Druhá strana (197 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

/úTy jo málem mě dneska trefilo, nemohla jsem se sem dostat. Dneska byla nějaká rada staničních a zase se probíral net a pak to celý den nešlo, tak jsem se bála, že nás odstřihli... ještě, že to tak není:-) Teda zatím.-)
Dneska tu budu až se vyspím, zatím je frmol, jelikož dvě nemocnice mají stop stav a jedna maluje... takže bereme za ně.//

Taky jsem se vykoupala a docela s hodně dobrou náladou a asi i umyla hlavu.¨
Dávala jsem pozor, abych už nic nevyvedla, mýdlem počínaje topením se konče. Jinak jsem tak povídala o všem co mě napadlo. Když dojdeme do stanum, tak si vlasy usuším u koše.

//Promiňte, přijela jsem pozdě. Zítra máme trénink, ale snad jen do dvou (a pak možná ještě půjdeme na oběd), ale potom tady budu.
Jo, jak jsem vám psala sms o těch oknech, tak to jsem jenom stála venku na nádvoří. Pak jsme ale šli dovnitř, abychom se převlíkli a se mnou to málem švihlo!!!//

Chvíli tam někde opodál čekáme a když podle sluchu poznáme, že odešli, tak jdeme zpátky na "naše" místo.
Pravda, snažili se zmizet co nejrychleji, abychom nemusely čekat.
Pak, když už tam nikdo není, shodím šaty a skočím do vody. Pak se vrátím na břeh pro mýdlo a umyju se. Snažím se, aby mi neuplavalo. Voda je studená, ale slunce už vyšlo a je to nakonec docela příjemné. Moc se tam ale neráchám, musím stihnout rozcvičku.

(21:58) Morigan: Asi vylézají z vody až my zmizíme z dohledu.
(21:59) Margare-tka: No už jsem se lekla.... to by byl po ránu na mě strašný útok!!!!
(21:59) Morigan: Jdeme někam dál, abychom je nemusely potkat až půjdou pryč. Tedy já směřuju někam dál.
(21:59) Margare-tka: "No to bylo zase něco?" řeknu, když jsme stranou.
(21:59) Ketryn: Jdu za tebou.
(21:59) Margare-tka: Tak já tedy jdu někde za vámi:-) Když tak jsem s tím počkala až jsem tě došla.
(22:00) Ketryn: "No, to jsme to zas vymňoukly..." řeknu potichu.
(22:01) Morigan: "U všech bohů," řeknu ještě zlostně, ale pak si uvědomím, jak bylo vtipné jak jste upadly a musím se smát.
(22:02) Ketryn: Tak se směju s tebou :-D "My jsme fakt expertky!"
(22:06) Margare-tka: Tak to se taky konečně povoleně rozesměju.-D takže nás určitě nebude slyšet;-)
(22:07) Margare-tka: "No nějak jsem neudržela rovnováhu..."
(22:14) Morigan: "Tak máme pro příště poučení nikoho nešmírovat..."
(22:16) Ketryn: "To rozhodně ano..."
(22:17) Ketryn: "Koukám, že se s lordem Gordonem nemá moc v lásce..." mluvím potichu.
(22:18) Margare-tka: "No?"
(22:18) Margare-tka: "Ale, my jsme nešmírovaly, jen jsme zjišťovaly, kdo tam je.."
(22:22) Morigan: "No moc ne, protože je to blb."
(22:25) Ketryn: "No, vypadal tak nějak předujatě..."
(22:25) Margare-tka: "No koukala jsem, že je dost arogantní. Ale asi to bude tím, že ho iritují tvé kalhoty a zbraně."
(22:25) Morigan: "A to jsem teď v šatech..."
(22:26) Ketryn: "Ale nezapomněl si povšimnout, že i tak máš u sebe svůj meč."
(22:28) Morigan: "Nevyzrálým mladíkům by se neměl udělovat titul. Jednou to řeknu nahlas před ním."
(22:32) Margare-tka: "A kolik mu je?? To jsem si nějak nestihla všimnout."
(22:36) Morigan: "Já nevím, maximálně dvacet pět."
(22:37) Margare-tka: "Tak je mladý, ale takový jsme už potkaly a ty taky.
(22:39) Morigan: "Jo, proto jsem řekla "nezralým mladíkům"."
(22:41) Margare-tka: "No jo je to tedy nezralý mladík:-) "
(22:48) Margare-tka: (Jen, kolik bylo Jamiemu?)

(20:57) Morigan: No ten pád nebyl nijak velký, akorát jste přepadly přes křoví, které se ohnulo a tak je krásně vidět, jak tam zděšeně stojím. I oni se vylekali a jeden z nich, co byl na břehu dokonce sáhl po tesáku a teď ho drží v ruce.
(20:58) Ketryn: Bože, to to musí vypadat :-D
(21:00) Ketryn: Snažím se nějak vyhrabat na nohy a střídavě se chci někam propadnout a střídavě se z krize dusím smíchy, když tě vidím, jak tam zděšeně stojíš :-D
(21:01) Ketryn: Asi bychom měly vymyslet nějaké rozumné vysvětlení, proběhne mi hlavou, když se sbírám a vymotávám z křoví. Na chvilku mě napadne, že bychom se mohly ve chvíli překvapení sebrat a honem utéct, ale to zavrhnu.
(21:03) Ketryn: Ty jo, na ostudu jsme fakt expertky!
(21:06) Morigan: "Lady Morigan??" podiví se ten s tím tesákem (mimochodem jen ve spodních kalhotech). "Lorde Gordone?" založím si ruce. "Proč hned tasíte? Co jste čekal, že z toho křoví vyleze?" zaútočím z nedostatku jiných nápadů, co říct.
(21:07) Ketryn: Bezva, ještě je tu rovnou nějaký lord!
(21:08) Ketryn: Tvůj slovní útok mě opět pobaví :-)
(21:13) Ketryn: (Morigan, takhle se originálně navazují kontakty s ostaními lordy :-D)
(21:20) Ketryn: "My...šly jsem se umýt, ale koukáme, že už je tu trochu obsazeno," pokusím se vysvětlit s omluvným výrazem.
(21:32) Morigan: Ostatní zírají trochu v šoku, Charles a Fergus už nás pravděpodobně identifikovali, ale zatím jsou ještě spíš překvapení, než že by se smáli.
(21:33) Ketryn: No já nemám k smíchu opravdu daleko, takže občas tak trochu pokašlávám a dívám se po vás, jak se odtud vypaříme :-)?
(21:39) Margare-tka: Tak to jsem se asi lekla..-) Ale taky jsem potlačila smích:-)
(21:39) Morigan: Lordu Gordonovi se můj slovní útok ani trochu nelíbí, jak dá najevo svým výrazem. "Nepřítel se má čekat všude," sdělí mi chladně, i když se pousměje.
(21:41) Morigan: "Vy ho čekáte za každým keřem, jak jsem slyšela," taky na něj nejsem milá.
(21:41) Margare-tka: Stojím tam tak jako nejistě. Když jsem vypadla, nejspíš mi vylezlo s pusy "Jejda."
(21:42) Morigan: (Ježišmarja, ještě "jejda" :-DD)
(21:42) Ketryn: A jeje...asi se nemáte moc rádi...a tohle tomu moc nepomůže.
(21:42) Margare-tka: Trochu mě ten tvůj útok rozhodil....Jelikož jsem to tak rychle nepochopila:-)
(21:42) Margare-tka: (Ale já bych to řekla...)
(21:43) Margare-tka -> Morigan: (Takhle se asi nikdy nevdám...proběhne mi hlavou)
(21:43) Ketryn: (No a pak se mi nemá chtít smát :-D)
(21:45) Morigan: "To od vás sedí," ušklíbne se Gordon. "Nosíte zbraně všude sebou, dokonce i když se jdete koupat," kývne k mému tesáku u pasu. Ani jsem si neuvědomila, že jsem si ho vzala.
(21:46) Morigan -> Margare-tka: Fergus stojící do pasu ve vodě se na tebe zářivě usměje.
(21:47) Margare-tka: Pomyslím si, že na tom něco je, ale já proti tomu rozhodně nic nemám...
(21:47) Margare-tka: Už hodněkrát nám byla tvá zbraň po ruce platná...
(21:48) Margare-tka -> Morigan: Tak mu to oplatím.
(21:48) Margare-tka: Mám strašnou chuť říct, jestli se tedy půjdeme koukat. koukám na tebe jaký máš výraz.
(21:50) Morigan: "Nikdy nevíte, koho potkáte," řeknu mu ne zrovna přátelsky.
(21:50) Morigan: "Vy jste přišly za námi."
(21:50) Morigan: "My jsme v žádném případě nepřišly "za vámi", ale koupat se na své místo!" opravím ho.
(21:52) Morigan: "Tohle místo je vaše?" řekne udiveně. "Nikde jsem neviděl ceduli s vaším jménem. Ale i tak je to zřejmě moje chyba. Půjdete si stěžovat lordu Murtaghovi?"
(21:53) Margare-tka: Ach tady se něco děje. "Mor snad by to šlo nějak vyřešit, ne? " Mohla by být sranda se koupat společně.... nevím proč ale tady Gordí mi připomíná Loreenova bratra. Teda myslím tím jak se špičkujete.
(21:53) Morigan: Nejradši bych po něm hodila šutr. "To už přeháníte!" řeknu. Dívá se na mě vyzývavě, ale už nepokračuje. "Stejně jsme už chtěli jít," přeruší nás Charles snaživě.
(21:53) Ketryn: Tak po téhle výměně narážek mě smích definitivně přejde a rozpačitě se dívám po ostatních.
(21:53) Morigan: "Ano," souhlasí s ním další z nich.
(21:54) Morigan: Charles se obléká do košile. "Měli jsme hlídku, tak jsme se chtěli vykoupat," vysvětluje.
(21:54) Ketryn: Podívám se na něho a pocítím k nim všem velký vděk. Snad se váš střet podařilo nějak přerušit.
(21:55) Morigan: Přikývnu a začnu lorda Gordona ignorovat. "A uctít východ slunce, když je slunovrat," přidá Fergus vesele.
(21:55) Margare-tka: Moc se do toho nepletu, ale mrzí, mě že se takhle zbytečně špičkujete.
(21:55) Ketryn: (Jsem ráda, že si Charles konečně obléká tu košili!)
(21:55) Morigan: "Počkáme," řeknu, protože je mi dojde, že dva z nich jsou ještě ve vodě a měly bychom počkat opodál.
(21:55) Margare-tka: Ještě, že tam jsou oni.
(21:56) Margare-tka: Jako to vylezá ten zbytek z vody???
(21:56) Ketryn: Tak se začnu pakovat pryč z dohledu.
(21:56) Margare-tka: "No jsem teď chtěla říct:-)"

(17:08) Ketryn: Ahoj :-) Byla jsem v koupelně, ale už tu jsem.
(17:16) Ketryn: Na slavnost se na jednu stranu těším, jelikož je důležité bavit se a dělat si radost i ve válce, ale na druhou se trochu obávám, abych zas něco nevyvedla, poslední dobou nemám sama sebe moc pevně v rukou. A taky mě dojmou myšlenky na tvou svatbu před dvěma lety,jak jsme všichni byli šťastní...a jak mě Patrick požádal o ruku. Doufám, že mě tyhle vzpomínky udrží střízlivou, protože mi je z toho tak nějak trochu smutno. Kvůli tobě se ale snažím na sobě nedávat nic znát.
(17:54) Morigan: Na mě moc nějaký smutek není znát, ani jsem nic neříkala. K řece jdeme opravdu brzy, sotva vyšlo slunce, takže jsem přesvědčená, že tam nikdo nebude. Jdeme na místo, kam chodíváme docela často, i když ne pořád, kde mírný ohyb řeky tvoří cosi jako malou lagunu a mírní se proud. Sotva se ale místu přiblížíme, je nám jasné, že už nás někdo předběhl, protože slyšíme mužské hlasy. "Jak to, sakra?!" mračím se.
(17:56) Ketryn: "Ach jo, to je snad naschvál!!" Je poznat, kolik jich tam tak je?
(17:57) Ketryn: "Počkám, až vypadnou nebo půjdeme hledat jiné místo?" uvažuji.
(18:15) Morigan: Pokusím se podívat, kdo tam je.
(18:22) Ketryn: Dívám se na tebe s otazníkem, nebo pokud je místo, tak se podívám taky.
(18:28) Morigan: Můžeme se podívat zpoza křoví, takže tam asi místo bude.
(18:31) Ketryn: Tak se potichu podíváme.
(18:33) Ketryn: samozřejmě potichu.
(18:38) Morigan: Samozřejmě se snažíme být úplně potichu :-) Nakloníme se, abychom viděly k vodě, je tam pět mužů. Dva jsou ještě ve vodě, tři už na břehu a oblečení do spodních kalhot, někteří i do košile.
(18:42) Ketryn: Pobaví mě, že tady v křoví šmírujeme koupající se vojáky :-D Jsem ale naprosto potichu.
(18:46) Morigan: No to doufám, že nedostaneš třeba záchvat smíchu! :-D
(18:47) Ketryn: Ne, držím se!!! Ale když jsem si to uvědomila a taky, jak to musí vypadat, takže mě to fakt pobavilo :-D ale jen vnitřně.
(18:50) Morigan: "To jsou chlapi z Modré korouhve," řeknu velmi tichým šeptem.
(18:52) Ketryn: "Ty je znáš?"zašeptám velmi potichu zpátky a říkám si, že jsi dobrá, že si pamatuješ, kdo ke komu patří.
(18:54) Morigan: "Ty taky," šeptám dál a zadržuji smích. "Tamhle je Charles," ukážu nenápadně na jednoho, co stojí na břehu jen ve spodních kalhotách a pokouší se trefit někoho ve vodě odraženým oblázkem. Zjistíš, že je to Fergus.
(18:57) Ketryn: Tak to mě pobavení velmi rychle přejde...A vypadám, že bych nejraději velmi rychle vycouvala a zmizela...
(18:59) Ketryn: Zatím se ale k pohybu ale neodhodlám.
(19:09) Ketryn: "Tak co budeme dělat?" vypravím ze sebe tichým šeptem, a nedá mi to a dál se na ně (něj) koukám
(20:30) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(20:36) Morigan: Jak se tam tak lehce nakláníme přes křoví, ztratí Margaret rovnováhu a začne padat kupředu. (Hoďme si já a Kat ještě jednou K6)
(20:36) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(20:38) Ketryn: Podaří se nám Margaret nějak zachytit?
(20:39) Morigan: No protože samozřejmě nevykřikla, tak jsme si toho všimly až ve chvíli, kdy se zachytila tebe a obě jste přepadly přepadly přes křoví.
(20:41) Ketryn: No do prdele! (tady se mi chce hrozně smát, ale tam se půjdu asi někam zahrabat....i když mi nakonec asi stejně nezbude, než se smát :-D) Snažím se ten pád aspoň nějak kontrolovat
(20:43) Ketryn: (Proběhne mi hlavou, že Margaret asi přetrhnu!)
(20:47) Ketryn: Samozřejmě se po tom zřícení snažím nějak sebrat a zorientovat se. Nejdřív jsem zděšená, ale pak se mi z té krize začne chtít opravdu hodně smát :-D To musí vypadat!

(20:57) Margare-tka: "Tak snad Boraz bude taky slavit slunovrat, aby se tady neslavilo a on se nerozhodl nás překvapit."
(20:59) Morigan: "I tak se budou sloužit plně hlídky, ale bude to trochu risk, to je fakt."
(21:00) Ketryn: "No, snad ho něco takového nenapadne a bude raději taky slavit..." doufám.
(21:02) Margare-tka: "No to je, jelikož by vojáci mohly být opilý... No snad nebude zas až tak strategický."
(21:07) Morigan: "Musel by být blíž, aby to stihl na slunovrat."
(21:09) Margare-tka: "Jo tak to je dobře, že je tak daleko, ale kdyby se přiblížit, tak by se neslavilo, ne?"
(21:19) Margare-tka: Za jak dlouho, že je ten slunovrat?
(21:21) Morigan: Za dva dny.
(21:26) Margare-tka: Docela se těším a zároveň mám obavy. Ale snad jsou zbytečné.
(21:43) Morigan: K řece se vydáme brzy ráno ještě před rozcvičkou, aby tam nikdo nebyl (v den slunovratu)
(21:49) Margare-tka: Tak to jsem docela natěšená.... i když po ránu to tedy bude pěkně studený. Ale stejně.
(21:50) Morigan: No ta řeka není úplně nejteplejší i ve dne, je to tak jenom vlézt dovnitř a zase vylézt.
(21:51) Ketryn: No je to asi taková rychlovka :-) Ale umýt se je potřeba.
(21:53) Margare-tka: Tak to bude rychlovka, snažím se tam nezahučet.
(21:58) Margare-tka: Předpokládám, že jsme to vystihly dobře a nikdo tam není.

(20:02) Margare-tka: No tak chodme, myslím, že když máš ty čas. To je mimo tábor jak jsem pochopila.
(20:03) Morigan: Ne úplně mimo, ale na okraji tábora. Dá se tam vždycky najít místo, kde se v klidu vykoupat, když dobře zvolíme denní dobu. Takže chodíme, když to jde.
(20:07) Morigan: "Za týden má být Letní slunovrat, nejspíš bude nějaká oslava," řeknu vám.
(20:08) Ketryn: (Cože?? Už???)
(20:10) Ketryn: "To bude fajn, se zas trochu pobavit," :-) Ty jo, to ale asi zkouška pro mé sebeovládání.
(20:12) Morigan: "Je dobré dodržovat tradice i když je válka," řeknu souhlasně. "Je to potřeba."
(20:13) Ketryn: "To určitě ano, i vojáci potřebují nabít nějakou pozitivní energií," :-)
(20:15) Margare-tka: "To bude zajímavý... aspoň se tu zase všichni víc poznají."
(20:16) Margare-tka: (Tady mě to docela vyděsilo, že už uběhlo tolik času.)
(20:16) Margare-tka: "Jo a posílaly nějak ty zprávy ostatním lordům ohledně Jamese a Patrika?"
(20:26) Morigan: "Ano, pokusila jsem se něco poslat, ale nevím, jestli to k něčemu bude."
(20:29) Margare-tka: "No uvidíme, myslím, že v tomhle případě musíte zkusit všechno."
(20:30) Ketryn: "No, kéž by to mělo nějaký výsledek..." :-(
(20:33) Morigan: (Je třetí týden v červnu)
(20:44) Margare-tka: Tak se vydáme vykoupat před tím slunovratem... ježiši vždyť ty jsi se v tuhle dobu vdávala, ne?
(20:45) Morigan: Přesně na slunovrat, před dvěma roky.
(20:47) Ketryn: No jo, tak to je smutný :-(
(20:47) Margare-tka: No říkala jsem si. Tak se tě budu snažit rozptýlit.
(20:52) Morigan: "Kdybych se cokoliv o tom dozvěděla, tak vám dám samozřejmě hned vědět," řeknu. "Ale velitelé mají zatím asi jiné starosti, protože nedaleko táboří Borazovy armády...zatím nikdo na nikoho nezaútočil a snad se bude i jednat."
(20:54) Margare-tka: Tak snad to vyjednají bezesporu.
(20:54) Margare-tka: Teda bez velkých sporů.

(18:51) Ketryn: Asi tak nějak u všeobecné činnosti a sžíváním se s táborovým životem :-)
(18:53) Margare-tka: Snažím mýt i všeobecný přehled co se děje ajaký lord má jakou korouhev, to by snad šlo vypozorovat při chodu tábora.
(18:53) Morigan: Tak nějak :-) Nic konkrétního jsme nehrály. Jen během týdne se snažím vytvořit Katryn ten další lektvar.
(19:00) Ketryn: Doufám, že to pro tebe není moc velká komplikace :-(
(19:00) Margare-tka: No bez urážky, jsem fakt hodně veselá z toho, že se mi povedl vypít na poprvé:-)
(19:01) Margare-tka: Ale samozřejmě s Kat soucítím a s Mor taky..
(19:12) Morigan: No tak když je hotový, tak ti ho dám.
(19:12) Ketryn: Tak ti moc poděkuji a jdu si to někam vypít. Pro jistotu mám po ruce kýbl...
(19:13) Margare-tka: Tak myslim na Kat aby ho vypila.
(19:13) Ketryn: Uffffff! S úsměvem vám přijdu oznámit, že se to povedlo!!! Ještě jednou Morigan moc moc poděkuji a mám ten den dobrou a veselou náladu :-)
(19:16) Margare-tka: "To jsou vždycky stresy....."
(19:16) Ketryn: "To tedy jsou..." :-D
(19:19) Margare-tka: "No je to taková jistota."
(19:20) Morigan: "Ještě, že já to vypiju vždycky..."
(19:21) Margare-tka: Tak samozřejmě pracuji, kde je potřeba. Večer pokud chceš tak ti mohu zaplétat vlasy. A taky jsem si najela na svůj vlastní cvičící režim, jako ve věži.
(19:21) Ketryn: "No, to se máš!":-)
(19:21) Margare-tka: "No ta to ho vždycky vypiješ, ne? I když není od tebe?"
(19:23) Ketryn: Napadne mě, co by se teď dalo s lektvarem dělat....Ale hned si ty myšlenky zakážu a vynadám si! A jdu si raději najít nějakou činnost, nejlépe únavnou.
(19:23) Ketryn: Jo no, to je pravda. Tak asi cvičívám společně s Margaret :-)
(19:24) Margare-tka: á se dělat věcí:-D Taky jsem pomyslela, ale zatím se snažím chovat slušně v táboře se hned všechno rozkřikne.
(19:24) Morigan: To já určitě necvičím, stačí mi vojenská cvičení a to bohatě. Nejspíš mám pár modřin (a asi se cítím jako teď tady, takže je to autentické:-))
(19:26) Margare-tka: To je jasný, že to nepotřebujš, ale my bychom zakrňovaly a pochybuji, že bych mohla cvičit, jako jsme to děly s tebou v Assiru
(19:27) Margare-tka: "Mor, víš jak jsme cvičily v Assiru s tebou, teda ty jsi nás učila. Tak tady to asi možné nebude co?"
(19:36) Morigan: "To už ani nějak nevím...?"
(19:41) Margare-tka: "No bylo o při ranním civčení, ale tady to řekla bych nepůjde. Ale stejně by bylo myslím dobrý, kdybych se naučila, teda ty jsi mi ukázala aspoň něco co bych mohla využívat já, když mám ty blbý nohy. A to by mohlo jít tady, ne??"
(19:47) Morigan: "Možná někdy, i když nevím, jestli dokážu vymyslet něco speciálně pro tvůj případ..." přiznám.
(19:48) Morigan: Jo, táboříme blízko řeky. Tedy ne úplně blízko, ale dá se tam dojít, takže to někdy využíváme.
(19:49) Ketryn: Tak to je dobré :-) To se tam můžeme chodit mýt a je to ten nejjednodušší zbůsob.
(19:51) Margare-tka: Tak to je dobrý, to určitě využijeme:-)
(19:51) Margare-tka: "No tak klidně zapřemýšlej, víš něco co bych mohla využívat a v čem bych se mohla trénovat."
(19:53) Morigan: "Zkus dělat kliky. Pokud chceš něco zvládnout, musela bys mít sílu v rukou. Tak začni aspoň s pár a zvyšuj."
(19:53) Margare-tka: A už je teplo na koupání?
(19:54) Margare-tka: Tak jo. Takže při tom našem cvičení si posiluji i ruce:-)
(19:54) Margare-tka: "Dobře a pak uvidíme, třeba tě něco napadne."
(19:56) Morigan: Jsou docela horka :-)

(12:57) Ketryn: No nedivím se ti, že tě to rozesmutnilo...Doufám, že se tu aspoň dozvěděl, co chtěl, a že se na základě toho postaví čarodějové k celé věci nějak rozumně!
(12:59) Ketryn: Samozřejmě jsem se s ním rozloučila a popřála mu šťastnou a bezpečnou cestu.
(15:41) Margare-tka: Tak to jsem se taky samozřejmě rozloučila a hlavně aby se mu nic nestalo.
(15:41) Margare-tka: Jinak já dělám co se dá a samozřejmě ti pomáhám, když s něčím potřebuješ.

(10:50) Ketryn: Ten lektvar mě včera fakt naštval :-( ! Ale aspoň mám kromě hodně špatného svědomí další připomínku, že se mám od Charlese držet dál. I když pokaždé to se mnou hne, když ho vidím. Bože, kéž bychom dokázaly Patricka s Jamesem najít!!!! :-( Snažím se být zaměstnaná celý den, takže buď pomáhám ve stájích, v kuchyni nebo v lazaretu, tedy pokud nás zrovna k něčemu nepotřebuješ. Zároveň se hodně dívám po táboře a zjišťuji, jak to tam funguje, kde co je a tak.
(10:59) Morigan: On to evidentně nechává na tobě, ale rozhodně mu to činí potíže, držet se od tebe dál.
(11:11) Ketryn: Pro mě je to taky těžké a jak...Ale pořád si připomínám, abych si držela odstup. V jeho blízkosti bych zas ztratila rozum....a otěhotnět by byla ta poslední kapka, že bych se fakt mohla jít pohřbít. Už takhle mám opravdu černé svědomí a hodně se na sebe zlobím, že jsem se neovládla a podlehla jsem svému špatnému já. A zároveň se bojím, že se tohle moje selhání může kdykoli opakovat. Jeho blízkost mi prostě nějak zatemňuje mozek. Takže se ze všech sil držím co nejdál a furt si hledám nějakou činnost, abych byla zaměstnaná. S vámi o tom vůbec nemluvím. Ale jinak jsem hovorná normálně :-)
(11:12) Ketryn: Pořád ti chodí nějaké dary :-)?
(11:12) Ketryn: Jo a Nial je tam ještě stále s námi?
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(12:54) Morigan: Ne, Nial samozřejmě odjel už před časem, ani se v táboře moc nezdržoval. Nedivím se. Nejsem ráda, že odjíždí a snažím se si to tolik nebrat k srdci, ale mám divnou náladu pár dní po tom, co odjel. Jsem ale ráda, že to má relativně blízko ke Christianovi, kam má namířeno a že bude mít snad bezpečnou a krátkou cestu.

(22:16) Morigan: No já nadšená taky moc nejsem. "Pokusím se udělat brzy nový," slíbím.
(22:17) Ketryn: Tvářím se opravdu zkroušeně...:-( "Děkuji..."
(22:19) Morigan: Tím, že pomáháte v kuchyni se při rozdávání jídla vídáte s ostatními. Samozřejmě je tam kuchyní víc, ale předpokládám, že jste v té nejbližší, takže tam chodí jíst i Fergus, Samuel i Charles, většinou i já. Občas lord Murtagh, občas lord Christopher.
(22:21) Ketryn: Charlese vždy s úsměvem pozdravím, ale jsem trochu rozpačitá.
(22:22) Ketryn: Tedy ostatní samozřejmě taky mile zdravím.
(22:23) Margare-tka: Snažím se nějak komunikovat se všemi co znám. Jsem ráda když tam vidím známé tváře:-)
(22:24) Ketryn: Když ho vidím, tak si vždy vzpomenu na tu prožitou noc a jsem pak taková mimozní, ale snažím se, aby se mi to moc nestávalo.
(22:24) Ketryn: Komunikuji a bavím se ale jinak normálně.
(22:25) Margare-tka: Tak to já taky, jako předtím. Samozřejmě se rozhlížím a po ostatních:-)

(20:43) Ketryn: Jak dlouho už tam tak jsme? Nemluvíš někdy o tom, jak blízko je Borazova armáda?
(21:11) Morigan: V táboře jsme něco přes dva týdny a o něčem takovém jsem nemluvila. Ani se nekonají žádné přípravy nebo tak něco. Každé ráno vás budí troubení a dusot vojáků, co běží na rozcvičku. Většinou chodím taky, jak ráno, tak když se někdy cvičí během dne. Musela jsem si to trochu vybojovat a stále to některým není příjemné, ale na to jsem taky zvyklá. Proti Akarii to nic není.
(21:12) Morigan: Je tam i pár jiných žen, kolem kuchyně a lazaretu a tak, ale v kalhotech nikdo nechodí, obzvlášť ve vedrech, která nastávají. Já ale v šatech cvičit nemůžu, takže je nosím, když je třeba. Ujalo se úsloví "Lady Morigan a její kalhoty", které někteří myslí posměšně a jiní ne. Ale i to mi nijak nevadí.
(21:12) Morigan: Co se týká Jamese a Patricka a jejich možné přítomnosti v této armádě, tak jsme zatím nikam nepokročili a nic nenašli.
(21:17) Ketryn: Však oni si na tebe zvyknou i tady :-)
(21:19) Ketryn: Jestli se o tobě bude hodně mluvit, tak to pro naši věc může být jedině dobře :-) I když je samozřejmě lepší, když se o tobě mluví dobře. Ti pitomci, kterým může něco vadit, jsou prostě pitomci.
(21:20) Ketryn: Sžila jsem se s táborovým režimem a myslím, že jsme se zaběhly do takového nějaké pravidelného režimu. Asi s Margaret chodíme pomáhat, kam je potřeba, když se ještě nebojuje, tak nejspíš do kuchyně.
(21:20) Ketryn: Mrzí mě, že jsem
(21:21) Ketryn: Mrzí mě, že jsme nikam nepokročili :-(, ale to se dalo čekat...takhle rychle by to byl jedině opravdu zázrak, i kdyby v téhle armádě opravdu byli.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(21:48) Morigan: Pomáhat můžete, kde chcete - v kuchyni nebo i ve stájích s lehčími pracemi, v prádelně...kde chcete. Žádné jakoby povinnosti nemáte, ale je pravda, že by bylo divné, kdybyste nedělaly nic.
(21:48) Morigan: Jo a to už jsem nejspíš vyvinula úsilí, sehnala ingredience a vyrobila ty lektvary :-))
(21:49) Ketryn: Tak chodím pomáhat i do stájí ke koním :-)
(21:50) Ketryn: Jé :-) to jsi hodná! A už jsou tedy hotové i s krví a můžeme si je někde vypít?
(21:51) Morigan: Jo, za tu dobu už určitě.
(21:53) Margare-tka: No tak to mě asi zase popadne strach z pití ho. ale samozřejmě ho vypiju modlím se před tím i během toho:-)
(21:53) Ketryn: Tak si ho vezmu, moc poděkuji a jdu si ho někam stranou vypít a modlím se.
(21:54) Ketryn: Ach neeee :-(!!!!
(21:55) Margare-tka: No já si ho vypiju taky stranou. Nejspíš někde ve stanu a abych měla poblíž kýbl, ale vůbec si ho nechci připouštět.
(21:56) Ketryn: Přijdu vám oznámit, že se to nepovedlo :-(((((
(21:56) Margare-tka: Asi se vznážím, příště se taky budu modlit, ale ta první 6 mě docela vyděsila... Musela jsem zavřít oči.
(21:57) Margare-tka: Tak já, že povedlo;-)
(21:57) Morigan: :-)
(21:58) Ketryn: Já dostanu opravdu špatnou náladu...:-/
(21:59) Margare-tka: Já ne, mám hodně dobrou. Ale snažím se být solidární ke Kat.

Do budování tábor se opravdu s radostí připojím, jsem ráda, že máme, co dělat, a mohu tak přijít na jiné myšlenky. Mám z toho dobrou a povídavou náladu. Bylo by dobré zapojit se do stavby lazaretu a rovnou se tam přihlásit jako výpomoc.

"Jak si získat spojence, to ti asi moc neporadím...jedině se můžeš snažit navazovat nová přátelství svým šarmem, jak řekla Margaret, a postavením. Řekla bych, že když jsi v přízni s loredem Murtaghem a Christopherem, tak je to velká výhoda."

"Hledat Patricka s Jamesem v armádě mi pro teď přijde jako nejlepší nápad...tedy on je asi jediný jako trochu možný. Jestli se tedy rozhodli vstoupit do armády, tak pevně doufám, že do téhle. I když být vojákem není zrovna bezpečné :-( ale zas ve válce vlastně není bezpečné prakticky nic. Samozřejmě se budu dívat pořádně kolem sebe, ale je pravda, že kdyby byli tady, tak by o tobě určitě slyšeli, jméno Morigan zrovna nepatří mezi obvyklá. Nebylo by špatné, kdyby existovaly nějaké seznamy, vyškrtaly bychom si všechny Jamesi a Patricky a začaly zjišťovat, kde jsou. Ale něco takového tu asi není, co? A vy myslíte, že by šlo posílat dopisy všem velitelům jednotek, aby se podívali, jestli někoho takového mezi svými vojáky nemají?"

(19:39) Morigan: No nejdřív hlavně ze všech sil budujeme tábor. I pro vás se tam najdou lehčí úkoly, takže máme všichni práce nad hlavu a moc se nevidíme. Jenom večer, když už máme postavený stan - spíme ve stejném stanu, zatím je tam s námi i Nial, než se odpojí.
(19:46) Margare-tka: Tak se buduji ze všech sil, myslím, že mě taková práce i baví. Takže mám dobrou náladu. Večer jsme asi unavené, ale ani to mi nezkazí náladu a jsme veselá a pořád něco řeším.
(19:54) Margare-tka: Předpokládám, že druhý den se taky buduje, ne?
(19:54) Morigan: Já jsem to myslela jako na víc dní :-)
(19:54) Morigan: To asi těžko bude hotové za den.
(20:05) Margare-tka: Tak tedy stavíme ještě další dny na což se docela těším. A co tedy tak s Kat můžeme dělat?
(20:06) Morigan: Co vám řeknou. Většinou odněkud někam nosíte nějaké lehčí věci.
(20:10) Morigan: Taky se můžete vetřít do budování kuchyně a pomáhat srovnávat nádobí a zásoby (to by tě mohlo bavit), připadně k stavění lazaretu a srovnávání zdravotnických potřeb. Musíte ale poslouchat ty, co to tam mají na starost.
(20:15) Margare-tka: Tak nosíme a u toho si povídáme.
(20:16) Margare-tka: Jasně, tak klidně děláme ten lazaret, abychom pak věděly kde co je.
(20:18) Margare-tka: Já ani nevím jestli se na ten lektvar těším z jedné strany ano, jelikož si mohu dovolit něco víc, ale bude teda zase šílený jen tak odjet a jet hledat Patricka a Jamese.
(20:21) Morigan: Zatím jsem na lektvar úplně zapomněla, tedy pokud o něm každý večer nemluvíš :-)
(20:22) Margare-tka: Ne každý den ne... tak jednou za týden:-D
(20:32) Morigan: "No zatím budete muset vydržet, není na to vůbec čas," řeknu omluvně.
(20:35) Morigan: Postupem času tábor získává svou podobu. I v našem stanu se postupně zařizujeme, na začátku jsme tam měli jen postele a stolek s židlí, ale postupně nám přibývají závěsy, koberce, kožešiny, truhly, další židle a stolek, svícny a samozřejmě koše na oheň. "Spousta těch věcí jsou dárky. I když je válka, různými způsoby se snaží lordi mezi sebou rozdělovat přizeň, nebo jak bych to nazvala. Na mě to zatím zkouší s dárky."
(20:37) Margare-tka: "Ne v pohodě, jako samozřejmě budu ráda když ho uděláš a až teprve se musím rozhodnout jestli ho budu využívat. jelikož si tím v sobě udělám jen bordel:-) Ale pokud budeš chtít tak ráda s tebou půjdou na bylinky.""
(20:38) Margare-tka: "Tak to je docela hezký způsob:-)"
(20:38) Margare-tka: (Jo vyšel ten náhrdelník?)
(20:39) Margare-tka: "A co zkouší na jiné?:-)"
(20:41) Morigan: "To já nevím, ale měla bych se taky nějak činit..."
(20:47) Morigan: "Zatím se můžu spolehnout jenom na lorda Christophera...no a lorda Murtagha, ale to je zase velký vliv. Asi proto tolik těch dárků," usoudím.
(21:03) Margare-tka: "No tak se můžeš činit nějak ve strategii, přece jenom máš asi nejvíc praxe, tady ze všech."
(21:03) Margare-tka: "Jinak mě nenapadá, jak jinak by jsi mohla."
(21:08) Morigan: "Myslím činit v tom, abych si získala přátele...nebo tedy spojence."
(21:10) Margare-tka: "No tak spojence můžeš získat dokonalou přesvědčovací taktikou, kterou máš a nebo šarmem. A nebo třeba udělat nějaký rádoby "společenský" večer."
(21:20) Margare-tka: "A tak si nějak získat. jen nevím čím se tady dá pozornost nějak získat."
(21:20) Margare-tka: "Pokud budeš potřebovat, tak ti samozřejmě bude jakýmkoliv způsobem nápomocná.
(21:32) Margare-tka: "Nebo máš na mysli nějaký jiný způsob??"
(21:41) Morigan: "Já myslím, že pozornost získávat nepotřebuju, té mám dost," jsem pobavená. "Je to složité a bude to složité. Nehotový dvůr a všechno v začátcích a k tomu válka...každý se snaží. Nikdo neví, jak to bude v budoucnu a kdo bude důležitý. Můžete mi pomoc leda tak, že se provdáte za nějakého lorda."
(21:46) Margare-tka: "Tak o to se pokusit můžu. Ale to nezáleží jen na mě a Kat nevím, ta se asi vdávat nebude.... Leda, že by se Patrik stal Lordem..."
(21:56) Morigan: "Bylo by to fajn, ve své zemi byli šlechtici..."
(22:01) Margare-tka: "No to ano, ale tady teď mají tak novou velkou možnost... Kéž by ji mohly využít."
(22:02) Margare-tka: "Ale za sebe ti slibuji, že se budu snažit...."
(22:10) Morigan: "Já doufám, že jí nakonec využijou."
(22:26) Margare-tka: "Taky si myslím, jsou hodně schopní. A co my víme třeba už na tom pracují. Armáda je velká.....Zkoušela jsi nejprve hledat tady?"
(22:45) Margare-tka: "Mohly bychom to zkusit, ne? Nic za to nedáme."
(22:47) Morigan: "Myslíš mezi obyčejnými vojáky?"
(22:48) Margare-tka: "No třeba, a nebo mezi těmi co jsou pod nějakým lordem."
(22:51) Morigan: "No samozřejmě, že jsem se rozhlížela, pokud byly možnosti, ale myslím si, že kdyby byli někde poblíž, věděli by oni o nás. Nemám ani změněné jméno."
(22:55) Margare-tka: "No to je pravda a jsou nějaké korouhve co se budou k Murtaghovi ještě připojovat?"
(23:09) Morigan: "Jak to myslíš?"
(23:13) Margare-tka: "No myslím tím, jako že se ještě někdo připojí. A ti tvé jméno nemuseli slyšet, já vím,že by to byla opravdu náhoda, ale myslím, že by se mělo zkusit všechno. My máme štěstí na totálně nepředvídatelné věci."
(23:34) Morigan: "No to se asi časem někdo připojí, ale to jako myslíš, že máme objíždět tábory a nechat si nastoupit vojáky? Hlavně ty tábory nejsou úplně blízko, ale nějakou podobnou strategii bychom asi měly vymyslet...možná."
(23:42) Margare-tka: "No tak možná by stačilo poslat vzkaz kapitánům/lordům. Ti by to zjistit měli, ne? Když se verbuje do armády, tak nějaký seznam je, ne?"
(23:43) Margare-tka: "Řekla bych, že je velká šance, že v jedné z armád budou. Budeme doufat, že v téhle. Třeba usoudily, že to pro ně bude lepší být v armádě, než volně po Svobodné."

(15:40) Morigan: Už cestujeme tak dva týdny. Čím jižněji jedeme a ubíhá čas, jaro je v plném proudu. Už není nutné tolik se balit do teplých plášťů a čapku už taky nenosím.
(15:42) Margare-tka: Tak to jsem ráda.:-) Mám docela dobrou náladu a povídám tak o všem s vámi. Jinak se asi moc do kontaktu s ostatními nedostanem, ne?
(15:44) Ketryn: Mám z toho počasí taky dobrou náladu a slunečné dny si vyloženě užívám :-)
(15:45) Morigan: Ty kontakty spíš záleží na vás, večer jsou nějaké ohně, při cestování vás nikdo nenutí držet se striktně pořád na jednom místě, takže je to víceméně na vás, jak a s kým se chcete kontaktovat.
(15:48) Ketryn: Já se kontaktuji hlavně s vámi a večer asi občas zajdu na chvíli k ohni. Myslím, že by nemuselo být na škodu vědět líp, kdo s námi cestuje :-)
(15:54) Margare-tka: Asi tak nějak, jsem hlavně s vámi a někdy jdu k ohni se pobavit.-) Jestli se pije, tak piju málo, snažím se zase dostat do normálního stavu.
(16:09) Margare-tka -> Morigan: A popřípadě když je tam Fergus a nebo Samuel, tak se bavím s nimi:-)
(16:11) Morigan: Po třetím týdnu dorazíme na místo, kde budeme budovat stálý základní tábor.
(16:13) Ketryn: Tak pokud je možnost, tak se nějak do budování zapojíme, ať jsme co platné, třeba pomáháme dávat dohromady ten lazaret, jestli se staví.
(16:13) Margare-tka: Jasně to pomáhám, kde se dá. A co zvládám.
(16:29) Margare-tka: A ty chodíš předpokládám na rady vše ohledně táborového konání?
(16:29) Morigan: Když něco je, tak tam jdu.
(16:32) Margare-tka: "Plánuje se teď něco dalšího?? Budou se armády nějak oddělovat a dělat menší tábory jako to bylo v Assiru? a nebo bude jen tenhle jeden a bude se z něj vyjíždět?"

(12:55) Margare-tka: jsem docela ráda, že už v táboře není, tak formální. A jsme zase s tebou ve stau?
(12:57) Morigan: No on ještě žádný tábor není, většinou cestujeme. Musíme si rychle zvyknout na tempo dne a na to, že jsme vlastně pořád venku. Nocujeme ve stanu my tři a Nial, jsou to jen malé cestovní stany, které se dají rychle zbourat i postavit. Už s dá přežít bez vytápění, ale zima je v noci ještě drsná. V tom stanu je to i tak o něco lepší.
(12:57) Ketryn: Tak se zas tak postupně sžívám s armádním životem a cestováním. Mám v plánu, že až bude potřeba, že se půjdeme přihlásit do lazaretu. Charlese nijak nevyhledávám, moje správné já usoudilo, že je to tak lepší. Na jedu stranu mám obrovské výčitky svědomí, ale na druhou na něj musím pořád myslet....Neznamená to ale, že bych přestala myslet a bát se o Patricka...myslím na oba a mám v hlavě citový guláš. Snažím se to ale na sobě nedávat a moc znát a normálně fungovat.
(12:58) Morigan: Stále ještě jsme součástí početné armády pod vedením generála Murtagha a nevypadá to, že bychom se nějak dělili. Je to skoro tak (ale zdá se vám, že je nás možná ještě víc), jak jsme se k nim poprvé dostali jako zajatci.
(12:59) Ketryn: V takhle velké armádě se cítím celkem bezpečně :-)
(12:59) Morigan: (Jo a chtěla jsem říct - už několikrát, ale vždycky jsem na to zase zapomněla - že jsem hned v Arrasu požádala lorda Murtagha, aby vám vrátil vaše věci, které nám sebrali jako zajatcům - já už ty své mám. A on to udělal.)
(13:00) Morigan: Dny už jsou ale někdy opravdu krásné, svítí sluníčko a vzduch je jarní. Je i mnohem tepleji a trochu nám to zvedá po té dlouhé zimě náladu.
(13:00) Ketryn: (Jé, takže mám zas svůj linerit a svatební prsten? Tak to mám obrovskou radost!!!! Já si na to vždycky taky vzpomněla, zrovna když jsme nehrály, a pak jsem to zas zapomněla :-) )
(13:01) Ketryn: To jo, to si sluníčka opravdu užívám a začnu se zas i usmívat. Jaro do mě vlilo novou energii. Jsem fakt ráda, že zima u skončila!
(13:03) Margare-tka: Taky se s tím zžívm a docela jsem ráda za takovou změnu. snažím se pomoct a do lazaretu půjdme až to bude potřeba ne? Nějak se přihlásit. Jinak mě sebrali jen ten náhrdelník, tak nevím jestli to u něj šlo.
(13:04) Margare-tka: Jinak se snažím žít jako jsme vždycky v armádě byly, možná by to chtělo abychom pak případně měly i nějakou braň. Ale to asi zatím není aktuální.
(13:43) Margare-tka -> Morigan: Vídám při cestě Ferguse a Samuela?
(13:44) Morigan -> Margare-tka: No v uspořádání, v jakém jedeme, tak moc ne. Ale samozřejmě jsi je oba viděla, víš, že tam jsou.

(21:09) Ketryn: "No jaké situace nesnášíš???"
(21:09) Margare-tka: "Jako ty situace?? No to, že jsem muela rozhodnout, mezi dvěma a neměla jsem nic co by mi pomohlo."
(21:10) Morigan: "Hm," zabručím si.
(21:11) Ketryn: "No ne že bych úplně chápala, co se stalo, ale budiž..."
(21:12) Morigan: "Klidně mu pošli vzkaz, pokud chceš," pokrčím rameny. "Až Alia přijde pro nádobí, tak jí to dej. Chceš papír a pero?"
(21:12) Margare-tka: "Hm... měla jsi podobnou situaci??"
(21:13) Morigan: "No v životě už několikrát."
(21:13) Margare-tka: "No já nevím co mu napsat.:-( Tak maximálně, že tak od tolika a tolika budu ve svých pokojích."
(21:14) Margare-tka: "No to jo, ale neměla chuť to včera řešit, tak jsem jim řekla aby si střihli a oni to vůbec nepochopili..."
(21:14) Morigan: "Cože jsi jim řekla??? No tak to se nediv, že to nepochopili...možná je to dobře, že to nepochopili," usoudím.
(21:14) Ketryn: To se pobaveně zasměji :-)
(21:17) Margare-tka: "No byla jsem unavená a nic mě nenapadalo:-D"
(21:18) Margare-tka: Napíšu mu tedy vzkaz, že pokud bude mít, tak jak jsem včera slíbila jsem v pokojích od .... spočítala jsem v kolik tam budeme.
(21:19) Ketryn: "Chudáci," :-D
(21:19) Margare-tka: A poprosím Aliu, jestli by mu ho donesla.... Ale vůbec netuší, kde je. Tak snad to nebude problém.
(21:20) Morigan: Alia mu ho samozřejmě donese.
(21:23) Margare-tka: "No tak měl být jeden rychlejší a ne nastejno, pak bych měla jasno."
(21:23) Margare-tka: "Kat a co ty??"
(21:24) Ketryn: "Co co já?" podívám se na Margaret překvapeně.
(21:25) Margare-tka: "No včera jsme jaksi přišly nevhod, ne"
(21:26) Morigan: Začnu se tvářit zvědavě a překvapeně. Ale mlčím a čekám, co se dozvím.
(21:27) Ketryn: "Já myslím, že jste naopak přišli právě vhod..."
(21:30) Ketryn: "Poněkud jsem se sama sobě vymkla z rukou..." řeknu hořce. "Naštěstí je Charles opravdu slušný..."
(21:30) Ketryn: Vypadám z toho dost rozpačitě.
(21:31) Margare-tka: "No tvářil se dost načapaně:-D"
(21:31) Morigan: Zatvářím se soucitně. "Charles opravdu je slušný," souhlasím.
(21:31) Ketryn: "Hm..."
(21:31) Margare-tka: "Jen dost vášnivě se loučili u dveří." upřesním ti.
(21:32) Margare-tka: "A znáš nějakého Samuela?"
(21:33) Ketryn: "Margaret, nech toho!" samozřejmě si po její poznámce vzpomenu, co se dělo a co to se mnou dělalo a má psychická vyrovnanost je ta tam.
(21:34) Ketryn: Jsem ráda, že se změnilo téma a podívám se, co Morigan řekne o Samuelovi.
(21:34) Morigan: "Asi ano, patří ke Christopherovi."
(21:35) Margare-tka: "Jo, to taky vím a Fergus taky."
(21:38) Morigan: "Hm, asi vím, o koho jde, proč?"
(21:44) Margare-tka: "No jen tak, včera jsem s ním docela bavila, tak jsem se chtěla zeptat. Jo a taky mě napadlo, za jak dlouho se bude vyrážet. Já jen, že bychom si možná měly ušít ještě nějaké kalhoty...., ne? Nemůžeme v táboře chodit v šatech."
(21:45) Ketryn: (no jedny cestovní kalhoty a vše k tomu máme)
(21:45) Morigan: "Vždyť jsem říkala, že do několika dnů."
(21:49) Ketryn: "To bychom asi ještě další kalhoty stihly, kdybychom fakt chtěly, ale otázkou je z čeho..."
(21:50) Margare-tka: "No jen jsem si říkala, že by to chtělo ještě jedny na střídání. Nebo myslíš, že to stačí?? je fakt, že jsme sem už jely, takže máme věci. nějak jsem to zapomněla."
(21:50) Morigan: "No můžete si vzít nějakou vlnu dole, jestli chcete," pokrčím rameny.

(19:50) Ketryn: Já se převleču a dojdu se trochu opláchnout a pokusím se dát nějak dohromady. Jinak ale nedělám skoro nic...Buď koukám mlčky z okna nebo se pokouším číst nějakou knížku, kterou skoro nevnímám.
(19:51) Margare-tka: "No, že bychom spolu zase skončili v posteli...."
(19:51) Margare-tka: "Jako nebyla jsem tak moc opilá, ale nevím jak by to bylo, kdybychom tu byli...."
(19:53) Ketryn: "Jako ty nechceš kvůli tomu, že nemáš lektvar?" dojde mi konečně. "Anebo je v tom ještě něco jiného?"
(20:00) Margare-tka: "ne jen kvůli lektvaru, ale nechci si s nikým začínat něco vážnějšího, když ani nevím, kam půjdeme je hledat."
(20:01) Margare-tka: "A lektvar v tom taky hraje roli, jsme ve válce a to já umím obzvláště těhotnět....To my všechny..."
(20:01) Ketryn: "Aha..."
(20:02) Margare-tka: "Zdá se ti to snad nějak divný??? Nějak nemám chu´t se zase zamilovat a po třech měsících se zase odsunout."
(20:03) Morigan: Služebná vám přinese pozvání ode mě na pozdní oběd ke mě do pokojů.
(20:03) Ketryn: "Jsem ráda, žes mi to připomněla..." vzdychnu a dál mlčky koukám z okna.
(20:05) Ketryn: "Ne, to je tvoje věc...jen jsem se zeptala. I když tady nemá člověk jistotu nikdy..."
(20:05) Ketryn: Tak se sebereme a jdeme k tobě na oběd.
(20:09) Morigan: "Ahoj, jak jste se včera bavily?" přivítám vás s dobrou náladou.
(20:11) Ketryn: "Výborně, myslím, že se to opravdu povedlo," pokusím se usmát, ale je to spíš takový smutný nebo unavený úsměv.
(20:15) Ketryn: "Morigan, teď jsem si vzpomněla, Christopher na mě včera vyzvídal, co mezi sebou ty a Nial máte...asi na něho žárlí," řeknu ti někdy během oběda.
(20:22) Margare-tka: "No to mě asi bude Fergus hledat tady. Asi mu budu muset poslat vzkaz, že jsem u Mor, co?"
(20:22) Morigan: "Cože??" podivím se. "Panebože...no, asi to tak někdy trochu vypadá, měli bychom si dávat větší pozor..." uznám.
(20:23) Margare-tka: "No možná ano a jak jsi se bavila ty??"
(20:23) Margare-tka: "Jo myslím, že půjde poslat vzkaz, že jsem u tebe, myslím, že jsem si na odpoledne včera domluvila schůzku na odpoledne. A asi mě bude hledat u nás:-/"
(20:24) Morigan: "Ještě, že jste šly včera spát, ačkoliv byla to legrace...v pokročilých ranních hodinách Fergus s Jordanem sebrali dvě z těch vašich mašlí a nasadili si je na hlavu, aby se pokoušeli tančit cosi jako valčík, ale moc se to tomu nepodobalo. Spíš to už byl opilecký večírek, než ples. No a ve finále jedna mašle na stole chytla od svíček, ale naštěstí s nic nestalo, uhasili jsme to vínem s vodou!" vyprávím vesele.
(20:25) Ketryn: "No snažila jsem se mu říct, že je pro tebe Nial důležitý, že je jako tvoje rodina a ještě víc, že se to dá asi jen těžko pochopit. Ale asi jsem ho moc nepřesvědčila."
(20:26) Ketryn: "Ty jo, to je škoda, že jsme šly. To mohla být ještě legrace!!! Nějak mě to ale zmohlo, že jsem byla fakt mrtvá..."
(20:26) Morigan: "Christopher bere některé věci až moc vážně..." zamyslím se.
(20:27) Morigan: "Minimálně ještě jeden ples si užijeme v Arrasu, budeme tam dělat přestávku a protože se tam sejde víc lordů, předpokládám, že to lord Murtagh nenechá jen tak," pokusím se vás potěšit nejnovějšími zprávami. "To už bude ve velkém, ale budeme se muset víc hlídat!"
(20:29) Margare-tka: "No asi ano, myslím, že vůbec nerebe v potaz, že jsi vdaná a nebo se mu nechce brát v potaz. Měla jsem špatné svědomí, že jsem Ferguse včera krapet urazila."
(20:29) Ketryn: "Jo, to tedy budeme muset....!" na jednu stranu mě potěší, že bude ještě ples a budeme se moc bavit, než zas začne válka na plno...na druhou se o sebe opravdu bojím. Měla bych se začít ovládat!
(20:30) Margare-tka: "No to by chtlo, i když já myslím, že jsme žádnou velkou ostudu neudělaly, ne?"
(20:31) Margare-tka: "Docela se ale těším....A malou tedy budeš nechávat tady s chůvou?"
(20:32) Morigan: "Neřekla jsem, že ostudu, ale asi nebude nejlepší, když tam Katryn bude potácivě pobíhat a nutit všechny, aby šli tančit valčík," zasměju se.
(20:32) Ketryn: "No v Arrasu to bude určitě větší a slavnostnější, to bychom opravdu ostudu udělat neměly!" :-)
(20:32) Morigan: "Anabell i Nancy vezmu zatím sebou...uvidím, kam až."
(20:33) Ketryn: "No, to by opravdu vhodné nebylo...!Možná by vůbec Katryn měla zůstat za trest na pokoji, aby se naučila chovat a ovládat," řeknu sarkasticky.
(20:34) Morigan: "Ne, vždyť já vím, že nic nevyvedete."
(20:39) Ketryn: "No já doufám...L
(20:41) Morigan: Pak se s chutí najíme. "Pojedeme asi opravdu brzy, tak do několika dnů. Ale bude čas se sbalit, nebojte. Budu to tu muset zařídit co nejlépe, naštěstí se zdá, že budu mít dobrého správce. A budu doufat, že se sem brzy vrátíme, líbí se mi tady. Nějak k tomu severu stejně tíhnu," usměju se se vzpomínkou na Lúúder a "můj" sever tam.
(20:43) Ketryn: "Jo, je to opravdu pěkné :-) A vypadá to, že to tu hezky funguje a je dobře, jestli máš dobrého správce. Tohle je panství vyloženě pro tebe," :-)
(20:48) Margare-tka: "Jo je to tu krásné...moc. ještě jsme ani nebyly venku:-)"