Druhá strana (171 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

"Lorde Gordone, lady Morigan," pozdraví nás s lehkým skloněním hlavy.
(Margaretiným pohledem ovlivněným hormony: pozdraví Murtagh svým sexy hlubokým hlasem.)
"Rád bych vás požádal," upře na mě pohled.
(upře na Morigan své úžasně modré oči)
"Jestli byste dnes večer neseděla po mém boku."
(dodá s úsměvem, při němž slábnou kolena)
"Já...jistě," kývnu a usměju se.
"Pokud to nebude nijak vadit lordu Gordonovi."
"Ne, jistě, že ne, lorde Murtaghu," obdaří ho Gordon chladným úsměvem.
(obdaří ho Gordon chladným úsměvem s typickou přitažlivou arogancí.)

Posadím se vedle lorda Gordona, když jsme přišli spolu.
Čarodějové jsou tam již všichni, Nial sedí vedle Desmonda a Mikiho, Christian vedle Veronicy a Richieho. Velitelský jednací stůl je do tvaru elipsy a v jeho čele sedí lord Murtagh. Ostatní lordi se ještě scházejí.
Když si všiml, že jsem přišla, vstal a přistoupil k nám.

//jako Brno mi nepřijde zas tak strašné, jen ty termíny jsou neskutečně brzo...To by mohl být problém.//

"Jo to budou, to jsem zvědavá jak to bude... asi budu muset mít hodně odolný miminko:-)" řeknu jen vám.
Ale náladu mám zatím docela dobrou:-)

(12:37) Ketryn: Budu o ně mít starost, když se takhle klidně vydávají na Borazovo
území. Před tím, než jsi to řekla, mi to vůbec nedošlo! Na jednu stranu je dobře, že s nimi jede i Lara, ale na druhou budu mít takhle starost i o Laru. A docela mě rozčiluje, že to nebezpečí neberou moc vážně. Christian mi svou poznámkou docela zvedl adrenalin.
(12:39) Morigan: "Jih je možná nebezpečný pro Murtaghovi vojáky, ale ne pro nás," upřesní Cedrik. Raději už k tomu nic nedodávám, bude mi muset stačit ujištění, že budou opatrní a nebudou se chovat lehkovážně.
(12:39) Morigan: "Chci vás co nejdřív vidět v našem táboře!" řeknu. "Tak ať vám to netrvá dlouho."
(12:45) Morigan: Rozloučím se s nimi ještě v jídelně, ať je můžu pořádně obejmout a venku pak nezdržuji.
(12:46) Ketryn: Taky doufám, že dorazí co nejdřív.
(12:49) Ketryn: Taky se s nimi rozloučím, snad na sebe budou dávat pozor.
14:53) Morigan: Potom už jdeme do stájí, kde si vezmeme koně a pak ven z věže. Je nás s mojí družinou dost velký počet!
14:59) Ketryn: Jo, to nás je opravdu hodně. To nebude sranda se když tak někde ubytovat.
15:02) Ketryn: Snad naše cesta proběhne v pohodě a v klidu dojedeme do tábora. A doufám, že se Margaret zas nepřitíží a že to bez problémů zvládne. Já se zatím držím někde u Patricka. Když stejně jede Richie s námi, tak se mi z věže do té zimy tedy vůbec nechce. Doufám, že už aspoň nechá toho pruzení.
15:13) Morigan: Zima je tedy venku docela pořádná.
15:16) Ketryn: :-/
(15:18) Ketryn: (Tak jsem si uvědomila, že díky Richieho výstupům a problémům s poutem, jsem se aspoň trochu vzpamatovala z Rogera. Tak aspoň něco!)
(15:22) Morigan: (Kdyby Richie věděl, k čemu je dobrý :-D)
(15:23) Morigan: Tím pádem cestování není žádný med. Ne, že bychom to už nezažili nebo dokonce nezažili horší, přesto to není nic pozitivního a cesta bude trochu dlouhá.
(15:23) Ketryn: (No :-D :-D)
(15:23) Morigan: Musíme se rozdělit, ne samozřejmě úplně, ale na skupinky, které jedou v určitých odstupech, abychom mohli jet po cestách.
15:27) Ketryn: A je v tom dělení nějaký systém? Nemám z té zimy zrovna nejlepší náladu, ale co se dá dělat. Můžeme jen doufat, aby se počasí ještě nezhoršilo.
(16:20) Morigan: Určitě v tom systém je. Vpředu a vzadu jedou vojáci, vy dvě s Margaret v prostřední skupince, čarodějové jsou různě rozdělení.
(16:30) Morigan: "Teda, noci budou chladné," usoudím nenadšeně.
(16:35) Ketryn: "To se asi moc dobře nevyspíme..." vzdychnu.
(16:35) Ketryn: V noci opravdu nebude o co stát...
(16:46) Morigan: "Většinu nejspíš budeme muset strávit venku, bohužel," pokračuji v chmurných faktech. "Ale s tím jsme museli počítat..."
(16:47) Ketryn: "Jo, s tím se počítalo...Museli jsem to zvládnout už dřív, tak to zvládneme i teď," souhlasím, ale nejsem zrovna nadšená.

//Ježiš, to je opravdu škoda, že to je v Brně!!! To je přesně to, co hledáme!! :-D//

http://www.vykupto.cz/praha/7338-gala-strip-show-pro-damy-s-california-dreams?utm_camapign=package04092012#utm_medium=email&utm_source=mer

Holky, škoda, že je to v Brně! :-D

(21:04) Morigan: V jídelně se obrátím na Cedrika s Dannym. "Možná byste si měli tu cestu k Ravenně ještě rozmyslet," řeknu. "Pojedete na jih a to je všechno Borazovo území..."
(21:06) Ketryn: To mě nějak nenapadlo, že už je to vlastně Borazovo území! To máš pravdu, že by si to ještě měli asi rozmyslet.
(21:11) Margare-tka: No jo....
(21:25) Morigan: "Já vím, ale budeme nenápadní..." usměje se Cedrik.
(21:27) Margare-tka: Na to jsem úplně zapomněla, to bych raději aby tam jela třeba veronika...
(21:43) Morigan: "Víš ale, co se povídá, že Boraz dělá s čaroději!" neudržím se.
(21:44) Margare-tka: Mám chuť dodat Jo...
(21:45) Margare-tka: Ale aspoň s tebou plně výrazně souhlasím.
(21:59) Morigan: "To se jen povídá," prohlásí Danny konejšivě.
(21:59) Morigan: "A co Estella?!" zvýším hlas.
(22:00) Morigan: "A Karina?" dodá Miki.
(22:01) Ketryn: Tvářím se souhlasně skepticky :-(
(22:01) Morigan: "Je smutné, že o nich nikdo z nás neví, ale to neznamená, že je má Boraz," položí Cedrik ruku na mé rameno.
(22:07) Morigan: "Budeme malá nenápadná skupina, takže bychom neměli nikoho provokovat. Když nikdo nebude vědět, že jsme čarodějové, nikdo nás nebude chtít unést," dodá Danny trochu odlehčeně.
(22:08) Morigan: "A navíc Estella byla překvapena v tom svém domě. Kdyby byla ve věži, tak by se jí to nikdy nemohlo stát," dodá Christian.
(22:30) Margare-tka: Ach jo to jsou ty mužské jistotty...
(22:50) Morigan: Mám chuť ho kopnout.
(22:55) Margare-tka: No samozřejmě jim chlapům se nic nikdy stát nemůže...Estela byla jen ženská co se nechala chytit.
(22:57) Morigan: "A navíc s námi jede Lara," mrkne na mě Cedrik. Vypadá, že ho moje upřímná starost těší, zato Jamese netěší Cedrikova ruka stále na mém rameni.
(23:00) Margare-tka: Ach a ještě ta Lara....
(23:04) Morigan: "To mě trochu uklidňuje," zabručím upřímně.
(23:04) Morigan: "Jako bychom já a Danny byli snad neschopní!" zatváří se Cedrik mírně dotčeně.
(23:09) Margare-tka: Ježiši, ale aspoň je dobré to, že už e na sebe neškorpíte...

(21:08) Morigan: "Možná vypadám jako samotář, ale v tomto případě jednoduše pojedu s většinou," usměje se.
(21:09) Morigan: "
(21:10) Morigan -> Ketryn: Richieho se ti povede zastihnout akorát na schodišti, jen hrozí, že to tam může být každou chvíli frekventované.
(21:12) Ketryn -> Morigan: "Richie?" oslovím ho a čekám, jestli ne mě nějak zareaguje.
(21:12) Margare-tka: "Ne já jsem měla namysli, jak jede Richie a spol jinak, tak jestli se časem nepřipojí:-) Nikdy bych neřekla, že jsi samotář:-)"
(21:15) Morigan -> Ketryn: Zvedne tázavě obočí. "Ach, Katryn, jak se máš? Zdá se, že jsi našla způsob, jak mi nelézt v noci do postele."
(21:15) Morigan: "Jak jede Richie ani netuším," přizná.
(21:16) Margare-tka: "Aha:-)"
(21:16) Margare-tka: Pak si jen tak povíme a pak se odeberu do ložnice dobalit, zabalit a nabilit věci:-)
(21:17) Ketryn -> Morigan: "Ach, ironický jako vždy..." vzdychnu. "Asi už si na to začínám zvykat."
(21:18) Ketryn -> Morigan: "Vím, že mě teď nesnášíš...ale...stejně jsem se chtěla rozloučit."
(21:18) Morigan -> Ketryn: "Rozloučit?"
(21:22) Ketryn -> Morigan: "No, ano...i když jsi protivný a hádáme se, tak mi na to stále záleží...takže mi to nedalo, kdo ví, kdy se zas setkáme."
(21:22) Ketryn -> Morigan: "Tak se měj a dávej na sebe pozor..." myslím to opravdu upřímně.
(21:22) Morigan -> Ketryn: "Ale já se nikam nechystám. Tedy ne nikam jinam, než vy."
(21:23) Ketryn -> Morigan: "Cože??" :-o
(21:23) Ketryn -> Morigan: To mě uvede do šoku!
(21:24) Ketryn -> Morigan: "Já...já myslela...že pojedeš s Dannym a Cedrikem?" vypravím ze sebe.
(21:25) Morigan -> Ketryn: Docela si užívá tvoje překvapení. "A podle čeho jsi tak soudila?"
(21:28) Ketryn -> Morigan: "No z hlediska toho, že nás nesnáší a urážíš nás na každém kroku, tak jsem předpokládala, že se naší společnosti rád vzdáš."
(21:29) Morigan -> Ketryn: "Ono se to ale jaksi netočí kolem vás," řekne se shovívavou ironií.
(21:29) Ketryn -> Morigan: "Nevypadal jsi, že by jsi ta Moriganina varování bral nějak vážně."
(21:35) Morigan -> Ketryn: "Klamu tělem."
(21:36) Ketryn -> Morigan: "Hm, bezva..."
(21:37) Ketryn -> Morigan: "Tak nic, tak to se tedy opravdu loučit nebudu..." řeknu sarkasticky a rozejdu se tam, kam jsem šla. A jsem z toho celkem rozhozená. Co když to pouto nedá pokoj?! Na cestě se těžko v noci někde zamknu!
(21:37) Morigan -> Ketryn: "Nevypadáš nadšeně, že jedu taky, to se divím..." ušklíbne se ironicky.
(21:38) Morigan -> Ketryn: (Ale už to poslední dobou sláblo...)
(21:39) Ketryn -> Morigan: (To mě jediné drží nad vodou...)
(21:40) Ketryn -> Morigan: "No ty tvoje ironie a urážky by mi fakt nechyběly..."
(21:43) Morigan: (Takže už můžu skočit zpátky k tomu ránu, kdy budeme odjíždět? :-)
(21:44) Ketryn -> Morigan: Jo, můžeš. Já už pak opravdu odcházím.
(21:44) Margare-tka: (Jasně.)
(21:47) Morigan: Sejdeme se všichni v jídelně, je to trochu vtipné, jak jsme jindy upravení a teď jsme teple oblečení (někteří napůl zabalení). Snažím se pořádně najíst a napít teplého kořeněného vína, kterého tam je dneska opravdu hodně.
(21:48) Ketryn: Jo, to já se taky pořádně najím a napiju. A jsem zas mlčenlivá.
(21:50) Margare-tka: Pořádně se najím a napiju a doufám, že zase nebudu brzda. Ale jsem klidnější, že je tam Miki.-)

(18:36) Margare-tka: Tedy asi původně úplně ne, ale od té doby co jsme se seznámili, tak ano.
(18:42) Morigan: "Když Christian něco chce, nešetří," ušklíbnu se. "Aspoň máme pořád z čeho brát, ne?"
(18:43) Morigan: "Tedy ne, že by to byly moje šaty, ale i tak...ono je to těžké unosit," usměju se.
(19:07) Ketryn: Tak taky pomáhám s vybíráním, stříháním a šitím :-)
(19:10) Ketryn: "Jeden čas jsme tady chvíli žily a od té doby nám tu zůstal tenhle šatník. Je to výhodné to tu mít a v případě potřeby jako třeba teď z něho čerpat," :-)
(19:13) Margare-tka: //Jé ty už jsi tu, to byla rychlost:-)//
(19:34) Morigan: Nemáme problém to stihnout, není toho tolik.
(19:40) Morigan: A zítra ráno bychom měli vyjíždět.
(19:41) Ketryn: Jo už zítra?? Já jsem nějak posunutá :-D
(19:43) Morigan: "Čas od času venku sněží, ale snad ještě nenapadnou nějaké závěje," koukám se z okna.
(19:43) Ketryn: "Snad nás nezastihne nějaká vánice po cestě...." zadoufám.
(19:46) Morigan: "No to by nebylo moc dobrý..." souhlasím.
(19:46) Morigan: "Tak pojede s námi spousta čarodějů, tak přece vánice nic neznamená, ne?" usměje se Patrick.
(19:49) Morigan: "Svým způsobem ano," musím souhlasit s Patrickem. "Nejspíš si to pořád neuvědomuju."
(19:50) Morigan: Jdeme pak na večeři, kde nemáme v plánu nezůstávat moc dlouho, abychom se vyspali, protože po cestě je možné, že se moc nevyspíme.
(19:52) Ketryn: Jo, to je pravda, měli bychom jít spát brzy a pořádně se vyspat.
(19:54) Margare-tka: Ach jo iž zítra.
(19:57) Morigan: Po večeři se asi rozejdeme do svých pokojů a jdeme spát. "Jestli chceš, zase vás zamknu," nabídnu, než jdu k sobě.
(19:59) Ketryn: "Jo, raději ano. Děkuji," souhlasím a necháme se zamknout.
(20:04) Morigan: Tak vás zamknu.
(20:13) Ketryn: Tak si pak jdeme lehnout a využijeme poslední soukromí, které na nějakou příští dobu budeme mít. A snažíme se brzy usnout a pořádně se vyspat.
(20:37) Morigan: My taky. Ráno vstáváme brzo, takže vás jdu co nejdříve odemknout. Venku je ještě tma a do té zimy se nikomu nechce.
(20:39) Ketryn: No, to se nechce :-( Mám přichystané všechno teplé oblečení, které na sebe pak navleču.
(20:40) Margare-tka: Po večeři když si povídáme, tak se zeptám Mikiho. "Miki a jedeš taky do tábora?" jako spíš tak aby z toho nebyla veřejná debata.
(20:41) Ketryn: Během chystání na odjezd se pokusím někde zachytit Richieho. Půjde to? I přes to všechno bych se s ním chtěla rozloučit, kdo ví, co bude...
(20:47) Margare-tka -> Morigan: Pokud to tedy Pj ještě uzná. Jinak jsem se docela už smířila a stím, že to budu znovu vysvětlovat.-)
(20:48) Margare-tka: Když tak se po večeři večer zabalím. A taky na cestu nabalím, možná přiberu ještě jednu deku a nebo si udělám jako pás přes břicho, abych měla záda v teple. Něco ve stylu ledniňáku, který je i ve předu:-)
(20:51) Morigan: "Myslíš do vašeho? No prozatím asi ano, pak uvidíme, kde mě bude víc potřeba," odpoví Miki.

(15:08) Ketryn: "No jak chceš, asi se ho klidně zeptat můžeš. Ale stejně se to pozítří dozvíš při odjezdu."
(15:25) Margare-tka: "No spíš mě npadlo, že by třeba i jel. ale nevím jestli nemá v plánu ně´kam jet."
(15:26) Ketryn: "Jako že bys ho když tak chtěla přemluvit?"
(15:27) Morigan: "No neříkal nic, ale znáš ho, on není tak sdílný. Třeba chce jet."
(15:29) Morigan: "Já se ho na to přímo neptala."
(15:53) Margare-tka: "Tak j se jen tam jakoy nic zeptám:-)"
(15:58) Morigan: "Tím asi nic nezkazíš. Z věže stejně odjedou všichni, takže se buď může připojit k nám, nebo k Cedricovi. Nebo tedy do své věže, ale to si nemyslím..."
(16:05) Margare-tka: "Ne to já se odpojovat nehci:-)"
(16:05) Margare-tka: "Možná že pak dorazí i ostatní..."
(16:31) Morigan: "Proč by ses měla odpojovat?" nechápu.
(16:38) Margare-tka: "Popletla jsem to myslela jsem, že nechci aby se odpojoval miki. No až se uvidíme tak se ho zeptám."
(16:46) Morigan: "Jo, tak to jo."
(16:59) Margare-tka: "Před odjezdem se musíme pořádně vylouhovat."
(17:02) Morigan: "Nevím, jestli nás to před tou zimou zachrání," řeknu sarkasticky.
(17:09) Margare-tka: "No myslíš, že by šly jedny dvoje šaty předělat na těhotenské? Aby byly teplé? Myslím, nějaké z těch co máme tady?"
(17:10) Margare-tka: "Abych v tíboře nemusela tohle řešit. nebo myslíš, že by to tam problém být neměl?"
(17:11) Morigan: "No určitě ano, to je dobrý nápad, škoda, že sis nevzpomněla dřív, ale máme ještě den, tak to bychom s tím mohly něco udělat..." souhlasím.
(17:12) Margare-tka: "No tak jo. Klidně to bude dělat celou dobu. Stejně nic dělat tady nemusím:-) A nebo to pak můžu dodělat v táboře.."
(17:46) Margare-tka: Tak potom až budu v pokoji vyberu šaty, které by se daly využít. Koukám po teplejších a tmavších barvách.
(17:52) Morigan: "Já bych jedny šaty obětovala, rozstříhla a vyrobila z nich klíny do jiných. Když vybereme nějaké, co se barevně k sobě hodí..."
(17:53) Margare-tka: "A nebo tak:-) Koukám se po šatech které se k sobě hodí"
(17:54) Margare-tka: Kouknu se
(17:55) Margare-tka: "Myslím, že nějakou dobu vydržím s povoleným šněrováním, ale pak už to nepůjde."
(18:00) Morigan: "To asi jo, spíš abys měla prostě pohodlí."
(18:00) Morigan: Tak vybíráme šaty, co se k sobě hodí a pak stříháme a šijeme. Docela nás to zaměstná a je to fajn.
(18:01) Margare-tka: Hezky se bavím, zase mi to připomene naše straré časy když jsme spolu tvořily šaty a oblečení pro děti.
(18:02) Margare-tka: "Možná by mohly stačit vždy klíny do stran. A tudíž by se mhly udělat dvoje šaty..."
(18:02) Morigan: "Jo, to určitě," přikývnu.
(18:09) Margare-tka: "To je dobře, že budu moct střídat dvoje:-) A zničíme jen jedny:-)
(18:09) Morigan: Tak vyrábíme.
(18:09) Margare-tka: A jsou nějak zdobené?

(16:22) Morigan: Ono ti to ani moc nejde nespat, protože jsi docela unavená :-) Takže usneš prakticky hned.
(16:22) Morigan: Jen jednou tě (a Patricka) probudí v noci jak stojíš u dveří a cloumáš klikou, ale jinak je klid.
(16:25) Morigan: Ráno vás zase přijdu odemknout.
(16:31) Ketryn: Tak to jsem ráda :-) Jednak, že jsem fakt nebyla schopná nikam odejít a jednak, že nás to vzbudilo jenom jednou. Takže mi to ráno trochu zvednu náladu a hned tě zpravím o situaci: "Tak to zamčení pomohlo a navíc se to stalo jen jednou. Tak už to snad do odjezdu bude v pohodě."
(16:32) Ketryn: Patrickovi jsem se v noci omluvila, že ho furt takhle budím...Až pojedeme zpátky, tak to snad už bude zas v pohodě.
(16:34) Ketryn: Můžeme pak jít zas společně na snídani,
(16:42) Morigan: "Možná se to bude samo snižovat," napadne mě. "Třeba to byla jenom nějaká reakce organizmu, víš, jak jsi náchylná," řeknu zaobaleně.
(17:02) Ketryn: "Jo, to je taky možné..." souhlasím. "Třeba už dneska v noci budu spát normálně," zadoufám.

(14:11) Ketryn: Nemá tam Christian náhodou kafe? Myslím, že bych tam potřebovala aspoň tak litr...Jestli ne, tak se nažím nadopovat aspoň černým čajem.
(14:24) Morigan: No, to tam teda nemá...takže čaj. Ale taky vzpomínám na kafe...
(14:28) Ketryn: Tak u vzpomínání na kafe vypiju hodně černého čaje a doufám, že mě to trochu postaví na nohy. A ještě by to chtělo něco na náladu...
(16:50) Morigan: Snídaně tedy není nic moc. Ještě že během dne nemusíme dělat nic náročného.
(16:53) Ketryn: Za to jsem opravdu ráda. Takže asi přes den nic moc nedělám ani toho moc nenamluvím a občas jsem taková zamyšlená.
(16:55) Morigan: Patricka to mírně znepokojuje, ale asi si nějaké vysvětlení určil sám, protože se tě na nic nevyptává. Ono tady je to vypjaté dost, takže není divu, že se někdo necítí dobře.
(16:57) Ketryn: No, je to celé docela vypjaté...Jak jsem se těšila, až odjedeme z tábora, tak teď se těším, až odjedeme odsud...to je fakt paradox.
(17:00) Morigan: To teda je, taky si říkám...
(17:00) Morigan: Taky jsem trochu zaražená, ale nic neříkám. Zase se jdu podívat s Jamesem do knihovny, tak se můžete připojit, jestli chcete.
(17:02) Ketryn: Tak to se asi připojíme. I proto, aby měl Patrick nějakou lepší společnost, než jsem teď já.
(17:35) Ketryn: Kdybys chtěla, tak ti pomůžu najít nějaké knihy, na které jsi zvědavá. Případně jen tak zkoumám, co tam všechno je.
(17:38) Morigan: V Christianově knihovně se dá docela dobře zabavit.
(17:46) Morigan: Pak se ještě rozhodnu, že bych mohla klukům ukázat Christianovu zbrojnici, i když říkali, že už do ní nakoukli, tak jim jí můžu ukázat blíž.
(17:47) Ketryn: Jo, to tam taky můžeme zajít :-) A jak je venku? Kdyby tam bylo nějak normálně a nefoukalo, tak bychom mohli ještě vylézt nahoru.
(17:56) Morigan: Tak dole moc nefouká, ale nahoře asi bude :-)
(18:01) Ketryn: Tak nevím :-) Tak jak budete chtít, zas aby nás to nesfouklo.

(11:38) Ketryn: Jdu pak znovu do své postele doufám, že už v ní zůstanu! Střídají se mi stavy vzteku a zoufalství, jelikož tu fakt nechci neustále náměsíčně chodit, a taky se bojím, aby to jednou nevzbudilo Patricka. Takže snad už tohle bylo naposled. Mám nějaký odhad, kolik by mohlo být hodin?
(11:49) Ketryn: Tak si zas zalezu potichu k Patrickovi do postele a snažím se znovu usnout. A modlím se, aby už mě žádná další výprava nepotkala...
(11:55) Morigan: Stane se ti to ještě jednou, probereš se zrovna ve chvíli, kdy otevíráš dveře do Richieho pokoje. Richie stojí naproti tobě, asi se tě pokoušel opatrně probudit. Tváří se trochu naštvaně a trochu rozpačitě a přesně tak se cítí.
(12:00) Ketryn: "Sakra, tohle už fakt není možný....!" zaúpím zoufale. "Proč se to děje? A proč nejsou ve dveřích klíče, abych se mohla aspoň zamknout?" cítím se dost bezradně.
(12:27) Ketryn: "Tak já zas jdu..." vzdychnu částečně naštvaně a částečně tak nějak rozhozeně. "Možná se zamkni aspoň ty."
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(13:03) Morigan: Vylezeš na chodbu a jdeš směrem ke schodišti, když v tom se tiše otevřou jedny z dalších dveří.
(13:04) Ketryn: To se leknu a podívám se automaticky tím směrem.
(13:14) Morigan: Vyjdu ven já v noční košili a plášti a leknu se tě ještě víc. "Katryn, co tady děláš??" zašeptám.
(13:15) Ketryn: "Morigan...?" zírám na tebe překvapeně.
(13:17) Ketryn: "Já...blbne mi pouto a jsem náměsíčná nebo co to je...už po čtvrté jsem se probudila u Richieho v pokoji..." řeknu po chvíli rozhozeně. "Ale co tu děláš ty?" Taky šeptám.
(13:34) Morigan: Zavřu za sebou dveře. "Byla jsem navštívit Niala," zašeptám.
(13:42) Ketryn: "Proč teď v noci? Děje se něco?"
(13:55) Morigan: "Ne, neděje..."
(13:57) Ketryn: "A tos u něj byla celou noc?"
(13:58) Morigan: "Samozřejmě, že ne!"
(13:58) Ketryn: "Asi bychom si měly jít lehnout..." navrhnu. "I když já už asi spát nepůjdu...tahle noc je zoufalá."
(14:23) Morigan: Souhlasím a jdu s tebou ke schodům.
(14:25) Morigan: "A to dělá Richie schválně? Myslela jsem, že s tebou mluvit spíš nechce," říkám potichu cestou po schodech.
(14:29) Ketryn: "No nechce se mnou mluvit. Myslím, že to nedělá...nebo určitě ne schválně...vypadá to, že to taky nechápe, proč se to děje. Mně to ale pěkně rozčiluje, tohle není normální!"
(15:02) Morigan: "Třeba s vaším poutem taky zahýbala ta konjunkce..." napadne mě.
(15:08) Ketryn: "No, to je taky možné...Ale začalo se to dít až teď. Je to jako tehdy, když naše pouto vzniklo. Spím neklidně, zdá se mi o zelených očích a pak se probudím u Richieho v pokoji. Je to na palici! Myslím, že už se dneska raději ani nebudou pokoušet usnout..."
(15:09) Ketryn: "A proč jsi šla vlastně za Nialem uprostřed noci?"
(15:16) Morigan: "Potřebovala jsem s ním ještě mluvit a bylo to lepší, když James spí," přiznám.
(15:17) Ketryn: "Aha...No je fakt, že z Niala asi není zrovna úplně nadšený."
(15:32) Morigan: "Hm. Ale chápu to, má to těžké s mojí minulostí...a to ještě zná jen část."
(15:35) Ketryn: "Ano, je to určitě pochopitelné. Myslím ale, že je v současné situaci hodně chápavý, tedy oba jsou, James i Patrick."

(18:37) Ketryn: Stojím naštvaně v chodbě, potichu si pro sebe nadávám a snažím se zorientovat, kde jsem a kudy se dostanu zpátky k nám do pokoje.
(18:38) Morigan: Zjistíš, že nejsi na naší chodbě, ale nějaké jiné.
(18:41) Ketryn: Tak se jdu kouknout ke schodům a přemýšlím, jestli se vydat nahoru nebo dolu. A jsem opravdu hodně naštvaná, že tu takhle v noční košili musím bloudit po věži!
(18:43) Morigan: No podle schodů nic nepoznáš :-)
(18:43) Ketryn: A nemám tedy žádný pocit, jestli mám jít nahoru nebo dolu?
(18:45) Morigan: Ne.
(18:47) Ketryn: Mám chvíli touhu začít naštvaně bušit na všechny dveře, aby mi někdo laskavě řekl, kde jsem! Nakonec se ale ovládnu a rozhodnu se jít dolu. Dívám se, jestli po cestě nepoznám naši chodbu. Pokud ne, tak se budu snažit dojít k jídelně a odtud zpátky k nám do pokoje. A nejraději bych něco naštvaně rozmlátila!
(18:48) Morigan: Naši chodbu objevíš hned o patro níž.
(18:48) Morigan: Pak už trefíš. Patrick spí.
(18:49) Ketryn: Tak to se mi opravdu uleví! Potichu si jdu zas lehnout a snažím se uklidnit...Jsem ale rozhozená a naštvaná, co to zas mělo
(18:55) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(19:04) Morigan: Trvá ti nějaký čas, než se znovu ponoříš do spánku a opět to není kdovíjak tvrdý spánek, pořád se převaluješ...když se znovu probereš na chodbě s rukou na klice nějakých dveří. Jako bys tohle už jednou zažila...
(19:05) Ketryn: Cože??? Tak to už má fakticky vztek!!!
(19:08) Morigan: Uvědomíš si, že se ti zase zdálo o zelených očích.
(19:10) Ketryn: Já už mám toho vážné dost!! Naštvaně vrazím do toho pokoje (snad je tedy Richieho) a hodlám mu vysvětlit, ať si svoje kouzla, třeba podvědomá, laskavě drží na uzdě! Nehodlám tady celou noc lítat po věži!
(19:22) Morigan: Vrazíš do pokoje a v posteli se leknutím posadí polonahý Richie, který vypadá, jako by se právě probudil. Trochu překvapeně na tebe zírá.
(19:43) Ketryn: "Já už toho mám vážně dost! Nevím, jestli o tom víš nebo ne, a je mi to jedno, ale drž si ta svoje přivolávací kouzla na uzdě! Já se chci normálně vyspat a ne tu v noční košili lítat náměsíčná po věži! Chtěla jsem se udobřit, ale ty jsi mi to se všemi svými urážkami hodil na hlavu...Tak jak tedy chceš, ale nech mě na pokoji! Ty jsi čaroděj, tak něco s tou magií, která mě sem volá, sakra něco udělej!" vychrlím na něj naštvaně.
(19:52) Morigan: Kouká na tebe mírně v šoku a snaží se probrat. "...Cože??"
(20:00) Ketryn: "Co, cože?! Zase sem chodím náměsíčná jako tehdy, když naše pouto vzniklo! A rozhodně mě nebaví promenádovat se v noci po Christianově věži! Takže si svou magii laskavě ovládej!" pokračuji v naštvaném tónu.

(19:33) Ketryn: To je pravda, že by mohlo být hůř...a jsem taky ráda, že se to pohnulo. Spát jdu asi dost mlčky.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(19:37) Margare-tka: Tak ,pokud nejsem moc unavená a není moc pozdě, si ještě dojdu umýt.
(19:37) Margare-tka: Už tu budu.
(19:51) Morigan: V koupelně se ještě můžeme na chvíli potkat, kdybychom si chtěly něco říct soukromě. A pak už jdeme spát.
(19:54) Morigan: "Kdyby ses cítila opravdu nějak špatně, nebude problém někde splašit kočár, trvalý sníh ještě není," řeknu v té koupelně. "Taky bychom se mohli rozdělit, je nás dost, takže mě a čaroděje by to ani nezdrželo."
(19:56) Ketryn: "To je pravda," souhlasím.
(20:05) Margare-tka: "No ale to by bylo složitější cestovat ve dvou skupinách, ne. Nebo spíš bezpečnější, ne?"
(20:10) Margare-tka: "No doufám, že se to nějak neroznese. a vůbec se mi nechce Nialovi vysvětlovat, že by to mohlo být ne zrovna člověka."
(20:10) Morigan: "Tak to nechápu, jak myslíš," přiznám.
(20:10) Morigan: (To bylo na tu první větu.)
(20:11) Margare-tka: "No že ve dvou skupinách to bude nebezpečnější, je lepší cestovat v jedné větší."
(20:13) Morigan: "S tím bych si hlavu nelámala. Je fakt, že když se to prozradí, asi se to moc dlouho neutají a asi ani v táboře, takže to je na tobě. Ale zase bych to neobětovala za cenu zdraví. Uvidíš, jak se budeš cítit. Možná bychom ale prostě mohli říct, že jsi nemocná - mohla bys to víc zahrát, že nejsi schopná sedět v sedle," napadne mě ještě.
(20:14) Morigan: "Tak by se to prozradit nemuselo."
(20:17) Ketryn: "To by taky šlo, když by se to svedlo na nemoc, tak by to nikomu nemuselo být podezřelé...Ale jak chceš. Kdyby ti fakt nebylo dobře, tak by šel kočár sehnat i cestou, ne?"
(20:19) Margare-tka: "No to by taky šlo. Uvidíme jak mi bude no:-)"
(20:19) Margare-tka: "No ale čarodějům ano, málo co nedokáží vyléčit.
(20:19) Margare-tka: ""77
(20:20) Ketryn: "Ale tak tady jde hlavně o vojáky, ne? Pochybuji, že by to čarodějové v táboře nějak rozhlašovali, navíc když tam nikoho ani neznají."
(20:22) Margare-tka: "To snad ne, ale bůh ví jak se to roznese, fakt bych to zatím chtěla tajit. Co nejdéle to půjde. Já bych to fakt nechala podle toho jak mi bude před odjezdem.:-)"
(20:23) Margare-tka: "A za jak dlouho tak pojedeme."
(20:23) Margare-tka: ???
(20:40) Morigan: "Za několik dní," řeknu.
(20:43) Margare-tka: "Tak uvidíme, u těhotenství se všehno mění rychle. třeba mi bude mnohem lépe a to už je, ale klidně mi mmůže být ještě hůř.
(20:43) Margare-tka: ""
(21:03) Morigan: "Dobře," uzavřu to. "Jenom abys věděla, že tu ta možnost je. Ale Miki nebo Nial by ti mohli od příznaků a od únavy částečně určitě pomoct."
(21:03) Morigan: "Tak dobrou noc," rozloučím se s vámi a jdu spát.
(21:04) Morigan -> Ketryn: Usneš snadno, ale spíš nějak divně, ne tvrdě. Pak se ti začne zdát o zelených očích, i když tentokrát víš, komu patří.
(21:10) Ketryn: "Dobrou noc..."
(21:12) Ketryn -> Morigan: No bezva, to je jak o třicet (nebo o kolik) let zpátky! To mi spánek k lepší náladě asi nepomůže :-/
(21:42) Margare-tka: "To je pravda:-)Dobrou noc."
(21:43) Margare-tka: Já se tam ještě pořádně namažu a promažu a pak si jdu ještě do pokoje číst.
(22:03) Morigan -> Ketryn: Když se probereš, stojíš uprostřed chodby v noční košili a kolem je světlo jen z pár lamp.
(22:07) Ketryn -> Morigan: "No do prdele...!" zakleju si naštvaně. "Tohle mi tedy ještě chybělo..." hudrám si pro sebe a snažím se zorientovat, kde jsem a kudy zpátky k nám do pokoje.

(19:50) Margare-tka: "Myslím, že Veronika je na seznamu většiny čarodějů a Ravena ji bude konkurovat:-)"
(19:50) Ketryn: Já už pak asi mlčím. Stále jsem rozhozená z toho Richieho a rozčiluje mě Veronica. Jsem na to vše zvědavá, přála bych si, aby se byl Murtagh s čaroději schopný nějak domluvit na spolupráci.
(19:51) Morigan: "No to bude cesta, jestli s námi pojede ona," zachmuřím se.
(19:51) Ketryn: "Měli bychom se na to psychicky připravit..." řeknu nenadšeně.
(19:54) Morigan: "No to jo. Už abychom byli v táboře, tam se jí můžeme vyhýbat, ale na cestě to moc nepůjde..."
(19:55) Morigan: "Vždyť není zase tak moc strašná," usoudí Patrick. Nejraději bych do něj šťouchla. "Tak si vzpomeň, co říkala na první radě!" odseknu.
(19:57) Ketryn: "To snad nemyslíš vážně?" rozhořčím se znovu. "Začne s tebou flirtovat a hned má plusové body?!" jsem mírně s nervy na pochodu, tak reaguji podrážděně.
(19:59) Margare-tka: "No myslím, že když se bude ignorovat, tak to bude dobrý. Snad."
(20:40) Margare-tka: ...
(20:41) Morigan: "Doufám, že to půjde rychle..."
(20:45) Margare-tka: "No j doufám, že mi na cestě zase nebude špatně. Nerada bych zdržovala.!
(20:47) Morigan: "No, tepleji tam nebude, tak nevím..." řeknu pochybovačně.
(20:50) Morigan: "Myslím, že se tu ještě pár dní zdržíme, než pojedeme, tak můžeme využívat pohodlí věže, protože pak už si ho zase moc neužijeme," usoudím.
(20:51) Margare-tka: "No ale třeba to bude lepší, když už to je trochu pokročilejší."
(20:55) Ketryn: "Myslíš, že těch pár dní se dá brát jako pokročilejší :-)? Bude dobré, že s námi bude léčitel...cesta zpátky se snad nějak zvládne."
(20:58) Morigan: Taky mě to pobaví.
(20:58) Margare-tka: "Dobře, tak ráda bych, ale zase ta cesta na oni bude jednodušší."
(20:59) Morigan: "Nemělo by se to zařídit jinak?" zamyslí se James. "Přece nemůže jezdit na koni!"
(21:02) Morigan: "Většinou to nevadí," řeknu opatrně.
(21:02) Morigan: James se netváří moc souhlasně, nejspíš přemýšlí, jestli jsem já těhotná taky jezdila na koni.
(21:03) Morigan: "Ale tak určitě by to šlo zařídit i jinak, třeba sehnat kočár," řekne Patrick.
(21:03) Ketryn: No kdyby jen jezdila na koni :-)
(21:05) Margare-tka: "Ale můžu, proč bych nemohla."
(21:06) Margare-tka: "Vždycky jsem jezdila na koni když jsem byla těhotná, to není nic nebezpečného. Když se nepřihodí nějaká komplikace."
(21:06) Margare-tka: "A kočár by zdržoval."
(21:08) Morigan: "Samozřejmě, že by zdržoval, ale neběžíme přece závod, ne?" pokračuje James přesvědčeně.
(21:10) Margare-tka: No nenapadlo m, že tohle budeme řešit:-/ já bych to řešila podle toho jak s budu cítit, než pojedeme. Zase bych nerada všem říkala o mém stavu, nechce se mi to moc zveřejňovat a co čaroděj neví to nepoví, konkrétně ty dvě čůzy."
(21:10) Margare-tka: No nenapadlo m, že tohle budeme řešit:-/ "já bych to řešila podle toho jak s budu cítit, než pojedeme. Zase bych nerada všem říkala o mém stavu, nechce se mi to moc zveřejňovat a co čaroděj neví to nepoví, konkrétně ty dvě čůzy."
(21:11) Morigan: "No jasné je, že by se to prozradilo," kývnu.
(21:14) Margare-tka: "Takže bych preferovala, Aby to proběhlo standartně, ale samozřejmě, že kdybych s cítila nějak ne dobře, tak bych to řešila. " pokusím se mu vysvělit.

(17:45) Ketryn: "Já myslím, že by měl být spokojen, tohle je podle mě opravdu úspěch. Já jen doufám, že po nich nebude chtít přísahat věrnost nebo tak něco..."
(17:50) Morigan: "To už jsem mu jednou říkala, ať s tím raději nepočítá..."
(17:50) Morigan: James se zamračí, ale nic k tomu nedodá.
(20:27) Ketryn: "Tak uvidíme...snad si uvědomuje, že s čaroději bude muset jednat jinak, než je zvyklý..."
(20:35) Margare-tka: "No poprve si asi nos trochu natluče."
(20:36) Morigan: "On umí jednat s lidmi, pochopí to brzy," věřím mu.
(21:26) Margare-tka: "To pochopí:-) A taky bude zajímavý sledovat, jak ho bude Veronika uhánět..:-)"
(21:36) Morigan: "No to snad ne!" zhrozím se.
21:36) Morigan: "Už uháněla Patricka," poznamená James.
(21:37) Ketryn: "Cože???!"
21:39) Ketryn: Podívám se po Patrickovi. Jsem z toho tak nějak zděšená a naštvaná. Kráva jedna!
(21:42) Morigan: "No, ne tak úplně. Jen se mnou trochu flirtovala," pokrčí rameny Patrick a zamračí se na Jamese, že to takhle prásknul.
(21:44) Ketryn: "Jen flirtovala?! Je to prostě čůza...!" cítím se rozhořčeně. "Škoda, že si to s ní nemůžu vyřídit!"
(21:47) Morigan: "Divím se, že to spíš nezkoušela na Jamieho," prohlásím zamyšleně.
21:47) Morigan: "Já taky," zasměje se James.
(21:47) Morigan: "Proč??" zamračí se Patrick.
(21:48) Morigan: "Obvykle mi tohle dělá."
(21:50) Ketryn: "Třeba to ještě přijde...Christian by si ji měl držet na vodítku."
22:12) Morigan: "Myslím, že Christianovi je tohle spíš jedno," usoudím nenadšeně.
(22:14) Ketryn: "To je fakt..."
(22:24) Margare-tka: "Já ti to říkám, že to fakt K...."
(22:25) Margare-tka: "To je. On ji má jasko jednu z rekvizit věže a klidně ji pujčí..."
(22:38) Margare-tka: "Myslím, že Veronika je na seznamu většiny čarodějů a Ravena ji bude konkurovat:-)"

(20:30) Morigan: Jím a pozoruji ostatní čaroděje, kteří zase tak nějak pozorují nás, ale jinak konverzace nijak nevázne, ani není cítit nějaké zvláštní napětí.
(20:36) Margare-tka: tak já jím a popřípadě se bavím s někým kdo semnou konverzuje.
(20:39) Ketryn: Já jím spíš mlčky, ale když se mě někdo na něco zeptá, tak odpovídám.
(20:48) Morigan: Večer se pak nezdržujeme moc dlouho, samozřejmě chvilku posedíme a něčeho se napijeme, ale pak jdeme nahoru.
(20:56) Margare-tka: No pokud chcete tak klidně jsem chvilku s Vámi, ale chápu když budete chtít mít čas pro sebe, tak si klidně dám dlouhou koupiel, pak si dojdu dolů pro knížku a půjdu si číst ke mě:-)
(21:01) Ketryn: Sejdeme se ještě nahoře, abys nám řekla, co ses dozvěděla? Já jsem rozhodně zvědavá.
(21:16) Morigan: Jestli chcete, tak ano.
(21:17) Margare-tka: No tak jo, to bych ráda:-)(21:18) Ketryn: To já taky. Navrhnu, ať jdeme třeba k nám
21:21) Ketryn: "Tak kdo s námi pojede?" zetám se, když se posadíme. "A říkal Christian ještě něco podstatného?"
(21:21) Morigan: "Christian, Lara, Nial a bohužel i Veronica. Ne, že by se jí chtělo tak moc jet s námi, ale nejspíš má obavy, aby jí něco podstatného neuniklo," řeknu.
(21:22) Margare-tka: "Hm... no tu bych klidně vynechala. A co Cedrik a danny, ti, ne???"
(21:23) Ketryn: "A Miki ne?" překvapí mě to trochu. "Že pojede Veronica mě neudivuje, je to prostě Christianův ocásek."
(21:24) Ketryn: "Jsem ráda, že tě vyslyšeli a že někdo pojede, to je víc, než jsme pro teď mohli doufat."
(21:26) Margare-tka: "No¨ jo a Miki ne??? A co budu dělat..."
(21:26) Ketryn: "Margaret, Nial je taky léčitel..." řeknu uklidňujícně.
(21:32) Margare-tka: "No ale Miki je už zasvěcený do toho všeho, to mám zase vše vysvětovat."
21:32) Margare-tka: A kluci tam nejsou ne??
(21:33) Ketryn: (Já bych řekla, že jsou tam kluci...nebo já jsem si to aspoň mysela)
(21:36) Margare-tka: "No tak to víc nerozvíjím.
(21:42) Morigan: No jsou tam.
(21:43) Morigan: "O Mikim nic nevím, třeba taky pojede. A Danny a Cedrik se chtějí vydat za Ravennou, prý by bylo docela dobré ji do toho taky zapojit."
(21:45) Morigan: "A o Richiem taky nic neříkal, mluvila jsem v podstatě jen s Christianem a Nialem."
21:46) Ketryn: "Za Ravennou? Nemůžu říct, že ta by mi zrovna chyběla...Ale je fakt, že by bylo lepší ji mít na naší straně."
(21:53) Ketryn: "Richie by mě překvapil, kdyby jel...Ten jeho vztek ho jen tak nepřejde. Dneska se zas vyznamenal svými urážkami...Takže bych řekla, že když už, tak zamíří s Dannym a Cedrikem k Ravenně..." řeknu po chvíli.
(21:57) Morigan: "No to asi ano," souhlasím.
23:17) Margare-tka: "No ale Ravenu moc nemusí, jestli si pamatuješ... ale možná ji konkuruješ;-)"

(08:54) Ketryn: "Nejspíš, by vám nic neudělal...ale nechtěla jsem to raději riskovat. Navíc by nám Christian asi moc nepoděkoval, kdybyste se navzájem pozabíjeli v jeho knihovně..." dodám ještě. "Pevně doufám, že už se to nebude opakovat a že už nebudete muset snášet takovéhle urážky."
(09:02) Morigan: Oba se to snaží vstřebat, ale jsi si jistá, že kdyby k podobnému setkání znovu došlo a Richie se choval podobně, tak jim to asi bude jedno, kde se zrovna nacházejí.
(09:06) Ketryn: Začnu se modlit, aby se něco podobného už opravdu neopakovalo...Když se mu budu vyhýbat, tak snad ne.
(09:08) Morigan: Horší situace asi nastane, jestli pojede s námi.
(09:10) Ketryn: No, to si raději ani nechci představovat...
(12:38) Ketryn: Jsem pak s klukama a Margaret nebo s Patrickem, ale jsem bez nálady a není mi moc do řeči, i když se snažím nějak sebrat. Střídají se mi pocity vzteku, kdy bych Richieho nejraději uškrtila, a pocity lítosti.