Druhá strana (158 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(12:08) Ketryn: "Morigan...!" jsem opravdu ráda, že tě vidím.
(12:10) Margare-tka: Jdu tě obejmout, tedy pokud se nějak nepotácíš.
(12:12) Morigan: Já se nepotácím vůbec, ačkoliv vypadám tak, že by mnou mohli strašit děti.
(12:14) Margare-tka: Jako že vůbec nejsi raněná ani vyčerpaná?
(12:29) Morigan: To samozřejmě nemůžeš poznat, ale rozhodně nejsem unavená jako Christian a stojím normálně.
(12:36) Margare-tka: "Jsi v pořádku?"
(12:39) Ketryn: Zavážu Richiemu tu ošetřenou ránu a pořádně ho přikryji. Vypadá, že by to mohl zvládnout i bez léčitele? Když tak zkusím něco vycítit z pouta.
(12:39) Ketryn: A pak jdu taky za Morigan.
(12:41) Margare-tka: Tak to jsem počítala, že už to má hotové:-) Jinak bych k Mor nešla:-)
(12:45) Morigan: Těžko říct, je v bezvědomí a se ztrátou krve. Rána sama o sobě momentálně asi jeho život neohrožuje.
(12:46) Margare-tka: "Ztratil hodně krve.... bylo by fajn ho aspoň nějak zavodnit..."
(12:49) Ketryn: "To by mě zajímalo jak, v těhle podmínkách..."
(12:52) Morigan: Jdu dál lazaretem, docela rychle, a hledám, kde bych mohla zkusit pomoci. Christian se také dívá a ve vchodu se objeví taky ještě Ravena. Je taky strašně bledá s temnými stíny kolem očí.
(12:55) Margare-tka: ""No jen aspoň mu nějak dát napít.... i to by mohlo pomoct, ale v jeho stavu."
(12:56) Margare-tka: Taky jdu pomáhat.
(12:57) Margare-tka: Když tak jsem ti nápomocná k ruce... to by mi zas tak vadit nemuselo.
(12:57) Margare-tka: "Byl tu?" zeptám se tě.
(13:02) Morigan: Já pomoc nepotřebuju, snažím se léčit jen magií. Takže chodíš za mnou?
(13:04) Margare-tka: Ne tak to ne, pomáhám, kde se dá. A co zvládnu.
(13:04) Morigan: Za chvíli ti je opět špatně, samozřejmě.
(13:09) Ketryn: "Mohla bys ses pak kouknout na Richieho?" zajdu tě poprosit. "Je ošetřený, ale ztratil hodně krve, tak jestli si ji zvládne obnovit přirozeně sám...?" Jinak jdu zase taky pracovat a ošetřovat nebo pomáhat čarodějům.
(13:11) Margare-tka: No tak jdu zase ven napiju se a počám jestli se to uklidní, když tak se jdu j´kouknout na Cedrika, jestli tam ještě je.
(13:21) Morigan -> Margare-tka: Cedrik už tam není.
(13:21) Morigan: Tak to jdu hned k Richiemu.
(13:21) Ketryn: Jdu s tebou.
(13:23) Margare-tka: Tak se projdu a napiju a pak se tedy pokusím jít zase pomáhat. Aspoň dozavazovat. I když chápu, že mi nevadá krev když s ní pracuji, ale ten celkový smrad.

(17:57) Ketryn: "Margaret..." pozdravím ji pohledem, když se tam dostanu, a analyzuji situaci kolem Richie, co mu je a s čím je případně potřeba pomoct.
18:14) Margare-tka: No hlavně pokud ta noha krvácí, tak jizašrtím a asi začneme s čistěním, aby to doktor mohl zašít a nebo pokud to tam děláme my??? "Možná by nebylo od věci sehnat čaroděje. Dost možná bude poraněná i tepna, když to takhle leje,"
(18:22) Ketryn: "Už tu s tím jednou byl. To se nám podařilo krvácení zastavit, ale jak šel znovu do bitvy, tak to nevydrželo..." řeknu Margaret. "Prý se stáhli?" podívám se s otazníkem na Patricka. "Tak by se tu snad léčitelé mohli nějak objevit..." průběžně kontroluji vchod, jestli nepřichází někdo z čarodějů. Snažíme se hlavně zastavit to krvácení, jestli to zas teče nějak moc.
(18:24) Margare-tka: "No prý jo, říkal Cedrik."
(18:25) Margare-tka: "Tak tam pracujeme na té ráně a děláme co se dá. Hlavně na tom zastavení krvácení.
(18:30) Morigan: Zase tak šíleně to nekrvácí.
(18:30) Morigan: Patrick přikývne. "Vzdali to. Zatím."
(18:35) Ketryn: "Aspoň něco..."
(18:36) Ketryn: Ošetřujeme Richieho, a zároveň kontroluji, jestli se neobjevil někdo z čarodějů. Je stále v bezvědomí?
(18:36) Morigan: Richie je v bezvědomí.
(18:37) Morigan: Když už máte ránu vyčištěnou a znovu zašitou, objevím se ve vchodě já.
(18:44) Margare-tka: "Morigan:" vyrazím k tobě.
(18:47) Morigan: Za mnou vejde nejistým krokem nezdravě bledý Christian.

Hodila jsem 5.

21:51) Margare-tka -> Morigan: Tak se na něj tak zběžně kouknu. Jestli je někde porušená zbroj, teda jestli je to poznat.
(21:52) Morigan -> Margare-tka: Nic velkého není vidět.
(21:58) Margare-tka -> Morigan: A je mi aspoň tak, žebych mohla chvilku pomáhat?
(22:00) Morigan -> Margare-tka: Teď se tak cítíš, docela to ujde, kromě té nervozity samozřejmě.
(22:04) Margare-tka -> Morigan: Tak jo. Nevím proč, ale mám divný pocit. vypadá unaveně předpokládám, že bude, ale jestli třeba neupadá nějak do bezvědomí, aby neměl nějaké vnitřní krvácení. jestě ho pozorně prohlédnu. "Nedostal jsi nějakou velkou ránu do břicha??"
(23:31) Margare-tka -> Morigan: No chtěla jsem jím pomáhat tedy dovnitř s tím, že se pokusím to zvládnout. A zároveň se po vás kouknu. A taky koukám po té vodě, že bych ji přinesla tomu Cedrikovi.
(23:32) Morigan -> Margare-tka: Vodu najdeš, ale taky uvidíš Katryn (a to už ji asi potřebujeme)
(23:51) Margare-tka -> Morigan: A pracuje.
(23:51) Morigan -> Margare-tka: Ano.
(23:55) Margare-tka -> Morigan: Tak ji nebudu rušit když vidím že je v pořádku a jdu tedy donést Mikimu tu vodu a pak se vrátím ajdu pomáhat.
(23:55) Morigan -> Margare-tka: Cedrikovi :-D
(23:55) Margare-tka -> Morigan: Koukám se samozřejmě kdo tam je. A pomáhám, kde to zvládnu.
(23:58) Morigan -> Margare-tka: Brzy ti ale začne být z pachu krve špatně.
(23:58) Margare-tka -> Morigan: Cerdikovi:-D jsem nějak mimo....
(23:59) Margare-tka -> Morigan: Tak se po to pokusím venku rozdýchat třeba při třídění raněných.
(23:59) Margare-tka -> Morigan: A vidím ještě někoho pomáhat a nebo mezi zraněnými??

(18:59) Morigan -> Ketryn: Na té zdravé paži má uvázanou bílou krajku.
(19:01) Ketryn -> Morigan: Nemám čas to zkoumat, ale když se zběžně kouknu, poznám, jestli je to krajka z té tvé spodničky?
(19:04) Morigan -> Ketryn: Asi to nepoznáš na 100%, ale je to dost pravděpodobné.
(19:06) Morigan -> Ketryn: Čistíš mu ránu na hlavě, zatímco někdo jiný zašívá tu velkou na paži. Bolest ho nejspíš probere. Chvíli se na tebe snaží zaostřit.
(19:08) Morigan -> Ketryn: "To jsi ty...?" řekne potichu. "Nejsi zrovna... v nejlepší...formě..." snaží se pousmát.
(19:13) Ketryn -> Morigan: "Myslím, že si v tomhle můžeme notovat," vrátím mu úsměv.
(19:15) Morigan -> Ketryn: "To asi jo," chce se zasmát, ale raději to neudělá, protože to dost bolí.
(19:16) Morigan -> Ketryn: "Co tady dělám...někdo mě sem donesl proti mojí vůli, zdá se..."
(19:17) Ketryn -> Morigan: "V bezvědomí asi nešlo moc protestovat. Ztratil jste hodně krve. Budeme vás muset zase dát dohromady."
(20:00) Morigan -> Ketryn: Na chviličku upadne zase do bezvědomí, ale pak zase otevře oči. "My nikdy...nemůžeme prohrát. Věděl jsem to..."
(20:03) Ketryn -> Morigan: Tuhle informaci chvíli analyzuji. "Takže už je situace lepší?" zeptám se s nadějí v hlase.
(20:11) Morigan -> Ketryn: "Stáhli...se..."
(20:14) Ketryn -> Morigan: To mě opravdu hodně potěší. Chtěla bych se zeptat na tebe, ale nevím jak, aby to nebylo podezřelé.
(21:14) Morigan -> Ketryn: Sám dál už nic neříká.
(21:32) Ketryn -> Morigan: "A...víte něco o Morigan?" zkusím se ho ještě zeptat, pokud je ve stavu mě vnímat a odpovědět.
(21:33) Morigan -> Ketryn: Tak zase oči otevře a pousměje se. "Ano. Je naprosto... úžasná..."
(21:36) Ketryn -> Morigan: To se neubráním úsměvu :-) Po rozhovu s ním se mi opravdu zvětší naděje. Pak už ho neunavuji dalšími otázkami a jen pokračuji v jeho ošetření.
(21:38) Morigan -> Ketryn: //Čaruje jako bohyně...nakopala jim zadek...i čarodějové zírali, zdá se mi...//
(21:40) Morigan -> Ketryn: (Měly tam být uvozovky, samozřejmě...!)
(21:40) Ketryn -> Morigan: "Dokázala to..." :-) je na mě vidět, jak mě to opravdu potěšilo

(10:40) Morigan -> Ketryn: Ani sis nevšimla, jak a kdy přišlo denní světlo. Moc se to pro tebe v lazaretu nezměnilo, dál sem proudí ranění, dokonce jste museli vybudovat druhý lazaret ve vedlejším stanu, kde se obvykle jen skladuje zdravotnický materiál.
(10:40) Morigan -> Ketryn: Jsi vyčerpaná, ale zatím tě adrenalin pořád drží na nohou.
(10:44) Ketryn -> Morigan: Ten neustálý příval raněných je opravdu hodně depresivní a od té doby, co odešel i Patrick, se cítím psychicky ještě hůř. Neustále se obávám, koho přinesou příště. Jsem ale ráda, že se stále držím na nohou a mohu pomáhat, což se snažím ze všech sil. Pokud to jde, tak se občas snažím aspoň napít a kdyby bylo i nějaké jídlo, tak se i najím, abych mohla dál fungovat.

(20:34) Morigan -> Margare-tka: Ještě je tma, ale už bude ráno. Jen se rozednívá pozdě.
(20:39) Margare-tka -> Morigan: Tak se ještě pokusím na chvilku usnout a pak tam tak trochu urovnam věci a čekám.
(20:39) Morigan -> Margare-tka: Pak se rozední.
(20:43) Margare-tka -> Morigan: Tak vyrazím ven třeba se neco dozvím, ale snažím se moc nevzdalovat, když jsem řekla, že tam budu čekat.
(20:46) Morigan -> Margare-tka: Kolem tábora se vznáší spousta černého dýmu a jeho část je i v táboře.
(20:51) Morigan -> Margare-tka: Tábor je sice trochu v chaotickém stavu, ale nic nenaznačuje, že by dobyvatelé pronikly přes palisády a doufáš, že je to opravdu tak.
(20:57) Margare-tka -> Morigan: Óóóóóó pane bože!!!!
(20:58) Margare-tka -> Morigan: To tedy doufám...
(21:06) Margare-tka -> Morigan: A jak daleko chůzí od lazaru jsem a pohybují se tam hodně lidi?
(21:08) Morigan -> Margare-tka: Lazaret není úplně blízko a u našeho stanu (a okolí) se hodně lidí nepohybuje.
(21:13) Margare-tka -> Morigan: No já tam raději nepůjdu stejně bych nikoho nenašla. v tom zmatku co tam bude. Takže se projdu a už jsem z toho fakt na nervy nevím o vás nic!!!
(21:15) Margare-tka -> Morigan: A nevidím aspoň někoho koho aspoň trochu znám?
(21:36) Morigan -> Margare-tka: To asi nevidíš.
(21:46) Margare-tka -> Morigan: No vydám se tady k lazaretu a pokud to bude nemožné někoho najít, tak se vrátím. Už mi není blbě, ne?
(21:55) Morigan -> Margare-tka: No dobře ti taky není, komu by bylo v tvé situaci. Čím víc se blížíš k lazaretu, tím víc je tam lidí.
(22:12) Margare-tka -> Morigan: Tak se pokusím tam najít Kat, jestli někde venku netřídí zranění.
(22:26) Morigan -> Margare-tka: Venku ji nevidíš, ale raněných je tam dost. Všimneš si, že udělali druhý lazaret i z vedlejšího stanu, kde se obvykle skladuje materiál lazaretu.
(22:52) Margare-tka -> Morigan: Ach jo když to tam vidím, šla bych hned pomáhat, ale to by moc nepomohla...
(22:57) Margare-tka -> Morigan: A tam nikoho z vás nevidím. Nechce se mi chodit dovnitř, tak budu jen překážet.

(10:40) Ketryn -> Morigan: Jsem opravdu ráda, že ti dal Klaus napít, to tě postaví na nohy a dost posílí magii.A to teď bude potřeba...
(10:43) Morigan -> Ketryn: Trochu tě už ale znepokojuje, že to trvá tak dlouho.
(10:46) Ketryn -> Morigan: Ty jo, snad ti to nemůže něco udělat. Trochu nervozně kontroluji, aby se někdo nedostal moc blízko, aby viděl, co děláte.
(11:40) Morigan -> Ketryn: Nakonec přestaneme. Zvedne mě na nohy, vzpamatovávám se z přílivu energie. Bledá už nejsem, všechna zranění zmizela, ale pod špínou a krví to stejně není moc vidět. Vypadám, že se mi točí hlava a dýchám rychle, abych to rozdýchala. Otře mi rukávem bradu od krve. "Jdi a nakopej jim prdel, lásko," řekne.
(11:42) Ketryn -> Morigan: Dívám se na tebe, jak ti to pomohlo, a vyloudí mi to na tváři slabý úsměv a vzkřísí malou jiskřičku naděje.
(11:43) Ketryn -> Morigan: Jen mě krátce napadne, jak svou novou sílu a energii pak vysvětlíš ostatním čarodějům, ale rychle na to zas zapomenu, to teď není podstatné.
(11:47) Morigan -> Ketryn: Podívám se mu do očí a kývnu. Pak se krátce dotknu tvého ramene a pak vyletím ze stanu. Skoro doopravdy.
(11:50) Ketryn -> Morigan: Dívám se z tebou a pak na Klause a znovu se mi podaří usmát, tohle jsme opravdu potřebovali. Jdu si pak po své práci a modlím se, aby tvá síla stačila.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.

(23:52) Morigan -> Ketryn: "Půjdeš tam, ale za chvíli," klekne si ke mě a přitáhne si mě do náručí, tak, abych se v sedě opírala zády o jeho hruď. "Přestaň!" pokouším se stále bránit. Posune nás až ke "zdi" (k plachtě), vyhrne si rukáv a nakousne si zápěstí. "Katryn nás bude krýt," oznámí mi. "Napij se pořádně, zlato, pořádně." Přitiskne mi zápěstí k ústům, aniž by se vůbec zajímal, jestli chci, nebo ne.
(23:54) Ketryn -> Morigan: Přijde mi to jako dobrý nápad, takže když se vzpamatuji, tak si stoupnu tak, aby na vás nebylo vidět (nebo co nejmíň) a hlídám, jestli se někdo neblíží.
(23:55) Ketryn -> Morigan: Kéž by se mohl napít každý z čarodějů...
(23:56) Morigan -> Ketryn: V tom chaosu se snadno ztratíme.
(00:00) Morigan -> Ketryn: Asi jsem se ani moc nebránila a nakonec piju opravdu dlouho a důkladně. Klaus mě drží a cosi zvláštního a uklidňujícího brouká.

(21:59) Morigan -> Ketryn: "Tak..." vstanu. "Tak musíme udělat, co se dá...utíkat nemůžeme, rozdrtili by nás. Musíme pomoci armádě...nějak..."
(22:42) Morigan -> Ketryn: Chvíli odpočíváme, Christian si nepřítomně nechá ošetřit ruku, otíráme si obličeje, pijeme víno a vodu a posedáváme. Nejraději bychom usnuli.
(22:46) Ketryn -> Morigan: Tak vám přinesu všechno víno, co najdu, a případně se tam pokusím najít aspoň nějaké jídlo.
(22:48) Morigan -> Ketryn: Já jídlo asi nejsem schopná, i když se snažím. Jsem na hranici propuknout v hysterický pláč (nebo smích).
(22:49) Ketryn -> Morigan: Tak to já mám hodně blízko k zoufalému pláči, když vás vidím...:-/
(22:51) Morigan -> Ketryn: Čekáme na zprávu, abychom vyrazili na svá místa.
(23:01) Morigan -> Ketryn: Někteří z nás (a možná všichni) stále držíme nějaké ochrany. Miki se probere a snaží se posadit se a pak vstát, je připravený jít taky, určitě aspoň k palisádám.
(23:02) Morigan -> Ketryn: Po nějaké době dorazí spojka. "Vrací se, budou útočit!"
(23:03) Morigan -> Ketryn: Zvedám se. Chce se mi omdlít a nebo spíš umřít, bělejší už být nemůžu a spolu se špínou a krví vypadám tak, že by mnou mohli strašit děti.
(23:03) Morigan -> Ketryn: Ostatní se také hned seberou k odchodu, nejrychlejšímu, jakého jsou schopni.
(23:04) Morigan -> Ketryn: Políbím Desmonda na čelo a stisknu ti ruku, tedy jak to dokážu a vyrazím jako poslední z čarodějů.
(23:07) Ketryn -> Morigan: Krátce a opatrně tě obejmu, aby to s tebou neseklo. Dívám se, jak odcházíte, a mám absolutně depresivní a pesimistické myšlenky.
(23:08) Ketryn -> Morigan: Modlím se, abyste v sobě našli dost síly...
(23:09) Morigan -> Ketryn: Vycházím, když už jsou ostatní venku a ve vchodu mi někdo zastoupí cestu. Vypadá to jako náhoda, takže to vidíš spíš periferně ani si toho nevšímáš, ale on tam pořád stojí, tak tě to zaujme.
(23:11) Ketryn -> Morigan: Tak se otočím, co se to tam děje?
(23:17) Morigan -> Ketryn: Ten muž je Klaus. Je pokrytý krví, ale s velkou pravděpodobností ne svou. Přesto ho dobře poznáš podle postoje. Probíhá mezi námi nějaká mimoverbální komunikace, možná jsme si něco i tiše řekli, to není slyšet. Pak mě vezme jednou paží tak nějak kolem pasu a kolem zad a vrací se se mnou zpět k Desmondově lůžku, kde jsi i ty. Ve skutečnosti mě bez námahy poponese.
(23:19) Ketryn -> Morigan: Koukám na vás celkem vyjeveně. A zoufale si pomyslím, že jeho krev by nás možná mohla zachránit!
(23:31) Morigan -> Ketryn: "Pusť mě, musím jít s ostatními!!" už ani nemám sílu mluvit nahlas. Natlačí mě zpátky k Desmondově posteli. "Vypadáš příšerně, zlato," řekne a zní v tom skoro soucit.
(23:31) Morigan -> Ketryn: "To není soutěž krásy!" zavrčím.
(23:32) Morigan -> Ketryn: Musí být hodně nasycený, když mu všudypřítomná krev nevysouvá tesáky.
(23:41) Morigan -> Ketryn: "Pojď sem," popadne mě ramena a zatlačí. Nemusí se vůbec snažit, hned mi podklesnou kolena kleknu si vedle lůžka, na kterém je Desmond. "Klausi, prosím tě, musím tam jít!" připadám si totálně zoufale.
(23:45) Ketryn -> Morigan: Zírám na něj, co hodlá dělat...? Stejně jako ty si uvědomuji, že se tam musíš vrátit.A přemýšlím, jestli se mám snažit ti nějak pomoct.

(18:54) Morigan -> Ketryn: "Uhněte, uvolněte místo!" uslyšíš rozkaz.
(18:55) Ketryn: To se opět leknu, když tu slyším taková slova a dívám se směrem, odkud to přichází.
(18:56) Ketryn -> Morigan: To se opět leknu, když tu slyším taková slova, a dívám se směrem, odkud to přichází.
(18:57) Morigan -> Ketryn: Samozřejmě od vchodu a někoho nesou. Ella okamžitě vyskočí a jde uvolňovat nějaké lůžko a když raněného položí, zjistíš, že je to Desmond, i když není moc poznat, jak je začouzený a zakrvácený.
(18:59) Ketryn -> Morigan: Kristova noho...:-/! Taky hned vyletím a začnu nosit věci, které budou potřeba. Je tam někdo další z čarodějů?
(19:09) Morigan -> Ketryn: Zatím ne.
(19:11) Ketryn -> Morigan: Pomáhám s jeho ošetřováním a modlím se, aby byl v pořádku. Je při vědomí?
(19:13) Morigan -> Ketryn: Desmondovo zranění ale vypadá vážně, má ránu na břiše a je v bezvědomí.
(19:13) Morigan -> Ketryn: Musíte mu sundat zbroj a všude je plno krve.
(19:18) Morigan -> Ketryn: Vypadá to, jako by to snad ani nebylo něco ostrého, co zanechalo takovou ránu.
(19:22) Ketryn -> Morigan: :-//// To zranění mě dost děsí! Zoufale si přeju, aby se tu objevil někdo z léčitelů. A zároveň se modlím, abychom ho zvládli zachránit sami tady v lazaretu...Pomáhám a ošetřuji a zoufalství a deprese se mi prohlubují čím dál víc. Taky jsem se pokusila k Desmondovi přivést nejlepšího z lékařů.
(19:38) Morigan -> Ketryn: "DESI!!" vletím dovnitř hystericky.
(19:41) Ketryn -> Morigan: To se trochu leknu znovu. Aspoň že ty jsi v pořádku...jinak je to ale zoufalé maximálně.
(19:42) Ketryn -> Morigan: Vypadá to, že mu dokážeme pomoct sami, nebo to bude potřebovat magii?
(19:45) Morigan -> Ketryn: To se dá teď těžko posoudit.
(19:47) Ketryn -> Morigan: Tak dělám, co umím...a případně se ti snažím udělat místo, aby jsi k němu mohla.
(19:53) Morigan -> Ketryn: Přiskočím k němu a vypadám zoufale. A taky hrozně.
(20:07) Morigan -> Ketryn: "Proboha, to ne! Miki! Miki!!!" Volaný se zjeví vedle nás, bledý jako stěna, špinavý, ale nezraněný.
(20:08) Ketryn -> Morigan: Tak to mu ihned dělám prostor. Ještě že tam je!
(20:26) Morigan -> Ketryn: "Miki, můžeš... prosím tě!!" nejsem ani schopná souvislé věty. Miki přikývne a poklekne vedle Desmonda. Je třeba ránu vyčistit, aspoň v rámci možností, ale s takovou ránou to jde docela těžko. Pak Miki přiloží ruce, zavře oči a tiše říká nějaká slova.
(20:38) Ketryn -> Morigan: Jsem ráda, že mu může pomoct...
(20:50) Morigan -> Ketryn: Pomůže mu, ale je to skoro z posledních sil. Zbledne ještě víc, pokud je to možné, protočí se mu oči a začne se kácet. Naštěstí klečí, takže to není žádný hrozný pád. Snažím se ho položit a dát mu nohy nahoru. Desmondova rána se zacelila, ale jen křehce, kůže na místě rány je temně růžová.
(21:04) Ketryn -> Morigan: Pomůžu ti s Mikim, abychom ho nějak uložili. A postaráme se o Desmonda, asi bude lepší mu tu ránu raději ještě zavázat, a pak ho taky uložíme a přikrejeme. Je tam nějaké víno, které bychom mohli Mikimu dát, až přijde trochu k sobě?
(21:04) Morigan -> Ketryn: Někde tam asi nějaké bude.
(21:06) Ketryn -> Morigan: Tak ho pak donesu.
(21:07) Morigan -> Ketryn: Pokouším se ho do Mikiho v
(21:07) Morigan -> Ketryn: vpravit, ale akorát ho poleju jak se mi třesou ruce.
(21:07) Morigan -> Ketryn: Hlídám Desmonda, jak dýchá.
(21:07) Morigan -> Ketryn: Do lazaretu vejde Christian a za ním Lara a Nial.
(21:15) Morigan -> Ketryn: Vypadají opravdu prošlí bojem. "Musíme se tam vrátit," řekne Christian a tiskne si k tělu levou ruku, nejspíš má taky nějaké zranění. "Teď se trochu stáhli, ale vrátí se. Jestli nechceme z tohohle tábora prchat na život a na smrt, musíme se vrátit na místa."
(21:15) Ketryn -> Morigan: Uvažuji, jestli už je po bitvě, ale asi není moc prostor se na to ptát...Převezmu od tebe to víno nebo ti aspoň pomůžu ho do něj vpravit. Mně se snad ruce zatím tak neklepou. Zároveň se snažím, aby ses napila i ty.
(21:16) Morigan -> Ketryn: No, já se určitě napiju, tedy předtím, než vešli čarodějové.
(21:16) Ketryn -> Morigan: Aha...tak otázka je zodpovězena :-///
(21:20) Ketryn -> Morigan: Usoudím, že by se na tu Christianovu ruku měl někdo podívat a jdu k němu (tedy až po tom, co ti pomůžu s Mikim). "Nepotřebuješ ošetřit? Aspoň bych ti tu ruku rychle vyčistila a zavázala, aby to zbytečně nekrvácelo..." zkusím mu navrhnout. Zároveň, jestli mám dost vína, tak se ho pokusím vecpat všem čarodějům.
(21:31) Morigan -> Ketryn: "Děkuji, ale nekrvácí to, je to spálené. Jen trochu," řekne ti. Vypadám, že díky Desmondově zranění začínám propadat hysterii. "Když budeme utíkat, prakticky nemáme šanci, nebo jen málo z nás!" řeknu.
(21:33) Morigan -> Ketryn: Nial přikývne. "Proto bude potřeba každého, kdo se udrží na nohou," řekne ochraptěle.
(21:38) Ketryn -> Morigan: Tak mu další ošetření nenutím, pokud to nechce aspoň zavázat, aby to nebylo obnažené a nebylo to tak citlivé. Po tom, co říkáte, se po vás dívám celkem vyděšeně a srdce se mi svírá úzkostí...Obávám, že došlo na moje nejhorší myšlenky :-//!

(15:03) Morigan -> Ketryn: Už je hluboká noc, ale neměla jsi chvilku klidu. Zoufalství a strach, které cítíš, zatím vytlačují únavu.
(15:11) Ketryn -> Morigan: Snažím se aspoň občas se napít, aby to pak se mnou neseklo. Myslím, že ostatní pocity jsou tak intenzivní, že únavu opravdu zdárně potlačují.
(15:22) Morigan -> Ketryn: Dokud nepřijde pocit ještě intenzivnější - jako by ti někdo do pravého stehna vrazil rozžhavený pohrabáč.
(15:26) Ketryn -> Morigan: Bože!! Vykřiknu bolestí a chytnu se za nohu.
(15:27) Ketryn -> Morigan: Richie...:-(( Přejde to pak nebo cítím další věci?
(15:32) Morigan -> Ketryn: Nepřechází to, naopak, zdá se ti to ještě o něco horší. Moc nezvládáš vnímat okolí. Víš, že tě někdo zvedá ze země a mluví na tebe, ale Patrick to není, nejspíš tam zrovna nebyl.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(15:35) Morigan -> Ketryn: K6
(15:35) Ketryn -> Morigan: To je v háji...:-/ Možná se snažím něco odpovědět, ale nevím, jestli to zvládám. Jen si přeji, aby ta bolest přešla...
(15:35) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(15:37) Morigan -> Ketryn: Spojení se pak přeruší, zůstane ti v noze jen tupá bolest.
(15:40) Ketryn -> Morigan: Tak se z toho snažím vzpamatovat, ale přepadne mě ještě větší krize z toho, co se stalo Richiemu :-(( Když se nějak seberu, tak se po chvíli pokusím zjistit, co se s Richiem děje. Můžu?
(15:44) Morigan -> Ketryn: Nějakou dobu trvalo, než ses vzpamatovala. Zjišťovat nic nemusíš, Richieho přinesou do lazaretu s probodnutým stehnem.
(15:46) Ketryn -> Morigan: "Richie...!" seberu se zoufale a jdu rychle k němu.
(15:49) Morigan -> Ketryn: "Kurva!!" nadává Richie. Je velmi bledý, kolem očí má tmavě šedé kruhy a jestli takhle vypadají všichni čarodějové, je to opravdu krize.
(15:49) Morigan -> Ketryn: Rána je široká a hluboká, nejspíš to bylo něco jako kopí nebo sudlice.
(15:50) Morigan -> Ketryn: "Musím se tam vrátit!!" prohlašuje Richie.
(15:53) Ketryn -> Morigan: "Takhle asi těžko...musí se ti to ošetřit nebo omdlíš dřív, než někam dojdeš..." zním asi docela zoufale. Jdu ho začít rychle ošetřovat pokud tam není zrovna někdo jiný, kdo by se toho ujal. A dám mu lektvar na bolest. "Jak jsou na tom ostatní?" pokusím se zeptat při činnosti.
(15:56) Morigan -> Ketryn: Připojí se k tobě Ella, která byla poblíž a rozřízne mu nohavici, abyste se dostali k ráně. Spolupracujete rychle a automaticky a Richie rychle vypije lektvar proti bolesti. "Nechápeš to... musím tam jít...musím, jinak nemáme šanci...jsme slabí!"
(15:59) Ketryn -> Morigan: "Chápu to..." vypravím ze sebe přiškrceně a opravdu to chápu. "Musíme ti to ale zašít a zavázat. Už tak si na pokraji sil, jestli ztratíš ještě víc krve, tak už toho moc nezvládneš..."
(16:01) Ketryn -> Morigan: S Ellou se mi spolupracuje. Snažíme se být opravdu rychlé.
(16:02) Ketryn -> Morigan: Musíme hlavně zastavit krvácení a ránu nějak zafixovat, aby se tam mohl vrátit...a to, co nejdřív.
(16:04) Morigan -> Ketryn: Richie čeká, až to zašijete, ale není to lehké, je to ošklivá rána. "Někdo mě tam musí dostat, musím čarovat!"
(16:06) Morigan -> Ketryn: "Já tě tam dostanu!" ozve se za vámi Patrickův hlas.
(16:07) Ketryn -> Morigan: To se div neleknu.
(16:09) Margare-tka: ...
(16:10) Morigan -> Ketryn: Richie jen kývne. Vypadá, že se nemůže rozhodnout, jestli má omdlít bolestí, nebo vás popohánět, ať s tím ošetřováním pohnete.
(16:11) Ketryn -> Morigan: Vůbec se mi nelíbí, že by měl jít Patrick na palisády, ale v tuhle chvíli mu nemůžu bránit. "Nemáš u sebe ani meč..." pokusím se jen chabě namítnout, ale pak už mlčím a nebráním mu. Rychle Richiemu došijeme a dovážeme ránu a pak je nechám jít. Ještě je ale oba krátce ale silně obejmu.
(16:13) Morigan -> Ketryn: "Doběhnu si pro něj," řekne Patrick a než s Richiem skončíte, vrátí se opásaný mečem a tesákem a oblečený do prošívanice. Pak si přehodí Richieho paži přes ramena a co nejvíc může ho podepře. Richie neomdlí asi jen díky lektvaru proti bolesti.
(16:15) Ketryn -> Morigan: Pomůžu jim se vypravit...Když odejdou, tak se cítím opravdu mega zoufale!
(16:26) Ketryn -> Morigan: Pak se ale musím zase sebrat a jít znovu ošetřovat...Sklíčenost mě ale neopouští.

(12:13) Morigan -> Ketryn: Skoro vůbec nemluvíte, v tuto chvíli ani nejde nic říct.(12:15) Ketryn -> Morigan: Jo, to nejde...:-/ Nemám ani sílu ani chuť o něčem mluvit. Jsem jen ráda, že tam Patrick je.
(12:24) Margare-tka: "Ahoj, tak co jak se máte??"¨
(12:25) Morigan -> Ketryn: (Jako by zpětně) Margaret dorazila do lazaretu někdy odpoledne, ve chvíli, kdy začali přinášet ty první raněné.
(12:26) Morigan: Ze začátku Margaret ošetřování nevadilo, ale po chvíli, kdy bylo víc a víc krve a zápachu se jí zase udělalo špatně od žaludku.
(12:29) Margare-tka: No fajn, tak se jdu zase odklidit. Ach jo- Nejsem schopná už nic dělat...
(12:31) Ketryn: Tak jsem se s Margaret aspoň pozdravila, když tam byla.
(12:32) Ketryn: (Kdyby byla pak ještě poblíž, tak se můžeme jít najíst společně.)
(12:33) Morigan: Tma je ještě depresivnější, ačkoliv předtím jste stejně neviděli, co se děje u palisád. Ale teď se to zdá být ještě horší.
(12:37) Morigan: Další průběh bitvy a další ranění, víc nebo míň, dávají vědět, že to bude dlouhá noc.
(12:40) Ketryn: Jako depresivní je to opravdu hodně...:-/ Cítím něco z pouta?
(12:41) Ketryn: Když to zas začne, tak jdu opět ošetřovat.
(12:44) Morigan: Můžeš si na to hodit.
(12:47) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(12:53) Morigan: Nevidíš nic, ale cítíš obrovské vyčerpání a slabost.
(12:55) Ketryn: Super...:-/ To mě tedy vůbec neuklidní a jsem z toho nervní ještě víc.
(12:57) Morigan -> Ketryn: Sama jsi tedy už docela vyčerpaná, ale s tím, co cítí Richie se to nedá srovnat.
(13:02) Ketryn -> Morigan: To je opravdu špatné...Ať je to mezi námi jaké je, stejně mám o něj velkou starost :-( Modlím se, aby jste na tom ty a ostatní čarodějové byli lépe.
(13:04) Margare-tka: "Budu asi muset jít Kat. Je mi z pachu krve špatně." řeknu ti. (Teď mi třeba odpovíš:-)
(13:09) Ketryn: "Dobře. A budeš tedy ve stanu?"
(13:22) Margare-tka: "No ano, když tak mi přijď říct. Abych věděla co se děje."
(13:25) Ketryn: "Jo, dobře..."
(13:27) Margare-tka: "A kde je Patrick?"
(13:29) Ketryn: "Pomáhá nosit raněné."
(13:44) Morigan: Tak počítám, že Margaret je ve stanu.
(13:45) Margare-tka: "Dobře. Tak já jdu." ještě tě obejmu.
(14:07) Ketryn: "Tak zatím ahoj..."rozloučím se.
(14:38) Morigan -> Ketryn: Už jsi špinavá a pach krve a sténání raněných je dost depresivní. Nezažíváš to poprvé. Tvoji depresi ale prohloubí, když se přinesou Vincenta s probodnutým ramenem.
(14:41) Ketryn -> Morigan: Ach ne, vidět tu známé mě ubíjí opravdu ještě víc :-/ Jdu ho ošetřit a snažím se té depresi nepodléhat úplně.
(14:43) Morigan -> Ketryn: Má asi velké bolesti, ale je při vědomí. Protože ho donesl Patrick, prozatím ti mlčky pomáhá sundat mu zbroj, protože to není jednoduchá záležitost.
(14:47) Ketryn -> Morigan: Za pomoc jsem rozhodně vděčná. Snažím se být co nejšetrnější a mluvím na něj, abych trochu odvedla jeho pozornost od bolesti. Máme tam vůbec nějaké lektvary na bolest?
(14:48) Morigan -> Ketryn: "To... nemůžeme udržet..." vyráží ze sebe mezi bolestným sténáním. Těžko říct, komu to adresuje, ale asi Patrickovi. "Je to jen dřevo... jen... palisády... jen čarodějové je drží...díky nim nás ještě nedobyli..." Odmlčí se a křečovitě sevře čelisti, když Patrick musí trhnout koženými řemeny kyrysu. "Ale oni už jsou... unavení..."
(14:54) Ketryn -> Morigan: Když to takhle slyším, tak zblednu ještě víc a přepadne mě dost velká beznaděj.
(14:54) Morigan -> Ketryn: Pak už nic neříká a je tak napůl v bezvědomí.
(14:55) Morigan -> Ketryn: (Lektvary byly, ale ne moc a brzy dojdou. Jsou tam proti horečce, proti bolesti i nějaké masti proti zánětu.)
(14:58) Ketryn -> Morigan: Tak pokud je možnost, tak mu něco dám. A ošetřím ho a zašiju mu rána, jak nejlépe umím. Cítím se ale dost zoufale, depresivně a beznadějně, až mi z toho začíná hučet v hlavě.

21:34) Morigan -> Margare-tka: K6
(21:37) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(21:44) Morigan -> Margare-tka: Usneš až k ránu, takže když se probudíš, je už plné světlo.
(22:27) Margare-tka: A jste tam??
(22:27) Margare-tka -> Morigan: A jste tam??
(22:42) Morigan -> Margare-tka: Ne, my tam nejsme.
(22:49) Margare-tka -> Morigan: Tak se obléknu do teplého a jdu zjistit ven co se děje a nebo aspoň do jídleny, třeba vás tam potkám a u toho se najím.
(22:54) Morigan -> Margare-tka: V táboře se nic moc neděje, jídelna funguje jenom tak napůl. Většina vojáků je u palisád.
(23:16) Margare-tka -> Morigan: Tak se najím a co je potřeba udělám tam. a nikoho z vás za to dopoledne nevidím?
(23:17) Morigan -> Margare-tka: Venku po táboře určitě ne.

(20:00) Ketryn -> Morigan: Jsem s Patrickem a nervozita mě přepadá čím dál víc...Tohle je opravdu krize.
(20:01) Morigan -> Ketryn: Pak po (pro vás) dlouhé době začnou nosit/přicházet první ranění.
(20:04) Ketryn -> Morigan: Až bude potřeba, tak půjdu pomáhat s ošetřováním. Budu se ale snažit stále tak nějak hlídat Patricka, aby ho přeci jen nenapadlo jít v tomhle stavu bojovat.
(20:17) Morigan -> Ketryn: Patrick jde taky pomáhat, sice se do přímého ošetřování zas tak neplete (i když toho docela dost taky zastane), ale dost se hodí na přenášení raněných, protože má sílu.
(20:24) Ketryn -> Morigan: Aspoň že můžeme něco dělat, to je to pak o něco míň deprimující, než jen nečinně sedět a čekat.
(20:36) Morigan -> Ketryn: Patricka to ale evidentně deprimuje dost, protože několikrát prohlásí, že je to mnohem horší být tady, než bojovat na palisádách. Také urputně vyhlíží (a zároveň se toho děsí), jestli náhodou nepřinesou někoho z jeho známých a kamarádů, nebo nedejbože Jamese nebo mě.
(20:40) Ketryn -> Morigan: S tím souhlasím, když člověk bojuje o vlastní života na palisádách, tak v tu chvíli už asi není moc prostoru pro strach o druhé...kdežto tady a v tuhle chvíli...Toho se taky maximálně děsím, že by přinesli někoho z blízkých
(20:45) Morigan -> Ketryn: Za chvíli jste všichni potřísněni krví a pracujete co kdo může. Patrickovi se však jeho obava splní ve chvíli, kdy přinesou na nosítkách někoho, koho Patrick pozná až po chvíli. Má očouzenou tvář, zprolámanou a zčernalou zbroj. "Charlesi!" zděsí se Patrick a přiskočí k němu.
(20:56) Ketryn -> Morigan: "Charlesi..." zblednu ještě víc a udělá se mi špatně. Snažím se sebrat a jdu rychle k němu zjistit, co mu je, a začít ho ošetřovat (pokud už u něho není na ošetřování někdo jiný).
(20:59) Morigan -> Ketryn: Bude vás potřeba víc, je totiž popálený na části tváře a na celém krku a zbroj je natolik poškozená nějakým žárem, že není jisté jak půjde sundat.
(21:02) Ketryn -> Morigan: "Bože..." zastavuje se mi z toho srdce úzkostí. Snažím se ze všech sil, schopností a prostředků, abychom mu pomohli a co nejlépe ho ošetřili.
(21:07) Morigan -> Ketryn: Kovové části zbroje jsou zprohýbané a kožené spálené, takže je těžké ho z ní dostat. Když se vám to konečně povede, zjistíte, že má popálenou i hruď, což pravděpodobně udělala rozžhavená zbroj i přes prošívanici!
(21:08) Ketryn -> Morigan: Má krize se prohlubuje!
(21:13) Ketryn -> Morigan: Seženu si věci na ošetření popálenin. Budeme mu muset nějak opatrně sundat ostatní oblečení z vršku, abychom ho mohli ošetřit. Je mi z toho do breku, ale snažím se držet a soustředím se jen na ošetřování. Taky kontroluji, jak dýchá, a modlím se, aby neměl popálené plíce...
(21:14) Ketryn -> Morigan: Tohle určitě nebyl normální oheň...Je to fakt krize :-/
(21:15) Morigan -> Ketryn: Ta prošívanice to asi přece jen zmírnila, takže popáleniny na hrudi nejsou tak hrozné.
(21:16) Ketryn -> Morigan: Aspoň něco trochu pozitivního...
(21:34) Morigan -> Ketryn: Většinu času je Charles v bezvědomí.
(21:50) Ketryn -> Morigan: Modlím se, aby to zvládl a dostal se z toho....:-(
(21:58) Morigan -> Ketryn: Když uděláte, co je potřeba, měli byste se věnovat i dalším raněným.
(22:01) Ketryn -> Morigan: Mám pocit, že bych si potřebovala sednout a hodit do sebe panáka, abych se vzpamatovala...Ale na to není prostor. Seberu všechny své psychické síly, abych se dala trochu dohromady, a jdu ošetřovat další vojáky. Pokud to ale aspoň trošičku jde, tak chodím Charlese kontrolovat.
(22:05) Morigan -> Ketryn: Pořád je v bezvědomí a po těch popáleninách mu zcela určitě zůstanou jizvy, určitě na některých místech. Ohněm jsou poraněni i další vojáci, ale postupem času začnou nosit i ty, kteří mají klasičtější zranění z bitev - bodné a tržné rány nebo rozdrcené či zlomené kosti.
(22:11) Ketryn -> Morigan: :-(
(22:12) Ketryn -> Morigan: Ošetřuji a snažím se pomáhat, co to jde. A modlím se, abyste zvládli tábor ubránit.
(22:13) Morigan -> Ketryn: Patrick ti pak zmizí z dohledu, protože chodí ven nosit a pomáhat raněným se dostat do lazaretu, aby se lépe uplatnil, ale v nepravidelných intervalech se vrací.
(22:16) Ketryn -> Morigan: To mě aspoň trochu uklidňuje, když ho občas vidím.

V neděli mi autobus do Příbrami jede ve 13.30 nebo 14.25 a zpátky 15.30, 16.17, 17.12 a 19.02.

Něco pro vás :-))
http://www.ulozto.cz/xj8aoWg/pozvanka-wmv

Ale nepouštějte si to v BS Playeru, není to tam vidět celé, radši v jiném přehrávači.

Enjoy! :-))

(17:53) Morigan -> Ketryn: Nepovedlo se ti napojit se na delší dobu, ale tam, kde je Richie, už nepřátelská armáda je, nebo její část.
(17:54) Ketryn -> Morigan: No to je v čudu, že takhle brzo...:-/ Jsem z toho opravdu hodně nervozní a plná obav.
(17:55) Morigan -> Ketryn: Venku už je světlo.
(17:55) Ketryn -> Morigan: A co Patrick, pořád spí? Snažím se ho když tak jemně probouzet.
(17:56) Ketryn: To, že už je venku světlo, mě celkem překvapí.

(12:56) Ketryn -> Morigan: Pokud je potřeba, tak chvílema pomáhám s přípravou lazaretu, ale většinu času sedím u Patricka. Držím ho z ruku, hladím ve vlasech a zkouším na něho i mluvit, a doufám, že to kouzlo vyprchá co nejdřív. Zároveň mám hodně velké obavy z toho útoku, když mají tak velkou přesilu a silnou magii...
(13:06) Morigan -> Ketryn: Ono zatím tam toho potřeba moc není, spíš se tam všichni tak nervózně pohybují a protože toho příliš nevědí, jsou nervózní ještě více.
(13:10) Ketryn -> Morigan: To u mě by se nervozita taky dala krájet...:-/
(13:10) Morigan -> Ketryn: K6
(13:11) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(13:13) Morigan -> Ketryn: Tak si ani nevšimneš, že jsi tam u Patricka usnula.
(13:42) Ketryn -> Morigan: To se mi tedy povedlo...
(13:52) Morigan -> Ketryn: Není divu na jednu stranu.
(13:52) Morigan -> Ketryn: K6
(13:53) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(13:53) Ketryn -> Morigan: Jo, to opravdu není divu, po tom vražedném cestování mám dost velký spánkový deficit.
(13:57) Morigan -> Ketryn: Tak spíš tvrdě a nic tě neruší.
(14:01) Ketryn -> Morigan: Aby mě pak nečekal absolutní šok, až se po takovémhle spánku někdy vzbudím...
(15:33) Morigan -> Ketryn: K6
(15:35) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(15:40) Morigan -> Ketryn: Probere tě pouto. V jednu chvíli, těsně na hranici spánku a bdění se naplno cítíš být v Richieho kůži. Je někde asi venku, až za hradbami. Postavil se v třmenech, napřáhl obě ruce dopředu a vykřikl zaklínadlo, poryv energie, který jím (tebou) projel, tě dočista probudil.
(15:45) Ketryn -> Morigan: Tak to se s leknutím probudím a zjišťuji, co se děje?? Že by už to začalo? Jde přes pouto zjistit ještě něco víc, nebo mě to probuzení z toho úplně vytrhlo?
(15:45) Morigan -> Ketryn: Můžeš to zkusit.
(15:50) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4

22:29) Morigan -> Margare-tka: Náš stan není moc blízko žádné brány.
(22:30) Morigan -> Margare-tka: Děláš to takhle celou noc, nebo si jdeš lehnout?
(22:41) Margare-tka: Jdu si taky lehnout samozřejmě, jinak bych byla úplně grogy. A doufám, že mi kdyby se něco dělo někdo dal vědět.
(22:41) Margare-tka -> Morigan: Jdu si taky lehnout samozřejmě, jinak bych byla úplně grogy. A doufám, že mi kdyby se něco dělo někdo dal vědět.
(23:19) Morigan -> Margare-tka: Já myslím, že si nemůžeš nevšimnout, kdyby se něco dělo :-)
23:25) Morigan -> Margare-tka: K6
(23:53) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2