Druhá strana (181 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(18:47) Morigan: Spíš nejspíš dlouho a taky se ti vůbec nechce se probudit a vstávat, i když kolem sebe slyšíš, že už všichni zřejmě vstali a něco dělají.
(18:55) Ketryn: Vůbec se nedivím, že se mi to všem nechce vstávat, když už se mi konečně podařilo spát. Ale po nějaké době, kdy kolem sebe slyším živo, se odhodlám a vyhrabu se, abych šla taky něco dělat.
(19:09) Ketryn: Taky pak dojdu najít Ellu a zeptám se jí na Vincenta, jak na tom je.
(19:13) Morigan: Vypadá to, že jsou všichni ve spěchu a snad balí. Musí být už dopoledne, možná i déle, je zataženo.
(19:16) Ketryn: Balí? To mě dost zmate! Svoje věci mám snad ještě furt zabalené, tak se honem rozhlédnu, jestli někde nevidím Ellu, abych se zeptala, co se děje? Snažím se nějak rychle vzpamatovat a zapojit se do procesu.
(19:21) Morigan: "Prý se stěhujeme do tábora!" sdělí ti s očima navrch hlavy.
(19:24) Ketryn: "Do tábora?? Už?? Jak je to možné?" trochu mi to hlava nechce přijmout. To jste si s tím druhým dobýváním tedy fakt nepárali. "Tak to je skvělý :-)" Jdu honem taky balit a pomáhat.
(19:32) Ketryn: Po té zprávě bych nejraději běžela napřed, abych už konečně věděla, co je s Patrickem a Jamesem...
(19:37) Morigan: Zjišťuješ, že to rozhodně nebude jednoduché přesunout se. Je málo vozů a moc zraněných.
(19:38) Ketryn: No, to jsem se trochu obávala...Doufám, že to nějak vymyslíme.
(19:57) Morigan: Vypadá to, že se budete dělit na polovinu.
(20:00) Ketryn: Ty jo, tak to se začnu modlit, abych se dostala do té první poloviny...Jinak bude bude další čekání dost velká rána pro mou nahnutou psychiku.
(20:01) Morigan: K6
(20:02) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(20:02) Morigan: Tak jsi v té skupině, která pojede jako první. Je tam s tebou i Ella.
(20:05) Morigan: Ta by se nejradši starala jen o Vincenta, kterému už je sice podstatně líp, ale to jí v obavách nebrání. Povedlo se jí dostat ho také do první skupiny, ale ví, že by tu měla být pro všechny a ne jen pro jednoho, i když je to bratr. Proto pořád bojuje sama se sebou.
(20:07) Ketryn: To se mi opravdu uleví!
(20:07) Ketryn: Tak se snažím co nejvíc práce ve starosti o ostatní zastat i za ní, aby mohlo být s Vincentem co nejvíc.
(20:34) Morigan: Cesta není žádný med, fouká vítr a terén také nic moc, navíc se na vozech dost mačkáte, takže někdy je lepší jít pěšky.
(20:36) Ketryn: Tak to asi někdy pěšky jdeme, když to jde.
(20:37) Ketryn: Čím jsme blíž, tím jsem asi víc na nervy...vím, že to jinak nejde, ale to pomalé tempo mě v tomhle stavu ubíjí.

(10:49) Ketryn -> Morigan: Najedla jsem se a trochu se opláchla, abych neměla krev až za ušima, a procházím mezi zraněnými i nezraněnými a snažím se najít Charlese a tebe.
(11:21) Morigan -> Ketryn: K6
(11:35) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(11:35) Ketryn -> Morigan: Hm :-/
(11:38) Morigan -> Ketryn: Charlese sice vůbec nikde nevidíš, za to mě uvidíš a uslyšíš snadno, zrovna se hádám s Christopherem. Tedy ne že bychom nějak hlasitě křičeli, snažím se hlas tlumit.
(11:42) Ketryn -> Morigan: On se snad propadl do země...:-/ Nejdřív k tobě chci zamířit, ale pak se zastavím, nemůžu vás rušit...takže čekám, nějak nenápadně, abyste mě neviděli, než to dořešíte. Slyším, o čem se dohadujete?
(11:50) Morigan -> Ketryn: Pravděpodobně o tom, že si má jít Christopher okamžitě lehnout.
(11:52) Ketryn -> Morigan: A už je to tady zase, chlap, který odmítá přijmout, že je jen člověk...Držím ti palce, aby jsi ho nějak přesvědčila. Pohla bych ti nějak, ale netuším jak...
(11:57) Morigan -> Ketryn: "Nikdo už tady tvou pomoc nepotřebuje!" sdělím mu už naštvaně. "Svět se nezboří, když si aspoň sedneš!"
(12:00) Ketryn -> Morigan: Tak to jsem zvědavá, jak to dopadne...tedy pokud to s ním dřív nesekne. Vypadá nějak hodně zraněný?
(12:07) Morigan -> Ketryn: Těžko se to poznává, protože od krve jsme skoro všichni. Nebo od bláta. Nebo od obojího.
(12:10) Ketryn -> Morigan: No, ale asi ho nepřemlouváš pro nic za nic, usoudím...a měl by si odpočinout, aby mohl fungovat, až bude potřeba...Ale tohle se chlapům těžko vysvětluje.
(12:10) Ketryn -> Morigan: No, ale asi ho nepřemlouváš pro nic za nic, usoudím...a měl by si odpočinout, aby mohl fungovat, až bude potřeba...Ale tohle se chlapům těžko vysvětluje.
(12:10) Morigan -> Ketryn: Každopádně bledý je dost. "Že ty mě nepotřebuješ neznamená, že ostatní sdílejí ten samý pocit," odsekne mi unaveně. "Jsem jejich kapitán..."
(12:12) Ketryn -> Morigan: No až ho vyčerpání a asi ztráta krve položí, tak jim jako kapitán bude k ničemu...Nejraději bych mu šla něco takové říct, ale ze svého postavení si to samozřejmě nemůžu dovolit,
(12:15) Morigan -> Ketryn: Obezřetně se rozhlédnu, velmi krátce a nenápadně. Všimnu si tebe a tak na okamžik protočím oči. Pak se obrátím zpátky k němu a vezmu mu obličej do dlaní. To ho dost překvapí. "Co... co to děláš?"
(12:16) Ketryn -> Morigan: Taky mě zaskočí, co to děláš? Že bys ho chtěla uspat?
(12:18) Morigan -> Ketryn: "Nic," odvětím klidně a přesunu jednu ruku na jeho čelo. Mám štěstí, že se mi vůbec nebrání, jen na mě zírá.
(12:23) Morigan -> Ketryn: "Morigan..." stále nechápe. Pak se mu ale zavřou oči, i když tomu vzdoruje a začne padat. Samozřejmě jsem připravená ho chytat, ale je to poněkud krkolomné.
(12:24) Ketryn -> Morigan: Tak ti honem přispěchám na pomoc, abych ti trochu v té krkolomnosti pomohla.
(12:35) Morigan -> Ketryn: Pokusíme se ho co nejjemněji složit na zem. "Opravdu takové chlapy nesnáším!" nadávám u toho. "Nevěděla jsem, jestli se mi to vůbec podaří."
(12:36) Ketryn -> Morigan: "Já už se snad ani nedivím, měly bychom už na ně být za ta léta zvyklé..."
(12:37) Ketryn -> Morigan: "A neunavilo tě to moc, taky by sis měla odpočinout...!
(12:38) Ketryn -> Morigan: "Je dobře, že se prospí...vypadá opravdu nějak bledě. A to ho necháme spát tady?" rozhlídnu se, kde jsi ho vlastně uspala.
(12:40) Morigan -> Ketryn: "Jsem unavená jen trochu, mám v sobě...něco co mi pomáhá," řeknu raději nekonkrétně. Uspala jsem ho u stromu, kde posedávají/polehávají i jiní unavení a ranění. Opodál někdo rozdělal větší oheň. "Seženu mu deku. Spícího ho asi nikam neodstěhujeme..."
(12:42) Ketryn -> Morigan: "Aha..." nenapadne mě odpovědět nic inteligentnějšího. "Já pro ni dojdu, počkej zatím u něho..." vstanu a jdu pro deku.
(12:43) Ketryn -> Morigan: No aspoň na něco jsou ti vampýři dobří, usoudím nakonec.

//No já se na to vykašlu viděly jsem poslední deníky? Tam se toho stalo co??//

(12:45) Ketryn -> Morigan: Bude to chtít rychle zastavit krvácení, aby neztratil ještě víc krve...
(13:33) Morigan -> Ketryn: "Naštěstí to šlo hodně na bok," kostatuji. Rána není tak hrozná, ale byl to velký úder (byla to dřevcovka), takže bude mít půlku trupu modrofialovou.
(13:36) Morigan -> Ketryn: Už to ani tolik nekrvácí, ale bude potřeba to vyčistit. Pokoušíme se ho dostat do stanu (do toho, kde jste spali), což nám dá docela zabrat, jelikož už moc nespolupracuje.
(13:38) Ketryn -> Morigan: Uleví se mi, že nemá přímo propíchnuté břicho...Začalo mi na Elle záležet, tak doufám, že se z toho její bratr dostane...Snažím se ze všech sil, abychom ho tam co nejrychleji a nejšetrněji dostali.
(13:40) Ketryn -> Morigan: Až se nám ho podaří položit někam do sucha, tak rychle přinesu věci na ošetření a případně šití.
(13:41) Morigan -> Ketryn: Šití to bude určitě chtít.
(13:46) Ketryn -> Morigan: Tak přinesu vše potřebně a dám se do poctivého vyčištění a pak šití...Tedy pokud ho nechce ošetřit Ella.
(13:56) Morigan -> Ketryn: Ani ne, vypadá moc nervózní na zašívání, takže to nechává na ostatních a spíš ho jen drží.
(14:01) Ketryn -> Morigan: Doufám, že bude v pořádku...
(14:21) Morigan: Tak brácha ateliér volný nakonec nemá, tak ještě uvidím, jak to udělám. Na 50% náš sraz zatím platí...dám vědět v průběhu. Doufám, že to nevadí.
(15:05) Morigan -> Ketryn: Pomáhám, dokud ti jsem platná a pak jdu zase pomáhat jinam hlavně s přesuny raněných.
(15:09) Ketryn -> Morigan: No já mu to pořádně vymyju a vyčistím a pak poctivě zašiju. Pokud tam máme něco protizánětlivého, tak mu to na to dám a zavážu mu ránu čistými obvazy. Pak už se o něj určitě postará Ella. Pokusím se jí aspoň trochu uklidnit, že bude určitě v pořádku... A jdu pak ošetřovat někoho dalšího...Rozhlédnu se, jestli se mi nepodaří ještě někde vidět Charlese?
(15:11) Morigan -> Ketryn: k6
(15:12) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(15:13) Morigan -> Ketryn: Nevidíš ho nikde v nejbližším okolí.
(15:13) Ketryn -> Morigan: Hm :-( Tak jdu asi pomáhat, kde je mě potřeba, ale průběžně se po něm stále budu dívat.
(15:28) Morigan -> Ketryn: Jednou to ošetřování naštěstí musí skončit, nebo alespoň ta jeho nejhorší část. Pak bude samozřejmě potřeba o raněné pečovat dál, ale to nejhorší už bude za námi. Ti, co jsou ranění jen lehce sedí na jednom místě pod stromy a pijí, případně jí.
(15:31) Ketryn -> Morigan: Jsem asi fakt dost unavená, takže se dojdu taky napít a najíst...A podívám se po tom Charlesovi, potřebuji ho vidět zblízka a vědět, že je opravdu v pořádku, abych měla klid.
(15:36) Morigan -> Ketryn: Charlese sice nezahlídneš, zato zahlídneš lorda Christophera, který obchází všechny přítomné. Sám je taky díky spálenině, bahně a krvi těžko k poznání.
(15:38) Ketryn -> Morigan: To jsem ráda, že ho zahlídnut a že je snad jinak v pořádku. Ty jsi někde u něho?
(15:40) Ketryn -> Morigan: Jo už jsem se dozvěděla, jak ta bitva dopadla? Hledám dál Charlese, abych mohla být trochu v klidu...A taky tebe, abych se mohla dovyptat, jak to vlastně pro nás dopadlo.
(15:46) Morigan -> Ketryn: No jestli ses neptala někoho konkrétně, tak ses to asi nedozvěděla...ono zrovna o tom se tam nějak nemluví, většinou je to to poslední, co zraněné zajímá...
(15:47) Ketryn -> Morigan: Tak to já se pak poptám tebe, až tě najdu.

(16:22) Ketryn -> Morigan: Ale nevím, jestli je dobře, že je vás tolik tady...to ten tábor asi nebude dobitý...
(16:23) Ketryn -> Morigan: Mám k tobě daleko?
(16:23) Margare-tka: ...
(16:24) Morigan -> Ketryn: Daleko určitě ne.
(16:25) Ketryn -> Morigan: Tak se k tobě pokusím aspoň na krátko dostat a zjistit, jestli jsi v pořádku. (Tedy pokud zrovna někoho neošetřuji)
(16:38) Morigan -> Ketryn: k6
(16:39) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(16:42) Morigan -> Ketryn: Tak to se ti to podaří velmi lehce, dostat se ke mě :-)
(16:43) Ketryn -> Morigan: "Morigan..." vydechnu úlevně, když jsem u tebe. "Jsi v pořádku?" zjišťuji rychle.
(16:54) Margare-tka: ...
(16:59) Morigan -> Ketryn: Jsem velmi překvapená, že tě tady vidím. "Katryn?! Co tady děláš?!"
(17:01) Ketryn -> Morigan: "Pomáhám...nemohla jsem jen tak nečinně sedět a čekat v táboře."
(17:02) Ketryn -> Morigan: "Je ti něco? Jsi zraněná? Jak to pro nás dopadlo?" ptám se rychle. Chtěla bych tě obejmout, ale nevím, jestli tě něco nebolí.
(17:04) Morigan -> Ketryn: "Nejsem zraněná, ani NEMŮŽU být, buď klidná," řeknu významně a doufám, že tě tím uklidním.
(17:05) Morigan -> Ketryn: "Jsem jen špinavá," dodám a to tedy doopravdy jsem. Nebýt toho copu, možná bys mě od ostatních nerozeznala.
(17:08) Morigan -> Ketryn: Podpírám jednoho z vojáků, který sotva stojí na nohou. "Vincente!!" ozve se kousek od nás Elliin výkřik.
(17:08) Ketryn -> Morigan: "Dobře, to jsi mě uklidnila! Tak já jdu ošetřovat, je tu pěkný chaos..."
(17:09) Ketryn -> Morigan: Trochu se toho leknu a dívám se, kterému z vojáků ten výkřik patří?
(17:11) Morigan -> Ketryn: S velkou pravděpodobností tomu, kterého já podpírám (který na mě momentálně spíš visí), skoro ho nemůžu udržet.
(17:11) Ketryn -> Morigan: Když vidím, jak na tobě visí, tak ti s ním honem pomůžu!
(17:12) Ketryn -> Morigan: A hledám místo, kde ho uložit a ošetřit.

(22:24) Morigan -> Ketryn: Se zřejmě poslední skupinou raněných (a jsou mezi nimi i nezranění, kteří pomáhají, takže už jsou to mnohem větší skupiny) Ella vypadá hrozně, je rozcuchaná a špinavá a ty musíš vypadat nějak podobně.
(22:27) Ketryn -> Morigan: No vypadat musíme asi fakt hodně hrozně, ale v tuhle chvíli je nám to nejspíš úplně jedno... Snažím se s sebrat síly na poslední várku a zároveň se dívám, po těch, co přichází a koho přivádí/přináší.

(19:53) Ketryn -> Morigan: No aspoň jedno pozitivum...i když ten spánek mi bude asi chybět.
(19:53) Ketryn -> Morigan: Je to nějaký velký nával?
(20:07) Morigan -> Ketryn: Velký nával to není, taky asi museli vážit nějakou cestu, protože se určitě nebojuje nikde poblíž.
(20:08) Ketryn -> Morigan: No, to jsem si myslela...
(20:10) Ketryn -> Morigan: Tak jdu ošetřovat nebo pomáhám s ošetřováním podle situace. Zároveň poslouchám, kdyby se někde říkalo, jak na tom jsme...i když teď v tom prvotním chaosu nepůjde moc něco zaznamenat.
(20:16) Ketryn -> Morigan: Taky se příležitostně dívám, kdyby přinesli nebo přivedli někoho známého...Ale snažím se hlavně věnovat ošetřování a nepřipouštět si, že by někdo z vás mohl být zraněn...
(20:28) Morigan -> Ketryn: Nikoho známého jsi zatím neviděla, ale je pravda, že to v tom mírném chaosu to není tak jednoduché.
(20:42) Morigan -> Ketryn: Není to žádná sranda, někdy už někteří zranění ztratili příliš mnoho krve...
(20:46) Ketryn -> Morigan: To je blbý...:-( Zatoužím, aby tu byl nějaký léčitel. Snažím si to ale vše připouštět co nejmíň, aby to mou psychiku nezdolalo úplně.
(21:38) Morigan -> Ketryn: Za chvíli jsi špinavá od krve a prachu. Když ošetříte ty, co přijeli s první várkou, máte chvíli času oddychnout, než přijedou případně další.
(21:42) Ketryn -> Morigan: Tak pokud je možnost, tak se pokusím trochu si odpočinout...Máme nějaké zprávy z bitvy?
(21:42) Ketryn -> Morigan: Kolik zraněných tam tak máme?
(21:44) Ketryn -> Morigan: Jo a dojdu se napít, aby to tam se mnou neseklo.
(21:49) Morigan -> Ketryn: Když se jdeš napít, spustí se prudký liják, což jsi opravdu nečekala.
(21:50) Ketryn -> Morigan: To si to počasí jako dělá srandu??! Rychle se napiju a zaběhnu se někam schovat.
(22:04) Morigan -> Ketryn: Je to opravdu prudký liják.
(22:04) Morigan -> Ketryn: Takže to převážení zranění asi nebudou mít úplně jednoduché.
(22:05) Ketryn -> Morigan: Bože to nám a hlavně vám bojujícím tedy ještě chybělo! :-/
(22:07) Morigan -> Ketryn: Asi po deseti minutách liják zase ustane a nebe se trochu vyčistí. Je už vidět blížící se svítání.
(22:08) Morigan -> Ketryn: A taky další várka raněných.
(22:08) Ketryn -> Morigan: To bylo divný...Ale hlavně že přestalo, i když fakt chudáci ranění...
(22:09) Ketryn -> Morigan: Tak jdu zas ošetřovat.
(22:13) Morigan -> Ketryn: Čeká vás pěkný záhul. Zraněných přijede ještě několik várek a ještě dvakrát se spustí nečekaný liják a zase přestane, jednou se ti dokonce zdálo, že lítají blesky nebo tak něco. Jsi pak už celá od bahna a krve, ale na svou práci se pořád soustředíš. Jsi tak zvyklá fungovat.
(22:16) Ketryn -> Morigan: To počasí je fakt divné a vůbec nám to tedy neulehčuje...:-( Snažím se ale hlavně pracovat a plně se soustředit na ošetřování.
(22:16) Morigan -> Ketryn: Brzy je světlo. Tedy možná to není brzy, ale tobě to tak skoro připadá.
(22:18) Ketryn -> Morigan: Za světlo jsem ráda, aspoň líp uvidíme...
(22:20) Ketryn -> Morigan: (Tak jestli po téhle noci nebudu tak unavená, abych pak spala, tak už fakt nevím...)

(14:42) Ketryn -> Morigan: Přikleknu si k němu a dlouhou chvíli se na něho jen dívám, vůbec se mi nechce odvrátit pohled. Pak se odhodlám a podívám se i kolem, jestli mě tam něco nezaujme...i když v té tmě toho asi moc nevidím. Opravdu by mě zajímalo, jak se tohle děje. Zkusím zvednout nějakou věc nebo kamen, jestli to jde nebo jestli mi tím jen projede ruka. Jinak stále sleduji Rogera a jsem z toho tak nějak melancholicky rozhozená.
(14:47) Margare-tka: V táboře se věnuji čemu se dá a myslím na Vás.
(14:54) Morigan -> Ketryn: Ničeho se ti dotknout nepodaří. Roger spí chvíli, klidně, ale posléze začne dýchat rychleji a převalovat se, jako by měl zlý sen.
(14:59) Ketryn -> Morigan: Koukám, že taky nemá zrovna klidné spaní...:-( Starostlivě ho pozoruji. Chtěla bych ho vzbudit a z toho snu ho vysvobodit, ale nevím jak...Asi si k němu zas automaticky přikleknu a zkouším na něj mluvit a dotýkat se ho, aby se probral, i když to nemá smysl, když jsem jen "duch".
(15:10) Morigan -> Ketryn: Jeho noční můra musí být ovšem divoká, protože to vypadá, jako by trpěl bolestí. Hází sebou víc a víc a skoro křičí.
(15:11) Ketryn -> Morigan: :-/ Sakra, tak ať ho někdo vzbudí...:-(
(15:14) Ketryn -> Morigan: "Rogere, probuď se!!" zavolám a pokusím se s ním zatřást, i když vím, že to nejde...ale jen tak se dívat mi prostě nejde.
(15:30) Morigan -> Ketryn: Najedou tam přilítne Mored (možná prolítl i tebou) a zatřese s ním. Podruhé ale opravdu prudce, prakticky s ním praští o zem tak silně, že mu málem vyrazí dech. Pravda ale je, že to Rogera probudí, i když chvilku sebou ještě hází, než zaostři na Moreda a uvědomí si, co se děje.
(15:33) Ketryn -> Morigan: To musela být fakt zlá noční můra...:-( no není divu, po tom všem, co zažil...Jsem ráda, že ho Mored vzbudil! Trochu se posunu, abych nebyl někde v Moredovi, ale dál je starostlivě pozoruji.
(15:39) Morigan -> Ketryn: "Do hajzlu..." zaúpí Roger.
(15:40) Ketryn -> Morigan: No nebylo to zrovna šetrné probuzení...
(15:41) Ketryn -> Morigan: Asi se mu to stává častěji.

Rozloučila jsem se s Kat. A počkala než se vydali na cestu a pak jsem šla nějak poklidit do stanu a když tak se věnovat nějaké práci, abych se z toho nezbláznila....

(17:08) Ketryn: Asi se při cestování snažím víc seznámit aspoň s těmi, co jedu na stejném voze, a zapamatovat si jména a tak. Jinak jsem furt z toho všeho tak nějak rozhozená a ten sen s Rogerem, který mám stále v hlavě, mi zrovna moc nepomohl. A myslím na vás, co jste už jeli, doufám, že budete v pořádku, a na Patricka s Jamesem, kde vůbec jsou. No mám toho v hlavě opravdu dost.
(17:09) Morigan: Sedíš v zadní části vozu s jednou dívkou, která se ti představí jako Ella. Někdy můžete z vozů slézt a jít, protože jedou natolik pomalu, že je to možné a aspoň se protáhnete.
(17:13) Ketryn: Tak to se asi občas protáhneme. Asi se s ní zkusím zapříst trochu rozhovor, odkud je, jestli má rodinu a tak, aby řeč nestála. Jak je tak stará?
(17:47) Morigan: Je docela mladá, spíš míň než dvacet (takže vypadáte tak podobně staré:-). Vypráví ti, že otec i starší bratr jsou vojáky v Prvním základním táboře, matku ani nikoho jiného už nemá, tak šla s nimi.
(17:48) Morigan: "Naštěstí se dobře vyznám v léčení a rychle se učím, tak jsem aspoň našla uplatnění. Lepší než prát prádlo."
(17:50) Ketryn: "To ano," souhlasím. "Aspoň může člověk nějak pomáhat, když je všechno tak nějak naruby..."
(17:52) Morigan: "No a co ty? Taky tu někoho máš?" zajímala se.
(17:55) Ketryn: "No já sloužím u lady Morigan a když mě nepotřebuje, tak pomáhám s čím je potřeba. Mám nějaké zkušenosti s ošetřováním a léčením, tak jsme se s přítelkyní přihlásily do lazaretu, abychom byly nějak nápomocné."
(17:56) Ketryn: "A u koho jsou tví bratři s otcem v jednotce? Tedy jestli mi to něco řekne, moc lidí tu zatím neznám..."
(17:57) Ketryn: "Jinak já rodiče už nemám a sourozence taky ne," dodám ještě k předchozí otázce.
(17:58) Morigan: "No jasně, ty jsi ta od lady Morigan! Nepoznala jsem tě hned. Otec i bratr slouží také v Modré korouhvi."
(18:03) Ketryn: "Aha, tak to už jsou taky na cestě..." konstatuji. "Takže pocházíte někde z okolí Harringtonu?" Asi se taky zeptám, jak se jmenuje její otec a bratři a jak vypadají, jestli mi to něco neřekne.
(18:31) Morigan: "Na cestě jsou. Ale do jednotky nás přiřadili až v táboře, z Harringtonu nejsme, pokud narážíš na lorda Christophera. Vlastně nejsme ani ze severu. Vlastně já samozřejmě k žádné jednotce nepatřím, myslím tím bratr a otec," zasměje se. "Ačkoliv proč by to nešlo, aby žena patřila k jednotce, když je v ní lady Morigan, ne?"
(18:38) Morigan: "Bratr se jmenuje Vincent a tahle bitva bude jeho první větší...budu mít o něj strach. Taky proto jsem chtěla jet, nevydržela bych čekat v táboře...no ačkoliv teď budu čekat taky, jen o trochu blíž."
(18:38) Ketryn: "Viď?" zasměji se mírně :-) "Třeba bude lady Morigan taková průkopnice. I když se to určitě spoustě mužům nelíbí."
(18:40) Ketryn: "Určitě to zvládne," usměji se povzbudivě i když mám sama strachy nervy na pochodu. "Taky jsem ráda, že jsem mohla jet. I když to bude drsné, tak je lepší něco dělat, pomáhat a být blíž, než čekat užírat se strachy."
(18:42) Morigan: "Žoldačky vždycky byly. Ale lady Morigan je taková...Vincent říká, že by mohla velet, kdyby to nebylo divné. Prý mu to tak připadá."
(18:43) Morigan: "Bylo by to spravedlivé. Možná bych to chtěla někdy zkusit s mečem a tak...když můžou muži, proč ne ženy," pokračuje v úvahách. Pak si všimne tvého tesáku položeného u věcí na voze. "Ten je tvůj?"
(18:43) Ketryn: "To by určitě mohla," usměji se. "Přeci je už má nějaké zkušenosti..." uklouzne mi.
(18:45) Ketryn: "Ano, je...situace nás donutila se naučit trochu bojovat, tedy se hlavně bránit...i když to není žádný zázrak."
(18:46) Ketryn: "Tedy lady Morigan umí bojovat hodně dobře, ta to má v krvi."
(18:53) Morigan: "Takže tě naučila bojovat? To je úžasné," řekne upřímně. "Vincent odmítl. Řekl, že jsem holka," odfrkne si.
(18:56) Ketryn: "No měla jsem víc učitelů, vždycky spíš z nutnosti..." vzpomenu si na lekce s Derekem a na o hodně příjemnější s Davidem a pak na cvičení v černé. "No jo, chlap...Klidně bych ti něco ukázala, ale myslím, že nejsem ta pravá osoba....nejsem žádný dobrý šermíř."

(12:29) Margare-tka: "Abych řekla pravdu tak si myslím, že to bude jistější tady. jelikož kdybych jela, a náhodou se něco stalo, tak nebudu moct pomáhat zraněným spíš budu na někom odkázaná a ty by jsi měla další starost na víc. Je to lepší nápad ne??"
(12:30) Ketryn: "Já nevím, vůbec mě nějak nenapadlo uvažovat nad tím, že bys mohla mít problém se zvládáním určitých situací...tak mě to teď trochu zaskočilo."
(12:31) Ketryn: "Je ale asi pravda, že stát se může cokoli...Ale jak chceš, já budu akceptovat obě tvoje rozhodnutí."
(12:34) Ketryn: "A jestli se rozhodneš zůstat, nevadilo by ti, kdybych jela bez tebe?? Začíná mi tady z toho čekání a nic nedělání hrabat...a možnost něco dělat a neužírat se vlastními myšlenkami bych docela uvítala, i když to nebude žádná sranda..."
(12:35) Margare-tka: "Jo jasně, já bych taky jela moc ráda a věděla co s kým je, ale vezmi si kolikrát se rychle skládal lazaret a ustupovalo a já bych měla problém, místo abych pomáhala, tak bych byla přítěz."
(12:36) Margare-tka: "Takže asi zůstanu tady a budu doufat, že se brzo vrátíte. a mezitím tu asi tedy zešílím. Ale co se dá dělat.ů
(12:37) Ketryn: Nejsem z toho zrovna nadšená, ale ty důvody musím uznat...:-(
(12:37) Ketryn: "Ach jo..."
(12:39) Margare-tka: "No a nebo pojedu, ale tak trochu závislá na tobě a já se bojím, že by nás to zbytečně ohrožovalo obě. Už tak budeš ohrožená jen tím, že jedeš a ještě já."
(12:42) Ketryn: "Já vím no, je to na pytel...Chtěla bych, abys jela, ale je pravda, že by nebylo dobré, kdybychom zůstaly někde samy dvě jen proto, že bychom nestíhaly držet krok s ostatními...Štve mě to tedy pěkně!"
(12:42) Margare-tka: "Zůstanu tedy."
(12:43) Ketryn: Tak já se jdu asi honem rychle zabalit...
(12:46) Ketryn: Obleču se teple a do kalhot a s sebou si zabalím jako obvykle nějaké náhradní oblečení, deku, tesák a nůž k pasu, lahev na vody, nějaké peníze, co tam máme, sirky, hřeben...Snažím se být rychlá a zároveň nic nezapomenout a co nejdřív se vrátit k balení v lazaretu.
(12:49) Ketryn: Jídlo se veze nějak hromadně?
(12:59) Morigan: Ano, veze.
(13:19) Ketryn: Tak snad mám vše...Dojdu se pak nahlásit tomu šéfovi, že pojedu jen já, a připojím se k lazaretu. Předpokládám, že Margaret je zatím se mnou.
(14:24) Morigan: Některé další jednotky (nebo jejich části) vyrazili dnes ráno taky na cestu, ale pořád ještě v táboře zůstávalo dostatek mužů. Když se chystal na cestu lazaret, viděla si, že to není nějaký horentní počet lidí.
(14:27) Ketryn: Než jsme se vydali na cestu, tak jsem se samozřejmě s Margaret pořádně rozloučila, doufám, že zas brzy budeme všechny v pořádku pohromadě.
(14:31) Ketryn: Pokud to nebylo nějak přesně rozděleno, tak jsem se přidala k někomu, koho už trochu znám, abych měla nějakou společnost.

Stále koukám na Margaret a čekám, co odpoví, jelikož vůbec nevím, co se jí honí v hlavě...

(21:48) Morigan: V lazaretu panoval rozruch, ale ne přímo chaos. Před stany stály vozy, na které se nakládalo.
(21:50) Ketryn: Tak jsem se asi pokusily zapojit do dobalování a nakládání. Tedy pokud tam není nějak moc lidí, kde by už pro nás nebylo místo.
(21:51) Morigan: Ale ano, většina vás zná (od vidění) a vy zase je, takže vás prostě přijali k práci.
(21:52) Ketryn: Tak se připojíme a pomáháme, s čím je potřeba.
(22:03) Morigan: Nečekaně k vám přistoupí váš hlavní nadřízený.
(22:05) Ketryn: Asi se trochu leknu, když se tam tak nečekaně objeví, nemám ho zrovna v lásce. Pozdravím ho ale samozřejmě a dívám se, co potřebuje.
(22:08) Margare-tka: Taky jsem ho pozdravila a poslouchám co nám chce.
(22:16) Morigan: "Potřebuju sebou ještě dvě schopnější osoby," oznámí vám. "Nejspíš jste stály o to jet. Ale musím vás varovat, nebude to nic příjemného," řekne neutrálním tónem.
(22:22) Ketryn: "Pokud nás je tedy zapotřebí, tak pomůžeme rády. A nemusíte se bát, umíme si představit, že to nebude žádná procházka růžovým sadem...podobné situace už jsme zažily," odpovím stejným neutrálním tónem. "Za jak dlouho se bude odjíždět?"
(22:24) Morigan: "Myslím tím, že kdyby na to přišlo, nebudou se moci brát žádné ohledy," podívá se výrazně na Margaret, aby bylo jasno, co tím myslí a že ho ani tak nezajímá, co jste zažily, ale spíš Margaretina nemohoucnost. "Nemusíte jet obě, lidí mám dost. Je to na vás."
(22:26) Ketryn: Tak se podívám na Margaret, tahle odpověď je na ní, i když mě nijak nenapadlo, že by to nemusela zvládat.
(22:35) Margare-tka: No je fakt že o tomhle jsem docela už přemýšlela, taky si nejsem jistá jesti mám jít.
(22:36) Margare-tka: Asi to ještě budeme potřebovat projednat.

(11:19) Ketryn: Podaří se nám v jídelně zaslechnout bližší informace o tom kdo jel, jestli jel i Murtagh a tak? Samozřejmě souhlasím, že se najíme v jídelně, když se zrovna podává večeře.
(11:24) Morigan: No takhle přímo o Murtaghovi určitě ne, ani nějaké konkrétní informace. Spíš se probírá nastalá situace, pokud vůbec. O dobývání se vědělo, takže tak velké překvapení to pro nikoho není.
(11:26) Ketryn: Docela by mě zajímalo, jestli jela i Gordonova jednotka a tím pádem i Damon a Klaus...asi se trochu rozhlížím, jestli neuvidím někoho z jejich jednotky.
(11:35) Morigan: Spíš ti připadá, že nikoho nevidíš.
(11:36) Ketryn: Tak usoudím, že Gordonova jednotka jela možná taky.
(11:37) Ketryn: Po večeři se asi půjdeme podívat do lazaretu, jestli ještě není třeba s něčím pomoct a pak bychom měly jít do stanu, poklidit tam a pak jít asi zas spát.
(11:49) Morigan: V lazaretu už se prakticky nic neděje.
(11:51) Morigan: Spánek vám nečiní problém, protože pořád jste docela unavené.
(11:52) Ketryn: Tak když zjistíme, že už se tam nic neděje, tak se jdeme pořádně dospat

(22:27) Morigan: Podle ruchu v táboře ještě není tak pozdě, i když už je tma. V jídelně (kuchyni) je zrovna docela plno, jestli se to tak dá říct, je tak nějak čas večeře.
(22:28) Margare-tka: "Tak to bychom se mohly najíst tady ne??"
(22:29) Margare-tka: (najíme se, abychom to nemusely nosit.) A třeba taky něco zaslechneme.
(23:11) Margare-tka: Snažím se tedy něco zaslechnout, aspoň o čem se mluví. A víme jestli jen Murtagh a nebo ne??
(23:23) Morigan: To asi nevíte, nestihla jsem vlastně odpovědět.
(23:24) Margare-tka: Hm... tak se snažím pochopit nějaké informace z řečí co se tam vedou třeba o tom něco padne

(20:45) Morigan: To si asi nikdo nevšimne, když zmizíte.
(20:52) Ketryn: Tak si pak odpoledne jdeme lehnout,¨
(20:53) Margare-tka: Asi jo, abychom vydržely jestli nás vybere o čemž pochybuji.....nemá nás rád.
(21:22) Margare-tka: Ale nevím jestli usnu... rozhodně se hodně napiju...
(21:30) Morigan: K6
(21:31) Ketryn: No, tak snad aspoň trochu dřímám...
(21:35) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(21:35) Margare-tka: Já spím jako dřevo.... to asi ty nervy.
(21:35) Morigan: (Nebo ne:-) Usnete únavou i menším nedostatkem krve docela brzy a tvrdě.
(21:41) Morigan: Probudíte se večer, už je skoro tma a máte opravdu hlad.
(21:43) Margare-tka: No tak to neví jestli bude vhodné jít teď pro jídlo. Není tam nějaký zbytek?? Jo rozdělala jsem ohřívač.
(21:43) Margare-tka: Abychom viděly.
(21:44) Ketryn: "Proč by nebylo vhodné jít pro jídlo?" nechápu a plánuji jít do jídelny. "Vždyť ještě není tak pozdě, ne?"
(21:47) Margare-tka: "No je docela tma, tak aby to zase nedoapdlo dobře, ale když půjdeme obě, tak snad nebude problém."
(21:50) Ketryn: "No ale na podzim je prostě tma brzy...Měly bychom se najíst, abych nabraly síly. Tak pojď, skočíme do jídelny," vezmu si plášť a dojdeme si do jídelny pro něco k jídlu. Pak bychom měly poklidit stan a pak asi zas zalehnout.
(21:58) Margare-tka: "Tak jo." a jdeme.
(22:07) Margare-tka: Tak se oblékneme a jdeme...

(19:35) Morigan: To určitě uvidíš a taky víte, kdo je váš nadřízený. Ovšem pořád se nezdá, že by se něco organizovalo. Je tam hlavní "doktor", který má velení lazaretu a pak také pár lidí, které znáte.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(19:36) Margare-tka: Tak když tak počkáme na nějaké pokyny, abychom byly platné.
(19:37) Margare-tka: //Už tu budu. //
(19:39) Ketryn: Tak nějakou dobu čekáme, jestli se nezačne něco dít. Pokud ne, tak se asi nakonec dojdu zeptat toho našeho nadřízeného zeptat, jestli jsou nějaké instrukce nebo jestli se zatím čeká na rozkazy.
(19:40) Ketryn: Tak nějakou dobu čekáme, jestli se nezačne něco dít. Pokud ne, tak se asi nakonec dojdu zeptat toho našeho nadřízeného zeptat, jestli jsou nějaké instrukce nebo jestli se zatím čeká na rozkazy.
(19:40) Morigan: //Kdybych nečekaně zmizela, může za to bouřka...:-//
(19:41) Ketryn: //Sem se taky něco blíží, vypadá to...//
(19:41) Margare-tka: //No to samé platí u mě, taky se to tu žene...ú/
(19:42) Morigan: Podívá se na tebe. "A vám někdo řekl, že sem máte jít?" podiví se zamračeně.
(19:43) Margare-tka: Bože to je fakt kretén....
(19:44) Ketryn: No nám nikdo většinou neříká, kam máme jít, pomyslím si
(19:45) Ketryn: "No přišly jsme se zeptat, jestli se právě nemáme hlásit. A jestli není potřeba s něčím pomoct?"
(19:45) Margare-tka: Asi tak. Jako v tomhle rozpoložení ještě takovýhle jednání... A ke všemu v našem stavu....
(19:45) Margare-tka: Obdivuji Kat a její vytrvalost.
(19:46) Ketryn: "Bude se nějaká část lazaretu vydává na cestu za vyslané jednotky?" dodám.
(19:47) Ketryn: Snažím se ovládnout nesnášenlivý výraz.
(19:49) Margare-tka: Já taky, ale spíš vypadám tak rouchu zoufale asi se ještě ve mě odráží ta noc.
(19:50) Morigan: "Ano, nějaká část bude cestovat a to nejspíš zítra. O počtech a osobách ještě rozhodnu, pokud vás mezi ně zahrnu, dozvíte se to," odpoví už o něco normálněji.
(19:50) Morigan: Ta noc se na vás rozhodně odráží.
(19:52) Ketryn: "Dobře. A je teď potřeba pomoct s přípravou a balením? Nebo nás dneska nebudete potřebovat?" zeptám se ještě.
(19:56) Morigan: Usoudí, že balit byste mohly a někam vás odnaviguje (k někomu, kdo vám řekne, co máte dělat.)
(19:57) Margare-tka: Bože já toho chlapa nenávidím.....A chci mluvit s Fergusem.
(19:58) Ketryn: Tak jdeme pomáhat s balením. (I když jsem možná tajně doufala, že nás pošle pryč a my se budeme moct vzpamatovat ze včerejší noci.)
(20:00) Margare-tka: (No to já jsem taky bouchala....)
(20:01) Margare-tka: (Takže balím se špatnou náladou a padám unavou.)
(20:02) Margare-tka: "A Morigan už jako úplně šla a nebo jsme se s ní minuly. Zeptám se tě tiše při balení."
(20:04) Ketryn: Moc tu otázku nechápu. "No říkala přeci, že odjíždějí hned a pak že už musí běžet. Tak předpokládám, že už teď nějak budou odjíždět, jestli už neodjeli."
(20:31) Morigan: Počasí je opět podzimní a lezavé, ale aspoň neprší.
(20:32) Ketryn: No aspoň že tak...Asi toho moc nenamluvím, jen se soustředím na práci a snažím se v tomhle stavu fungovat co nejlíp.
(20:38) Margare-tka: Asi tak... a snad neudělám nějakou botu.Snažím se to hlídat.
(20:40) Morigan: No, jste unavené a zesláblé, asi jako kdybyste darovaly krev, nespaly a ještě u toho dost vypily :-)
(20:41) Morigan: V táboře sice ještě panuje mírný chaos, ale některé jednotky už odjely.
(20:41) Ketryn: Takže je nám fakt docela bídně...
(20:42) Margare-tka: No myslím, že po obědě už se do lazaretu nevrátíme.
(20:42) Morigan: To asi ne.
(20:44) Ketryn: No pokud nás není nějak extra potřeba, tak se pak jdeme asi dospat.

(15:06) Ketryn: "A kolik jednotek vlastně jede...A Murtagh zůstává tady nebo jede taky?"
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(15:38) Margare-tka: "No tak rychle jo?? ale ty nemůžeš Mor?? Do boje, víš co jsi pila což kdyby se ti něco stalo??? začnu v našem stavu trochu vyšilovat a taky musím za fergusem se jít rozloučit. měla jsem být s nim a ne tady..."
(15:38) Margare-tka: "Pak musíme jít do lazaretu....."
(15:41) Ketryn: "Ale nějakou dobu přeci potrvá, než tam dojedou...Jak dlouho tak bude v sobě tu krev mít?" reaguji na Margaretino vyšilování. "A navíc...stejně by možná bylo lepší být vampýr než mrtvá..." dodám sarkasticky.
(15:43) Ketryn: budeš
(16:04) Margare-tka: "No tak to je už hodně šílený...."
(16:04) Margare-tka: dodám vyděšwně.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(16:06) Margare-tka: "Jak dlouho to tak bude trvat?"
(16:07) Morigan: "Myslím, že krev se obnovuje tři dny, ale to nemusí znamenat, že tři dny jde proměňovat," pokrčím rameny. "Musím běžet, dávejte na sebe pozor," rozloučím se. Venku už se zase troubí signály a nejspíš na několika různých místech.
(16:09) Ketryn: "No je to šílený a není mi příjemné o tom mluvit...ale když už jsi začala takhle vyšilovat...Je to pravda, přijde mi prostě divný plašit víc než obvykle. Budu se o Morigan bát stejně hodně jako vždycky, ale nedělala bych z té vampýří krve další paniku, protože ta rozhodně nic nezhoršuje."
(16:09) Margare-tka: "Hm...." už jen pípnu.
(16:09) Ketryn: Rozloučím se z tebou a kladu ti na srdce ať hlavně dáváš na sebe pozor ty. Pak asi vyjdu za tebou ven.
(16:10) Margare-tka: "Takže tu rychle poklidíme a pak jdu za Fergusem tedy pokusit se ho najít a pak do toho lazaret a nebo se tam dojdi zeptat a pak mi řeneš a sejdeme se tady. A nebo raději budeme společně??"
(16:12) Ketryn: "No můžeš ho zkusit najít, ale nejsem si jistá, jestli se ti to podaří, asi už se nějak řadí a budou vyrážet. Raději bych se ale nedělila, můžeme se po něm mrknout společně, jestli to má cenu, a pak zajdeme do toho lazaretu."
(16:17) Ketryn: "Raději vyrazíme hned a pak to tu uklidíme..."
(16:18) Margare-tka: "A jako to včera nemohl Murtagh Mor říct, že se ráno pojede??? Kurva. já se na to vyseru."
(16:25) Ketryn: "Proč, když se napila, tak není z včerejší noci nijak oslabená...Nebo tebe furt tak žere ta vampýří krev...? Samozřejmě nechci, aby se z Morigan stal vampýr, ale stejně tak nechci, aby byla mrtvá...Takže nemá cenu se tím trápit ještě nějak víc, už tak je to všechno na prd..."
(16:26) Ketryn: "Asi se to rozhodlo nějak přes noc, s tím už se nic nenadělá..."
(16:26) Ketryn: "Tak jdeme? Budeš chtít hledat toho Ferguse?" jsem připravená vyrazit a zjistit co a jak.

(11:37) Ketryn: Koukám, že jsme tam ten večírek zas pěkně rozjeli...:-D Myslím, že druhý den budu použitelná jen omezeně.
(11:43) Morigan: No to tedy ano. Já se vůbec nebráním napít se taky od Damona (a později i od Klause). Naopak se na to docela těším.
(11:44) Ketryn: Tak to zas budeš taková nabitá :-)
(11:46) Morigan: Jsme tam samozřejmě až skoro do svítání, než se nám podaří je vyhodit (přimět sebe k tomu, je vyhodit). Všude jsou zase lahve od vína, samozřejmě.
(11:48) Ketryn: Jako tam to musí tedy vypadat....Ale myslím, že nemáme sílu s tím něco dělat a padneme do postele...
(11:50) Morigan: Přesně, jako minule :-)
(11:51) Ketryn: Tohle je ale dobrá terapie, jak si aspoň na chvíli vyprázdnit hlavu...i když druhý den je takový krušnější.
(11:52) Morigan: Ráno vás ovšem ze spánku vytrhne zvuk trubky. Chce se vám umřít a opravdu to je ten nejnepříjemnější zvuk. Naštěstí neplatí pro vás. "To je nástup pro vojáky," slyšíte mě, jak říkám a vstávám. "Jdu se podívat, co se děje," oblékám se a pak zmizím ze stanu. Zase usnete.
(11:54) Ketryn: Uklidním se, že je to jen pro vojáky a zůstanu mrtvolně ležet..."To byl tedy zas večírek..." konstatuji jen odevzdaně, když vidím a cítím následky.
(12:01) Ketryn: Asi se ale budu snažit postupně nějak probrat a dát se aspoň trochu dohromady. A taky bychom to tam měly aspoň trochu poklidit, kdyby sem někdo přišel. Takže to mám postupně v plánu, ale nějakou přehnanou rychlostí opravdu nehýřím...
(12:33) Morigan: Zdá se vám, jako bych se vrátila hned zpátky, což samozřejmě asi není pravda.
(12:35) Ketryn: Tak to jsem si asi hned ještě zdřímla..."Děje se něco?" zeptám se přiospale z pocitu, že jsi se vrátila nějak rychle.
(12:50) Morigan: "Jo. Pojedeme dobývat tábor už dneska."
(12:54) Ketryn: "Cože?" to mě opravdu probere a posadím se. "A kdy vyrážíte na cestu?"
(12:55) Ketryn: "A jedeme taky jako součást lazaretu? Když je to tak daleko?" napadne mě.
(12:57) Morigan: "No, někteří už teď hned, například já. To asi nejdete, určitě ne hned. Mělo by to spíš probíhat jako přepad."
(13:00) Ketryn: "Aha...Tak na sebe hlavně dávej pozor...! A jde celá vaše jednotka?" nemám vůbec dobrý pocit z toho, že teď hned odjíždíš.
(13:03) Morigan: "Ano, celá," odpovídám a balím se.
(13:04) Ketryn: "Chceš nějak s něčím pomoct...?" zeptám se, i když mě nenapadá s čím. Vstanu a rychle se obleču.
(13:20) Morigan: "Nepotřebuju pomoct," řeknu. Jen se strojím a dávám pozor, abych nic nezapomněla.
(13:23) Ketryn: Tak si zase sednu a mlčky sleduji, jak se balíš, a mám v plánu tě pak jít někam doprovodit. Jsem z toho všeho nějak vyvedená z míry.
(13:56) Morigan: "Možná že ale nějaký lazaret pojede, aspoň na půl cesty, ale to vám samozřejmě řeknou, když jste pod velením lazaretu..." říkám při oblékání. Ten bordel, co tam panuje, mi to mírně ztěžuje.
(13:56) Morigan: "O tom toho moc nevím," přiznám a zapnu si prošívanici.
(13:58) Ketryn: "No, my se pak půjdeme do lazaretu poptat, až odjedete..." Snažím se ti aspoň uklidit z cesty ty lahve.

Já se taky kousnutím při flašce nebráním, naopak je to pro mě docela vítané vyčištění mozku a otupění myšlenek...