Druhá strana (174 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

"Taky by tam mohli být Cedrik s Dannym. To jsou už dlouholetí přátelé, kteří drží při sobě. Patří k té skupině druhé polovině čarodějů o kterých teď mluvíme. Tedy snad vždycky, co si pamatuji. Většinou zastávají podobný názor a nebo se aspoň snaží nějak tomu vyjít vstříc. Když to řeknu nadlehčeně..." Nechce se mi o nich mluvit víc, pak by to už mohlo vést k nějakým otázkám. Snad by to takhle zaobleně mohlo stačit.

"To je pravda Mikiho moc ráda uvidím:-) A taky Nial, to je bych řekla člověk hodně podobného charakteru. Neskutečně trpělivý a vytrvalý, který dobře dokáže uklidnit rozruch:-)"

Morigan: "Pak by tam ještě mohl být Miki, to je hodný a tichý muž, je chytrý a citlivý. Toho bych viděla ráda, je to léčitel a vnímač."

"Jo to jedná, jen jsem chtěla naznačit, že se spíš připojí na stranu Christiana než na druhou, pokud se zrovna v poslední době nějak neshodli:-)
Kouknu na Kat jestli chce mluvit i o našich lepší přátelích.

"Já bych řekla, že Rawena jedná spíš sama za sebe a dělá to, co se jí zrovna hodí...je inteligentní a může být dost nebezpečná."

Povídání o čarodějích mi pozvedne náladu. těším se tam docela hodně. Vidět zase ty co už dloouho ne, i když ne všechny mám rád, ale bude to zase příjemná změna. Tak se pak když tak přidám do popisu někoho dalšího.
"Hodně blízko ke Christianovi má Tristan, řekla, bych že je to taky docela dobrý čaroděj a taky umí jednat dost podle a udělá to co Christian řekne,co jsme ho naposledy viděly byl s ním jedna ruka... Pak je tu Ravena, to je čarodějka, která ráda manipuluje s muži řekla bych. A je zvyklá že se spousta věcí dělá podle ní. A patří taky k těm kteří se kloní ke Christianovi." Kouknu jestli souhlasíte.

(17:56) Margare-tka: No já jsem tady na nervy z toho, že je mi tam blbě. Protože to nikdy tam neznačí nic dobrého, ani spát jsem nemohla jak jsem na to myslela. A tam už jsem taky značně nervozní....
(17:58) Morigan: No na teleport to pořád nevypadá, neboj se :-)
(17:59) Margare-tka: No už se neobávám toho zdál se mi fakt blběj sen a jsem z něj dneska docela nervozní....
(17:59) Morigan: Jsme rády, že tam máme Jamese s Patrickem, družina se postará o své povinnosti a je dobře sehraná, takže si v podstatě nemáme na co stěžovat a žádné nebezpečí jsme cestou také nepotkali.
(18:01) Morigan: Když tě bolí hlava hodně, nabídnu ti, že ti zkusím pomoct magií.
(18:03) Margare-tka: Vidíš už jsem si tak odvykla, že magii moc nepoužíváš, tak mě to nernapadlo:-) Za to jsem moc vděčná a doufám, že to pomůže.
(18:03) Morigan: První pokus nic moc, druhý ti částečně uleví.
(18:04) Margare-tka: "Mor a necítíš ze mě nic divného??"
(18:04) Margare-tka: Zeptám se tě po to co jsi to zkoušela.
(18:05) Morigan: "Divného? Ne, proč?" nechápu.
(18:08) Margare-tka: "No teď tady asi úplně není vhodná situace to řešit." šeptnu, kouknu se okolo. "Mohly bychom si odskočit?"
(18:22) Morigan: "Odskočit??" kouknu na tebe a usoudím, že se to s tebou zhoršuje.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(18:33) Ketryn: Jsem z Margaretiných otázek zmatená...
(18:39) Morigan: Já taky, ale myslím si jen, že je jí ještě hůř, což mě nepotěší. "U Christiana tě z toho dostanou, ať je tam kdo je tam. Hlavně budeš v teple a to samo o sobě pomůže, myslím si, že to nebude nic hrozného."
(18:43) Ketryn: "Taky si myslím. Chtělo by to hlavně postel, teplý čaj a nějaké bylinky..." vzdychnu. Máme nějaký předpoklad, jak dlouho by nám to tam mělo trvat?
(18:49) Morigan: Na začátku jsem odhadovala týden cesty, ale je to jen hrubý odhad. Spíš to může být víc. Zatím jsme čtvrtý den na cestě.
(18:51) Ketryn: Tak doufám, že se Margaretin stav začne zlepšovat nebo se aspoň nebude nějak moc zhoršovat, než tam dojedeme...
(18:56) Morigan: Taky doufám. Snažím se o ní starat a když to jde, tak pomoci magií.
(18:57) Morigan: "Přistihla jsem se, že se do té věže těším," řeknu jednou večer u jídla. "Do tepla a pohodlí."
(18:57) Morigan: "Mohli byste nám něco o čarodějích povyprávět," navrhne Patrick. "O některých, abychom byli připraveni," usměje se.
(18:58) Ketryn: "Jo, tak to se taky těším," souhlasím. "Jen se trochu obávám, kdo tam bude a nebude a jak budeme přijati..."
(18:59) Ketryn: Podívám se po tobě a přemýšlím, jestli bych ho přeci jen neměla raději předem před Richiem varovat, kdyby tam byl...A pak si vzpomenu na další jako je Rawena, Veronika a další protiváci...
(19:01) Ketryn: (Dávám na Margaret pozor, jestli je stále schopná jet sama na koni.)
(19:04) Ketryn: "No dost čarodějů je povýšených, hrdých a pyšných a není radno se s nimi pouštět do nějakého konfliktu. Nejsou takoví všichni, ale určitě byste s tím měli počítat."
(19:10) Ketryn: "Christian je hodně chytrý, umí mluvit a vyjednávat, je chladnokrevný, ale dokáže být i šlechetný, ale pouze pokud je to součástí jeho cíle. Je hodně silný a vychytralý a pokud si něco usmyslí, tak je ochotný jít za tím za každou cenu," shrnu Christiana do pár vět.
(19:12) Ketryn: "Často kolem něho krouží Veronica, která nějak moc chytrá není, ale umí být opravdu protivná, povýšená a pomstychtivá."
(19:18) Ketryn: "Já doufám, že by tam mohla být Lara. Ta je sice trochu výstřední, ale je milá, hodná a na nic si nehraje," usměji se. "Je s ní sranda a rozhodně se jí dá věřit."
(19:23) Morigan: Nechám tedy charakteristiky zatím na Katryn.
(19:25) Morigan: "Nevíme, kdo tam bude či nebude, může nás to i dost překvapit," doplním. "Ale pokud někdo, tak Christian, je to jeho věž."
(19:26) Morigan: "Skoro všichni se znáte, že? Myslím čarodějové..." napadne Patricka.
(19:27) Morigan: "Všichni ne, jen někteří máme společné zážitky, přece jen byly války, do kterých jsme byli všichni zapletení...a povahy čarodějů občas vytváří spletité vztahy," vzdychnu si a vztahuji to i na sebe.
(19:28) Morigan: James chápavě pokýve hlavou. "Christiana moc rády nemáte, že?" odhaduje.
(19:28) Morigan: "Ehm..." odkašlu si.
(19:29) Ketryn: To si s tebou vyměním pohled.
(19:35) Ketryn: "No...několikrát jsme byli svědky toho, jaké to je, když si jde za svým cílem. Působí, jako by veškeré city a jakýkoli soucit, co v sobě možná někdy měl, ztratil, když zemřel jeho bratr Damian."
(19:38) Morigan: "Čekám od něj cokoliv a několikrát v životě ukázal, jaký umí být. Nemá soucit, i když to tak na první pohled třeba nepůsobí. Damian byl jeho lepší polovina."
(19:46) Ketryn: Jo, to sedí...

Nedivím se, mám úplnou chuť zůstat ležet ve stanu celý den. Ale taky vstanu když tě vidím a jdu si zase po sv každodenní práci.

Dost špatně se nám usíná, hlavu plnou myšlenek o Magii krve a Derekovi, což není ani trochu pozitivní myšlení.
Spíme přerušovaně a špatně a probuzení do šedivého, mlhavého a mrazivého rána není o nic lepší.
Na rozcvičku se musím hodně nutit...

(21:36) Morigan: Jdeme tedy v doprovodu lorda Gordona. "Kde jste byly tak pozdě?" zajímá se Gordon.
(21:36) Morigan: "Nemusíte nás vyslýchat."
(21:37) Morigan: "Jen společensky konverzuji," odvětí. "Rudá korouhev..." zamyslí se.
(21:38) Margare-tka: No to je fakt šťoura.
(21:38) Ketryn: Je fakt na zabití.
21:40) Morigan: "Už vám někdo řekl, že jste sympatičtější, když nekonverzujete?"
(21:42) Morigan: Dojdeme před náš stan. "A už vám někdo řekl, že nám tu budete scházet, až budete na té své misi?" dvorně mi políbí ruku. "Dobrou noc, lady Morigan. Dobrou noc, dámy," skloní hlavu a ztratí se ve tmě.
(21:43) Morigan: Vejdu do stanu. "To snad fakt není pravda!" řeknu si pro sebe.
(21:45) Ketryn: "Nemám slov..." jdu hned za tebou.
(21:50) Morigan: Jdu se uchystat ke spánku, ale asi padesátkrát si vzdychnu, než si ustelu a lehnu si.
(21:52) Margare-tka: "No tak už bychom si na něj mohly zvyknout...ale myslím, že on nám chybět nebude, jelikož takových šťourlů tam bude.:-)"
(21:53) Ketryn: Taky se chystám ke spaní. A taky mi je z toho všeho na vzdychání.
(21:53) Margare-tka: "Nemyslela jsem, že by s tou černou magií měl něco společníého Morgolith. Myslela jsem, že by Derek byl schopen něco posniknout sám."
(21:54) Margare-tka: A u tohho se chystám do potele a zaplétám vasy a dělám svou rutinu.-)
21:54) Morigan: "Moc nechápu, na co se vlastně ptáš, Margaret," přiznám.
22:00) Margare-tka: "No chtěla jsem se zeptat na to jestli by byl Derek schopný používat magii krve, když už je Morgolith mtví."
22:01) Morigan: "To já přece nevím! Myslela jsem, že se s tou magií už nikdy nesetkám..."
(22:32) Margare-tka: "No ale jen proto, že sis myslela, že By to Derek znovu neuděla... ne? Ale jestli po té konjunkci se stalo to co stalo, tak se možná k tomu uchýlil. Je to teda děsivý, ale možný možná ano. "
(22:33) Margare-tka: "A taky jsem vlastně chtěla, že kdybychom měly nějaký důkaz, že tam je nějak ne dobrovolně vězněný čaroděj a nebo čarodějka, tak by možná Christian byl pro se připojit k Murtaghovi."
(22:49) Morigan: "Technicky vzato není vůbec důvod, proč by byla Derekovo provozování Magie krve závislé na Morgolithově životě. Sice o té magii pořád víme málo, ale tohle je si myslím podobné naší, je to jen vztah učedník-mistr," zamyslím se, i když se mi vůbec nechce. "A co by udělal nebo neudělal Christian, to se radši neodvažuji určovat, ledaže by Boraz lovil čaroděje po skupinách..."
(22:56) Margare-tka: "No leda tak, asociovalo mi to, jak se lovili čarodějové dřív."
23:05) Morigan: "Derek je teď opravdu schopný všeho."
23:22) Morigan: "Ale jestli si náhodou ještě budeme muset poradit s Magií krve...tak to jsme docela v koncích. Ale snažím se utěšovat tím, že to zatím vůbec nic neznamená kromě pár nejasných tušení a snů."
23:24) Margare-tka: "Jo to nic neznamená, myslím, že víc se dozvíme až dorazíme do věže o to víc bychom tam měli být dřív."
23:24) Margare-tka: "Ani si to nedovedu představit a ani nechci."
(23:24) Morigan: "Neboj, už pojedeme, čekáme jen na rozkaz. Měl by přijít během několika dní, tím jsem si jistá."
(23:41) Margare-tka: "No z jedné strany se těším až pojedeme, ale z druhé se bojím co všechno se dozvíme."

(19:21) Morigan: "To ne," přizná Mored a uhne pohledem opět k Rogerovi. "Ale víš dobře sama, že neexistuje na světě jen Svobodná magie..."
(19:22) Morigan: "To jistě vím, ale mnoho těch ostatních není použitelných ve válce tak, jak by mohl Boraz potřebovat a neumím si představit, že by..."
(19:22) Morigan: "A co Magie krve?" přeruší mě Roger.
(19:25) Morigan: "...Co? No jistě, ale...ta už skončila...není...nejde..." zakoktám se a pak na ně vyvalím oči, jako bych si na něco vzpomněla, nebo si něco uvědomila.
(19:28) Morigan: Mored odstrčí svůj pohár a nakloní se ke mě přes stůl. "Necítila jsi za celou tu dobu NĚCO? Během bitvy nebo kdykoliv jindy? Poznala bys to? Morgolith je mrtvý, i ty jsi ho zabila, ale přece jen...přece jen..."
(19:29) Morigan: "Já...ne, tak jak to říkáš, ne," potřesu hlavou. "Vy snad ano?!"
(19:29) Ketryn: Já jsem z toho dost vyvedená z míry. "Vy něco cítíte ohledně Magie krve cítíte, že ano?!" neudržím se
(19:31) Morigan: "Nemůžu to takhle říct," namítne Mored, zatímco Roger vyprázdní svůj pohár. "Ani jeden z nás není čaroděj a co se týkalo magie, kterou jsme kdysi snad nějak měli, pocházela jen od...od Morgolitha. A ten je mrtvý. Ale máme oba divné sny...divné pocity..."
(19:32) Ketryn: Podívám se po tobě.
(19:35) Ketryn: "Jaké sny a pocity...?" zeptám se a vzpomínám, co vím z těch svých snů
(19:38) Morigan: "Nedá se to moc popsat," přizná Roger. "Jsou to jen pocity...podobné, jaké jsme kdysi měli, když jsme byli...Vyvolení."
(19:38) Morigan: Vypadám poněkud zděšeně. "Proč by se něco takového dělo??"
(19:40) Ketryn: "Co...co když Derek používá Magii krve...?" napadne mě zaskočeně.
(19:40) Morigan: "Jsou jen slabší, jsou to spíš útržky, ale..."
(19:41) Ketryn: "A zhoršuje se to nebo nějak sílí?"
(19:41) Morigan: "To asi ne."
(19:42) Morigan: "Derek...by toho byl schopný," vypravím ze sebe přiškrceně, skoro to ani nemohu říct. "On...je teď schopný všeho."
(19:47) Ketryn: Jsem z té myšlenky dost zděšená. "On...zná ji, poslední dobou mu úplně hráblo...a nevypadá, že by byl po té konjunkci nějak oslabený...to by to mohlo vysvětlovat, ale vůbec se mi tomu nechce věřit..." řeknu slabým hlasem.
(19:48) Morigan: "Po tom všem by toho byl schopný??" nechápe Roger.
(19:50) Morigan: "On...já...můžu za to já..." dostanu ze sebe.
(19:52) Morigan: "Je teď nejspíš schopný opravdu všeho, i Magie krve. Žádný důkaz ale nemám..."
(19:54) Morigan: "Ale i kdyby to tak bylo," přeruší mě Mored. "Jemu jsme nikdy nebyli ničím vázaní, ty naše pocity...sny...vážou se na Morgolitha, na naše pouto k němu, které jsme měli...s Derekem to i tak smysl nedává. Chtěl jsem, abys to věděla a dávala si pozor."
(19:55) Ketryn: "Nemohlo by to mít souvislost s tím, že byl jeho učedník...?"
(20:05) Morigan: "Možná, já nevím," rozhodím bezradně ruce. "Ale vědomě to určitě nedělá, neví o vás a...celé je to divné, možná se to děje nějak nevědomky..."
(20:10) Margare-tka: Já jsem to říkala, že by mohl používat magii krve......
(20:11) Margare-tka: Tvářím se souhlasně a zároveň zděšeně. Přece jenom to byly jen doměnky.
(20:20) Ketryn: Zaraženě mlčím a přemýšlím, jestli by něco takového opravdu bylo možné...
(20:21) Margare-tka: V téhle době je možné všechno.
(20:27) Morigan: "Chtěli jsme jen, abys to věděla."
(20:28) Morigan: "Děkuji," obrátím se k Moredovi. "Opravdu. Kdyby se dělo něco dalšího, nebo horšího...můžete mi napsat."
(20:28) Morigan: "Jistě, určitě. Dávej si pozor, velký pozor."
(20:38) Ketryn: Mám pocit, že se mi podvědomě vůbec nebude chtít odejít...
(20:41) Morigan: "Možná se chystá něco mnohem horšího, než čekáme...možná to nebude jen obyčejná válka," řekne Mored.
(20:42) Ketryn: Ta představa mě tedy dost děsí :-/
(20:43) Morigan: Vypadám zdrceně a unaveně. "Já vím..."

(17:43) Morigan: Oba se uvítají potěšeně a trochu rozpačitě s Margaret a pak nás vyzvou, abychom se posadily. Mají ve stanu teplo, možná až moc. Nechám si od Moreda sundat plášť a Roger udělá totéž s vašimi. Mored mezitím nalévá víno do pohárů. Jsem dost napjatá.
(17:45) Ketryn: Nechám si tedy sundat plášť a pak se posadím. Napjatá jsem taky dost.
(17:50) Morigan: "Co se stalo?" nevydržím to a obrátím se na ně (na Moreda).
(17:50) Morigan: "Nic se nestalo...vlastně," zvedne Mored ruku v utěšujícím gestu.
(17:51) Morigan: "Jen...zúčastnila ses už nějakých bitev? Myslím s touhle armádou?" zeptá se místo toho on mě.
(17:51) Morigan: "Samozřejmě! Proč myslíš, že jsem lady??"
(17:51) Morigan: "Jako čarodějka?"
(17:53) Ketryn: Dívám se po nich mírně zmateně.
(17:53) Morigan: "No...to jen několikrát. Chvíli trvalo, než jsem to přiznala."
(17:57) Margare-tka: Tak zatím poslouchám anepletu se vám do toho.
(18:00) Morigan: "Boraz má taky čaroděje," vstoupí do toho poněkud netrpělivě Roger.
(18:01) Margare-tka: Tak to mě to ještě víc zaujme, třeba někoho poznali. Vždyť je taky znali.
(18:02) Morigan: "To já vím," řeknu hořce. "Je to Derek."
(18:09) Ketryn: Při pomyšlení na Dereka po mně přeběhne mráz.
(18:13) Morigan: Vypadají, že se jim trochu ulevilo, že to vím a nejsou to oni, kdo mi to musí sdělovat. O to víc jsou ale zvědaví, co v tom vlastně je.
(18:14) Morigan: "Ale...jak to?" zeptá se Mored a svírá svůj pohár v ruce. "Je přece na druhé straně a ty a Derek..."
(18:22) Ketryn: To je celkem komplikované na vysvětlení...
(18:23) Morigan: "Ehm...to je asi na dlouho. Ale Derek je tak nějak na druhé straně...tak to prostě je," řeknu.
(18:24) Morigan: "Budete stát proti sobě? V bitevním poli...?!"
(18:24) Morigan: "Co mám dělat?!" vstanu prudce. "Taky se mi to nelíbí, o to víc, že proti němu nemám šanci, což se snažím před generálem a ostatními prakticky tajit, ale je to tak!"
(18:25) Morigan: "A ty jsi úplně sama? Nemá generál v záloze další čaroděje?" nechápe Roger.
(18:25) Morigan: "Zatím ne, proto mě vysílá za čaroději, myslí si, že to změním," přijde mi to směšné.
(18:27) Morigan: "Doufám, že to samé nedělá i Boraz," napadne mě vzápětí.
(18:30) Ketryn: "Tak Dereka jako vyslance si tedy nedokážu představit už vůbec..." už jen ta představa mě ironicky pobaví. "Pokud tedy nemá Boraz ještě další čaroděj, skrz které by mohl jednat. A taky je tu pořád otázka, co se stalo s Estellou..."
(18:30) Morigan: "Na to myslím často," přiznám smutně.
(18:41) Ketryn: "Vy jste na něho tedy v bitvě narazili?" zeptám se. "A můžete nějak vycítit magii nebo zůstalo vám něco z toho, kdy jste byli Vyvolení...?" dodám opatrně.
(18:46) Morigan: "Ano, viděli jsme ho," přikývne Roger.
(18:46) Morigan: "Bylo to trochu nečekané," přizná.
(18:52) Morigan: "On o tobě ví?" zajímá Moreda.
(18:52) Morigan: "Ano, ví. Bylo to pro něj taky překvapení, ale nemyslím si, že by se něčeho obával. Moje magie stojí po Konjunkci za houby..."
(18:53) Morigan: "A jeho?"
(18:53) Morigan: "Nevím, ale nezdá se mi..."
(18:53) Morigan: "Co když si Boraz opravdu bude hledat jiné cesty...?" řekne opatrně Mored a podívá se po Rogerovi.
(18:53) Morigan: "Jak to myslíš?"
(18:55) Ketryn: Taky se dívám, jak to myslí?¨
(18:55) Morigan: "Dobrovolná spolupráce čarodějů přece není jediný způsob jak získat na svou stranu magii."
(18:56) Morigan: "To není," souhlasím. "Může se pokusit nějaké čaroděje zotročit, možná už to i udělal, ale důkaz nemáme. Derek je tam určitě dobrovolně, tím jsem si jistá a o nikom jiném nevím, vy snad ano?"

(20:05) Morigan: Jak jsem už říkala, zjišťujeme s Kat, že to není žádná sranda být v táboře, kde je Mored s Rogerem a zároveň naši muži. Pro mě už to nebylo jednoduché předtím, natož teď. Samozřejmě něco už prosáklo na veřejnost a nejspíš i malinko překrouceně.
(20:08) Ketryn: No já mám z toho nervy dost pocuchané...kort když je potkáme z blízka. Snažím se před Patrickem chovat aspoň trochu normálně, ale je to opravdu těžké. Už by to opravdu chtělo, abychom odjeli...Navíc, jestli začnou být nějaké překroucené drby.
(20:15) Morigan: Nedivila bych se, kdyby začaly, po tom našem slavném uvítání...
(20:17) Margare-tka: No to začnou to je skoro jistý..... řekla bych.
(20:26) Margare-tka: Za chvilku bude mít Lady Morigan několik manželů....
(20:54) Margare-tka: Asi počítám dny do odjezdu. Večer pokud jsme tam jsem s vámi, jinak trávím hodně času v kuchyni a v lazaretu. a dělám tam co se dá.
(20:55) Margare-tka: A klidně pokud budete chtít tak můžeme udělat ještě nějak volný stan a to třeba kolem oběda. A pak klidně večer, pokud to půjde.
(21:01) Ketryn: No můžeme to když tak nějak vymyslet, když to půjde :-) I když myslím, že přes den moc času není.
(21:03) Morigan: Uběhnou asi tři dny od jejich příjezdu, ale nezdá se, že by se to začalo zlepšovat. I ke Christopherovi se cosi doneslo a je na něm vidět, když se potkáme, že by se mě na to rád zeptal, ale kvůli Jamesovi to nechce riskovat.
(21:04) Ketryn: Myslím, že za ty tři dny jsem docela vycukaná,,,a moje citové rozpoložení se zhoršuje, místo aby se zlepšovalo.
(21:05) Morigan: Ten třetí den, večer, sedíme spolu ve stanu už po večeři a nalily jsme si víno. Kluci tam s námi nejsou, protože teď mívá Zlatá korouhev hlídky často a oni skoro vždy někde stráží.
(21:08) Ketryn: Víno je asi jediná věc, která mě aspoň trošku uklidňuje.
(21:09) Margare-tka: "Když se prostě jednou vykašleš na stáje a nebo lazbenu, tak by jsi mohla mít dopoledne po rozcvičce volno a Patrick třeba taky. a mor odpoledne a bude."
(21:09) Morigan: "Lady Morigan, mám pro vás vzkaz," ozve se tlumeně před naším stanem. Nejsme v ložnici, tak to dobře slyšíme. Vyzvu ho, aby šel dovnitř a jdu si vzkaz převzít. Je to cizí voják, kterého neznáme.
(21:09) Margare-tka: "Třeba by to pomohlo být v klidu o samotě."
(21:10) Margare-tka: Tak to zmlknu....
(21:10) Ketryn: Koukám po tobě zvědavě.
(21:11) Morigan: No, když vidím, že má na rukávu červený proužek, tak je mi to asi jasné...
(21:11) Morigan: "Děkuji," řeknu mu stroze.
(21:11) Morigan: "Mám vyčkat na odpověď," sdělí mi stejně stroze.
(21:12) Ketryn: (Já nemyslela svůj čas :-) ten si samozřejmě dělám podle toho, jak má volno Patrick)
(21:13) Ketryn: Naprázdno polknu, když si všimnu toho proužku. Nespouštím z tebe oči.
(21:14) Morigan: "No...dobře," otevřu dopis a malou chvilku čtu. Pak to podám Katryn.
(21:14) Ketryn: Tak si ho hned přečtu.
(21:16) Morigan: "Drahá Morigan, potřebovali bychom s tebou mluvit, pokud by ti nevadilo přijít za námi. Posel vás tam dovede. Jde o důležitou věc, kterou bys měla vědět. Mored a Roger." stojí v dopise.
(21:17) Margare-tka: No tak to na vás kouknu vážně a tázavě. To je výzva..
(21:18) Ketryn: Podívám se po tobě překvapeně. Věřím, že jde opravdu o něco důležitého.

(20:04) Ketryn: "Co?" nechápu?
(20:11) Margare-tka: !No s tou černou."
(20:14) Ketryn: "Detaily vynecháme. Budu se to snažit říct nějak jednoduše, aby to byla pravda a zároveň, aby to bylo nějak pochopitelné. Takže třeba to, kdo Roger ve skutečnosti je, jaksi vynechám a tak."
Systém: Pomocný PJ Morigan přichází do místnosti.
(20:37) Margare-tka: "Tak bych asi taky vynechala....když se to vlastně vezme, tak ono těch zásadnách věci vlastně moc není... takže tak složité nebude."
(20:45) Morigan: "Asi ne...ani nevím, jestli si na to všechno dokážu jen tak vzpomenout..."
(20:50) Margare-tka: "Ťo nemůže dopadnout jinak než dobře, vždyť je to fakt už hodně dlouho.".
(21:00) Ketryn: "Jo, nějak se to snad zvládne.."
(21:26) Morigan: Počkáme tedy do večera. (Nejspíš si ještě někam odskočím, ale snažím se moc nepracovat). Pak se sejdeme všichni na večeři a řeknu Jamesovi, že bych si s ním chtěla promluvit v soukromí.
(21:28) Ketryn: Já taky navrhnu Patrickovi, jestli by si nechtěl někde v klidu promluvit?
(21:29) Margare-tka: Když tak půjdu večer pracovat do kuchaně, aby jste měli volný stan.
(21:30) Morigan: "Tak jestli je Margaret tak hodná, klidně jděte do stanu, my se půjdeme projít..." navrhnu.
(21:32) Margare-tka: "No tak já jdu."
(21:32) Ketryn: "Dobře, děkujume," usměji se se na Margaret i na vás.
(21:38) Margare-tka: Jdu tedy pracovat do kuchyně bude to příjemně strávený večer bez alkoholu:-D Aspoň něco pro sebe udělám...
(21:40) Ketryn -> Morigan: Pak tedy jdeme k nám do stanu. Naliji nám víno a posadím se Patrickovi na klín. "Já...chtěla bych si to všechno vyříkat, aby to, co se dneska stalo, mezi námi nějak nebylo..." začnu mírně rozpačitě. "Chtěla bych ti říct pravdu a nějak ti to vše vysvětlit, jen nějak nevím, kde začít...."
(21:50) Morigan: "No třeba někde na začátku," navrhne.
(21:52) Ketryn -> Morigan: Nemluví se mi to o tom lehko, ale nějak se snažím to dát smysluplně dohromady: "Jak už jsme říkaly, poznali
(21:53) Ketryn -> Morigan: "Jak už jsme říkaly, poznaly jsme je, když probíhala válka s Černou armádou. Co ale nějak nezaznělo je, že byli vysoce postavenými důstojníky v Černé armádě, čili naši nepřátelé..."
(21:57) Ketryn -> Morigan: "My, myslím sebe, Morigan a Margaret, jsme jednou zůstaly uvězněni v poušti, kde nic nebylo kromě jednoho Černého tábora. Abychom vůbec přežily, vymyslely jsem plán a vydávaly se za vojáky Černé armády...Tak jsme se vlastně nechtěně ale nutně naverbovaly, ale dostat se ven už tak lehké nebylo."
(22:02) Morigan -> Ketryn: "To už tak v armádě bývá..." dodá udiveně a pokouší se to vstřebávat.
(22:03) Margare-tka: ...
(22:03) Ketryn -> Morigan: "A tam jsme se s nimi tedy seznámili. Nejdříve jsme chtěly získat nějaké informace, tak jsme se staly jejich milenkami...Postupem času se náš vztah ale prohloubil a mně začalo na Rogerovi opravdu záležet. Celé to bylo dost složité, ale časem se dozvěděli, kdo doopravdy jsme a pomohli nám utéct....a pomohli nám pak znovu, když jsme se dostaly do zajetí. V průběhu války jsme se tedy setkali ještě několikrát."
(22:10) Morigan -> Ketryn: "Nestačím se divit..." přizná.
(22:10) Morigan -> Ketryn: "A potom? Jak to skončilo?"
(22:14) Ketryn -> Morigan: "Ke konci války se změnilo hodně věcí a oni pochopili, že stojí na špatné straně...a začali pomáhat naší armádě. Pak válka skončila a my vůbec nevěděly, co se s nimi stalo. Navíc jsme měly spoustu jiných starostí. Ale jednou jsem na ně náhodou narazili v Irlocku...záhy jsme ale zjistily, že si ze svého minulého života nic nepamatují a my jsme úplně cizí. Nemělo cenu se to snažit nějak změnit, tak jsme se rozhodli odejít, až jsme skončily v Akarii. To byl konec příběhu...Až tedy do teď, kdy se jim oběma ztracená paměť vrátila díky konjunkci, která nějak eliminovala působení magie, která tu ztrátu paměti způsobila,"dokončím. "Celé se to ale stalo opravdu dost dávno...Jen to teď bylo prostě hodně překvapující."
(22:15) Morigan -> Ketryn: "To je tedy...docela silný příběh," uzná.
(22:17) Ketryn -> Morigan: "Je to složité...proto jsem nějak nevěděly, co vám k tomu hned říct..." řeknu omluvně.
(22:20) Ketryn -> Morigan: Jsem ráda, že jsem to zvládla celé nějak říct, i když mi z toho úplně lehko nebylo...
(22:23) Margare-tka: ..
(22:27) Morigan -> Ketryn: "Byla v tom láska?" zeptá se upřímně.
(22:31) Ketryn -> Morigan: Tím mě zaskočí. "Ano, byla..." přiznám pak. "I když můj vztah s Rogerem byl vždycky komplikovaný a nikdy jsme spolu doopravdy nemohli být."
(22:33) Morigan -> Ketryn: "Nemůžu říct, že by mě to těšilo, protože je jasné, že on tě miluje pořád...ta ztráta a znovunalezení paměti v tom určitě hraje svou roli...ale jsem ráda, že jsi ke mě opravdu upřímná."
(22:36) Margare-tka: ...
(22:38) Ketryn -> Morigan: Pokusím se o úsměv :-) "Jsem ráda, že jsem ti to mohla říct a že to nějak vezmeš. Chápu, že z toho, co se dneska stalo, nejsi zrovna nadšený, ale za pár dní odjedou a my pojedeme k čarodějům, tak se naše cesty zas rozejdou."
(22:39) Ketryn -> Morigan: I když v hloubi duše nechci, aby Roger zas zmizel...To si ale nechci připustit ani sama sobě.
(22:42) Ketryn -> Morigan: To, jak jsem podle Patricka "upřímná", mně docela zabolí, jelikož si uvědomím, kolik je dalších věcí, které mu tajím a které mu nikdy nebudu moct říct.
(22:44) Morigan -> Ketryn: "Taky to tak beru, pojedeme pryč..." snaží se být optimista. "Budou jiné starosti," usměje se.
(22:45) Ketryn -> Morigan: Mimo jiné to, že Rogera taky stále miluji...Ale na to si zakazuji sama sobě jen pomyslet.
(22:46) Ketryn -> Morigan: "Ano, to rozhodně budou...u čarodějů určitě," :-)

(21:09) Ketryn -> Morigan: Vzpomenu si na ty Rogerovy noční můry a chtěla bych se na to zeptat, ale na poslední chvíli to raději zavrhnu, abych je nějak nerozhodilo. Navíc to, jak o tom vím, je dost divné.
(21:25) Morigan -> Ketryn: "Proč jste vlastně tady?" napadne mě.
(21:26) Ketryn -> Morigan: Na to jsem úplně zapomněla. Ale taky mě to zajímá!
(21:27) Morigan -> Ketryn: "Naše korouhev má na starosti obhlídku území mezi tábory, děláme si tady přestávku," odpoví Mored.
(21:39) Morigan -> Ketryn: "Zdržíte se dlouho?" zeptám se.
(21:39) Morigan -> Ketryn: "To říkáš s obavou, nebo s nadějí?" pousměje se Roger.
(21:45) Ketryn -> Morigan: Podívám se po tobě, co odpovíš. Samu za sebe by mě zajímalo, co vlastně chci.
(21:49) Morigan -> Ketryn: "To se ptám prostě fakticky," pousměju se taky.
(21:54) Morigan -> Ketryn: "Pár dní, nejspíš," odpoví Mored. "Vaši manželé slouží v jaké korouhvi?"
(21:54) Morigan -> Ketryn: "Ve Zlaté, pod lordem Gordonem."
(22:04) Ketryn -> Morigan: "My máme také nějak odjíždět," vzpomenu si. "Na vyslaneckou misi k čarodějům..."
(22:07) Morigan -> Ketryn: "Takže jsi oficiální čarodějka lorda Murtagha?" chytne se toho hned Mored.
(22:12) Morigan -> Ketryn: "No...vlastně ano. Už ano. Připadl mi úkol naverbovat další čaroděje..." řeknu nenadšeně. Podívají se po sobě s Rogerem.

(19:39) Morigan -> Ketryn: "Co je zač...tvůj muž?" zeptá se Mored.
(19:40) Morigan -> Ketryn: "Voják...zrovna teď," odpovím. "Býval to akarijský šlechtic..."
(19:42) Morigan -> Ketryn: "A tvůj?" přidá se Roger, podívá se na tebe a jeho ruka stiskne tvoji.
(19:50) Ketryn -> Morigan: "Můj taky tak...jsou blízkými přáteli," odpovím. Mám pocit, jako by mě jeho dotek pálil a mrazil zároveň.
(20:01) Morigan -> Ketryn: "Proč jste vlastně nezůstali v Akarii, tady teď není o co stát...už nějakou dobu," konstatuje Mored.
(20:05) Ketryn -> Morigan: Podívám se po tobě. Opravdu nevím, co bychom na tohle měly odpovědět.
(20:07) Morigan -> Ketryn: "Pokud vím, určitě je to tam lepší než teď," řeknu souhlasně. "Ale...my jsme si jaksi dokázali udělat veselo i v Akarii. Už se tam nesmíme ukázat, i když já jsem si i tam zanechala blízké lidi..."
(20:09) Morigan -> Ketryn: "Provedli jste něco strašného?" řekne Mored, jako by tomu nevěřil.
(20:11) Morigan -> Ketryn: "James byl člen odboje proti králi a nakonec byl souzen za velezradu...Patrick za napomáhání...a i já nakonec za velezradu. Raději se na detaily neptej," řeknu a vím, že nebude. "Ale už to pro nás bohužel není místo k žití. Možná teoreticky kdesi na venkově by to šlo, snad až nebude zbytí, možná se k tomu nakonec uchýlíme."
(20:16) Ketryn -> Morigan: Trochu mě překvapí, že jsi řekla takhle pravdu. Ale nevadí mi to, je to jednodušší, než si něco vymýšlet. A jim stejně nechci lhát.
(20:30) Morigan -> Ketryn: Zjišťuji, že je to docela osvobozující.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(20:38) Ketryn -> Morigan: To ano, všem musí pořád říkat polopravdu, tak je příjemné teď pro jednou nelhat.
(20:46) Morigan -> Ketryn: Nedá se říct, že by je to nepřekvapilo, ale ne zase nijak moc. "Nejspíš jste žily dobrodružnější život, než my," řekne Roger.
(20:51) Ketryn -> Morigan: "No, někdy se to trochu vymklo kontrole," pokusím se o úsměv. "Když už to začínalo vypadat, že bychom se mohli trochu usadit, tak přišla konjukce a válka."

Katryn: Pak nějakou dobu mlčím. Taky mi je to líto, a nechci, aby z toho měli nějaké výčitky.
(11:12) Morigan -> Ketryn: Já taky. Pak se natáhnu a vezmu Moreda za ruku.
(11:16) Ketryn -> Morigan: Tím mě překvapíš. Já se tomu celou dobu bráním a ty teď uděláš tohle!
(11:17) Ketryn -> Morigan: Začíná toho na mě být nějak moc a ze všech těch pocitů se asi zblázním.
(11:18) Morigan -> Ketryn: No nic jiného nedělám, ani on, jen se držíme za ruce.
(11:19) Ketryn -> Morigan: Pak to samozřejmě nevydržím a neovládnu svou touhu se Rogera aspoň dotknout a položím svou ruku na jeho. Odhodlávám se, že řeknu, proč vlastně vznikla ta rvačka, ale vůbec se mi nechce kazit tahle chvíle.
(12:37) Ketryn -> Morigan: Po dlouhé době mlčení se odhodlám, že to nějak řeknu, stejně se to budou muset nějak dozvědět. Podívám se na Rogera. "Je mi líto ta rvačka a že tě napadli..." řeknu a pak mám zásek.
(13:21) Morigan -> Ketryn: "Asi máš silné ochránce," ušklíbne se Mored.
(13:31) Ketryn -> Morigan: "No...spíš manžela...před dvěma lety jsme se vdaly..." vypravím ze sebe nakonec. Doufám, že nevadí, že jsem použila množné číslo, snad si to nechtěla tajit.
(13:32) Ketryn -> Morigan: Jsem ráda, že jsem to konečně řekla. Ale jsem z toho rozhozená, což mě dost rozčiluje.
(14:17) Morigan -> Ketryn: No tajit jsem to těžko mohla chtít. "Ten, kdo tě praštil první, byl můj muž," dodám tiše.
(14:18) Morigan -> Ketryn: "Asi si...umíte vybrat," řekne Mored.
(14:23) Ketryn -> Morigan: K tomu nevím, co říct, tak mlčím.
(14:25) Morigan -> Ketryn: Je zvláštní cítit se u toho vlastně tak trochu provinile.
(14:29) Ketryn -> Morigan: Jo, to je zvláštní...A štve mě to, že takové pocity mám.
(14:35) Morigan -> Ketryn: "Když o vás Vik mluvil, začali jsme si být skoro jistí, že jste to vy..."
(14:35) Morigan -> Ketryn: řekne Roger.
(14:37) Ketryn -> Morigan: "Vik o nás mluvil??" řeknu překvapeně. I když vlastně to zas tak překvapivé není, když se ho někdo tak divně a zničeho nic na ně vyptával.
(14:39) Morigan -> Ketryn: "Ano, o tobě a lady Morigan...že ses na nás vyptávala...a žes ho prosila, aby o tom s nikým nemluvil."
(14:44) Ketryn -> Morigan: "Mohlo mě napadnout, že si to nenechá pro se sebe. Byl z toho zaskočený a nějak ho moc nešlo uklidnit, že proti vám lady Morigan nic nemá. Hodně se vás zastával," usměji se.

(21:12) Morigan -> Ketryn: "Elundským čarodějem."
(21:12) Morigan -> Ketryn: "Měli jste tam přece děti...měly byste tam patřit..."
(21:20) Ketryn -> Morigan: "No...děti bohužel asi nebyl dostatečný důvod...Bylo nám řečeno a ukázáno, že o ně bude dobře postaráno. I když se z nich vlastně staly ze dne na den sirotci...Neměli jsme šanci proti tomu nějak protestovat..." když se o tom takhle po těch letech bavíme, tak stále cítím z toho všeho otupělou bolest.
(21:25) Ketryn -> Morigan: "Ale to už je dávno...nějak jsme se naučili s tím smířit."
Systém: Pomocný PJ Morigan přichází do místnosti.
(23:21) Ketryn -> Morigan: "Potom jsme začali žít nový život v Akarii a následně ve Svobodné. A pak zas začala válka a jsme tady," :-) dodám ještě, abych to uzavřela.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(23:45) Morigan -> Ketryn: "Nový život..." pousměje se Roger smutně, těžko říct, co všechno tím myslí.
(23:55) Ketryn -> Morigan: "No, ono to bylo docela komplikované a na žádném místě jsme vlastně nevydrželi delší dobu."
(23:59) Morigan: Když ke mě Mored zvedne oči, přikyvuju.
(00:00) Morigan: "Alespoň jsme teď na stejné straně válčících armád," pousměju se.
(00:02) Ketryn -> Morigan: "Když jsme zjistily, kde jste, že jste v pořádku a tak nějak spokojení, ale že si vůbec nic nepamatujete, tak jsme raději odešly...Bylo těžké se na vás dívat jen z dálky."
(00:02) Ketryn: "No, to je pravda..." souhlasím s tebou s mírným úsměvem.
(00:05) Morigan: Po tomhle Roger vypadá, že tě asi políbí znovu.
(00:09) Ketryn: Ach...Chtěla už jsem nějak říct, že jsme vdané, aby to bylo za námi, ale po tomhle pohledu ztratím řeč i odhodlání. Bože, proč se mnou musí Roger vždycky tak zacvičit?!
(00:12) Morigan: "Je mi to tak líto," řekne Mored tiše.
(00:12) Morigan: "Není to přece vina nikoho z vás!" zopakuji.
(00:13) Ketryn: "Ano, to není vaše vina,s tím se prostě nedalo nic dělat!" souhlasím.

(20:24) Morigan -> Margare-tka: Zůstaneš tam s nimi sama. Posadí se zpátky a chvíli po sobě koukají.
(20:26) Morigan -> Margare-tka: "Pane jo," prohlásí pak James, ale těžko říct, co to vlastně znamená. Podívá se na tebe.
(20:37) Margare-tka: "Co pan pane jo? ještě něco se děje?" Asi se otočí za sebe.
(20:38) Margare-tka -> Morigan: "Co pan pane jo? ještě něco se děje?" Asi se otočí za sebe.
(20:38) Margare-tka -> Morigan: otočím:-)
(20:42) Morigan -> Margare-tka: "Tobě to přijde málo?" zasměje se Patrick hořce.
(20:43) Morigan -> Margare-tka: "Možná si půjdeme znovu sednout do vězení," přidá se James s krizovou ironií.
(20:58) Margare-tka -> Morigan: "Ale prosím tě tohle se musí vyřešit. Určitě."
(21:02) Morigan -> Margare-tka: "Ty je také znáš, že?" uvědomí si James. "Ty dva, o kterých mluvily."
(21:06) Margare-tka -> Morigan: "No samozřejmě, že je znám."
(21:13) Morigan -> Margare-tka: Ty jejich blízké vztahy...byly jakého charakteru?" zajímá Jamese.
(21:29) Margare-tka -> Morigan: "Myslím, že takových informací je tu Morigan, ale neboj. My jsme je opravadu hodně dloouho neviděl
(21:30) Margare-tka -> Morigan: neviděly. Přinejmenším je to přes deset let, řekla bych."
(21:34) Morigan -> Margare-tka: Podívají se znovu po sobě a pak se oba zvednou. "No nic, tak tedy půjdeme," řekne Patrick.
(22:10) Margare-tka -> Morigan: No fajn.... co jiného bych měla dělat.

(20:16) Ketryn -> Morigan: "Jaktože...kdy...vrátila se vám paměť?!" koktám po chvíli, ale asi ani nečekám v tuhle chvíli odpověď.
(20:23) Morigan -> Ketryn: Pak jdu ještě obejmout Rogera.
(20:24) Morigan -> Ketryn: "Když přišla konjunkce, všechno se vrátilo," odpoví Mored a začne nalévat víno.
(20:27) Ketryn -> Morigan: "To je neuvěřitelné..." :-) konjunkce mě tedy vůbec nenapadla.
(20:28) Morigan -> Ketryn: "Napadlo mě to, když jsem viděla, že...že si na nás vzpomínáte. Nejspíš to byla magická ztráta paměti, co jste utrpěli, Konjunkce tomu tedy napomohla opačným způsobem," uvažuji.
(20:29) Morigan -> Ketryn: "Asi ano," přikývne Mored. Posadím se na lavici vedle něho, ale raději o kousek dál.
(20:32) Ketryn -> Morigan: Taky se posadím kus vedle Rogera a všechno to vstřebávám.
(20:32) Morigan -> Ketryn: "A jak to...probíhalo..." ptám se nejistě.
(20:33) Morigan -> Ketryn: "Bylo to poněkud zmatečné," přiznává Mored. "Zdá se, že si pamatujeme i dobu, kdy jsme měli zakalenou paměť, věděli jsme, že jsme se s vámi i několikrát setkali..."
(20:35) Ketryn -> Morigan: To mě překvapí. A vzpomenu si na Irlock a na svoje mentálství v Silberlinu.
(20:37) Morigan -> Ketryn: No hlavně ten Irlock...
(20:37) Margare-tka: "Co pan pane jo? ještě něco se děje?" Asi se otočí za sebe.
(20:38) Ketryn -> Morigan: Přemýšlím, jestli vědí, že jsme vykradli banku...To by si musel Mored pamatovat, jak jsi ho magicky srazila v trezoru. Ale rozhodí mě to.
(20:39) Ketryn -> Morigan: No i když ono by se to dalo spojit i bez toho, když jsme pak beze stopy zmizely. Podívám se po tobě.
(20:41) Morigan -> Ketryn: Možná to pro ně momentálně není tak důležité, protože se o ničem konkrétním nezmiňují.
(20:42) Ketryn -> Morigan: Tak to pustím z hlavy.
(20:44) Morigan -> Ketryn: "Nedokážu k tomu ani nic říct," řekne Roger rozrušeně. "Nepochopím, jak jsem si vás mohl NEPAMATOVAT!"
(20:44) Morigan -> Ketryn: "Nemohl jsi za to," namítnu.
(20:44) Morigan -> Ketryn: "Já vím, ale...stejně je to nepochopitelné."
(20:51) Ketryn -> Morigan: Mám chuť ho vzít za ruku, ale na poslední chvíli se naštěstí ovládnu. "Muselo to být na vás hrozně silné magické ovlivnění, když byl Morgolith zabit. A navíc to magické vyhoštění z Lúúderu..."
(20:53) Morigan -> Ketryn: "Co se stalo s vámi??" vstoupí do toho Mored. "Myslím v Lúúderu."
(21:07) Ketryn -> Morigan: "No...Lúúder byl uzavřen pro všechny, kdo nejsou z části elundi...Takže jsme byly taky vyhoštěny, nebo jak bych to nazvala, a byly jsme ihned po té závěrečné bitvě teleportovány do Svobodné..."řeknu hořce.
(21:10) Ketryn -> Morigan: Tu bílou pláň jako mezistanici jsem vynechala, jelikož nevím, jak to popsat.
(21:11) Morigan -> Ketryn: "Ale já jsem zčásti Elund!" namítne Mored.
(21:12) Morigan -> Ketryn: "Spíš to bylo tak, že byl uzavřen pro všechny, kteří tam nepatří. Tedy tak nějak nám to bylo řečeno," upřesním.
(21:12) Morigan -> Ketryn: "Řečeno kým?" nechápe Roger.