Druhá strana (111 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(19:18) Morigan: Ráno opět vyspáváme, což se ale po plese očekává. I když jsme šli spát všichni pozdě, nejspíš se vyspím nejlíp za poslední dny.
(19:21) Ketryn: Myslím, že se mi vůbec nechce z postele.
(19:22) Ketryn -> Morigan: Můžu zkusit pouto, když tam tak polehávám?
(19:22) Ketryn: To jsem ráda, že už se konečně nějak vyspíš.
(19:34) Morigan -> Ketryn: V noci nebo ráno?
(19:36) Ketryn -> Morigan: Asi spíš ráno, když už jsem vzhůru.
(19:36) Margare-tka: Tak si pak jdu taky lehnout, když vidím, že máte zhasnuto a śpíte a nebo se aspoň o to snažíte.
(19:36) Margare-tka: Asi se mi hlavou honí spousta věcí.
(19:36) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(20:30) Morigan -> Ketryn: Richie se právě probouzí s nepříjemnou kocovinou.
(20:31) Morigan -> Ketryn: Podívá se, jestli je vzhůru Miki, ale pak si uvědomí, že Miki měl v noci hlídku u Dereka, takže tam ještě je a že je ve stanu sám.
(20:31) Ketryn -> Morigan: Ježiš, co zas v noci vyváděl? A s kým se asi opíjel, když s Christopherem nemluví?
(20:31) Ketryn -> Morigan: Snažím se vyčíst něco z jeho myšlenek.
(20:48) Morigan -> Ketryn: S Cedrikem a Dannym.
(20:49) Ketryn -> Morigan: Jo no jo, na ty jsem zapomněla, to jsou trojka... To zas musely být debaty.
(20:55) Morigan -> Ketryn: To byly. Probíraly tu rvačku a nás. Respektive nejdřív mě a pak nás všechny.
(20:57) Ketryn -> Morigan: Hm, to jsou tedy hodní... :-( Nenajdu v Richieho myšlenkách něco konkrétního, co rozebírali nebo k čemu dospěli?
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(20:59) Margare-tka: Tak to je dobře, že jsi se vyspala. Probudím se slovy. "Já už chci být na lodi."

(19:07) Margare-tka -> Morigan: Díky, tomu, že jsem na to byla připravená to nejspíš zvládnu dobře, tedy pode mého. "Taky tedy dobrou noc."
(19:10) Margare-tka -> Morigan: Jako doufán´m, že si od toho moc neslibije a že mu to nějak moc neublížilo.
(19:18) Morigan: Ráno opět vyspáváme, což se ale po plese očekává. I když jsme šli spát všichni pozdě, nejspíš se vyspím nejlíp za poslední dny.
(19:21) Ketryn: Myslím, že se mi vůbec nechce z postele.
(19:22) Ketryn: To jsem ráda, že už se konečně nějak vyspíš.
(19:36) Margare-tka: Tak si pak jdu taky lehnout, když vidím, že máte zhasnuto a śpíte a nebo se aspoň o to snažíte.
(19:36) Margare-tka: Asi se mi hlavou honí spousta věcí.

(12:22) Ketryn -> Morigan: "Tebe se Yanick nezkoušel ptát, jestli bys tu přeci jen nechtěla zůstat, a tak trochu na tebe působit?" ptám se tě ještě, když čučím do tmy.
(12:29) Morigan -> Ketryn: "Dneska ne," odpovím po pravdě.
(12:30) Ketryn -> Morigan: "A před tím jo? Tak už toho snad nechají.... je to psychicky náročné."
(12:31) Ketryn -> Morigan: "Ale každým dnem už bychom měli vyplouvat, ne?"
(14:58) Morigan -> Ketryn: "No tak některé jeho výlevy jste slyšely i vy - například že by se vůbec nestalo nic hrozného, kdybych tady zůstala a podobně," vzdychnu. "Ale po té naší rozmluvě toho nechal. Hodně se mnou řeší prince, ale na to, že bych zůstala už nenarážel. Pevně doufám, že všechny své společenské povinnosti jsme už splnily a dokončení příprav se už nijak nezdrží," zadoufám.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(15:05) Morigan -> Ketryn: "Jen jsem upřímně zvědavá, jak my to tam budeme zvládat s tím Garethem."
(15:06) Ketryn -> Morigan: "Já myslím, že společenské povinnosti jsme splnily víc než dost, a teď budeme mít už je prostor na vzpamatování."
(15:07) Ketryn -> Morigan: "Já doufám, že se bude aspoň trochu držet a nebude zbytečně provokovat... Ale mám z té plavby v tomhle směru dost obavy, bude to hustá atmosféra."
(15:08) Ketryn -> Morigan: "Teď to s ním docela jde, tak to snad vydrží."
(15:16) Morigan: Pak se pokusíme už spát, když se vrátí nejistou chůzí ještě Margaret.
(15:41) Ketryn: Tak se snažím aspoň trochu usnout, i když mám plnou hlavu nejrůznějších věcí.

15:00) Morigan -> Margare-tka: "Dobrou noc," popřeje ti Evarian přede dveřmi našeho pokoje, kde tě opatrně pustí.
(15:13) Margare-tka -> Morigan: "Dobrou noc." popřeju mu. "Mrzí mě to všechno." jen ho pohladím po tváři.
(15:16) Morigan: Pak se pokusíme už spát, když se vrátí nejistou chůzí ještě Margaret.
(15:18) Margare-tka -> Morigan: "Ale vždycky budeš pro mě moc důležitý a vždycky tě budu milovat."
(15:19) Margare-tka -> Morigan: //No nevím jestli jsem tos stihla čuměla jsem na seriál a nestihla./
(15:25) Margare-tka -> Morigan: "Ačkoliv už trochu jinak."
(15:28) Morigan -> Margare-tka: Tak se tě pokusí políbit.
(15:38) Margare-tka -> Morigan: Nijak zvlášť mě tím nezaskočí. Ale nechci to nějak protahovat.

(21:04) Morigan -> Margare-tka: Když tě Evarian doprovází do pokoje, tak vůbec netušíš, kolik je hodin a spíš tě musí odvádět, než vyprovázet.
(21:05) Margare-tka -> Morigan: No jako asi ano, když jsem to trochu přehnala. "Asi jsem to trochu přehnala s pitím." konstatuji. Ale zvládnu jít ne...
(21:06) Margare-tka -> Morigan: A on pil?
(21:07) Morigan -> Margare-tka: Samozřejmě, že pil.
(21:08) Morigan -> Margare-tka: Já neříkám, že tě nese. Vede.
(21:12) Margare-tka -> Morigan: No já jen jestli se hodně potácím.:-) kdyb mě nesel, tak to bych se složila....z té ostudy a všeho okolo.
(21:17) Margare-tka -> Morigan: Jako nevím jestli jsem se šestkou schopná nějakých dalších úvah. "Je to tak strašně zvláštní."
(21:19) Morigan -> Margare-tka: "Co?" nechápe.
(21:28) Margare-tka -> Morigan: "No tohle, že my jsme tu a vy taky. Myslela jsem si, že už se tohle nikdy nestane. A stalo v dobu, kdy to není zrovna vhodný. ještě před dvěma a půl lety jsem jsi byla skoro jistá, že kdyby se mi naskytla možnost se sem vrátit a být s dětmi, tak bych šla a neváhala. A když už to nemám jako hlavní myšlenku a touhu, tak se to stane. Ani nevíš jak moc dlouho jsem si to přála. V tomhle asi platí to, že to co přeješ nikdy nepřijde ve chvíli kdy si přeješ, ale v tu kdy už to přehluší něco jiného."
(21:46) Morigan -> Margare-tka: "Na tom už asi nezáleží, nemyslíš?"
(21:53) Margare-tka -> Morigan: A říká to jako rezignovaně?
(22:02) Margare-tka -> Morigan: S ním se tedy vede blbě debata...Asi se zlobí, že tam nechceme zůstat.
(22:05) Morigan -> Margare-tka: Prostě jen tak poklidně.
(22:13) Margare-tka -> Morigan: "No je těžký říct, že na tom nezáleží."
(22:15) Morigan -> Margare-tka: "Tak rozhodně na tom záleží méně, když odjíždíte."
(22:17) Margare-tka -> Morigan: "Ano, ale myslím, že i tak jsme nejblíž jak jsme nebyly za posledních 16 let."
(22:22) Margare-tka -> Morigan: "Ach jo tyhle myšlenky mě ničí."
(22:26) Morigan -> Margare-tka: "To... nemůžu popřít," souhlasí Evarian s tím, co je zřejmé.
(22:37) Margare-tka -> Morigan: "Snažím s v tom najít aspoň nějaké pozitivum."

(19:09) Morigan -> Ketryn: Loreen tě jde vyprovodit. Těsně u dveří, když ti dává dobrou noc se tváří, jako by tě chtěl políbit a je to skoro provokace, protože ví, že ty se toho děsíš. Takže se podle toho i mírně provokativně tváří.
(19:11) Ketryn -> Morigan: Je to zmetek, protože ví, že mě tímhle znervózňuje! A znervózňuje mě tedy pořádně.
(19:12) Ketryn -> Morigan: "Dobrou noc..." podaří se mi ze sebe vypravit trochu přiškrceně. "Děkuji za hezký večer."
(19:14) Morigan -> Ketryn: "Nikdy jsem nečekal, že se mě ženy budou bát. Ale možná si to jen nepamatuji," připustí.
(19:16) Ketryn -> Morigan: "Tak to přeci není!" vyhrknu bez rozmyslu.
(19:19) Morigan -> Ketryn: "A jak to je?"
(19:20) Ketryn -> Morigan: To na něj chvíli zůstanu koukat.
(19:22) Ketryn -> Morigan: "No... prostě mě to...vyvádí z míry, když jsi takhle blízko."
(19:22) Ketryn -> Morigan: "Je to celé zvláštní, těžké... a ani to nejde pořádně říct!"
(19:26) Morigan -> Ketryn: "Já vím, cítím to stejně," přiblíží se ještě o něco víc.
(19:29) Ketryn -> Morigan: To mám co dělat, aby mě nepostihl zásek a pokusím se někam posunout, jestli to jde.
(19:29) Ketryn -> Morigan: "Loreene..."
(19:29) Ketryn -> Morigan: "... prosím, nech toho."
(19:32) Ketryn -> Morigan: A nemůže to cítit stejně, protože on tady nemá zavřenou manželku, kterou miluje! Ale to se mi zatím nějak nedaří zformulovat a říct.
(19:33) Morigan -> Ketryn: Pokud tě zásek nepostihne a odsuneš se, tak už dál nepokračuje.
(19:35) Ketryn -> Morigan: Ne, to jsem naštěstí nakonec zvládla, se kousek odsunout.
(19:38) Ketryn -> Morigan: "Dobrou noc..." zopakuji a jdu zamířit k nám do pokoje. "Promiň, nechci to dělat ještě těžší..." řeknu tak nějak smutně.
(19:45) Morigan -> Ketryn: Tak už tě nechá odejít.
(19:46) Ketryn -> Morigan: Zavřu za sebou dveře a opřu se o ně, abych se trochu uklidnila. Mám pocit, že se celá třesu.
(19:50) Ketryn -> Morigan: Pak se jdu potichu chystat do postele, abych tě když tak nebudila. Jsem ale taková rozhozená. Už abychom byli pryč, tohle mi nedělá dobře.
(19:58) Morigan -> Ketryn: K6 na spaní.
(19:59) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3

(15:48) Margare-tka: Já jsem asi do té doby, dokud se mi nechce nějak hodně spát.
(15:49) Morigan: Tak si na to hoďte.
(15:49) Margare-tka: A koukám po Katryn a tobě, nebo si vás spíš tak nějak hlídám. a taky jak je na tom marion
(15:50) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(15:50) Morigan: Katryn ospalá není, Margaret ano.
(15:51) Ketryn: Tak já ještě chvilku zůstanu, pokud ples pokračuje.
(15:51) Ketryn: Asi na to má vliv i ten můj alkohol.
(15:53) Margare-tka: Tak jsem si dala něco na povzbuzení. nechce se mi jít spát, jelikož bych se asi z těch myšlenek zbláznila.
(15:53) Margare-tka: Jo a stále mám pití na tři?
(15:55) Morigan: Tak já jsem šla spát.
(15:58) Morigan: Na pití si taky můžete hodit.
(15:59) Ketryn: Jo, tak to už jsem vystřízlivěla, to je dobře.
(16:06) Ketryn: Dám si ještě pár tanců a pak nějak třeba kolem třetí už taky půjdu.
(16:09) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(16:09) Margare-tka: No tak já jsem to vzala místo tebe....6
(16:17) Margare-tka: No já asi tak nějak, podle toho jak jsem schopná fungovat.

(14:38) Morigan: Ples samozřejmě trvá přes půlnoc.
(14:39) Margare-tka: No když ji vidím, tak je mi ji líto.
(14:41) Margare-tka: Tak pak jsem samozřejmě s Evarianem nšjak dotáhla ty hovory. Ale myslím, že to bylo stějně už jen na polemizování. Stejně mi to nedá a jsem z topho všeho nějak nalomená a asi ho víc pozoruji.
(14:41) Morigan: Chtěla bych říct, že až odjedeme, tak se to spraví, ale jelikož to Yanick zařídil po svém, tak Gareth odjede bohužel s námi.
(14:44) Ketryn: Holky, já začínám mít obavy, že to na nás bude mít trochu psychické následky, až odjedeme.
(14:51) Margare-tka: No to bude, jelikož jsem na tom tak špatně, že od té doby co konstatoval co konstatoval, tak o tom polibku přemýšlím....
(14:52) Margare-tka: Takže to bude mít následky.... uděláme jim to prostě znovu, jsme fakt strašný matky. To co nám bylo v životě nejdražší velice snadno opouštíme.
(14:55) Ketryn: Před tím jsme za to nemohly... A kdyby byly ještě malé děti, tak by to bylo něco jiného. To bych se asi fakt zhroutila z toho, co dělat. Naštěstí už jsou velké.
(15:00) Margare-tka: No nejsou úplně velké. velká je Marion a Gareth... jinak ti ostatní jsou ještě děti.
(15:06) Ketryn: Margaret, neříkej mi to! Já se tím sama sobě obhajuji a obelhávám...
(15:15) Margare-tka: No já už jsem si připustila všechno....
(15:15) Margare-tka: Jako ne dvouleté. Ale stejně.
(15:34) Morigan: Čekáte nějak, až půjdem spát všechny tři, nebo jsme na sobě spíš nezávislé?
(15:36) Ketryn: Já nevím, jak moc to s tou šestkou zvládám hlídat, ale kdyby se to nějak sešlo, tak bych šla spát raději najednou. Takže spíš čekám.
(15:38) Margare-tka: Asi nezávislé, ne?
(15:39) Morigan: Tak já jdu spát asi první.
(15:40) Morigan: Nebo zkrátka kolem druhé se seberu k odchodu.
(15:41) Ketryn: A chce se mi už taky spát? Pokud nějak hodně ano a všimnu si toho, tak bych šla taky. Pokud ne, tak tam ještě zůstanu.

(13:47) Ketryn -> Morigan: Jsem ráda, že už toho nechal, jelikož tohle opravdu není jednoduché... Tak si nechám nalít víno, po tomhle tanci se potřebuji trochu napít.
(13:47) Ketryn -> Morigan: Dostaly jsme se sem zpátky prostě ve špatnou dobu...
(13:48) Morigan -> Ketryn: Pak už máš zbytek plesu ohledně tohoto docela klid. Loreen pochopil, že s tím asi nic nezmůže, ani kdyby tlačil na pilu.
(13:50) Ketryn -> Morigan: "Je mi to líto," řeknu ještě omluvně a myslím to opravdu vážně. "Kvůli dětem i kvůli vám, jestli byste si přáli, abychom tu zůstaly, i když si nás nepamatujete... Náš návrat přišel nějak ve špatnou dobu." Pak už o tom taky nemluvím a jsem ráda, že Loreen to nějak pochopil a nechal toho.
(14:00) Morigan -> Ketryn: "Celý život je otázka priorit," pokrčí Loreen rameny. Říká to klidně, ale přece jenom ho znáš a poznáš, že to bere tak trochu jako prohru.
(14:08) Ketryn -> Morigan: Ach jo :-( Bezděky mu stisknu ruku. "Mrzí mě, že jsem tě zklamala.... Vy za to nemůžete." Tahle situace prostě nemám ideální řešení :-(
(14:14) Morigan -> Ketryn: "Koho budeš milovat si nevybíráš, nejspíš," ušklíbne se.
(14:18) Ketryn -> Morigan: To ne, pomyslím si s povzdechem.
(14:21) Ketryn -> Morigan: "Milovala jsem tě opravdu hodně a vždycky budeš mít místo v mém srdci, ale musela jsem se smířit s tím, že už nejsi, a teď to nejde vše jen tak změnit," mluví ze mě pravda z vína. Ale říkám si, že už bych měla mlčet!
(14:22) Morigan -> Ketryn: Tak to tě začne pozorně poslouchat, co ještě řekneš.
(14:24) Morigan: Ples víceméně na všeobecné rovině probíhá klidněji, než ten minulý. Gareth sice pije, ale obtěžuje mě jen skrytě a i tak míň, než minule a většinou to projevuje jen útrpně smyslnými pohledy, které na mě hází. Marion si asi od plesu slibovala víc, takže se taky napila víc, než je zvyklá a pro změnu pronásleduje Garetha smutnými zamilovanými pohledy.
(14:27) Ketryn -> Morigan: Už bych neměla říkat nic. "Promiň, už budu mlčet. Tohle nemá cenu rozebírat, akorát to vyvolává bolestivé vzpomínky." Jsem rozhodnutá už opravdu nemluvit.
(14:28) Ketryn: No vy jste trojka... Jsem ráda, že Gareth nedělá nějaké větší problémy, ale je mi líto Marion.

(00:49) Morigan: "Ve všech ale žít nemůžeš."
(00:51) Margare-tka: "No právě."

(00:31) Margare-tka: "A co si myslíš ty?"
(00:33) Morigan: "Nemám k dispozici svou paměť, což mě stále opravdu mrzí, ale domnívám se, že více patříte sem, než na sever."
(00:42) Margare-tka: "Evariane, kdyby jsi věděl, jak jsme se naučily přizpůsobovat a žít na různých místech od té doby co jsme odtud odešly. Samozřejmě tady jsme byly déle, je nám to tu blízké máme tu rodiny, ale to máme i tam. Zvykla jsem si, že si nevybíráme kde budeme. Vždycky nás osud někam zavede a zase odvede jinam."
(00:47) Margare-tka: "To ale nemění nic na tom, že to co bylo a mám tady je mě drahé."
(00:48) Margare-tka: "Ale mám i jiné životy."

(21:17) Morigan -> Margare-tka: "Nepřemýšlela jsi někdy za poslední dobu o tom, že bys neodjela?" zeptá se tě Evarian při jednom pomalejším tanci.
(21:25) Margare-tka -> Morigan: Tak to málem zakopnu. "Cože?...." kouknu na něj zmateně.
(21:36) Margare-tka -> Morigan: "No já přemýšlela jsem o tom proč jsme najednou tady. Jsem ráda, že s vámi všemi můžu znovu být. Ale je to všechno tak těžký na vysvětlování, mám tam nový život, malou dcerou..... "
(21:36) Margare-tka -> Morigan: Jako mám pocit, že u toho zkolabuji.
(21:38) Margare-tka -> Morigan: "Manžela."
(21:44) Morigan -> Margare-tka: Usměje se trochu smutně, ale nijak tě dál nepřesvědčuje.
(22:04) Margare-tka -> Morigan: "Já vím je to všechno tak nějak špatně načasované. Ale jsem moc šťastná, že jsi tady ty."
(22:10) Morigan -> Margare-tka: "Chtěl bych tě teď políbit, ale nemyslím, že bys to uvítala," řekne upřímně.
(22:14) Margare-tka -> Morigan: "Cože??..." no doufám, že mě pořádně drží jelikož teď mě fakt dostal. Proč se mě proboha ptá na tohle.
(22:18) Margare-tka -> Morigan: On si musí myslet, že jsem slabomyslná. "Já nevím. "
(22:25) Morigan -> Margare-tka: No tak to trochu zbystří, když nevíš.
(22:33) Margare-tka -> Morigan: Tak to znervozním. To je průser, jelikož já fakt nevím co na tohle říct. Jako blbější místo si fakt vybrat nemohl.
(22:34) Morigan -> Margare-tka: (Ale on se tě na nic neptal :-D)
(22:36) Margare-tka -> Morigan: Já vím že se na nic neptal, on to konstatoval... to je snad ještě horší. Jak vůbec nad tímm mohl takhle uvažovat. Nad tím jsem uvažovala já. Ale ne zrovna v ten moment... to je fakt.
(23:31) Margare-tka -> Morigan: "Co tě to tak napadlo?" zeptám se ho.
(23:33) Morigan -> Margare-tka: "Na tom přece nezáleží," odvětí.
(23:48) Morigan -> Margare-tka: Nuda nuda...
(23:50) Margare-tka -> Morigan: "Vím, že to je i pro vás složitý."
(23:51) Morigan: "To je."
(23:53) Margare-tka -> Morigan: "Říkají něco děti?"
(23:54) Morigan: "Co máš na mysli?"
(23:58) Margare-tka: "Jako jestli neříkaly něco o tom co myslím, že jsme zas tu?"
(23:59) Morigan: To ho pobaví. "Tak samozřejmě, o tom se asi nedalo nemluvit, ale přece jste mnohokrát mluvili i spolu, ne?"
(00:05) Margare-tka: "To ano, jen mě zajímá jestli něco říkaly i tobě. Jak berou to, že zase odjedu? Na to jsem neměla odvahu se zeptat. Přece jenom i když poprvé jsem to neudělala rozhodně dobrovolně a byly jsme donucený opustit. Asi asi si s nimi o tom budu muset promluvit. Aby si nemyslely, že mi na nich nezáleží."(00:17) Morigan: "Myslím, že to berou jako neoddiskutovatelný fakt," zamyslí se.
(00:23) Margare-tka: "Aha no asi se o tom ještě nějak zmíním. "

(21:44) Morigan -> Ketryn: "Linnett ještě rozhodně není dospělá a mám pocit, že by ráda měla matku."
(21:47) Ketryn -> Morigan: "Loreene..." vypravím ze sebe a mám blízko k tomu, aby mě to rozbrečelo. Tohle není fér.
(21:49) Ketryn -> Morigan: "... je to pro mě těžké a bude těžké odjet, a tímhle mi to vůbec neulehčuješ," dodám přiškrceným hlasem.
(21:51) Morigan -> Ketryn: "Třeba nechci."
(21:52) Ketryn -> Morigan: "Ale odjedeme..." Začínám si připadat jako krkavčí matka.
(21:53) Ketryn -> Morigan: "Hm..." vzdychnu nad tím, že mi to ulehčovat nechce. Nejraději bych řekla něco ironického, ale nakonec na to nemám sílu, tak raději pomlčím.
(21:56) Morigan -> Ketryn: Loreen už taky mlčí, jen tě propaluje pohledy zpoza škrabošky. "Možná jsme se měli víc seznámit s těmi seveřany," poznamená s lehounkou ironií. "Možná bychom věděli, v čem to je."
(22:00) Ketryn -> Morigan: To je nekonečný tanec. "Je to v tom, že tam máme teď domov a milující muže a rodinu," odpovím mu na to. "Tady jsme měli taky a byly jsme tu opravdu šťastné, ale skončilo to a my musely jít dál. Není to vaše chyba." Nějak se mi sevře žaludek, když to říkám.
(22:01) Ketryn -> Morigan: (No a nějak nás odbourala ta jejich živočišnost :-) )
(22:02) Morigan -> Ketryn: (Tak to bych jim nevykládala :-D)
(22:03) Ketryn -> Morigan: (To by mě ani nenapadlo :-D)

(20:27) Morigan: "Chtěl jsem ti udělat radost princezno," pronese Gareth polohlasem a míní tím svůj kostým. Nalije si víno a symbolicky nám připije.
(20:27) Margare-tka: Jsou prostě dokonalý. Všichni.
(20:28) Morigan: "To se ti fakt povedlo," řeknu sarkasticky.
(20:28) Margare-tka: No myslím, že tady by jsi to dokázala hezky vrátit....
(20:28) Margare-tka: Jako moc se nevyvedl, leda tak svou náruživostí.
(20:29) Morigan: "Ještě příhodnější by bylo, kdybych šel jen nahý do půl těla a pokreslil si hrudník nějakými primitivními obrázky, ale... to už by asi bylo příliš kontroverzní."
(20:29) Ketryn: Já ke Garethovi nemám slov. A to je teprve začátek plesu... :-/ doufám, že se to nebude moc zhoršovat.
(20:30) Morigan: Protože poblíž stojí Marion a slyší nás, vypadá, že to s ní asi švihne.
(20:31) Ketryn: Chudinka. Zoufale přemýšlím, jak zachránit situaci, ale vůbec nic mě nenapadá.
(20:32) Morigan: "Primitivní obrázky?" nevěřím vlastním uším.
(20:34) Morigan: "No tak..." nakloní se blíž a ztiší hlas. "Já to viděl jenom z dálky."
(20:34) Margare-tka: No já mám pocit, že to se mnou taky švihne.
(20:35) Ketryn: :-O Už to zas přehání.
(20:35) Margare-tka: Asi se po ni kouknu. Ale taky mě nic nenapadá.
(20:36) Morigan: "Garethe, možná bys měl jít obšťastňovat někoho dalšího," navrhnu mu.
(20:37) Morigan: "Smím prosit o tanec?" ignoruje mě.
(20:37) Ketryn: "Garethe?" ujede mi nevěřícně. "Nešlo by to dnes zvládnout trochu ve slušnosti...?"
(20:37) Morigan: "Potřebuji si odpočinout," pokusím se vykroutit.
(20:38) Morigan: "Tenhle tanec je pomalý. Velmi pomalý," uklidňuje mě.
(20:39) Ketryn: To není moc uklidňující..
(20:42) Morigan: Tak tedy jdu. Pokusím ho se během tance přemluvit, aby se uklidnil.
(20:44) Margare-tka: Tak v tom případě se u něj najde spoustu času na otravování a blbé řeči.
(20:44) Margare-tka: pomyslím si.
(20:48) Morigan: Pro vás dojde Nicolas a Bren´an, aby to bylo hezky rozdělené.
(20:49) Margare-tka: Tak jdeme tančit s nimi.
(20:50) Ketryn: Tak jdeme. Doufám, že se ti povede přivést Garetha k rozumu.
(21:00) Margare-tka: Snad ano a doufám, že na nějaký tanec co bude držící se si zatančím ještě se Sebastianem. Piju, ale snažím se si to stále nějak hlídat. Když tak to proložím něčím nealkoholickým.
(21:04) Morigan: Čas na plese ubíhá nesmírnou rychlostí, moc se nestihneme zastavit.
(21:05) Margare-tka: No jako nelíbí se mi, že nám tam tak rychle tikají hodiny.
(21:08) Ketryn: No to jsme přeci chtěly, aby už to bylo za námi.
(21:13) Morigan: Mě se to naopak docela líbí.
(21:17) Morigan -> Ketryn: "Nebude to zvláštní, odjet?" zeptá se tě Loreen při jednom pomalejším tanci.
(21:21) Ketryn -> Morigan: "Bude..." řeknu po pravdě. "Nebude to jednoduché, když jsme po těch letech mohly poznat naše děti. Ale nejde to jinak."
(21:22) Morigan -> Ketryn: "Proč? Není ten váš sever jen zlomek toho, co jste prožily tady?"
(21:27) Ketryn -> Morigan: "Ano, tady jsme žily dlouho, ale nakonec jsme o vše přišly a už sem nepatříme. Našly jsme teď domov na Daërii, nejsme tam sice dlouho, ale jsme tam šťastné. I když Lúúder nám to teď trochu zkomplikoval," usměji se.
(21:28) Ketryn -> Morigan: "Děti už jsou velké a nepotřebují nás, i když nám budou chybět..."
(21:29) Morigan -> Ketryn: "Myslíš?"
(21:30) Ketryn -> Morigan: Tím mě zaskočí.
(21:33) Ketryn -> Morigan: "No... ano. Vyrostly bez nás a těch patnáct let už nevrátíme. Jsou prakticky dospělé a mají vás, my jsme tu teď akorát narušily stabilní klid..." odpovím, ale nemám z toho rozhovoru vůbec dobrý pocit.

(17:55) Margare-tka: No ale ovládla jsem se a taky musela jsem se hodně ovládnout, abych top do sebe nekopla na ex. Snažím se pít elegantne...
(17:55) Margare-tka: Jo a jak je oblečená Marion a dvojčata?
(17:56) Ketryn: Napila jsem se, ale s tím na ex jsem se ovládla :-)
(17:56) Margare-tka: A tak nějak mi dojde, že tohle se muselo vyrábět a vymýšlet pomalu od začátku našeho doplutí sem. Jako šít ty šaty, jak pro nás, tak pro ně.
(17:57) Margare-tka: Jako tohle mi nedělá dobře, líbí se mi tu. Musím si připomínat tajnou chodbu a sledování mě.
(17:57) Ketryn: Při tanci se chtě nechtě bavím. A pak to střídají špatné pocity a tak dokola. Jako je to pro nás schizofrenní, co si budeme povídat :-)
(18:00) Margare-tka: No tak to se taky bavím, jelikož Tyhle tance jsou fakt krásné. A ke všemu když k sobě takhle ladíme. Musí to vypadat moc krásně.
(18:26) Margare-tka: "Jak dlouho dopředu jste věděli, že bude tady ten ples - maškarní?" ptám se Evariana.
(18:30) Morigan: Evarian pokrčí rameny. "Nevím, týden?"
(18:26) Margare-tka: "Jak dlouho dopředu jste věděli, že bude tady ten ples - maškarní?" ptám se Evariana.
(18:30) Morigan: Evarian pokrčí rameny. "Nevím, týden?"
(18:36) Morigan: "Loreen zapřáhl všechny švadleny."
(18:40) Margare-tka: "To jsem si právě pomyslela." pobaví mě. Jako nevím jaké myšlenky mě napadají, když ho tam takhle vidím.
18:42) Ketryn: Loreen když si něco umane....
(18:56) Morigan: K6 na pití.
(18:58) Ketryn: Ježkovy voči! Ale je to s rezervou, že jo?? Snažím se (tedy chtěla jsem) si dávat pozor.
(18:59) Morigan: (No tak s malou ano :-)
(19:00) Ketryn: Holky, tak já jsem asi docela dost v náladě...
(19:02) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(19:02) Margare-tka: Díky bohu:-)

(17:57) Margare-tka: Jako tohle mi nedělá dobře, líbí se mi tu. Musím si připomínat tajnou chodbu a sledování mě.
(17:57) Ketryn: Při tanci se chtě nechtě bavím. A pak to střídají špatné pocity a tak dokola. Jako je to pro nás schizofrenní, co si budeme povídat :-)
(18:00) Margare-tka: No tak to se taky bavím, jelikož Tyhle tance jsou fakt krásné. A ke všemu když k sobě takhle ladíme. Musí to vypadat moc krásně.
(18:26) Margare-tka: "Jak dlouho dopředu jste věděli, že bude tady ten ples - maškarní?" ptám se Evariana.
(18:30) Morigan: Evarian pokrčí rameny. "Nevím, týden?"
(18:35) Margare-tka: Koukám, že tu některé věci jdou rychle. "Tak to to šlo relativně rychle." chudinky švadleny, musely si strhat ruce.
(18:36) Morigan: "Loreen zapřáhl všechny švadleny."
(18:40) Margare-tka: "To jsem si právě pomyslela." pobaví mě. Jako nevím jaké myšlenky mě napadají, když ho tam takhle vidím.
(18:42) Ketryn: Loreen když si něco umane....
(18:56) Morigan: K6 na pití.
(18:57) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(18:58) Ketryn: Ježkovy voči! Ale je to s rezervou, že jo?? Snažím se (tedy chtěla jsem) si dávat pozor.
(18:59) Morigan: (No tak s malou ano :-)
(19:00) Ketryn: Holky, tak já jsem asi docela dost v náladě...

(16:56) Margare-tka: No jo, to je fakt to bude vidět, že jsi těhotná....
(16:57) Margare-tka: "No to byl." dodám s úsměvem. Lehce hraným.
(16:59) Morigan: "Není takové párování přece jen trochu nevhodné?" namítnu. Protože je.
(17:00) Morigan: Yanick pokrčí rameny. "Stále je to jen neoficiální ples. Na královském dvoře by to možná bylo něco jiného."
(17:02) Ketryn: No, co na to říct.
(17:03) Morigan: Dojdeme do krásně vyzdobeného sálu plného rozsvícených svic.
(17:06) Morigan: Když mají všichni masky, vypadá to tu ještě vznosněji a tajemněji, než minulý ples.
(17:07) Margare-tka: Ach jo já se z toho asi zblázním....Holky já mám tady špatný tušení. Tohle ještě bude mít nějaký dopad.
(17:07) Margare-tka: Takže i tam mám tušení.
(17:08) Ketryn: Tomu se nedá odolat, aby se nám to nelíbilo. Takže už zas začínám přepínat do elundského společenského módu.
(17:10) Margare-tka: NO to já taky... ale za tohle budeme pykat.
(17:11) Ketryn: Ještě že Margaret nevidím do hlavy.
(17:12) Margare-tka: "Je to tu opravdu krásné." neodolám a okomentuji tedy nejspíš Evarianovi, když jdeme společně.
(17:18) Margare-tka: A rozhlížím se. Asi začínám tam lehce trpět paranoiou, že Ari kouká z nějaké tajné chodby..... co tu děláme. Tedy čas od času mě to napadne. Jinak se věnuji zábavě.
(17:19) Morigan: No já jsem hodně ráda, že si to všechno Margaret jenom myslí.
(17:19) Ketryn: To zní paranoicky, když se bojíš, že tě někdo sleduje :-D
(17:20) Morigan: Jako první nás v sále uvítá Gareth, jako by na nás čekal.
(17:20) Ketryn: Právě, ještě že jde s Evarianem a nemůže nám to říkat.
(17:20) Morigan: Tomu se říká stihomam :-D
(17:21) Ketryn: Tak se s ním pozdravím. A za to se modlím nejvíc, aby se choval slušně.
(17:29) Margare-tka: No doufám, že to na tomhle plese zvládne.
(17:29) Margare-tka: No právě to mu říkat nemohu.
(17:31) Morigan: "Ale ne, až mě přechází zrak," prohlásí Gareth, když se vzpamatuje z pohledu na nás. "Vypadáte tak... synchronizovaně," ušklíbne se. "Roztomilé." Jeho výraz spíš vypovídá o pocitu "chce se mi zvracet".
(17:33) Morigan: "Děkujeme," odpoví mu Yanick. "Byl to Loreenův nápad." Loreen se opět zatváří spokojeně a docela pyšně. "Tobě se nedá upřít originalita a vtip," řekne mu. Gareth má kabátec z hnědé kůže, pošitý kroužky, které vypadají jako kovové a stylizovaně olemovaný kožešinou. Přes čelo má čelenku splétanou z kůže, jako někdy nosívají seveřani a podobně vyrobenou škrabošku.
(17:33) Ketryn: Pevně doufám, že se bude držet a odpustí si ostudu a nějaké nemístné poznámky.
(17:35) Ketryn: Ach bohové, jeho kostým mě zaskočí. On musí prostě stále provokovat.
(17:36) Margare-tka: No to tedy musí provokovat.
(17:36) Margare-tka: Mám pocit, že Loreen brzo pýchou pukne.
(17:36) Morigan: "Děkuji," opáčí Gareth zdvořile. "Je to tu teď tak populární, nemohl jsem toho nevyužít."
(17:40) Morigan: "Půjdeme si pro něco k pití, než zahájíme ples," navrhne Yanick.
(17:40) Margare-tka: Já mám pocit, že bych se nejraději pro něco k pití rozeběhla...
(17:44) Ketryn: Tak to mám s Margaret podobné :-D
(17:44) Morigan: Jdeme se napít vína a Yanick potom krátce zahájí maškarní ples.

(15:54) Margare-tka: "Asi se nás snaží uchvátit vší tou krásou."
(16:01) Morigan: "To se jim asi docela daří."
(16:07) Ketryn: "To jo..."
(16:10) Ketryn: "Tohle není moc fér..." vzdychnu. "Jen doufám, že až pro nás přijdou, tak k sobě nebudeme ladit.ů
(16:11) Morigan: Nasadíme si pak ještě čelenky a škrabošky a namalujeme se.
(16:12) Ketryn: A ještě nesmíme zapomenout na boty.
(16:15) Morigan: No to by bylo blbý! :-D A samozřejmě si obujeme střevíčky. Tady se vždycky nosily jemné střevíčky s plochou podrážkou. Akorát jsme vypozorovaly na minulém plese a občas i jinde, že Marioniny boty mají často nějaký klín, aspoň nízký široký podpatek nebo zvýšenou podrážku. Nejspíš je to i její vlastní výmysl.
(16:16) Ketryn: To je možné, když jí štve,že je na elundku menší.
(16:23) Morigan: Předpokládáme, že pro nás někdo přijde, aby nás doprovodil a tak se taky stane.
(16:27) Morigan: Přijde Yanick s Evarianem a Loreenem a Margaretiny černé předpovědi ohledně kostýmů se naplnily.
(16:30) Ketryn: No bezva...! Doufala jsem, že to tak nebude, ale ještě že to Margaret napadlo a mohly jsem být tak částečně varované! Jinak nevím, jak bych zvládla zachovat klidný výraz.
(16:31) Ketryn: Takhle je zvládnu aspoň normálně pozdravit. Ale mám pocity, že nás z nich trefí.
(16:32) Morigan: Oni mají ten pocit zase asi z nás :-D
(16:33) Ketryn: Super, takže tam stojíme a koukáme na sebe :-D
(16:35) Margare-tka: No to je fakt skvělí. Mám chu´t prchnout do ložnice a nikam nejít.
(16:35) Margare-tka: To asi koukáme.
(16:36) Morigan: "Kdo tohle vymyslel??" řeknu, když dlouho všichni mlčí.
(16:37) Ketryn: To mě hodně zajímá. Ale tvá otázka takhle nahlas mě krizově zaskočí.
(16:38) Margare-tka: No to mě taky pobavíš, jelikož ser mi kromě úprku do ložnice honí hlavou něco podobného.
(16:38) Morigan: "Loreen," odpoví mi Yanick s úsměvem a nabídne mi ruku. "Půjdeme?"
(16:41) Morigan: Nemají ten kostým tolik stylizovaný, jako jsou naše ženské šaty, víceméně hodně ladí barvami, takže Evarian má zelené kalhoty i kabátec s hnědými výšivkami stromů a listů, které jsou opravdu nádherné. Škrabošku má skoro stejnou jako Margaret a čelenku má jen tenkou, měděnou přes čelo, s malými smaragdovými lístečky.
(16:42) Ketryn: To byl nápad za všechny prachy, pomyslím si s povzdechem, a ovládnu se, abych do Loreena nezabodla pohled. To nám ten večer tedy začíná.
(16:42) Morigan: Loreen je celý v modrém sametu a hedvábí, výšivky na jeho kabátci znázorňují vodu a vlnky, stejně to má se škraboškou, je skoro stejná jako Katrynina a úzká čelenka se safíry a perlami přes čelo.
(16:44) Ketryn: Přepadají mě pocity, že bych chtěla zavřít oči a nedívat se na ně.... na nás všechny takhle dohromady. To je prostě nápor na emoce.
(16:46) Morigan: Yanick je v červeném, jako já, s ostrými výšivkami znázorňůjícími oheň v dalších, jiných odstínech červené a rudé. To samé s čelenkou a škraboškou.
(16:47) Ketryn: Už abychom se mohly aspoň trochu napít.
(16:47) Morigan: "Myslím, že v takové barvě tě vidím poprvé," poznamenám.
(16:48) Margare-tka: No tak to holky myslím, že je jedno, že ty šaty jsou zlatem vykládané, to jsme zvládla, ale tohle asi jen tak nezvládnu, když ho tam vidím s těmi lístečky a čelenkou....
(16:48) Morigan: "Já tebe také," vrátí mi to. Dneska je nějak dobře naladěn.
(16:48) Morigan: Loreen je evidentně na svůj nápad velice pyšný, když nás tam vidí pohromadě.
(16:49) Morigan: "Vybral jsem vodu, myslel jsem, že ti bude nejvíc slušet," řekne Loreen. "Nespletl jsem se."
(16:50) Morigan: Ještě navíc je v takovém střihu už docela patrné, že začínám mít bříško a to mě taky rozčiluje.
(16:51) Ketryn: "Děkuji," zvládnu odpovědět a usmát se.
(16:53) Ketryn: "Byl to...zajímavý nápad. Trochu nás to zaskočilo," řeknu popravdě, ale už se začínám vzpamatovávat.

(14:52) Morigan -> Margare-tka: Kostýmy na ples jsou tajné :-)
(14:54) Morigan: Já se snažím ohledně magie předat Nicolasovi co nejvíce informací, ale také se snažím, abych se věnovala i Bren´anovi.
(14:56) Margare-tka -> Morigan: No doufala jsem, že mi v nadšení něco řekne:-)
(14:56) Margare-tka -> Morigan: Tak jsem s nimi jak to jde. Jsem opravdu ráda, že s nimi mohu být. Ačkoliv to osud zařídil tedy opravdu s důvtipem.
(14:58) Margare-tka -> Morigan: Klidně se jdeme projít kdyby se jim chtělo a nebpo tedy hrajeme nějaké hry.
(15:04) Morigan: Garetha vídáme málo, asi má s přípravami opravdu mnoho práce.
(15:05) Morigan: Takže asi není moc šancí, že by nás protáhl k vězňům a oficiální cestu nám sice nikdo nezavrhl, ale ani o ní nemluvil. Říkáme si ale, že těch několik dní to už opravdu vydržíme.
(15:06) Ketryn: Je dobře, že se věnuje přípravám, doufám, že se to na něčem nezasekne.
(15:06) Morigan: Den, kdy má být ples, nám hned ráno někdo pošle velikou káď s horkou vodou, pěnou, mýdly a spousty voňavých olejíčků.
(15:07) Ketryn: Jo, těch pár dní už to nějak zvládneme, i když bych tam ještě moc chtěla, tak asi nemá cenu nějak provokovat nebo riskovat.
(15:08) Ketryn: Tak se jdeme koupat, mazat a připravovat. A už mi zas nastupují smíšené pocity.
(15:08) Morigan: "Už abychom to měly za sebou!" řeknu.
(15:10) Margare-tka: Já určitě docela se mi už stýská, už je to dlouho co jsme byla nahoře.
(15:10) Morigan: "Naše" služebná nám pak nastoupí vyrobit účesy, moc toho nenamluví, ale je na česání opravdu šikovná.
(15:11) Ketryn: "Jo, to jo," souhlasím s tebou.
(15:12) Ketryn: Tak se nechám učesat a upravit, ale asi taky spíš mlčím.
(15:13) Margare-tka: No jako jsou to divný pocity....takhle to vypadá, že to opravdu hrajeme na obě strany.
(15:16) Margare-tka: "No...bude to asi psychicky náročné."
(15:17) Morigan: Česání trvá opravdu dlouho.
(15:18) Ketryn: Já raději mlčím, dokud je tam ta služebná, ale mám špatný svědomí, jestli se zas budeme dobře bavit.
(15:30) Morigan: Margaret má vyčesané propletené vlasy do takové koruny a má v nich vpletené hedvábné lístečky. Katryn má udělané velké vlny, vlasy sčesané na stranu a propletené průsvitně modrou hedvábnou krajkou a já mám spoustu malých vlnek a ve vlasech spoustu lesklých červených tenkých stužek, které vypadají jako pramínky vlasů. Pak nás služebná zanechá, protože jí řekneme, že zbytek už zvládneme samy.
(15:33) Ketryn: "No, holky musím konstatovat, že účesy jsou to opravdu krásné," říkám s pohledem na vás a na sebe do zrcadla.
(15:34) Margare-tka: Bože ty účesy jsou krásné, jako jsem z nich docela nadšená.
(15:35) Margare-tka: "No jsou nádherné, takhle už jsme dlouho nevypadaly"
(15:37) Ketryn: "Začínám se obávám, jak budeme vypadat, až se oblečeme do těch šatů," říkám, ale musím se nad tím už začínat mírně usmívat, jelikož je to opravdu nádhera.
(15:37) Ketryn: (Budeme se i nějak malovat?)
(15:38) Morigan: "Mě už rozčilují jenom ty červené punčochy," řeknu.
(15:38) Morigan: (Jo, taky jsme něco dostaly :-)
(15:42) Morigan: Když si šaty oblékneme, zjistíme, že mají na Lúúder trochu neobvyklý střih, protože jsou až k bokům docela dost upnuté a teprve potom mají rozevlátou širokou sukni s vlečkou. "Hm, tohle jsou asi nejvíc sexy šaty v dějinách Lúúderu," řeknu. "Moc mě to netěší."
(15:48) Ketryn: (Tak to se asi namalujeme :-))
(15:49) Ketryn: "No... doufám, že se zvládne Gareth ovládat," říkám s pohledem na tebe."A Yanick taky."
(15:49) Ketryn: "Kdo tohle vymyslel....?"
(15:50) Morigan: "To by mě teda taky zajímalo...!"
(15:52) Margare-tka: "Hm..."
(15:53) Margare-tka: "No to je pravda, kdo tohle vymyslel."

(13:48) Margare-tka: Na to jsem taky zvědavá jak si to dál dovolili rozdělit. "Jako nechce se mi, ale předpokládám, že budeme ladit s nimi.-)"
(13:50) Morigan: Já mám pocit, že je to asi jasné, ale pro jistotu změříme délku, abychom zjistily, že ty červené jsou o kousek delší. Jo a všechny mají vlečku, takže s tím se bude skvěle tančit.
(13:51) Morigan: "Myslíš? To už by bylo fakt moc!" usoudím.
(13:55) Margare-tka: "No nevím ale myslím, že jo."
(13:56) Morigan: "Tak to by bylo vtipný, kdybychom si ty šaty přeházely," ušklíbnu se.
(13:59) Margare-tka: "No to by bylo:-D To by mě zajímalo co by dělali" pobaví mě.
(13:59) Margare-tka: "Ale myslím, že by to nebylo úplně dobrý."
(14:02) Ketryn: "Co??" tahle myšlenka se mi vůbec nelíbí.
(14:03) Ketryn: "Ale jestli je to pravda, tak to by koukali, kdybychom si je přeházely," ta myšlenka mě pobaví.
(14:03) Margare-tka: "Co jako co? Ta myšlenka vyměny a nebo doladění do páru."
(14:04) Ketryn: "To párování... to mě nějak nenapadlo."
(14:04) Morigan: Mě to taky pobaví. "Ale asi to raději fakt nebudeme pokoušet. I když bych ráda viděla jejich obličeje."
(14:05) Margare-tka: "NO myslíím, že by byli v šoku a to pořádném."
(14:06) Ketryn: "To nebudeme no, ale ty výrazy by bylo vtipné vidět."
(14:08) Ketryn: "Ještě že se tohle naši muži nikdy nedozví, to bych nechtěla vysvětlovat..." vzdychnu.
(14:11) Margare-tka: "No tohle se fakt nedozví, jak by se to asi dozvěděli."
(14:15) Ketryn: "Vždyť říkám, že se to nedozví. A ještě že tak."
(14:18) Morigan: "Taky jsem ráda."
(14:19) Margare-tka: "Jsem zvědavá co bude mít na sobě Marion, jako Evarian to má teď asi těžký, když bude takovýhle ples."
(14:29) Morigan: "Budeme to holt muset přijmout tak, jak to je," vzdychnu. "Je nám to dáno najevo dostatečně jasně," ušklíbnu se. "Ale to o tom párování mě tedy nenapadlo, to je snad ještě horší, pevně doufám, že to pravda není."
(14:31) Ketryn: "Taky doufám, vůbec to pravda být nemusí. Určitě to Margaret jen tak napadlo."
(14:32) Morigan: Zbývající tři dny do plesu se snažíme nějak trávit s dětmi, pokud to jde a využít posledního času. Občas se do toho samozřejmě připlete Evarian s Loreenem nebo Yanick. Přípravy na vyplutí zdá se pokračují tak jak mají, i když nás se spíš v současné chvíli netýkají.
(14:35) Ketryn: Tak to už nějak uteče. Opravdu se snažím být s Linett co to jde. Přítomnost Loreena mě tak nějak trochu znervozňuje, ale snažím se s tím vyrovnávat.
(14:37) Margare-tka -> Morigan: Tak se vyptávám marion jaké bude mít šaty a Isabely taky. A jestli jako dvojčata chodí někdy sladění a tak nějak okolo tohodle tématu.
(14:38) Margare-tka: Jako já se tady cítím docela nad věcí s Evarianem, tak snad to tam taky tak je.;-)