Druhá strana (195 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(22:57) Margare-tka: Chlapci netuší, jak moc velké zkušenosti s nimi máš:-) Bože ale mohl by se jít Gordon nabídnout, aspoň by byl po zásluze odmítnut:-) Ten by si to zasloužil.
(23:02) Morigan: No, taky si něco takového myslím. Narazil by aspoň na většího idiota, než je on sám.
(23:23) Margare-tka: No právě, mohla by jsi mu to doporučit-)
(23:43) Margare-tka: A oni ještě komunikují a nebo náš už opustili?
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(00:08) Morigan: Ne, ještě tam jsou.
(00:09) Morigan: "A kde je teď?" zajímá Christophera.
(00:10) Morigan: "Nevím! Proč ho pořád chcete vidět? Není na něm nic zvláštního... skoro."
(00:10) Morigan: "Když to říkáte vy," ušklíbne se Gordon.
(00:27) Margare-tka: Jsou opravdu hodně zvědavý:-D To se mi docela líbí.
(00:34) Morigan: Christopher po něm hodí zamračeným pohledem. "Jdete na snídani?" zeptá se.
(00:34) Morigan: "No... ano," řeknu, protože jsem si vzpomněla, že jsme tam původně vlastně šly.
(00:34) Morigan: "Můžeme vás doprovodit? Máme stejnou cestu..."
(00:35) Morigan: "Ehm... jistě..." řeknu. Nemám zrovna radost z toho, že budu snídat ve společnosti lorda Gordona, on z toho evidentně škodolibou radost má.
(00:35) Margare-tka: No jo na to jsem nějak taky zapomněla. Jdeme a jsem zvědavá jak v téhle sestavě bude probíhat konverzace.
(00:49) Morigan: Takže jdeme společně.
(00:50) Morigan: Sluníčko začíná pěkně pálit, ale obloha je plná mraků, takže možná dneska přijde bouřka.
(00:51) Margare-tka: Bavíte se i něčem? A nebo nastalo trapné ticho?
(00:52) Margare-tka: Takbouřku mám ráda, takže se docela těším jen snad nebude v noci, to by pro hlídky nebylo úplně ideální.
(00:55) Margare-tka: Asi se bude muset začít konverzace o počasí. Jak tak na to koukám.
(00:56) Margare-tka: (Já totiž nevím jestli tak jen tak mohu zapříst rozhovor a nebo se to v táboře nijak neřeší)
(00:59) Morigan: (Já myslím, že to v táboře určitě nevadí.)
(01:01) Margare-tka: Tak já začnu dle etikety. "Vypadá, že dneska bude bouřka." schválně jestli se někdo chytí.
(01:11) Morigan: "Jen aby nebyla moc silná, to by nebylo dobré," zadoufá Christopher s pohledem na oblohu.
(01:13) Morigan: "Tvoji muži mají dneska hlídku?" zeptá se Gordon.
(01:13) Morigan: "Ano. Tak doufám, že se to přežene ještě za dne."
(01:13) Morigan: Dojdeme k jídelně a vezmeme si jídlo, abychom se posadili někam, kde je volno. Táborem se už rozšířila zpráva o zaklínači, takže se polohlasně nešpitá o ničem jiném.
(01:15) Margare-tka: "Doufejme." dodám, taky nechci aby byla v noci.
(01:16) Margare-tka: A špitá se něco zajímavýho o čem nevíme. Tedy myslím přibarveného:-)
(01:16) Morigan: To asi neslyšíme přesně, o čem se šeptá.
(01:20) Margare-tka: Tak se nějak bavíme a nebo se čas od času připojím k nějakému rozhovoru. Jo je tam Fergus?
(01:21) Morigan: Někde vzadu jsi ho zahlédla, když jsme přicházeli.
1:35) Margare-tka: Tak pokud jsme se viděli, tak na něj kývnu. Ale myslím, že tady v tomhle případě to vetší smysl nemá.

Chlapci netuší, jak moc velké zkušenosti s nimi máš:-) Bože ale mohl by se jít Gordon nabídnout, aspoň by byl po zásluze odmítnut:-) Ten by si to zasloužil.

"Měli bychom se nějak angažovat," řekne lord Gordon Christopherovi. "Pomoct mu."
"To ani nezkoušejte," řeknu a založím si ruce v bok. "Jsou zvyklí pracovat sami, nedovolil by to."
"Zdá se, že jste nejen odbornice na upíry, ale dokonce i na zaklínače," neodpustí si Gordon.
"Zdá se, že se to momentálně docela hodí!" odseknu. "Teď už to ale bude na něm."
"Ale přece jenom... je jen jeden," namítne Christopher.
"Vždycky je jen jeden. Až na výjimky. Pokud skutečně bude potřebovat naši pomoc, tak si o ní řekne. I když o tom trochu pochybuju..."

Koukají na mě oba tak napjatě a zvědavě, ale já nevím, co ještě chtějí slyšet.
"Je to jen zaklínač, nemá dvě hlavy!" řeknu zamračeně, nejsem v nejlepší náladě.

Do cesty nám nečekaně vstoupí lord Christopher, bohužel v závěsu s lordem Gordonem.
"Dobré ráno," pozdraví rychle Christopher. "Je to pravda?"
Nemusím se ani ptát, co myslí. "Ano, je tady zaklínač," potvrdím.
"Viděla jste ho?"
"Viděla."

(15:01) Ketryn: "Doufám, že ten blbec Lambert bude aspoň trochu čestný a nebude si nějak vymýšlet, aby lorda Murtagha ožebračil!"
(15:12) Morigan: "Hm, na to vsadit nemůžu..." řeknu zachmuřeně. "Taky mi docela vrtá hlavou ten "nový" netvor...být to jiný zaklínač, asi bych se šla zeptat."
(15:16) Ketryn: "No, to mě taky zarazilo...a nechceš se ho jít zeptat i tak, i když je to debil Lambert...Snad si to jen nevymýšlí, aby byl zajímavý. Po té konjukci je asi bohužel možné cokoli, co, i zmutovaní upíři..?"

:34) Margare-tka: Mor myslíš, že bude dělat nějaké problémy."
(23:35) Morigan: "Já doufám, že ne a že udělá co umí!"
(23:37) Margare-tka: "No snad ano, ale měl dost blbý řeči.... Ale je pravda, že je měl vždycky:-("
(23:42) Morigan: "Je to idiot..."
(23:43) Margare-tka: "No tak snad se neprokáže za až tak velkého, soudila bych ho podle toho co bude dál..."
(23:48) Margare-tka: "Kéž by se mu ho podařilo najít už dnes v noci, ale dlouho neobjevil."

(21:28) Ketryn: Sedneme si nebo stoupneme někam stranou a nerušíme, jen posloucháme.
(21:43) Margare-tka: Doufám, že se Lambert bude chovat profesionálně...
(21:44) Morigan: Murtahg popisuje útoky tak, jak šly po sobě a já občas něco doplním.
(21:58) Margare-tka: No tak jsem zvědavá co na to řekne.
(22:05) Morigan: "Stříbro mu velice ubližuje, ohně se bojí. Podle rychlosti a síly a toho všeho jsem usoudila, že to může být upír, ale něco je na jeho chování přesto zvláštního, čemu nerozumím," pokouším se mluvit upřímně.
(22:07) Margare-tka: Tak to jsem úplně napjatá.
(22:13) Ketryn: Já taky.
(22:17) Morigan: "Dostanete to, co bylo vypsáno pokud ho zlikvidujete," řekne Murtagh.
(22:17) Morigan: "Může jich být víc," prohlásí Lambert.
(22:18) Morigan: "Pak zaplatím za každého. Zbavte nás toho a dostanete štědrou odměnu."
(22:20) Morigan: "Uvidíme," napůl se ušklíbne Lambert.
(22:22) Margare-tka: No to je fakt samolibý kretén. Pomyslím si.
(22:28) Morigan: "Je tu i možnost, že nejde o upíra, ani vampýra," pokračuje Lambert. "Ačkoliv důvěřuji odbornosti zde přítomné... ehm... lady Morigan, její zkušenosti jsou jistě rozsáhlé. Ale i tak to může být něco jiného. Možná i horšího. Cena se navýší."
(22:37) Morigan: "Máte-li nějaký ceník, sem s ním," vyzve ho Murtagh už ne tak příjemně, ale stále ještě slušně a zdvořile. Bere v potaz fakt, že zaklínač prostě není obyčejný slušný člověk.
(22:37) Morigan: "To není tak jednoduché."
(22:37) Morigan: "Řekl jsem, že zaplatím kolik bude potřeba. Je na tom něco nejasného?"
(22:40) Morigan: "Víte, lorde Murtaghu, tohle jsem už několikrát slyšel. Jiné je to pak, když dojde na placení. A navíc...nevím, jak moc je nebezpečný a jak bude těžké se ho zbavit. Řekl jste, že zaplatíte, kolik bude potřeba, trváte na tom?"
(22:40) Morigan: "Ano, ale natáhnout se nenechám," řekne Murtagh už ostřeji.
(22:40) Morigan: "Vida. Nevím, jestli si budeme tak úplně rozumět," ušklíbne se Lambert.
(22:42) Morigan: "Zjistěte, co to je, pane zaklínači a pak si znovu promluvíme, třeba i o ceně," přimhouřil oči Murtagh. "Zatím to jen zjistěte. Je to snad vaše práce, nebo ne?"
(22:43) Margare-tka: Ještě, že se nedá vypípat co se mi honí hlavou, to by jste se neslyšeli.
(22:45) Morigan: "Chtěl bych jen upozornit...poslední dobou se objevilo pár případů jakýchsi...neznámých netvorů. Může to být i případ toho vašeho upíra. Jen abyste to věděl."
(22:45) Ketryn: Je to furt stejný debil...asi se začnu mračit.
(22:45) Morigan: Dívám se udiveně na Lamberta, ale ovládnu se a neptám se.
(22:45) Ketryn: To by nám ještě chybělo, nějaký neznámý netvor....:-/
(22:46) Margare-tka: Mě by teda zajímalo o co mu jde... to bude zase nějaká podlost. A taky se na něj nesměji.
(22:49) Morigan: "Tak to zjistěte!" řekne Murtagh. "Teď můžete jít, moji muži vás ubytují. Pokud budete cokoliv k vaší práci potřebovat, požádejte o to někoho z nich, nebo mi dejte vědět."
(22:57) Morigan: "Jistě," řekne Lambert. "Mám dovolení požádat případně lady Morigan o radu?" zeptá se škodolibě.
(22:57) Morigan: "Musíte se dovolit lady Morigan."
(22:58) Morigan: Lambert se na mě obrátí a já se musím hodně ovládat, abych se zatvářila aspoň trochu souhlasně. Lambert se baví.
(23:03) Ketryn: Kdybychom ho nepotřebovali, tak bych si přála, abys ho na místě usmažila...
(23:11) Margare-tka: No to bude ještě taky zajímavý....
(23:12) Morigan: Lambert odešel, my ještě zůstaly.
(23:12) Morigan: "Opravdu ho znáte?" zajímá lorda.
(23:13) Morigan: "No... ne moc. Jak jsem řekla, už jsme se viděli. Nic víc."
(23:13) Morigan: "Doufám, že svou práci udělá dobře."
(23:14) Morigan: "To... asi ano. Měl by. Každý zaklínač potřebuje peníze a není nikdo lepší na lov netvora, než zaklínač," řeknu vše, co k tomu můžu říct.
(23:16) Morigan: "Dobře," uklidní se trochu. "Uvidíme, jak to půjde. Děkuji, můžete jít," usměje se.
(23:19) Margare-tka: Tak odejdeme dle odlehčené etikety:-) Až odejdeš.
(23:24) Morigan: Mám chuť být sprostá, ale ovládám se, i venku.
(23:25) Ketryn: "No, ten se tedy povedl..." povzdechnu si venku o kus dál.
(23:25) Margare-tka: "No... nezměnil se." řeknu když jsme venku.

(16:37) Ketryn: Držím se po tvém boku a asi kousek za tebou. A jsem na to fakt zvědavá. Klidná se opravdu necítím :-)
(16:41) Morigan: Lord Murtagh sedí na nejvyšší židli v místnosti a před ním stojí muž v tmavém cestovním oděvu a vybledlém černém plášti. Při našem příchodu se oba obrátí k nám. Zaklínače už jsme kdysi poznaly - je to Lambert.
(16:42) Ketryn: Tak to se mi zatají dech. Jsem šťastná, že tu máme konečně zaklínače, ale ten debil Lambert to být zrovna nemusel...vzpomenu si, jak jste se "měli v oblibě" a jsem na vaše setkání opravdu zvědavá...
(16:53) Morigan: Já jsem trochu v šoku. Lambertovi chvilku trvá, než nás pozná, ale nakonec pozná.
(16:54) Ketryn: Škoda....No já rozhodně nic neříkám a jsem v mírném šoku.A tobě o nezávidím...
(18:43) Ketryn: ...
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(19:37) Morigan: "Myslím, že jste říkal, že pošlete pro jednoho ze svých šlechticů, který má o dané věci zřejmě nejvíce informací," cituje Lambert s údivem.
(19:38) Morigan: "Ano," souhlasí Murtagh. "Je to přesně tak. Lady Morigan z Graynu je jeden z mých šlechticů a podle mého o tom skutečně ví nejvíce, neboť má nejvíce zkušeností. Ale jak už jsem říkal, nejsme moc informovaní."
(19:40) Morigan: V polních podmínkách rozhodně nevypadám jako lady a Lambertovi to zřejmě přijde vtipné. "Tohle je zaklínač Lambert, přijel z Ausperku," pokračuje Murtagh.
(19:47) Ketryn: No já poslouchám s polozatajeným dechem, dívám se střídavě na Lamberta a lorda Murtagha a jsem zvědavá, jestli vyjde najevo, že se znáte a kdo vlastně jsi...a nejsem z toho zrovna klidná.
(20:03) Ketryn: (Bože já jsem si teď vzpomněla, jak jsme volaly o pomoc Geralta, když jsme si myslely, že ti Lambert ubližuje, a jak Margaret svázal u sebe v pokoji :-D)
(20:04) Morigan: (To je fajn, že sis tam na to vzpomněla :-D)
(20:06) Ketryn: (No asi vzpomněla, jen mi to v tu chvíli asi nepřijde tak vtipné jako tady :-) Tam se vašeho setkání asi obávám.)
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(20:14) Margare-tka: To to je tedy debil, ale na upíra je skvělej:-D
(20:16) Margare-tka: Jako ještě, že tam nikdo neumí číst myšlenky, já si zase vzpoměla, jak jsem se plížila u zaklínače v pokoji a jak jsem skončila u skříně...
(21:05) Morigan: Nedokážu přes rty propustit, že mě těší, ačkoliv jsem ráda, že je tu zaklínač. Murtaghovi ale naše pohledy a výrazy neujdou. "Už jsme se... kdysi viděli," řeknu tedy, i když se k tomu nerada přiznávám. Lambert se ušklíbne. "To ale ještě nebyla lady Morigan."
(21:05) Morigan: "Tím lépe," prohlásí generál docela potěšeně.
(21:14) Margare-tka: To je to zajímavá situace....mlčím poslouchám a koukám se.
(21:19) Morigan: "Posaďte se," pokyne mě a Lambertovi. Vás jako by si všiml teprve teď a gestem ukáže, že se máte posadit někam stranou.
(21:22) Margare-tka: Tak si sedneme někam stranou.

(14:34) Ketryn: Každé ráno se mi velmi uleví, když se v noci nic nestane. Přes den funguji tak nějak normálně a dělám, co je potřeba, stále se snažím být nějak zaměstnaná. Večer ale chodím spát s obavami...a nemám zrovna klidný a pohodový spánek.
(14:57) Morigan: Jednou ráno, sotva jsme se oblékly (v mém případě dooblékly, spím pořád oblečená), chystáme se vyrazit ke kuchyni, abychom se nějak najedly, když zrovna někdo přilítne před náš stan. "Lady Morigan!" vydechne, asi utíkal přes tábor. "Z Ausperku právě přijel... zaklínač. Lord Murtagh ho přijímá a chce, abyste hned dorazila do velitelského stanu."
(15:00) Ketryn: Podívám se na tebe s nadějí v očích! Ta zpráva mi udělá radost, tak doufám, že nebude nějaký háček. Předpokládám, že se tam hned vydáš. A v tu chvíli mě napadne, jestli už jsi s Murtaghem mluvila o tom, že jsi čarodějka....teď to asi praskne. Jen doufám, že to nebude nějaký protivný zaklínač s velkou averzí k čarodějům.
(15:10) Morigan: "Pojďte taky," řeknu polohlasem a pokynu vám.
(15:12) Ketryn: Tak neváhám a jdu!
(15:12) Morigan: Kvůli Margaret nemůžeme spěchat, což jsem ve skutečnosti ráda, protože jinak bych do velitelského stanu přisprintovala a to by nebylo úplně nejvhodnější.
(15:14) Ketryn: Jdeme samy nebo s námi jde i ten voják, co tě přiběhl informovat?
(15:16) Morigan: Samy.
(15:18) Ketryn: "Ještě jsi nemluvila s lordem Murthagem o tom, kdo jsi, viď?" zeptám se potichu cestou.
(15:22) Morigan: "Ne tak úplně...něco jsem naznačila, ale budu mu to teď muset říct."
(15:23) Ketryn: "A reagoval zatím dobře?"
(15:23) Ketryn: "Snad ten zaklínač nebude nějak extra protivnej a averzovanej..."
(15:25) Morigan: "Taky se modlím, ačkoliv nám by stačilo, kdyby to byl schopný zaklínač a zbavil nás toho upíra."
(15:29) Ketryn: "Taky pravda...jsem ráda, že se konečně někdo našel!"

Začnu aspoň trochu doufat, že ten "upír" třeba už zmizel a dá nám pokoj...kéž by! Stejně se ale každou noc bojím, co se může stát. Jsem ráda, že jsme byly aspoň nějak úspěšné v našem lovu na sporýš.

Nálada v táboře se trochu uklidnila, když už se deset dní nic nepřihodilo. Už se zase začalo hlídat méně "připraveně", alespoň, co se týče množství ohně na hlídkách.
My jsme se ještě několikrát vydaly na sporýš, jednou jsme nenašly nic, dvakrát jsme byly úspěšné stejně jako minule a po čtvrté jsme taky něco našly.
To nás taky trochu potěšilo.

(20:01) Morigan: (Takže s tím asi nemáte problém:-)
(20:04) Ketryn: (Je to tak lepší...Naučila jsem se tak nějak fungovat, i když mě pohled a myšlenky na něj stále rozhazují...a bojím se o něj, kdykoli má hlídat.)
(20:07) Margare-tka: !Riskantní to je, ale snad to bude k něčemu. Kéž by už nebyli žádní mrtví ani unesení.."
(20:16) Margare-tka: "A Murtagh dal teda tu vývěsku na zaklínače?"
(20:20) Morigan: "Poslal posly do všech měst poblíž."
(20:25) Margare-tka: "Tak budeme muset doufat."
(20:28) Margare-tka: Co je za denní dobu?
(20:38) Morigan: Odpoledne. Je to už přes týden od posledního útoku.
(20:40) Ketryn: Jsem nervozní ve dne v noci a asi nemám zrovna klidný spánek. Přes den se snažím dělat, co je potřeba, ale náladu mám na hodně nízkých hodnotách...
(20:42) Morigan: Vojáci zkoušeli najít Samuelovo tělo, ale bezúspěšně. To mi přijde trochu divné, pokud tady ještě může být něco považováno za divné.
(20:43) Ketryn: No rozhodně je to hodně znepokojující :-/
(20:45) Margare-tka: "Předpokládám, že tě napadlo, proč by si jeho tělo odnášel..."
(20:45) Margare-tka: "Morigan co když z něj chtěl udělat upíra?"
(20:46) Margare-tka: Vypadne že mě tak ychle, že ani nevím jak. Celou dobu jsem se to bála říct.
(20:46) Morigan: "Spíš jsem myslela, že si ho nechal do zásoby. Nevím, proč by něco takového dělal, co by dělal s čerstvě stvořeným upírem."
(20:47) Margare-tka: "No to taky nevím, bože ta druhá varianta je ještě horší."
(20:47) Margare-tka: "kde by se tady mohl skrývat, musí tady být nějaké jeskyně a nebo straý dům..."
(20:49) Morigan: "Kdekoliv hluboko v lese."
(20:50) Margare-tka: "No to vlastně nemusí být nikde tady, že??"
(20:52) Morigan: "No "tady" rozhodně není."
(20:55) Margare-tka: "Hm.." už mlčím a nic nevymýšlím. Teda prozatím.
(21:19) Margare-tka: "Už týden se tu neobejvil, třeba začal být obezřetnější."
(22:43) Margare-tka: "Kurňa, kdybych se aspoň mohla nějak sejít s Fergusem, ale v tonmhle stavu to nejde-( Nebo mě nenapadá, kde by to šlo."
(22:44) Margare-tka: "A co Christopher?? Pořád bere hlídky?"
(22:49) Morigan: "Nevím, doufám, že ne. Ty venkovní snad ne."
(22:50) Margare-tka: "Aha ale u tamtěch byl, ne? Když použil tu dýku?"
(22:56) Morigan: "Ano."
(23:01) Margare-tka: "A dala jsi mu ji znovu?"
(23:11) Morigan: "Nedala, aby nehlídal venku."
(23:14) Margare-tka: "To je dobrý nápad. To uznávám. A to stříbro co se našlo, je z toho nějaká zbraň?"
(23:20) Morigan: "Zbraň těžko. Ale je pár použitelných příborových nožů ze stříbra a také hodně silné ozdobné řetězy se dají nějak použít."

(17:37) Ketryn: Jsem z toho opravdu rozhozená a bojím se, co se ještě může dít...S tím Samuelem je mi to opravdu hodně líto a pobledla jsem ještě víc.
(17:43) Margare-tka: Já od toho večera moc nemluvím a jsem tak trochu mimo.
(18:05) Morigan: Já jsem mimo hodně. Druhý den ale vstanu a hned spustím v táboře propagandu. Snažím se vzpomenout na všechno o upírech, co jsem ještě neřekla a vymyslet spolu s ostatními veliteli obranu, která by mohla alespoň trochu fungovat. Místo Boraze nás zaměstnává poloimaginární upír. Nebo upíři. Nebo co to vlastně je.
(18:07) Margare-tka: No snažím se ti v tom pomáhat, jak to jde. Už nechci aby se to opakovalo.¨
(18:08) Ketryn: Je to na pytel...:-/ Pokud bys nějak potřebovala, tak se snažím jakkoli pomáhat. Třeba můžeme jít s doprovodem znovu na sporýš nebo cokoli jiného. Modlím se, aby se rychle sehnal zaklínač.
(18:10) Margare-tka: Když tak se s tebou snažím vzpomenout co všechno víme. Aby jsi jim to mohla říct.
(18:27) Morigan: Takže se schraňuje všechno stříbrné a brousí se kolíky.
(18:28) Morigan: Toho stříbrného (použitelného) je opravdu málo.
(18:40) Margare-tka: To se nedivím. "Mor a co třeba na něj udělat past??? Přitáhne ho krev, a když budeme připraveni... tak bychom ho snad nějak zneškodnit mohli, ne?"
(18:40) Margare-tka: řeknu ti ve stanu.
(18:42) Morigan: "O pasti jsem přemýšlela, ale ještě mě nenapadlo, jak to udělat aspoň trochu bezpečně..."
(18:52) Margare-tka: "No tak nahnala bych ho kruhu a pak to okolo něj zapálila. Existuje tu přece nějaká hořlavila sćo se dokáže rychle vznítit, ne? A pak ho zabít kůlem z kuše?? Nebo třeba stříbrnou kulkou??je to hodně velká fantas magorie??"
(18:53) Margare-tka: "S upírem nic bezpečního nebude, nikdy."
(18:59) Ketryn: "No nejlepší by byl zázrak v podobě zaklínače..." :-/
(19:00) Margare-tka: "To by byl, ale za jak dlouho tu bude a co když se budou množit." řeknu s hrůzou.
(19:00) Margare-tka: "To by byl, ale za jak dlouho tu bude a co když se budou množit." řeknu s hrůzou.
(19:23) Morigan: "Abych řekla pravdu, nevím, jak ho přesně nalákat..."
(19:26) Margare-tka: "Myslíš, že by se na zvířecí krev nechytil??"
(19:28) Morigan: "To by musel bejt hodně blbej..."
(19:31) Margare-tka: "Hm.... tak lidskou, vždyť tam nemusí být člověk. Ne?"
(19:36) Morigan: "Představuješ si to hrozně jednoduše. Moc se mi tam nechce někomu rozříznout ruku a pak čekat, jestli se náhodou nechytí. Pokud to bude jinak, nejspíš to pro něj nebude atraktivní ani trochu. Maximálně to povzbudí jeho chuť - a půjde zakousnout někoho jiného poblíž. Nevím, jak to udělat."
(19:37) Ketryn: Mě nenapadá vůbec nic...přijde mi to opravdu dost zoufalé :-(
(19:37) Margare-tka: "Ale ta krev ta může být na nečem.....ten člověk s rozříznutou rukou tam vůbec být nemusí, nebo myslíš, že by se na tohle nechytl?"
(19:38) Morigan: "Pokud to bude jinak, nejspíš to pro něj nebude atraktivní," zopakuji pomalu. "Trocha studené krve s ním asi nic neudělá. Pokud ještě aspoň trochu rozumím upírům, čímž si nejsem tak jistá."
(19:38) Morigan: "A navíc velmi dobře vidí. Asi uvidí, co tam je a bude mu to divné."
(19:40) Margare-tka: "Hm... tak v tom případě nevím, třeba ještě na něco přijdeme. Leda že bychom měli nějakého Borazova zajatce, nejlépe jeho samotného, toho bych klidně předhodila." řeknu už z nouze.
(19:41) Margare-tka: "A co dva kruhy?? do toho vnitřního člověka a v tom vnějším ho uzavřít? To je taky blbý co???"

23:11) Margare-tka: No až to dojednáte ještě jsem se chtěla zeptat na jedno....úplně jsem na to ne zapomněla, vždycky při útoku si vzpomenu, ale pak to nedokonám
(23:11) Margare-tka: Jinak myslím, že udělal dobře, ty by jsi se zachovala stejně....
(23:11) Margare-tka: Ale je to tedy fakt šílenost....
(23:27) Morigan: "Běžte si lehnout, aspoň na chvíli," řeknu mu.
(23:28) Margare-tka: To s tebou souhlasím. Jen to tam úplně vidím....fakt ti to nezávidím.
(23:31) Morigan: "Ano," slíbí, ale moc upřímné to není. "Ale vy také, prosím."
(23:31) Morigan: Pak odejde. Koukám na dýku a na tu krev.
(23:42) Margare-tka: "Ještě, že ji měl..."
(23:45) Morigan: Nemám ani slov. "Já snad pojedu hledat toho zaklínače sama...bez něho jsme v háji."
(23:46) Margare-tka: "No a myslíš, že to má smysl?? Snad se brzo objeví."
(23:47) Morigan: "Já nevím..."
(23:50) Margare-tka: "To by musela být strašná náhoda, aby jste se potkali. mor ještě jsem se chtěla zeptat a Samuel je v pořádku?? Jestli tedy víš kdo to je?"
(23:54) Morigan: "Vím... já jen...myslím, že je to ten, jehož tělo jsme zatím nenašli. Tedy pokud je to ten samý Samuel," řeknu s lítostí.
(23:56) Margare-tka: "Bože....to ne."
(00:01) Margare-tka: "Mor je možné, že ho unesl??"
(00:08) Morigan: "Je to jedna z možností, když ho nenašli."
(00:08) Margare-tka: "No a snad z něj nebude chtít udělat..."
(00:21) Morigan: Neodpovídám, opatrně položím dýku na nejbližší truhlu a lehnu si. Nevypadám ale, že bych chtěla spát.
(00:28) Margare-tka: "Pane bože, co nás ještě čeká." sedím zdrceně na posteli.

(22:14) Ketryn: Jsem stále zaražená a přemýšlím, jestli je to tak, jak to vypadá, že Christopher byl v jedné z těch hlídek a tvoje dýka mi opravdu pomohla. V tom případě jsem opravdu ráda, že ji měl.
(22:23) Morigan: Pomalu si dýku vezmu a položím ji na postel. Pak ho obejmu tak prudce, že to málem neustojí. "Kdy dostanete rozum??" vyjedu pak na něj. "Jste kapitán, nechápu, proč byste měl hlídat venku, když je takové ohrožení!" "Jsou to mí muži!" namítne. "A potřebují velitele!"
(22:24) Morigan: "Už mi vynadal lord Murtagh, nemusíte ještě vy!" ohradí se.
(22:24) Morigan: "Dobře udělal."
(22:25) Morigan: "Bude se to opakovat, že ano?" řekne tiše.
(22:26) Morigan: "Já nevím," přiznám.
(22:29) Ketryn: Kdyby nebyla taková krize, tak bych se nad tou scénou začala usmívat...Takhle se ale stále tvářím ustaraně a opravdu se bojím, že se to bude opakovat. :-/
(22:33) Morigan: "Ale vy už venku hlídat nebudete!" dodám.
(22:33) Morigan: "Nechápete, co to je mít zodpovědnost za své muže!" zamračí s.
(22:34) Morigan: *se
(22:34) Morigan: "Ale chápu!"
(22:34) Ketryn: Kdyby tak věděl, komu všemu jsi velela.

(20:47) Morigan: "Co asi myslíte? Zaútočil znovu..." řeknu.
(20:48) Margare-tka: "No, ale teď to bylo nějak blíž, ne??"
(20:49) Ketryn: "A stalo se někomu něco...?" zeptám se nervozně. "A jsou o něm nějaké další informace?"
(20:49) Margare-tka: "A není nic Fegusovi? Neměli hlídku?" zeptám se ještě.
(20:49) Morigan: "Blíž? To já nevím, neměřila jsem to...zaútočil na hlídky kolem tábora, jako už dvakrát předtím."
(20:50) Margare-tka: "No myslely jsme jestli to nedošlo až do tábora."
(20:52) Morigan: "Modrá korouhev měla hlídky."
(20:55) Ketryn: Zatvářím se zkroušeně..."Zase..." :-/
(20:59) Morigan: "Myslím, že je to upír...nejspíš. Napadl hlídku před střídáním a pak napadl i tu druhou, která přišla vzápětí střídat. Z té první hlídky jednoho zabil hned, druhého skoro a třetího nejspíš taky, ale toho jsme nenašli," říkám zdeprimovaným hlasem. "Tu druhou hlídku napadl hned, jak je našli, ale ti se ubránili, i když některé zranil. Zjistili, že se "to" bojí ohně."
(21:02) Ketryn: "Bože..." zbytek slov mi uvízne v krku :-/
(21:04) Ketryn: "To je hrozný...zaklínač by se hodil opravdu jako sůl..." :-/ je mi z toho fakt bídně.
(21:17) Morigan: "Fergus venku nehlídal," dodám.
(21:17) Morigan: Jinak mám na sobě trochu krve, ale pravděpodobně není moje.
(21:18) Ketryn: To se mi ulevilo, že se ti nic nestalo...
(21:19) Ketryn: Zaraženě mlčím a jsem taková pobledlá.
(21:20) Morigan: "Říkali, že vypadá jako člověk. Vysoký, tmavovlasý muž, prý hodně bledý...a strašlivě silný. Lewise jenom na okamžik stiskl jednou rukou a má na krku strašné podlitiny, nemůže ani mluvit."
(21:22) Ketryn: "Takže je hodně pravděpodobné, že je to upír...A všichni upúí
(21:22) Ketryn: A všichni upíři jsou takhle hodně silní? I ta nižší stádia?"
(21:29) Morigan: "No, jsou silní...ale jak moc, to nedokážu říct."
(21:52) Morigan: Před naším stanem se ozvou kroky.
(21:54) Ketryn: To se reflexivně leknu a podívám se ke vchodu.
(21:56) Morigan: Vstanu, ale nevejde dovnitř, pouze "zaklepe" na plachtu. "Lady Morigan?" ozve se hlas lorda Christophera.
(21:58) Morigan: "Pojďte dál!" vyhrknu.
(22:00) Morigan: Vejde, je ve zbroji (koženém kyrysu), jen bez helmy a bez rukavic a je od krve mnohem víc, než já, ale nejspíš také ne od své.
(22:02) Ketryn: Když jsi ho pozvala dál, tak jsem se taky automaticky postavila. Stojím někde na straně, abych vás nerušila.
(22:09) Morigan: Podívá se krátce na vás, ale samozřejmě počítal, že tam budete. "Já...chtěl jsem poděkovat. Opravdu poděkovat," řekl tiše a natáhl ruku. Něco se v ní leskne a až za chvíli si uvědomíte, že je to moje zakrvácená stříbrná dýka.
(22:14) Ketryn: Jsem stále zaražená a přemýšlím, jestli je to tak, jak to vypadá, že Christopher byl v jedné z těch hlídek a tvoje dýka mi opravdu pomohla. V tom případě jsem opravdu ráda, že ji měl.

(19:36) Ketryn: "Co? Aha, tak to by to to vysvětlovalo...Bože, jsem z toho pěkně nervozní!"
(19:37) Margare-tka: "No já to nevím, nějak mě to teď napadlo. 6e ji mohla udělat. Ale muselo ji to tedy stát hodně sil."
(19:37) Margare-tka: "A nebo tu už je ten zaklínač a cítila jeho, i když vůastně cítí asi jen Geralta, ne?"
(19:38) Margare-tka: "A jdeme tam??"
(19:40) Ketryn: "No právě, tábor je přeci jen opravdu velký...Myslím, že zaklínače by takhle na dálku necítila. No já nevím...je to asi až někde na hranici. Nevíme, co se tam stalo a děje, tak abychom se nepřipletly do nějakého problému...L
(19:42) Margare-tka: "Tak se můžeme aspoň přiblížit. Ne?"
(19:42) Margare-tka: "Nemusíme až tam, ne?"
(19:43) Ketryn: "Já fakt nevím...znáš náš talent, ne?"
(19:46) Margare-tka: "No tak jen před stan? A Mor říkala před tím než odešla něco??"
(19:47) Ketryn: "Před stanem jsem byla...tak tam můžeme jít znova, ale je to docela daleko. Říkala, že se jde jen projít po táboře." Jdeme tedy zas ven před stan.
(19:50) Margare-tka: "No tak se jdeme taky projít? jen kousek, kolem stanu"
(19:50) Ketryn: Dívám se tím směrem, kde jsem viděla světla a rozruch.
(19:51) Morigan: Trochu se to asi posunulo, nebo rozptýlilo (rozdělilo).
(19:53) Ketryn: "Tak nevím, nějak se to asi rozptýlilo..."
(19:56) Margare-tka: "No tak to bychom možná mohly počkat tady, Co když to dojde až sem..
(19:56) Margare-tka: ""
(19:57) Morigan: Tábor je opět poněkud vzhůru, ale nepůsobí to jako přímé ohrožení, spíš jako doznívání.
(19:58) Ketryn: "To sem asi nedojde...ale doufám, že by se nějak mohla vrátit Morigan. Ale kdo ví, co se tam stalo a co se teď řeší..." nervozně přešlapuji kolem stanu a přemýšlím, jestli se tam máme vydat.
(19:59) Ketryn: Jde občas někdo kolem nás? Zkusila bych se ho když tak zeptat, jestli neví, co se stalo.
(20:01) Margare-tka: "No to by nebylo od věci se zeptat.... Ani nevíme kdo měl dneska hlídky, ale mohly by je mít... Bože já fakt zešílím."
(20:15) Morigan: Úplně kolem vás nikdo nejde.
(20:18) Margare-tka: "Tak kousek popojdem, myslím, že Tím nic zkazit nemůŽeme a pak se sem tedy do stanu vrátíme."
(20:20) Ketryn: Tak popojdeme kus dál a snažím se někoho odchytit a zeptat se.
(20:23) Morigan: Katryn někoho odchytí, ale musí mu skočit přímo do cesty. Nadšený z toho není.
(20:25) Ketryn: To mě teď moc netrápí. "Můžu se zeptat, nevíte, co se zase stalo? Prosím..." zeptám se ho napjatě.
(20:28) Morigan: "Byl poplach," vydechne. "Musím jít," vytrhne se ti a pokračuje.
(20:30) Ketryn: Tak mu už nepřekážím.
(20:30) Margare-tka: "Hm..tak to nám taky je jasný, že byl poplach. Asi budeme muset zase počkat na Morigan."
(20:32) Ketryn: "No...tak před tím myslím přímo poplach nebyl. Asi bychom fakt měly raději čekat někde u našeho stanu, ať se někde nepleteme."
(20:39) Margare-tka: "Tak jo, uvidíme. Snad se to nedostalo do tábora."
(20:42) Morigan: Nic jiného, než jsem už popsala se potom neděje a já se zatím nevracím.
(20:43) Ketryn: Tak asi čekáme dál nervozně před stanem nebo ve stanu. Nedokážu být v klidu, takže asi skoro pořád chodím sem a tam.
(20:46) Morigan: Nad obzorem začne svítat, když se vrátím. Jste zrovna ve stanu, takže vejdu a sednu si na postel.
(20:47) Margare-tka: "Tak co se stalo??"
(20:47) Margare-tka: Vyhrknu na tebe.

(21:21) Margare-tka: Chtěla jsem se zeptat jak je to dlouho od posledního napadení.
(21:23) Morigan: Čtyři noci.
(21:24) Margare-tka: už, tak to se modlím. Teď je doba kdy to většinou opakuje, ne?
(21:24) Margare-tka: Jsem čím dál tím nervoznější.
(21:25) Morigan: No, předtím to bylo za tři.
(21:40) Margare-tka: Tak třeba odešel... doufejme někam jinam. Ale stejně jsem tak nějak podvědomě v očekávání.
(21:43) Margare-tka: A už měla modrá korouhev hlídky?
(21:51) Morigan: Neměla a dneska jsem vám ještě nic neřekla. Jdu ale večer spát v botách a jsem nervóznější, než obvykle.
(21:55) Margare-tka: Hm... tak to asi budou mít hlídku.... Snažím se být nějak ve střehu jdu spát v kalhotech a košili. Kdyby náhodou něco.
(21:59) Margare-tka: Snažím se moc nespat.
(22:03) Morigan: Můžeš si na to hodit.
(22:04) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(22:04) Margare-tka: Hm...
(22:26) Morigan: Takže se ti moc nepodařilo zůstat vzhůru.
(22:32) Margare-tka: Tak se aspoň pokusím spát lehce:-D

(22:54) Morigan: "No, sporýšový čaj bude asi taky nějak fungovat...snad."
(22:59) Morigan: Jsem pořád nervózní, i když se snažím nebýt. Mám strach, že to bude znovu útočit a nemám z toho klid. Docela se modlím, aby se Murtaghovi nějaký zaklínač co nejdřív ozval.
(23:05) Margare-tka: No to já taky a doufám, že bude vědět co to je... Taky mě to zrovna neuklidňuje. "No aby to měly kapitáni a spol, je dobrý."
(23:15) Morigan: Nervozita mi zůstane. Chodím v noci spát v kalhotách a každý večer přemýšlím, jestli nemám spát i v botách. Meč mám hned u postele a jsem pořád ve střehu, kdyby se něco dělo. Cokoliv. Jako bych já snad mohla něčemu pomoct.
(23:20) Morigan: Se sporýšem jsme udělaly, co jsme mohly. Rozdala jsem je pokud možno v tajnosti velitelům, nechaly jsme si my a ze zbytku jsme vytvořily čaj. "Mám obavy, že to bude slabý, ale nic lepšího teď nemáme, takže je to lepší, než nic," usoudím. Zařídím, aby se hlídka vždycky napila. Tedy aspoň dokud bude.
(23:22) Margare-tka: "No snad to pomůže i když bude slabší. Když tak se dojdeme kouknout po dalším, aby hlídky měli dost."
(23:22) Margare-tka: "Jako, že spíš v oblečení, mě ještě víc znervozňuje, asi jsoun to teď docela bezesné noci
(23:29) Margare-tka: Jinak teď v noci s ferguesm nikam nejdu, takže to asi zatím, tak nějak zakládám na denním kontaktu.
(23:33) Morigan: To je docela moudré.
(23:46) Margare-tka: No tak nerada bych aby jsi nás ráno muselo ohledávat.-D
(23:46) Margare-tka: Tak až bude potřeba, tak zase s někým dojdeme s tvým svolením.