Druhá strana (179 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(19:33) Morigan: Stále se na tebe dívá shovívavě a nechá si dolít. "Skoro jsem doufal, že jsi měla i jiný důvod."
(19:39) Margare-tka: "No našlo by se víc důvodů, možná."
(19:45) Morigan -> Margare-tka: "Možná? To mě zajímá."
(19:47) Margare-tka: "Bože já se tu celou dobu snažím mluvit vážně..... a ty to během vteřinky takhle obrátíš..."
(19:51) Margare-tka: Bohužel mě napadá jen jeden...... to jsem si pěkně naběhla.
(19:52) Morigan -> Margare-tka: "Já taky mluvím vážně celou dobu," nechápe.
(19:58) Margare-tka: Tak teď to zase nechápu já.....Mě fakt jiní možnost nenapadá.
(19:59) Margare-tka: Slabomyslním.
(20:09) Margare-tka: Tak naleju ještě sobě.
(20:10) Morigan -> Margare-tka: Tak mlčíte a on tě pozoruje.
(20:16) Margare-tka: "Momentálně mě nic už smysluplného nenapadá....neuspěla jsem."
(20:26) Morigan -> Margare-tka: "Tak dobře, půjdu," zvedne se pomalu a pohárek nechá na stole.
(20:30) Margare-tka: A jak se tváří??? nechce se mi ho nechat jít...
(20:30) Morigan -> Margare-tka: Normálně, jako celou dobu.
(20:31) Margare-tka: "Počkej nechceš tu ještě chvilku zůstat, máš ještě plný pohárek."
(20:32) Margare-tka: Já si zadělávám na problém....
(20:32) Morigan -> Margare-tka: Zastaví se. "Mám tu zůstat kvůli pohárku?"
(20:33) Margare-tka: "Ne jenom kvůli pohárku."
(20:38) Margare-tka: Můžu si hodit na fialové jak na to jsme???
(20:38) Morigan -> Margare-tka: (Jo, ale po dvou pohárcích to bude trošku přizpůsobené...)
(20:39) Margare-tka: (Ale já už jsem začala v té kuchyni.)
(20:40) Morigan -> Margare-tka: (Jakože jsi popíjela v kuchyni?? Tak to jsi dobrá, to by mě nenapadlo...)
(20:41) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(20:41) Margare-tka: (Ale asi jsem to jen myslela a nenapsala....)
(20:42) Morigan -> Margare-tka: :-D Asi už začínáš být zvyklá...
(20:43) Margare-tka: Tak to se ještě napiju.....potřebovala bych to elfskévíno...
(20:50) Margare-tka: (Tak torošilnku.(
(21:03) Margare-tka: Jak mám vědět co si myslí když nic nedělá....
(21:04) Margare-tka: Tu poslední větu jsem řekla ve stoje....a podám mu ten pohárek.
(21:04) Morigan -> Margare-tka: Tak na tebe kouká poté, co jsi mu řekla, ať zůstane a pak se akorát napila. Přistoupí blíž a vezme si pohárek.
(21:05) Morigan -> Margare-tka: Napije se taky. "Nemáš s kým pít?" zeptá se pobaveně.
(21:35) Margare-tka: "Teď zrovna ne."
(21:41) Margare-tka: "Vyprávěj mi něco zajímavýho co se ti kdy stalo??"

(16:06) Morigan -> Margare-tka: "Jistě z toho i náhodou vyplynulo, proč musím udělat to, co musím. Ačkoliv je mi jasné, že jsi to nepochopila. Ale z toho si nic nedělej a buď ráda," mluví jemně. "Jsou zla, která bych nikomu nepřál a tobě už vůbec ne."
(16:12) Margare-tka -> Morigan: "Počkej počkej.... vím, že jsi bral, Damonovu proměnu jako zlo. A ano, je to zlo. A jestli jsem dobře pochopila jsem si ho z toho jistým způsobem vysvobodit, ale stal jsi se čím jsi se stal. Je to tak dobře?"
(16:12) Morigan -> Margare-tka: "To je celkem dobře. Koukám, že měl Damon velmi sdílnou náladu..."
(16:13) Margare-tka -> Morigan: A jestli jsem dobře pochopila chtěl jsi ho z toho jistým způsobem vysvobodit
(16:14) Morigan -> Margare-tka: "Chci nás vysvobodit oba."
(16:14) Margare-tka -> Morigan: "No já jsem ptala....a je fakt musel ji i mít.-)"
(16:14) Margare-tka -> Morigan: "Jak jako oba?"
(16:15) Morigan -> Margare-tka: "Jako oba. Proč se v tom šťouráš, máš strach o Damona?"
(16:22) Margare-tka -> Morigan: "Ne. Mám strach o oba a taky. Všude okolo je mrtvých dost, není potřeba je ztrácet další přátelé...."
(16:27) Morigan -> Margare-tka: "Přátele?" podiví se.
(16:34) Margare-tka -> Morigan: "Damon je náš přítel několikrát nám pomohl tak, že bychom tu možná už nebyly. Zrovna jeho bych nepočítala mezi krvelačné upíry. A ty myslela jsem, že jsme přátelé a snažila jsem to obhájit u holek i za toho vědomí, že jsi vlkodlak. Každý by měl mít nějakou druhou šanci. ale bohužel jsi mi to hájení tak trochu překazil, svými staletými plány. Ale i tak nechci aby se tu zbytečně umíralo."
(16:35) Morigan -> Margare-tka: "Předpokládám, že Damon znovu uteče, takže tady se umírat nebude. Je to od tebe milé, můžu slíbit, že se i tak pokusím, aby to nezasáhlo do tábora."
(16:36) Margare-tka -> Morigan: "No to jsi tedy hodnej."
(16:37) Margare-tka -> Morigan: "A nechceš si to ještě nechat projít hlavou?"
(16:38) Morigan -> Margare-tka: "Co si mám nechat projít hlavou?"
(16:38) Margare-tka -> Morigan: "Ty plány."
(16:39) Morigan -> Margare-tka: "My si asi vůbec nerozumíme, že?" řekne, ale mluví velice mile.
(16:39) Margare-tka -> Morigan: "Jen jsem to zkusila...A můžu se ještě zeptat?"
(16:57) Margare-tka -> Morigan: "Jak jako myslíš zachránit oba? U koho jsi byl tehdy pro pomoc?"

(13:43) Morigan -> Margare-tka: Pokud si dobře vzpomínám, tak se připravuješ na Stevenovu návštěvu...? :-)
(14:17) Margare-tka: Ano připravuji.... ale že to zvládnu si jistá nejsem.
(14:17) Margare-tka -> Morigan: Ano připravuji.... ale že to zvládnu si jistá nejsem.
(14:21) Margare-tka -> Morigan: Když jsem se ho ptala tak byl oběd, že jo??
(14:25) Morigan -> Margare-tka: Ano, to byl oběd.
(14:29) Morigan -> Margare-tka: Takže na večeři jsi už opravdu nervózní...
(14:31) Margare-tka -> Morigan: To teda jsem, myslím, že moc nevnímám okolí. A myslím, na to co budu říkat. A jak se mi vysměje.
(14:43) Margare-tka -> Morigan: než jdu do stanu, tak si vezmu něco na pití, jako vždy. Asi je ze mě tak trochu alkoholik.
(14:45) Margare-tka -> Morigan: Začínám panikařit, ani nevím jak začnu a už je skoro po večeři....
(15:00) Morigan -> Margare-tka: Přijde asi tak za deset minut, co dorazíš do stanu po večeři. Ani neklepe nebo cokoliv jiného, prostě vejde.
(15:03) Margare-tka -> Morigan: To si nejspíš zrovna nalévám víno. Takže rovnou naleju i jemu. a snažím se být klidná a i tak myslet.
(15:04) Morigan -> Margare-tka: "Dobrý večer," řekne, ale neposadí se.
(15:06) Margare-tka -> Morigan: "Dobrý večer. " odpovím mu. ůDáš si víno?"
(15:07) Morigan -> Margare-tka: Přikývne.
(15:07) Margare-tka -> Morigan: "Posaď se pokud chceš."
(15:08) Morigan -> Margare-tka: Tak se posadí.
(15:12) Margare-tka -> Morigan: "Víš ráda bych tě o něco poprosila."
(15:13) Margare-tka -> Morigan: Jo taky jsem se posadila.
(15:15) Margare-tka -> Morigan: "Proč jsi tady víme oba, ale byla bych ti vděčná aby jsi to ještě nějak zvážil. A třeba to nechal být...."
(15:15) Morigan -> Margare-tka: Dívá se na tebe nechápavě.
(15:16) Margare-tka -> Morigan: "Proč se na mě takhle díváš?"
(15:18) Morigan -> Margare-tka: "Jak?"
(15:23) Margare-tka -> Morigan: "Dobře, prostě nechtěl by jsi si ještě nějak rozmyslet nebo spíš úplně zrušit svůj hod na Damona??"
(15:24) Morigan -> Margare-tka: "Nechci se tě dotknout, ale myslím, že nevíš, o čem mluvíš," řekne mírně.
(15:31) Margare-tka -> Morigan: "Ale vím o čem mluvím."
(15:32) Morigan -> Margare-tka: "A o čem tedy mluvíš?" zajímá ho.
(15:35) Margare-tka -> Morigan: "Mám na mysli to, že jsi jeho bratr a i když nejste zrovna přátelé, momentálně teď a za posledních několik set let. Tak je spíš důvod najít si k sobě cestu a ne se ničit." čekám smích...
(15:41) Morigan -> Margare-tka: Dočkáš se mírně nevěřícného pohledu, i když se to snaží potlačovat. "Takhle to zní...romanticky," řekne. "Kdo ti řekl, že jsme bratři? Damon?"
(15:55) Margare-tka -> Morigan: "Nějak to náhodou z toho vyplynulo. I kdyby jste nebyly bratři, tak by bylo fajn najít cestu smíru a to že jste to jen umocňuje ten důvod. Řekni mi tvůj důvod proč jsi se tak rozhodl."

(14:57) Ketryn -> Morigan: Myslím, že jsi to nakonec vyřešila elegantně. Murtagh musí mít prostě přednost.
(15:01) Morigan -> Ketryn: (No naštěstí přednost má!)
(15:02) Ketryn -> Morigan: (Možná je dobře, že se do toho nechtěně zapojil. Kdyby tam stáli jen ti dva, tak by to bylo ještě těžší to nějak smířlivě vyřešit. Museli by jít asi oba :-) )
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(15:05) Margare-tka: Ahoj:-) Tak už tu snad budu nějak do toho večera musím prát a uklidit...
(15:10) Morigan -> Ketryn: Jdu tedy s Murtaghem.
(15:11) Ketryn -> Morigan: Jdu hned za vámi.
(15:12) Ketryn -> Morigan: Jo a ostatním popřeji dobrou noc :-)
(15:28) Margare-tka: ...
(16:20) Margare-tka: ...
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(16:27) Morigan -> Ketryn: Nechám se doprovodit před stan, o něčem se spolu tiše bavíme, ale není slyšet o čem.
(16:28) Morigan -> Ketryn: Pak se s ním rozloučím.
(16:28) Margare-tka: ...
(16:30) Ketryn -> Morigan: Ve stanu asi padnu na postel. "Ty jo, nějak mi to víno vlezlo do hlavy!" prohlásím dramaticky. "Řešili jste ještě něco důležitého?" zeptám se tě a snažím se nějak rozšněrovat.
(16:55) Margare-tka: ...
(17:10) Margare-tka: ...
(17:18) Margare-tka: ...
(17:40) Margare-tka: Kolem šesté jedeme k babičce na ty narozeniny.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(17:45) Morigan -> Ketryn: "Ani ne, to nás teprve čeká," řeknu nenadšeně.
(17:46) Ketryn -> Morigan: "A co s tebou chce řešit vlastně? Ty démony? Nebo tvou magii? Nebo ještě něco jiného?"
(18:01) Morigan -> Ketryn: "Mě, samozřejmě. Ještě jsme o tom vůbec nemluvili."
(18:02) Ketryn -> Morigan: "To je pravda vlastně, ještě na to nebyl čas..."
(18:04) Morigan -> Ketryn: "Ani se mi do toho nechce, jelikož vůbec nevím, co mu řeknu. Nejsem si jistá, jestli na to mám názor..."
(18:05) Ketryn -> Morigan: "Myslíš, že tě bude chtít využívat nějak víc?"
(18:05) Ketryn -> Morigan: "Jako myslím tvou magii."
(18:07) Ketryn -> Morigan: "No o vampýří krvi mu říct nemůže, tak to, že to bylo tak silné, budeš muset zdůvodnit kolísavou energií."
(18:08) Morigan -> Ketryn: "Měli bychom totiž rozetnout, co já vlastně tady..." vzdychnu si.
(18:10) Ketryn -> Morigan: "Jako že nejsi někde ve svojí věži? A co je vlastně mezi tebou a Derekem a tak...Já bych mu možná řekla nějakou zkrácenou a jednoduchou pravdu."
(18:14) Morigan -> Ketryn: "Spíš jak vidím svou funkci tady v armádě."
(18:16) Ketryn -> Morigan: "A jak jí vidíš...? A jak myslíš, že jí vidí on?"
(18:17) Morigan: "Říkám, že si nejsem jistá, jestli mám na to názor!"
(18:20) Morigan -> Ketryn: "Jestli se postavím po jeho boku jako čarodějka oficiálně, nebude už moc cesty zpět..." vzdychnu si.
(18:22) Ketryn -> Morigan: "No, to asi ne...Ale myslím, že po tom, co se stalo, by to tak asi chtěl. A stejně neplánuješ z armády odejít, ne? Stejně při něm hodláš stát ať oficiálně nebo neoficiálně...Tak je to už skoro jedno. Tedy až na to, jak by na to reagovali ostatní čarodějové..." přemýšlím nahlas.
(18:49) Morigan -> Ketryn: "O to jediné asi jde. Ale částečně i o Dereka."
(18:55) Ketryn -> Morigan: "No...Dereka se bojím nejvíc...Ale stejně už ví, že tu jsi. Myslím, že kdyby ses postavila oficiálně vedle Murtagha, že by to mohlo v jeho jednání něco zhoršit. Každopádně myslím, že ostatním čarodějům by se tvůj čin moc nezamlouval...no asi spíš vůbec. Jenže to by chtělo vědět, jaký k tomu všemu, co se děje ve Svobodné, mají postoj...jestli furt lhostejný anebo jestli se už něco změnilo."

(09:01) Morigan -> Ketryn: Ale myslela jsem na to, jak se máme v dračáku, když jsem tam viděla tu oslavu a jídlo :-)
(09:03) Ketryn -> Morigan: No jako teď jsem tam opravdu pobavená :-) Dívám se, jestli tě půjdou doprovodit všichni nebo se nějak dohodnou nebo jak :-) Já jsem se taky postavila, že půjdu s tebou, ale zatím s mírně přidržuji stolu, abych získala rovnováhu.
(09:21) Morigan -> Ketryn: Přiopilé se mi mnohem hůř přemýšlí a nevím, co říct! Ani si nemůžu vzpomenout, co jste v podobné situaci dělaly vy! Vypadám čím dál slabomyslněji, možná doufám, že to vyřeší oni za mě a nějak se dohodnou (třeba ustoupí Murtaghovi, to by se mi líbilo nejvíce), ale oni mlčí.

(16:22) Ketryn: Jsem si uvědomila, že mi tam ta aspoň nějaká společenská zábava přišla v té krizi docela vhod.
(16:22) Morigan: K6 na to víno, s tím, že neplatí klasická stupnice, samozřejmě jsme se brzdily...
(16:22) Morigan: Já jsem si to právě taky uvědomila :-)
(16:22) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(16:22) Ketryn: ( Ouu, to opravdu doufám, že jsem se brzdila :-D)
(16:22) Morigan: :-D
(16:23) Ketryn: (Teď ta svině padne, a když chci spát, tak NE!)
(16:23) Ketryn: No tak se asi opravdu společensky bavím :-D
(16:52) Morigan: Samozřejmě to není tak, že by ses válela na stole, ale přiopilá jsi dost. Nejsi si jistá, jak to bude vypadat, až vstaneš.
(16:52) Morigan: Já mám 4.
(16:54) Ketryn: Tak nevstávám :-) A pokud to mám ještě pod kontrolou, tak už nepiju.
(17:02) Morigan: Tak nepiješ. Já jsem na tom o něco líp (padla mi 4)
(17:04) Ketryn: To mě když tak povedeš do stanu :-)
(17:06) Morigan: Samozřejmě tam nebudeme sedět do tří do rána, tohle je trochu jiný typ akce, i když se potom všichni bavíme dost uvolněně a neoficiálně. Ačkoliv samozřejmě v mezích a sedíme u stolu. Spousta lituje, že tu nemáme muzikanta...a já lituju taky.
(17:06) Ketryn: Ty jo, to lituji taky, bylo by fajn moct si zatancovat.
(17:08) Morigan: To by bylo hodně fajn. Tanec asi chybí nám všem (kteří ho ovládáme). Když už je docela pozdě, ale pořád se společnost nerozešla, vstanu. "Omlouvám se, pánové, ale už se odeberu do svého stanu," řeknu s úsměvem.
(17:09) Ketryn: Tak se opatrně zvednu taky.
(17:10) Morigan: "Mohu vás doprovodit?" ozve se prakticky naráz od lorda Murtagha, lorda Christophera a lorda Gordona. Vypadám šokovaně (a trochu slabo-myslně)
(17:10) Ketryn: A mně se z toho chce hrozně smát :-D Takže mám co dělat, abych zamaskovala kuckání.
(17:11) Morigan: No kdybys tam vybuchla smíchy, to by mi pomohlo! :-D Beztak jsem to poznala, že se směješ!
(17:12) Ketryn: Mám 6 a tohle je vtipné i za střízliva :-D
(17:14) Morigan: Vypadají z toho překvapení všichni tři. Gordon a Christopher doufali, že to stihnou první a Murtagh to tak nějak vůbec nečekal.

(10:45) Ketryn: Dívám se na Vika rozpačitě, co o na to, a jestli mi slíbí, že si to nechá pro sebe...?
(10:56) Morigan: "A komu bych to měl říkat...nebo...o co jde?" vůbec nechápe.
(11:00) Ketryn: "Nevím, komukoli, když ti to tak hlodá v hlavě...Chápu, že to celé působí divně. Ale opravdu vůbec o nic nejde, nikomu nic nehrozí a tak...lady Morigan se ptala prostě jen informativně."
(11:00) Morigan: "Fajn," řekne konejšivě.
(11:00) Ketryn: Nějak se do toho začínám zaplétat...Ale ve svém stavu to nějak nejsem schopná vyřešit nepodezřele :-D
(11:01) Morigan: "Nevíš náhodou, kdy se budeme vracet do svých původních táborů?" zeptá se Vincent. "Jestli se tedy budeme vracet..."
(11:01) Ketryn: "Tak děkuji," pokusím se o úsměv a doufám, že to opravdu pustí z hlavy.
(11:03) Ketryn: "To netuším...I když myslím, že mi bychom se nějak vrátit měli. Ale můžu se zkusit poptat. Řekla bych, že to bude, až se to tu dá trochu dopořádku."
(11:03) Morigan: "Musím lady Morigan poděkovat," usoudí Vincent zachmuřeně. "Zachránila mi život..."
(11:06) Ketryn: "To jí určitě budeš ještě moct poděkovat. Rozhodně se tím ale nějak netrap, lady Morigan zachránila už hodně životů."
(11:12) Ketryn: "Máte ještě nějaké dotazy?" :-) "Měla bych jít pracovat, ale kdybyste něco potřebovali, tak dejte vědět."
(11:15) Morigan: Už je nejspíš nic nenapadne.
(11:18) Ketryn: "Tak zatím ahoj," :-) rozloučím a jdu něco dělat. Na Rogera se snažím myslet co nejmíň...
(11:19) Morigan: Ten den je v táboře viditelně méně lidí (vojáků). Vzpomeneš si matně, že jsem říkala cosi o výjezdu a prozkoumávání okolí, ale že já bych neměla být mimo tábor.
(11:24) Ketryn: To jsem docela ráda, že ty se těch výjezdů neúčastníš...Pracuji zas celý den.
(11:31) Morigan: Občas se v táboře potkáme, nebo aspoň na dálku, tak na tebe vždycky zamávám.
(11:34) Ketryn: Odpovídám ti s takovým unaveným úsměvem.
(11:36) Morigan: V podvečer se potkáme ve stanu. Ani se nestihneme pozdravit a už je venku voják se vzkazem.
(11:37) Ketryn: Tak se na tebe dívám zvědavě, co to je?
(11:38) Morigan: "Co se zase děje..." otevírám list. Je v něm pozvání na večeři ve velitelském stanu (pro obě).
(11:39) Ketryn: To jsem dost zaskočená! "Dneska? A kdy?"
(11:39) Ketryn: "Nebo jako za jak dlouho?"
(11:40) Morigan: "Za hodinu."
(11:41) Ketryn: Podívám se na nás, jak vypadáme?
(11:42) Morigan: No to se asi budeme muset upravit, aby se nás nelekli...
(11:43) Ketryn: "Myslím, že máme co dělat, abychom ze sebe udělaly civilizované osoby...tak bychom se do toho měly urychleně dát."
(11:47) Morigan: Tak se pokusíme. Já sebou nemám žádné šaty, takže stejně budu muset jít v mužském oblečení, tak se snažím vybrat to nejreprezentativnější.
(11:48) Ketryn: Já jsem si myslím jedny brala, tak se do nich převleču.
(11:52) Ketryn: A jinak se snažím trochu upravit a smýt ze sebe všechny čmouhy
(11:55) Morigan: Pošlu aspoň pro lavor s teplou vodou.

(17:05) Morigan: "Nepotřebujeme," řeknou opět prakticky nastejno a zamračeně se po sobě podívají.
(17:07) Ketryn: Tak aspoň něco mě trochu rozveselí :-)
(17:08) Ketryn: Prohodím s nimi ještě pár slov, ale pak se zas rozloučím, že musím jít pracovat.
(17:10) Morigan: "Katryn, počkej!" zavolá na tebe Vik, když se otočíš k odchodu.
(17:11) Ketryn: V duchu si vzdychnu, ale otočím se k němu zpátky. "Ano?" pokusím se o úsměv.
(17:23) Morigan: "Mohla bys jít, prosím tě, blíž?"
(17:25) Ketryn: Jdu tedy blíž a kleknu si k němu a dívám se s otazníkem v očích, co potřebuje?
(17:26) Morigan: "Proč se lady Morigan vyptávala na kapitána?" zeptá se tě zvědavě.
(17:26) Morigan: "Ona ho zná?"
(17:27) Ketryn: Ach jo, a je to tady..."To není důležité..."
(17:30) Ketryn: "Bylo by lepší, kdybys úplně pustil z hlavy, že se na něco ptala. Není to nic podstatného..."
(17:31) Morigan: "To je tedy odpověď," ušklíbne se lehce. "Takže ano. Víš, byl jsem trochu překvapený a tak, že jsem zapomněl dodat, že kapitán je dobrý chlap. Vážně dobrý, tvrdý ale spravedlivý. Má fakt odvahu." Pátravě se na tebe dívá, nejspíš na něj můj výstup působil, že nemám Moreda v lásce kvůli něčemu.
(17:32) Morigan: Vincent vedle ani nepředstírá, že neposlouchá.
(17:32) Ketryn: "Já vím!" ujede mi v rozrušení.
(17:33) Ketryn: "Tedy co to plácám, chtěla jsem říct, že lady Morigan se na něj neptala kvůli tomu, že by s ním měla nějaký problém nebo mu chtěla nějaký způsobit. To se nemusíš bát."
(17:36) Ketryn: "Opravdu to není nic důležité, tak na to zas můžeš v klidu zapomenout."
(17:40) Ketryn: "Mohl by sis prosím nechat celý ten rozhovor pro sebe...?" zkusím ho požádat. "A prostě to tak nějak pustit z hlavy? Opravdu se nemusíš bát, že by lady Morigan chtěla kapitánu Moredovi způsobit nějaké problémy nebo tak něco."
(17:44) Morigan: (To "Já vím" mě pobavilo! Představila jsem si ten zanícený tón...:-D)
(17:45) Ketryn: (No já jsem si to tady řekla nahlas :-D tak jsem to musela napsat. Zaskočilo mě, že má tenhle pocit totiž)

(08:23) Ketryn: Pracuji celý den, ale občas jsem dost mimo, takže se snažím vyhýbat nějakým složitější činnostem, kde bych mohla něco provést...
(08:37) Morigan: Opět je to podobné jako včera, práce jsou spíš opravné a nebo v lazaretu.
(09:11) Ketryn: Pracuji tedy v lazaretu a tak nějak se s tou situací smiřuji (snad!). Uvádí mě ale do deprese, že místo abych myslela na Patricka, jestli vůbec ty dva útoky na tábor přežili... :-( Tak se mi v hlavě honí Roger v sousedním táboře a sny o něm...
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(10:06) Morigan: Večer se zase sejdeme ve stanu.
(10:08) Ketryn: Asi jsem po té probdělé noc opravdu hodně unavená. "Ahoj..." pozdravím tě bez energie a plácnu sebou na postel.
(10:10) Morigan: Já jsem se taky moc nevyspala, ale tak hrozně jako ty na tom nejsem. Asi více méně mlčíme, i když obě víme, co se nám honí hlavou. Asi právě proto mlčíme.
(10:17) Ketryn: No, asi tak nějak...Mám v pánu si jít brzy lehnout a snad se konečně vyspat.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(11:52) Morigan: //Byla jsem v nemocnici na návštěvě, už tady budu.//
(11:53) Morigan: Taky to mám v plánu.
(11:53) Ketryn: //A jak se mají :-)? Je všechno v pořádku?//
(11:59) Morigan: //Jo, všechno v pořádku, akorát pořád spal tak jsem si ho nemohla pochovat:-)//
(12:00) Morigan: K6
(12:00) Ketryn: //Já bych se asi bála chovat takhle malé miminko :-)//
(12:00) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(12:01) Ketryn: :-D :-/ Asi si omlátím hlavu o stanovou tyč...
(12:02) Morigan: Já spím :-)
(12:03) Ketryn: To se máš, tiše ti závidím :-( Snažím se nějak vyčistit hlavu a na nic nemyslet, i když to je za téhle situace asi nemožné.
(12:11) Morigan: K6
(12:11) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(12:12) Ketryn: No tak konečně nějaký pokrok! I když zázrak to zrovna není.
(12:12) Morigan: No ale spíš, i když ne příliš tvrdě.
(12:16) Ketryn: Aspoň že spím.
(12:57) Morigan: Ráno vstáváme obě neochotně, ale už to není tak hrozné.
(13:02) Ketryn: Moc toho nenamluvím a jdu zas pracovat do lazaretu. Do dobré nálady mám opravdu daleko.
(13:04) Morigan: Vik tě už probodává zvídavými pohledy, hned jak vejdeš do stanu. Všimneš si, že vedle něho přestěhovali Vincenta a oba už jsou na tom lépe.
(13:10) Ketryn: Tak je jdu oba pozdravit. Nejraději bych se Vikovi vyhnula, ale ignorovat ho by situaci ještě zhoršilo. "Ahoj, jak vám je?" pozdravím a snažím se o úsměv.
(13:11) Ketryn: "Viku, asi tu ze zraněných bude ze Třetího asi opravdu sám, zatím jsem na nikoho dalšího nenarazila."
(13:12) Morigan: "Ahoj!" usmějí se na tebe oba synchronně.
(13:15) Ketryn: To mě asi pobaví :-)
(13:20) Ketryn: "Máte všechno, nepotřebujete nic?" zeptám se a zkontroluji jim obvazy, jestli nepotřebují převázat.

(21:51) Morigan: "Roger..." je čím dál zmatenější.
(21:53) Ketryn: Naprázdno polknu...Ty sny jsou skutečně pravda...A oni jsou ve stejné armádě ve vedlejším táboře. A mají taky nějaké zvláštní sny, které mě docela děsí.
(21:56) Morigan: "Děkuji za odpovědi," vzpamatuju se a snažím se mluvit vlídněji. "Doufám, že se brzy budeš cítit líp."
(22:04) Ketryn: Snažím se tvářit aspoň nějak trochu normálně, ale je to náročné.
(22:05) Morigan: "Ano...děkuji..."
(22:05) Morigan: Nenápadně opět odejdeme ven.
(22:06) Ketryn: "No...tak je to vše pravda..." vydechnu venku, když máme klid. "O tom, že bude Mored dělit jednotku jsem taky věděla..."
(22:07) Ketryn: "Nějak nevím, jak si to teď vše srovnat v hlavě..."
(22:07) Morigan: "Tak je to asi jasné..."
(22:07) Morigan: "Opravdu bych nerada, aby se tu po táboře ještě promenádoval Mored! S Rogerem. Doufám, že zůstanou tam, kde jsou."
(22:08) Morigan: "O těch snech by to chtělo promluvit si s vnímačem...třeba by tomu šlo zamezit nějakým talismanem..."
(22:11) Ketryn: "Předpokládám, že zůstanou, když se tam po bitvě hned vrátili...Taky by mi zrovna nepomohlo vidět je na vlastní oči."
(22:12) Ketryn: "No, vnímáčů tu teď máme nadbytek..." vzdychnu sarkasticky. "Ale už se mi dlouho nic nezdálo, tak to třeba bylo jen chvilkové."
(22:12) Morigan: "No mě teda taky ne," řeknu upřímně.
(22:14) Ketryn: "Asi bych měla jít pracovat, než mi z toho hrábne..."
(22:16) Morigan: "Hmmm," přikývnu.
(22:17) Ketryn: "Morigan, zkusíš se poptat, jestli je tu někdo z toho Třetího?" napadne mě ještě. "Když už jsem to tomu Vikovi slíbila..."
(22:20) Morigan: "Jo, ale on ho tam někdo dostane, až se uzdraví..."
(22:20) Morigan: Rozloučím se zatím s tebou.
(22:21) Ketryn: "Dobře."
(22:21) Ketryn: Jdu tedy něco dělat a snažím se z toho všeho šoku sebrat a fungovat normálně.
(22:21) Morigan: Obě máme celý den zmatené myšlenky.

(20:54) Morigan: No, já taky bdím...
(20:55) Ketryn: To jsme tedy dvojka...:-( I když je pravda, že se svému bdění nedivím, rozhodilo mě to dost...Ale čím dýl bdím, tím je to horší.
(20:57) Morigan: Tak po nějakém čase znovu K6
(20:57) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(20:57) Ketryn: Bezva, to je tedy pokrok :-(
(21:00) Morigan: Já už mám trojku.
(21:00) Morigan: Tak ještě poslední hod...
(21:02) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(21:02) Ketryn: haha, to je krize...ale aspoň nějaký postup
(21:02) Ketryn: haha, to je krize...ale aspoň nějaký postup
(21:06) Morigan: Takže já usnu někdy ve čtyři ráno, ty asi tak v sedm. Po osmé vstáváme.
(21:10) Ketryn: No, to tedy budu úžasně vyspaná...Ach jo :-(
(21:12) Morigan: To tedy "jsi". Oblékneme se, nasnídáme a pak tě poprosím, abys mě dovedla k Vikovi.
(21:18) Ketryn: Tak tě k němu vezmu. "Ahoj Viku," :-) pozdravím ho. "Tady za tebou přišla lady Morigan, chtěla by se tě na něco zeptat," představím tě.
(21:22) Morigan: Vypadám trochu zaskočeně a Vik taky. Pak k němu rychle přikleknu, abych nebudila pozornost. Naštěstí moc jako lady nevypadám. "Mám na tebe jen pár otázek," řeknu polohlasně.
(21:22) Morigan: "Jakých otázek?" je obezřetný.
(21:23) Ketryn: (Já samozřejmě nekřičela na celý stan :-) )
(21:31) Morigan: "Kdo je tvůj kapitán?"
(21:31) Morigan: "Kapitán Mored."
(21:31) Morigan: Dívá se na mě obezřetně a trochu se bojí, neboť vůbec nechápe, co se děje...
(21:34) Ketryn: Jsem ráda, že nejsem blázen...
(21:34) Morigan: Polknu. "Jak vypadá?"
(21:34) Morigan: "...Co?"
(21:34) Morigan: "Popiš svého kapitána!" nasadím autoritativní suchý tón.
(21:36) Morigan: "Je hodně vysoký...má světlé vlasy, hodně světlé...šedé oči."
(21:37) Ketryn: Na jednu stranu jsem ráda, že nejsem blázen...ale na druhou mě to dost rozhazuje.
(21:39) Morigan: Taky poblednu. No super. "Jak dlouho jsi v armádě?"
(21:39) Morigan: "Čtyři měsíce...asi."
(21:40) Morigan: "A od začátku jsi byl u Moreda? Byl už kapitánem?"
(21:40) Morigan: "Ano, to byl..."
(21:42) Morigan: "A byl v bitvě?"
(21:42) Morigan: "Samozřejmě, velel. Tedy ne křídlu, kde jsem byl já."
(21:43) Morigan: "Tam velel kdo?"
(21:43) Morigan: "Náš desátník..."
(21:47) Ketryn: Mám sucho v krku...to jsem taky věděla z toho snu, že bude dělit jednotku na dvě části...
(21:49) Ketryn: "Jak se jmenuje váš desátník?" neudržím se nakonec. Potřebuji se ujistit, že je to vše opravdu pravda...

(21:22) Morigan: "No ono není divné, že jsou v armádě, ale je to...nečekané."
(21:23) Morigan: "Jak to, že jsou tak blízko..."
(21:26) Ketryn: "Je to dost šokující...Chudák Vik si myslel, že se mi něco stalo. Když mi to řekl a mě to celé seplo, tak jsem asi vypadala jako bych viděla ducha a nebyla jsem schopna pořádného slova..."
(21:26) Ketryn: "Z mých všech pocitů mi asi celá vybouchnu..." zaúpím a pořádně se napiju vína.
(21:29) Morigan: "Zítra se ho vyptám, abychom měly jistotu..."
(21:33) Ketryn: "Jo, to bude nejlepší...I když bude chudák asi koukat, že jsem mu slíbila, že zkusím něco zjisiti, a hned za ním pošlu lady," :-D
(21:34) Morigan: Vikova psychika mi zrovna teď na srdci neleží. Pokusíme se brzy usnout, abychom dohnaly včerejší noc. K6
(21:35) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(21:35) Ketryn: aaa, ne, nemoct usnout mě zabije...

(20:13) Morigan: Potkáme se až večer u našeho stanu (nebo v něm). "Nechala jsem poslat pro večeři!" řeknu zdrchaně.
(20:15) Ketryn: "To byl výborný nápad!" padnu na postel. Jsem opravdu ráda, že budeme mít večeři ve stanu a že nikam nemusíme.
(20:16) Morigan: "Tak jen čekáme, až nám jí donesou a pak se pustíme do jídla.
(20:16) Ketryn: "Morigan, buď jsem se definitivně zbláznila nebo jsou ty moje sny s Rogerem asi pravda..." řeknu, když jsme obě ve stanu.
(20:18) Ketryn: "V lazaretu je kluk, byl mi nějak povědomí, ale vůbec jsem netušila proč, tak jsem se s ním šla dát trochu do řeči. A nakonec jsem se dozvěděla, odkud ho znám!" pokračuji.
(20:18) Morigan: "Jak to, zdálo se ti něco podobného znovu?" zpozorním.
(20:20) Ketryn: "Je to ten samý kluk, co zbrojil Rogera, když odjížděli do bitvy. A i se stejně jmenuje!"
(20:20) Morigan: "Jak "zbrojil Rogera"??" nechápu pořád.
(20:22) Ketryn: "Asi před týdnem, nebo tak nějak. Asi nějak těsně před tím, než jsme odjížděli sem, se mi zdál sen s Rogerem, ve kterém ho zbrojil tenhle kluk! Byl tam i Mored a vypadalo to, že odjíždějí do bitvy. Teď to vypadá, že to byla tahle bitva," vypadám z toho dost rozrušeně.
(20:23) Morigan: "To ale přece není možné!" vytřeštím oči.
(20:24) Ketryn: "Jestli to není možné, tak jsem blázen! Jelikož mě to nedošlo, když jsem ho viděla, jen mi byl povědomí. Ale když mi řekl, že se jmenuje Vik a že jeho velitelem je kapitán Mored, tak mi to došlo! A málem mě to položilo."
(20:25) Ketryn: povědomý
(20:26) Morigan: "Já vím...samozřejmě ti věřím," ujistím tě a pokouším se to vstřebat. "To by znamenalo, že Roger a Mored jsou ve stejné armádě...v jiném táboře...?"
(20:28) Ketryn: "Jo, ve Třetím základním...byli jako záložní jednotka. Asi se tam zas všichni vrátili a jen chudák Vik se sem dostal nějak omylem. Zkoušela jsem hledat někoho dalšího z té jednotky, ale bez výsledku...Tak se mi tomu nechce věřit. Jak bych se sakra ve snu dostala takhle k Rogerovi? Morigan, ale já nechci být blázen..." snažím se vysvětlit nějak rozumně, ale jsem zmatená a rozrušená.
(20:33) Ketryn: "Morigan, je něco takového vůbec možného...?"
(20:35) Morigan: "Kdybys byla blázen, tak by to pravda nebyla!"
(20:36) Morigan: "Nevím, ale přece už dřív jsi se dokázala k Rogerovi dostat nějakou paranormální cestou...sice nevím jak, ale stávalo se to. Třeba to emocionální pouto k němu pořád máš...ale JAK se to děje, to fakt nechápu..."
(20:38) Morigan: Přestala jsem jíst, protože mi to opravdu nešlo. A trochu jsem zbledla.
(20:39) Morigan: "Museli bychom ze zeptat Mikiho nebo Lary..."
(20:43) Ketryn: "No, to je pravda...tak to doufám, že je je to pravda, jelikož takovýhle blázen být opravdu nechci..."
(20:44) Morigan: "Zítra mi ho ukážeš, trochu s ním promluvím," rozhodnu se.
(20:44) Ketryn: "Jo, no stávaly se mi různé divné věci, to je fakt...I když jsem to vždycky přikládala za vinu Rigmoorovi. Tohle mi přijde stejné, akorát bez Ricgmoora. Naštěstí tedy!"
(20:45) Ketryn: "Třeba to má i něco spojeného s tím, jak mě Miki dostal tenkrát do jeho hlavy, když bylo vězněni...jak jsem lítala jako dušička a pak jsem vlítla do něho," uvažuji.
(20:46) Morigan: "To třeba taky..."
(20:46) Ketryn: "Jo, ukážu ti ho. Tedy snad tam bude, jinak to bude se mnou fakt zlé..." napadne mě krizově.
(20:47) Ketryn: "A mohla by ses když tak ve vedení poptat, jestli tu není někdo ze Třetího základního a co se stalo s tou záložní jednotkou od nich? Slíbila jsem Vikovi, že se pokusím něco zjistit."
(20:48) Morigan: "Jo, to bych asi mohla, určitě tu někdo bude."
(20:51) Ketryn: "Morigan, potřebovala bych panáka!"
(20:57) Ketryn: Odevzdaně ležím na posteli a snažím se to vstřebat. "Jestli je to pravda, tak je to tedy husté..."
(20:58) Morigan: "Panáka nemáme, jenom nějaké ředěné víno..."
(21:01) Ketryn: "To mi asi moc nepomůže..." ale vstanu a dojdu si ho nalít.
(21:03) Ketryn: Pak se pokusím něco sníst a to je vrchol mé činnosti. Snažím se hlavně uklidnit a nebýt z toho tak rozhozená.
(21:12) Ketryn: "No co, tak jsou ve stejné armádě ve vedlejším táboře...To není zas tak divné, když sloužili jako vojáci v Irlocku. No a že chodím ve snech navštěvovat Rogera...není to poprvé něco takové," uklidňuji se nahlas.
(21:12) Ketryn: Ale nějak mi stále nejde nebýt z toho celkově rozrušená...

(18:58) Morigan: Chytí tvou ruku pevným stiskem. "Jsem Vik," usměje se na tebe. Má docela okouzlující úsměv a zelené oči. "Moc mě těší. I když už mě těší méně, že ti těžko můžu imponovat s krvavou hlavou a ležící," zakření se. "Můj velitel je kapitán Mored ze třetího základního," řekne.
(18:59) Ketryn: :-O Asi v tu chvíli vypadám na omdlení! (Vypadá to, že to se mnou sekne i tady...)
(19:00) Morigan: "Co ti je??" zadívá se na tebe znepokojeně. "Není ti dobře??"
(19:03) Ketryn: "Já...jo...jen.." asi nejsem schopná mluvit, ale snažím se nějak sebrat. (Je to ten z mého snu, co zbrojil Rogera?). "Taky mě těší...Viku," vykoktám a pokusím se o nějaký úsměv.
(19:03) Morigan: No, mohl by to být on...
(19:04) Morigan: Pomůže ti se posadit vedle lůžka a dál se na tebe znepokojeně dívá.
(19:06) Morigan: "Nechceš napít vody...?" podává ti svůj pohárek.
(19:09) Ketryn: "Ne...děkuji. To ty jsi tu přeci pacient!" vzchopím se. Cítím se spíš na panáka!! No tak na deset panáků!! "Já...zkusím se tedy poptat a zjistit, jestli tu od vás ještě někdo není," tvořím už snad nějak smysluplné věty, i když se mi trochu třese hlas.
(19:10) Morigan: Samozřejmě vidí, že ti něco je, ale nechápe, co. "Vážně nevypadáš dobře," řekne.
(19:11) Ketryn: "Co...to bude asi přeci jen tou únavou..."
(19:13) Ketryn: "Můžu pro tebe teď ještě něco udělat?" silou vůle vytvořím nějakou smysluplnou větu. "Jinak asi už budu muset jít dělat další práci, než dostanu vynadáno, že tu jen lelkuji," snažím se usmát a vypadat normálně.
(19:13) Ketryn: (Tedy, dojedl už, že jo?)
(19:13) Morigan: "Ne, pro mě ne...ale určitě se za mnou zase stav, Katryn," řekne ti a dál si tě s obavami prohlíží. Kdyby mohl, šel by tě doprovodit, ale to nemůže.
(19:15) Ketryn: "Určitě se ještě stavím,":-) slíbím. Pak vstanu a jdu dělat další práci. Zjistím ale, že toho asi teď nejsem moc schopná a jdu se na chvíli vydýchat ven.
(19:22) Ketryn: Nejraději bych šla hledat tebe, ale vůbec nevím kam...Takže ty sny byly možná opravdu pravda. Po nějaké době se mi snad podaří aspoň nějak uklidnit a jdu zas pracovat...Každého zraněné, který může mluvit a kterého neznám, se průběžně ptám (když jim pomáhám, nebo převazuji a tak), jestli není ze Třetího.
(19:30) Ketryn: Jsem z toho ale po zbytek dne rozhozená. Zkusím jít na oběd a podívat se, jestli tě někde nepotkám...jestli ne, tak budu muset vydržet do večera :-(
(19:39) Morigan: Nepotkáš mě. V táboře panuje čilý ruch, převážně se opravuje. Ze Třetího nikdo není a během dne potkáš akorát lorda Christophera a Klause.
(19:42) Ketryn: Ty jo, že by tu byl chudák opravdu sám...Nemám ale sílu mu jít říct, že jsem nikoho neobjevila, takže to nechám na další den. Stále se ještě dívám, jestli není někdo, koho bych se mohla zeptat. Na tebe si asi tedy budu muset počkat do večera.

(15:16) Morigan: "Někdo z vás mě kousnul, když jsem spala?!"
(15:20) Morigan: "Vidíš, jak jsem byl něžný, ani tě to nevzbudilo!" prohlásí Klaus.
(15:21) Morigan: "To snad nemyslíš vážně!!"
(15:23) Morigan: Pokusím se ho praštit do hrudi, ale jako bych nic neudělala. "Ale no tak, bylo to jen trochu. Ani jsem si to neuvědomil."
(15:25) Morigan: Damon se podívá na Klause nehezky, ale nic neřekne.
(15:26) Morigan: "Nikdy nespi vedle vampýra!" přidám své poučení a jdu se zaobírat jídlem a pitím. Musíme sebou trochu hodit a jít za svými povinnostmi.
(15:35) Ketryn: To mě asi mírně pobaví :-D "To bychom měly připsat k naší poučce: Před nepřítelem se nejlépe schováš u nepřítele v postel!" :-)
(15:36) Ketryn: Snažím se rychle najíst, trochu se upravit a vydat se kvapem do lazaretu.
(15:49) Morigan: Snažím se taky rychle najíst, vykopat vampýry a vyrazit do tábora.
(15:57) Ketryn: Hned, jak to jde, vyrazím do lazaretu.
(16:08) Morigan: Tam je pořád práce dost, protože mezitím už dorazil zbytek přeživších raněných.
(16:15) Ketryn: Tak se jdu rychle zapojit do práce. Snad si nikdo nevšimla, že jsem na chvíli zmizela.
(16:16) Morigan: Zatím to tak nevypadá.
(16:21) Ketryn: Tak to se mi uleví a pilně pracuji, nabrala jsem energii, tak ji zas můžu využít.
(16:41) Morigan: Pracuješ, dáš si pak nějaký rychlý oběd a pokračuješ v pracech. Není to nic těžkého, spíš samé převazování, mytí, pomáhání s jídlem raněným, obklady a tak. Občas nějaké přenášení. Vincent, kterého v lazaretu vidíš, vypadá, že se bude uzdravovat dobře.
(16:45) Ketryn: Tak to mám velkou radost, snad tedy bude v pořádku :-) Bylo by mi opravdu líto, kdyby nebyl. Snažím se pracovat co to jde, aspoň tak omezuji vtíravé myšlenky a sebelitování.
(17:23) Morigan: U jednoho zraněného se zarazíš, je to povědomý, ale nějak jinak, než bys čekala. Nemůžeš si ale vzpomenout, co je na něm tak neobvyklého...
(17:32) Morigan: Má nevelkou ránu přes tvář, už dobře se hojící a pochroumanou ruku.
(17:36) Ketryn: Tak jdu zjistit, jestli něco nepotřebuje a při tom si ho prohlížím a snažím se zjistit, co je mi na něm povědomého. Přemýšlím, kde bych ho tak mohla vidět nebo co mě na něm zaujalo.
(17:54) Morigan: Je mladý, možná mu není ani dvacet, ale takhle když leží, tak se to těžko poznává. Má světlé, trochu vlnité vlasy a dvoudenní světlé strniště.Neseš mu jídlo a pokud bude potřebovat, pomůžeš mu se najíst.
(18:01) Ketryn: Tak mu pomůžu se posadit, aby mohl jíst a mám v plánu mu pomoct se i najíst. Snažím se přímo nezírat, ale stále mi to šrotuje v hlavě, takže si ho prohlédnu i když už sedí.
(18:04) Morigan: "Děkuju za pomoc," řekne. "S tou rukou bych se moc nenajedl," přizná nerad. "Vypadáš ale unaveně," prohlédne si tě také po chvíli. "Nejspíš bych to zvládl sám..."
(18:09) Ketryn: "To je dobré, ráda pomůžu," usměji se. "No takhle teď vypadám asi pořád, je to teď náročnější. Ale odpočala jsem si, takže dneska je to vlastně dobré."
(18:10) Ketryn: V hlavě mi šrotuje, jestli se ho zeptat odkud je...
(18:10) Ketryn: Stále mě nenapadá, co je mi na něm povědomého?
(18:17) Morigan: Nechá si tedy pomoci se posadit a najíst se. "Kdybych věděl, že ve Čtvrtém mají tak hezké ošetřovatelky, už bych sem nejspíš uprchl," mrkne na tebe. Asi mu zas tak špatně není.
(18:23) Ketryn: Zasměji se. "No spíš takové použité ošetřovatelky...Koukám ale, že ta rána do hlavy nebude tak vážná. Já jsem sem ale přijela teprve včera spolu s jednotkami z Prvního. Odkud jsi ty?"
(18:23) Ketryn: (Tedy je náš tábor První? Nebo jako Hlavní? Jsem teď nějaká zmatená :-D Ale tam to doufám vím!)
(18:30) Morigan: (Je samozřejmě První :-)
(18:31) Morigan: "Rána do hlavy byla pořádná," přizná. "Já jsem ze Třetího, vlastně jsem se tady ani neměl ocitnout, ale nějak se to tam semlelo..."
(18:31) Morigan: Takhle, když spolu mluvíte, tak ti to vůbec nic nenapovídá, odkud bys ho měla znát.
(18:33) Ketryn: Asi mi z toho jen hrabe...Odkud bych asi znala někoho ze Třetího...?
(18:34) Morigan: "To bude asi tou ránou do hlavy, ale mám trochu zamlžené, co se vlastně stalo," přizná. Nejspíš ho to ještě musí bolet, nebo se mu točí hlava. Ale čelí tomu statečně.
(18:37) Ketryn: "A máš tu někde nějaké spolubojovníky z jednotky? Třeba by ti to někdo pomohl odmlžit."
(18:38) Morigan: "Právě, že jsem nikoho nepotkal. Doufám, že mě nebudou považovat za mrtvého...budu se muset dostat co nejdřív zpátky."
(18:39) Ketryn: "Jako zpátky do Třetího? To asi pojedete nějak společně, ne? A jak je to odsud vlastně daleko?"
(18:40) Ketryn: "Nebo počkat, jak jsi se tu vlastně ocitl náhodou?"
(18:42) Ketryn: Jsem z něho trochu zmatená.
(18:44) Morigan: "To se v bitvě stává," řekne jemně. "Je to vždycky větší chaos, než se předpokládá. Nejspíš všichni zranění ze Třetího jsou zpátky ve Třetím, ale já tady. Tedy doufám, že nejsou mrtví. Dostali jsme se do lítějšího boje, než bylo v plánu, nepřítel měl taky záložní jednotky...my byli taky záložní..."
(18:46) Ketryn: "Aha...nějak mi to teď pomalu myslí," přiznám. "Já jsem když tak Katryn," představím se mu. "Kdybys pak něco potřeboval, tak klidně řekni. Můžu se třeba poptat, jestli tu od vás někdo není. Kdo byl byl váš velitel?"

(11:49) Morigan: Naposledy jsi si hodila 5 a já 4.
(11:49) Morigan: Takže to už jsme opilé docela dost.
(11:52) Ketryn: To už jsem se asi přesunula na postel, kde polosedím pololežím, jelikož z té truhly už jsem asi začala mírně padat :-D A povídám nějaké blbosti o spravedlnosti a nespravedlnosti světa. A do toho se mi v hlavě dělá zmatek z Patricka, Charlese a Rogera. Bídáci jedni...
(11:56) Morigan: Z Damona vyleze, že nekontrolovatelný masakr vlastně způsobil Klaus, který se nařčení už vůbec nebrání, pouze konstatuje, že je holt predátor.
(11:58) Ketryn: "Tak to by jsi měl Morigan pomoct s hledáním nějakých démonů!" přijde mi to už docela vtipné. "Jako hledat skutečné démony není sranda, ale hledat falešné, to bude chtít umění!"
(11:59) Morigan: "My jim je kdyžtak zahrajeme, když budete chtít!" zalíbí se to i Klausovi.
(12:02) Ketryn: "No, můžete nějak zinscenovat vaše zneškodnění. Když se do toho dá hodně kouře a nějakých magických efektů, tak nikdo nic nepozná. A Morigan bude za hrdinku a bude klid!" :-)
(12:04) Ketryn: "Anebo je tu méně efektivní varianta, že se nakonec zhodnotí, že tu žádní démoni nejsou..." řeknu už méně nadšeně.
(12:06) Morigan: "Žádné efekty tady vytvářet nebudeme!" snažím se to utnout hned zpočátku.
(12:08) Ketryn: "Ale jako takové divadelní představení: Hon na démony, by to náhodou nebylo špatné! Jen by nikdo nesměl vědět, že je to jen divadlo. Ale já bych se bavila," prohlásím nevinně.
(12:23) Morigan: Všechny nás to pobaví, ale já o tom nechci ani slyšet. "Jako bychom neměli svých starostí dost!"
(12:23) Morigan: K6
(12:23) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(12:25) Ketryn: "Dobře no...když hlavní herec odmítá roli, tak se asi nedá nic dělat..." vzdychnu.
(12:42) Morigan: Postupně asi dopijeme další lahve (už si to moc nepamatuješ) a pak na tebe nejspíš zapůsobí vyčerpání a stres, protože usneš, ale taky si nepamatuješ kdy a jak. Když se ráno probudíš (probudil tě nejspíš nějaký zvuk nebo ruch v táboře, protože je už světlo), bolí tě mírně hlava. A taky tělo, jelikož sis ustlala na truhle. Moje postel je prázdná, ale já, Klaus i Damon spíme všichni tři na tvé posteli. Opravdu si nepamatuješ, jak k tomuhle v noci došlo.
(12:47) Ketryn: Tak tohle mi přijde asi krizově vtipné...Snažím si vzpomenout, co se dělo, ale pak to asi odevzdaně vzdám. Vstanu a snažím se nějak rozhýbat a dát se dohromady! Musím pak nějak konečně dorazit do toho lazaretu...
(12:50) Morigan: "Lady Morigan!" ozve se venku před stanem.
(12:50) Morigan: Spadneš z truhly na zem (naštěstí je to malá výška).
(12:53) Ketryn: "Ty vole!" ujede mi potichu. (Když si tu situaci tady představím, tak se mi chce hrozně smát :-DDD) Tam máme ale do smíchu opravdu daleko. Sbírám se ze země a dívám se, jestli tě to vzbudilo a budeš nějak reagovat?
(12:56) Morigan: Otevřu a oči a zděsím se.
(12:57) Ketryn: Asi ti tvůj zděšený pohled oplatím. A ve výrazu mám: Co teď???
(12:57) Morigan: Pokusím se vzbudit Klause nebo Damona nebo oba, abych mohla vylézt! "Nedělejte, že neslyšíte, když vím, že slyšíte!" šeptám důrazně.
(12:58) Ketryn: Nenapadne mě nic jiného, než ti jít nějak pomoct se vysvobodit.
(12:58) Morigan: "Lady Morigan, lord Gordon vám posílá snídani!" ozve se zase zvenčí.
(12:59) Ketryn: Tak to asi málem upadnu podruhé!
(13:00) Morigan: "Super, najíme se," usměje se Damon se stále zavřenýma očima.
(13:09) Ketryn: "Já tam raději dojdu..." navrhnu, když vidím tvé beznadějné uvěznění.
(13:27) Morigan: Kývnu na tebe a pokouším se je odstrčit.
(13:29) Ketryn: Tak jdu ven a doufám, že nevypadám nějak extra moc použitě...
(13:31) Morigan: Odhrneš vchodový závěs a pak i vchodovou plachtu. Stojí tam jeden z vojáků, je ti trochu povědomý. Drží velký a opravdu plný tác.
(13:34) Ketryn: Hm, tak to doufám, že mi to po cestě ještě nespadne. Tak si ho od něho vezmu a řeknu: "Vyřiď, že lady Morigan děkuje."

(10:45) Morigan: Klaus tedy odejde sám, když se k jeho doprovodu nikdo nemá. Je zpátky rychle, s dalšími dvěma lahvemi vína.
(10:51) Ketryn: No, to už bude asi s opitím horší...:-)
(10:59) Morigan: "Kluci, my nemůžeme pořád jenom pít," zaúpím. "My musíme zítra nějak fungovat."
(11:00) Morigan: "Právě jste dobyli tábor, trocha odpočinku je téměř povinností," prohlásí Klaus.
(11:03) Ketryn: "To je pravda..." souhlasím s tebou. "Já nikoho nedobýjela...mně moje povinnosti čekají v lazaretu."
(11:03) Ketryn: "A Morigan musí hledat démony," :-) přijde mi to teď v přiopilé náladě docela vtipné.
(11:16) Morigan: To mi připomene, že budu muset předstírat detektivní vyšetřování. "Ach jo..."
(15:20) Morigan: Jdu ale pít samozřejmě dál. K6
(15:29) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(15:30) Ketryn: Tak mi to leze pomalu nahoru :-) Na jednu stranu bych se chtěla opít a vymazat si hlavu, ale na druhou se bojím, abych zítra nějak fungovala.
(15:30) Morigan: Jsme na tom stejně :-) Asi hodně pijí oni, nebo už jsme zvyklé :-))
(15:33) Ketryn: No za poslední dobu jsme určitě zvyklejší, přeci jen teď pijeme docela dost :-D

(18:27) Morigan: "Hmmm..." protáhne Klaus po mém prohlášení. Pokouším se odstrkovat Damona, který se opět pokouší mě uchvátit do náručí.
(18:31) Morigan: "Musel bych tě svést, abych měl naději na tvou záchranu?" řekne Klaus.
(18:32) Ketryn: To mám co dělat abych nevyprskla krizově smíchy! :-)
(18:36) Morigan: No to jsem ráda, že jsi se ovládla!
(18:41) Morigan: "Pro upřesnění jsem nechtěla, aby kdokoliv z nich umřel! Kdyby to bylo opačně a Damon málem zabil Geralta, tak bych se zase pokusila ochránit jeho!" jsem už naštvaná.
(18:43) Ketryn: Jo, to je pravda, tvářím se souhlasně.
(18:43) Ketryn: A dívám se na Klause, co s ním tahle informace udělá.
(18:53) Morigan: Klause to začíná čím dál tím víc zajímat. "To je možná pravda, ale rozdíl mezi mnou a GERALTEM je, že já bych se s tebou bavil i potom. Nejspíš bych ti odpustil, že jsi zachránila vědmáka."
(19:11) Ketryn: Přemýšlím nad tím, jestli je to pravda nebo jen silný kecy...
(19:13) Morigan: "Jo, ty jsi holt charakter!" ušklíbnu se.
(19:15) Morigan: "Nejspíš nemůže jít proti své přirozenosti," usoudí Klaus se zájmem. "Je vytvořený na zabíjení netvorů. Ale tebe nezabil, i když jsi jednoho netvora chránila..." přemítá.
(19:16) Morigan: "Prosil bych trochu zmírnit názvosloví!" ozve se Damon dotčeně.
(19:20) Morigan: Když si na tu situaci vzpomenu, nejradši bych se neviděla. "Můžeme to přestat rozebírat? To už radši budeme pít..."
(19:21) Morigan: "To je nápad!" řekne Klaus a otevře láhev.
(19:26) Ketryn: "S tím pitím souhlasím! Tohle byla prostě blbá situace a stalo se to už dávno..." doufám, že tím tohle téma končí a nebudou tě tím dál trápit. Cítím, že víno na uklidnění opravdu potřebuji, tohle byl mega náročný den.
(19:35) Morigan: Taky se chystám pít. Zatím piju já s Damonem s jedné flašky a ty s Klausem z druhé.
(19:35) Morigan: Víno sice není elfské, ale je to zcela jistě jedno z nejlepších vín v tomto táboře.
(19:36) Morigan: K6
(19:37) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(19:37) Ketryn: (Tak to je zatím dobré.)
(19:38) Ketryn: Myslím ale, že mi to po těch všech nervech (a zklamání) přijde opravdu k chuti.
(19:42) Morigan: Já mám taky 2. Ale za pomoci dvou vampýrů, se kterými to zatím neudělá skoro nic máme dvě láhve v sobě velmi rychle.
(19:43) Ketryn: No, to se nedivím...Ale asi je dobře, že přišli jen se dvěma.
(20:34) Morigan: "Dojdu pro další," zvedne se Klaus. "Půjde mě někdo vyprovodit?"
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(20:47) Ketryn: No já se k tomu asi moc nemám...jsem po celém tom dnu (no spíš dnech) ráda, že sedím a nic nemusím. "Sám budeš rychlejší..." konstatuji.

16:21) Margare-tka -> Morigan: Přes den pracuji tak abych to zvládala a nesložila se.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(17:16) Morigan -> Margare-tka: Samozřejmě ho potkáš při obědě v jídelně, jako obvykle.
(17:55) Margare-tka -> Morigan: Snažím se tvářit příjemně, ale už jsem asi unavená a jsem na něj naštvaná, že mi tu přidělává další starost....
(17:56) Margare-tka -> Morigan: Ale stejně mě asi stále odzbrojuje.
(17:56) Margare-tka -> Morigan: Takže mám v obličeji směsici výrazů....
(17:56) Margare-tka -> Morigan: Takže mám v obličeji směsici výrazů....
(17:59) Morigan -> Margare-tka: Když se vaše pohledy setkají, tak se na tebe usměje.
(18:11) Margare-tka -> Morigan: No fajn.....nevím co ze mě vyleze, ale pokusím se o úsměv taky.
(18:22) Morigan -> Margare-tka: Když se nají, tak normálně odchází.
(18:28) Margare-tka -> Morigan: Já už na něj dneska nemám sílu. řekla bych, že se těším do postele a snad usnu s tím klidem, že jste v tom táboře. Další den to vyřeším. Řeknu mu jestli by mohl přijít...
(18:30) Morigan -> Margare-tka: Tak nějak přetrpíš další den a jdeš spát. Hoď si (neboj, budu brát ohled, že jsi vyčerpaná)...
(18:39) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(18:40) Margare-tka -> Morigan: No tak to je lepší než jedna....
(18:42) Morigan -> Margare-tka: Stejně to není nijak tvrdý spánek, ale aspoň něco. Ráno už je ti o něco líp a jsi odpočinutá aspoň trochu.
(18:52) Margare-tka -> Morigan: Tak fajn, tak dneska vyřeším toho pěknýho blba....
(18:54) Morigan -> Margare-tka: :-)
(18:55) Morigan -> Margare-tka: Hledáš ho cíleně, nebo čekáš do oběda, až bude v jídelně?
(19:10) Margare-tka -> Morigan: Počkám do oběda. a když vydávám. A nebo když odevzdává talíř se ho zeptám.
(19:10) Morigan -> Margare-tka: Tak prosím :-)
(19:10) Margare-tka -> Morigan: "Mohl by jsi večer na chvilku zastavit u mě??"
(19:11) Morigan -> Margare-tka: Zadívá se na tebe. "Rád," řekne tichým, hlubokým hlasem.
(19:15) Margare-tka -> Morigan: No to mi teda pomohl.....
(19:18) Morigan -> Margare-tka: Dívá se na tebe, jestli chceš ještě něco dodat. "Tak co je?!" houkne na něj voják za ním.
(19:19) Margare-tka -> Morigan: "Fajn.:-)"
(19:20) Margare-tka -> Morigan: Dál si pak beru nádobí.... z jedné strany jsem pokročila dřív bych to ze mě lezlo jako z děravé deky.
(19:20) Morigan -> Margare-tka: Tak jde pryč.
(19:20) Margare-tka -> Morigan: Dál si pak beru nádobí.... z jedné strany jsem pokročila dřív bych to ze mě lezlo jako z děravé deky.

(22:34) Margare-tka: Jsem tak netrpělivá a čekám jestli něco neuslyším kolem stanu. Ráda bych ho zase viděla.... bože já jsem hrozná.
(22:54) Morigan: Kolem stanu nic zvláštního neslyšíš, tedy nic, co by nebylo obvyklé.
(22:55) Morigan: Můžeš si hodit, jestli opět bdíš.
(23:03) Margare-tka: asi mám problém usnout.
(23:03) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(23:03) Margare-tka: Hm... tak mám určitě:-D
(23:10) Morigan: Kvůli němu nebudeš spát a ani o tom neví! :-D
(23:21) Margare-tka: No zmetek jeden....Tak se pak samozřejmě snažím usnout, ale jsem jak na špendlíkách.
(23:22) Margare-tka: Můžu si když tak zase hodit.
(23:24) Morigan: Můžeš.
(23:32) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(23:33) Margare-tka: :-D Škoda, že je venku tma. Jinak bych se šla projít. "Pane bože" zakleju si. ještě se budu pokoušet a pak mě trerfí....
(23:33) Margare-tka: Rovnou si hodím za ty dvě hodiny??
(23:34) Morigan: No, teď je tak půl třetí ráno. Takže si můžeš házet znova.
(23:35) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(23:35) Margare-tka: No fajn, tímhle tempem usnu v poledne:-D
(23:36) Margare-tka: Mám fakt pocit, že začnu mlátit hlavou do nějaké stanové tyče.... a to všechno pro toho debila jen mi dělá starosti. ono nestačí, že vy dvě jste bůh ví kde... Tohle už se asi umocnilo na druhou.
(23:44) Morigan: Tak můžeš znova.
(23:55) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(23:55) Margare-tka: fajn... takže jsem vzhůru do rána....
(23:55) Morigan: No, to jsi...ještě si můžeš hodit jednou.
(23:59) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(23:59) Margare-tka: No tohle se mi ještě nestalo....
(00:01) Morigan: Tak to fakt nespíš úplně celou noc.
(00:03) Margare-tka: Říkám to už se mi dlouho nestalo.