Druhá strana (173 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(10:42) Ketryn: Já poslouchám a pozoruji ostatní. Laři otázka ohlední výběru mezi dvěma muži mi přijde trefná...přijde mi, že to tak v tuhle chvíli prostě je. Taky se snažím něco vycítit z Richieho, jestli už aspoň trochu vychladl a poslouchá aspoň trochu se zájmem, nebo to spíš celé naštvaně ignoruje?
(10:48) Morigan: Richie to spíš ignoruje, respektive k tomu má spíš pohrdavý postoj, jak by si tady mohl někdo hrát na Akarii.
(10:48) Morigan: "V podstatě ano," souhlasím taky. "Ale tak jednoduché to rozhodně není."
(10:51) Morigan: "Zkrátka si nás přišla přemlouvat, abychom sympatizovali s Murtaghem?" prohlásí Veronica poněkud nevěřícně. "To snad nemyslíš vážně."
(10:52) Morigan: "Copak nechápete, že tady nejde o sympatizaci!" rozhořčím se.
(10:53) Morigan: "Uklidni se, Morigan, někteří z nás to chápou," zvedne Christian dlaně.
(10:58) Ketryn: Tvé rozhořčení naprosto chápu a cítím to stejně. A Veronica mi fakt leze krkem...dalo se čekat, že tu bude, když se furt ochomítá kolem Christiana, ale mohla by tedy někdy vapdnout.
(11:16) Morigan: "Ta válka už se nedá vyřešit jinak, než že jedna strana vyhraje...nebo si alespoň jiné řešení neumím představit," pokračuji. "Borazovy armády obsadily jih, Murtaghovy sever, ne úplně daleko od téhle věže jsou pomyslné hranice, o které se armády pořád přetahují. Každá země a její lidé trpí, když je válka a stejné je to už tady, nějaké války jste zažili, určitě si to umíte představit."

///Tak už tu byla. Šaty byly fakt velký, takže to mamka bude zmenšovat na tu 52. Jinak si tam nermomocně chce našít přírodní krajku a bude mít tříčtvrteční rukávy dloouhé nechce. Prý když už je opálená tak ať to je vidět. (Moc není, to jsem byla víc opálená já z Itálie.) Jinak jsme řešily tábor, takže počet mi dá vědět do pátku. Dny sama ještě nemá a ještě musím koupit jí prý turbánek. A prý zavolá Roni aby to dořešila. Dala jsem ji teda vlajku, aby ji mohli vztyčit. A taky si máme vymyslet znak na kroj nás Amazonek a mám ho nechat ušít. Takže budeme muset něco vymyslet. Jednoduchý obrázek a nějak barvy které na to sedí. bylo mi řečeno.///

(13:59) Morigan: "Taky už jsme jich pár zažili," souhlasím. "Nikdo nechce další válku, ale...ona prostě přišla."
(14:00) Ketryn: Já poslouchám a postupně se snažím uklidnit z toho rozhořčení, které mě přepadlo po Richieho výstupu. Doufám, že ostatní pochopí, že tu jde opravdu o všechny a že je to prostě hrozba.
(14:22) Morigan: "Jenom proto, že se někdo chce stát vládcem Svobodné," prohlásí Cedrik s despektem.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(14:35) Margare-tka: ,,,)
(14:41) Margare-tka: ...
(14:54) Ketryn: No, tohle bude asi těžké, aby pochopili, že na to, jestli někdo bude vládnout už je asi pozdě....teď půjde spíš o to KDO to bude.
(14:57) Margare-tka: No a je to tady....
(14:57) Margare-tka: Miki vypadal, že to dopadlo klidně, když jsem ho viděla??
(15:01) Morigan -> Margare-tka: Nic zvláštního na něm nebylo.
(15:02) Morigan: "O to, že se musíme rozhodnout, jestli z téhle země vůbec ještě něco zbyde, nebo ne!" řeknu.
(15:07) Morigan: "Neboli vybrat si mezi dvěma?" zvedne obočí Lara.
(15:20) Margare-tka: Tak jsem mu nalila to víno. A pro sebe bych potřebovala něco tvrdšího... ale ovládnu se a dám si vodu. Jo a jedla jsem vůbec a nebo jsem rovnou usnula?
(15:22) Morigan -> Margare-tka: Jedly jsme hodně, i pily :-)
(15:22) Margare-tka -> Morigan: Tak jsem mu nalila to víno. A pro sebe bych potřebovala něco tvrdšího... ale ovládnu se a dám si vodu. Jo a jedla jsem vůbec a nebo jsem rovnou usnula?
(15:23) Margare-tka -> Morigan: Dobře já jestli mám hlad. Tak se jen napiju pořádně vody. "Nezdržuji tě?"
(15:24) Morigan -> Margare-tka: "Asi se vrátím dolů, pokud nic dalšího nepotřebuješ," odpoví.
(16:07) Margare-tka -> Morigan: Myslím, že až Miki odejde, tak musím chvilku pochodovat po pokoji, abych to nějak vydýchala.... "Co budu dělat...." pak mám chuť se zahrabat do peřin. a už nikdy nevylézt.
(17:01) Margare-tka -> Morigan: Pak tedy ještě odpočívám a začínám se utápět v zoufalství co budu dělat. jelikož jsem si řekla, že už nikdy po tom co jsem chtěla dát tamto dítě pryč tohle neudělám... A teď asi budu muset. Počkám na Vás...

(14:54) Ketryn: No, tohle bude asi těžké, aby pochopili, že na to, jestli někdo bude vládnout už je asi pozdě....teď půjde spíš o to KDO to bude.
(14:57) Margare-tka: No a je to tady....
(14:57) Margare-tka: Miki vypadal, že to dopadlo klidně, když jsem ho viděla??
(15:02) Morigan: "O to, že se musíme rozhodnout, jestli z téhle země vůbec ještě něco zbyde, nebo ne!" řeknu.
(15:07) Morigan: "Neboli vybrat si mezi dvěma?" zvedne obočí Lara.
(15:20) Margare-tka: Tak jsem mu nalila to víno. A pro sebe bych potřebovala něco tvrdšího... ale ovládnu se a dám si vodu. Jo a jedla jsem vůbec a nebo jsem rovnou usnula?

(11:06) Morigan: "Ty taky!" zazní ti v hlavě, jak to chce říct, ale neřekne.
(11:10) Morigan: (To chtěl říct mě.)
(11:11) Ketryn: Probodávám ho pohledem.
(11:18) Ketryn: "Proč to vytahuješ?! Je už to dávno. A navíc moc dobře víš, že to tenkrát nebylo tak jednoduché a rada byla předujatá."
(11:19) Ketryn: "Jsem tu, aby se řešili jiné věci a ne nějaké minulosti, do kterých nikomu nic není," dodám. A opravdu si přeji, aby se tahle debata ukončila.
(11:20) Morigan: "Král chtěl, abys žila, Morigan, nikdy by nezpůsobil tvou smrt, ať jsi udělala cokoliv, to moc dobře víš. U těchto dvou mám ale pochybnosti," ušklíbne se.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(11:22) Margare-tka: //Ahoj byla jsem na houbáh a nerostou, takže tu už budu.//
(11:23) Ketryn: (*jsme tu)
(11:25) Margare-tka: No koukám, že se to tam nějak rozjelo.
(11:32) Morigan: Pořád stojím. "Neudělala bych nic, co by Rowan neschválil, ať už nahlas, nebo tiše a o tom ty nic nevíš!" zařvu na něj přes stůl. "Nepleť se mezi nás dva!"
(11:33) Morigan: "A o tomhle ví?" kývne směrem k Jamesovi. "To pochybuji!"
(11:34) Morigan: Vypadám, že po něm přes ten stůl skočím a mezi prsty mi zapraskají jiskry, aniž bych si to uvědomovala. "No tak dost! Žádná magie!" řekne Christian důrazně.
(11:37) Morigan: Zatřepu rukou, aby to přestalo a víc se ovládnu.
(11:37) Ketryn: "Bože, Richie, nemůžeš toho teď nechat? Můžeme si to třeba vyřešit pak, ale ostatní teď nemusí poslouchat tyhle nesmyslné scény," snažím se říct aspoň trochu klidně, ale jsem dost naštvaná.
(11:38) Morigan: James trpí, jelikož by se ze všeho nejvíc chtěl postavit na mou stranu, ale jsem ráda, že zatím mlčí. Nebo nedrží Richieho pod krkem, za poslední dobu je z něj spíš rváč, než šlechtic.
(11:39) Morigan: "Ta holka má pravdu," prohlásí Veronica.
(11:43) Ketryn: Ta mě taky rozčiluje!
(11:54) Morigan: "Christiane, přijela jsem za tebou v jisté skoro oficiální záležitosti, takže bych ráda mluvila s tebou a ostatními, kteří chtějí poslouchat. Pokud Richie poslouchat nechce, mohl bys ho vyhodit?" procedím skrz zuby.
(11:55) Morigan: "Mohl," pousměje se Christian. "Oficiální žádosti vzbuzují mou zvědavost," přizná. "Rozhodně mě zajímá, proč jezdíš pod vlajkou se lvem."
(11:57) Morigan: Richie vypadá ještě naštvaněji, ale už mlčí.
(12:14) Margare-tka: Tak to se ti povedlo.
(12:19) Ketryn: Tak jsem ráda, že se rozhovor konečně stočil. Na Richieho jsem naštvaná, ale zároveň mě to mrzí...
Systém: Pomocný PJ Morigan přichází do místnosti.
(13:17) Morigan: "Jsem tu jako vyslanec lorda Murtagha z Arrasu, nejvyššího generála armády," začnu.
(13:18) Morigan: Veronica si odfrkne, ale nakonec se k tomu nevyjádří.
(13:19) Ketryn: Veronica mě fakt irituje. Průběžně se dívám po ostatních, jak se tváří.
(13:20) Morigan: Jsou zvědaví, co řeknu dál.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(13:26) Margare-tka: Čůza = Kráva...
(13:26) Margare-tka: Škoda, že není vnímač a já dole...
(13:31) Morigan: (Vnímači dole jsou :-))
(13:46) Morigan: "Vím, o koho se jedná. Je o něm teď často slyšet," řekne Christian.
(13:55) Morigan: "Není divu. Ta válka tam venku je zlá a týká se všech."
(13:56) Morigan: "Každá válka je zlá," namítne Lara.
(13:59) Morigan: "Taky už jsme jich pár zažili," souhlasím. "Nikdo nechce další válku, ale...ona prostě přišla."
(14:00) Ketryn: Já poslouchám a postupně se snažím uklidnit z toho rozhořčení, které mě přepadlo po Richieho výstupu. Doufám, že ostatní pochopí, že tu jde opravdu o všechny a že je to prostě hrozba.
(14:22) Morigan: "Jenom proto, že se někdo chce stát vládcem Svobodné," prohlásí Cedrik s despektem.

(19:20) Margare-tka: Cítím se už lépe??
(19:31) Margare-tka: Že bych šla dolů....
(19:35) Morigan: No malinko, po té koupeli a spánku. "Myslím, že tě můžu těch nepříjemných pocitů zbavit," navrhne Miki. "Asi to nebude problém..."
(19:41) Margare-tka: "Jako, že už nebudu nic řešit?"
(19:48) Morigan: Pobaveně se zasměje. "Jako, že už tě nebude nic bolet a nebudeš tolik unavená."
(19:49) Margare-tka: "Aspoň pro dnešek?"
(19:49) Margare-tka: "To budeš hodný.....":-)
(19:53) Morigan: "Pro dnešek snad ano," přikývne a položí ti dlaň na čelo. Po chvíli ucítíš teplo, které se rozlévá z jeho ruky.
(19:59) Margare-tka: Tak se nechám nabíjet energii. jen škoda, že mi nemůže aspoň na tři dny vymýt mozek.-D
(20:13) Margare-tka: A je pozdě jít dolů?? A nebo ne?
(20:20) Morigan: Je ti pak o něco líp, hlava tě postupně přestává bolet a "chřipková" slabost se také ztrácí. Jsi ale pořád ospalá.
(20:38) Margare-tka: "Děkuji ti, moc"
(20:43) Margare-tka: "Je to mnohem lepší. Nějak si nepamatuji, že by mi bylo takhle špatně když jsem byla těhotná...Asi to umocnila ta cesta."
21:59) Margare-tka: "No to jsem zvědavá na cestu zpět, to bude ještě zajímavý."
(22:10) Margare-tka: A kolik, že je tam hodin.
(22:18) Morigan: Asi tak osm...
(22:18) Morigan: "Třeba ti tak nebude pořád, v těhotenství to může být přechodné," uklidňuje tě Miki.
(22:20) Margare-tka: "Já vím....doufejme."
(22:23) Margare-tka: Tak to na vás počkám.
(22:25) Margare-tka: Je tam nějaké víno?
(22:26) Morigan: Asi tam nějaké zbylo, co jsme pily my.
(22:27) Margare-tka: že bych mu nabídla.
(22:34) Margare-tka: "Nechceš nějaké víno??"

(11:30) Morigan: "Nemůžu mluvit za ostatní."
(11:31) Margare-tka: "A co si myslíš ty??"
(11:35) Morigan: "Zní to rozhodně...zajímavě. Svobodná v podobné situaci nebyla staletí."
(11:37) Margare-tka: "No to nebyla, ale dřív tu bylo království, ne?"
(11:38) Morigan: "Před tisícem let ano."
(11:38) Morigan: "Jestli se tomu dalo říkat království. Ale nejspíš ano."
(11:40) Margare-tka: "Murtagh je dobrý člověk, myslím, že by to nebylo úplně špatný."
(11:45) Morigan: "Ne, že bych se v tom nějak zvlášť vyznal, ale k tomu být vládcem říše rozhodně nestačí být dobrý člověk."
(11:47) Margare-tka: "Tak já jsem řekla zkráceně... byl by vhodný tak všeobecně. A myslím, že má i dost pochopení pro přizpůsobení se situacím. Jako třeba s čaroději."
(11:57) Margare-tka: "Svobodná je v tomhle zvláštní, tak si myslím, že byl byl schopný to tu nějak spojit.. "
(12:03) Morigan: "Pokud chce být vládcem Svobodné, vybral si jednu z těch nejtěžších věcí, které existují. A právě i kvůli čarodějům."
(12:04) Margare-tka: "To vybral, ale zdá se mi, že to k tomu mohl zdravý přístup. Sama jsem zvědavá jestli to půjde"
(12:12) Morigan: "Když má tvoje doporučení, co by potřeboval víc," usměje se pobaveně.
(12:15) Margare-tka: "Myslím, že od Morigan dostal taky dobré.;-)"

(23:25) Morigan: Nevypadá překvapeně. "Obvykle ne. Ale jistě se takové případy najdou, myslím, že záleží na druhu vlkodlaka."
(23:27) Margare-tka: "NO řekla že byl na vysoké úroni...." začínám vypadat zoufale.
(23:28) Morigan: Pousměje se. "Nejde o úroveň, v tom se ani moc nevyznám, ale o způsobu jeho vzniku...ačkoliv ani v tom nejsem expert."
(23:31) Margare-tka: "No prý to byl alchymista..."
(23:31) Margare-tka: //A ke všemu mi tu umírá Danny.....//
(23:34) Morigan: "To slyším poprvé...takže nejspíš kletba. O jejich rozmnožování moc nevím, ale nejspíš to možné je, ve vyjímečných případech..."
(23:36) Margare-tka: "A poznal by jsi to??"
(23:39) Morigan: "Jestli bych poznal co?"
(23:43) Margare-tka: "No jestlije to dítě člověka a nebo vlkodlaka?"
(23:43) Morigan: "To si nejsem jistý. Kdybych z něj cítil nějakou magii, pak asi ano."
(23:44) Margare-tka: "A nic z něj necítíš??"
(23:48) Morigan: "Teď ne. Ale to ještě nic nemusí znamenat."
(23:50) Margare-tka: "A může mě to nějak ohrozit, kdyby zo dítě bylo jeho?"
(23:54) Morigan: "To si nemyslím, ale opakuji, že s tím zkušenosti nemám...nenapadá mě ale, jak by tě mohlo ohrozit..."
(23:56) Margare-tka: "Aha...takže i kdyby, tak to bude normální dítě? Nijak ovlivněný? A nijak ovlivňují mě?"
(23:56) Margare-tka: ovlivňující
(00:00) Margare-tka: "Asi to budu muset ještě pořádně spočítat."
(00:03) Morigan: "Margaret, to já nevím a předpokládám, že to neví nikdo, koho znám. Nepamatuju si, kdy jsem naposledy nějakého vlkodlaka vůbec viděl na vlastní oči. Šance, že to dítě bude nějak "ovlivněné", jak ty říkáš, je poloviční - jelikož ty jsi obyčejný člověk a on je vlkodlak. Půl na půl."
(00:12) Margare-tka: "NO fakt to budu muset spočítat. Třeba je to úplně v pohodě... říkáš necelé dva měsíce."
(00:13) Morigan: "Nejspíš tak."
(00:14) Margare-tka: "Napadlo, že by by tohle mohla být jedna ze špatných variant, když mi začalo být blbě... ale snažila jsem se uklidnit, že tím lektvarem. "
(00:14) Morigan: "Pokud jsi opravdu měla lektvar...počítal bych spíš s tím vlkodlakem," usměje se trpce.
(00:15) Margare-tka: "Končí mi tenhle týden, myslí, nebo ten minulý..."
(00:20) Margare-tka: "Morigan čeká na tebe dole. Aby jsi ji řekl co mi je?"
(00:21) Morigan: "Ne," řekne překvapeně. "Jen si ještě povídá s ostatními."
(00:24) Margare-tka: "No asi jsem to nemyslela, tak jak jsem řekla. "
(00:26) Margare-tka: "No jen že ji to řeknu sama:-) Děkuji ti aspoň vím, že nejsem nemocná."
(00:26) Margare-tka: "A jak dlouho jsi tady?"
(00:29) Morigan: "Už docela dlouho," odpoví.
(00:30) Margare-tka: "A už jste vyslechli Morigan?"
(00:30) Morigan: "Ano."
(00:32) Margare-tka: "A co si o tom myslíte?"

(21:40) Morigan: Ani nevíš, jak dlouho spíš, když tě proberou nějaké zvuky. Ve skutečnosti je ti to jedno, chce se ti spát, myslíš, že jsme se nejspíš vrátily do pokoje. Za oknem už je šero a někdo rozsvicuje v pokoji svíčky.
(21:45) Margare-tka: Tak se přemůžu a aspoň zjistím, kdo tam je. Ale zůstávám v posteli.
(21:50) Morigan: Zjišťuješ, že je to Miki. Když uvidí, že ses probudila, usměje se. "Ahoj," řekne potichu.
(22:11) Margare-tka: "Ahoj.
(22:11) Margare-tka: //jedu na jipku jsem tu za chvilku.
(22:34) Margare-tka: //Promiň už tu budu.//
(22:35) Margare-tka: "Ráda tě vidím. " posadím se.
(22:48) Margare-tka: "Kde jsou holky?"
(22:49) Morigan: "V jídelně s ostatními. Morigan mě požádala, abych se na tebe podíval, že prý nejsi v pořádku. Co ti schází?" Přisedne k tobě na postel.
(22:51) Margare-tka: "Aha. No onemocněla jsem po cestě sem. Asi už jsem si odvykla na spánek venku:-) Takže chřipka nebo něco takového nejspíš."
(22:54) Morigan: Tak ti sáhne na čelo a pak ti přiloží dlaně na spánky. "Hm," řekne si pro sebe.
(22:55) Morigan: "Můžeš se na chvilku odkrýt?"
(22:58) Morigan: "Myslím samozřejmě jen deku," mrkne.
(22:59) Margare-tka: "Samozřejmě:-)" odkryju se.
(23:02) Morigan: Přejede dlaněmi nad tebou po celé délce a zase zpátky, občas se někde zastaví, ale celé to trvá docela krátce. Pak ruce spustí. "Nejspíš to nebude chřipka," řekne. "Nevím, jestli to víš, ale jsi těhotná, tak to bude nejspíš tím."
(23:05) Margare-tka: "Cože?? nremůžui být těhotná mám lektvar a to bych...jak dlouho jsem poznáš." vypadám, že se mi přihorěšilo.
(23:06) Morigan: "Co?" nechápe tě.
(23:07) Margare-tka: "No poznáš jak dlouho jem těhotná, ne?"
(23:07) Margare-tka: (Co mi to děláš????)
(23:09) Morigan: "Hm," pokrčí rameny. "Zhruba snad ano," natáhne dlaně těsně nad tvoje břicho a soustředí se.
(23:10) Morigan: "Řekl bych tak dva měsíce, víc určitě ne," usoudí nakonec.
(23:10) Margare-tka: Asi se miodlím aby to byly dva měsíce.
(23:11) Morigan: "Ale přesné to není, pokud ti jde o tohle," podívá se na tebe pronikavě. "A bez otce nedokážu určit...otce."
(23:11) Margare-tka: Aspoň dva měsíce....
(23:12) Margare-tka: "necítíš tam, nic divného že jo?"
(23:12) Morigan: "Ne, ale měl bych, že?"
(23:17) Margare-tka: Tak to trochu znervozním, nějak se mi to zrovna nechce říkat.
(23:19) Morigan: Tiše vyčkává.
(23:20) Margare-tka: Ale uplně jsem to nepochopila. že by měl, to to jako ví..."No pokud je to ty dva měsíce co říkáš, tak bys ani neměl...."
(23:20) Morigan: "Je to možná dva měsíce. Spíš míň," zopakuje.
(23:21) Margare-tka: Teda snažím se to spočítat. Jak je to dlouho co jsme se zbavily Stevena?
(23:21) Margare-tka: "Když ti řeknu víc mohl bys poznat nějakou odlišnost..."
(23:22) Morigan: "Dokážu to ale poznat přesněji, když je to tak důležité, jen to trvá déle," navrhne ti.
(23:23) Morigan: "Možná bys mi spíš chtěla říct, jakou odlišnost hledáš," navrhne ti.
(23:24) Margare-tka: "Můžou mít vlkodlaci děti??" asi poprve vyrazit MIkimu dech...nejraději bych tam nebyla.

(17:09) Morigan: "Vítejte!" prohlásí Christian s úsměvem.
(17:10) Morigan: Obejmu Niala a potom i Mikiho, uvítám se s Cedrikem, Dannym a Larou. "Děkujeme," prohlásím.
(17:10) Morigan: "Má tvoje družina vše, co potřebuje?" zeptá se Christian.
(17:11) Morigan: "Ano, má, děkuji i za ně," řeknu. Nejde přehlédnout lehkou ironii v Christianově hlase.
(17:11) Ketryn: Taky se s ostatním uvítám :-) jsem opravdu ráda, že je vidím.

(15:04) Morigan: Vyrazili jsme tedy dolů, do jídelny. Cestu známe. Kluci se oba rozhlížejí po prostorách chodby a schodišti. "Vypadá to tu tak nějak neskutečně," poznamená Patrick. "Čarodějové se, zdá se, neodbývají. Ani trochu."
(15:07) Ketryn: "To tedy ne, no," usměji se :-) "Ale ne všechny věže jsou zas až takhle velké. Christianova je největší a nejluxusnější, v jaké jsme kdy byli."
(15:50) Margare-tka: ...
(16:05) Morigan: "Zřejmě chtěl mít v něčem prvenství," poznamená James.
(16:07) Morigan: "Kdysi ji měli dohromady s jeho bratrem Damianem, zřejmě proto je tak velká...což je celkem neobvyklé, aby měli dva čarodějové jednu věž dohromady. Po Damianově smrti v ní zůstal sám," vyprávím cestou.
(16:08) Morigan: "Neobvyklé? A co když jsou třeba manželé, ani tak nemají jednu věž?" napadne Patricka.
(16:08) Morigan: "Čarodějové se mezi sebou nějak...neberou," odtuším.
(16:09) Morigan: "Ale mohli by, ne?" zajímá Jamese.
(16:09) Morigan: "Asi mohli," přikývnu.
(16:12) Ketryn: "Já mám pocit, že čarodějové se vůbec moc nežení a nevdávají."
(16:13) Morigan: "Ale ty ano," řekne James s pohledem na mě.
(16:13) Morigan: "Já taky velkou část svého života nežiju jako čarodějka."
(16:18) Morigan: Dojdeme do přízemí a míříme ke dveřím do jídelny. Když se k nim přiblížíme, slyšíme už hlasy.
(16:18) Ketryn: Ty jseš vůbec taková celá výjimka :-) Ale to neříkám.
(16:22) Ketryn -> Morigan: Automaticky zkusím pouto, jestli poznám, v jaké je Richie náladě?
(16:22) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(16:24) Morigan -> Ketryn: Jen lehká nedočkavost.
(16:25) Ketryn -> Morigan: Tak to mě zatím trochu uklidní.
(16:27) Morigan: Krátce zaklepu a otevřu dveře. Všichni, koho jsem vyjmenovala a taky Desmond okamžitě vstanou za stoly, Veronica vstane schválně notně později.
(16:28) Ketryn: No Veronica by se vůbec mohla vypařit...
(16:29) Ketryn: S úsměvem si všechny rychle prohlédnu a očima hledám Richieho.
(16:37) Ketryn: Chci ho jít obejmout, pokud nevypadá, že by mě od sebe odstrčil.
(16:38) Morigan: No těžko říct, vypadá trochu zaskočeně a zírá a Jamese a Patricka, jako by si je rychle měl někam zařadit a neví kam.
(16:44) Ketryn: Tak se odhodlám a jdu se s ním uvítat, možná mám poslední šanci, než mu to dojde...
(16:45) Morigan: Málem se srazíte s Nialem, který se hrne k mě.
(16:49) Ketryn: Tak se mu snažím vyhnout :-) a jdu obejmout Richieho. (A doufám, že neskončím odstrčená na zemi :-)
(16:52) Morigan: Richie tě poněkud ztuhle obejme (nechá se obejmout) a přes tvoje rameno dál zírá na Jamese a Patricka.
(16:54) Ketryn: "Jsem ráda, že tě vidím!" řeknu upřímně. Pak si všimnu jeho pohledu a zmlknu.

(09:15) Ketryn: Rozloučím se s Patrickem s tím, že si je potom najdeme. Mrzí mě, že se musíme rozdělit, ale chápu, že teď nebylo na řadě to Christianovi vysvětlovat.
(09:21) Morigan: Dojdeme se do velkého pokoje s obrovskou postelí, který už známe. Někdo tam mezitím donesl naše zavazadla.
(09:23) Ketryn: Odložím si věci a když už jsme samy, tak pomůžu Margaret, aby se uložila do postele.
(09:24) Ketryn: "Tak jak probíhalo první setkání?" zeptám se tě. "Co vlastně bude teď?"
(09:29) Morigan: Když uložíme Margaret, posadím se do křesla.
(09:31) Ketryn: To já se taky posadím.
(10:18) Morigan: "Řekla jsem mu rovnou, že mě posílá lord Murtagh z Arrasu, abych jeho jménem vyjednávala s ostatními čaroději, že tu nejsem soukromě, na což řekl, že si všiml. Máme se ubytovat, odpočinout si, vykoupat se, najíst se - zkrátka co chceme - a potom si promluvíme o čem budu chtít."
(10:19) Ketryn: "Byl hodně odměřený? A neříkal náhodou, kdo tu je?"
(10:21) Morigan: "Neříkal vůbec, kdo tu je a já jsem se nezeptala. Odměřený byl tak jako obyčejně, no...uvidíme. Je zvědavý, co chci, ale myslím, že si to už trochu domyslel. Hodlá se mnou hrát na oficiální návštěvu, to ho baví. Ale od Desmonda vím, kdo tu je."
(10:23) Ketryn: "No, klasický Christian, to se dalo očekávat. On je opravdu jak politik..."
(10:23) Ketryn: "A? Kdo tu je...?"
(10:24) Morigan: "Nial, Miki, Veronica, Lara, Richie a Cedrik s Dannym. Docela dav, co?"
(10:25) Ketryn: "Richie...?" vydechnu a přepadne mě směsice pocitů.
(10:26) Morigan: "Jo, přijel sem s Cedrikem a Dannym."
(10:26) Ketryn: "Ale je to dobré složení..." dodám.
(10:28) Morigan: "To ano, nemůžu se dočkat, až uvidím Niala a Mikiho...a Laru i Cedrika s Dannym..."
(10:29) Ketryn: "Taky se těším, až se budeme moc uvítat," :-)
(10:30) Morigan: "Asi se ale půjdeme vykoupat, ne? Je to dost lákavé a oni nám nikam neutečou..."
(10:30) Ketryn: "Jen z Richieho mám starost. Chci ho vidět, ale bojím se, jak se bude chovat. Ani nevím, co je horší, jestli naprostá ignorace nebo nějaká scéna..." vzdychnu. "No pro okolí rozhodně ta scéna."
(10:31) Ketryn: "Jo, vykoupat bych se šla určitě a převléct. Po té studené cestě to bude opravdu příjemné," souhlasím.
(10:31) Morigan: "To ano. S ignorací se třeba bude dát ještě něco dělat..."
(10:35) Ketryn: "No uvidíme...určitě se s ním pokusím aspoň promluvit, opravdu bych to chtěla urovnat. Ale on je hrozný mezek," :-(
(10:35) Ketryn: Jdu si tedy nachystat věci do koupele a vybalím si ty prostší šaty, co máme s sebou.
(10:36) Morigan: Já si vyndám ty červené a vezmu si všechno už do koupelny.
(10:39) Ketryn: Taky si je vezmu s sebou.
(10:54) Morigan: Cestu do koupelny si pamatujeme a zvládneme i její zařízení. Je to opravdu úžasné po tom všem, i po pobytu v táboře.
(10:55) Ketryn: Koupelny ve věži jsou prostě zázrak :-)
(10:56) Morigan: Užijeme si to dokonale, napustíme si plnou tu obrovskou káď, dáme do ní pěnu a několikrát se umyjeme různými mýdly.
(10:58) Ketryn: Myslím, že mi to hodně zvedne náladu :-)

(17:07) Margare-tka: To je Desmond??:-D nějak vrostl....kurňa.
(17:08) Margare-tka: No tak teď se tvářím překvapeně.
(17:08) Margare-tka: Jo kdybych si vzpomněla jak se ten pes jmenuje...
(17:09) Morigan: Obejmu ho taky velmi vřele. "Ty jsi...větší! Co tady děláš? Je tu Christian? Je tu Nial?!" docházejí mi postupně souvislosti.
(17:09) Ketryn: To jsem překvapená, když mi to dojde. A hned si říkám, že tu musí být tedy i Nial :-)!
(17:10) Morigan: "Na všechny otázky ano," usměje se oslnivě. "Vy jste tedy velká návštěva..." přehlédne naši výpravu.
(17:10) Margare-tka: Jo to musí, doufejme.
(17:10) Morigan: "Tariku, ke mě!" zavolá psa zpátky.
(17:10) Ketryn: "Zas na mě vrčí..." vzdychnu a raději se nehýbu. Nechápu, co proti mě ten pes má.
(17:10) Margare-tka: No jasně... to jsem ale blbá, že jsem to zapomněla.
(17:11) Ketryn: To se mi docela uleví, když si ho zas zavolá k sobě. A jdu sesednout.
(17:11) Margare-tka: "No asi jsi mu nesedla....:-)"
(17:12) Ketryn: Padne na mě velká úleva, že tu někdo je a že tu je i Nial!
(17:13) Margare-tka: Jo to mě taky moc potěší. Tak opatrně sesednu taky.
(17:15) Margare-tka: A uleví se mi, že tady z toho konečně dostanu a nebudu nikoho zdržovat.
(17:17) Morigan: "Můžeme jít dál?" zeptám se opatrně. "To je moje doprovodná družina, kvůli bezpečí," řeknu.
(17:19) Morigan: "No...ano, jistě, půjdeme přes stáje a potom vás zavedu za Christianem," řekne Desmond.
(17:20) Morigan: Obcházíme věž do stájového vchodu, kde necháme koně, jak je nám řečeno a pak následujeme Desmonda dovnitř. Tarik jde celou dobu po jeho boku.
(17:20) Ketryn: Tak vedu svého koně za tebou (nebo za ostatními, podle toho, kde jsem se nacházela).
(17:21) Margare-tka: Asi...vůbec mi nedošlo, že to už je tak dlouho co si tě našel.
(17:21) Margare-tka: Jsem tak nějak mimo z toho všeho.
(17:39) Margare-tka: ...
(17:40) Morigan: Desmond nás vede po schodech (několikrát) do jednoho z Christianových salonků, tenhle má zelené tapety a v krbu oheň. Jsou tam křesla a gauče. "Bude chtít nejdřív mluvit s tebou, Morigan, ostatní můžou zatím počkat tady," řekne.
(17:42) Ketryn: Tak se chystám na čekání. A tobě držím palce, ale první rozhovor s Christianem proběhl nějak zdárně.
(17:42) Margare-tka: Počkáme a budeme držet palce....
(17:43) Morigan: Na stolcích jsou džbány s teplým vínem a pohárky.
(17:43) Morigan: Odejdu s Desmondem pryč.
(17:45) Margare-tka: Sundám si aspoň tu šálu a svrchní spol.
(17:45) Ketryn: Jsem někde u Patricka s Jamesem. Nejdřív někam usadím Margaret a naleju ji to teplé víno.
(17:45) Margare-tka: "Nelejeme si?"
(17:46) Ketryn: Pak naliju víno i nám.
(17:47) Margare-tka: "Děkuji:-)" vezmu si ho od tebe.
(17:49) Ketryn: "Desmond je teď učedník Niala, mistra Morigan," vysvětlím klukům.
(17:50) Margare-tka: Nechám mluvit Kat a poslouchám. Co všechno říká, je toho ještě hodně co by měli vědět, když jsou ve věži.¨
(17:51) Ketryn: No já teď asi nic dalšího nevysvětluji, pokud to přímo není potřeba.
(17:53) Margare-tka: Kat doufám, že to kopíruješ nějak jsem na to zapomněla..

(15:33) Morigan -> Ketryn: Ráno vstávám brzy a kontroluji počasí. Neprší, i když je šedá obloha, takže jsem ráda. "Neprší," budím vás. "Takže se nasnídáme a budeme moct pokračovat..."
(15:35) Ketryn -> Morigan: Jsem ráda, že jsme tam zůstaly. U Patricka se cítím nějak klidněji. Tak se vzbudím a začnu vstávat. Případně ještě něžně budím Patricka, kdyby se mu nějak nechtělo.
(15:38) Morigan: Jdeme pak vzbudit Margaret, ale té se moc vstávat nechce, jde to hůř.
(15:40) Margare-tka: Jako, že se to zhoršilo??
(15:40) Morigan: Ne, že chceš dál spát.
(15:42) Ketryn: Tak se snažím jí nějak přemluvit, že už to bude muset vydržet jen chvíli a pak že už bude klid (doufám!). A hlídám ji, jak jí je. Kdyby to bylo nějak horší, tak bychom jí měli posadit k někomu na koně.
(15:43) Margare-tka: Taky se nějak snažím zmobilizovat jelikož chápu že musíme vyrazit. Ale fakt se mi moc nehce, takže se snažím se všech sil.
(15:44) Morigan: Nechám donést nějakou snídani a nějaké teplé pití zase nahoru, potom se oblečeme a vyrazíme. Mezitím zařídím, aby nám osedlali koně a jdu zaplatit výdaje.
(15:45) Morigan: Margaret zabalená i v některých našich kožešinách jede pod naším dohledem a taky nijak neženeme, už to ani není potřeba, odpoledne tam budeme. Venku sice neprší ale začalo poněkud mrznout.
(15:47) Ketryn: Usoudím, že mráz bude asi lepší než ledový déšť. I když to tedy taky není žádné štěstí..
(15:47) Margare-tka: Tak aspoň že neprší. Ale dávám bacha když vedu koně....
(15:50) Morigan: Jedeme kvůli tomu ještě pomaleji, ale naštěstí máme před sebou dobrou cestu.
(15:51) Margare-tka: Tak to jsem ráda. A opravdu už se modlím, abychom tam byli.
(15:52) Ketryn: Asi napjatě vyhlížím, kdy konečně uvidíme Christianovu bílou věž.
(15:53) Morigan: Už jsme jí párkrát zahlédli, když vyjedeme z lesa, nejde přehlédnout.
(15:55) Margare-tka: Už se těším až vyjedeme na kraj té velké louky...
(15:56) Ketryn: To já taky.
(15:59) Morigan: Ještě děláme přestávky, takže tam dojedeme někdy odpoledne. Jsme na kraji lesa a vidíme před sebou mírný kopeček a na jeho vrcholu bílou Christianovu věž.
(16:00) Ketryn: Dívám se na ni se směsicí nejrůznějších pocitů a obav. Nejvíc ale doufám, že tam Christian bude.
(16:05) Margare-tka: Tak nějak. ani už nevím jak je to dlouho co jsme tu byly...¨
(16:08) Morigan: Pokračujeme dál až k věži, není možné si nevšimnout, s jakou směsicí pocitů si tu věž prohlíží ostatní.
(16:45) Morigan: Jedeme hlavní cestou k hlavnímu vchodu, zírám na věž a zkouším odhadnout, jestli tam někdo je, nebo není.
(16:45) Morigan: "Jestli tam je, už o nás ví," pronesu nahlas.
(16:48) Ketryn: "Snad tam je a nebude nás dlouho napínat...Poznal by, že jsi to ty, takhle na dálku?"

(09:01) Ketryn: Myslím, že tenhle výlet k čarodějům bude pro kluky opravdu zážitek. Jen doufám, že ne moc děsivý.
(09:06) Morigan: Já se pořád trochu děsím, že si to oni neumí představit a že to opravdu nebude nejjednodušší ani pro ně.
(09:07) Ketryn: To se taky obávám...
(10:32) Morigan: Když si tam vyprávíme o čarodějích, tulím se k Jamesovi a přemýšlím, jak to tam budeme zvládat.
(10:34) Ketryn: Já jsem taky opřená o Patricka a držím ho za ruku. Za těch pár dní jsem se snad už dala trochu dohromady. Říkám si, co nás u toho Christiana asi všechno čeká...zrovna sranda to nebude.
(10:35) Morigan: "Jak to bude celé pokračovat?" řekne James. "Myslím potom. Pokud budou souhlasit se spoluprácí s Murtaghem?"
(10:42) Morigan: "Kdyby souhlasili?" pokrčím zamyšleně rameny. "Vlastně ani nevím. Záleží jak moc a s čím budou souhlasit. Kdyby se chtěli do celé války zapojit, nejspíš bude potřeba, aby si promluvili s Murtaghem a vytvořil se nějaký plán...bude potřeba zjistit, kolik případně čarodějů stojí na straně Boraze..." trochu se ošiju, jak pomyslím na to, co říkal Mored. "A podle toho postupovat. Myslím, že generál má nějaké plány, o těch mi ale zatím neřekl."
(10:43) Morigan: "Myslíš, že budeme hned bojovat?" zeptá se Patrick.
(10:47) Ketryn: Poslouchám vás, ale zatím se moc nezapojuji, o těhle věcech toho moc nevím.
(10:48) Ketryn: Podívám se ale na Patricka, jelikož moc nechápu, jak to myslí.
(10:48) Morigan: "Nevím, ale myslím, že asi ne..." usuzuji.
(10:49) Morigan: "Rád bych viděl tvoje panství..." řekne James. "Svoji dceru..."
(10:49) Morigan: Mlčím, protože nedokážu nic říct.
(10:50) Ketryn: Já se zatvářím smutně :-( Tohle je mi opravdu líto, že vyrůstá bez vás a že ji James ještě ani neviděl...
(10:56) Morigan: Radši už nic neříkám. Netuším, jaký má Murtagh plán a co bude potom, ani v případě, že se mi podaří čaroděje přesvědčit, ani v případě, že se mi to nepodaří.
(10:58) Ketryn: Já doufám, že se ti je podaří nějak přesvědčit. Ale zároveň mám pocit, že jestli ano, tak to bude takový malý zázrak.
(11:00) Ketryn -> Morigan: Když jsme se takhle bavili o čarodějích, tak jsem si hodně vzpomněla na Richieho. Takže mi to nakonec nedá a zkusím se uklidnit a někde v klidu na chvíli zasoustředit na pouto. Můžu?
(11:13) Morigan -> Ketryn: Jo.
(11:16) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(11:16) Ketryn -> Morigan: To není špatný :-)
(11:17) Morigan: Pak si jdeme lehnout, Margaret už tam stejně usíná.
(11:20) Morigan -> Ketryn: Takže předpokládám, že jsi to zkusila, když jsme si šli lehnout, to je největší klid.
(11:20) Morigan -> Ketryn: Richie je vzhůru, sedí u nějakého stolu a něco sepisuje. Je v nějakém pokoji, má tam rozsvícené svíčky ve svícnu a nejspíš je tam sám.
(11:23) Ketryn -> Morigan: Poznám co, to sepisuje nebo něco z jeho pocitů a nálady? Snažím se opravdu soustředit?
(11:24) Ketryn -> Morigan: Rozčiluje mě, že je tam zas sám, tudíž nejde moc poznat.
(11:34) Morigan -> Ketryn: Píše dopis a soustředí se na to. Není nijak zvlášť naštvaný nebo rozčílený a dokonce vyjímečně není ani opilý.
(11:36) Ketryn -> Morigan: Pokusím podle zařízení pokoje poznat, jestli by se mohl nacházet v Akarii nebo ve Svobodné. A pak se snažím zaměřit na jeho myšlenky ohledně toho dopisu, jestli se mi třeba nepodaří pochopit komu to píše nebo čeho se to zhruba může týkat.
(11:37) Morigan -> Ketryn: Tak to spíš vypadá na Svobodnou, nepřipadá ti to moc jako Akarie.
(11:38) Ketryn -> Morigan: A je to tam nějak líp zařízené nebo to vypadá spíš na nějakou obyčejnou krčmu?
(11:39) Morigan -> Ketryn: To ne, je to tam lépe zařízené, krčma to nejspíš není.
(11:39) Ketryn -> Morigan: (Připadá už mi to jako zázrak, že jsem ho zastihla střízlivého :-)

"Myslím, že většího tropitele nepříjemných žertů jsem v životě nepoznala...Ale je s ním čas od času sranda....."

To mě trochu zarazí. "Richieho znáte z Akarie. A zároveň nás tam měl taky tenkrát teleportovat, než se to všechno stalo a my se rozdělili," vzpomenu si, že už jsme jim o Richiem něco říkaly. Pak přemýšlím, jestli je nějak varovat, že jestli tam náhodou bude, tak se může chovat všelijak, ale nakonec mlčím, jelikož teď nevím, jak to říct.

"No a mohl by tam být i Richie." kouknu jestli jim to jméno něco řekne, jelikož Patrick ho zná z Akárie, tak by možná na to měli být připravení.

Morigan: "Nial je můj mistr. Budu ráda když tam bude. Rozhodně uvítám jakoukoliv jeho radu a názor." přiznám.

"Ano, ty bych tam viděla také moc ráda. Navíc se jim dá opravdu věřit," vzpomenu si na Mikiho a Niala s úsměvem :-). A podívám se na Morigan, jelikož vím, že Nial je pro ní ten nejdůležitější, kdo by tam měl být, o tom ale nemluvím.