Druhá strana (161 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(23:50) Morigan -> Margare-tka: Na tu otázku ti nedokážu odpovědět. Jsem v krizi.
(23:53) Margare-tka: Ani jsem na ni odpověď nečekala. Bylo to spíš krizově. Jo ale samozřejmě ti budu k ruce jak to půjde.

(21:56) Margare-tka -> Morigan: Aspoň je nám odpadla starosto Patricka. Když spí. ještě že spí, kdyby tohle věděl, tak tak nevím.
(22:04) Morigan -> Margare-tka: "Dobře," přikývne James. "Dobře."
(22:12) Margare-tka -> Morigan: A zůstane s námi a nebo jde dál?
(22:23) Morigan -> Margare-tka: Chvíli je s námi, pak se rozloučíme.
(22:35) Margare-tka -> Morigan: Nechce se mi nic řešit před ním, tak kdyř tak řeším něco jiného. Pak když se oddělí. "A jak je daleko nějaké město. Vy jste při cestě sem nějaké měli?"
(22:36) Morigan -> Margare-tka: "Jaké je nejbližší nevím, ale to můžeme zjistit podle mapy."
(22:40) Margare-tka -> Morigan: "Tak logicky vzato by měla být v tom které vám bylo nejblíž. mě z toho fakt trefí."
(22:43) Morigan -> Margare-tka: Jdu pak pro mapu a zkoušíme z toho něco vykoumat, ale moc moudré z toho nejsme. Velikost města může být jakákoliv a měst a městeček kolem nás pár je. Jsem z toho na mrtvici. Dostanu vztek na Richieho. "Teď má prostě povinnost se snažit!!" Pak propadám zoufalství. "Jenže města nemůžu prohledávat jako tábory!"
(22:53) Margare-tka -> Morigan: "No to ne, bylo by fajn, kdy vyčetl jaké město to je.
(22:56) Morigan -> Margare-tka: Stejně to nevydržím a ještě ten den to řeknu Jamesovi, protože mám nervy nadranc. Teď už mám pocit, že víc se toho na mě naložit už nemůže.
(23:03) Morigan -> Margare-tka: Ten samozřejmě ani nepřemýšlí o tom, že by to řekl Patrickovi.
(23:05) Morigan -> Margare-tka: Druhý den dorazí moji poslové ze Čtvrtého, pochopitelně s prázdnou, což už jsem očekávala, Richiemu v tomhle důvěřuji...
(23:21) Margare-tka: "Co budeme dělat." když tak ti pomohu hledat v té mapě. A přemýšlím, kde by mohla být. Já se z toho zblázním.

(20:12) Morigan -> Ketryn: Šla jsi spát (padla ti 4). Takže to není nejhorší, samozřejmě dřímáš, ale žádný tvrdý spánek to není.
(20:17) Ketryn -> Morigan: Tak dřímám a snad si aspoň trochu naberu odpočinkem síly.
(21:02) Morigan -> Ketryn: Ráno tě Klaus vytáhne na nohy ještě za tmy. Včera ses sice najedla o něco lépe a možná i lépe vyspala, ale že bys byla nadšená z tak brzkého cestování, to tedy moc nejsi.
(21:05) Ketryn -> Morigan: To tedy nejsem...vstávat ještě za tmy, navíc když se mi dařilo trochu spát, se mi vůbec nelíbí, ale nezbývá mi než spolknout všechny námitky a jet dál. Vezmu si trochu něco k jídlu (pokud něco zbylo) a asi víceméně mlčím.
(21:35) Morigan -> Ketryn: Klaus čím dál častěji "naslouchá" a cesta je složitější a složitější. Absolutně netušíš, kde jste a jak dlouho ještě může trvat, aspoň máš ale co jíst. Pít ne, ale ještě, že je tu ten sníh.
(21:38) Ketryn -> Morigan: No je to docela krize...Aspoň že ten sníh je, jinak už bych umírala žízní. Jsem z té cesty a Klausova naslouchání docela nervózní, ale můžu jen doufat, že se tomu pochodujícímu vojsku vyhneme.
(21:50) Morigan -> Ketryn: "Nechci dělat nějaké zbytečné závěry, ale buď vaši pochodují do bitvy...no, nebo máte problém."
(21:58) Ketryn -> Morigan: Z toho nejsem tedy vůbec klidná! "A nejde nějak zjistit, jaká armáda to je a kam pochoduje?" zeptám se s velkou obavou v hlase.
(22:05) Morigan -> Ketryn: "Ovšem, že jde - podívat se na jejich vlajky!"
(22:07) Ketryn -> Morigan: "A podíváš se?" (tedy předpokládám, že já jsem neměla šanci někde něco zahlédnout, ne?)
(22:08) Morigan -> Ketryn: "O směru pochodu nemám jistotu, ale nejspíš jdou stejným směrem, jako se snažíme jít my!"
(22:10) Morigan -> Ketryn: (Ty jsi neměla šanci ani nic zaslechnout, tudíž nejste nijak blízko. Bez něj bys nevěděla, že někde pochoduje nějaká armáda.)
(22:10) Ketryn -> Morigan: "No bezva..." tyhle zprávy se mi vůbec nelíbí! "A jak daleko jsme od našeho tábora??"
(22:16) Morigan -> Ketryn: "To se mám proměnit v netopýra nebo jak by sis to představovala?" ušklíbne se. "Mám pocit, že se snažíme o to, abys přežila, ne dělat průzkum."
(22:17) Morigan -> Ketryn: "Tvým tempem ještě daleko jsme, ale když se budeš snažit, možná je předběhneme."
(22:18) Ketryn -> Morigan: "Hm, dobře..." ušklíbnu se a raději nenavrhuji, že svou vampýří rychlostí by to mohl zjistit docela rychle.
(22:19) Ketryn -> Morigan: "Tak budeme muset zrychlit," konstatuji a jsem připravená udělat vše pro to, abychom se dostali před ně.
(22:23) Morigan -> Ketryn: Pokrčí rameny a snažíte se zrychlit, ale někdy je to těžké hlavně pro koně, kvůli terénu cesty.
(22:24) Ketryn -> Morigan: Opravdu se snažím, abych zdržovala co nejmíň...

(20:18) Morigan -> Margare-tka: Počítám, že jsi dopis Lorenovi odeslala druhý den.
(20:22) Margare-tka -> Morigan: Jasně-) "Už s tebou mluvil někdo s čarodějů? A co Nial, říkal ještě něco?"
(20:23) Morigan -> Margare-tka: "Pořád spolu mluvíme. Snažíme se pracovat na všem z toho, co se vymyslelo," řeknu.
(20:32) Morigan -> Margare-tka: Moc se nevidíme, je zázrak, když se někde potkáme.
(20:32) Margare-tka -> Morigan: "A už se řeklo ostatním to co jsme řekly Nialovi? nebo zatím ne?"
(20:33) Morigan -> Margare-tka: "Nevím, já jsem nic neříkala. Budu to nejdřív řešit s vnímači."
(20:34) Margare-tka -> Morigan: "Aha tak pak řekni jak se to vyvíjí. "
(20:34) Margare-tka -> Morigan: "A Patrick stále spí?"
(21:00) Morigan -> Margare-tka: "To ne, to by umřel hlady! Ale v podstatě jsem se dohodla s Mikim, že ho bude tak nějak pravidelně uspávat..." zase si uvědomím ten fakt, že tu Katryn není.
(21:01) Morigan -> Margare-tka: A zrovna v tu chvíli se k nám přihrne Richie. "Hele, asi něco mám," chytne mě za paži a táhne kousek stranou.
(21:02) Margare-tka -> Morigan: "Ani na to nechci myslet, kde je. Doufám, že ji fakt nějaká tvá hlídka doveze."
(21:05) Margare-tka -> Morigan: Tak se snažím jít vaším směrem, abych slyšela pokud bude možné jinak počkám až mi to řekneš.
(21:10) Morigan -> Margare-tka: My jdeme jen pár kroků, stranou od cesty. "Ona není v táboře," prohlásí Richie bez obalu. "Je ve městě."
(21:17) Morigan -> Margare-tka: "Ve městě??" vydechnu. "Jak to sakra myslíš - ve městě?? V jakém městě??"
(21:17) Morigan -> Margare-tka: "To netuším, prostě to co jsem viděl je, že není v žádném táboře, ale ve městě - ulice, domy a tak dál!" odpoví rozmrzele.
(21:18) Morigan -> Margare-tka: "Co by dělala ve městě!" začínám se cítit zoufale, protože tohle je nějak mimo mé plány.
(21:18) Morigan -> Margare-tka: "JÁ nevím!"
(21:21) Morigan -> Margare-tka: "Snaž se ještě, jinak to nikdy nezjistíme!"
(21:24) Morigan -> Margare-tka: Richie vypadá, že se nemůže rozhodnout mezi tím, jestli je víc naštvaný nebo zoufalý. Vyhraje vztek. "Tobě se to říká fakt jednoduše!" rozhodí ruce a nechá nás tam.
(21:49) Margare-tka -> Morigan: "Cože." vypadlo ze mě. Úplně se mi zbortily naděje, že ji přivedou vojáci.
(21:50) Margare-tka: ((Byla jsem dole. Já vůbec nevím kde v tom čurbesu v pokoji začít.))
(21:50) Morigan -> Margare-tka: Mě taky. "Do hajzlu! Jak může být...v nějakém městě?!"
(21:51) Morigan -> Margare-tka: Na cestě se objeví James. "Děje se něco, Lily?" zeptá se, když vidí naše výrazy.
(21:51) Morigan -> Margare-tka: "Ne, ovšem, že ne, lásko," chytím ho za ruku. "Nic."
(21:52) Margare-tka -> Morigan: Já dělám, že nic nedělám. Snažím se zachovat klid.
(21:52) Morigan -> Margare-tka: Moc mi nevěří, ale je na výkyvy nálady celkem zvyklý, ví, že neustále něco řešíme a vytváříme s čaroději a asi to přičte tomu. "Nemůže Patrickovi to uspávání nějak uškodit?" stará se.
(21:53) Morigan -> Margare-tka: "Ne, nemůže. Je to naprosto neškodné," ujistím ho.
(21:53) Morigan -> Margare-tka: "I když je to opakované?" nevěří.
(21:53) Morigan -> Margare-tka: "Ano. Jen musí mezitím jíst a pít."

(21:37) Ketryn -> Morigan: Asi ano...:-)
(21:37) Morigan -> Ketryn: Ráno se probudíš zmrzlá a rozlámaná, oheň pochopitelně vyhasl. Na místě, kde táboříte, to vypadá opravdu strašně. Není divu, jsou tam dva bezhlaví démoni (ten muž možná postrádá i další končetiny, nechce se ti to zkoumat). Klaus je od zaschlé krve, která je velmi tmavá, skoro černá a vypadá jako masový vrah (což vlastně není tak úplně od věci). Jinak se ale zdá relativně fit.
(21:39) Ketryn -> Morigan: Ježiš, tam to opravdu vypadá krizově. Vstávám a snažím se rozhýbat, abych mohli co nejdřív vyrazit pryč z tohohle místa.
(21:40) Ketryn -> Morigan: A jestli ještě mám, tak si dám kousek studené lišky...
(21:44) Morigan -> Ketryn: Ještě máš, ale už je to poslední zbytek.
(21:49) Morigan -> Ketryn: Pak nastrojíte koně, a pokračujete v cestě. Dneska to vypadá, že možná bude sněžit.
(21:50) Ketryn -> Morigan: Tak ji dojím a budu doufat, že mi pak Klaus uloví další.
(21:50) Ketryn -> Morigan: Tak sníh mi tedy ještě chyběl :-/
(22:06) Morigan -> Ketryn: Klaus vypadá trochu strhaně, ale jinak mu nic není. Jedete po široké cestě, ale asi po dvou hodinách jízdy se Klaus zastaví a vzápětí koně otočí a hledá jinou cestu, která už ale není tak příjemná.
(22:10) Ketryn -> Morigan: "Proč sjíždíme z cesty?" pokusím se zeptat, ale jedu hned za ním.
(22:11) Morigan -> Ketryn: "Abychom se vyhnuli někomu, koho nechceme potkat.
(22:13) Ketryn -> Morigan: "Komu? Jsou tam vojáci?"

(20:22) Ketryn -> Morigan: "Žádný další už tu není?" zeptám se a dívám se na tu mrtvou démonku.
(20:26) Morigan -> Ketryn: A ona se najednou pohne, vzápětí vyskočí a se zuřivým vrčením srazí Klause. Setinu vteřiny prakticky letí vzduchem a málem zlomí vejpůl kmen stromu, o který se zastaví.
(20:28) Ketryn -> Morigan: Cože??? To se absolutně leknu a šokem se mi zastaví srdce!
(20:32) Ketryn -> Morigan: Doufám, že to Klaus zvládne!! Přece by ho nemohla dostat nějaká démonka!
(20:34) Morigan -> Ketryn: Hrozný zvuk, který se ozve značí, že jí utrhl hlavu. Sveze se po kmeni dolů a teď už je od té temné krve celý. "Nenávidím...démony!!" zasípá.
(20:36) Ketryn -> Morigan: Já se asi dívám absolutně šokovaně. Po tomhle poslední šoku asi jen tak nenaleznu slova...
(20:38) Morigan -> Ketryn: Klaus chvíli jen tak leží.
(20:39) Ketryn -> Morigan: Tak se dívám, jestli mu něco není. (Tedy ne že bych ho šla nějak prohlížet z bezprostřední blízkosti, to ne.)
(20:48) Morigan -> Ketryn: Pokouší se vytáhnout si větev, která se mu zabodla mezi žebra.
(20:49) Ketryn -> Morigan: "Můžu ti pomoct...?" zkusím se opatrně zeptat a doufám, že mi taky neutrhne hlavu.
(20:50) Morigan -> Ketryn: "Můžeš to zkusit," zasípe. Protože se mu to zabodlo kamsi do zad (do boku), musíš to také tudy vytáhnout.
(20:50) Morigan -> Ketryn: k6
(20:51) Ketryn -> Morigan: Tak to jdu zkusit.
(20:51) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(20:51) Morigan -> Ketryn: Tak se ti to napodruhé povede. Vypadá, že ho to asi dost bolí, ale snaží se.
(20:53) Ketryn -> Morigan: Tak jsem ráda, že se mi to povede. A dívám se, jestli nemá ještě někde něco zabodnutého.
(20:56) Morigan -> Ketryn: Nevypadá to.
(20:58) Morigan -> Ketryn: Po chvíli se namáhavě zvedne a vzteky nakopne bezhlavé tělo. Pořád se drží za tu ránu (tedy tu která vznikla vpředu).
(21:00) Ketryn -> Morigan: Dívám se po něm rozpačitě a přemýšlím, jestli se ze mě nebude muset napít, aby nabral síly.
(21:09) Morigan -> Ketryn: Nic takového neříká, naopak začne zkoumat tělo démonky. Nejdřív jenom očima, pak si s bolestným povzdechem poklekne a namočí si prsty do její krve, aby ochutnal.
(21:10) Ketryn -> Morigan: Tak ho dál mlčky pozoruji.
(21:12) Morigan -> Ketryn: Ochutná a vyprskne ji. "Bohové...! Asi budu zvracet...co to je za hnus??" prská.
(21:20) Morigan -> Ketryn: Dojde k skomírajícímu ohni a tam si ztěžka sedne.
(21:21) Ketryn -> Morigan: "Budeš potřebovat krev...?" zeptám se nakonec, když vidím jeho počínání.
(21:21) Ketryn -> Morigan: Přiložím do ohně a snažím se, aby se rozhořel, pak se taky posadím.
(21:26) Morigan -> Ketryn: "Ta by se hodila," uzná s úšklebkem. "Ale slíbil jsem neporušený stav, zatím bych se toho držel."
(21:31) Ketryn -> Morigan: "Dobře..." pokrčím rameny. Přemlouvat ho nijak nehodlám, i bez "dárcovství" jsem dost oslabená tou zimou a nedostatkem spánku a jídla.
(21:32) Ketryn -> Morigan: Ještě přiložím do ohně a pak se nějak stulím a pokusím se trochu vyspat.
(21:35) Morigan -> Ketryn: K6
(21:35) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(21:36) Morigan -> Ketryn: No tak nakonec usneš docela dobře, asi vyčerpáním.

(19:14) Ketryn -> Morigan: "Díky..." vypravím ze sebe pak, když se krapet vzpamatuji. Uvědomím si, že mi zachránil život. "S démony jsme měli i co do činění u nás v táboře..." vzpomenu si.
(19:17) Morigan -> Ketryn: Stále ještě má pozměněný obličej a vytažené tesáky. "Je tu ještě jeden," pronese temně.
(19:20) Ketryn -> Morigan: Tak to mě má úleva zas velmi rychle přejde!!! Zůstanu stát přitisknutá u stromu a doufám, že si s ním rychle poradí.
(19:20) Morigan -> Ketryn: Klaus poslouchá všemi svými smysly.
(19:26) Morigan -> Ketryn: Ty samozřejmě nic neslyšíš. Tedy skoro nic.
(19:27) Ketryn -> Morigan: Navíc i asi tak buší srdce, že asi neslyším i přes to...
(19:31) Morigan -> Ketryn: Pak Klaus najednou zmizí.
(19:34) Ketryn -> Morigan: To mě klidnější rozhodně neudělá. Zůstávám tedy, kde jsem, a snažím se poslouchat a dívat se do tmy.
(19:37) Morigan -> Ketryn: Nejdřív slyšíš na různých místech jen takové šustivé zvuky a nic jiného, pak se k tobě opět nejspíš o něco přiblíží a pak slyšíš rány, údery a sem tam nějaký tlumený výkřik.
(19:45) Morigan -> Ketryn: Moc se v té tmě orientovat nemůžeš.
(19:46) Ketryn -> Morigan: Tak mi nezbývá nic než doufat...
(20:04) Morigan -> Ketryn: Náhle se ovšem boj přesune do tvého omezeného zorného pole, cosi proletí kolem (ale zatím v dostatečné vzdálenosti). Když se ta postava vztyčí, je menší, než ta předchozí a je to žena.
(20:10) Morigan -> Ketryn: Není ale o nic slabší, ani pomalejší, než ten předchozí.
(20:12) Ketryn -> Morigan: Zůstávám přitisknu u toho stromu a celkem mě překvapí, že je to žena. Jsem ale dost vyděšená, takže překvapení je dost rychle pryč.
(20:15) Morigan -> Ketryn: Klaus ji popadne a narazí ji na strom (samozřejmě na jiný). Démonka vykřikne bolestí, pak jí nejspíš zlomí ruku a vzápětí i vaz. Její tělo dopadne na zem.
(20:17) Morigan -> Ketryn: Klaus se od ní otočí zpátky k tobě, jestli jsi v pořádku.
(20:19) Morigan -> Ketryn: Trochu bolestně si protáhne ruku, nejspíš taky něco schytal.
(20:20) Ketryn -> Morigan: Tvářím se, že jsem, i když mám celkem vyděšený výrazy. Ale tím, že je mrtvá i ona, se začnu rychle uklidňovat a odlepím se od stromu.

(22:31) Morigan -> Ketryn: Zakopneš o ohniště (a oheň) a spadneš přes něj dozadu. V tu chvilku po tobě chce ten muž sáhnout, ale cosi ho srazí zboku k zemi.
(22:33) Ketryn -> Morigan: Rychle se odkulím (samozřejmě směrem od nich), abych nebyla v ohni. A pak se snažím vstát a zjistit, co se děje.
(22:38) Morigan -> Ketryn: Slyšíš vrčení, zvuky boje a cosi se míhá tmou.
(22:39) Ketryn -> Morigan: Stojím někde u stromu a modlím se, aby mě ten boj minul.
(22:42) Morigan -> Ketryn: Netrvá dlouho a v malém okruhu světla ohně se objeví Klaus. Polovinu obličeje (a asi i oděvu) má od tmavé tekutiny.
(22:43) Ketryn -> Morigan: Já asi nejsem shopna slova...
(22:48) Morigan -> Ketryn: "Démon..." vydechne a otře si část obličeje.
(22:51) Ketryn -> Morigan: Zvládnu asi jen přikývnout. Pomalu se vzpamatovávám ze šoku a vzpomenu si na démony u nás v táboře.

(17:57) Morigan -> Ketryn: "Nevím," řekne. "Jako bych něco cítil."
(20:19) Ketryn -> Morigan: Chtěla bych se zeptat o cítí, ale raději mlčím a napjatě ho pozoruji.
(20:26) Morigan -> Ketryn: Celou dobu je takový neklidnější, ale už nic neříká. Brzy padne tma, ale tentokrát aspoň nějaký oheň máš.
(20:37) Ketryn -> Morigan: A Klaus zase zmizí?
(20:38) Ketryn -> Morigan: Z toho, že byl neklidný, nejsem zrovna klidná...Ale spoléhám na to, že nic horšího než je vampýr, nás tu snad potkat nemůže.
(20:39) Morigan -> Ketryn: Sedí s tebou u ohně a mlčí, ale najednou se zvedne svou upíří rychlostí. "Něco tu je," prohlásí a trochu už v tom zní zavrčení.
(20:42) Ketryn -> Morigan: Tak se leknu a taky se postavím a snažím se koukat a poslouchat. A to je asi jediné, o teď můžu dělat.
(20:44) Morigan -> Ketryn: "Zůstaň kde jsi," přikáže ti a zmizí.
(20:47) Ketryn -> Morigan: Tak stojím, kde jsem, a ani mě nenapadne se někam pohybovat.
(20:52) Morigan -> Ketryn: Ty ale samozřejmě neslyšíš skoro nic...tedy slyšíš, ale nejsi si jistá, nakolik jsou to normální zvuky lesa a nakolik tvoje vlastní vybouřená představivost.
(20:53) Morigan -> Ketryn: Přijde ti to už nekonečně dlouhá doba.
(21:00) Ketryn -> Morigan: Stepuji nervozně na místě a přemýšlím, co to tak mohl Klaus slyšet.
(21:22) Morigan -> Ketryn: Pak ale uslyšíš taky něco zvláštního a chytne tě panika.
(21:24) Ketryn -> Morigan: Snažím se to nějak identifikovat. A zoufale koukám do tmy. A doufám, že si s tím Klaus bez problémů poradí!
(21:51) Morigan -> Ketryn: Zničehonic se ze tmy lesa do chabého okruhu světla z ohýnku vystoupí vysoká silueta.
(21:53) Ketryn -> Morigan: To se leknu znova! Je to Klaus?
(21:55) Morigan -> Ketryn: Vystoupí blíž do světla a zjistíš, že to vůbec není Klaus, ale nějaký velmi bledý muž s dost podivným pohledem.
(21:57) Ketryn -> Morigan: Tak se na něj dost vyděšeně dívám a prakticky nedýchám! Kde je sakra Klaus???
(22:15) Morigan -> Ketryn: Podívá se na na tebe a dojde ti, proč je jeho pohled tak divný, hladový a divoký. Má červené oči.
(22:17) Ketryn -> Morigan: Bože!! "Klausi!!" vykřiknu a modlím se, aby se objevil. Kde sakra je?!?
(22:19) Ketryn -> Morigan: Dívám se na něj a podvědomě ustupuji dozadu. A chytá mě velká panika a strach.

(12:59) Morigan -> Ketryn: V noci prakticky nic nenaspíš, protože oheň je tak slabý, že nehřeje a víc dřeva neseženeš. Modlíš se, aby bylo ráno, které by tě osvobodilo.
(13:00) Ketryn -> Morigan: Myslím, že jestli se dostanu do tábora živá, tak budu asi v celkem zuboženém stavu...:-/
(13:09) Ketryn -> Morigan: Odevzdaně toužím, aby už začalo svítat.
(13:24) Morigan -> Ketryn: Ani nevíš, jestli tam Klaus je, nebo není.
(13:33) Ketryn -> Morigan: Doufám jen, že tam bude ráno...
(13:50) Morigan -> Ketryn: Konečně se dočkáš rána. Máš pocit, že jsi asi zmrzlá na kost. Klaus se zjeví v ranní mlze.
(13:53) Ketryn -> Morigan: Tak se snažím aspoň trochu zahřát a rozhýbat nějakým pohybem. A pak se půjdu přichystat na cestu.
(13:53) Ketryn -> Morigan: Náladu mám zmrzlou stejně jako svoje tělo.
(14:51) Morigan -> Ketryn: Tak potom zase pokračujete v cestě.
(14:51) Morigan -> Ketryn: (Půjdeme ven, pak tu zase budu :-)
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(15:28) Ketryn -> Morigan: Jedu zas mlčky a soustředím se na cestu.
(15:51) Morigan -> Ketryn: //Jsem zpátky:-)//
(15:52) Ketryn -> Morigan: //:-)//
(15:56) Ketryn -> Morigan: "Necháš mě, abych naši...dohodu...vysvětlila Morigan sama?" napadne mě se zeptat.
(16:04) Morigan -> Ketryn: "Pokud po tom toužíš, můžeš být klidně ta první, kdo to řekne. Ale rád bych byl u toho, miluji překvapené výrazy."
(16:06) Ketryn -> Morigan: "Myslela jsem právě, že bys u toho vůbec mít nemusel! Nemůžeš mě nechat přijít samotnou a objevit se až pak dýl, abych mohla vše v klidu vysvětlit?" zkouším s malou dušičkou v těle.
(16:08) Morigan -> Ketryn: "Nemyslíš si, že to už přeháníš?" zvážní.
(16:09) Ketryn -> Morigan: "Už mlčím..." vypravím ze sebe a už opravdu nic neříkám, nerada bych, aby mi utrhl hlavu.
(16:15) Ketryn -> Morigan: To nechci vidět, to bude opravdu krize...:-/)
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(17:26) Morigan: Pokračujete potom v cestě. Ani nevíš, podle čeho se Klaus orientuje, ty se neorientuješ vůbec. Ale nevypadá, že by bloudil.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(17:30) Ketryn -> Morigan: Tak v tomhle mu věřím, že ví kudy...Takže cestu asi moc neřeším a po nějaké době orientaci vzdám úplně.
(17:32) Morigan -> Ketryn: Na další noc zastavíte o něco dříve, takže máš lepší možnost nasbírat si dřevo.
(17:33) Ketryn -> Morigan: Tak to se snažím nasbírat co nejvíc, dokud aspoň trochu vidím.
(17:43) Morigan -> Ketryn: Pak si všimneš, že je Klaus poněkud ostražitý.
(17:47) Ketryn -> Morigan: Tak začnu být ostražitá taky!
(17:49) Morigan -> Ketryn: Nic zvláštního ale nevidíš ani neslyšíš.
(17:49) Ketryn -> Morigan: "Děje se něco?" zkusím se opatrně a potichu zeptat.

(20:57) Morigan -> Margare-tka: "Jak to myslíš, návnadu?" je Christian ve střehu.
(20:58) Morigan -> Margare-tka: "Jak to myslíš, návnadu??" prohlásí Nial neklidně.
(21:17) Margare-tka -> Morigan: No myslela jsem si že se mu to nerbude líbit
(21:55) Morigan -> Margare-tka: "Návnadu, na kterou se chytí!" řeknu příkřeji, než bych chtěla. "V jakémkoliv smyslu. Vymysleme něco, co ho může vyřadit, aniž bychom ho museli zabíjet a něco, na co ho nalákáme. Pokud budu muset, udělám návnadu!"
(22:17) Morigan -> Margare-tka: "Morigan, ty nemáš malé nároky!" prohlásí Christian.
(22:18) Margare-tka -> Morigan: A to ještě neví, že chceš skoro umřít a přežít.
(22:18) Morigan -> Margare-tka: "Dohromady bychom přece zvládli vymyslet a zrealizovat kouzlo, které byl jej zparalyzovalo, nebo uvrhlo do nějakého spánku..." přikývne Nial. "Ale to s tou návnadou se mi nějak nelíbí.
(22:55) Margare-tka -> Morigan: Já bych klidně něco dodala, ale nechci ti nabourávat dávkování unformací...
(23:03) Morigan -> Margare-tka: "Ale potřebujeme se přece k němu nějak dostat blíž."
(23:10) Morigan -> Margare-tka: "Objektivně je to tak," musí uznat Lara. "Já rozumím, že je to pro vás těžké."
(23:10) Morigan -> Margare-tka: "Spousta věcí se změnila. Není to zas tak těžké," prohlásím. "Chtěla jsem jen, abyste o tom přemýšleli. Abyste to brali v potaz. Musíme už zkusit všechno. Řekněte to ostatním, jak uznáte za vhodné."

(17:46) Morigan -> Ketryn: Klaus už se opravdu zatváří znechuceně a hodí ti k nohám nejdřív sirky a potom nůž.
(17:52) Ketryn -> Morigan: Aspoň že mě nezakousl... Rozdělám si oheň z nasbíraného dříví, podívám se i po kůře a chroští, a lišku stáhnu, vykuchám, naporcuji a opeču, co půjde a na co bude čas. Ráda bych si upekla něco do zásoby.
(17:53) Morigan -> Ketryn: Klaus tě pobaveně pozoruje. "Já mám času dost, jenom upozorňuji, že pokud budu mít hlad, mohl bych být poněkud nebezpečný." Jinak tě ale nikam nehoní.
(17:55) Ketryn -> Morigan: To raději nekomentuji a jen se modlím, abych to vcelku přežila...Soustředím se jen na svoje budoucí jídlo, aby bylo aspoň trochu poživatelné.
(17:55) Ketryn -> Morigan: Mám u sedla aspoň nějakou malou brašnu?
(18:11) Morigan -> Ketryn: Malé brašny tam jsou.
(18:12) Ketryn -> Morigan: Tak si nějaké jídlo schovám na pak.
(20:37) Morigan -> Ketryn: Klausovi nezbývá, než čekat, až to všechno uděláš.
(20:39) Ketryn -> Morigan: No, asi nějakou chvíli to zabere...:-( Snad už ale pak po spánku a jídle budu schopná další cesty.
(20:41) Morigan -> Ketryn: No, lépe se cítíš.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(20:53) Morigan -> Ketryn: Pak pokračujete v cestě, to už je asi spíš odpoledne.
(20:58) Ketryn -> Morigan: Jedu mlčky za Klausem a hlavou se mi honí vše možné...Na jednu stranu už chci být zoufale v táboře, ale na druhou se mi tam vůbec nechce, z té dohody s Klausem jsem opravdu hodně vynervená :-/
(21:02) Morigan -> Ketryn: Opět dost fouká, ale když se ocitáte v lese, není to tak strašné.
(21:04) Ketryn -> Morigan: Jsem zachumlaná do všeho, co mám, případně i do té deky, pokud to nějak jde.
(21:07) Morigan -> Ketryn: Většinou ano, když nejedete nějak rychle.
(21:13) Morigan -> Ketryn: Na koni jste až do tmy (což není zase tak dlouho, asi tři hodiny), kdy pak Klaus zastaví a přiváže koně nedaleko cesty.
(21:17) Ketryn -> Morigan: Tak taky slezu a přivážu svého někde poblíž. A pak se dívám, kde by se dalo "utábořit" a udělat oheň.
(21:18) Morigan -> Ketryn: V lese už je tma, takže skoro nic nevidíš.
(21:25) Ketryn -> Morigan: Aha...tak to se orientuji asi dost pomalu...
(21:27) Ketryn -> Morigan: Jdu když tak tam, kam Klaus, pokud tedy nezmizel. Nebo se pokusím sbírat dřevo tam, kde jsem.
(21:29) Morigan -> Ketryn: Něco se ti povede sesbírat v okolí spíš po hmatu, na malý ohýnek to prozatím může stačit. Nůž si vzal předtím zase zpátky, ale sirky ti nechal.
(21:33) Ketryn -> Morigan: Tak se pokusím aspoň o ten malý a pak když taj budu sbírat dál.
(21:50) Morigan -> Ketryn: Až se ti rozhoří, tak pak musíš zkusit najít další, aby ti něco vydržel. Máš samozřejmě velkou žízeň.
(21:56) Ketryn -> Morigan: Tak to tak udělám...A asi začnu olizovat sníh nebo nevím :-( Neslyším někde náhodou nějaký potůček?
(21:56) Morigan -> Ketryn: To neslyšíš.
(21:57) Ketryn -> Morigan: Tak budu muset vzít zatím zavděk tím sněhem...
(22:17) Morigan -> Ketryn: To asi budeš muset. A navíc tě čeká mrazivá noc.
(22:22) Ketryn -> Morigan: Snažím se nasbírat co nejvíc dřeva, abych mohla v noci průběžně přikládat.

(15:08) Morigan -> Margare-tka: "Budu zase osočen za necitlivost, i když myslím, že to zrovna není spravedlivé nařčení, ale musím se zeptat," pokračuje Christian. "Neudělal to proto, že to nedokázala, nebo proto, že to prostě udělat NEMOHL?"
(15:08) Morigan -> Margare-tka: Nadechnu se. "To je právě to, co nevím," přiznám. "Nejsem si jistá, jak to bylo. Mohlo to být tak i tak."
(15:12) Margare-tka -> Morigan: Jen poslouchám ani si to všechno nedokážu přestavit.
(16:53) Margare-tka -> Morigan: Začínám si nebýt jistá, že mu bude záležet na nějakém plánu.
(17:18) Margare-tka: ...
(17:30) Morigan -> Margare-tka: Všichni se evidentně chtějí zeptat, jestli se přece jen k něčemu nepřikláním, kromě Niala ovšem. "Nevím," tvrdím stále. "Prostě jsem jen cítila, jak to začalo...a pak to skončilo."
(17:44) Margare-tka -> Morigan: Vzpomínám jak to bylo a vůbec nevím jestli tam s tebou byl Nial a nebo jsi tam byla sama.
(17:51) Morigan -> Margare-tka: "To je mi líto," prohlásí Lara upřímně.
(17:52) Morigan -> Margare-tka: "O tu teď nejde," snažím se. "Ale pokud ho musíme zastavit...udělám co půjde. Budu dělat návnadu, pokud to pomůže."

(11:43) Morigan -> Ketryn: Klaus se na tebe zadívá dlouhým pohledem. "Někdy přesně vím, proč vás jíme," prohlásí polohlasně. "No nic." A zase zmizí v lese.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(11:52) Ketryn -> Morigan: "Hm..." zabručím. A pomyslím si, že kdyby nebyla tak vyřízená z jeho důkazu ohledně vážnosti naší dohody, tak bych si možná i vzpomněla, že bych si měla sehnat nějaké jídlo na cestu. Tak zas čekám. A začnu sbírat dřevo na oheň, kdyby měl náhodou nějaký prostředek, jak ho rozdělat. Vůbec by mi nevadilo, kdyby se mohla ohřát.
(12:05) Morigan -> Ketryn: Vrátí se asi za deset minut a hodí před tebe mrtvou lišku.
(12:07) Ketryn -> Morigan: Lišku? To jsem tedy zvědavá, jak chutná liška. Ale tak lepší než nic. "Máš něco, čím by se dal rozdělat oheň a nějaký nůž?" zeptám se a už se opravdu začínám bát jeho reakce.

(22:25) Margare-tka -> Morigan: A to Nial ještě netuší, že je to tak trochu založený na předstírání tvé a nebo jeho smrti... Je tedy fakt, že Tohle už Dereka úplně nasere...
(22:33) Morigan -> Margare-tka: Tvářím se trochu provinile, ale snažím se to zakrýt. Přikývnu.
(22:33) Morigan -> Margare-tka: "Bude mu jasné, že je to past, holčičko," tvrdí Nial.
(22:35) Morigan -> Margare-tka: "Asi ano," připustím. "Proto...je asi ještě jedna...podobná...možnost."
(22:39) Morigan -> Margare-tka: Nial se zatváří tázavě.
(22:41) Morigan -> Margare-tka: "Zakládal by se na předpokladu, že by mě Derek nenechal umřít..."
(22:42) Morigan -> Margare-tka: Christian se posadí rovně. "To je dost reálný předpoklad, ne? V jeho věži, když jsi za ním dobrovolně přišla, tě nezabil. Chtěl? Pokusil se aspoň?" zajímá ho.
(22:43) Morigan -> Margare-tka: "Christiane!" okřikne ho Miki, protože se mu nelíbí jeho necitlivost.
(22:43) Morigan -> Margare-tka: "Co? Pokud se bavíme na téhle úrovni, měli bychom k sobě být naprosto upřímní."
(22:44) Margare-tka -> Morigan: Christian se posadil a Nial se musel sesunout...Asi se půjdu zahrabat.
(22:45) Morigan -> Margare-tka: "To je asi pravda," řekne Lara
(22:47) Morigan -> Margare-tka: Vypadám, že to moc rozebírat nechci. "On...ne, zabít mě nechtěl. Nepokusil se. Myslím ne doopravdy."
(22:48) Morigan -> Margare-tka: "Ale...pokusil se udělat něco dost...hrozného. Bylo to v afektu, ale...i tak."
(23:02) Morigan -> Margare-tka: Všichni mě docela napjatě sledují, jak to konkretizuji.
(23:02) Morigan -> Margare-tka: "Co?" nevydrží to nakonec Christian.
(23:02) Morigan -> Margare-tka: Dlouho se musím snažit, abych to vyslovila nahlas.
(23:03) Morigan -> Margare-tka: "Pokusil se sebrat mi...moji magii."
(23:10) Margare-tka -> Morigan: Tak to mám pocit, že to se mnou švihne...I když si to přesně do detailů nedokážu představit. Ale i tohle je dost šílený.
(23:11) Morigan -> Margare-tka: Všichni sebou trhnou, jako by chtěli vyskočit. Kromě Niala, ten mě chytne za ruku, protože ten už to podle výrazu ví.
(23:14) Morigan -> Margare-tka: "To nemyslíš vážně!" řekne Christian ohromeně. "Proč jsi nám to neřekla už předtím?!"
(23:15) Morigan -> Margare-tka: "Proč asi?!" prsknu. "To není něco, o čem by se komukoli chtělo mluvit!"
(23:17) Morigan -> Margare-tka: "To je ale...dost podstatná věc!" pokračuje Christian a vstane doopravdy.

(21:39) Morigan -> Ketryn: Nejraději bys někde usnula, ale podmínky pro to nejsou nejvhodnější.
(21:41) Ketryn -> Morigan: No, to tedy nejsou :-/ Sedím schoulená na nějakém pařezu nebo kameni a mám takové pocity, že bych nejraději usla a neprobudila se opravdu hodně dlouho.
(21:42) Morigan -> Ketryn: k6
(21:42) Ketryn -> Morigan: Ale to mám smůlu. Tak se snažím aspoň nějak si odpočinout, i když netuším, jestli to v těhle podmínkách vůbec nějak jde.
(21:42) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(21:44) Morigan -> Ketryn: Tak usneš.
(21:44) Ketryn -> Morigan: ( :-D to na tom musím být hodně špatně')
(21:45) Morigan -> Ketryn: Asi jo :-)
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(21:55) Morigan -> Ketryn: Probudíš se zimou a hlady. Klaus tam není, jen vaši koně.
(21:57) Ketryn -> Morigan: Ty jo, s tím jídlem to bude hodně špatné :-/ Už vidím, jak přesvědčuji Klause, aby mi ulovil nějakého králíka :-D Tedy vůbec za předpokladu, že by vůbec bylo čím rozdělat oheň. Tak aspoň vstanu a pohybem se snažím zahřát.
(22:06) Morigan -> Ketryn: Trvá to ještě nějakou dobu, než se zase objeví mezi stromy.
(22:14) Ketryn -> Morigan: Tak aspoň že se objevil...
(22:16) Ketryn -> Morigan: "Jak myslíš, že tak dlouho pocestujeme? Mám takový menší....no spíš větší problém s jídlem...?

19:57) Morigan -> Margare-tka: "Když se budeme snažit, mohli bychom to aspoň zkusit," řekne Nial. Chvíli ještě debatujeme o amuletech konkrétněji a o kamenech, které budeme potřebovat.
(20:01) Margare-tka -> Morigan: Tak poslouchám. A doufám, že to doopravdy bude fungovat tak jak doufáte.
(20:27) Morigan -> Margare-tka: "Dobře," uzavře to nakonec Christian, když už nic nového nevymyslíme. Ale jsme rozhodnuti na tom pracovat. "Ale ještě jsi nám neřekla, Morigan, co tě napadlo. Vlastně co napadlo Margaret."
(20:31) Morigan -> Margare-tka: "Že Derek má pořád nějaké slabiny. Mě a Niala."
(20:32) Morigan -> Margare-tka: "To víme," prohlásí Christian poněkud přezíravě.
(21:05) Morigan -> Margare-tka: "To jo, ale...chtěla bych, abychom toho nějak využili. Tedy, pokud bude ještě hůř, než je teď...budeme ho muset nalákat."
(21:06) Morigan -> Margare-tka: "Na tebe?" upřesňuje si Christian.
(21:06) Morigan -> Margare-tka: "Morigan!" podiví se Nial.
(21:07) Morigan -> Margare-tka: "Nebo na Niala. Já vím, že to bude těžké, ale třeba ještě je nějaká možnost...udělám cokoliv. Může to zabránit mnoha zlým věcem."
(21:49) Morigan -> Margare-tka: "Co máš na mysli?" nechápe Miki. "Nejsem si jistý, jestli vás k sobě pustí, ne po tom, co viděl, že bojujete v protější armádě."
(21:49) Margare-tka -> Morigan: No takhle to zní ještě šíleněji než když jsem ti to sama říkala.
(21:50) Morigan -> Margare-tka: "Já vím," ušklíbnu se nenadšeně. "Ale říkala jsem si, jestli přece jenom není něco, čemu by uvěřil..."
(21:51) Morigan -> Margare-tka: "Myslíš třeba tomu, že ho miluješ?" zeptá se Lara bez obalu.
(21:52) Morigan -> Margare-tka: "No, tomu už asi neuvěří," přiznám si. "Mě už možná neuvěří nic. Ale...Nialovi by možná mohl."
(21:54) Morigan -> Margare-tka: "Chceš na něj nastražit past založenou na podrazu od...nás dvou?" řekne Nial. Není poznat, co si o tom vlastně myslí.
(22:07) Margare-tka -> Morigan: Moc se do toho nepletu. Ldyž se to tam takhle klidně zatím rozvíjí....

(18:29) Morigan -> Margare-tka: "No bezva, Derek nechce zabít ani jednoho z nich, ale všechny nás staví do situací, kde hrozí smrt docela bezprostředně. To je prostě typická Derekova logika!" odfrkne si Christian.
(18:29) Morigan -> Margare-tka: "Derek se zlobí, protože se cítí zrazen," pokračuje Lara ve svých úvahách.

(18:30) Morigan -> Margare-tka: "To je skvělé. Kdyby měl každý takhle zešílet, když je zrazen, bylo by z téhle země spáleniště!" prohlásí Christian.
(18:37) Morigan -> Margare-tka: "Kdo častěji zrazuje, toho jiná zrada tolik nezasáhne," poznamená Lara.
(18:37) Morigan -> Margare-tka: "No tak jestli jsme tady kvůli Lařiným filosofiím, tak to s dovolením zase půjdu!" řekne Christian jízlivě.
(18:39) Margare-tka -> Morigan: Ha konečně někdo uvažuje jako my:-)
(18:41) Morigan -> Margare-tka: "Ale to, že Derek spolupracuje s Borazem, nemá nic společného se mnou a s Nialem! Už byl s ním a nevěděl, že já jsem tady, byl překvapený. Zase bych to tolik neházela do jednoho pytle."
(18:42) Morigan -> Margare-tka: "O to víc je to pro něj teď osobní," řekne Miki.
(18:45) Morigan -> Margare-tka: "Dobře, to nebudeme popírat, že je to osobní," uzná Nial.
(18:48) Morigan -> Margare-tka: "Ale chceme ho zastavit...to ano..." snažím se vypadat odhodlaně. "Jinak bychom tu přece byli zbytečně."
(18:51) Morigan -> Margare-tka: "Když už jsme u toho, pokud můžu přerušit, Lara měla takový nápad, který by mohl být velmi dobrý," řekne Miki.
(18:55) Margare-tka -> Morigan: Tak to zpozorním, jsem zvědavá s čím přijde:-)
(18:57) Morigan -> Margare-tka: Já taky zpozorním.
(19:00) Morigan -> Margare-tka: "O amuletech jsme mluvili už mockrát," začne Lara. "Vždycky se oponovalo, že je to příliš univerzální způsob ochrany, který nebude tak silný, jak by bylo potřeba. Po bitvě a druhu těch magických útoků mě napadlo, jestli by nebylo lepší udělat amulety, které nás propojí podle druhu. Budeme čerpat sílu jeden od druhého."
(19:02) Morigan -> Margare-tka: "Takže stejné amulety pro vnímače, stejné pro přírodní a tak dál?" ujišťuju se.
(19:17) Morigan -> Margare-tka: "Ano. Podle mě by to mohlo fungovat a druhová magie na sebe lépe slyší."
19:24) Margare-tka -> Morigan: To se mi líbí, je to docela pozitivní, ale pořád je tu co jsi chtěla ty:-)
19:26) Morigan -> Margare-tka: "Bude trvat, než se to vyrobí...a nejspíš nemáme dost minerálů," řekne Christian, ale nevypadá, že by se mu Lařin nápad nelíbil.

(11:49) Ketryn -> Morigan: Jsem ráda, že jsem pryč z toho města, ale po tom, co se stalo a stane, se z toho nedokážu nijak moc radovat a náladu mám na bodu mrazu. Snažím se uklidňovat tím, že jsem to musela udělat, abych se náhodou nedostala do spárů Dereka, ale mé svědomí a pocit užírající viny to nijak neuklidňuje. Jedu za Klausem a propadám se do takové nějaké apatie.
(11:52) Morigan -> Ketryn: Dlouhou dobu pojedeš asi docela naslepo a ve tmě.
(11:54) Ketryn -> Morigan: No můžu jen důvěřovat Klausovi...Což je dost krizové ironie.
(12:10) Morigan -> Ketryn: Je ti dost zima, a zdá se ti to nekonečné. Naštěstí nejedete nijak moc rychle, ale únava se stejně za pár hodin dostaví.
(12:14) Morigan -> Ketryn: Pak už přichází mlhavé svítání. Jste v lese, takže z toho moc nemáš, jen světlá obloha a trochu začínáš vidět na cestu i na Klause před sebou.
(12:14) Morigan -> Ketryn: Zima je ale pořád stejně hnusná.
(12:19) Ketryn -> Morigan: Tak jen doufám,. že to přežiju a nespadnu únavou a zimou z koně :-D
(12:56) Ketryn -> Morigan: Kdyby to ale opravdu hrozilo, tak mi nezbyde nic jiného než poprosit Klause, že si musím odpočinout, jestli mě chce do tábora dovézt živou.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(13:22) Morigan -> Ketryn: To nakonec budeš muset udělat, ale to už je plné světlo, i když na obloze jsou nízké, šedé mraky.
(13:35) Morigan: A proč to jako potřebuje teď hned??
(13:36) Ketryn -> Morigan: "Klausi, prosím tě, nemůžeme na chvíli zastavit? Jestli se mám do tábora dostat živá, tak budu potřebovat odpočinek..." odhodlám se nakonec, když už opravdu melu z posledního.
(13:44) Morigan -> Ketryn: Přitáhne koně a ohlédne se na tebe. "Hm. Lidi," pronese potichu a pak seskočí ze sedla, krátce se rozhlédne a pak jde přivázat koně nedaleko cesty.
(13:45) Morigan -> Ketryn: Zřejmě mu to předtím nijak nedošlo.
(13:47) Margare-tka: Jse tu za dvě hodiny.
(13:52) Ketryn -> Morigan: Tak taky zastavím pomalu slezu a někam uvážu svého koně. A pak se zhroutím na nějaký pařez. A v tu chvíli mi zděšeně dojde, že jsem absolutně zapomněla sehnat si nějaké jídlo!!!

(19:27) Margare-tka: Ach jo on ti to vůbec nedělá lehký, pořád ti do všeho skáče. Idiot.
(19:43) Morigan: "Pokud by byla možnost, jak ho zastavit a nezabít, přikláním se rozhodně k té možnosti," řekne Nial.
(19:43) Morigan: "Já taky," dodám.
(19:48) Morigan: "Krása!" prohlásí Christian jízlivě. "Roztomilé. Jako bych to neříkal. A tady máme důvod, proč ani v přesile nemůžeme vyhrát!"
(19:51) Morigan: "Nepřeháněj, Christiane!" okřikne ho Lara. "To rozhodně není jen tenhle důvod! Navíc si myslím, že to platí i naopak. Derek by vlastníma rukama nedokázal ve skutečnosti zabít ani jednoho z nich."
20:38) Margare-tka: Ach jo možná by bylo lepší kdyby se ten Christian pominul a bylo by to jednodušš na vysvětlení.