Druhá strana (126 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(22:36) Morigan -> Ketryn: "No... zatím se pořád snažím vyrovnat se zjištěním, že na dálku vnímáš myšlenky nějakého čaroděje...a on tvoje. To další už je, myslím, o něco lepší," pousměje se trochu nervózně.
(22:41) Ketryn -> Morigan: Pohladím ho po ruce. "Funguje to jen občas," snažím se to trochu zlehčit.
(22:52) Ketryn -> Morigan: "Pokud nebudeš chtít, tak už o tom mluvit nebudeme. Já jsem jen všechna ta tajemství už nějak nedokázala udržet v sobě..." řeknu omluvně a něžně ho políbím.
(22:53) Morigan -> Ketryn: "No ale, když už to nejsou tajemství, asi o tom mluvit můžeme."
(23:02) Ketryn -> Morigan: "Někdy nedokážu vnímat nic, někdy jen nějaké hlavní pocity nebo jestli se něco vážného neděje, a někdy můžu vidět, co se kolem děje a vnímat jeho myšlenky. Většinou o sobě vzájemně nevíme," vysvětlím po chvíli opatrně a dívám se, co to s ním dělá. Kdyby to bylo špatné, tak toho mluvení nechám. "Teď se šest čarodějů spojilo a tajně plánují, jak Annabell zachránit. Jen potřebují ještě jednu čarodějku, která zrovna Morigan nesnáší...Takže má ten plán takovou trochu díru zatím."
(23:08) Morigan -> Ketryn: Asi je pro něj nepředstavitelné, že někdo takhle vnímá pocity druhého, nebo že by dokonce četl jeho myšlenky.
(23:09) Morigan -> Ketryn: "Ale těch šest...ti ji mají rádi, ne?"
(23:13) Ketryn -> Morigan: "Ano, ti ji mají opravdu rádi a záleží jim na ní. A snaží se udělat vše pro to, aby Annabell dostali zpátky.
(23:14) Morigan -> Ketryn: "Annabell..." zopakuje po tobě, ale asi bez zjevného důvodu.
(23:16) Ketryn -> Morigan: "Přijdou ti naše jména zvláštní?" zeptám se, když to tak zopakuje.
(23:17) Morigan -> Ketryn: "Zkoušel jsem si představit Moriganinu dceru," vysvětlí.
(23:21) Ketryn -> Morigan: "Aha..." usměji se. "Myslíš, jestli zdědila její povahu a tak :-)? Je ještě malá a jako miminko bývala docela klidná. Ale taky by mě zajímalo, jako bude, až vyroste."
(23:25) Morigan -> Ketryn: "A její muž? Jaký byl?" zajímá ho.
(23:26) Ketryn -> Morigan: To na něj zůstanu překvapeně a zaskočeně koukat.
(23:33) Morigan -> Ketryn: (Na tvoji minulost se neodváží zeptat, tak to odnesu já :-D)
(23:36) Ketryn -> Morigan: "Horkokrevný, ale ne tak jako Morigan, většinou si věci více promýšlel, ale byl odhodlaný. Byl to věrný přítel a ve vztahu k Morigan byl hodný, něžný a milující, byla pro něj opravdu důležitá," řeknu nakonec, ale jsem fakt zaskočená.
(23:42) Morigan -> Ketryn: "Ragnar ji taky miluje, jsem si jistý, i když...to tak někdy nevypadá. Jsme rozdílní, ale možná...ne tak moc."
(23:43) Morigan -> Ketryn: "I tady to umíme, i když jsme jen...jak to řekla? Primitivní seveřani nebo tak nějak," pousměje se.
(23:44) Ketryn -> Morigan: "Já vím, že ji miluje," usměji se.
(23:44) Ketryn -> Morigan: "No, tak nějak," musím se smát. "Ona mu taky nic nedává zadarmo."
(23:47) Ketryn -> Morigan: "Tady jen prostě vše řešíte silou. A Ragnar obzvlášť," :-)
(23:48) Morigan -> Ketryn: "No ale tak...většinou není lepší způsob," vysvětlí ti bezelstně.
(23:51) Ketryn -> Morigan: To už se fakt musím smát :-) "Když to nejde silou, tak to půjde ještě větší silou?" dám mu pusu. "Stačilo by, kdyby se jí Ragnar zašel omluvit a obešlo by se to bez těch bojů a lítajících dveří. Ale je fakt, že by to nebylo tak dobrodružné."
(23:55) Morigan -> Ketryn: To ho evidentně dost překvapí, ale nejspíš se rozhodne o tom s tebou nepolemizovat.

(19:46) Ketryn -> Morigan: "Jsem ráda, že se to u nich konečně vyřešilo... i když to mohlo být o trochu méně divočejší," konstatuji a rozejdu se se Sigfriedem směrem domů. Uvědomím si, že se musím usmívat.
(19:47) Morigan -> Ketryn: "Vyřešilo?" je trochu pobavený.
(19:50) Ketryn -> Morigan: "No ano, tedy doufám. Pokud si tedy nezboří barák, tak to už snad bude dobré. Ragnar vypadal, že konečně přestal řešit Moriganinu minulost..."
(19:55) Morigan -> Ketryn: "To asi ano. Teď rozhodně!" zasměje se.
(19:57) Ketryn -> Morigan: Spontánně ho políbím.
(19:57) Ketryn -> Morigan: (Co je vlastně za denní dobu?)
(19:59) Morigan -> Ketryn: (Kolem poledne)
(20:02) Ketryn -> Morigan: Tak pak jdu asi zas něco dělat, ale navečer se pokusím Sigfrieda o samotě vytáhnout k řece. Jde to?
(20:04) Ketryn -> Morigan: A vás už celý den nevidíme :-)?
(20:15) Morigan -> Ketryn: (Hodím nám :-)
(20:15) Morigan -> Ketryn: (:-DD Ne! My jsme fakt v tomhle hrozní...:-)
(20:16) Ketryn -> Morigan: (Mě to nepřekvapuje, tak nějak jsem s tím počítala :-D)
(20:16) Morigan -> Ketryn: Jo, můžeš ho vytáhnout k řece, po práci.
(20:16) Morigan -> Ketryn: (Zas mi padla 6...:-)
(20:17) Ketryn -> Morigan: (Kostky vás prostě znají :-D)
(20:18) Ketryn -> Morigan: Tak se pak jdeme vykoupat a pokusím se nám najít nějaké soukromé místečko :-)
(20:24) Ketryn -> Morigan: „Chtěl bys se mnou stále ještě děti?“ zeptám se Sigfrieda pak, když se na chvíli posadíme na trávu. Snažím se mluvit varjagsky. „Lásko, já vím, že jsem to pokazila, ale je to opravdu jen minulost. Za poslední rok jsem byla tak šťastná, jako už dlouho ne. A asi jsem se toho trochu lekla, že jsem se tomu tak snadno poddala… zatímco ve Svobodné rozhodně šťastní nejsou.“ Na chvilku se odmlčím.
(20:26) Ketryn -> Morigan: "Moc tě miluji a mohla jsem si to teď srovnat v hlavě. Minulost vymazat nemohu, ale opravdu bych s tebou chtěla mít společnou budoucnost. A přála bych si mít s tebou rodinu, jestli mi dokážeš věřit, že to vše myslím vážně…"
(20:26) Morigan -> Ketryn: "Samozřejmě bych chtěl děti, ale jenom pokud jsi si jistá, že je chceš taky," ujistí tě. "Nechci tě do ničeho tlačit. Víš, jen proto, že tě miluji víc, než jsem si kdy dovedl představit, zdá se to teď najednou složitější, než to bylo dřív. Proto tohle...všechno," zahrne do toho i Ragnara. "Ale já myslím, že to je jen zdání a opravdu to jednoduché je," usměje se.
(20:30) Ketryn -> Morigan: "Jsem si jistá," políbím ho.
(20:30) Morigan -> Ketryn: (Vy jste mě obě dvě zradily! :-DD)
(20:33) Ketryn -> Morigan: "Uvažuji o tom už dlouho a když jste byli pryč, tak jsi mi tak chyběl, že jsem si uvědomila, že to chci. Jenže pak se stalo to s Annabellou a já zpanikařila... "
(20:34) Ketryn -> Morigan: (No, tak trochu :-D Ale ty jsi vždycky krok za mnou ;-) Tak to teď čeká tebe :-)
(20:39) Ketryn -> Morigan: "Teď jsi sem ale jistá, že bych s tebou chtěla mít rodinu," usměji se. "A že od toho, co se děje ve Svobodné, musím Morigan ušetřit, než se to nějak vyřeší."
(20:41) Morigan -> Ketryn: "A...víš něco nového?" zeptá se opatrně, ale se zájmem.
(20:45) Ketryn -> Morigan: "Čarodějové vymýšlí plán, jak ji dostat zpátky a nejlépe u toho porazit Dereka. Ale stojí to celé na dost vratkých základech..." vzdychnu. "Nevím, jestli mám o tom s tebou mluvit, nechtěla bych tě zas rozhodit..." přiznám.

(18:17) Ketryn -> Morigan: Asi stále konsternovaně stojím a dívám se na váš dům. Pomalu si ale začínám říkat, jestli bychom se neměli začít rozcházet. Jsem ale tak v šoku, že se mi nohy zatím nějak nehýbou :-D Ale napadne mě pomyšlenka, že už to Ragnarovi konečně došlo a až se uklidníš i ty, tak to snad už bude v pohodě.
(18:21) Morigan -> Ketryn: "Nenávidím tě!!" zařvu přes dveře.
(18:22) Morigan -> Ketryn: "Ale to není pravda," odpoví mi už docela klidně a dootře si krev na obličeji.
(18:22) Morigan -> Ketryn: (Pak se mi nepovedlo to kouzlo - nebo jsem vzteky zapomněla zaklínadlo :-D)
(18:23) Ketryn -> Morigan: (Za to jsem asi ráda, nechtěla bych, aby vám to tam shořelo :-D)
(18:29) Morigan -> Ketryn: "Teď to pravda je!!"
(18:40) Morigan -> Ketryn: "Až se uklidníš, půjdu za tebou dovnitř, enni," oznámí mi. "Pak teprve použiju násilí."
(18:40) Morigan -> Ketryn: "Tak s tím nepočítej ani ve snu!!!" kopnu několikrát do dveří.
(18:41) Morigan -> Ketryn: Ragnar se opře o futra s mírně samolibým výrazem.
(18:42) Ketryn -> Morigan: Já fakt nestačím zírat!
(18:43) Morigan -> Ketryn: "Ale no tak, enni."
(18:43) Morigan -> Ketryn: "Odstěhuj se k Flokimu ty!!"
(18:43) Morigan -> Ketryn: Floki se radši nevyjadřuje, ale nejspíš mu to přijde docela vtipné, i když se snaží ovládat.
(18:44) Ketryn -> Morigan: Já nevím, jestli jsem šokem zděšená nebo se mi chce taky smát.
(18:50) Morigan -> Ketryn: "Víš o tom, že děláš představení polovině Harmu?" opře se Ragnar dlaní o dveře.
(18:51) Morigan -> Ketryn: "Cože?! JÁ?!"
(18:59) Ketryn -> Morigan: No, představení to tedy opravdu je :-)
(19:00) Morigan -> Ketryn: Pak se mi ale kouzlo přece jen povede. Prorazí dveře, vyrazí (a přepůlí) v nich dvě prkna a závoru tak prudce, že to sejme a odhodí Ragnara, který stojí přímo za dveřmi. I všichni ostatní, přesto, že jsou dost daleko, sebou trhnou nebo uskočí.
(19:01) Morigan -> Ketryn: Zbytek dveří vykopnu, ale asi mě to samotnou trochu překvapilo.
(19:02) Ketryn -> Morigan: :-O tak to už jsem nečekala. A nějaké touhy k úsměvu mě přejdou.
(19:15) Morigan -> Ketryn: "Sakra..." zaúpí Ragnar na zemi. Chvíli se nepokrytě bojím, že jsem mu něco udělala.
(19:16) Ketryn -> Morigan: To doufám, že ne! Vstává, že jo??
(19:29) Morigan -> Ketryn: Pomalu a otřeseně ano. "Tebe mi poslal do cesty Loki, ty potvoro!" prohlásí. "Tak dost!" hodí po mě jednu část prkna.
(19:31) Morigan -> Ketryn: Které neuhnu, jen napůl tam stihnu dát ruku, takže mě to praští přes tu ruku i přes čelist. "Au!"
(19:31) Ketryn -> Morigan: Uleví se mi, že mu nic není, ale začíná se to vyostřovat nějak moc...
(19:32) Morigan -> Ketryn: Vstane už o dost rychleji a než se stihnu vzpamatovat, odtáhne mě do domu.
(19:33) Morigan -> Ketryn: "Tam na jihu," prohlásí Sigfried konsternovaně asi po deseti vteřínách ticha, "je víc takových, jako ona? Už nikdy tam nechci!"
(19:36) Morigan -> Ketryn: "Tu mu neposlal Loki, to je malá Freya," usoudí Floki pobaveně. "A já budu muset spravovat dveře," uvědomí si už méně nadšeně a otočí se k odchodu.
(19:36) Ketryn -> Morigan: To se musím usmát. "Neřekla bych, Morigan je dost výjimečná."
(19:38) Ketryn -> Morigan: Vezmu Sigfrieda za ruku. "Půjdem domů?" zeptám se.
(19:38) Ketryn -> Morigan: I když to bylo opravdu hodně divoké, tak se mi už aspoň částečně uleví, že se to u vás teď začne uklidňovat.
(19:41) Morigan -> Ketryn: Sigfried ti ruku stiskne a otočí se k domovu.

(21:38) Morigan -> Ketryn: "Nikam nejdu!!" zachytím se na poslední chvíli Flokiho paže. Floki mě automaticky chytí, takže se nám podaří Ragnara zastavit. Ten se ovšem na Flokiho podívá takovým způsobem, že mě s omluvným výrazem pustí.
(21:40) Morigan -> Ketryn: "Pusť mě!" snažím se mu rozkázat, ale to s ním absolutně nehne a dál mě táhne Harmem směrem k našemu domu.
(21:43) Morigan -> Ketryn: "Máš být tam, kam patříš!" prohlásí.
(21:43) Morigan -> Ketryn: "Na to nemáš právo!" pokusím se ho kopnout, když se mi nedaří se mu vykroutit.
(21:43) Morigan -> Ketryn: "To tedy mám!"
(21:45) Morigan -> Ketryn: Když se mi podaří ho udeřit asi bolestivě pod žebra, přitáhne si mě blíž, aby mi mohl tu druhou ruku zkroutit. "Moje žena bude bydlet se mnou."
(21:45) Morigan -> Ketryn: "Nejsem žádná tvoje žena!" pokouším se mu aspoň podrazit nohu.
(21:45) Morigan -> Ketryn: "Ale budeš!"
(21:45) Morigan -> Ketryn: "No tak na to absolutně zapomeň!!"
(21:49) Morigan: Docela dobře se mu daří mě držet tak, aby mě mohl táhnout po cestě, i když mu to úplně nezjednodušuji.
(21:56) Morigan -> Ketryn: Kombinuji varjagské nadávky s obecnou. Nakonec mu stejně nezbývá, než si mě přehodit přes rameno, i když je to pro něj trochu nebezpečné. Pro mě taky. "Jsi neskutečně arogantní seveřanský primitiv!" ječím. "Neumíš nic jiného, než tohle!!"
(21:59) Morigan -> Ketryn: "Přesně tak!" postaví mě před dveřmi na zem. "Ale budeš se s tím muset smířit, enni, protože teď jsi jenom moje! A je mi úplně jedno, kolik králů si na tebe kdy dělalo nároky!"
(22:01) Morigan -> Ketryn: "Uhni, jdu zpátky k Flokimu!" strčím do něj.
(22:01) Morigan -> Ketryn: "Ne, nejdeš! Jdi dovnitř, princezno!"
(22:02) Morigan -> Ketryn: "Nemůžeš mě nutit násilím!"
(22:02) Morigan -> Ketryn: "To uvidíš!" věnuje mi významný pohled.
(22:03) Morigan -> Ketryn: Tak mu vrazím facku, ale opravdu pořádnou...
(22:06) Morigan -> Ketryn: Asi chci i druhou, ale tu ruku už mi zachytí a dost prudce mě vstrčí dovnitř, aby hned zabouchl (hlavní dveře) a zavřel je zvenčí na závoru.
(22:12) Morigan -> Ketryn: Nějakou chvilku se tam asi sbírám a vzpamatovávám a pak se naštvaně pokusím vylézt oknem, ale Ragnara to tolik nerozhodí. Zase mě strčí dovnitř a zavře okenici a totéž udělá i s dalšími okny. Asi uvnitř bouchnu vzteky!!
(22:13) Morigan -> Ketryn: Pak si hřbetem ruky otře nos a podívá se nejdřív na krev a pak na vás, co se tam díváte. Arnulf v kovárně se asi proměnil v sochu. "Co je?" zeptá se Ragnar zadýchaně, ale skoro i normálním tónem.

(12:56) Morigan -> Margare-tka: Tvým proslovem je opět mírně překvapený. "Vy na jihu o lásce hodně mluvíte, že?" konstatuje.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(13:18) Margare-tka -> Morigan: "Nevím nepřijde mi to hodně. Tobě ano?"
(13:19) Morigan -> Margare-tka: "No...ano," usměje se. "Jinak bych to neříkal."
(13:22) Margare-tka -> Morigan: Vždyť jsem to s ním zatím řešila jen dvakrát?
(13:24) Margare-tka -> Morigan: "Ale vždyť jsem to skoro nikdy neřešila, možná jednou." usměju se.
(13:27) Morigan -> Margare-tka: "To nebyla výčitka."
(13:38) Margare-tka -> Morigan: "Tak asi to bereme jinak, nebo víc o lásce přemýšlíme."
(13:46) Morigan -> Margare-tka: "Už to tak bude," souhlasí s tím. "Přesně to jsem tím myslel."
(13:48) Margare-tka -> Morigan: "Nikdy mě nenapadlo, že by to bylo nějak víc než jsou ostatní zvyklý."
(13:54) Margare-tka -> Morigan: "Myslíš že není důležitý o tom mluvit"
(14:02) Morigan -> Margare-tka: "Láska prostě je a nebo není, nerozhoduje o tom, jak moc se o ní mluví," myslí si.
(14:17) Margare-tka -> Morigan: "No to jo, buď je a nebo není. Ale myslím, že je důležité, aby se to tomu druhému dalo najevo. A je asi jedno jestli slovy a nebo činy."

(10:27) Ketryn -> Morigan: Já z těch šoků nevylezu!!!
(10:28) Ketryn -> Morigan: "Morigan, neblázni! To nemůžeš..." snažím se šokovaně.
(10:32) Morigan -> Ketryn: "Cože??" šokovala jsem i Ragnara.
(10:39) Morigan -> Ketryn: "Ale můžu!!" prohlásím. Cestou si ještě přiberu svůj štít, který je s ostatními opřený v kovárně o zeď a za chvíli zmizím mezi domy.
(10:43) Ketryn -> Morigan: Dívám se zděšení za tebou a pak se obrátím na Ragnara. "Sakra, prober se a běž za ní!" povolí mi taky nervy. "Morigan přeci vůbec na nějakém postavení nezáleží! Takhle šťastnou jako je tady s tebou jsem ji neviděla ani nepamatuji!"
(10:46) Morigan -> Ketryn: (Myslím, že největší zděšení zažije Floki, až tam dorazím :-D)
(10:48) Ketryn -> Morigan: (No :-D Morigan, ale tohle přeci nejde!)
(11:02) Morigan -> Ketryn: Všichni se zděsí ještě víc, když vyjedeš na Ragnara.
(11:04) Ketryn -> Morigan: No, krapet mi to ujelo... :-( Ale z toho pouta a toho, co se děje tady, má už dost nabrnkané nervy :-/
(11:05) Ketryn -> Morigan: "Omlouvám se..." dojde mi, že takhle s ním mluvit nemůžu. "Ale je to pravda..."
(11:20) Morigan -> Ketryn: Jestli se předtím zlobil, tak teď by asi nejradši něco rozmlátil. Procedí skrz zuby několik varjagských nadávek a pak odejde z kovárny, ale na druhou stranu, než já. Arnulf jen zamrká. "Co tu stojíte a zíráte??" oboří se na Gwen s Giselherem. "Domů!"
(11:22) Morigan -> Ketryn: Na tebe se podívá a jen pokrčí rameny.
(11:23) Ketryn -> Morigan: "Do háje!" mám chuť něco nakopnout. Vzpamatuji se a rozběhnu se za tebou směrem k Flokimu, kudy jsi odešla.
(11:27) Ketryn -> Morigan: Doufám, že tě dostihnu dřív, než tam dojdeš. Kdyby ne, tak prostě dál mířím k Flokimu.
(11:32) Morigan -> Ketryn: K6
(11:33) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(11:34) Morigan -> Ketryn: Tak to mě dostihneš ještě cestou.
(11:37) Ketryn -> Morigan: "Moriga, zastav se prosím..."
(11:37) Ketryn -> Morigan: "Tohle přeci nechceš."
(11:38) Morigan -> Ketryn: "Ty na mě taky vůbec nemluv, mám vás všech už dost!" prohlásím a nezastavím se.
(11:40) Ketryn -> Morigan: "Pojď se jen na chvíli projít, aby ses uklidnila, a pak se vrať domů a v klidu si o tom promluvte. Vždyť je to celé naprosto nesmyslné!" zkusím to ještě když se mi zlosti udělá úplně špatně.
(11:41) Ketryn -> Morigan: *i když se mi z tvé zlosti udělá.... (já už ani psát nezvládám)
(11:58) Morigan -> Ketryn: "Samozřejmě, že je to nesmyslné!" souhlasím. "Floki!!" zavolám, když se blížíme k domu. Díky tomu tónu se objeví ve dveřích docela rychle. "Co se stalo?"
(12:00) Ketryn -> Morigan: "Ach jo..." vzdychnu nešťastně a nevím, co mám dělat.
(12:02) Morigan -> Ketryn: "Nebude vám vadit, když tady chvíli zůstanu, že ne?" hodlám se nacpat dovnitř i s tím štítem. "N...ne," vykoktá. "Jasně, že ne." Vedle něj se objeví Aella se stejně udiveným výrazem, ale taky neprotestuje. Tak jdu dovnitř.
(12:04) Ketryn -> Morigan: Asi zůstanu odevzdaně stát venku a snažím se uklidnit své zděšení.
(12:06) Morigan -> Ketryn: Floki na tebe hodí tázavý pohled.
(12:12) Ketryn -> Morigan: "A-asi bych ji měla chvilku nechat..." vykoktám nakonec po chvilce váhání. "Asi jsem ta poslední, koho by teď chtěla vidět..." dodám nešťastně a otočím se odchodu. Snad, až se trochu uklidníš, tak se mnou budeš ochotná mluvit :-(
(12:18) Morigan -> Ketryn: Floki ještě dlouho stojí ve dveřích a pak jde dovnitř.
(12:20) Ketryn -> Morigan: Jdu se projít a mám co dělat, abych se neutopila v absolutní depresi...:-( Přemýšlím, jestli mám za tebou zkusit zajít ještě večer nebo to nechat raději na druhý den.

(22:24) Morigan -> Ketryn: "Co tím jako myslíš??"
(22:27) Ketryn -> Morigan: Nee, obávám se, že už ti ty nervy došly :-/
(22:27) Morigan -> Ketryn: "Já tím nic nemyslím."
(22:29) Morigan -> Ketryn: "Ne?? Takže nic nemyslíš asi ani těmi naštvanými výrazy, že ne?? Nebo pro ně máš jiný vysvětlení, poslouchám!"
(22:29) Morigan -> Ketryn: "Nechápu..." začne.
(22:30) Ketryn -> Morigan: Chci se zakopat...
(22:31) Morigan -> Ketryn: "Já nechápu!!!" hodím ty meče někam k jeho nohám. "Poslouchej dobře, enni, ty jsi mě sem unesl a nechtěl jsi vůbec nic slyšet, tak se s tím teď vyrovnej!"
(22:31) Morigan -> Ketryn: To ho na okamžik mírně šokuje. "Co?!"
(22:35) Ketryn -> Morigan: Ale je to pravda.
(22:36) Morigan -> Ketryn: "Jo!" začnu být v ráži. "Nechtěl jsi slyšet nic z minulosti, protože tě to nezajímalo tak teď v tom už budeš muset pokračovat!"
(22:37) Morigan -> Ketryn: Praští kladivem do kovadliny, až to zazvoní. "Mohla jsi něco říct!"
(22:38) Morigan -> Ketryn: "Kdy jako?? A proč?? Copak tady na tom záleží?"
(22:40) Ketryn -> Morigan: Ztuhle na vás koukám a přeju si být pohřbená.
(22:56) Morigan -> Ketryn: "Jistě, že na tom záleží!" odhodí kladivo, až málem trefí Arnulfa do nohy. "Kdybych věděl, že..."
(22:57) Morigan -> Ketryn: "Tak co?? Vyhodil bys mě zpátky na břeh?" založím si ruce.
(22:58) Ketryn -> Morigan: :-/
(23:02) Morigan -> Ketryn: "Ne! Ano! Nevím!! Ale o tomhle jsi mi měla říct!"
(23:02) Morigan -> Ketryn: "Ale nechápu proč!!"
(23:11) Morigan -> Ketryn: "Protože nejsi...protože já nejsem...!" z nedostatku argumentů kopne do těch mečů.
(23:13) Ketryn -> Morigan: Bohové :-((( Vždyť na tom přeci vůbec nezáleží§
(23:14) Morigan -> Ketryn: "Ty jsi hlavně fakt vůl!!" strčím do něj a odkráčím domů. Arnulf radši opatrně zvedne to kladivo a Giselher a Gwen, kteří měli odejít, zůstali překvapeně zírat.
(23:15) Morigan -> Ketryn: Ani Ragnar nějak neví, co má říct.
(23:16) Ketryn -> Morigan: Já taky zírám... Ale snažím se nějak rozhýbat.
(23:19) Morigan -> Ketryn: Za pár minut zase vylezu ven se svým mečem, sekerou a nějakými dalšími věcmi, které jsem posbírala. "Stěhuju se k Flokimu!!" oznámím Ragnarovi.

Marg:Na jedné večeři ten týden kdy už vůbec nekojím se Ariho zeptám. "Chtěl by jsi se mno dítě?"
Mor: Podívá se na tebe překvapeně. "Myslel jsem, že to víš. Samozřejmě, že bych s tebou chtěl mít děti. Bylo by hezké, aby Sára měla sourozence, nemyslíš?"
Marg:"No jen jsem se chtěla ujistit" usměju se. "Bylo by to hezké."
Mor:"Mám to brát jako nějaké důležité rozhodnutí?" zvedne obočí. "Proč se mě na to najednou ptáš?" zajímá ho
Marg: "Přestala jsem kojit Sáru, tak je teď větší možnost, že otěhotním. a chtěla jsem si být jistá, že to chceš taky." Přesunu se k němu. Buď si mu sednu na klín a nebo se opřu o jídelní stůl čelem k němu. "Tou otázkou na důležité rozhodnutí jsi myslel náš minulý rozhovor o rodině a loajalitě?"
Mor: "Tím jsem myslel další dítě. Ale rodina a loajalita k sobě rozhodně patří, o tom není pochyb. ty mě chceš říct něco nového o loajalitě?" zajímá ho.
Marg:"Říkala jsem ti, že k tobě dokážu být loajální. Vím že mohou nastat chvíle, kdy to může být hodně těžké. Ale pořád budu stát za tebou. jen mě to bude stát hodně sil, abych z toho nezešílela. Proto doufám, že takových situací nebude moc, nejlépe žádná. Víš, že jsme si hodně blízké." řeknu a bedlivě se na něj dívám.
(21:00) Morigan -> Margare-tka: To o tom, že se budeš muset snažit, abys z toho nezešílela, mu nejspíš připadá dost přehnané.
(21:00) Morigan -> Margare-tka: Ale spíš se jen tak zatváří.
(21:19) Margare-tka -> Morigan: Když to vidím, tak se mu ještě pokusím vysvětlit. "Nevím jestli to dokážeš pochopit, ale skoro všechen čas na všech místech, kde jsem žila a byla jsem byla s nimi. Mnohokrát mi třeba Morigan díky pomohla a to nejel díky magii a my zase jí. nebýt jí, tak tady ani nejsem, jelikož bych při tom našem unášení moc dobře nedopadla."
22:01) Morigan -> Margare-tka: "Já přece nepopírám, jak jste si blízké. Už jsi mi to vysvětlovala, jste jako sestry. Jen mi připadá...že jsou prostě horší věci. Ale vy jižanky jste asi takové...na jednu stranu je to docela roztomilé."
(22:06) Ketryn: Taky ji postrčím, aby šla domů. Jsem z toho fakt nevěřícná!
(22:28) Margare-tka -> Morigan: No to na něj chvilku koukám, jak popsal náš vztah.
(22:32) Margare-tka -> Morigan: Koukám se na něj a nechce se mi věřit tomu, že s ním řeším, jestli budeme mít děti. to jsem naposledy řešila s Evarianem. Taky si uvědomím, že mě opravdu mrzí, že ho neznáte takhle.
(22:44) Margare-tka -> Morigan: "Svého prvního manžela jsem hluboce milovala celou svou duší a když zemřel, myslela jsem, že to nepřežiju kort, když jsem byla oddělená i od našich dětí. Od té doby jsem se snažila nějaký způsobem ovládat své city, abych nebyla tak moc na dně, když by další vztah skončil... neříkám, že jsem ty ostatní nemilovala, ale snažila jsem se u toho používat nějakou zralou úvahu. Ale tady cítím, že se všechny moje zralé úvahy zase hroutí." pousměju se.

(21:24) Morigan -> Ketryn: Zvednu obočí odkud se Gwen učí ten tón!
(21:25) Ketryn -> Morigan: Jako s ní ta puberta dost tříská. Je na své okolí docela drsná, když se jí něco nelíbí.
(21:26) Morigan -> Ketryn: Giselherovi se to taky moc nelíbí.
(21:26) Morigan -> Ketryn: "Nejsi tady jediná!" řekne jí.
(21:29) Morigan -> Ketryn: "Ne, ale teď prostě cvičím s Morigan já, cvič si s někým jiným!"
(21:30) Ketryn -> Morigan: No aspoň už si tě oblíbila. Ale tak nějak vlastnicky :-D
(21:34) Morigan -> Ketryn: "Cvičíte už dlouho a navíc," založí si Giselher ruce. "Morigan je moje rodina, takže," protáhne samolibě. "Uhni," sáhne jí na rameno.
(21:37) Ketryn -> Morigan: Já nestačím zírat. Ještě se o tebe poperou nebo co?
(21:47) Morigan -> Ketryn: Gwen ho dost prudce odstrčí, což on nečekal, takže málem upadne. "Co si o sobě myslíš!" sykne, přijde mu to asi potupné, takže se snaží hned narovnat. Chce do ní taky strčit, jenže ona se pro jistotu ožene tím mečem a už se perou.
(21:48) Ketryn -> Morigan: :-O
(21:49) Ketryn -> Morigan: Jdu ti je pomoct od sebe dostat, jestli tam není někdo blíž.
(21:51) Morigan -> Ketryn: No já tam mezi ně skočím! "Okamžitě přestaňte!" zařvu.
(21:52) Morigan -> Ketryn: V kovárně se na okamžik přestalo pracovat a oba se dívají, co se z toho vyvine.
(21:52) Morigan -> Ketryn: Pokouším se odtáhnout Giselhera a doufám, že nějak odtlačíš Gwen.
(21:54) Ketryn -> Morigan: Jo, o to se snažím, dostat ji pryč, aby nebyli v dosahu. "Uklidněte se proboha."
(21:58) Morigan -> Ketryn: "Zbláznili jste se, co to jako mělo být??" držím Giselhera, kterému teče krev z nosu, ale naštěstí jen trochu. Naštěstí se mi nebrání, jelikož už jsme stejně vysocí.
(22:01) Ketryn -> Morigan: Já mám fakt pocit, že se zbláznili! A doufám, že se uklidňují.
(22:02) Morigan -> Ketryn: "Jdi se umýt!" postrčím ho k domu. "A ty taky, dej sem ten meč! Cvičit se nebude!" Gwen se tváří, že to není spravedlivé, ale neprotestuje.
(22:06) Ketryn: Taky ji postrčím, aby šla domů. Jsem z toho fakt nevěřícná!
(22:06) Ketryn -> Morigan: Taky ji postrčím, aby šla domů. Jsem z toho fakt nevěřícná!
(22:09) Ketryn -> Morigan: "To fakt není možný..." kroutím hlavou.
(22:15) Morigan -> Ketryn: "Ty jsi mohl počkat, až docvičíme!" obořím se na Giselhera a znovu ho postrčím. "A ty," ukážu na Gwen. "Se nemůžeš na každýho vrhat, když s tebou nesouhlasí! Takže byste se měli jeden druhému omluvit!"
(22:15) Morigan -> Ketryn: To ale vůbec nevypadá, že by se mohlo odehrát.
(22:16) Ketryn -> Morigan: To si říkám, jak je k nějakému takovému "potupnému" činu donutit.
(22:17) Morigan -> Ketryn: Oba se tváří, že nikdy.
(22:18) Morigan -> Ketryn: "Dobře, takže žádné cvičení s tímhle!" zvednu meče, co mám v ruce. "Dokud si to nerozmyslíte!"
(22:18) Ketryn -> Morigan: To se dívám, jestli aspoň tohle s nimi pohne?
(22:22) Morigan -> Ketryn: Nepohne, ale rozejdou se neochotně domů. "Fajn!" zavrčím a obrátím se směrem ke kovárně, kam chci odklidit meče. "Takhle se to dělá u královského dvora?" prohlásí Ragnar ironicky. Je to jen mírná ironie, ale málem mu hodím na hlavu oba ty cvičné meče.
(22:24) Ketryn -> Morigan: Ach :-/ To mi ujede zničený výraz. Přemýšlím, že bych se raději měla jít taky uklidit domů.

(20:43) Morigan: "Budeme," souhlasí Nial nerad. "Ale aspoň budeme něco dělat. A pořád je to větší naděje, než teď."
(20:44) Ketryn: :-///
(20:44) Morigan: "Už vidím Veronicu, jak riskuje dobrovolně život," ušklíbne se Richie zle.
(20:44) Morigan: "Nech toho, Richie," ohradí se Lara. "I Veronica mnohokrát riskovala život, jako my všichni."
(20:45) Morigan: Richiemu se nechce souhlasit, ale raději mlčí.
(20:46) Morigan: "Nevěřím tomu," zakroutí hlavou Cedrik.
(20:46) Morigan: "Nic jiného nám nezbyde," prohlásí Lara. "Protože bez ní nemáme šanci to provést, to vám říkám rovnou."
(20:51) Morigan: Richie cítí vztek a zoufalství, neboť figurování Veronicy ho uvádí do krize.
(20:54) Ketryn: To se mu vůbec nedivím, mě to uvádí do krize taky!
(21:02) Morigan -> Ketryn: "Tohle asi nikdy nevyjde," usoudí zoufale.
(21:02) Morigan -> Ketryn: "Musí," vzdychne Nial. "Prostě musí."
(21:03) Ketryn -> Morigan: Jo, to musí! :-/
(21:05) Morigan -> Ketryn: K6
(21:05) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(21:05) Ketryn -> Morigan: :-(
(21:06) Morigan -> Ketryn: Tak se ti to pak rychle ztrácí, ale zřejmě stejně nic nového už neřešili.
(21:07) Ketryn -> Morigan: To zas pak potřebuji chvíli na vzpamatování.
(21:09) Ketryn -> Morigan: Musím se zas uklidnit. Navíc mě utápí, že to nemůžu nikomu říct...
(21:10) Ketryn -> Morigan: Jdu se pak pomodlit do svatyňky.
(21:11) Morigan -> Ketryn: Když se pak vracíš k domu cvičím v prostoru mezi vaším a naším domem s Gwen a dlouhými meči, ale těmi cvičnými.
(21:15) Ketryn -> Morigan: Tak jestli mám ještě čas, tak se tam na chvíli zastavím a dívám se na vás.
(21:15) Morigan -> Ketryn: "Nezvedej ramena, nepomůžeš si a já poznám, co budeš dělat. Jsi pak moc pomalá," říkám jí. Nelíbí se jí to, ale snaží se poslouchat.
(21:15) Morigan -> Ketryn: "Nejsem pomalá," řekne aspoň z principu.
(21:18) Morigan -> Ketryn: Ragnar v otevřené kovárně mlátí do železa tak vehementně, že se občas neslyšíme a sem tam zvedne oči, aby nás pozoroval.
(21:19) Ketryn -> Morigan: No z něho mě taky trefí. Kéž by si ten svůj vztek vybil na tom kovu a pak už byl v klidu...
(21:21) Morigan -> Ketryn: Arnulf rozdmýchává druhou výheň a Giselhera nejvíc zajímá naše cvičení. "Ahoj Bredi," pozdraví tě, když si tě všimne, ale víc se soustředí na nás dvě. "Chtěl bych to taky zkusit," řekne. "Tak to máš smůlu, teď cvičím já," odsekne Gwen, aniž se na něj podívá. "A nerozptyluj nás."
(21:22) Ketryn -> Morigan: "Ahoj," pozdravím ho taky a snažím se usmát.

(19:49) Morigan: Taky poznáš, že nějaký plán tu už je, jen nedotažený.
(19:50) Morigan: "Já netvrdím, že je to úplně nemožné. Bylo by to náročné, už by to lehce hraničilo, ale neříkám, že je to nemožné. Budete ale potřebovat, aby spolupracovala Veronica," říká Lara.
(19:50) Ketryn: To mi v té krizi udělá trochu radost.
(19:50) Ketryn: Tak představa, že by potřebovali Veronicu mě docela zděsí.
(19:52) Morigan: To nejsi sama. Richie to neslyší poprvé, Lara už to říkala, ale on by to rád ignoroval. "To to můžeme rovnou všechno vykecat Christianovi!" prohlásí.
(19:52) Morigan: Ostatní se tváří celkem souhlasně.
(20:00) Morigan: "Já vím, že to tak vypadá," souhlasí Lara. "Ale myslím, že to budeme muset nějak risknout. Asi nebude jednoduché ji přesvědčit, ale já říkám, že jinou možnost nemáme, budeme ji potřebovat!"
(20:00) Morigan: Richie si pohrdavě odfrkne. "Je to kráva!" prohlásí.
(20:00) Ketryn: Proč ji sakra budou potřebovat? kráva je to hrozná a bude to o krk věřit jí.
(20:01) Morigan: "Richie!" zamračí se na něj Lara. "Místo toho, aby ses choval vulgárně, tak bys měl víc zapojit mozek! Aby iluze mohla být co nejslabší, musí tam jít ona! To, jak ji přesvědčit, to už je jiná věc..."
(20:06) Morigan: "Přece to nebude obyčejná iluze, třeba by stačilo, kdyby..." začne Cedrik.
(20:07) Morigan: "Nebuď naivní Cedriku, chceš, abych tam šla já? Nebo si chceš oblíknout šaty ty?" ušklíbne se Lara pragmaticky. "Nebude to obyčejná iluze, ale čím víc se nám podaří to minimalizovat, tím lépe, věřte mi."
(20:07) Morigan: Nial se tváří, že bohužel musí souhlasit.
(20:09) Ketryn: Ach bože. Jsem ráda, že mají něco vymyšleného, ale stavět to na spolupráci s Veronicou je fakt krize :-((( Ani si nedovedu představit, jak jí k tomu přesvědčí, zrovna ji.
(20:16) Morigan: "Ale i kdyby se nám nějak podařilo přesvědčit ji, aby mu nic neřekla," začne Danny pochybovačně. "Nebude souhlasit, všichni víme, že je to nebezpečné a možná, co si budeme nalhávat, půjde i o život! Nikdy to neudělá pro... Moriganino dítě, myslete!"
(20:19) Ketryn: Jo, to si taky myslím. Nevím, co by se ve Veronice muselo probudit nebo co by jí museli slíbit, aby něco takového udělala.
(20:19) Morigan: "Nebude to jen pro ni," opraví ho Nial. "Můžeme ho dostat."
(20:19) Morigan: Všichni zmlknou, jako by jenom ta představa byla příliš děsivá.
(20:21) Morigan: "A to jsme přece chtěli," dodá Lara.
(20:21) Morigan: "Ještě nevíme, jestli to dokážeme," řekne Danny skoro šeptem.
(20:23) Ketryn: Mně je z toho zas špatně.... (a pak nemám vyvádět takové kraviny, když mi z tohohle krizově totálně hrabe!)
(20:25) Morigan: "Stejně to nakonec před Christianem půjde těžko utajit," míní Lara.
(20:31) Morigan: "Měl by s tím souhlasit, je to změna plánu!" zamračí se Cedrik. "Líp to stejně nikdy nepůjde, na jinou návnadu, než na Morigan, se stejně nechytí! Tedy...aspoň na...falešnou...Morigan..." znejistí. "Když to jinak nejde."
(20:36) Morigan: "Jenže je to CHRISTIAN!" vyjede Richie. "Vzpomeňte si, jak to skončilo ve válce s Lovci, co všechno dělal proto, aby se nikdo nevydal Morigan zachraňovat! A co všechno se kvůli tomu stalo!"
(20:37) Ketryn: To musím zamračeně souhlasit :-/
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(20:41) Morigan: "A co všechno udělal Derek pro to, aby ji zachránil," dodá Lara zamyšleně. "Kéž by mu to někdo dokázal citelně připomenout."
(20:42) Morigan: Nial si s ní vymění významný pohled.
(20:42) Morigan: "I to by možná šlo," řekne pak Lara zamyšleně.
(20:43) Morigan: "Nebudeme ale trochu riskovat, že i když ho...dostaneme," řekne Miki. "Nenajdeme Annabell?"
(20:43) Ketryn: Já nějak nevycházím z údivu. Ale je to fakt. On jde od extrému k extrému...

(18:16) Morigan: Richie zrovna nic důležitého nevykonává, ale podle jeho pocitů se už vrátili do jednoho ze základních táborů, nevíš do kterého. Také v něm cítíš rozhodnutí do toho zatáhnout za každou cenu Laru, ačkoliv poznáš, že je to teprve čeká, že to ještě neudělali.
(18:18) Ketryn: Jo, s Larou rozhodně souhlasím! Poznám, jestli jsou nějaké další zprávy od Dereka?
(18:22) Morigan: K6
(18:27) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(18:28) Ketryn: Hm :-/
(18:29) Morigan: Tak netušíš.
(18:36) Ketryn: A podaří se mi vycítit ještě něco nebo to pak už skončí?
(18:40) Morigan: Ne, to už potom zmizí.
(18:42) Morigan: (Můžeš to ale zkusit ještě jednou jako že za pár dní, abychom dostály tomu 3x týdně.)
(18:45) Ketryn: Tak jdu pak zas se svou krizí pracovat. A modlím se, aby se to všechno zas srovnalo. Vím, že jsem to pohnojila, ale je to prostě jen minulost. Tedy u vás. Ale u nás taky a to, že se s tím nějak vyrovnávám a měla jsem jednu slabou chvilku, přeci nic neznamená :-(
(18:45) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(18:53) Morigan: Tak to je někdy ke konci týdne. Poznáš (a i rozmazaně vidíš), že jsou na nějaké své tajné poradě a je tam s nimi Lara, se kterou něco plánují, nepoznáš ale, co to je.
(18:54) Ketryn: To je dobře, že už je tam Lara. A vycítím něco z Richieho pocitů.
(18:55) Morigan: Taky je rád, že je tam Lara, má k ní důvěru a nějak spoléhá, že Lara něco vymyslí. Nebo spíš, že to ještě nějak dobře doplní.
(18:56) Ketryn: Taky to ve mně vzbudí aspoň trochu naděje.
(18:57) Morigan: Ale konkrétní to pouto bohužel není.
(18:58) Ketryn: Tak snad příště.
(19:09) Morigan: Léto je v plném proudu. Samozřejmě je severské, takže vedra se nekonají, ale do řeky se už během dne klidně můžeme chodit koupat i my.
(19:11) Ketryn: Tak se určitě chodíme.
(19:14) Ketryn: A někdy se snažím vytáhnout i Sigfrieda, abychom šli jen sami dva. Dala jsem mu tak týden a pak jsem se začala snažit, abych to mezi námi urovnala. Myslím to vážné a upřímně a chci ho postupně přesvědčit, že vše, co mezi námi je a bylo bylo opravdové.
(19:18) Morigan: On se tomu zase tolik nebrání a asi se taky snaží, i když mu asi spousta věcí ještě leží v hlavě.
(19:18) Ketryn: Já ho opravdu miluji a chci s ním být. Chtěla bych s ním rodinu. Po tom, co jsem provedla, si to uvědomuji snad ještě víc.
(19:19) Ketryn: A co Ragnar? Zlepšuje se to s ním :-(???
(19:20) Morigan: (Aspoň k něčemu ti to bylo :-)
(19:21) Ketryn: (hm, to je dost hořké... :-( )
(19:23) Morigan: U nás je to asi stejné a mě už dochází nervy.
(19:24) Ketryn: :-((( bohové, prosím, pomozte jim.
(19:30) Morigan: Začátkem týdne si můžeš hodit zase na pouto.
(19:31) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(19:31) Ketryn: Hurá :-)
(19:47) Morigan: Opět jsou v nějakém stanu na další ze svých tajných rad. I podle Richieho pocitu máš dojem, že snad poslední dobou nedělají nic jiného, i když to samozřejmě pravda není. Stan je větší a sezení není improvizované, takže odhaduješ stále jeden ze základních táborů.
(19:48) Morigan: Tentokrát k obvyklé skupince přibyla i Lara a podle Richieho to není poprvé, už je do všeho zasvěcená a je členem skupiny. Richieho to uklidňuje, nemá už pocit, že jsou jen skupina zoufalců na pokraji šílenství.
(19:48) Ketryn: Tak se to snažím držet a poslouchám a vnímám Richieho pocity a myšlenky.

(17:46) Morigan: V Harmu hodně pracujeme, když mám čas tak cvičím s Astrid nebo Gwen učím s dlouhým mečem, nějaké jsme si přivezli z Lúúderu.
(17:48) Morigan: Jinak pomáhám v kovárně, docela už jsem tam platná.
(17:50) Morigan: Ty už máš v práci a případném tréninku taky určitý systém.
(17:50) Ketryn: To je dobře, že jste si je přivezli. Já pracuji, co to jde, abych byla zaměstnaná a nehráblo mi úplně. A kdykoli můžu, tak chodím střílet, to mě docela uklidňuje. Taky se aspoň někdy snažím učit s mečem, pokud mám s kým.
(17:50) Ketryn: Jak už je to dlouho od mého "výstupu"...?
(17:51) Ketryn: Začíná už se atmosféra trochu lepšit?
(17:51) Ketryn: A můžu si hodit na pouto?
(17:52) Morigan: Už tak týden.
(17:54) Morigan: Co se týče ostatních, chvíli po tom si o tom tak mezi sebou asi povídali, ale to už utichlo. Sigfried se pořád nechová stejně jako předtím, otázka je, jestli ještě někdy bude. Ne, že by s tebou nemluvil, ale nějak tu svou bezstarostnost ztratil. Občas pozoruje Ragnara, ale snaží se, aby to nebylo vidět a taky pozoruje mě. Ale to se snaží ještě víc.
(17:55) Ketryn: (Krize je, že si opravdu uvědomuji, že tu opravdu chci zůstat a chtěla bych založit rodinu... A chci, aby byl Sigfried šťastný! A pak provedu tohle.... :-( )
(17:57) Ketryn: Ježiš, mě to fakt trhá srdce, když Sigfieda vidím a cítím, že se to pokazilo... Snažím se chovat normálně a nějak to postupně spravovat, ale jsem z toho opravdu dost nešťastná.
(17:57) Ketryn: A co ty a Ragnar?
(18:10) Morigan: Tam je to pořád napjaté. Já na něm vidím, že se zlobí (ale netuším na koho vlastně) a většinu času mlčí, i když se nedá říct, že by mě ignoroval, nebo tak něco. Ale jestli si myslí, že se chová normálně, tak to si tedy opravdu jenom myslí.
(18:12) Morigan: Vážně bych chtěla vědět, co mám dělat, ale asi mi brzy rupnou nervy a bude to.
(18:12) Morigan: (Na pouto si hodit můžeš.)
(18:12) Ketryn: Ach jo :-(((( mě by fakt měli zabít... I když já asi umřu pomalou smrtí na depresi.
(18:13) Ketryn: Já myslím, že u vás by to rupnuté nervy snad mohly nějak zpravit. Tedy doufám.
(18:13) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4

17:42) Morigan: "Já myslím, že asi byl."
(17:57) Margare-tka: "Je to takový zvláštní, ještě to není ani rok co jsme se sem dostaly a teď, ty jedeš na nájezdy, Sára už je velká a pomalu víc začíná mluvit Varjagsky:-) A my... když se na nás kouknu. je to všechno prostě zvláštní.:)"
(17:58) Morigan: "Na to jsem myslela včera," řeknu.
(18:01) Margare-tka: "Včera to bylo ještě víc vidět. Jak jsme tu byli všichni společně."

(16:05) Morigan: "Skoro vždycky to byla nějaká menší bitka, ale tohle byla spíš bitva. Tam jsme ztratili tři. Přišli napadnout loď, aby nás překvapili, byla jsem tam. Naštěstí se naši s kořistí vrátili brzy zpět a vpadli jim do zad, to je dost nemile překvapilo."
(16:06) Ketryn: "Tak ještě že tak!" jsem ráda, že jste to takhle zvládli.
(16:52) Margare-tka: Jako to, že že vám podařilo elundům vpadnout do zad a zmasakrovat je se mi moc nelíbí.....Ale chápu, že to bylo nutné.
(17:06) Margare-tka: "A co většinou obsahovala ta kořist?"
(17:12) Margare-tka: Po očku sleduji Sáru kde je, aby nám někam nevzala roha. Pokud u nás nesedí.
(17:17) Morigan: "Většinou nevím...je tam všechno možné, šperky, zbraně, látky, vína, drahé nádobí a tak. Podobně jako ze Svobodné.
(17:21) Margare-tka: "A dělali jste těch přepadů hodně? A jak je daleko Lúúder lodí?"
(17:26) Morigan: "Kolem dvou týdnů. Zas tak hodně ne, řekla bych, tak pět - šest."
(17:29) Margare-tka: "A ta plav ba je nějak pře otevřené moře a nebo vidíte po celou dobu pevninu?"
(17:31) Morigan: "No celou dobu ne. Ale potom ano, Lúúder má takovou obrovskou zátoku a tam pobřeží vidět je."
(17:42) Margare-tka: "A by l to Atiss, kde jste byli?"

(14:55) Morigan: "Ale jednoho zkoumavého rozhovoru s Ragnarem na lodi jsem se dočkala. Asi mu to nedalo a musel se zeptat, jestli jsem tam měla blízké vztahy...byla v tom skrytá otázka, jestli neopustím loď, až ji budu hlídat a neuteču do vnitrozemí Lúúderu."
(14:57) Margare-tka: No my jsme asi zůstaly u mě nebo Ariho na snídani a pak samozřejmě, když měl práci jsme šly. A Jelikož Sára chodií, tak asi někde korzujeme, pokoj ji už asi nestačí.
(14:58) Ketryn: "A co jsi mu řekla?? Ale nedivím se, že se tě na to ptal."
(15:02) Morigan: "Že útěk neplánuju."
(15:06) Ketryn: "Takže jsi mu odpověděla na skrytou otázku a vztahy jsi zamlčela?" směju se.
(15:07) Morigan: "Tak nějak," přikývnu.
(15:07) Morigan: "Ty vztahy bych stejně těžko vysvětlila a tohle byla pravda."
(15:08) Ketryn: "On je roztomilej, jak se stále obává, že utečeš."
(15:08) Margare-tka: Na tohle už jsme tam spolu a nebo ještě ne?
(15:08) Morigan: (Asi můžeme už sedět v síni.)
(15:10) Margare-tka: (Jo a chodím se každý den modlit, aby se naši bohové vypořádali s Derekem a dostala jsi zpět Anabelu. To mě zklidňuje, že pro to dělám co jde.))
(15:11) Margare-tka: "Je to on něm milý, on ještě neví, že by jsi od něj neodešla, když jsem tě včera pozorovala, tak mi bylo jasný, že pobyt na lodi v tomhle hledisku byl fatální."
(15:11) Margare-tka: "Já bych to tam nezvládla. Chtěla bych jen tam zpět a vidět se s nimi..... Aspoň nějak. Takže já bych se na té lodi zbláznila. A kdybych je viděla. Tohle mi asi nikdy nedá úplně pohodový nadhled." jsem dodala k tomu Lúúderu.
(15:14) Ketryn: "To jo, Morigan, taky už vypadáš, že jsi v tom až po uši," :-) souhlasím s Margaret.
(15:21) Margare-tka: Asi jsem ti tam nechala Sáru, aby si na tebe zase trochu zvykala, Jsem zvědavá jestli nechá Kat sedět, když s ní v poslední době hodně běhala:-D"
(15:24) Morigan: "Co?? No to... to bych zase takhle neřekla, ale opravdu bych od něj neutekla. Nechápu, že si to ještě může myslet."
(15:24) Morigan: Jo, Sáru si klidně vezmu.
(15:25) Margare-tka: "Co co já včera viděla ty zamilovaný pohledy." řeknu s úsměvem.
(15:37) Ketryn: "A jak to bylo s tím přepadem zezadu? Tam umřelo všech pět lidí? A jinak jste to měli v pohodě?"

(13:08) Ketryn: Jsem šťastná, že mám Sigfrieda zpátky, takže dopoledne se tak trochu zdržíme v posteli :-) A s vámi se asi uvidím spíš až nějak odpoledne.
(13:17) Morigan: Po náročném včerejším dni a noci asi nikdo nevstává nijak zvlášť brzy.
(13:26) Margare-tka: ...
(13:53) Morigan: Dorazíme pak k Ritě, jsem umytá, přečesaná a v šatech, což je už pro mě nezvyklé.
(13:55) Morigan: "Asi bychom ještě měly zajít za Margaret, než budeme odcházet," řeknu.
(13:57) Ketryn: Když tě vidím, tak to se mnou zas vnitřně cukne, ale hned se seberu. "Jo, to bychom měly," souhlasím. (Kdy se bude vyrážet, už zítra?). "Půjdeme ji zkusit najít do síně?"
(14:00) Morigan: Určitě zítra, všichni už chtějí domů.
(14:02) Morigan: Dobrá nálada se nás všech pořád drží.
(14:07) Ketryn: Mě taky :-) Jen vzadu mám takového malého červíčka.
(14:14) Morigan: Jdeme pak asi spolu samy někam do síně, jestli tam Margaret náhodou nebude. Je tam docela bordel ještě po včerejšku.
(14:16) Ketryn: "Morigan, máš tu ještě nějaké bylinky? Já si je zapomněla v Harmu..." ptám se tě cestou.
(14:17) Morigan: "Jo, ještě tam něco mám, ale mám to mezi věcma u Gwydy."
(14:17) Ketryn: "Odloučení mi tedy sice vůbec nepomohla a v hlavě mi dost hlodá, jestli to přeci jen nenechám na přírodě...." přiznám ti. "Ale asi si ještě zatím vezmu..."
(14:17) Ketryn: "Myslíš, že bychom se tam cestou zpátky mohly zastavit?"
(14:30) Morigan: Jsem mírně překvapená, ale opravdu jen mírně. "To odloučení si úplně nedovedu představit," přiznám upřímně.
(14:30) Morigan: "Jo, stavíme se tam, až půjdeme zpátky."
(14:31) Ketryn: "Nejhorší byl asi začátek a konec. Když jste včera nedorazili, tak mě nervozita málem sežrala," usměju se.
(14:31) Ketryn: "Na nájezdech se ti tedy opravdu líbilo, co?"
(14:36) Morigan: "My jsme přijeli včera, ale večer, tak už jsme zůstali na lodi v přístavu, v noci jsme jít nemohli i s tou kořistí. Musím přiznat, že se mi tam líbilo. Bylo to dobrodružné a takové...stmelující."
(14:39) Ketryn: "Kéž bych příště mohla jet taky," zapřeji si.
(14:40) Ketryn: "Musíš nám pak vše povyprávět!"
(14:43) Morigan: "Bylo zvláštní vidět elundy," přiznám. "Hlavně poprvé. Potom už ne."
(14:46) Ketryn: "To věřím, že to muselo být zvláštní. Je už to hrozně let! Viditelně už je ale pro nás Lúúder otevřený..."
(14:47) Ketryn: "Byli jste i v nějakých městech? Nebo jste se zaměřili jen na vesnice nebo svatyně?"
(14:52) Morigan: "Ve velkých městech jsme nebyli, spíš jen v menších. Otevřený Lúúder je, ale nějak jsem ani neměla touhu jít dál, nebo jak to mám říct."
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(14:53) Ketryn: "Chápu, jak to myslíš..."

(20:43) Morigan: Vypráví se, nejvíc vede náš dobrodružný zážitek, kdy si na nás elundové počkali a napadli opuštěné lodě, ale naši jim pak vpadli do zad a rozsekali je. Je to hodně dobrodružná historka.
(20:45) Ketryn: Poslouchám to se zaujetím a jsem ráda, že jste to takhle zvládli! To rozsekali elundy se mnou asi trošku hne, ale už si na to začínám zvykat.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(20:59) Morigan: Piju a jím, občas něco dodám a jak se tak dívám na vás, uvědomuji si, jak to bylo před rokem. A jak se to opravdu hodně změnilo. Vidím vás, jak vypadáte, jak mluvíme, jak se chováme a mám z toho takovou zvláštní dojatou náladu.
(21:01) Ketryn: Taky jsem si na to vzpomněla :-) Za ten rok se toho tolik změnilo, že se tomu nedá ani uvěřit. A taky to ve mně vyvolává pocity.
(21:12) Morigan: Sedím na stole, Ragnar se opírá bradou o moje koleno, tak na něj na chvíli hodím opravdu zamilovaný pohled. Pak se ale ovládnu a dopiju svůj pohárek. "Floki!" naznačím, že už mi došlo pití. Floki protestuje, že tady není žádným nosičem pití, ale navzdory tomu mi donese další.
(21:12) Morigan: (K6, na Margaret nechám, jak chce pít.)
(21:13) Ketryn: To mu rovnou přidám i svůj pohárek, když už tam jde :-)
(21:13) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(21:14) Ketryn: (Já mám dneska den jedniček!! Nejenom, že mi nešlo pouto, ale já se nebudu moct ani opít?? :-D)
(21:14) Morigan: (Asi už prostě piješ moc a jsi zvyklá :-D)
(21:15) Ketryn: (Ale teď jsem zas tolik nepila :-D)
(21:35) Morigan: Jsou to takové dost bouřlivé oslavy.:-)
(21:38) Ketryn: Tak oprávněně :-)
(21:39) Morigan: K6 ještě jednou.
(21:39) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(21:40) Ketryn: Tak to to najednou se mnou jde alkoholově z kopce :-D
(21:40) Morigan: (Já už mám podruhé 5)
(21:41) Ketryn: (Tobě to pití jde skoro vždycky :-D)
(21:42) Margare-tka: No já si kladivo nedávám a piju míň....raději.
(21:42) Ketryn: To ale začínám mít se sebou problémy!
(21:43) Margare-tka: Já se tam bavím s Vámi a pak pokud je tam Ari tak jsem tak nějak s ním a nebo popřípadě se Suzi. A Sáru jsme už daly spát. Tedy po tom se se s tebou uvítala a chvilku pobyla.
(21:44) Ketryn: Hraju si se Sigfriedovým šněrováním a zajíždím mu rukama pod košili a líbám ho na krk.
(21:45) Morigan: Beztak tam nejste jediný, Katryn! :-D
(21:47) Morigan: Ari tam samozřejmě je.
(21:47) Ketryn: No nejraději bych ho tam svlékla (což se asi postupně i stane) nebo si někam odskočila.
(21:52) Morigan: On si tě asi stejně brzy odnese domů (tedy k Olafovi).
(22:04) Ketryn: :-)
(22:10) Margare-tka: Myslím, že se od Katryn a Sigfrieda nečeká nic jiného:-D
(22:13) Morigan: Ne, to asi ne :-)
(22:17) Morigan: I já mám konec večera (noci) trochu rozmazaný, ale vím, že to bylo euforické. Počítám, že se druhý den nějak uvidíme, ale nic jsme neplánovaly.
(22:21) Ketryn: Já bych to viděla asi spíš až nějak na odpoledne :-)
(22:21) Margare-tka: No s tím taky nějak tak počítám. Asi tak.

(18:19) Morigan: "A nyní odnesme kořist a odpočívejte, jezte a pijte," rozkáže jarl.
(18:22) Ketryn: Dneska se opravdu veselit hodlám :-))! (A i proto, abych na chvíli zapomněla na to, co vím...)
(18:23) Morigan: Tak se jdu uvítat ještě s Margaret, než tam vznikne úplný zmatek.
(18:26) Morigan: A pak jdu ještě znovu obejmout Katryn (je mi jedno, že u toho drží Sigfrieda za ruku).
(18:28) Ketryn: Taky tě obejmu :-) (Sigfrieda asi pustit nedokážu, takže je takové napůl trojité objetí :-)
(18:29) Morigan: (To mi absolutně nevadí! :-D)
(18:30) Ketryn: "Jsem ráda, že jste v pořádku zpátky a jsem na vás hrdá, jakou jste přivezli velkou kořist!" řeknu vám s úsměvem.
(18:33) Ketryn: (Když tě vidím a objímám, tak se mi dělá dost špatně a trhá se mi srdce. Ale opravdu se snažím, aby na mně nebylo vůbec nic poznat. To, že mám vedle sebe Sigfrieda, mi dost pomáhá.)
(18:41) Ketryn: A pak už se neudržím a konečně Sigfrieda pořádně políbím, než si půjdeme někam sednout.
(18:56) Morigan: Tak já vás nechám :-D
(18:57) Morigan: Jdu hledat něco k jídlu a k pití, protože umírám hlady. Všude tam zní hudba a proplétají se lidi mezi sebou, zkrátka živo.
(19:00) Ketryn: My jdeme pak taky :-) Sigfried musí být taky hodně hladový. I když musím uznat, že bych ho nejraději někam zatáhla... přes dva měsíce abstinence mi tedy vůbec nepomohly!
(19:05) Morigan: Hladoví jsme všichni, to je fakt. Ale naprosto tě chápu!
(19:07) Morigan: "Kdo si dá Thorovo kladivo?" vyvolává tam Floki varjagsky. Hned se hlásím!
(19:07) Ketryn: "Já taky!" hlásím se s tebou.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(19:14) Morigan: To Floki nebude stíhat, kolik se nás hlásí! :-D Ale on se toho nebojí.
(19:22) Ketryn: No, dneska asi dopadneme :-D
(19:23) Ketryn: (Všichni, co jsou nám bližší, se vrátili v pořádku?)
(19:51) Morigan: (Jenom Gudrun jsi znala a ta se nevrátila.)
(20:04) Ketryn: Povídáte něco o tom, jak jste se měli, jaká byla plavba a tak? Nebo mám možnost se na to vyptávat?

(16:34) Margare-tka: tak to tam pozoruji a chci aby už bylo vše oficiální za námi a mohla jsem se s tebou uvítat.
(16:50) Morigan: Když jsem tam Margaret viděla, tak jsem se na ní aspoň zářivě usmála, když jsem nemohla k ní.
(16:51) Margare-tka: No to já na tebe, taky:-) Zamáváme ti se Sárou.
(16:56) Ketryn: Taky už se těším, až bude po oficialitách a bude se moct jít slavit :-) A doufám, že vám opravdu zůstane ta půlka kořisti, když se vám to tak povedlo.
(16:57) Morigan: Tvářím se pyšně, kolik jsme toho přivezli.
(16:59) Ketryn: Já jsem na vás hrozně hrdá :-)!!
(17:08) Margare-tka: Taky koukám co jste přivezli a jsem ráda, že toho je tolik.
(17:15) Morigan: "Rád vidím, že jste byli úspěšní, Ragnare Lothbroku," pronese jarl.
(17:15) Morigan: "To jsme byli," řekne mu Ragnar.
(17:18) Ketryn: Usmívám se :-)
(17:19) Morigan: No to já taky! Automaticky se o mikro kousek posunu k Ragnarovi.
(17:33) Morigan: "Byly nějaké ztráty?" zeptá se jarl.
(17:33) Morigan: "Pět lidí, pane," odpoví Ragnar. "Padli v bojích na pobřeží."
(17:42) Morigan: To jarl zřejmě považuje za malou ztrátu, tak je docela potěšen.
(17:45) Morigan: "Jak jsem slíbil," prohlásí. "Polovina kořisti je tvoje a tvé posádky!"
(17:46) Morigan: Propukneme ve spontánní jásot.
(17:48) Ketryn: To propuknu v jásot spolu s vámi!
(17:48) Ketryn: Podívám se kolem sebe, jestli chybí někdo, koho jsem znala?
(17:50) Morigan: Vypadám, že bych chtěla skočit Ragnarovi kolem krku, ale nakonec si jen stiskneme ruku.
(17:51) Ketryn: Já své nadšení tak úplně neuhlídám a dám Sigfriedovi radostnou pusu na tvář.
(17:52) Morigan: No tak ty si to dovolit můžeš :-)
(17:56) Ketryn: Naštěstí :-)
(17:59) Morigan: "Chci, abyste s Flokim postavili další vaše lodě," řekne jarl.
(18:01) Margare-tka: Tak jsem ráda, že to všechno dopadlo jak Ari slíbil a že jste spokojení.
(18:01) Morigan: "Jak si přeješ," řekne Ragnar s krátkým pohledem na Flokiho.
(18:02) Margare-tka: A Floki se tváří jak?
(18:04) Ketryn: Hm, tak tím mě mile překvapí.
(18:04) Morigan: Floki celkem neutrálně.