly nepřipadají jako snídaně, tak se vrátil k pánovi. Šťoucháním se dožaduje nějakého sousta.
Do ranního jasu se začíná ozývat poklidná melodie lesa.

Trpaslík ještě sežvýká několik kousků sušeného jídla, zapije a pak se ještě na chvílu, než se zcela rozední, natáhne na svoji přikrývku.

Zdá se, že už stejně nemůže usnout a když už mu začne hlava padat na stranu, trhne sebou a chvilku se rozhlíží po okolí.

A vida, tak predsa sa ohen ohnam nici.... Usmeje sa a spokojne podide k ohnisku, kde si sadne a zacne len tak odychovat.

Zaraženě pozoruji místo, kde před chvílí byla ta proklatá bestie. "Co se to sakra stalo??"
Mýtina před námi je prázdná, po vlkovi není ani stopy.
Jedním uchem vnímám co říká Farin a souhlasím v duchu s ním. "Měli bychom se asi vydat na cestu.. Farin má pravdu. Další noc bychom tady nemuseli přežít."
Pak si ale lehnu k ohni a ihned usnu.

Jako všechny složité a záhadné věci, které se již v Leafově životě staly, a které nepochopil, se rozhodl kroll i tuto jednoduše ignorovat.

Čemu nerozumíš, do toho se nemíchej a hlavně se to nesnaž pochopit a nějak se do toho míchat. blesklo krollovou myslí jeho životní krédo (které mu velice usnadňovalo život).

Hele, to bylo fakt dobrý, jak ho ten pařát vzal a stáhl do ohně. CO? prohlásí kroll ke společnosti.

Po tomhle nočním přepadení stejně neusnu, tak si vezmu hlídku. Běžte se vyspat. dodám na konec a začnu si chystat pohodlné místečko na sezení blízko ohně.

Také se ohromeně rozhlížím po okolí, mé oči spočinou na místě, kde ještě před chvílí pochodovala naše jistá smrt.

"Doufám, že do Nalíkova dorazíme co nejdříve. Nevím, jestli bych chtěl strávit další noc v tomto lese..." A s těmito slovy si stěhuji svoje ležení blíže ke kameni a chystám se dospat ještě několik chvil, než vyrazíme na další pochod.

čo to bolo? Ouuuu

Obzriem sa okolo seba aby som si uvedomil či tu ešte niečo je...Pozriem zmäteným výrazom na ostatných aby som zistil či sú na tom podobne ako sa...

Tieo cesty sú naozaj podivuhodné...

"Tfuj" odplivne si. "To byly mrchy!! Pchá..cesta života je trnitá, ale kdo ji zkříží mému kladivu.." trpaslisko hrdě zamává svým válečným kladivem, "...ten teprva pozná, co to jsou ty pravé těžkosti! Chacháá!!" pokřikuje bujaře na celou mýtinu.

"U všech Stínů!" zavrčí, pokládá si kladivo přes rameno, štít si bere jen z lehka do ruky a vrací se ke kamenné míse s ohněm, kde má své věci a cestovní přikrývku. "Už abychom byli v Nalíkově. Tahle místa jsou začarovaná! V horách jsem viděl hodně zlých věcí, ale zde je to jiný, podivný, nebezpečný...to mi věřte." povídá s vážnou tváří, zatímco si sedá na zem a hned šátrá po svém měchu, aby se po tom všem pořádně napil.

Všechno se seběhlo tak rychle...

Trpaslík právě doběhl k místu, kde se ještě před chvílí blížila přízračná bestie, promáchl naprázdno svým kladivem a instinktivně se vrhl po hlavě stranou, snažíc se krýt před ohněm, který se mu prohnal nad hlavou. Vzápětí vyskakuje na nohy a rozhlíží se překvapeně po prázdné mýtině.

"Dostal jsem ji? Kde je? Dostal jsem ji? Chacháá...rrrrr.." haleká zmatený trpaslík.

Mýtina je prázdná.
Když se otočíte, vidíte na míse plápolat malý klidný oheň. Kousek od vás v trávě dohořívá větev, kterou hodil Edmonits.
Dark zavrtí ocasem a přejde k místu, kde spal Elemar. Tam si lehne a se zívnutím si položí hlavu na packy. Přivřenýma očima kouká na pána, jestli si jde k němu lehnout.
Nad východě pomalu začíná blednout obloha. Do šumění lesa se ojediněle tu a tam ozývají první ptáci.

Do vrčení prolnul jiný zvuk. Zprvu tichý zvolna sílí, podobný hlubšímu hlasu lesního rohu. Teprve když na míse vyletí oheň do výše několika sáhů, uvědomíte si, že zvuk vychází z jejího středu.
Prvotní jednoduchý zvuk se změní v hlasitý akord ve chvíli, kdy zpod vrcholu plamenného sloupu vyrazí dva velké plamenné svazky. Jeden z nich jako bič prošvihne rudou zář kolem bestie a zář okamžitě zmizí. Druhý proletí nad trpaslíkovou hlavou a jako obrovský pařát sevře přízračné tělo. Ozve se krátký skřek, ale zanikne v zadunění mísy.

sledujem čo sa okolo mňa deje. Vidím trpaslíka ktorý sa rozbehol na beštiu, trola ktorý taktiež ženie svoju túžbu zabíjať proti beštii o ktorej nemáme ani tušenia čo to je. Sledujem Edmonitsa a jeho zaobchádzanie s horiacou palicou. Sledujem čo sa udeje ked palica dosiahne svojho cieľa...

Nie je to duch? Prízrak? Takto cez potvory šípi nelietajú...

Pomyslím si a sledujem čo sa deje

Malou chvíli nevěřícně pozoruji šíp, který proletěl tělem bestie."Co to je?"pomyslím si. "Nějak ji přece musíme zastavit". Otočím se k ohni a vezmu hořící větev. Rozmáchnu se a hodím ji proti postupující šelmě. Dívám se za hořící větví a vyčkávám, co se bude dít. Gwarg mezi tím vyrazil vstříc zářící bestii a ani výkřik z úst Farina ho nezastavil.