Druhá strana (114 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(18:30) Morigan: Hlava mě bolí celý den, snažím se to nějak ignorovat. "Nechci, aby se to rozkřiklo, nebo sem bude zase Yanick i Gareth posílat léčitele... o Derekovi by bylo lepší, kdyby nevěděli. Přejde to stejně jako předtím, jen to chvilku potrvá. Ale je to fakt nepříjemný..."
(18:31) Ketryn: "No doufám, že to přejde!" mám o tebe opravdu starost. "Taky bych byla raději, kdyby se na tebe podíval léčitel, ale jestli myslíš, že nemá šanci pomoct..."
(18:34) Morigan: "Když se něco takového děje," prohlásím s dlaněmi přitištěnými na spánky, "děsí mě představa, co by se stalo, kdyby zemřel. Myslím, že Niala to děsí taky."
(18:35) Ketryn: To naprázdno polknu. Nechci si to ani představovat, co by to s vámi mohlo udělat. "Já doufám, že by se v tu chvíli když tak to pouto přetrhlo..."
(18:38) Morigan: "Myslím, že to nikdo neví. Mezi námi není jen pouto mistra a učně, spojila nás Morgolithova smrt."
(18:46) Ketryn: "Snad se to ani nebude muset zjistit..." vzdychnu. "Je to pěkně na houby, že vás to takhle ovlivňuje."
(18:47) Morigan: "Je to víc, než na houby..."
(18:47) Morigan: "Ale nejspíš neexistuje možnost, jak z toho ven."
(18:49) Ketryn: "To asi ne... Tyhle pouta jsou opravdu nevyzpytatelná a nikdo o tom nic neví."

(11:50) Margare-tka: "Vždyť už je to dohodnuté, tak není přeci důvod, ne? Možná byste tam moly chodit jen tak. Když se zeptáme Yanicka a když to nedovolí, tak bych pak teprve využila Garetha."
(11:53) Ketryn: "To už je teď trochu pozdě... A trochu pochybuji, že bychom tam mohly chodit jen tak."
(11:59) Morigan: "No to určitě ne. Ani nám neřekl, kde teď jsou."
(12:02) Margare-tka: "No jelikož jsme se neptaly... fakt si myslíš, že by s tím Yanick dělal problémy?"
(12:04) Morigan: "No já nevím, včera jsme se zeptaly, jestli za nimi můžeme a nezdá se mi, že bychom tam už byly. Na všechno si dává akorát čas."
(12:06) Margare-tka: "Jo tak dobře, já jen, že takhle Yanicka docela srážíme před jeho synem."
(12:06) Margare-tka: "No zajímalo by mě kdy bude ten ples." honí se mi hlavou.
(12:09) Morigan: "Já vím, proto to řeším," přiznám. "Ale je těžké přemýšlet racionálně."
(12:10) Margare-tka: "JO já vím.... jen mě to tak napadlo."
(12:17) Ketryn: "Já myslím, že tím, že nás tam Gareth vezme, ničemu mezi nimi už nepřihoršíme."
(12:17) Ketryn: "Tedy samozřejmě se na to nesmí přijít."
(12:27) Margare-tka: "No asi jo. Jen jsem nějak dostala špatné svědomí,.... tedy spíš mě pohlcuje."
(12:29) Ketryn: To koukám, co to Margaret chytlo.
(12:29) Morigan: "No ale ten ples mě tedy vůbec netěší."
(12:30) Margare-tka: "No když bude poslední, tak je mi to jedno."
(12:33) Morigan: "Nějak mě rozbolela hlava," sednu si zpátky do křesla.
(12:34) Margare-tka: "No asi toho bylo hodně. Tak si odpočiň."

(13:47) Morigan: Nakonec si opravdu musím jít lehnout, protože je to horší a štít mi pomůže jen málo a na chvilku.
(13:48) Margare-tka: Tak se snažím aby jsi si ho udělala na spaní.
(13:48) Morigan: Vůbec ale neusnu, protože to nejde.
(13:49) Ketryn: Začnu z toho být nervózní. "Co kdybych došla sehnat léčitele? Raději..." navrhnu.
(13:51) Margare-tka: "No asi to bude lepší. ale myslím, že bychom mu měly říct, že to může být vliv z magie co se děje ve svobodný, třeba jí udělá nějaký štít. A máš na krku ten amulet?"
(13:56) Morigan: (Amulet zůstal někde v Kattegattu, myslím..)
(13:57) Morigan: "Pochybuji, že by udělal štít, který by pomohl. Myslím, že vím, o co jde. O ruelon."
(13:57) Margare-tka: "Aha.... no tak ale řekneme to těch léčitelům, oni si určitě budou vědět rady."
(14:00) Morigan: Tvářila bych se skepticky, kdyby mě nebolela hlava.
(14:02) Ketryn: "Bezva... takže nemůžeme nic dělat? Myslíš, že Derekovi ruelon nějak přidali?"
(14:04) Margare-tka: "Tak co by ti mohlo pomoct."
(14:07) Morigan: "Buď... a nebo změnili místo, kam mu ho dali. Měl ho na obou zápěstích, dřív. Teď ho má nejspíš na spáncích."
(14:13) Ketryn: "To by ale snad mělo být efektivnější..." doufám. "Jen je dost blbé, že to má takhle negativní vliv na tebe," :-/
(14:13) Morigan: "Nejspíš to přejde, jako předtím..." usoudím.
(14:14) Morigan: "Ale je dost na houby být propojená s psychopatem."
(14:14) Morigan: "Ačkoli... jeho to musí bolet strašně."
(14:17) Ketryn: "No jestli to vůbec vnímá."
(14:20) Morigan: "Nevím. To je asi to, co neví nikdo, protože málokdo z nás byl v nějakém magickém spánku. Naštěstí. Estella byla," vzpomenu si. "Sauwen ji do něčeho takového uvedl, ale myslím, že to rozhodně nebylo takhle hluboké. A navíc ji vysvobodil zaklínač."
(14:25) Margare-tka: "No to je super, že do dereka není zamilovaná žádná zaklínačka."
(14:26) Margare-tka: Tak třeba by ti pomohl spánek, jako takový. Co kdybychom došli pro toho léčitele a on tě prostě uspal nějakým čajem a nebo můžeme zkusit aby jsi byla chivilku s Ragnarem třeba tě to přivede na jíné myšlenky."
(14:29) Ketryn: Koukám na Margaret, jestli ji nehráblo. "Jasně, to je jen tak strávit o samotě chvilku s Ragnerem... A to jsi ještě před chvílí byla toho názoru, že by se tam tajně nemělo chodit vůbec."
(14:30) Ketryn: "Ale ten čaj bychom zkusit uvařit mohly."
(14:32) Morigan: Margaretin nápad mě taky dost udiví. "No, zcela jistě by to pomohlo, kdyby to bylo možné."
(14:32) Margare-tka: "No asi už mi trochu hráblo."¨
(14:33) Margare-tka: "No tak ještě jak to udělat, hodil by se nám tu Yanick."
(14:33) Ketryn: "Yanick?" přestávám ji chápat úplně :-D
(14:34) Ketryn: "Jako že by mu Morigan řekla: Bolí mě hlava, potřebovala bych být chvíli o samotě se svým mužem?"
(14:35) Margare-tka: "No." řeknu úplně samozřejmě.
(14:35) Ketryn: Asi mě za chvíli přepadne hysterický smích.
(14:36) Morigan: "Zkontroluj si, jestli nejsi náhodou taky těhotná!" prohlásím.
(14:36) Ketryn: "No co se týče mentality na to teď rozhodně vypadá," :-D

(11:28) Morigan: Po tom, co Gareth odejde, znejistím, jestli to byl dobrý nápad. "Možná by bylo jednodušší počkat, až nás tam vezme Yanick...ale já nevím."
(11:29) Ketryn: "Já taky nevím... Ale to bychom se mohly načekat ještě dlouho, než se Yanick uráčí. A já už bych tam fakt chtěla jít."
(11:31) Morigan: Mám stejný pocit, takže se zase uklidním. "Možná Garetha opravdu trochu zneužíváme," usoudím.
(11:33) Ketryn: "Ne, jen využíváme jeho schopností a kontaktů," ;-) "A kdyby fakt nechtěl, tak to nedělá."
(11:34) Morigan: "To je pravda," připustím. "Ale využíváme, že chce dělat věci za Yanickovými zády a je jedno jaké."
(11:38) Ketryn: "To jo."
(11:40) Ketryn: "Fakt se to ale hodí."
(11:47) Margare-tka: ůJako možná by to bylo lepší počkat na Yanicka.... vždyť není důvod proč by nedovolil abychom tam nešly."

(20:40) Morigan: Já si taky nejsem jistá.
(20:41) Ketryn: Protože mě to přijde úplně nepodstatné kdy. Takže mám asi takový nechápavý výraz se zamyšlením, jak moc si z nás dělá srandu.
(20:47) Morigan: "To nechám na tobě, co je lepší," řeknu mu.
(20:52) Morigan: "Když na to přijde, mám radši světlo," mrkne.
(20:56) Morigan: "Gary - Garethe!!" opravím se. "Jestli nás tam můžeš vzít, řekni, co máme udělat a jestli ne, tak laskavě můžeš odejít. Tyhle tvoje dvojsmyslné, nežádané vtípky mi akorát zvedají tlak!!" naštvu se.
(20:58) Morigan: "Mě taky," poznamená.
(20:58) Ketryn: Jako taky mě tyhle jeho vtípky naprosto vytáčejí, ale teď na tebe zůstanu koukat mírně překvapeně.
(20:58) Morigan: Vzápětí se ale zatváří rezignovaněji. "Dobrá, dobrá. Myslím, že bych to mohl nějak zařídit."
(20:59) Ketryn: To obrátím zas pohled na něho! On je fakt hrozný!
(20:59) Morigan: "To jsi hodný," řeknu ledově.
(20:59) Ketryn: Tak další překvapení, u něj člověk fakt nevíš ani vteřinu-
(20:59) Ketryn: "Děkujem."
(21:02) Morigan: "Hodný rovná se blbý," konstatuje hořce. "A vážně se cítím zneužívaný. Ale nemůžu si pomoct," obrátí se k odchodu.
(21:04) Ketryn: Ach jo, to jen nevěřícně zakroutím hlavou.
(21:14) Morigan: "Tuhle výmluvu použiju, až tě znovu praštím," ušklíbnu se.
(21:15) Morigan: "Vážně?" nepohorší ho to. "Tak to abych ti dal nějaký pěkný důvod. Hezký den, dámy," rozloučí se a potichu vyklouzne ze dveří.
(21:20) Ketryn: "Já nějak stále nestačím zírat a nevím, co si myslet..." konstatuji, když odejde.
(21:20) Morigan: "Možná jsem mu měla ty zlomená žebra nechat neošetřené o něco dýl!" pronesu. Ale po chvíli se tím přestanu zabývat. "No, jestli nás za nimi vezme, tak to bude jedno. Vždyť my teď ani nevíme, kde jdou."
(21:23) Ketryn: "To nevíme... Snad se k nim nějak dostaneme. Ta nevědomost jim musí lézt na mozek :-( A chtěla bych Sigfrieda konečně zas vidět."
(21:24) Morigan: "No právě. To asi stojí za pár Garethových vtípků. I když... představa, že bude naším kapitánem není moc příjemná," zamračím se.
(21:25) Ketryn: "To ne. Ale bude nám pomáhat představa, že jedeme konečně domů."
(21:28) Morigan: "Snad ano."
(21:33) Morigan: "Myslíš, že bychom jim to měli říct?" nejsem si vůbec jistá. "Že budeme mít jaksi stejného kapitána?"
(21:34) Ketryn: "No, možná by varování neuškodilo..." uvažuji.

(20:40) Morigan: Já si taky nejsem jistá.
(20:41) Ketryn: Protože mě to přijde úplně nepodstatné kdy. Takže mám asi takový nechápavý výraz se zamyšlením, jak moc si z nás dělá srandu.
(20:47) Morigan: "To nechám na tobě, co je lepší," řeknu mu.
(20:52) Morigan: "Když na to přijde, mám radši světlo," mrkne.
(20:56) Morigan: "Gary - Garethe!!" opravím se. "Jestli nás tam můžeš vzít, řekni, co máme udělat a jestli ne, tak laskavě můžeš odejít. Tyhle tvoje dvojsmyslné, nežádané vtípky mi akorát zvedají tlak!!" naštvu se.
(20:58) Morigan: "Mě taky," poznamená.
(20:58) Ketryn: Jako taky mě tyhle jeho vtípky naprosto vytáčejí, ale teď na tebe zůstanu koukat mírně překvapeně.
(20:58) Morigan: Vzápětí se ale zatváří rezignovaněji. "Dobrá, dobrá. Myslím, že bych to mohl nějak zařídit."
(20:59) Ketryn: To obrátím zas pohled na něho! On je fakt hrozný!
(20:59) Morigan: "To jsi hodný," řeknu ledově.
(20:59) Ketryn: Tak další překvapení, u něj člověk fakt nevíš ani vteřinu-
(20:59) Ketryn: "Děkujem."
(21:02) Morigan: "Hodný rovná se blbý," konstatuje hořce. "A vážně se cítím zneužívaný. Ale nemůžu si pomoct," obrátí se k odchodu.
(21:04) Ketryn: Ach jo, to jen nevěřícně zakroutím hlavou.
(21:14) Morigan: "Tuhle výmluvu použiju, až tě znovu praštím," ušklíbnu se.
(21:15) Morigan: "Vážně?" nepohorší ho to. "Tak to abych ti dal nějaký pěkný důvod. Hezký den, dámy," rozloučí se a potichu vyklouzne ze dveří.
(21:20) Ketryn: "Já nějak stále nestačím zírat a nevím, co si myslet..." konstatuji, když odejde.
(21:20) Morigan: "Možná jsem mu měla ty zlomená žebra nechat neošetřené o něco dýl!" pronesu. Ale po chvíli se tím přestanu zabývat. "No, jestli nás za nimi vezme, tak to bude jedno. Vždyť my teď ani nevíme, kde jdou."
(21:23) Ketryn: "To nevíme... Snad se k nim nějak dostaneme. Ta nevědomost jim musí lézt na mozek :-( A chtěla bych Sigfrieda konečně zas vidět."
(21:24) Morigan: "No právě. To asi stojí za pár Garethových vtípků. I když... představa, že bude naším kapitánem není moc příjemná," zamračím se.
(21:25) Ketryn: "To ne. Ale bude nám pomáhat představa, že jedeme konečně domů."
(21:28) Morigan: "Snad ano."
(21:33) Morigan: "Myslíš, že bychom jim to měli říct?" nejsem si vůbec jistá. "Že budeme mít jaksi stejného kapitána?"
(21:34) Ketryn: "No, možná by varování neuškodilo..." uvažuji.

(19:40) Morigan: "Zdá se, že se s tím vším budeme muset srovnat," pousměje se Gareth, jako by se s tím už docela srovnal. "Máme na to ještě nějaký čas. Asi vám došlo, že nás pravděpodobně čeká další ples, tentokrát na rozloučenou?" řekne.
(19:41) Morigan: "To mi říkáš jako oficiální zprávu??" zvednu se z gauče zděšeně.
(19:42) Morigan: Pokrčí rameny. "Na oficiální zprávy je tu někdo jiný. Já říkám jen ty pravdivé zprávy. Je mi to jasné a taky... taky jsem to zaslechl."
(19:42) Ketryn: To je asi logické, ale vůbec mě to nenapadlo!! Takže nevím, jestli se mám tvářit dřív překvapeně nebo zděšeně.
(19:43) Margare-tka: "No možná by se to mohlo spojit s dvojčaty." řeknu spontálně.
(19:45) Morigan: Já jsem asi spíš zděšená. "Jestli to bude vypadat jen trochu jako minule, tak mě asi trefí šlak," přiznám.
(19:45) Morigan: "To bych nerad," řekne Gareth.
(19:45) Ketryn: Doufám, že jako minule ne...
(19:46) Morigan: "Možná, když vypiješ míň vína," navrhnu mu. "Mohlo by jít leccos jednodušeji."
(19:46) Margare-tka: "No...." vzpomenu si na jeho návštěvu v naší ložnici.
(19:48) Morigan: "To se všeobecně říká," usměje se Gareth dvojsmyslně. "Rozhodně děkuji za radu, dám si na to pozor."
(19:49) Ketryn: No to doufám, že dá! Minule to byla hodně krize!
(19:52) Morigan: No to byla!
(19:57) Morigan: "Nemáš náhodou pořád domácí vězení?" zeptám se raději.
(19:57) Morigan: "Jak by mohl mít kapitán lodi domácí vězení?"
(19:58) Margare-tka: No asi mu ho Yanick zrušil na tvoje prosby.
(19:58) Ketryn: To je taky fakt. Ale bylo by lepší, aby na ten ples nesměl vycházet z pokoje...
(20:00) Morigan: "Jestli se mě chceš zeptat, princezno, jestli bych vás nemohl náhodou dostat k vězňům, abyste jim mohly sdělit tu skvělou zprávu," podívá se mi do očí, "tak upozorňuji, že to už bych se cítil dost zneužívaný."
(20:01) Morigan: Nadechnu se, ale zase vydechnu, jelikož jsem asi něco podobného chtěla říct. Založím si ruce. "Zneužívaný?" zopakuji ironicky.
(20:02) Morigan: "Ano, přesně tak, zneužívaný. Velice," přikývne.
(20:02) Ketryn: Zneužívaný je v téhle situaci fakt vtipné slovo :-D
(20:02) Ketryn: Jako bylo by to bezvadné, ale po tom všem, co už udělal, jsem se to neopovažovala navrhnout.
(20:03) Morigan: No já jsem se chtěla zeptat.
(20:09) Margare-tka: No to tedy je..... á mu dám zneužívaný.
(20:15) Ketryn: "Za chvíli ti tohle hrozné zneužívání skončí," mrknu na něho. "Nechtěl bys to prosím ještě promyslet a když tak to pro nás ještě jednou udělat?" rozhodnu se to zformulovat do otázky. Toho, jestli nás tam pustí Yanick, bychom se ještě dlouho nemusely dočkat.
(20:29) Margare-tka: Ach jo, tohle ještě budou nervy.
(20:33) Morigan: Přistoupí k nám blíž. "Ale mělo by to být v noci, nebo ve dne?" zeptá se.
(20:35) Margare-tka: "A nemyslíš, že je už to jedno, když je to vyřešené??"
(20:37) Ketryn: Divám se na něj a přemýšlím, do jaké míry je to ironie??

(20:24) Morigan: "A ty snad ano?"
(20:24) Ketryn: Jako ho umravníme do nějakých snesitelných mezí, to by mě tedy fakt zajímalo! Když ho tak vidím, tak si začínám zoufat.
(20:24) Morigan: Já právě taky.
(20:28) Morigan: "Netuším, na co narážíš!" řeknu ledově.
(20:29) Morigan: "Když tak nad tím přemýšlím, možná to bude docela zábavná plavba..." založí si ruce.
(20:29) Morigan: "Měl by sis uvědomit, že nikdo z nich už nebude zajatec," upozorním ho.
(20:30) Ketryn: Doufám, že to bude brát na vědomí!
(20:30) Morigan: "Snažíš se mě vyděsit? To jsi vedle, princezno, já se jich nebojím."
(20:33) Ketryn: "Garethe, všichni přeci budeme chtít, aby plavba proběhla bez nějakých problémů, ne?" zkusím to.
(20:59) Margare-tka: "Právě, ale bude asi složitý nějak spojit dvě komunity."
(21:01) Margare-tka: Myslím, že by jsi ho trochu postrašit měla.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(21:38) Morigan: "Komunity?" ušklíbne se Gareth, jako bys řekla sprosté slovo.
(21:38) Morigan: No, už to začíná, pomyslím si.
(21:42) Ketryn: No jako je to trochu divné mluvit o elundech jako o komunitě :-D Ještě jsme zdaleka nikam nevypluli a Gareth už je naježený... Asi bude lepší mlčet.
(21:43) Morigan: Taky mi to přijde trochu divné.
(21:44) Morigan: "Myslím, že ničemu neprospěje, když se všem pokusíš tu plavbu znepříjemnit, Gary," namítnu.
(21:46) Morigan: "Líbí se mi, když mi říkáš Gary," odlepí se od zdi.
(21:46) Morigan: "Jak dlouho myslíš, že budou ty přípravy trvat?" dělám, že jsem ho neslyšela.
(21:46) Ketryn: Morigan, ty si to vůbec nevylepšuješ!
(21:46) Morigan: No, to ne.
(21:46) Ketryn: No, to je ta pravá otázka.
(21:53) Morigan: Garetha tím trochu zaskočím. "Nevím, ještě jsem se neujal svých kapitánských povinností, Týden, možná víc. Záleží na tom, jak je Attis zásobovaný."
(21:54) Ketryn: Tak týden nebo i o trochu víc by bylo dobré.
(21:55) Margare-tka: No jako já jsem se ho trochu lekla, když jsem viděla, jak se odlepuje od zdi se vzrušeným výrazem.
(22:05) Morigan: Taky mi to přijde docela ucházející. Snad to tak bude.
(22:05) Morigan: "Dobře," řeknu. "To by šlo."
(22:06) Morigan: "Zdá se, že se budeme muset smířit s tím, že se ještě nebudeme loučit," řekne nám mírně škodolibě. "Možná to není až tak nejhorší věc, co se mi mohla stát."
(22:07) Morigan: "To si možná myslíš teď," neubráním se.
(22:14) Morigan: "Ale no tak, princezno," zatváří se pobaveně. "Jestli mě chtěl otec vytrestat, tak se mu to moc nepodařilo. Ale nebudeme mu to říkat, že ne?"
(22:14) Morigan: "Především ti projevil svou důvěru," upozorním ho.
(22:15) Morigan: "No, pokud si zbytek posádky striktně obsadí sám, zase takový kus důvěry to není. Ale dobře, přiznávám, překvapil mě, to ano. Vás ovšem taky."
(22:19) Margare-tka: Ne nebudu říkat nic. Ale stejně si myslím, že by jsi mu měla říct o jeho chování a že by měl přeprogramovat plány. Stejjně tě polovinu cesty neuvidí.

(17:12) Ketryn -> Morigan: Jsem překvapená z toho, že to nevěděl ani Loreen. "Mně to po tom všem, co se dělo, překvapilo hodně," přiznám. "A jsem překvapená i z toho, že král nepustil i ostatní prince."
(17:13) Morigan -> Ketryn: "Spolu toho způsobili už dost, nejspíš," usoudí.
(17:16) Ketryn -> Morigan: "Asi ano," usměji se. "I když teď už by se snad nic dít nemělo. Snad plavba tam i zpět proběhne bez větších obtíží, i když je zima."
(17:20) Morigan -> Ketryn: "Taky si to přeji," řekne Loreen.
(17:24) Ketryn -> Morigan: "Plout v zimě není zrovna ideální, ale co se dá dělat..."
(17:25) Ketryn -> Morigan: "Pojedete na svátky do paláce, nebo budete zůstávat tady na Attisu?" převedu raději řeč jinam
(17:53) Morigan -> Ketryn: "To záleží, co si bude přát král. Řekl bych, že chvíli potrvá, než se to tady všechno uklidní."
(17:55) Morigan -> Ketryn: "Víš, že kdybyste nechtěly, můžete tady zůstal. I lady Morigan to zcela určitě ví," řekne ti.
(17:58) Ketryn -> Morigan: "Až odjedeme, tak to tu snad zas budete mít klidnější. Mám pocit, že s sebou tak trochu přitahujeme problémy," usměju se nad tou představou, že to v našem okolí opravdu není klidné.
(18:00) Ketryn -> Morigan: "Já vím. Všechny to víme. Ale teď to nejde... Našli jsme teď domov jinde a nechceme se ho jen tak vzdát," řeknu popravdě, i když musím uznat, že na jednu stranu mi odjezd odtud přijde líto.
(18:23) Morigan -> Ketryn: Loreen to už nekomentuje, jenom ti věnuje významný pohled.
(18:29) Ketryn -> Morigan: "Byly jsme tu opravdu šťastné, ale nejde to jen tak vrátit a vše ostatní hodit za hlavu..." dodám ještě, ale pak už raději pokračuji v jídle, jelikož mě ty jeho významné pohledy tak nějak znervózňují.
(18:41) Morigan: Když se ocitneme samy, ani nevím, co mám říct. "Yanick mě vždycky překvapí," konstatuji.
(18:43) Ketryn: "Tak mě tím dost překvapil," souhlasím.
(18:44) Morigan: "Nejsem si jistá, jestli je to dobrý nápad."
(18:45) Ketryn: "Tobě to pobyt na lodi možná trochu zkomplikuje," uvažuji.
(18:47) Morigan: "Yanick musí vědět, že tím docela riskuje...ale asi mu to nevadí. Je fakt, že on neví, co Gareth udělal na lodi Ragnarovi, když jsme pluli sem, ale stejně... vůbec se mi nelíbí, co z toho může vzniknout."
(18:48) Ketryn: "Myslíš, že by Gareth mohl dělat ještě nějaké větší problémy?" obávám se.
(18:48) Morigan: "Nebo Ragnar," ušklíbnu se.
(18:50) Ketryn: "Ježiš, to doufám, že ne! Nějaká rvačka by nám ještě chyběla. Řekneš mu, že čekáš dvojčata a budeme doufat, že ho to udrží mimo po celou plavbu.§

15:46) Morigan: "A dobrého kapitána," pokračuje. "Který zvládne celou tu situaci a na kterého se budu moci spolehnout. Ujal bych se toho sám, ale je pochopitelné, že jako král nemohu opustit Lúúder na tak dlouhou dobu zrovna teď. Proto jsem usoudil, že se nechám zastupovat tím nejadekvátnějším zástupcem - Garethe, chci aby ses stal kapitánem lodi a velel plavbě. Tvé zkušenosti s velením na moři a plavbou do Daërie můžeš nyní zužitkovat tím nejlepším možným způsobem. A můžeš tak částečně napravit škody, co jsi způsobil."
(15:47) Ketryn: No, tak teď jsem překvapená celkem dost!
(15:50) Morigan: Já svůj udivený výraz ani neovládám.
(15:51) Morigan: Nejvíc to ale asi šokuje všechny tři prince, včetně Garetha.
(15:51) Morigan: "To myslíš vážně?" vydechne Gareth.
(15:56) Morigan: "Ovšem," odvětí Yanick. Evidentně to opravdu vážně myslí. "Jsi můj prvorozený, kdo jiný by mě měl zastoupit? Navíc si myslím, že jsi opravdu dobrý kapitán, když pominu tedy všechny ty vedlejší věci..."
(15:58) Ketryn: Snažím se s tím udivením vyrovnat, aby to na mě nebylo tolik znát. Jako takhle to zní opravdu logicky, ale po tom všem, co se dělo, by mě to vůbec nenapadlo.
(16:02) Morigan: Nicolas vyskočí na nohy. "Žádám o povolení doprovázet svého bratra, můj králi," vyhrkne. Bren´an vyskočí taky, i když nic nestihne říct, dává najevo stejné přání.
(16:03) Ketryn: Neubráním se a pomyslím si, jak jsou roztomilí :-)
(16:03) Morigan: Yanick se pousměje. "Loajalita vás tří je velmi silná, ale v tomhle případě bude rozhodně dobré pro nás všechny, i pro vás, když se na chvíli rozdělíte a budete se věnovat svým vlastním úkolům samostatně. Společně jste někdy dost nebezpeční."
(16:03) Morigan: "Gareth to jistojistě zvládne sám, ačkoliv to nebude jednoduché," poznamená Yanick.
(16:05) Ketryn: Tak tohle bylo na druhou stranu docela kruté, že jim to nechce dovolit.
(16:07) Morigan: "Nebo se chceš opět schovávat za svými bratry?" zeptá se Garetha, když vidí jeho výraz. "Nebo to zkusíš pro změnu sám?"
(16:08) Morigan: "Za nikoho se neschovávám!" procedí Gareth skrz zuby. "Samozřejmě to přijímám."
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(16:22) Morigan: Já mám pocit, že tam z toho asi nepromluvím.
(16:24) Margare-tka: NO to já taky, jako dobře je rozdělil.
(16:24) Margare-tka: le nevím jestli je to dobré.
(16:26) Ketryn: Margaret, ty si zase protiřečíš :-D
(16:26) Morigan: Nicolas chce silně protestovat, ale nakonec se ovládne a posadí se. Myslím, že po tomhle se někteří z nás budou mít problém v klidu naobědvat.
(16:27) Margare-tka: Jako to že to rozebíral mě trochu rozhodilo.... jelikož mám opravdu velký pocit provinění, že je tu zase nechávám, ale musím za Sárou.
(16:29) Morigan: Chytím Nicolase za ruku, aby se uklidnil. T
(17:02) Ketryn: Já mám chuť k jídlu asi takovou všelijakou, je toho dost, co mi dělá neurotický žaludek.
(17:06) Morigan: Celý oběd se snažím vyrovnat s tou představou, že Gareth bude velet elundské posádce, která nás poveze domů. Neubráním se tomu, abych se po vás nedívala.
17:08) Margare-tka: No to já taky, ten se bude divit, až vás uvidí s Ragnarem.
(17:09) Margare-tka: Snažím se to kompenzovat a povídám si. Mám opravdu špatný pocit, že jedeme pryč.

13:01) Morigan: Ani si nezkouším jít lehnout, tedy určitě ne hned. "Já vlastně stejně nebudu mít nikdy klid, i když budu na druhém konci světa!!" uvědomím si. "To platí snad jenom ve chvílích, kdy se teleportujeme do jiných světů!!!"

(13:09) Margare-tka: "Nebo budeš... ono se to vyřeší... jen to bude těžký, myslím, že bychom si ale jít lehnout měly. Aspoň lehnout."
(13:40) Morigan: Pak se ale trochu uklidním. "Nic hrozného se neděje," usoudím. "Zatím."
(13:58) Morigan: Jdu si lehnout, ale usnout se nám nepodaří ještě nějakou dobu.
(14:03) Margare-tka: NO tak se snažím nějak uklidnit myšlenky.
(14:03) Margare-tka: A moíc nemluvím abychjh vás nerušila, kdyby jste náhodou už spaly.¨
(14:11) Morigan: Říkám si, až usnu, jestli se mi bude zdát o Derekovi...sice je to opravdu jen sen a nic se v něm skoro neděje, ale ten pocit, že je to možná řízené, není příjemný.
(14:15) Margare-tka: No nedivím se, já bych nejraději aby se ti o něm nezdálo.... a už aby jsi byla s Ragnarem, tak se ti pak Derek nedostane... a ke všemu jsi si měla udělat ten štít. "Budeš si dělat ten štít na spaní?" zeptám se tě.
(14:43) Morigan: "Asi jo, když to Nial říkal," odpovím.
(14:45) Morigan: Ten myšlenkový štít si udělám a pak se pokusím usnout.
(14:48) Morigan: Moc nám to nejde a ráno podle toho také vypadáme. Přijde nám pozvánka na společný oběd, což nás nenadchne, ale dalo se to čekat.
(14:55) Margare-tka: No tak to tam budeme vypadat.
(14:58) Morigan: No to budeme. Samozřejmě je ale nemyslitelné, abychom odmítli.
(15:07) Ketryn: No, vypadat budeme asi dost použitě. Jsem ráno dost bez nálady a společný oběd mi na ni vůbec nepřidá... ale co se dá dělat.
(15:09) Morigan: Dostatečně včas před obědem, protože jsme trochu zpomalené, se jdeme upravovat.
(15:13) Ketryn: Jo, to bude chtít celkem dost času, mám asi dost takových záseků.
(15:18) Morigan: Na obědě jsou opět všichni u velkého stolu. Sedíme tam, co vždycky.
(15:23) Ketryn: Tak všechny pozdravím a jdu se pak posadit. Snažím se na chvíli problémy ze Svobodné pustit z hlavy a aktivně se účastnit konverzace. Bavím se hlavně s Linett nebo s Loreenem.
(15:24) Morigan: Když se usadíme, Yanick povstane. "Nebudu vám dlouze opakovat, co jste se již všichni určitě dozvěděli - dospěli jsme se Seveřany k určité mírové dohodě a tudíž jim bude dovoleno opustit Lúúder. S nimi bohužel odpluje i naše drahá návštěva, tedy pokud dámy nezměnily názor," podívá se postupně po nás všech významným pohledem.
(15:31) Morigan: Snažím se ho nevraždit pohledem, že to ještě takhle rozmazává.
(15:32) Ketryn: Taky se snažím udržovat normální výraz a jen mírně zavrtím hlavou.
(15:33) Ketryn: Jak se tváří ostatní?
(15:34) Ketryn: Není zrovna příjemné, že to tu takhle rozebírá. Kvůli naším dětem se cítím provinile.
(15:36) Morigan: Všichni ostatní si taky udržují celkem normální výraz.
(15:40) Morigan: "Také jsem učinil ještě jedno důležité rozhodnutí," pokračuje Yanick. "Protože varjagské lodě jsou nyní obě naše, musíme dopravit své zajatce i ostatní do Daërie jinak, jak zní naše dohoda. Pošlu jednu loď i s posádkou, která odveze varjagy a vrátí se následně s lodí zpět. Nebude to jednoduchá plavba, jsme uprostřed zimy, ale naše lodě jsou také velmi dobré. Vyžaduje to samozřejmě i dobrou posádku."
(15:44) Ketryn: Poslouchám ho a jsem trochu překvapená, že se rozhodl o tom tady takhle detailněji mluvit.

(21:22) Morigan: Spojení se ukončí, ale stihneme se domluvit na další. Tedy na pokus o další. To budeme ráno vypadat, protože teď jen tak neusneme.(21:24) Ketryn: Já mám pocit, že určitě neusnu. "Do háje..." ulevím si a nejraději bych taky něco nakopla.

(22:03) Ketryn: "Jasně, my jsme odjely dobrovolně!!"
(22:03) Margare-tka: Já na něj koukám..... On to fakt vážně nepřenese přes srdce. Jako že bycho měly nějak na výběr.
(22:05) Ketryn: "A nech toho! Morigan a Nial se nespojují pro to, abychom se my dva mohli hádat."
(22:12) Morigan: Richie nakopne něco, co z našeho pohledu není vidět a odkráčí, pravděpodobně ze stanu.
(22:13) Ketryn: "Bezva..." vzdychnu si pro sebe.
(22:14) Morigan: "Zkusíme se na to zaměřit ještě víc," vzdychne Nial. "Nezapomínej na zesílení štítu, holčičko," připomene mi. "Můžeš čarovat dobře?"
(22:17) Morigan: "Ano, můžu," ujistím ho.
(22:18) Ketryn: Jsem ráda, že aspoň Nial už se uklidnil. "Možná byste se mohli domluvit na nějaký konkrétní den a hodinu na další spojení, dokud to ještě jde...." podívám se na tebe.
(22:19) Margare-tka: "No co když se zase nebude dařit se spojit."
(22:21) Morigan: "Tak povést se to nemusí, tak je to vždycky," vzdychnu. "Můžeme to zkoušet každý den kolem jedenácté..."
(22:26) Morigan: "Dobře," přislíbí Nial. "Buď na sebe opatrná, ano?"
(22:29) Margare-tka: Jsem ráda, že jste se doluvili. Jako docela ráda bych se zeptala a to jestli je Loren v pořádku.... ale bojím se, že bych se z toho všeho asi zhroutila.

(20:49) Morigan: "Asi víš dobře jak, když to říkáš tímhle tónem," odseknu.
(20:50) Margare-tka: No mě taky..... jako mohl by se uvést do úplného stavu zámrzu a byl by klid.
(20:50) Margare-tka: Mám chuť se zeptat jak.
(20:51) Morigan: "Má silnou mysl, prostě se chytá jen jakékoli cesty a hledá pomoc. Je to instinktivní," řekne Miki utěšujícím tónem.
(20:52) Margare-tka: Hm... pomyslím si.
(20:52) Ketryn: No já nevím, mě to připadalo dost záměrné, když Rogera budil... Ale už mlčím.
(20:53) Morigan: "To se dá pochopit," řeknu pohnutým hlasem. "Jen..."
(20:54) Morigan: "Jen nikdo nečekal, že by to bylo možné," doplní Miki. "To ano. Neboj se, Morigan, hlídáme ho, není třeba se znepokojovat. Pokus si zesílit myšlenkový štít, než půjdeš spát, mohlo by to pomoci."
(20:55) Ketryn: "A Rogera s Moredem nějak chráníte?" neudržím se. "Mají aspoň ty amulety...?"
(20:57) Morigan: "V rámci možností jsme nějaké amulety vyrobili," přikývne Miki.
(21:06) Margare-tka: "No jako tak trochu mi to ak jsi to vyprávěla Kat připomíná toho Rigmoora a ten měl rco dočinění s magií krve taky... dělal vám to s Rodgerem taky ne? "
(21:09) Ketryn: "Hm..." přikývnu.
(21:13) Margare-tka: Jako úplně mě nenapadlo, že by to mohlo vadit.
(21:16) Ketryn: Co vadit, teď to nějak nechápu, jak to myslíš :-D
(21:24) Margare-tka: No jako , že to není to není podvědomé chtění se s někým spojit, ale záměr.
(21:25) Margare-tka: //Holky emu to tak sluší, když má ty vlasy stažené do falešnýho culíku:-)//
(21:26) Morigan: //No, ne že bychom to nevěděly, když nám to říkáš už minimálně podruhé :-D//
(21:26) Margare-tka: //Jo to není pravda.//
(21:28) Morigan: Nikdo z nich nechápe, co tím Margaret myslí.
(21:32) Ketryn: //Věříme ti to, Margaret :-)//
(21:38) Ketryn: "Rigmoor mě ve snech volal k Rogerovi záměrně. Pak to po zabití Morgolitha zmizelo a vrátilo se to po konjunkci a když Derek začal používat Magii krve. Dneska mě tam ale nepřivolal záměrně, překvapilo ho, že tam jsem," vysvětlím Margaret.
(21:43) Morigan: "Není spíš divné, že jsi napojená na NĚJ??" poznamená Richie.
(21:43) Margare-tka: "Dobře, jen jsem se snažila najít nějakou spojitost."
(21:46) Ketryn: "No má to spojitost," odpovím Margaret. "Je to stejné jako před tím, tak si myslím, že to souvisí s používáním Magie krve. Jen tam teď není Rigmoor."
(21:47) Ketryn: "Na něj myslíš na Rogera?" zamračím se na Richieho.
(21:48) Morigan -> Ketryn: Jistě, že myslí.
(21:53) Ketryn: (Jako by mu vadilo, že mě v tomhle smyslu nemá jen pro sebe :-D) "Asi se ráda napojuju," ušklíbnu se. "Jen chodím ve snech tam, kde je, když se něco děje. On o tom nevím. Třeba mě nějak poznamenala Magie krve, když ti sebral tvou magii."
(21:55) Ketryn: "Nemůžete Derek uspat nějak hlouběji," ptám se jich. "Nepomohl by třeba ruelon nebo tak něco?"
(21:56) Morigan: "Nebo má ze všech tvých lásek privilegované místo. Ach... to by asi někdo nerad slyšel," ušklíbne se Richie a myslí na Sigfrieda.
(21:57) Morigan: "Spí nejhlouběji, jak je to jen možné," vysvětlí Miki. "Jeho tep je tak pomalý a slabý, že je prakticky mrtvý."
(21:57) Ketryn: Zůstanu na něj zírat.
(21:58) Morigan: "A ruelon má, že?" řeknu, jako bych odpověď znala a mimoděk se dotknu svého zápěstí.
(21:58) Morigan: "Ano, má ruelonové náramky... ty to cítíš?" řekne Nial s obavou.
(21:59) Morigan: "Nebolí to, je to jen pocit... teď už ani to ne, jen... zpočátku," vysvětlím.
(21:59) Ketryn: "Samozřejmě, že má své privilegované místo!" vrátím mu to. "Jen nechápu, co to sem teď taháš."
(22:00) Ketryn: To teď zůstanu koukat na tebe.
(22:00) Margare-tka: No fajn ještě post milenecká hádka....¨
(22:00) Margare-tka: Jako ty tečky ani nevím kde se tam vzaly, asi to byla silná myšlenka....
(22:01) Morigan: Richie se naštve. "Tak proč jsi nezůstala s tím idiotem tady a musela jet někam za jiným na nějaký zasněžený ostrov barbarů??" odsekne.
(22:02) Morigan: "Richie, to si děláš srandu??" seřvu ho. "Mlč!"

(18:05) Morigan: Dívám se na Niala, jak tam stojí. Rozcuchaný a s nejistým, nervózním výrazem vypadá velmi mladě a já bych nejraději proskočila zrcadlem a objala ho, kdyby to šlo.
(18:06) Morigan: Nějak ale nevím, co mu říct a ani on to asi neví.
(18:07) Morigan -> Ketryn: No, to je bezva, pomyslí si Richie. Nejdřív všechny vyburcujou a pak mlčí!
(18:13) Morigan: "Já..." začnu nejistě. "Zkoušela jsem se s tebou spojit už předtím, ale nevyšlo to."
(18:14) Morigan: "Já taky," řekne Nial.
(18:15) Morigan: Když se na sebe opět pár vteřin jen významně díváme, Richie protočí oči.
(18:15) Morigan -> Ketryn: Doufám, že kvůli tomu vřelému zírání tady nejsme!! myslí si.
(18:18) Morigan: "Co se děje s Derekem?" pronesu pak.
(18:21) Morigan: Nial polkne. "Nevíme. Jen se domníváme, že i přes ten magický spánek... nějak... pracuje se svou myslí."
(18:23) Morigan: "Jak?" nechápu.
(18:33) Morigan: "To je dost sporné," vloží se do toho opatrně Miki. "Zkrátka v takovém stavu v jakém je, by jeho mysl měla být... prakticky mrtvá."
(18:33) Morigan: "Ale ne úplně," doplním to, co chtěl říct v podtextu.
(18:39) Morigan: "Nedokážu přesně říct, jaké to je, když jsem nikdy v takovém spánku nebyl," řekne Miki upřímně. "Ale měl by být uzavřený v jedné části své mysli. Nevím, co může cítit, jestli vůbec něco. Každopádně je to naprosté vězení, mělo by být nemožné, aby se byť jen malou částí nějak... dostal ven."
(18:40) Morigan: "Ale vy se domníváte, že to přece jenom nějak udělal, že?" řeknu tiše a vůbec se mi nelíbí, že by odpověď měla být kladná.
(18:43) Morigan: "Není to vůbec jisté," snaží se mě uklidnit Nial. "Jsou to opravdu jen domněnky..."
(18:54) Morigan: "Na základě čeho?"
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(19:25) Ketryn: "Morigan, já jsem ti to říkala! A nejsou to domněnky!" nevydržím to. "On dokáže navštěvovat lidi ve spánku a právě teď se třeba ještě baví s Rogerem!" Mám po tom zážitku nervy dost na pochodu, takže se omluvám, že jsem vám do toho tak skočila.
(19:27) Ketryn: "Mluvíte o tom s Vyvolenými? Volá je k sobě..."
(20:04) Morigan -> Ketryn: Richieho škodolibě pobaví, že jim říkáš Vyvolení, protože to oba nesnáší.
(20:06) Morigan: "U těch to začalo," odpoví ti Nial klidně.
(20:06) Morigan: "Kdy?" zajímá mě.
(20:07) Morigan: "Už je to delší dobu, určitě dva týdny, možná déle. Přišli za námi, že se obávají nějakého spojení..."
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(20:09) Ketryn -> Morigan: (V tomhle stavu mě nějaký útlocit ohledně oslovení opustil :-D Jim bych tak nikdy neřekla! V tom rozrušení to bylo jednodušší jedno slovo.)
(20:09) Ketryn: Je mi z toho čím dál hůř...
(20:10) Margare-tka: No já tam nemám daleko ke mdlobám.

(21:44) Morigan -> Ketryn: "Cože??" probere to Niala. Mikiho taky. "Bohové, to ne...myslel jsem, že jí se to vyhne, že je..." vstane a tak jak je, jde k zrcadlu.
(21:45) Ketryn: Aspoň se snad dozvíme, co všechno vědí.
(21:46) Ketryn -> Morigan: Aspoň se snad dozvíme, co všechno vědí.
(21:46) Morigan -> Ketryn: "Pomůžu ti, zkusím to," postaví se za něj Miki.
(21:46) Ketryn -> Morigan: Doufám, že už se taky snažíš.
(21:59) Morigan: Zrcadlo dostane matný modravý lesk, který se zjasňuje a uprostřed zprůhledňuje. Nakonec tam zůstane nejasný obraz Niala, Mikiho a Richieho. Všichni jsou v košilích a rozcuchaní, jako by se právě vzbudili - což je pravda.
(22:00) Ketryn: Uf, jsem ráda, že se to povedlo.
(22:01) Ketryn: (Takhle vypadají celkem vtipně :-D)
(22:02) Morigan: (No to vypadají, ale my asi taky :-D)
(22:02) Ketryn: "Ahoj," zdravím je všechny napjatě.
(22:02) Margare-tka: Zaraduji se že se ti to povedlo.:-)
(22:02) Margare-tka: "Super Morigan."
(22:03) Margare-tka: "Ahoj." ale sleduji tebe jak ti je.

(20:44) Ketryn: "Mně se to taky nelíbí, vůbec. A proto si myslím, že by to čarodějové měli vědět co nejdřív a pořádně si s Rogerem a Moredem promluvit. Konečně by je měli začít poslouchat. Vždyť se obávají, že může něco dělat, a tohle by byl důkaz."
(20:44) Margare-tka: "On si tě všiml??"
(20:45) Margare-tka: "Bože myslím, že by se s tím mělo udělat něco co už to napořád vyřeší.... ale bůh ví jaký vliv by to na tebe mělo."
(20:45) Ketryn: "Jo, myslela jsem si, že mě vidět nemůže, ale pak se to trochu zvrtlo, když jsem nepromyšleně promluvila na Rogera..." přiznám.
(20:46) Margare-tka: "A co jsi mu říkala."
(20:47) Ketryn: "Nic, jen mi ujelo zoufalé zaúpění, když se Derekovi podařilo ho vzbudit."
(20:47) Ketryn: "Kdo ví, co mu tam teď říká nebo co!!" dodám zoufale.
(20:48) Morigan: "To je divné," konstatuji.
(20:49) Ketryn: "Morigan, zkus se s Nialem spojit..."
(20:49) Margare-tka: "Kat tak se ještě pokus napojit na Richieho, třeba to teď půjde a ty na Niala a uvidíme."
(20:50) Morigan: "Nešlo to ani večer," řeknu, ale zvednu se a jdu k zrcadlu.
(20:50) Ketryn: "No já bych to zkusila..." odpovídám s pohledem na Morigan. "Tak já zkusím to pouto."
(20:50) Ketryn -> Morigan: Můžu?
(20:51) Morigan -> Ketryn: Ano.
(20:51) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(20:52) Ketryn -> Morigan: Konečně! Jen doufám, že jestli spí, tak se mi ho povede vzbudit.
(20:53) Morigan -> Ketryn: Richie spal, ale tvoje pouto ho probudilo. Není z toho nadšený. "Do háje," zamumlá si a obrátí se na druhý bok. Je unavený a nejraději by spal dál.
(20:53) Ketryn -> Morigan: "RICHIE! VNÍMEJ MĚ!" zakřičím mu v hlavě.
(20:54) Ketryn -> Morigan: "Musíš za Nialem. Morigan se s ním snaží spojit. HNED!"
(20:54) Ketryn -> Morigan: "Jde o Dereka."
(20:55) Ketryn -> Morigan: "Spojení Morigan a Niala! Hned!" opakuji.
(20:55) Margare-tka: Tak se modlím aby ti to šlo.
(20:56) Margare-tka: Tak držím palce oboum... jako lepší to vyřešit teď než se nějak vracet kvuli tomu debilovi ze severu.
(21:03) Morigan -> Ketryn: "Cože?? To snad nemyslíš vážně..." zaúpí.
(21:05) Ketryn -> Morigan: "Vstávej! Je to důležité! Derek něco dělá!"
(21:08) Ketryn -> Morigan: "Musíme s vámi mluvit."
(21:13) Ketryn -> Morigan: (Teď mě napadlo, že to třeba vědí... Ale to je jedno, když tak snad bude aspoň to spojení, o které jsme usilovaly.)
(21:16) Morigan: //To fakt není možné, od té doby, co Travis nemá ten program na přitahování, tak ani já na sobě nemívám tolik duší navíc, většinou žádné...//
(21:16) Morigan -> Ketryn: Richie se namáhavě zvedne a hledá plášť. "To si ze mě děláte srandu..." mumlá si. "Spíte vůbec někdy??"
(21:16) Ketryn -> Morigan: //To jste fakt hodně propojení :-)//
(21:18) Ketryn -> Morigan: "Jo, když mi do hlavy neleze Derek..." ušklíbnu se pro sebe. "Kdyby to spojení nešlo, tak to zkuste zas zítra večer v deset, jo?"
(21:21) Margare-tka: //No tak jste si je asi fakt předávali.//
(21:21) Ketryn -> Morigan: "Derek působí na Vyvolené a volá je k sobě. Mluvíte s nimi o tom?" ptám se dokud to jde.
(21:25) Morigan -> Ketryn: Richie vyrazí do mrazivé noci a rozklepe se. O tvých myšlenkách moc není schopen přemýšlet.
(21:26) Ketryn -> Morigan: Tak doufám, že přidá do kroku.
(21:36) Morigan -> Ketryn: Vpadne do stanu, kde spí Nial s Mikim a jen trochu tam svítí olejová lampa. "Niali!" nebere ohledy. "Vzbuď se!"
(21:36) Ketryn -> Morigan: Když je rozmrzelý, tak je fakt neomalený.
(21:38) Morigan -> Ketryn: Samozřejmě se vzbudí i Miki. "Co se stalo?" posadí se Nial.
(21:38) Margare-tka: Neruším vás a doufám.
(21:38) Morigan -> Ketryn: "Pouto," řekne stručně. "Morigan se pokouší o spojení. Jde o Dereka, nebo co..."

(18:36) Ketryn -> Morigan: "Měla jsem takový ten skutečný sen, kdy chodím v noci za Rogerem. Mám pocit, že to nějak souvisí s činností magie krve."
(18:37) Ketryn -> Morigan: "A nebyl to JEN sen, tohle bylo skutečné. On se snaží na ně nějak působit. A rozhodně nevypadal nějak slabě."
(18:47) Morigan -> Ketryn: "No, trochu to smysl dává," řeknu váhavě. "Oni byli na magii krve taky navázaní a to dost, přestože ji sami nepoužívali jako čarodějové... taková vazba asi trochu trvá navždy..."
(18:49) Ketryn -> Morigan: "Já vím, a bála jsem se toho. Ale čarodějové to musí vědět a měli by tomu věnovat pozornost. Co když je postupně zvládne ovládat...?" poslední slovo dořeknu se zadrhnutým hlasem. "Já nevím, jak moc to s nimi řeší...obávám se, že moc ne."
(18:51) Ketryn -> Morigan: "Třeba plaším zbytečně a vědí to... Ale ono to prostě bylo hrozné," snažím se nějak uklidnit. "Pochybuji ale, že Roger se svými sny chodí za čaroději... ten se spíš uzavře ještě víc," ušklíbnu se.
(19:09) Morigan -> Ketryn: "Já nevím, nemyslím si, že by mohl někoho ovládat, když je v magickém spánku... pokud se záměrně někomu dostal do snů, byl by to teda nečekaně náročný kousek."
(19:12) Ketryn -> Morigan: "On se tam ale dostal! Snažil se Rogera v tom snu vzbudit a podařilo se mu to. Snaží se s nimi takhle komunikovat! Kdo ví, čeho všeho je schopný i ve spánku. Sama jsem to dost nepříjemně pocítila."
(19:14) Ketryn -> Morigan: "Zkus se prosím spojit s Nialem," naléhám. "Můžu zkusit upozornit Richieho... Nebo já nevím..." jsem z toho dost vyvedená z míry.
(19:27) Morigan -> Ketryn: "Jako teď? Myslím, že bude spát..."
(19:31) Ketryn -> Morigan: "To asi bude. Ale když se s tebou spojil Desmond, tak jsi taky spala, a šlo to."
(19:51) Margare-tka: Vzbudí mě to??

(17:31) Ketryn -> Morigan: Bojím se, co zas magie krve může dělat...
(17:33) Morigan -> Ketryn: V druhé místnosti stanu opravdu spí Roger na posteli, ale u té postele sedí na židli Derek a dívá se na něj.
(17:34) Ketryn -> Morigan: Cože??? No do háje...! Zůstanu stát jak přimražená.
(17:37) Ketryn -> Morigan: Dělá něco? Pokud ne, tak zkusím jít blíž. A nevím, jestli se bát, jestli mě uvidí.
(17:38) Morigan -> Ketryn: "Vzbuď se," přikáže mu Derek polohlasem.
(17:39) Ketryn -> Morigan: Už jsem se ujistila, že tyhle sny jsou skutečné... A děsí mě, že za nimi chodí v snu Derek!
(17:39) Morigan -> Ketryn: Roger se neklidně pohne.
(17:40) Ketryn -> Morigan: Jdu k té posteli a nervy mi asi prasknou.
(17:40) Ketryn -> Morigan: A doufám, že se mu Rogera vzbudit nepovede.
(17:44) Morigan -> Ketryn: "Říkám vzbuď se, promluvíme si," zopakuje tichým, hlubokým hlasem.
(17:45) Morigan -> Ketryn: Roger se pohne znovu, jako by měl noční můru.
(17:46) Ketryn -> Morigan: Hlavně ať ho neposlouchá!!
(17:48) Ketryn -> Morigan: Zkusím k němu přikleknout a hladit ho po tváři a ve vlasech a něco uklidňujícího šeptat. Asi je to k ničemu, protože mě vnímat nedokáže, ale já nevím, co dělat :-(
(17:50) Ketryn -> Morigan: Tedy doufám, že jsem v jiné realitě než Derek, ale to už by si mě snad všiml před tím.
(17:54) Margare-tka: //No tak to už tak trochu diagnoza na ústav smíření....//
(17:56) Morigan -> Ketryn: Derek vstane.. "Vzbuď se!" přikáže mu už razantněji.
(17:57) Ketryn: //Jo, mám trochu ten pocit :-D//
(17:58) Ketryn -> Morigan: Snažím se vyzařovat nějakou uklidňující pozitivní energii. A zoufale bych chtěla umět nějaké kouzlo, kterým bych Dereka neutralizovala.
(18:02) Morigan -> Ketryn: Roger sebou trhne znovu a tentokrát se posadí a otevře oči.
(18:03) Ketryn -> Morigan: "Ne, Rogere ne!!!" zaúpím si.
(18:03) Ketryn -> Morigan: "Ne, Rogere ne!!!" zaúpím si.
(18:06) Morigan -> Ketryn: V tu chvíli se Derek otočí přímo na tebe, s udiveným a zamračeným výrazem.
(18:12) Ketryn -> Morigan: A sakra...
(18:14) Margare-tka: /újako nevím jestli jsem na tom tak špatně, že bych se začala smát:-D Ale je fakt, že já bych to asi raději vypudila z hlavy a neřešila:-)//
(18:15) Ketryn -> Morigan: Myslela jsem, že mě vidět nemůže. "Nech ho na pokoji..." řeknu nesmyslně, protože nevím, co dělat. A položím Rogerovi ruku na rameno.
(18:16) Morigan -> Ketryn: Zadívá se na tebe tak, že by každý normální člověk nejraději utekl. Pohltí tě panika, až nepřirozená a tak silná, že tě dusí.
(18:18) Ketryn -> Morigan: Ouu, no to bych tedy nejraději utekla!!! :-/ Pokouším se tomu ze všech si bránit a vybavit si hezké věci, pocity a štěstí.
(18:22) Morigan -> Ketryn: Tak se probudíš.
(18:22) Margare-tka: ...
(18:23) Ketryn -> Morigan: Prudce se posadím a snažím se nějak vzpamatovat.
(18:23) Ketryn -> Morigan: Tohle je zlý...
(18:23) Ketryn -> Morigan: Hned jak se mi to povede, tak roztřeseně vstanu a jdu tě budit. "Morigan, vstávej...!"
(18:28) Morigan -> Ketryn: Proberu se okamžitě. "Co se stalo??"
(18:29) Ketryn: "Derek..." jsem tak zmatená a šokovaná, že nevím, jak vyjádřit myšlenky. "Musíš se spojit s Nialem."
(18:29) Ketryn -> Morigan: "Derek..." jsem tak zmatená a šokovaná, že nevím, jak vyjádřit myšlenky. "Musíš se spojit s Nialem."
(18:30) Ketryn -> Morigan: "Chodí za Rogerem ve snu a něco po něm chce."
(18:31) Ketryn -> Morigan: "Viděla jsem to! Byla jsem tam! Už jsem si myslela, že mě vidět nemůže, ale když jsem nerozvážně promluvila, tak si mě všiml... a to bylo zlé," vypadám zničeně.
(18:32) Morigan -> Ketryn: Snažím se to pochopit.
(18:32) Ketryn -> Morigan: "Měli by si s Rogerem konečně pořádně promluvit a nějak je ochránit!" pokračuji rozčileně.
(18:32) Ketryn -> Morigan: "S Rogerem a Moredem."

(13:24) Ketryn: //Ježiš, holky, vás tam týrají.//
(13:24) Ketryn: Tak se proberu ze spojení a honem vymýšlím, co řeknu!
(13:25) Morigan: Koukám na Kat, protože je mi jasné, že se nějaké spojení povedlo.
(13:25) Ketryn -> Morigan: Mám fakt hodně špatné svědomí, že ti zas musím lhát :-( :-/ Ale říct ti teď o Anabell, když jsi těhotná, mě děsí.
(13:26) Ketryn: "Moc toho nevím, poslouchala jsem a nějak se trochu zapomněla připomenout a pak to najednou skončilo," řeknu.
(13:27) Morigan: "Hm, co se dá dělat," vzdychnu.
(13:27) Ketryn: "Řeší, jestli mají jet hledat Desmonda ke druidům. Nial asi uvažuje o pátrací skupině, ale zároveň se bojí tam nechat Dereka tolik nehlídaného."
(13:28) Ketryn: "Mám pocit, že se bojí, že se s ním něco děje, ale nevědí co a jestli je to nějak vážné.!
(13:29) Morigan: "To s tím Derekem mi docela dělá starosti, přece by se neobávali jen tak!"
(13:30) Ketryn: "Taky se toho obávám a to dost. Chtělo by to si o tom ještě promluvit."
(13:30) Ketryn: "Nechceš to spojení s Nialem přeci jen zkusit, i když není upozorněný?"
(13:31) Margare-tka: "No myslím, že by to bylo dost vhodný, jelikož ten sen mě nenechává klidnou, kort když jsi těhotná, aby to nemělo nějaký vliv na děti."
(13:32) Morigan: "Tak to zase snad ne..."
(13:34) Morigan: "No zkusit to můžu, ale to bývá ještě daleko horší, než tvoje pouto," řeknu. "Vždyť víš, že se to nepovedlo celou dobu v Daërii...teda dokud jsem to zkoušela."
(13:35) Ketryn: "Já vím..."
(13:35) Morigan: Tak se nějakou dobu snažím, i před zrcadlem.
(13:36) Ketryn: "Budu se snažit na pouto myslet a zkoušet to častěji, abych předala Richiemu zprávu."
(13:36) Ketryn: slíbím.
(13:46) Morigan: //Jdu naproti tetě na nádraží.//
(13:46) Ketryn: Někam se zas posadím a neruším tě. Kéž by se ti to povedlo.
(13:47) Ketryn: //Dobře :-)//
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(14:56) Margare-tka: //No a my rodíme... ale snasd by to mělo být pak už čisté. //
(14:58) Morigan: "Do prdele!!" řeknu nakonec. "Nějaké napojení cítím, ale to je všechno."
(15:02) Ketryn: "Ach jo," vzdychnu. "Tak to zkusím zas zítra ráno a večer a já se když tak budu snažit připomenout Richiemu hned jak se napojím."
(15:07) Ketryn: "Ale buď ještě v pozoru. Třeba Nial něco cítil a zkusí to z jeho strany."
(15:10) Morigan: "Jsem v pozoru."
(15:33) Morigan: Snažím se ještě tak nějak v průběhu večera, ale nic z toho nevznikne.
(15:34) Ketryn: Já to můžu znovu zkusit až ráno?
(15:35) Morigan: Můžeš ještě třeba před spaním.
(15:36) Ketryn: Tak to zkouším ještě než jdu úplně spát.
(15:36) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(15:36) Ketryn: Hm, tak asi fakt až zítra... :-/
(15:37) Morigan: Tak to až zítra.
(15:38) Morigan -> Ketryn: Nemůžeš vůbec usnout, což logicky předpokládáš, že je to proto, co jsi slyšela přes Richieho pouto.
(15:40) Ketryn -> Morigan: Hm, ještě ke všemu :-/ Ale vůbec se nedivím. Hrozně mě ničí, jak ti stále lžu :-( A navíc vše okolo. A taky se bojím, co se děje v Derekovi a jaký může mít vliv na Rogera s Moredem :-/
(15:45) Morigan -> Ketryn: Když konečně usneš, ani si toho nevšimneš, jen ti chvíli přijde divné, že stojíš uprostřed spícího vojenského tábora. Je tam tma, jen sem tam svítí nějaká louč. Vzduchem poletuje sníh, ale žádnou zimu necítíš.
(15:45) Margare-tka: No já jsem se tam modlila a ale mozek jsem měla u všech jen na toho spojení...)
(15:50) Ketryn -> Morigan: Už zase tohle? Z toho mi vždycky začne hrabat! Znám to tam? Zkusím se rozhlédnout a když tak se někam rozejít. Zas mě to ale schýzuje.