Druhá strana (142 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Druhá strana

Pán Jeskyně:

Morigan

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Nepřijímáme

Popis jeskyně:

Uneseny do jiného světa, aby rozhodly válku mezi čaroději a jejich Lovci. Jsou samy a bez prostředků, jiný svět však skrývá mnohem víc, než se zdá...
Ze samého dna se dostanou až na vrchol...aby zase spadly až dolů. V krvavé a dlouhé válce získaly víc než kdy měly a pak přišly o všechno. Vlastně téměř o všechno, protože jejich vlastní život jim přece stále zůstal...
Současná situace: Daleko na severu v zemi zvané Daerie se staly právoplatnými členkami varjagského klanu bojovníků a dobyvatelů, kde si nyní budují nejen své postavení, ale také svůj domov a rodinu.

Klíčová slova

Tato jeskyně nemá nastavena klíčová slova.

Jaké hráče:

Hráče již mám :-)

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Nástěnka jeskyně je prázdná.
Hráči: (2/2) Ketryn, Margare-tka

Příspěvky ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

Vypisuje se 20 z celkem 5810 příspěvků|⇐ 1 ... 140 141 142 143 144 145 146 ... 291 ⇒|

Margaret - 19. července 2013 19:17
Margaret

(18:12) Margare-tka: (Ono když vezmeme do detailů, tak zrovna v táboře neplatilo, ani to, že když žena už muže má, tak ji ostatní muži nechají na pokoji.
(18:13) Ketryn: "Asi tak..." Margaret to vystihla.
(18:14) Morigan: Pak si ale uvědomím, že bych tam nechala i vás, tak se zase hned vrátím a vztekle se posadím.
(18:14) Morigan: (No jasně, že ne, ale raději jsem mu lhala! :-D)
(18:15) Morigan: "Žádné vaše muže tady nevidím," pronese pomalu.
(18:15) Ketryn: "Jestli tomu rozumíš, tak byste to měli i pochopit..."
(18:15) Ketryn: (Zrovna jsem chtěla vstát a jít za tebou :-D)
(18:16) Margare-tka: "Když jste nás unesly, tak je tu asi těžko uvidíš. "
(18:17) Ketryn: "Protože jsme na téhle lodi ze zajatců jenom my!" znovu se zamračím.
(18:17) Margare-tka: "Když by někdo unesl nějakou ženu od vás a chtěl by po ní aby s ním žila, tak ona by to udělala a zapomněla a nechala by a sebou vše co má a měla?
(18:17) Morigan: "Přesně tak. Neuvidím je tu," souhlasí.
(18:18) Morigan: "To se mě ptáš vážně?" podívá se na Margaret.
(18:20) Margare-tka: "Je na tom něco špatnýho se takhle ptát?"
(18:21) Morigan: "Ne, ale já nejsem žena."
(18:27) Margare-tka: "Je pravda, že to hodně záleží na vůli té ženy, ale myslím, že pokud jakákoliv žena je unesena ze svého prostředí a od svého může či dětí, tak bojuje za to co má doma."
(18:28) Margare-tka: "Za sebe a své přesvědčení i když je to bezvýchodná situace."
(18:30) Ketryn: Koukám na Margaret, jak začala filozofovat :-)
(18:30) Morigan: "Jen bojujte," pokrčí klidně rameny.
(18:30) Margare-tka: Tak jak jinak mu to mám vysvětlit. Když je blbej.
(18:31) Margare-tka: "Není úplně jen boj je to i naše přesvědčení, mám manžela, který mě miluje a já jeho. Nechci jiného muže."
(18:31) Margare-tka: *nejde
(18:33) Margare-tka: "Říká se tomu u nás láska a věrnost k tomu druhému. Na tom je postavený nám manželský slib."
(18:33) Margare-tka: *u nás
(18:34) Morigan: To já tedy taky koukám. Já se snad opravdu nenajím
(18:35) Ketryn: (Ale říká to Margaret hezky přesvědčivě. To bych úplně i zapomněla na ty naše různé nevěry.)
(18:36) Margare-tka: (Tak na ně rychle zapomeň. Já to mám čerstvý, ještě si to pamatuji, když jsme se nedávno vdávala:-D)
(18:37) Morigan: Klidně si vyslechne Margaretinu přednášku a on narozdíl ode mě už toho jíst zvládá.
(18:38) Margare-tka: "Proč si u vás žena a muž pořizují dítě?"
(18:39) Morigan: Já se začínám bát a opravdu se asi nenajím.
(18:39) Margare-tka: (To bude asi těma hormonama.)
(18:39) Morigan: "Dítě je to nejhezčí a nejsilnější, co může lidi potkat. Měla bys to sama vědět," ukáže na tvé břicho.
(18:39) Ketryn: Tak teď koukám na Margaret nechápavě i já :-D
(18:43) Margare-tka: "No ano je to to nejhezčí co může lidi potkat, ale pořizují si ho z lásky k sobě. Milují se a chtějí mít něco společného."
(18:43) Margare-tka: (Jako tuhle odpověď jsem zrovna od slyšet nechtěla, ale budiš. Doufala jsem, že řekne něco o síle národa a nebo ta něco.)
oužíš po dítěti ty, drekkja," natáhne ruku a chytne mě za loket, "rád ti ho dám," přitáhne mě blíž. Není zase tak vysoký, takže nechápu, jak může mít takovou sílu! Nebo mě spíš vždycky překvapí.
(18:47) Morigan: "Hezká přednáška," uzná. "Opravdu. Ty dítě brzy budeš mít a pokud toužíš po dítěti ty, drekkja," natáhne ruku a chytne mě za loket, "rád ti ho dám," přitáhne mě blíž. Není zase tak vysoký, takže nechápu, jak může mít takovou sílu! Nebo mě spíš vždycky překvapí
(18:47) Margare-tka: "A právě proto že každá se svým mužem máme a nebo čekáme dítě. Nehodláme svou vůli, city podřizovat jinému, kterého nemilujeme." tím to asi dokončím.
(18:48) Morigan: Já vůbec o dětech nemluvila! zuřím v duchu.
(18:48) Ketryn: ¨Tak tímhle mě zas dostane a vůbec ti to tedy nezávidím!!!!
(18:49) Morigan: "Tak to máš smůlu protože lidi jako já vůbec děti mít nemůžou!" prohlásím.
(18:49) Ketryn: Tak teď mě dostaneš ty, jak přesvědčivě lžeš.
(18:50) Morigan: (Tebe furt někdo dostává! :-D)
(18:50) Margare-tka: Tak jsem rychle vypustila svou větu co jsem chtěla říct, jelikož sem mu chtěla říct, že už dítě se svým mužem máš.....
(18:51) Ketryn: (No jako jo! Já tady z těch šoků nějak nestíhám vycházet! :-D)
(18:52) Morigan: "Tak to jsi v sobě ještě neměla seveřanské sémě, drekkja," zašeptá (jsem chtěla napsat dvojsmyslně, ale to má asi jen jeden smysl:-D). Udělám to jediné, co můžu - vyklopím na něj obě misky s kaší.
(18:52) Margare-tka: (Jako jestli nepochopil, že prostě s nikým z nich nic mít nechceme, jelikož milujeme svoje muže, tak už nevím.)
(18:53) Margare-tka: (Asi nepochopil....)
(18:54) Margare-tka: Chtěla jsem se zeptat co je ta Drekkja, ale nevím, když má na sobě kaši.
(18:56) Morigan: Pustí mě, takže rychle vstanu a přemýšlím, jaké to bude mít následky.
(19:00) Morigan: "Taky odpověď," pronese. "Zatím."
(19:01) Margare-tka: "No já nevím jestli to někdy pochopí."
(19:01) Margare-tka: Teda předpokládám, že odešel?
(19:03) Morigan: Ještě ne.
(19:05) Margare-tka: Tak pokud to jde tak jsem s tím počkala na odchod... jen vám.
(19:08) Ketryn: Já asi jen koukám! Jeho drzost začíná být fakt hodně přes čáru. Aspoň ty vyklopené misky mě v duchu pobaví.
(19:08) Morigan: Pak si v klidu, tak jak tam stojí, sundá tuniku i košili.
(19:09) Ketryn: Tak to ti určitě ke klidu "pomůže"! (:-D)
(19:09) Margare-tka: No myslím, že tě to zas tak rozhodit nemůže... takových hrudí jdi už viděla....za ty roky.
(19:10) Morigan: No...
(19:12) Margare-tka: Moriagn jestli se zatváříš rozpačitě a nebo tě to nějak rozhodí, začínám se obávat, že je na dobré cestě.
(19:15) Morigan: (Na to si musím hodit)

Margaret - 19. července 2013 18:10
Margaret

(15:43) Morigan: Jsi tu?
(15:53) Margare-tka: Ano.
(15:58) Morigan: Budu přejíždět, doma se zase připojím.
(16:08) Morigan: "Myslím, že už si nechci povídat o Lúúderu," usoudím.
(16:53) Margare-tka: Mě to stačilo taky..
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(17:16) Morigan: "Dobře," souhlasí. "Tak co kdybychom si povídali o tom, jak u vás dává muž ženě najevo, že ji chce. Pouč mě."
(17:20) Morigan: "Ne," přestane mi chutnat snídaně.
(17:22) Morigan: "Proč ne? Rád se něco dozvím. Asi něco dělám špatně."
(17:22) Morigan: Nenávidím ty jeho oči!
(17:22) Morigan: "U nás, když žena patří k nějakému muži, tak ji ti ostatní nechávají být!"
(17:25) Morigan: "Vážně? Ani o ní nijak nebojuje, nezkouší získat její přízeň? Neutká se s tím druhým mužem?" přijde mu divné.
(17:27) Morigan: "Ne!"
(17:39) Morigan: (Jinak Katryn tvoje světlá košile po včerejším incidentu s vínem vypadá asi dost jetě.)
(17:39) Ketryn: "To není pravda, že by nemusel dělat nic! Je to jeho žena, stará se o ni, chrání ji a miluje. A obráceně. Mají mezi sebou svazek uzavřený před našimi bohy," řeknu procítěně, jelikož se to snažím vysvětlit. I když je tedy pravda, že ne vždy nám ta věrnost tak úplně funguje, uvědomím si.
(17:40) Ketryn: (Ježiš, no jo! To by chtělo vyprat. Asi budu během dne muset požádat nějakou ženu, jestli tu jde sehnat trochu vody a mýdla na vyprání.)
(17:42) Morigan: "Tomu svazku rozumím," pokývá hlavou.
(17:51) Morigan: "Stejně jsi mi toho moc neřekla, drekkja," usoudí.
(17:55) Ketryn: Dívám se po tobě, jestli mu k tomu nechceš něco dodat.
(17:56) Morigan: "Nechápu, co bys chtěl vědět!"
(18:02) Morigan: "Co mám dělat pro to, abych dostal, co chci."
(18:07) Morigan: "Nic, protože se ti to stejně nepodaří!" vstanu. Zase se dneska nenasnídám v klidu.
(18:08) Morigan: Asi ho tam nechám.
(18:08) Margare-tka: Bože on si myslí, že je to tak jednoduchý.
(18:09) Margare-tka: "Každá z nás má svého může, kterého milujeme a není důvod dávat něco víc nějakému dalšímu." odpovím mu.

Margaret - 19. července 2013 15:22
Margaret

(14:27) Morigan: "S Lúúderem občas obchodujeme, občas spolu bojujeme," odpoví.
(14:29) Morigan: "Rozhodně to kontakt je."
(14:29) Margare-tka: Nemůžu už si povídat o Lúúderu padá na mě deprese. Za posledních 12 nebo kolik let jsme blíž nebyly.
(14:30) Margare-tka: "Takže Lúúder už se "otevřel" ostatním lidem a nebo je "otevřen" celou dobu?"
(14:30) Morigan: Asi nechápe, o čem to mluvíš.
(14:32) Margare-tka: "No za posledních deset let se dalo na jejich území normálně vstoupit?"
(14:34) Morigan: "Co já vím, tak ano," nakloní hlavu na stranu a tváří se zvědavě.
(14:35) Margare-tka: Tak už to dál nerozvádím a vrtá mi to hlavou, ale je jasný, že Lúúder musel nějak obchodovat a tak. Možná se uzavřel jen nám.
(14:36) Morigan: "A vy? Už vím, že jste tam nějakou dobu žily. Neznám sice krále, ale poznám královský znak. A ty ho nosíš na prstě, drekkja," vezme mě za ruku a za prsten. "Jak to?"
(14:37) Margare-tka: Mám chuť mu říct, že si zas natolik nedůvěřujeme, na to abychom mu říkaly o našem životě....
(14:43) Morigan: Ucuknu rukou. "Pravděpodobně jsem ho ukradla!" odseknu.
(14:44) Morigan: "To je cenná kořist," řekne uznale, ale není jisté, jestli mi tak úplně věří. Je mu to ale v tuto chvíli asi jedno.

Margaret - 19. července 2013 14:24
Margaret

(13:48) Morigan: Smrtelné následky??
(13:50) Ketryn: Margaret asi myslí, že když mu srazíš ego z takové výšky, že ho to zabije :-D To víš, díky těm těhotenským hormonům má takové extrémní nálady, postoje i myšlenky :-D
(13:57) Ketryn: Jsem přes den na palubě, protože se mi nechce být zavřená v kajutě, ale asi se snažím držet tak nějak stranou.
(13:57) Morigan: Chci vám něco říct, ale to už zahlédnu, že k nám míří Ragnar. Z nějakého důvodu s námi chce asi zase posnídat. "Gerhas dagrr," pozdraví nás. Neodpovím mu, ale to mu je asi docela jedno.
(13:58) Morigan: Přisedne si na zem.
(13:58) Ketryn: Ach bože, nějak jsem doufala, že dneska bude klid.
(13:59) Ketryn: Tak ho zamračeně pozoruji, jestli si přišel jen tak přisednout nebo jestli přišel s něčím konkrétním.
(14:01) Margare-tka: Já jsem asi pozdravila. A doufám, že to nebude nic fatálního.
(14:04) Morigan: "Tak mě napadlo, jestli už nenastal čas popovídat si o Lúúderu," řekne a začne jíst.
(14:04) Morigan: Tím mě poněkud zaskočí.
(14:05) Morigan: "O Lúúderu?" zopakuji.
(14:05) Margare-tka: To mi asi vypadne lžíce z ruky. Jako mluvit s ním o Lúúderu je to poslední co mě napadlo, že bychom mohly dělat.
(14:05) Margare-tka: "Proč?"
(14:05) Ketryn: Mě taky. A nejsem si jistá, že si vybral zrovna tu nejvhodnější dobu.
(14:06) Morigan: "Když jsme vypluli, dost jste se na Lúúder ptaly."
(14:06) Margare-tka: Jo.
(14:07) Margare-tka: Nluví jako kdybychom tady od začátku vedly konverzační atmosféru......
(14:10) Morigan: "No jen...asi nás překvapilo, že umíte elundsky, není to úplně obvyklé."
(14:11) Margare-tka: "Je Lúúder daleko od vaší země?"
(14:11) Ketryn: "A bylo to to jediné, na co jsi trochu reagoval, když jste si hráli na to, že nám nerozumíte..."
(14:12) Margare-tka: Jako můj vedlejší plán je prchnout přes Lúúder... a doufám, že v nouzi by se nám mohl otevřít.
(14:12) Margare-tka: :-D
(14:12) Margare-tka: :-D
(14:13) Ketryn: Zajímavý plán :-D
(14:13) Margare-tka: Cože ti to v tom Lúúderu patří Lederské hvozdy a ještě další celý sever?
(14:16) Morigan: (PATŘIL mi v podstatě celý sever Lúúderu.)
(14:17) Morigan: "Ne, daleko to není," zamyslí se.
(14:18) Margare-tka: "A vaše zem sever od Lúúderu?"
(14:20) Morigan: "Tak dobře si ještě nedůvěřujeme, abych vám vykládal polohy naší země," usměje se pobaveně.
(14:21) Margare-tka: "A jste v nějakém kontaktu s Lúúderem?"

Margaret - 19. července 2013 13:41
Margaret

(11:29) Margare-tka: "Aha tak v tom případě jsem si byla jistá holčičkou. Jako u tohodle těhotenství vůbec nevím."
(11:29) Morigan: "Nepleteš si to? Někdy prostě matky vědí, co čekají, aniž jim to někdo řekne..."
(11:29) Morigan: "Hlavně, aby bylo v pořádku."
(11:29) Morigan: K6 znovu na spaní.
(11:30) Margare-tka: "Myslím, že bude, Miki říkal, že je to silné dítě."
(11:30) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(11:30) Morigan: (Moje oblíbená 3. Já asi potřebuju veslovat nebo tak něco, abych spala normálně.)
(11:30) Margare-tka: Tak já mám 6. takže jsem ve vteřině usnula.
(11:32) Ketryn: Mě fakt trefí... Já zešílím a půjdu skočit dobrovolně přes palubu a bude!!!
(11:33) Morigan: Katryn, tobě to nějak nedá spát...
(11:33) Ketryn: No... :-/
(11:35) Ketryn: Tak ležím, čučím do tmy a propadám se do absolutní krize. Snažím se si nějak vyčistit hlavu a na ten dnešek zapomenout, ale asi to nejde nebo nevím...
(11:40) Morigan: Ráno se zase vzbudíme tak nějak po rozednění, už začínáme být tak zvyklé.
(11:41) Ketryn: Vstávám, ale asi vůbec nemluvím a cítím se přejetě...
(11:41) Margare-tka: "Ahoj, usnuly jste?"
(11:42) Morigan: "Jo, ale spala jsem docela špatně."
(11:42) Ketryn: "Hm... po dlouhé době nějak ano," zabručím.
(11:43) Margare-tka: "Půjdeme nahoru?"
(11:43) Ketryn: "Vo nám zbývá, jestli nechceme být o hladu..."
(11:44) Ketryn: *No
(11:45) Ketryn: Vstanu, nějak se učešu a můžeme jít.
(11:45) Morigan: Tak jdeme nahoru.
(11:47) Margare-tka: Tak jdeme chápu, že se vám tam po včerejšku nechce.
(11:47) Margare-tka: Ty schody mě zničí.
(11:48) Morigan: Po včerejšku se ale nahoře nic nezměnilo, zdravím ostatní, kteří zdraví mě a jdu si pro kaši.
(11:48) Ketryn: (Jsem tam zamračená a teď jsem si uvědomila, že se mračím i tady, když se mě kolegyně zeptala, co se děje :-D)
(11:50) Ketryn: Jdu se najíst, ale myslím, že nemám moc chuť k jídlu. Každopádně se ale jíst snažím.
(11:50) Margare-tka: Jo to já taky. Ale jsem víc zamyšlená.
(11:53) Morigan: Ráno je klidné a vzduch moc příjemný.
(11:54) Ketryn: Čerstvý vzduch mi asi trochu zvedne náladu.
(11:54) Margare-tka: Jako kdybychom nebyly na téhle lodi s nějakýma šíleným seveřanama, tak mám i docela dobrou náladu. Líbí se plout a počasí taky.
(11:54) Margare-tka: Tak se najím a pak tam asi sedíme a nebo děláme co je potřeba.
(12:05) Margare-tka: Aby tvé odmítání nemělo pro kapitána smrtelné následky. Myslím, že na to má ego dost vysoký.

Ketryn - 19. července 2013 11:52
Ketryn

(11:25) Ketryn: "Tak to nechápu, jak ti to v Akarii mohli říct..."
(11:26) Margare-tka: "Mor? Ty jsi to věděla?"
(11:27) Morigan: "Ne, nevěděla," řeknu.
(11:29) Margare-tka: "Aha tak v tom případě jsem si byla jistá holčičkou. Jako u tohodle těhotenství vůbec nevím."
(11:29) Morigan: "Nepleteš si to? Někdy prostě matky vědí, co čekají, aniž jim to někdo řekne..."
(11:29) Morigan: "Hlavně, aby bylo v pořádku."
(11:29) Morigan: K6 znovu na spaní.
(11:30) Margare-tka: "Myslím, že bude, Miki říkal, že je to silné dítě."
(11:30) Morigan: (Moje oblíbená 3. Já asi potřebuju veslovat nebo tak něco, abych spala normálně.)
(11:30) Margare-tka: Tak já mám 6. takže jsem ve vteřině usnula.
(11:32) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(11:32) Ketryn: Mě fakt trefí... Já zešílím a půjdu skočit dobrovolně přes palubu a bude!!!
(11:33) Morigan: Katryn, tobě to nějak nedá spát...
(11:33) Ketryn: No... :-/
(11:35) Morigan -> Ketryn: Posloucháš, jak zvuky zhora postupně ustávají a tiší se, i když paluba není nikdy prázdná. Také někde ne úplně daleko slyšíš zvuky milování a to tě rozčiluje ještě víc.
(11:35) Ketryn: Tak ležím, čučím do tmy a propadám se do absolutní krize. Snažím se si nějak vyčistit hlavu a na ten dnešek zapomenout, ale asi to nejde nebo nevím...
(11:37) Ketryn -> Morigan: Tak to mě v tuhle chvíli asi rozčiluje opravdu hodně. A rozhodně to neuklidňuje moje podrážděné smysly... (Mám asi opravdu blízko k tomu, že se půjdu utopit :-D)
(11:39) Morigan -> Ketryn: K6
(11:39) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(11:39) Ketryn -> Morigan: Tak aspoň něco!
(11:40) Morigan -> Ketryn: Ráno se zase vzbudíme tak nějak po rozednění, už začínáme být tak zvyklé.
(11:40) Morigan: Ráno se zase vzbudíme tak nějak po rozednění, už začínáme být tak zvyklé.
(11:41) Ketryn: Vstávám, ale asi vůbec nemluvím a cítím se přejetě...
(11:41) Margare-tka: "Ahoj, usnuly jste?"
(11:42) Morigan: "Jo, ale spala jsem docela špatně."
(11:42) Ketryn: "Hm... po dlouhé době nějak ano," zabručím.
(11:43) Margare-tka: "Půjdeme nahoru?"
(11:43) Ketryn: "Vo nám zbývá, jestli nechceme být o hladu..."
(11:44) Ketryn: *No
(11:45) Ketryn: Vstanu, nějak se učešu a můžeme jít.
(11:45) Morigan: Tak jdeme nahoru.
(11:47) Margare-tka: Tak jdeme chápu, že se vám tam po včerejšku nechce.
(11:47) Margare-tka: Ty schody mě zničí.
(11:48) Morigan: Po včerejšku se ale nahoře nic nezměnilo, zdravím ostatní, kteří zdraví mě a jdu si pro kaši.
(11:48) Ketryn: (Jsem tam zamračená a teď jsem si uvědomila, že se mračím i tady, když se mě kolegyně zeptala, co se děje :-D)
(11:50) Ketryn: Jdu se najíst, ale myslím, že nemám moc chuť k jídlu. Každopádně se ale jíst snažím.
(11:50) Margare-tka: Jo to já taky. Ale jsem víc zamyšlená.

Margaret - 19. července 2013 11:25
Margaret

(10:54) Morigan: "No to je fakt," uvědomím si.
(10:54) Ketryn: "Jak samotné na lodi? Teď jsme na lodi a dost těžko se jim utíká!"
(10:56) Margare-tka: "No říkal, že pokud ženy nechtějí mít rodinu a být někde v tom jejich domě, tak mže být na úrovni mužů, třeba se plavit, jako ty tady. A to by už bylo jen na tobě, jestli mu to dovolíš, jsem pochopila. "
(10:59) Morigan: "Jo, já jsem to taky tak pochopila," hlesnu.
(10:59) Morigan: "Ale Katryn má pravdu."
(10:59) Margare-tka: "No jenže to byste mohly jen vvy dvě, já prostě nemohu, když budu mít dítě. a nechci ho někde nechávat."
(11:00) Margare-tka: "No ale donutit tě nemůže pochopila jsem, že to by asi neudělal, když uvidí odpor. Jen je tu problém,jak dlouho ten odpor zvládneš. Jako něco v nich je."
(11:01) Morigan: No tak když to Margaret řekne takhle upřímně nahlas, tak upadnu asi do deprese.
(11:02) Margare-tka: Když tě vidím. "Nemyslela jsem to špatně. Ale vidím, že bych možná časem problém měla. Jsou opravdu urputní. Ale kdybychom byly na lodi, tak je možnost pak nějak uniknout, když by byl nějaký přepad."
(11:03) Ketryn: "Jenže je odpor a odpor..." řeknu naštvaně.
(11:04) Morigan: To se podívám tázavě na Katryn.
(11:04) Ketryn: "Ono je dost těžké se bránit, když mají takovou sílu," dodám.
(11:04) Margare-tka: "Jak jako?" nechápu.
(11:04) Morigan: (Já to totiž neviděla, takže si myslím, že mluvíš o tom prvním incidentu.)
(11:04) Margare-tka: "Jo to ano, ale zatím vždycky dali pokoj, když viděli, že neuspějí."
(11:07) Ketryn: "Já jsem z toho dneska nedokázala dostat tak hezky, jako ty..." vysvětlím Morigan.
(11:08) Morigan: "Z čeho??"
(11:08) Ketryn: "No, nakonec..." otočím se na Margaret s ironickým pohledem.
(11:09) Ketryn: "Z jeho.... vášnivého objetí..." odpovím po chvíli Morigan a když to řeknu nahlas, tak mám pocit, že se zhroutím znovu.
(11:11) Morigan: "A...ha..."
(11:15) Morigan: Raději mlčím a můžeme se pokusit spát.
(11:16) Ketryn: Jdu si lehnout a snažím se usnout. (Doufám, že to bude lepší, něž dneska tady!)
(11:17) Morigan: Já 1, takže já rozhodně nespím!
(11:18) Morigan: :-D
(11:18) Ketryn: (bezva :-D já taky! Asi začnu mlátit hlavou o zeď nebo nevím!)
(11:19) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(11:19) Margare-tka: Hm já mám taky 1
(11:19) Morigan: Nahoře je pořád hlučno.
(11:19) Morigan: No ono je asi dost brzo, když byl teprve soumrak...
(11:20) Margare-tka: To je fakt, to jsem nějak zapomněla. Tak když vidím, že nespíte a miminko kope tak vám to oznámím, třeba vás to uvede na jiné myšlenky.
(11:20) Morigan: Teď už tedy tma je, ale nebude nijak zvlášť pozdě.
(11:21) Ketryn: To asi je no. Ale nahoru jít nemůžeme. Takže se fakt můžeme jen pokoušet spát a nezešílet.
(11:21) Morigan: Ale jo, to mě docela uvede na jiné myšlenky.
(11:22) Margare-tka: "Jsem zvědavá o to bude. A jsem taky ráda, že ti jde tady čarovat."
(11:23) Margare-tka: "Když si to tak uvědomuji, tak poprvé za svá těhotenství nevím co čekám."
(11:24) Ketryn: "Jak to?" nechápu "Já myslela, že jsme to věděly jen v Lúúderu-
(11:24) Margare-tka: "V Lúúderu i Akárii mi to řekli. Tedy nevím jak se to dozvěděli, ale věděli to."
(11:25) Margare-tka: "V Akárii jsem taky měla jen dívčí jméno. Tak nevím, jestli jsem sis tím byla tak jistá a nebo mi to řekli."

Margaret - 19. července 2013 10:55
Margaret

(09:30) Ketryn: "Já chci pryč..." řeknu nešťastně, když mě Margaret obejme.
(09:33) Ketryn: "Kde je vlastně Morigan...?" zeptám se, když už se trochu vzpamatovávám.
(10:12) Margare-tka: "Já vím musíme to nějak vymyslet. A dorazíme, tak to prostě bude muset nějak jít. A nevím kde je Morigan. Někam zmizela."
(10:14) Margare-tka: "Třeba se tam bude Morigan dobře kouzlit..."
(10:17) Ketryn: "Asi bychom se ji měly pokusit najít..." navrhnu po nějaké době. "Myslím, že bychom raději měly zůstávat pohromadě."
(10:23) Margare-tka: "Jo fajn, tak jdeme a pak půjdeme k nám. Třeba tam už je."
(10:25) Ketryn: Tak vstanu a začnu se rozhlížet, jestli Morigan někde neuvidím. Můžeme trochu projít palubu a pak se jdeme podívat k nám do kajuty.
(10:27) Margare-tka: "Tak jo" koukám se tedy okolo sebe jestli tě někde neuvidím.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(10:30) Morigan: Ne, nikde nejsem.
(10:32) Margare-tka: "Tak budeme muset zkusit naší kajutu. A když nebude ani tak nevím. A je tam někde ten kapitán?"
(10:33) Margare-tka: "Tak budeme muset zkusit naší kajutu. A když nebude ani tak nevím." A je tam někde ten kapitán?
(10:34) Ketryn: Tak jdeme k nám do kajuty a jestli nebudeš ani tam, tak začnu mít opravdu starost.
(10:39) Ketryn: (Nebo to, že nikde nejsi bylo i na kajutu?)
(10:39) Morigan: Ne, nebylo, jen na palubě.
(10:39) Margare-tka: No to já taky. A viděla jsem tam toho kapitána?
(10:40) Morigan: Ano, kapitán tam je.
(10:41) Ketryn: To mě trochu uklidní. Pomůžu Margaret po schodech a jdeme do naší kajuty.
(10:41) Morigan: Tam jsem.
(10:43) Margare-tka: "Díky bohu, že jsi tady."
(10:43) Ketryn: To se mi uleví. Zavřeme za sebou dveře a někam se posadím. Rozhodně nemám v plánu ještě někam chodit.
(10:43) Margare-tka: Docela se mi ulevilo.
(10:43) Morigan: Já tam taky sedím a mám vztek. "Nenávidím ho!" prohlásím.
(10:45) Margare-tka: "No toho jsem si všimla...jako vím, že není vhodná doba, ale je dost urputný a všimla jsem že by časem nemuselo být jednoduchý odolat. Musíme něco vymyslet."
(10:46) Morigan: "Co? Mám začít tvrdit, že chci být Ódinova kněžka??"
(10:46) Ketryn: "Plně sdílím tvé pocit...! Chci pryč! Musíme vymyslet, jak se z tohohle dostat..."
(10:48) Ketryn: Nechci si připustit, že nějak zatím nic vymyslet nejde...
(10:49) Margare-tka: "Ne to ne... ať jde ten jejich Ódin bodnout. Jen si nedokážu představit, že něco budeme vymýšlet na pevnině. Fakt se bojím, že nás rozdělí."
(10:50) Margare-tka: "No kdybychom se daly na ty kněžky, tak máme možná čas něco vymýšlet. ale nevím jestli by mi nesebrali dítě, nevím jestli kněžka může mít dítě..."
(10:51) Morigan: "Já už bych na té pevnině chtěla být..." vzdychnu. "Tahle loď je strašně malá!"
(10:52) Morigan: "To jsem nemyslela vážně...takovou víru v jejich bohy by nám takhle rychle nikdo nezbaštil, myslím."
(10:52) Ketryn: "Jo, to je. Nevím, jestli to bude na pevnině, vlastně vůbec nevíme, co s námi bude... ale aspoň tam bude víc místa," souhlasím.
(10:53) Margare-tka: "Hm... dobře. Tak mě jiný plán nenapadá. Jako myslím, že Vám by ještě nějak prošlo zůstat samotné a lodi a cestovat, ale já těžko."
(10:53) Ketryn: "To by asi fakt nezbaštil, kort po tom, jak jsi se dneska Ódinovi vysmála."

Margaret - 19. července 2013 00:25
Margaret

(00:16) Ketryn: Snažím se chytit rovnováhu.
(00:17) Margare-tka: NO já jsem to jako pozorovala, ale z povzdálí.
(00:19) Ketryn: "Ty..." začnu naštvaně a hledám slova. "...surovče!" dořeknu, protože mě v tu chvíli nic jiného nenapadne. Pak se ho pokusím doodstrčit a taky odkráčet, i když nemám úplně jisté nohy.
(00:20) Morigan: Naštěstí za tebou nejde.
(00:21) Ketryn: Teď bych asi fakt potřebovala panáka. Někde se opřu nebo si sednu, abych se vzpamatovala a uklidnila srdce. A sama sobě nadávám.

Margaret - 19. července 2013 00:16
Margaret

(23:53) Morigan: No ten svůj máš teď jakoby za zády a ten jeho vedle sebe, má ho v druhé ruce.
(23:55) Ketryn: Aha. Nejraději bych mu to víno vychrstla do obličeje, ale přijde mi to fakt škoda.
(23:56) Morigan: Jak se tak rozmýšlíš, co dělat, tak tě políbí.
(23:58) Ketryn: Cože? To mě zas zaskočí, takže mě moje tělo v první chvíli zradí...
(23:58) Ketryn: Po chvíli mi ale konečně zas sepne rozum a kousnu ho a pokusím se ho odstrčit nebo mu vrazit koleno mezi nohy.
(23:59) Morigan: Ježišmarja, ještě přepadnete vy!
(23:59) Ketryn: Obávám se, že v tu chvíli jsem úplně zapomněla, kde stojíme.
(00:00) Morigan: 2k6 + tvoje síla
(00:00) Ketryn: Ty kostky proti mně něco mají! 10,5
(00:01) Morigan: Tak to nemáš šanci...
(00:01) Ketryn: A podaří se mi ho aspoň kousnout?
(00:03) Morigan: Ne.
(00:04) Ketryn: :-/
(00:04) Morigan: Takže tě líbá dál a víc vášnivěji a nekompromisněji.
(00:05) Ketryn: To se mému mozku tedy vůbec nelíbí! Zato moje tělo mě začíná zrazovat a přestává poslouchat!
(00:06) Morigan: No jo, alkohol a tak...
(00:07) Morigan: Takže tě k sobě přitiskl těsněji a ty pohárky mu dost překážejí.
(00:08) Morigan: Ještě, že jsem odkráčela, to bych byla dost překvapená.
(00:09) Ketryn: Mám pocit, že se mi začínají podlamovat kolena... Což si z posledního zbytku fungujícího mozku uvědomím a začnu se opravdu ze všech si bránit.
(00:10) Morigan: 2k6 + tvoje síla
(00:11) Ketryn: Uff, to už je konečně lepší! 16,5
(00:13) Morigan: Tak se ti podaří se odtrhnout, i když u toho na sebe i něj zvrhneš zbytek toho vína a málem přepadneš přes okraj. "Harra´h bedste, Sigfried," vzdychne Ragnar, kopne do zábradlí a taky odkráčí.
(00:16) Morigan: Sigfried tě zachytí za zápěstí, abys nepřepadla doopravdy.

Ketryn - 18. července 2013 23:53
Ketryn

(23:17) Ketryn: Pomyslím si, že oni se nám tak nějak vysmívají pořád, rozhodně ze začátku, ale nahlas se ti do toho raději nepletu.
(23:21) Morigan: "Vrátíš mě zpátky na pobřeží?" zeptám se. "Ne," odpoví mi s úsměvem. "Tak se ti vysmívám. I Ódinovi."
(23:22) Morigan: To jsem si asi dovolila hodně, ale to jen kvůli tomu pivu, jinak bych asi radši byla zticha.
(23:23) Margare-tka: No trochu vyjeveně na tebe koukám.
(23:23) Ketryn: Mně se ta odpověď líbí.
(23:23) Morigan: "Škoda," drží mě pořád za pas. "Ódinovi se zcela určitě líbíš. Jako mě."
(23:24) Ketryn: Jeho snad nerozhodí vůbec nic!
(23:25) Morigan: "Ale ty se mi nelíbíš!" pokouším se vymanit.
(23:26) Margare-tka: Já jsem to říkala....
(23:27) Morigan: "Myslím, že lžeš," prohlásí sebejistě a položí mi dlaně z pasu na zadek. A do toho všeho se tam zjeví Sigfried, který ulovil dva pohárky toho vína a rozhodl se jím obdarovat Katryn. Přistoupil k ní zezadu a jednou paží jí objal kolem ramen tak, že jí dal pohárek skoro před obličej.
(23:28) Ketryn: Já z těch šoků fakt nevylezu!
(23:28) Morigan: Tak to se ho pokusím kopnout kolenem do rozkroku, což ale čekal, takže se mi to nepodaří, ale aspoň mě musí trochu pustit. Tak naštvaně strčím do jeho hrudi a ani mě nenapadne, že strkat se u okraje lodi je trochu nebezpečné.
(23:31) Ketryn: Když se trochu vzpamatuji, tak se mu pokusím pod tou rukou vyvlíknout. Víno se snažím ignorovat, i když je to těžké, protože bych si fakt dala.
(23:32) Morigan -> Ketryn: K6
(23:32) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(23:33) Morigan: Tak se pokusíš, ale odhalí to a tak si tě tou paží přitiskne blíž, takže teď se k němu tiskneš zády a jeho předloktí máš skoro kolem krku. "Neboj se, bredi," zašeptá.
(23:34) Morigan: Ragnar se pokouší chytit mě za zápěstí a já zas znovu ho strčit, takže to je fakt taková strkačka.
(23:35) Morigan: U které on se baví a já vůbec.
(23:38) Ketryn: "Nejsem žádné kotě!" procedím skrz zuby a pokusím se mu zarýt nehty do ruky.
(23:38) Ketryn: A do toho se snažím uklidnit bušící srdce, které se nesmyslně splašilo.
(23:38) Morigan -> Ketryn: K6
(23:39) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(23:39) Ketryn: (No mně ty hody fakt jdou!! :-/ :-D)
(23:39) Morigan: No tak akorát způsobíš to, že tě zleje tím vínem.
(23:40) Ketryn: Čím dál lepší...
(23:41) Ketryn: "Taková škoda..." ujede mi myšlenka, jelikož toho vína je mi fakt líto.
(23:41) Morigan: "Jestli máš chuť na to druhé kolo, stačí říct, drekkja," prohlásí Ragnar. "Prosit se nenechám."
(23:44) Morigan: Škoda to je, protože toho vína tam moc nemáme.
(23:45) Ketryn: "Pust mě!" snažím se dál naštvaně.
(23:46) Morigan: Tak trochu povolí sevření, ale jen trochu.
(23:46) Ketryn: (A vylila se jen trocha nebo celé?)
(23:46) Morigan: "Prosit budeš leda ty, abych ti nepodřízla krk!" kopnu ho do holeně a pokusím se odkráčet důstojně.
(23:46) Morigan: (Tak polovina toho pohárku pro tebe.)
(23:48) Ketryn: To je tedy scéna! .-D
(23:49) Ketryn: Pokusím se znovu dostat z jeho sevření, ale zároveň dávám pozor na zbytek toho vína.
(23:49) Morigan: No právě! :-D
(23:49) Morigan: Tak tě nechá se v tom poloobjetí otočit.
(23:50) Ketryn: No, to jsem si tedy pomohla! Asi mě v tu chvíli zaskočí, do jaké pozice jsem se to dostala.
(23:52) Morigan: "Vargë gorron seth mortho," prohlásí Ragnar napůl pobaveně a napůl toužebně.
(23:53) Ketryn: Mám ještě přístup k tomu pohárku?

Margaret - 18. července 2013 23:15
Margaret

(22:29) Morigan: Koukám na Margaret, jak zase obrátila a věští nám to nejhorší!
(22:30) Morigan: To budou asi ty hormony, řeknu si.
(22:30) Margare-tka: Asi mě popadla negativní nálada.
(22:30) Ketryn: "Já ale nechápu, co myslíš tím menším zlem a čím to nejhorší...?"
(22:31) Ketryn: "Ale to je jedno..." raději už se neptám a taky to přisuzuji těm hormonům.
(22:32) Margare-tka: "No tak, když to vezmu, tak jak to asi bude a čeká nás a bylo to tak i u těch domorodců. Tak se nejspíš budeme muset nějak zadat. A myslím, že je menší zlo uvažovat o někom koho už trochu znáš..."! jako nechce se mi to říkat, ale nějak od toho jeho rozhovoru mi to furt vrtá hlavou.
(22:33) Ketryn: Už to nekomentuji, jelikož takovéhle věci si nepřipouštím.
(22:33) Margare-tka: "A nebo teda budeš sama a budeš vyrážet na lupy s lodí. Ale to se asi rozdělíme, jelikož i kdybych přísahala, že si nic jiného nepřeji, tak mi to těžko uvěří, když budu po porodu."
(22:34) Morigan: "Na to je čas," snažím se to uzavřít.
(22:34) Ketryn: Já už k tomu nic neříkám.
(22:35) Margare-tka: "No snad. Nevíme jak dlouho ještě pojedeme."
(22:35) Morigan: "Na mou otázku, jestli může být i žena, co žádného muže nechce, mi moc neodpověděl, ale zkusím se zeptat ještě někoho jiného..."
(22:36) Morigan: Šestý den se zase zvedne vítr a napíná plachtu, všichni z toho mají velkou radost.
(22:36) Ketryn: "No, neodpověděl..."
(22:37) Ketryn: Jsme ráda, že zas plujeme rychleji. Přeci jen si myslím, že bude lepší, abychom tam byli co nejdřív a Margaret porodila na pevnině.
(22:40) Morigan: Podvečer, kdy jsou krásné červánky, vaříme polévku, pečeme placky, pije se opět po dlouhé době pivo ve větším množství a dokonce máme jeden soudek vína, který zřejmě uloupili ve Svobodné.
(22:41) Morigan: Jsou tam asi tři takové zvláštní ploché a široké bubny, na které se bubnuje takovou dvojitou paličkou, takže když tam není hudba je tam aspoň takové rytmické bubnování.
(22:44) Ketryn: Tak taky popíjím (přeci jen mi ten alkohol trochu chybí :-D), ale snažím se hlídat a držet se trochu stranu. To bubnování se mi líbí, což mě štve, protože nechci, aby se mi něco líbilo.
(22:45) Morigan: Piju. Ne teda nijak nezřízeně, ale piju.
(22:46) Ketryn: No on je alkohol taková jediná útěcha...
(22:47) Margare-tka: "No já bych raději porodila tady, jelikož tam nemusíme být u sebe."
(22:50) Morigan: Sedím si pak na okraji lodě a koukám do dáli (soumraku) a myslím na Jamieho.
(22:52) Ketryn: Posadím se s pohárkem vedle tebe a hledám na obzoru ty ostatní lodě.
(22:54) Ketryn: "Třeba tam opravdu někde jsou, sedí na okraji a koukají na nás..." řeknu pak zamyšleně se smutným úsměvem.
(22:58) Margare-tka: Asi tam sedím někde u vás a když vidím jak jste zavzpomínaný, tak myslím na Lorena.
(22:59) Morigan: Přehodím nohy úplně přes okraj a dívám se na to moře a na tu další loď, co je v dáli.
(23:05) Ketryn: Tak tam asi tak mlčky sedíme se svými myšlenkami a koukáme do dáli. Upíjím z pohárku a říkám si, jak se vše zas najednou změnilo...
(23:06) Morigan: Vypozoruje nás Ragnar a přiblíží se. Už nekulhá, takže mu nedělá problém (obzvlášť v tom bubnování) pohybovat se tiše. Chytne mě za pas a vtáhne zpátky na palubu. "Drekkja, pivo a to, jak sedíš, není dobrá kombinace, mohla bys docela lehce skončit ve vlnách. Pokud to tedy není tvůj úmysl," řekne a podle toho, jak se tváří, tak si to nemyslí.
(23:07) Morigan: "Ódin přece nedovolí, abych spadla!" ušklíbnu se.
(23:08) Margare-tka: Bože....jako z toho všeho tady je mi fakt smutno.
(23:09) Ketryn: To mě vytrhne z myšlenek a trochu se leknu, když se tam tak objeví.
(23:10) Ketryn: Nad tvou trefnou poznámkou se krizově ironicky pousměji.
(23:11) Morigan: "Ale," nakloní hlavu na stranu. "Ty se mi snad vysmíváš?"
(23:14) Margare-tka: A on tu ještě otravuje.

Margaret - 18. července 2013 22:28
Margaret

(21:38) Morigan: To tetování, které má Ragnar, má i většina těch mužů. V různé velikosti a na různých místech.
(21:38) Ketryn: A co to tetování vlastně zobrazuje?
(21:44) Margare-tka: Tak se koupu, jako mě zrovna je tohle úplně jedno... v mén stavu.
(21:45) Margare-tka: No nedá. Ale samozřejmě se ovládám:-)
(21:45) Margare-tka: Mám od toho rozhovou špatnou náladu, bojím se že nás rozdělí, to už bych se rozhodmně nechtěla adaptovat.
(21:46) Morigan: Takhle zdálky to vypadá jako takové vlnité čáry, které jsou vždy ve středu nejsilnější a na koncích tenké.
(21:47) Ketryn: A ženy ho nemají?
(21:52) Morigan: Mají, ale spíš menší.
(21:57) Ketryn: Usoudím, že to bude asi nějaké jejich kmenové znamení.
(21:59) Morigan: Když jsme tak hezky čisté, tak pak schneme.
(21:59) Ketryn: Ať je to jaké chce, tak být čistá a sušit se na sluníčku, je prostě příjemné...
(22:03) Morigan: Následující dny proběhnou klidně jak s počasím, tak s tím ostatním. Máme docela klid a aniž si to uvědomíme, trochu se do lodního chodu zapojujeme, ať už i s vařením jídla nebo jinou pomocí. Následující čtyři dny plujeme rychle a bez zádrhelů.
(22:05) Ketryn: Asi to na mě působí uklidňujícím způsobem.
(22:06) Morigan: Pak ale nastane bezvětří a to je možná větší průšvih, než vlny. Je mi to jasné hned, když vylezeme ráno na palubu.
(22:08) Ketryn: No, to je tedy bezva... Takže úplně stojíme?
(22:10) Morigan: To ne, nějaké proudy nás nesou, ale nejspíš to je docela zanedbatelné. Tahle loď má ale další překvapení - v patře mezi naší kajutou (a dalšími kajutami) jsou ukrytá vesla po obou stranách a pokud dostatečný počet vesluje, loď se docela dobře pohybuje. To mě tedy dost překvapí.
(22:11) Ketryn: "To je opravdu tková multifunkční loď..." jsem taky překvapená.
(22:12) Morigan: Je to dřina, většinou jsou na to lepší chlapi, mají víc síly, ale ženy se taky zapojují. Rozhodnu se taky zapojit, aspoň na chvíli.
(22:16) Morigan: Takhle to máme pět dní a to je pořádná makačka. Zbytek času asi prospím.
(22:16) Ketryn: Taky můžu pomoct, jestli je potřeba. Snad aspoň na chvíle bych to mohla zvládnout. Trocha pohybu nám neuškodí.
(22:16) Margare-tka: "Mor jsi fakt bláázen, takhle na sebe jenom upozorňuješ." řeknu ti tiše. "Už tak ho máš jistýho."
(22:16) Margare-tka: "Mor jsi fakt bláázen, takhle na sebe jenom upozorňuješ." řeknu ti tiše. "Už tak ho máš jistýho."
(22:17) Ketryn: Margaretina věta: Už tak ho máš jistého, mně fakt krizově pobaví :-D
(22:18) Ketryn: Ty jo, pět dní bezvětří, to je krize.
(22:20) Morigan: Mě zděsí. "Margaret!"
(22:21) Morigan: Jestli chceš, tak tě tam pustí. Dřina to je, ale aspoň si to dole prohlédneš. Kormidlo je nejspíš vzadu taky v tomhle "patře", jak to tak vypadá.
(22:21) Margare-tka: Mě opustila ta dobrá nálada. "Tak vidíš jak se chová... a taky je vidět, že se mu líbí jak jsi schopná."
(22:22) Margare-tka: "Že i s mořem umíš bojovat. A to jsem ho teď citovala..."
(22:23) Morigan: No tak od té doby se tam už tolik nehrnu...
(22:24) Ketryn: To je věřím, že je to pořádná dřina. Tak to můžu aspoň na chvíli zkusit. Fyzickou prací člověk aspoň zapomene na psychická traumata. Přijde mi opravdu zvláštní, jak tu loď mají uspořádanou.
(22:24) Ketryn: "Margaret, já jsem z té tvé neustálé změny názorů nějak zmatená." :-)
(22:25) Morigan: "Teď se docela uklidnil," namítám.
(22:27) Margare-tka: "No protože je hodně práce s tím bezvětřím:-) A neměl moc příležitostí a taky tě měl na očích. Ale abych řekla pravdu, tak možná tohle bude menší zlo..." to většinou říkám aby nás nikdo neslyšel.
(22:27) Ketryn: "Co bude menší zlo?"
(22:28) Margare-tka: "Bůh co je zač ten jejich Jarl, nebo jak to je. Kat připravuji se na nejhorší, psychicky."

Ketryn - 18. července 2013 22:28
Ketryn

(21:38) Morigan: To tetování, které má Ragnar, má i většina těch mužů. V různé velikosti a na různých místech.
(21:38) Ketryn: A co to tetování vlastně zobrazuje?
(21:44) Margare-tka: Tak se koupu, jako mě zrovna je tohle úplně jedno... v mén stavu.
(21:45) Margare-tka: No nedá. Ale samozřejmě se ovládám:-)
(21:45) Margare-tka: Mám od toho rozhovou špatnou náladu, bojím se že nás rozdělí, to už bych se rozhodmně nechtěla adaptovat.
(21:46) Morigan: Takhle zdálky to vypadá jako takové vlnité čáry, které jsou vždy ve středu nejsilnější a na koncích tenké.
(21:47) Ketryn: A ženy ho nemají?
(21:52) Morigan: Mají, ale spíš menší.
(21:57) Ketryn: Usoudím, že to bude asi nějaké jejich kmenové znamení.
(21:59) Morigan: Když jsme tak hezky čisté, tak pak schneme.
(21:59) Ketryn: Ať je to jaké chce, tak být čistá a sušit se na sluníčku, je prostě příjemné...
(22:03) Morigan: Následující dny proběhnou klidně jak s počasím, tak s tím ostatním. Máme docela klid a aniž si to uvědomíme, trochu se do lodního chodu zapojujeme, ať už i s vařením jídla nebo jinou pomocí. Následující čtyři dny plujeme rychle a bez zádrhelů.
(22:05) Ketryn: Asi to na mě působí uklidňujícím způsobem.
(22:06) Morigan: Pak ale nastane bezvětří a to je možná větší průšvih, než vlny. Je mi to jasné hned, když vylezeme ráno na palubu.
(22:08) Ketryn: No, to je tedy bezva... Takže úplně stojíme?
(22:10) Morigan: To ne, nějaké proudy nás nesou, ale nejspíš to je docela zanedbatelné. Tahle loď má ale další překvapení - v patře mezi naší kajutou (a dalšími kajutami) jsou ukrytá vesla po obou stranách a pokud dostatečný počet vesluje, loď se docela dobře pohybuje. To mě tedy dost překvapí.
(22:11) Ketryn: "To je opravdu tková multifunkční loď..." jsem taky překvapená.
(22:12) Morigan: Je to dřina, většinou jsou na to lepší chlapi, mají víc síly, ale ženy se taky zapojují. Rozhodnu se taky zapojit, aspoň na chvíli.
(22:16) Morigan: Takhle to máme pět dní a to je pořádná makačka. Zbytek času asi prospím.
(22:16) Ketryn: Taky můžu pomoct, jestli je potřeba. Snad aspoň na chvíle bych to mohla zvládnout. Trocha pohybu nám neuškodí.
(22:16) Margare-tka: "Mor jsi fakt bláázen, takhle na sebe jenom upozorňuješ." řeknu ti tiše. "Už tak ho máš jistýho."
(22:17) Ketryn: Margaretina věta: Už tak ho máš jistého, mně fakt krizově pobaví :-D
(22:18) Ketryn: Ty jo, pět dní bezvětří, to je krize.
(22:20) Morigan: Mě zděsí. "Margaret!"
(22:21) Morigan: Jestli chceš, tak tě tam pustí. Dřina to je, ale aspoň si to dole prohlédneš. Kormidlo je nejspíš vzadu taky v tomhle "patře", jak to tak vypadá.
(22:21) Margare-tka: Mě opustila ta dobrá nálada. "Tak vidíš jak se chová... a taky je vidět, že se mu líbí jak jsi schopná."
(22:22) Margare-tka: "Že i s mořem umíš bojovat. A to jsem ho teď citovala..."
(22:23) Morigan: No tak od té doby se tam už tolik nehrnu...
(22:24) Ketryn: To je věřím, že je to pořádná dřina. Tak to můžu aspoň na chvíli zkusit. Fyzickou prací člověk aspoň zapomene na psychická traumata. Přijde mi opravdu zvláštní, jak tu loď mají uspořádanou.
(22:24) Ketryn: "Margaret, já jsem z té tvé neustálé změny názorů nějak zmatená." :-)
(22:25) Morigan: "Teď se docela uklidnil," namítám.
(22:27) Margare-tka: "No protože je hodně práce s tím bezvětřím:-) A neměl moc příležitostí a taky tě měl na očích. Ale abych řekla pravdu, tak možná tohle bude menší zlo..." to většinou říkám aby nás nikdo neslyšel.
(22:27) Ketryn: "Co bude menší zlo?"

Ketryn - 18. července 2013 21:34
Ketryn

(20:59) Morigan: Ještě, že už jsem dojedla, to bych se nenajedla. "No do háje!" zaúpím, když je pryč.
(21:00) Ketryn: "No..." chtěla bych něco říct, ale pak vlastně nevím co.
(21:01) Margare-tka: "Hm... tak to bylo sice hezké povídání, ale moc mě neuklidnilo.... jako jestli nás rozdělí, tak mě odvezou."
(21:04) Morigan: "No snad k tomu budeme moct taky něco říct!"
(21:06) Ketryn: "Snad..."
(21:07) Ketryn: "Na to, že by nás mohli rozdělit, se mi nechce ani pomyslet..."
(21:07) Morigan: "Tak musíme udělat všechno pro to, aby se to nestalo."
(21:08) Morigan: Jsem stále rozhozená.
(21:11) Ketryn: "Jo, to musíme, rozdělit nás prostě nesmí!"
(21:12) Ketryn: "Morigan, měla by sis dávat pozor. Ragnar nevypadá jako muž, který se jen tak lehce vzdá svého cíle..."
(21:18) Morigan: "Já mu dám cíl!" zuřím.
(21:19) Ketryn: "A to ten den ta hezky začal..." vzdychnu.
(21:19) Ketryn: Asi se zas posadím, protože nevím, kam jinam bychom šly.
(21:21) Morigan: A to nás ještě dneska čeká hromadné koupání. Nejspíš se to tu tak pravidelně jednou za několik dní dělá. Jsou dvě malé kádě s mořskou vodou a mýdla. Na jedné straně paluby ženy, na druhé muž, ale v podstatě nás odděluje jenom stožár a probíhá hromadné mytí.
(21:21) Morigan: Když to pochopím, trochu mě to opět šokuje, ale je to celkem pochopitelné...
(21:22) Ketryn: Taky mě to nejdřív zaskočí, ale pak si řeknu, že už je to stejně jedno. Je to furt lepší než poprvé, kdy jsme se koupaly samy a všichni na nás jen civěli. Aspoň budeme čisté, snažím se to brát pozitivně.
(21:24) Morigan: Já to beru taky tak nějak. Žen je tam asi něco kolem deseti plus my.
(21:24) Morigan: Chlapů je podstatně víc.
(21:24) Morigan: Koupání je zdrojem další radosti, což se nedivím, mě to dělá taky docela radost, navíc, když svítí sluníčko po tom hrozném dešti.
(21:25) Morigan: Chlapi naproti blbnou přece jen o něco víc, i když i ženy po sobě cákají.
(21:25) Ketryn: To jo, když si zvyknu, že se koupeme všichni dohromady s cizími lidmi, tak je to docela fajn.
(21:26) Ketryn: Ale stejně si tu zatím odmítám zvykat...
(21:27) Ketryn: Připomene mi to, jak jsme blbli u moře a vrátí mi to smutek...
(21:28) Morigan: Samozřejmě ženy pokukují po chlapech a provokují je, některé víc, jiné míň a chlapi zírají naším směrem.
(21:31) Morigan: Já neprovokuju, ale občas mi tam pohled ujede.
(21:32) Ketryn: Já se provokací tedy zdržuji, ale pohled mi tam někdy chtě nechtě zamíří. To člověku prostě nedá.
(21:32) Ketryn: (:-D máme stejné myšlenky)
(21:33) Morigan: :-D

Margaret - 18. července 2013 20:59
Margaret

(19:59) Morigan: Poslouchá tě a pokyvuje hlavou. "Jarlové jsou čtyři, my spadáme pod západní kmen," začne z rozmyslem odpovídat. "Ten se ještě dělí na několik kmenů, za které zodpovídají bjargové."
(20:00) Morigan: "To jsi ty," konstatuji.
(20:00) Morigan: "Ano," usměje se pochvalně.
(20:02) Morigan: "Bjargové zasedají v jarlově radě a mají určitá práva a povinnosti."
(20:02) Ketryn: Poslouchám, tohle mě opravdu zajímá.
(20:06) Morigan: Taky poslouchám.
(20:07) Morigan: "Není na tom nic složitého," dodá.
(20:10) Morigan: "Hm," zamručím.
(20:11) Ketryn: "A máte rodiny? Myslím jako stálé svazky mezi jedním mužem a ženou? Nebo jste v kmeni tak nějak všichni dohromady...?" nevím jak se na to zeptat..
(20:15) Morigan: "Rodiny jsou přece základ všeho," dojí a odloží misku. "Máme svazky mezi muži a ženami, bredi, ale možná trochu jiné, než vy."
(20:17) Ketryn: "Co znamená bredi??!" zeptám se bez rozmyšlení, když to slovo znovu uslyším znovu. Pak mi dojde, že by možná by lepší to raději nevědět...
(20:18) Morigan: "Bredi znamená...mládě od kočky..." snaží se najít ten správný překlad. "Kotě?" málem vyprsknu smíchy.
(20:18) Morigan: "Ano," usměje se taky. Má překvapivě hezký úsměv.
(20:19) Ketryn: "Cože?" Myslím, že se v tu chvíli ve mně sváří smích se vztekem.
(20:22) Morigan: "Jak jiné svazky?" snažím se nesoustředit na ten úsměv. "Jako že jeden muž má více žen?"
(20:25) Ketryn: Koukám na něj, jestli to tak je?
(20:25) Morigan: "Muž může mít tolik žen, kolik mu žena dovolí. A obráceně. Svazky požehnané Ódinem nejsou tak časté, ale pokud oba chtějí, mohou je uzavřít. Je to moc hezký obřad."
(20:29) Ketryn: "Hm..." přemýšlím, jak to může fungovat. Že by neznali vůbec žárlivost?
(20:31) Morigan: No, aspoň zase víme o něco víc.
(20:32) Ketryn: To jo.
(20:38) Morigan: "A jsou i ženy, které nechtějí žádného muže?" napadne mě.
(20:39) Ketryn: To se asi na tebe podívám, co tě to napadá.
(20:50) Morigan: "Ty staré," zatváří se pobaveně. "Nebo Ódinovy kněžky. A já dobře vím, že ty nejsi ani jedno, drekkja," chytne mě za nohu někde pod kolenem a přitáhne blíž k sobě, jak ta sedíme na zemi.
(20:51) Ketryn: To se asi trochu leknu.
(20:51) Morigan: *tam
(20:52) Morigan: Takhle jsem to ale vůbec nemyslela.
(20:52) Morigan: "Nesahej na mě!" pokusím se jeho ruku odkopnout.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(20:56) Morigan: "Proč? Bohové stvořily mužské ruce k tomu, aby svíraly zbraně a dotýkaly se ženy."
(20:56) Morigan: Postavím se. "Tak se dotýkej jiné ženy! Já už muže mám!"
(20:57) Morigan: Postaví se taky. "Ovšem, že jsi měla muže. A já měl spoustu žen, drekkja," pronese pomalu.
(20:58) Morigan: "To vůbec nic neznamená," dodá a pak se obrátí k odchodu.
(20:59) Ketryn: Taky se postavím, abych na vás nekoukala zespoda. Říkám si, jestli to nechápe, jak to máme my, nebo to vůbec chápat nechce.

Ketryn - 18. července 2013 20:01
Ketryn

Třetí den ráno se probudíme a zjistíme, že je něco jinak. Pak pochopíme, že je to tím, že loď už se nehoupe. Tedy houpe, ale jenom trochu, takže nám to přijde jako vůbec.
(18:15) Ketryn: "Je klid!" uvědomím si a mám opravdu radost, že se počasí umoudřilo. Postupně na mě padá velká úleva.
(18:23) Morigan: Já mám fakt radost.Po kajutě jsme asi měly nějak rozprostřené mokré věci, takže jsme asi moc oblečené nespaly, ale teď si to oblečeme i mokré, snad to venku na slunci uschne.
(18:24) Morigan: A jdeme na snídani.
(18:25) Morigan: Rozpustím si vlasy a sednu si někam na sluníčko, abych schnula. Jím s chutí.
(18:26) Ketryn: Jo, to snad uschne. Taky se snažím sušit a u toho jím, mám docela dobrou náladu, aspoň pro tuhle chvíli.
(18:29) Ketryn: "Měly bychom zjistit, kam to vlastně plujeme..." nadhodím u jídla.
(18:31) Morigan: "No to asi jo," souhlasím. "Ale jak..."
(18:32) Ketryn: "Asi bychom se mohly zkusit poptat nějaké přívětivější ženy, třeba té Gudrun," navrhnu a podívám se, jestli náhodou není někde poblíž.
(18:35) Morigan: Díváš se po ostatních, ale narazíš akorát na zaujatý Sigfriedův pohled.
(18:39) Ketryn: Tak to mě zamrazí a ucuknu. S díváním kolem sebe pro tuhle chvíli raději přestanu.
(18:40) Ketryn: Ten chlap mi pocuchá nervy ještě víc!
(18:42) Morigan: "Drekkja," ozve se nad námi a vzápětí si Ragnar přisedne k nám na zem, aniž by se zeptal. "Umíš bojovat i s mořem, to jsem překvapen."
(18:43) Morigan: "Nechápu, jak to ty vaše lodě mohly vydržet!" zamračím se.
(18:43) Ketryn: To se asi v tu chvíli leknu.
(18:43) Morigan: Pobaveně se zasměje. "Tyhle lodě jsou jako my - vydrží víc, než se zdá."
(18:44) Ketryn: Musím uznat, že v tihle chvíli jsem opravdu ráda, že mají tak dobré lodě.
(18:44) Morigan: "No...jsem ráda," musím uznat neochotně. "Utopit bych se nechtěla."
(18:47) Morigan: "Njörd si s námi pěkně zahrál," řekne uznale.
(18:48) Morigan: "To je váš bůh moře?" hádám.
(18:49) Morigan: "Ano," přikývne.
(18:49) Ketryn: Zrovna jsem na to myslela, že se zeptám.
(18:53) Morigan: "Co bude, až přijedeme?" vyhrknu z ničeho nic, až se leknu sama.
(18:54) Ketryn: To jsem asi překvapená, že jsi se tak najednou zeptala, ale jsem ráda, že si s tím začala. Dívám se na něho, jestli bude sdílí a něco nám k tomu řekne.
(18:56) Morigan: "To neni zrovna lehká otázka...záleží to na mnoha věcech, drekkja. Rozhodující slovo nakonec bude mít jarl."
(18:59) Morigan: "Váš jarl bude rozhodovat o našem osudu?" nelíbí se mi.
(19:03) Ketryn: To se mi taky nelíbí. "A jak může například rozhodnout? Jsou nějaké pravděpodobné možnosti o tom, co s námi bude dál?" neudržím se.
(19:12) Morigan: "No," zamyslí se. "Jarl může rozhodnout, jestli vás někam pošle, nebo nechá blízko sebe. Možná přímo u sebe na Thingu. Možná některá z vás bude sloužit jeho ženě Aldis," napadne ho.
(19:13) Ketryn: No čím dál tím lepší, jestli nás rozdělí, tak to se teprve zblázním!
(19:14) Morigan: Neubráním se ušklíbnutí.
(19:15) Morigan: "Ty ale asi ne, drekkja," poplácá mě zlehka po tváři. Tak to mu tu ruku (trochu) urazím.
(19:15) Ketryn: "Takže budeme zajatci podléhající jarlově vůli," konstatuji.
(19:16) Morigan: Přestane na mě vyzývavě hledět a podívá se na tebe. "I my podléháme jarlově vůli," vysvětlí.
(19:16) Morigan: "A jestli budete zajatci, to už bude záležet spíš na vás."
(19:18) Ketryn: Zamračím se.
(19:18) Morigan: Bohužel tomu asi rozumím.
(19:21) Ketryn: "Jak to ve vaší společnosti funguje? Jak je vlastně uspořádaná?" změním trochu téma, abych mě nepřepadl úplný vztek.
(19:23) Morigan: "Na co se přesně ptáš?"
(19:30) Ketryn: "No třeba v Akarii vládne král, který se zodpovídá královské radě, a pod ním je různě vysoká šlechta, která má svá panství s poddanými. Ve městech jsou různě bohatí měšťané, obchodníci a tak. V Lúúderu to bývalo podobně. Ve Svobodné to je jinak, tam nevládne nikdo a jsou svobodná města, která si vládnou a zpravují se sama, tedy tak to bylo před válkou," snažím se nějak vysvětlit. "Jak je to u vás? Jestli to dobře chápu, tak vám vládne váš jarl. Je jeden nebo jich je víc z různých území? Má pod sebou taky nějakou šlechtu nebo tak něco? A co rodina, tvoří ji normálně muž a jeho žena, kteří spolu vychovávají své děti?"
(19:53) Morigan: To na tebe koukám, jak ses rozpovídala!
(19:54) Ketryn: No já nevěděla, jak se zeptat, aby pochopil, co tím myslím... :-)

Margaret - 18. července 2013 18:09
Margaret

(17:37) Morigan: Déšť a vlnobití trvá i přes noc, snažíme se spát v naší kajutě, ale není to nic jednoduchého. Po tom, co jsme zažily na moři, se asi docela bojíme.
(17:39) Ketryn: To myslím, že bojím... a asi toho moc nenaspíme.
(17:39) Morigan: To ne, když tam lítáme ze strany na stranu.
(17:40) Morigan: Snažím se dávat pozor na Margaret, aby nikde nepadala, nebo se nepraštila a když můžu, tak jdu s čímkoli pomoct ostatním. Moc neřeším, že jsem řekla, že se nebudeme zapojovat, protože raději chci přežít, tak to teď jde stranou.
(17:41) Morigan: Kupodivu dítě (a tím pádem i Margaret) to zvládá dobře, ne, že by jim bylo nějak skvěle, ale na to, co se děje, je to dobré.
(17:41) Ketryn: Asi tak nějak, v tomhle určitě sdílím tvoji filozofii. Taky pomohu, pokud mám čím a je to potřeba. Proti téhle společnosti budu zas až bude klidné moře a já budu mít jistotu, že se neutopíme.
(17:42) Ketryn: Asi to dítě fakt bude mít rádo moře.
(17:42) Margare-tka: "A podařilo se ti nahoře kouzlit a anebo jsi nečarovala?" ptám se když jste dorazily.
(17:43) Margare-tka: "No to dítě má rádo všechno.... jako zatím mu nic nevadilo."
(17:43) Morigan: "Něco jsem zkoušela, ale vždycky je to jen na chvíli."
(17:44) Margare-tka: "A viděl tě někdo, vědí, že jsi čarodějka?"
(17:45) Morigan: "Já myslím, že to vědí."
(17:46) Ketryn: "Taky si myslím, že to vědí, když říkal, že tvoje síly na ně nepůsobí."
(17:47) Margare-tka: "Hm... to je vlastně pravda."
(17:49) Morigan: Druhý den to ale pokračuje stejně.
(17:50) Morigan: Déšť bičuje palubu a všechny, co tam jsou.
(17:50) Margare-tka: No tak to už mě utápí vlny... já chci sluníčko.
(17:50) Margare-tka: ""
(17:51) Morigan: "Tohle ty lodě nemůžou vydržet!!" říkám Ragnarovi, když ho potkám nahoře. "Rozlomí se napůl!" mám už nervy na pochodu.
(17:52) Morigan: "Tyhle lodě jsou jiné," směje se. "Pružné!"
(17:53) Morigan: Celkově všichni, co tam jsou, nedávají najevo strach. Bojují s mořem tak nějak...s určitým druhem nadšení. Nemají strach.
(17:57) Margare-tka: To jsem ráda. Mám trochu obavy, ale kupodivu ne tak jak bych čekala. (Tedy myslím)
(17:59) Ketryn: Taky jsem z toho dost vynervovaná!! Trochu mě uklidňuje, že oni to berou s takovým klidem a nebojí se, ale stejně...
(18:00) Morigan: Když už je to ale třetí den, tak to už je fakt na propadnutí šílenství! Tedy pro nás.
(18:01) Ketryn: Bože, to je fakt krize :-//
(18:05) Morigan: Dvakrát málem přepadnu přes palubu a je vidět, že i ty další lodě bojují s vlnami. Z dálky to vypadá mnohem hůř, než když na té lodi jsme, jako by to byly ořechové skořápky.
(18:06) Ketryn: Tak to jsem opravdu ráda, že jen málem!! Asi začnu už propadat beznaději, když to vidím....

Ketryn - 18. července 2013 17:45
Ketryn

(17:13) Morigan -> Ketryn: K6
(17:13) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(17:13) Ketryn -> Morigan: (ježiš, jednička mě krapet děsí)
(17:17) Morigan -> Ketryn: Pohyb po palubě je náročný a teď navíc dost klouže. Vlny hází s lodí nepravidelně a jedno zhoupnutí tě zbaví rovnováhy a mrští s tebou stranou, na okraj lodi.
(17:18) Ketryn -> Morigan: Sakra, snažím se to ze všech sil nějak ustát a něčeho se chytit a hlavně nepřepadnout přes zábradlí.
(17:19) Morigan -> Ketryn: No, ono tam je minimální zábradlí, spíš jen okraj. K6
(17:19) Ketryn -> Morigan: Cože? (Tak teď se mi tady chce fakt krizově smát :-D)
(17:19) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(17:23) Morigan -> Ketryn: Takže narazíš zády na ten okraj a málem se převážíš dozadu.
(17:24) Morigan -> Ketryn: Málem jsi z toho měla infarkt, postříkala tě slaná voda, ale někdo tě chytil kolem pasu a vytáhl zpátky na nohy.
(17:26) Morigan -> Ketryn: Je to Sigfried a momentálně si tě k sobě tiskne a podívá se ti do očí ze vzdálenosti pár centimetrů.
(17:26) Ketryn -> Morigan: No to jsem měla. A vůbec nevím, jestli se mi to srdce znovu rozběhlo. "D-díky..." vykoktám směrem k tomu člověku, co mě zachránil, když už zas stojím na nohou a mám nějakou rovnováhu.
(17:27) Ketryn -> Morigan: Tak to mám šok číslo dvě!!!!
(17:27) Ketryn -> Morigan: Tak to po tom "díky" nejsem schopna dalších slov.
(17:28) Ketryn -> Morigan: (jaké má oči?)
(17:29) Morigan -> Ketryn: (Hnědé s malými jantarovými tečkami.)
(17:31) Ketryn -> Morigan: Chvíli koukám neschopna ničeho a snažím se z těch šoků nějak vzpamatovat. Měla bych se mu nějak vykroutit (říkám si), ale bojím se, abych nepřepadla znovu zpátky.
(17:32) Morigan -> Ketryn: No to bys asi spadla. "S potěšením," odpoví na tvé "díky". Nedrží tě nijak dlouho, ono to v tom prostoru a při tom všem ani nejde.
(17:34) Ketryn -> Morigan: Tak se pak z těch infarktů nějak seberu a snažím se dostat zpátky někam k tobě - nejlépe doprostřed lodi.
(17:37) Morigan: Déšť a vlnobití trvá i přes noc, snažíme se spát v naší kajutě, ale není to nic jednoduchého. Po tom, co jsme zažily na moři, se asi docela bojíme.
(17:38) Ketryn -> Morigan: To myslím, že bojím... a asi toho moc nenaspíme.
(17:39) Ketryn: To myslím, že bojím... a asi toho moc nenaspíme.
(17:39) Morigan: To ne, když tam lítáme ze strany na stranu.
(17:40) Morigan: Snažím se dávat pozor na Margaret, aby nikde nepadala, nebo se nepraštila a když můžu, tak jdu s čímkoli pomoct ostatním. Moc neřeším, že jsem řekla, že se nebudeme zapojovat, protože raději chci přežít, tak to teď jde stranou.
(17:41) Morigan: Kupodivu dítě (a tím pádem i Margaret) to zvládá dobře, ne, že by jim bylo nějak skvěle, ale na to, co se děje, je to dobré.
(17:41) Ketryn: Asi tak nějak, v tomhle určitě sdílím tvoji filozofii. Taky pomohu, pokud mám čím a je to potřeba. Proti téhle společnosti budu zas až bude klidné moře a já budu mít jistotu, že se neutopíme.
(17:42) Ketryn: Asi to dítě fakt bude mít rádo moře.
(17:42) Margare-tka: "A podařilo se ti nahoře kouzlit a anebo jsi nečarovala?" ptám se když jste dorazily.
(17:43) Margare-tka: "No to dítě má rádo všechno.... jako zatím mu nic nevadilo."
(17:43) Morigan: "Něco jsem zkoušela, ale vždycky je to jen na chvíli."

Margaret - 18. července 2013 17:19
Margaret

(16:36) Morigan: Sotva stihneme dosnídat, spustí se déšť. Nejdřív mírný, ale velmi rychle nabyde na síle, stejně jako vlny. Pro tyto případy mají na palubě systém celt, které natáhnou a upevní ke stožáru, abychom byli chránění před deštěm. Asi se pak uklidíme do kajuty, abychom spíš nepřekážely.
(16:37) Morigan: Je skoro dobrodružné dojít dolů po těch schůdkách, jak se to houpe a pak tam sedíme, držíme se stěny a čekáme. Živly bouří a ukazují, co umí.
(16:37) Morigan: (Dobrá, tak jsme to řešily dole :-)
(16:38) Margare-tka: No asi ano. Mě to přišla docela jako sranda jít po těch schodech.
(16:38) Ketryn: Bude to dlouhý den :-( A po těch ztroskotáních z toho fakt nemám dobrý pocit...
(16:38) Morigan: Já ale nevím, co k tomu říct! Tak asi mlčím...
(16:39) Ketryn: My už jsme asi i skončily. I když jsem stále nad Margaretiným přístupem nevěřícná.
(16:39) Margare-tka: Uvidíme jak o tu bude dá probíhat.
(16:39) Margare-tka: ""
(16:40) Ketryn: Myslím, že pak dost mlčím a jen doufáme, že se počasí uklidní.
(16:42) Morigan: Nemáme z toho vůbec dobrý pocit, houpe se to opravdu hodně. "Možná bych měla jít nahoru, jestli nemůžu nějak pomoct," napadne mě.
(16:43) Ketryn: "Jako magicky?" Návrh, že bys jim pomohla, se mi na jednu stranu moc nelíbí, ale na druhou bych byla klidnější, že neztroskotáme.
(16:44) Morigan: "Nevím...nějak," pokrčím rameny.
(16:46) Margare-tka: "No já nevím.....jako bylo by to dobrý, ale zase by jsi porušila to, že se nebudeme moc zapojovat. I když do procesu adaptace to zapadá."
(16:47) Ketryn: Margaretin proces adaptace mě fakt dostává :-D
(16:47) Margare-tka: "To jméno co ti daly by mě zajímalo co znamená. nebo tak jak ti říkají, jestli to znamená čarodějka a nebo něco jiného."
(16:48) Ketryn: "Mám jít s tebou? Docela ráda bych věděla, jak to vypadá..."
(16:48) Ketryn: "Myslíš to drekkja? To by mě taky zajímalo...a i jiná slova."
(16:49) Margare-tka: "Hm...to těhotenství mě štve, to bych se tam akorát tak kutálela z jedné strany na druhou....:-("
(16:49) Margare-tka: "No. A pa taky to jak tě oslovili včera večer."
(16:50) Margare-tka: "Asi se začnu zajímal o severskou lingvistiku."
(16:50) Morigan: "No mě taky teda...ale to se budeme muset někoho zeptat."
(16:51) Ketryn: "To asi budeme muset..." souhlasím.
(16:52) Margare-tka: "Hm... měly bychom si začít psát na co všechno se potřebujeme zeptat."
(16:53) Morigan: "To nevím, kam si to asi tak budeme psát. Možná vyrývat do zdi."
(16:54) Morigan: Jdu tedy s Katryn podívat se nahoru.
(16:55) Ketryn: Tak jdeme. Snažím se jít opatrně, abychom to házení ustály.
(16:58) Morigan: Déšť se neuklidnil, nahoře jsou všichni mokří, zkasávají plachtu a připevňují celtu. "Chci pomoct!" snažím se přehlušit déšť a vlny.
(16:59) Ketryn: "Mohla bys zkusit, jestli by magií nešlo trochu uklidnit loď," navrhuji ti ještě cestou nahoru.
(17:00) Morigan: "Spíš vlny."
(17:02) Ketryn: "No, nebo tak."
(17:02) Morigan: Samozřejmě to mám v plánu zkusit, pokud to půjde.
(17:03) Ketryn: Já pevně doufám, že jo. Moře snad vůči magii být odolné nemůže.
(17:04) Morigan: Zatím ale držíme celty, vážeme provazy a podobné věci. Během chvíle jsme dost mokré.
(17:06) Ketryn: Hlavně když to pomůže.

Vypisuje se 20 z celkem 5810 příspěvků|⇐ 1 ... 140 141 142 143 144 145 146 ... 291 ⇒|


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)