Druhá strana (97 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(19:33) Ketryn: "Jako jak naznačit?? Tohle nemůže nikdo jen tak pochopit..."
(19:34) Morigan: "Děsí mě, že Ragnarovi ZASE lžu, ale fakt se o něj bojím... jestli Derek někomu bude chtít ublížit, odnese to on a to mě zničí!"
(19:37) Margare-tka: "No jako on ví, že Ragnar je teď místo, kde ti ublížit může. Ale pokud s ním nebudeme vyhledávat střety, tak by to snad mělo být v pohodě. Prozatím."
(19:38) Ketryn: "No..." nevím, co říct, protože se toho taky hodně bojím. "Chtělo by ho to držet z Derekova dohledu a zároveň se snažit Dereka ještě víc nenaštvat a jít mu na ruku... Ale tedy nevím, jak."
(19:38) Morigan: "Střety s ním rozhodně vyhledávat nehodlám, ale obávám se, že on si mě nenechá ujít..." vzdychnu. "A ještě jestli leze Garethovi do hlavy, leccos se může dozvědět."
(19:39) Ketryn: "Jako jediný, komu bych to mohla nějak vysvětlit, protože toho hodně ví a ví i o Derekovi, je Sigfried... ale to by nám v ničem nepomohlo a nechci na něj nakládat další věci," vzdychnu.
(19:40) Morigan: "Já vím, to je jasné a opravdu to asi ničemu nepomůže."
(19:40) Ketryn: "Je to hrozné, ale my vážně můžeme jen čekat... Jako řekla bych, že by ses měla pokusit s ním usmířit, ale to asi není možné :-("
(19:41) Morigan: "On mi neuvěří jediný náznak přízně, to mi věřte! Kvůli tomu se na mě nejvíc zlobí. Že mi na to skočil, to sám sobě - a mě - nikdy neodpustí..."
(19:42) Margare-tka: "no to jo, jako, že po tobě Gareth jede?"
(19:42) Ketryn: "Já vím... :-( To by se s tím musel nejdřív smířit... a přiznat si, že tě k tomuhle krajnímu řešení prostě dohnal. Vás všechny!"
(19:43) Margare-tka: "Hm... tak já nevím. Jako usmíření je jediná možnost. Ale chtělo by to na rovinu mu sdělit, že se usmířítě, ale nikdy nebudeš jeho panenka, kterou si zavře a bude oprašovat."
(19:48) Morigan: "No, tak to si ho hodně nakloním, když mu budu dávat podmínky!" zatvářím se krizově.
(19:51) Ketryn: "On se bohužel tak zbláznil, že o nějaké usmiřování asi nestojí..." ušklíbnu se.
(19:52) Morigan: "Taky se obávám...ale vážně se ho dost bojím! Nevím, jestli jsem se někoho takhle hrozně někdy bála. Ani Morgolitha ne."
(19:52) Margare-tka: "No tak asi bude nejlepší, když nebudeme dělat nic a uvidíme co bude mít v plánu."
(19:56) Ketryn: "Mně to s tím Morgolithem přijde dost srovnatelné, akorát tady je horší, že je to osobní a Derek je vážně chladnokrevný... Je mi z toho vážně špatně."
(19:56) Ketryn: "Třeba mu bude stačit, že se ho bojíš..." snažím se něco najít.
(19:58) Morigan: "Kéž by... bojím se, že ublíží vám nebo Ragnarovi, což by klidně byl schopen udělat! Nebo..." sáhnu si na břicho a radši to ani nevyslovím nahlas!
(20:05) Ketryn: "Já vím..." obejmu tě a mám vážně taky strach, co bude.
(20:28) Morigan: Taky mám strach, co bude a to my jsme zvyklé na různě šílené situace!
(20:28) Margare-tka: "Ne to by snad neudělal, to by ohrozil tebe a nemyslím si, že by tobě chtěl něco udělat." řeknu docela vyděšeně.

(18:16) Ketryn: "Nic!" naštvaně kopnu do postele a pak složím ruku do dlaní.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(18:17) Morigan: "No tak to je... v háji."
(18:19) Margare-tka: "Jako myslíš, že to blokuje? Jako Morigan na Dunkenu? Přece si na tohle nemohl vzpomenout."
(18:20) Morigan: Nepotěší mě, že to Margaret připomněla, ale něco na tom je.
(18:20) Ketryn: "Budu to samozřejmě zkoušet dál. Stává se to, že se mi někdy nejde napojit, kort když jsem ve stresu..." snažím se uklidnit, ale nevím, jestli se mám dřív hroutit z Dereka a naší situace anebo z vampýrů a Richieho ohrožení života.
(18:20) Morigan: "Kdyby to ale blokoval, tak by to musel vědět, nebo s tím nějak počítat."
(18:21) Ketryn: "No, bezva, to by nám ještě chybělo!" zhrozím se. "Ale zatím to není nic neobvyklého, že to nejde... jsme daleko a stává se to."
(18:21) Ketryn: "Když jsem se vzbudila, tak jsem měla pocit, že Richie o Derekovi a naší situaci ví, ale nevím, ejstli to nebyl jen sen."
(18:21) Morigan: "Co to zkusit při koukání do vody? To vám nějak kdysi pomáhalo, ne?"
(18:28) Ketryn: "Jo, to je pravda, to je dobrý nápad," souhlasím.¨
(18:29) Ketryn: "Myslíš ještě teď...?"
(18:29) Ketryn: "Musely bychom na palubu a je tma, i když to by asi nevadilo."
(18:30) Ketryn: Zoufale se chci s Richiem spojit, takže jsem pro to ochotná zkusit cokoli, třeba se i stavět na hlavu.
(18:40) Margare-tka: "Možná by bylo dobrý jít na břeh. třeba i ten kontakt s vodou by ti pomohl, ale nevím, není to asi bezpečné."
(18:41) Margare-tka: "Jako přes den myslím. Hlavně nás na palubě nesmí vidět Derek."
(18:42) Morigan: "Nemusí to být teď, venku bys na vodu neviděla a hlavně by to mohlo být podezřelé..."
(18:43) Morigan: "Na břeh bych nechodila."
(18:44) Ketryn: "Já taky ne, to už by bylo podezřelé tuplem! Toho by si Derek rozhodně všiml."
(18:44) Ketryn: "Tak já to tedy zkusím ráno. To nebude divné, že se budu dívat přes palubu do vody."
(18:50) Margare-tka: "No možná jo, třeba bude po noci bdělejší."
(19:21) Morigan: "Můžeš to zkusit ještě třeba před spaním, nebo jak uznáš za vhodné," řeknu. "Vím, že děláš, co můžeš."
(19:26) Ketryn: "Jo, zkusím," slíbím. "Měla bych se hlavně uklidnit, aby mi šlo se soustředit... Jenže je to tak těžké! Mám pocit, že mi tím vším za chvíli exploduje hlava! Navíc jak se před ostatními musíme přetvařovat..."
(19:32) Margare-tka: "No jako to je nejhorší. Nemyslíte, že bychom to měly naznačit aspoň Lanceltovi a Lethienovi?"
(19:33) Morigan: "Jak chceš tohle naznačit??"

(16:33) Morigan: "Já vůbec netuším, jak se s tím dá pracovat! Nikdy jsem neslyšela o ničem podobném!" připadám si dost zoufale.
(16:35) Ketryn: "Já myslím, že nikdo :-/ Jsme opravdu v prdeli a pokud se to čarodějové nedozví a něco s tím nesvedou, tak v ní taky zůstaneme..." :-/
(16:39) Morigan: "Nikdo," musím souhlasit. "Taky jsem to nepoznala, dokud... dokud jsem nečarovala a on se ke mě nepřipojil. Už na tom břehu, kdy jsme byli v zajetí a odehrála se bitva, jsem měla pocit, že ho cítím a ruka mě brněla, věděla jsem, že to s ním nějak souvisí, ale nevěděla jsem, že až takhle!"
(16:41) Morigan: "Ale na té lodi jsem to najednou věděla. To nebyla jen magická podpora, spojil se se mnou... věděl, že už to poznám."
(16:42) Ketryn: "Já si to pak spojila s tím, že čarodějové mají pocit, že je duševně mrtvý..."
(16:44) Ketryn: "Jenže co teď? Musíš s ním nějak... já nevím...
(16:45) Ketryn: "Musí se získat čas, než se Richieho podaří dostat od těch kreténů... v což se opravdu modlím."
(16:47) Morigan: "Katryn, vzpomeň si na ně, když nebudou chtít, tak se od nich nedostane! Nehledě na to, nechci podceňovat Richieho, že ani neví, co by mohlo proti vampýrům platit."
(16:50) Margare-tka: "No to jo. Prostě se to dozvědět musí. Ale zase možná bychom ho to měli nechat dotáhnout na sever.... domů. Odtud se bez něj nedostaneme, tedy přijde mi to tak.""
(16:50) Ketryn: "Já vím, že ne..." chce se mi brečet. "Doufám prostě, že už ho nebudou potřebovat a pustí ho...! Na to, co by byli schopní... udělat...nechci ani pomyslet."
(16:51) Margare-tka: "Hm... jako asi už jina nemohl, dyž viděl že tě to takhle vyčerpává... stejně mu na tobě záleží. Podle mě. Aspoň trochu."
(16:51) Morigan: Na Katryninu větu radši mlčím, protože vím, že by byli schopní Richiemu něco udělat.
(16:52) Ketryn: "Ale kdyby se mi podařilo přesk Richieho předat zprávu... aby jim prostě řekl, že tě dohnal Derek a je to vážně zlé. Tak by ti přeci chtěli pomoct."
(16:52) Margare-tka: "No leda ty Morigan, Jako klaus asi bez tvé krve být nemže. A fascinuje ho to co jsi udělala tou proměnou."
(16:53) Ketryn: No já to taky vím, ale vůbec si to nechci připouštět, jinak už bych se vážně sesypala.
(16:53) Morigan: "Co jsem udělala s proměnou? Vždyť o tom nic nevíme.!
(16:53) Morigan: "
(16:55) Ketryn: "To nevíme... Henryho jsem vůbec neviděla. Je jen jasné, že s magickou krví teď experimentují."
(16:55) Morigan: "Podařilo se ti na Richieho napojit po tom co... se to prozradilo?"
(16:57) Ketryn: "Ne, zatím ne, tedy zatím jsem neměla moc možnost to zkoušet. Zkusím to pak teď tady v klidu..."
(17:00) Morigan: "Dobře," kývnu. "Protože já se s nikým nemůžu pokoušet spojit...ucítí i to sebemenší zaklínadlo, myslím. Tedy riskovat to nebudu. Richie je naše jediná šance a to ještě musíme doufat, že na to Derek zapomněl. Myslím na to pouto."
(17:01) Margare-tka: "Ale asi jsi s ním něco udělala, když klaus se rozhodl experimentovat s magickou krví."
(17:02) Margare-tka: "jo já bych řekla, že to nikdy nebral vážně, to byllo pro něj něco podřadného."

(16:01) Ketryn: "Potkala jsi ho dneska?"
(16:04) Morigan: "Nepotkala, naštěstí. Možná nechtěl, abychom se potkali."
(16:04) Margare-tka: "No asi nechtěl. Možná to bude lepší."
(16:07) Morigan: "Blbý je úplně všechno, má nás totiž v hrsti všechny a nemusí sám sebe vůbec prozradit, je totiž kapitánem lodi!"
(16:09) Ketryn: "No, to ano... je to prostě v prdeli! " :-/ "Čarodějové ho musí dostat zpátky do jeho těla, ale to jsem zvědavá, jak se nám podaří jim dát vědět..."
(16:10) Margare-tka: "No já vím tohle bylo pro něj to nejlepší co se mohlo stát, je naprosto z obliga."
(16:10) Margare-tka: "jako s tím se dá pracovat, ne Mor, když mají jeho tělo tam, jen jim to dát vědět, no."

(14:58) Ketryn: Sedím u Sigfrieda na posteli, držím ho za ruku a čekám, jestli zas usnou. Pak se půjdu přesunout k nám do kajuty, jak jsme se domluvily.¨
(14:59) Morigan -> Ketryn: Léky od Lethiana pravděpodobně mají tlumící účinky, protože když se oba nají, zase usnou.
(15:01) Ketryn -> Morigan: To jsem ráda. Jednak potřebují spát a nabrat sílu a jednak je lepší, když teď bude Sigfried mimo. Dám mu pusu na čelo a pak se potichu vytratím do naší kajuty.

(15:18) Margare-tka -> Morigan: "Ahoj zlato, ty už jsi vzhůru. ještě se kouknu na tu nohu a převážu, aby se ti to rychleji hojilo." "A už jsi se najedl? Donesla jsem ti sem jídlo." Kouknu se jestli je snězeno.
(15:20) Morigan -> Margare-tka: "Děkuju, najím se v jídelně," odpoví.
(15:33) Margare-tka: "Dobře, tak já to zase odnesu. Půjdu s tebou a pak jdu za Katryn, Sigfriedovi a Arnulfovi se už daří lépe, už jsou více probraní."
(15:33) Margare-tka -> Morigan: "Dobře, tak já to zase odnesu. Půjdu s tebou a pak jdu za Katryn, Sigfriedovi a Arnulfovi se už daří lépe, už jsou více probraní."
(15:35) Morigan -> Margare-tka: Jdete do jídelny, kde Ari nejspíš doufá, že zastihne ostatní varjagy. Chce mít přehled o dění na lodi.
(15:39) Margare-tka: No tak to se mu asi podaří. Tak ho tam doprovodím a pak jdu za tou Kat.
(15:40) Margare-tka: Teda jak jsem se domluvily, ta snad se nám tam podaří potkat bez Dereka.
(15:40) Morigan: Sejdete se v temné kajutě u Sigfrieda a Katryn, venku mezitím nastala tma.
(15:41) Ketryn: Pokusím se tam nějak rozsvítit, snad tam ještě něco máme, teď jsem tam moc času netrávila.
(15:41) Ketryn: "Snad Mor nějak dorazí."
(15:42) Margare-tka: "No snad, snad." řeknu lehce depresivně.
(15:45) Morigan: Nějakou svíčku určitě ano.
(15:46) Morigan: Dorazím o něco později, když už je rozsvíceno.
(15:46) Ketryn: "O Richiem zatím nic nevím, zkusím se napojit, až si promluvíme... Jinak nevím, co budeme dělat." Jsem hodně v krizi.
(15:46) Ketryn: "Uklidnil se Ragnar aspoň trochu?" ptám se tě, když přijdeš.
(15:47) Margare-tka: "No jako nelíbí se mu, že tak moc čaruješ?"
(15:49) Morigan: "Nelíbí se mu nic," musím přiznat deprimovaně. "Nejraději by mě zamknul v podpalubí. Zajímalo by mě, proč by mě všichni tak rádi někam zamykali??"
(15:49) Morigan: "Samozřejmě netuší, že je tu ještě jiné nebezpečí, to už nevím, co by dělal."
(15:50) Ketryn: "Asi to nějak přitahuješ..." vzdychnu.
(15:50) Morigan: "Jenže mě nikam uklidit nemůže, protože moje magie je teď podstatná, myslím, že ho hodně štve ta bezmoc."
(15:52) Ketryn: "No bezmoc teprve přijde..." zamračím se. "Snad to nějak překousne a trochu se uklidní, jestli vyplujeme."
(15:55) Morigan: "Jestli vůbec někdy vyplujeme..." zavěštím silně pesimisticky.
(16:00) Margare-tka: "No tak v to doufám, aspoň k tomuhe by se ten vůl mohl hodit. Jen je blbý, že nebudeme vědět jestli tu nenaviguje on sám podle toho kam bude chtít plout. Jako myslím, že bych tady určitá slova vůbec nevyslovovala."

(19:04) Morigan: Oba už jsou vzhůru a zrovna je u nich Lethian.
(19:05) Ketryn: Tak tam někam položím jídlo a počkám, než bude Lethian hotov.
(19:07) Ketryn: A poslouchám, jestli jim něco říká.
(19:13) Morigan: Většinu času spíš mlčí, taky na něj doléhá únava. "Jestli budeme ošetřovat víc takových zranění, brzy dojdou všechny léky," pronese pak v elundštině unaveně.
(19:15) Ketryn: To si povzdechnu spolu s ním. Případně jsem mu pomohla něco přidržet nebo tak, jestli potřeboval. "Snad už žádná taková zranění nebudou..." odpovím mu taky v elundštině. Nejraději bych mu poradila, aby si šel odpočinout, ale nakonec se neodvážím.
(19:36) Morigan: Jenom krátce přikývne, ale asi si o tom myslí své.
(19:37) Ketryn: No jestli bude Derek dál takhle zasahovat, tak se těch domorodců vážně bát nemusíme, pomyslím si hodně krizově, ale taky už se k tomu nevyjadřuji.
(19:44) Morigan: Aby Derek nespálil celý ostrov! :-D
(19:46) Ketryn: Já bych se nedivila. Jen aby pak nepokračoval s touhle lodí... Jak nám najednou problém s domorodci připadá jako naprostá malichernosti .
(19:47) Morigan: No to jo, když máme na palubě psychopata posedlého mnou a schopného všeho! :-/
(19:55) Ketryn: Mně tak ničí, že to ani nemůžeme nikomu říct :-/
(19:56) Morigan: Znělo by to asi dost šíleně...
(19:57) Ketryn: To jo:-/
(19:58) Morigan -> Ketryn: Sigfried s Arnulfem se nají, Sigfried je rád, že tě vidí a že jsi v pořádku, ale nijak při náladě zrovna není. Kdo by tu taky byl.
(20:03) Ketryn -> Morigan: Sedím tam u něho a jsem vážně šťastná a vděčná, že ho z toho ten léčitel dostal. S tou náladou mám taky problémy, jak jsem neustále v napětí.
(20:06) Ketryn -> Morigan: "Zatím je všude klid a pracuje se na opravách," informuji je. O Ragnarově výbuchu jim asi raději neříkám.
(20:42) Ketryn -> Morigan: Doufám, že zas nějak usnou a půjdu pak do té naší kajuty.

(17:06) Morigan: Přikývnu.
(17:34) Morigan: Vím, že bychom měly probrat, to, co se včera stalo, tak se na chvilku zastavím, ale asi na to nakonec nemám sílu.
(17:36) Ketryn: Já taky ne. "Ani nevím, co k tomu říct..." vzdychnu, když nás vidím.
(17:37) Ketryn: "O Richiem toho moc nevím, ale obávám se, že ho stále drží..." řeknu nakonec potichu, když se ujistím, že kolem nás nikdo není.
(17:58) Ketryn: "Budu doufat, že ho nějak pustí..."
(18:02) Morigan: "To nevím... můžou ho pustit, když dosáhnou čeho chtějí, ze soucitu těžko. Ale co přesně chtějí, to nemám tušení..."
(18:03) Ketryn: "No, to jo... :-/ Ale kvůli nám doufám, že ho pustí..."
(18:04) Ketryn: "Stejně nemůže nic dělat, kromě toho se zbláznit..." ušklíbnu se a cítím vážně zoufalství.
(18:05) Ketryn: "Tedy nejen kvůli nám... Já jsem vážně mimo."
(18:05) Ketryn: "Hlavně se pokus Ragnara nějak uklidnit. Nesmí jít s Garethem... Derekem... nějak do konfliktu..." :-/
(18:12) Morigan: "Pokusím se," přislíbím. "Je toho na něj taky fakt moc."
(18:14) Ketryn: "Já vím..." vzdychnu. "Ale vždyť dělá, co může."
(18:20) Morigan: "To určitě jo!" souhlasím rychle.
(18:20) Morigan: "Půjdu za ním, ale pak si musíme někde nějak promluvit," dodám tišeji.
(18:22) Ketryn: "To bychom měly..." souhlasím. "I když já jsem stále tak mimo, že nevím, co k tomu říct...." :-(
(18:23) Ketryn: "Já odnesu to jídlo... Pak se můžeme někde sejít," vzdychnu.
(18:27) Ketryn: "Asi si klidně pak můžeme promluvit u nás v kajutě, když tam Sigfried ještě není..."
(18:30) Morigan: "To je dobrý nápad," souhlasím.
(18:34) Ketryn: "Tak pak nějak večer tedy u nás..."
(18:35) Ketryn: Jdu pak tedy za Sigfriedem a snažím se nasadit normální výraz.
(18:45) Ketryn: Jdu raději potichu, kdyby Sigfried ještě spal. Jak na tom jsou?

(15:44) Morigan: "Být nás víc, můžeme jim vydrancovat další jejich tábory... s tímhle ohněm," pronese Floki.
(15:44) Morigan: "Jo, ale není nás víc!" odseknu.
(15:45) Ketryn: No, ještě to tak. "Hlavně aby se co nejrychleji opravila loď..."
(15:46) Ketryn: I když tedy stejně, kdo ví, co bude pak :-/ Vždyť už se ani nemůžeme těšit na to, že odsud konečně vypadneme! Mám pocit, že mi asi exploduje hlava.
(15:50) Morigan: No právě. Ocitli jsme se v hrozném, začarovaném kruhu.
(15:52) Ketryn: Holky, nám z toho musí zákonitě hrábnout...
(15:52) Ketryn: Naše jediná šance je Richie a čarodějové v táboře a to je vážně krize
(16:03) Morigan: To jsem zatím asi ani nebyla schopná vykonstruovat. Moje jediné myšlenky jsou: jsme totálně v háji...
(16:15) Ketryn: No to já taky! Sice myslím na Rachieho a pouto jako věc, o kterou se mohu aspoň nějak snažit, ale i tak mi to přijde beznadějné.
(16:15) Ketryn: Jak se tváří ostatní?
(16:15) Ketryn: Asi zatím dojdu pro něco k tomu jídlu pro sebe i kluky.
(16:23) Morigan: Ostatní jsou z toho jeho výbuchu (asi za to stál) taky rozčarovaní a zamlklí.
(16:24) Ketryn: Ragnar by se měl taky začít ovládat :-/
(16:26) Morigan: "Nejspíš šel sekat dřevo," usoudí Floki s mírnou ironií. "To mu půjde v tom šeru bezvadně."
(16:26) Morigan: Obrátím oči v sloup, asi budu muset za ním.
(16:27) Ketryn: Asi bys měla, aby to aspoň v tomhle směru bylo v pohodě, když na ostatních frontách se to hroutí.
(16:27) Morigan: "Nebýval takový," usoudí Alke. "To v něm probouzíš ty," sdělí mi a i když to není žádný útočný tón, ale spíš konstatování, probodnu ji pohledem.
(16:28) Ketryn: Najím se a pak půjdu odnést jídlo Sigfriedovi s Arnulfem. Když tak se přidám k tobě, jestli půjdeš.
(16:28) Ketryn: No, takovéhle řeči teď potřebuješ, pomyslím si se zamračením.
(16:31) Morigan: "Bude otcem, tak chce chránit svou rodinu, je těžké, když to není docela dobře možné!" sjede ji žena, která se jmenuje Varga, moc ji neznáš. "Ragnar vždycky všechny chrání a když nemůže, nelíbí se mu to, obzvlášť u těch nejbližších. Nikdy jsi nežila v Harmu, tak nemáš páru!"
(16:32) Ketryn: To má pravdu, jen doufám, že se tu ještě nezačnou hádat.
(16:41) Morigan: Alke to bere celkem sportovně.
(16:42) Morigan: Pokrčí rameny. "Jen říkám, co vidím."
(16:42) Morigan: "Jdu za ním," vzdychnu a zvednu se. "Než si usekne nohu."
(16:42) Morigan: Floki krátce kývne, jelikož mi to schvaluje. "Buď opatrná," řekne.
(16:51) Ketryn: Taky si říkám, aby třeba nerozsekal loď, dost na to vypadal.
(16:51) Ketryn: "Odnesu to jídlo," zvednu se s tebou a jdu taky.
(16:55) Morigan: Tak vyrazím z jídelny.
(16:59) Ketryn: Jdu za tebou. "Dávej na sebe pozor..." řeknu, protože nevím, co víc říct.

(15:05) Ketryn: Tak vejdeme do jídelny a říkám si, co nás tam čeká...
(15:12) Morigan: Docela hodně našich, Floki, Giselher a ostatní a já taky.
(15:13) Margare-tka: A co se tam děje?
(15:13) Margare-tka: Koukám dost zkoumavě.
(15:14) Ketryn: Já taky.
(15:15) Ketryn: "Ahoj," pozdravím všechny a jdu trochu blíž, ale jsem z toho Ragnarova výbuchu taková zmatená.
(15:15) Margare-tka: A Ari je tam taky a nebo spí?
(15:15) Ketryn: "Co se stalo?" zeptám se.
(15:16) Morigan: Ari tam není.
(15:17) Morigan: Momentálně tam nastala chvíle ticha.
(15:17) Margare-tka: "Ahoj." taky jsem pozdravila a znovu otázku co se stalo neopakuji.
(15:21) Morigan: "Ragnarovi už hrabe," odpoví Floki.
(15:23) Ketryn: Dívám se dost tázavě. "No div nás nesrazil... Vypadal opravdu vytočeně. O co šlo...?" ptám se, ale zároveň se dívám po tobě, jak jsi na tom.
(15:29) Morigan: "Chce nás ochránit a má za to, že nesplňuje očekávání!" sdělím vám vytočeně a zoufale zároveň, jelikož situace je mnohem komplikovanější, než se zdá a to víte právě jen vy dvě.
(15:31) Ketryn: Vracím ti stejně zničený pohled. Ještě že neví, že na tohle by musel být bůh, aby vás ochránil... "To bude ....v pohodě..." pokusím se o uklidňující tón, ale moc mi to nevyjde.

(14:11) Margare-tka -> Morigan: Tak to se vrátím ještě do jídelny z lazaretu jestli jsem vás neminula. A pokud ne, tak se vrátím k Arimu rovnou jsem si vzala v lazaretu něco na ošetření a vyčištění té nohy. Abych mu to mohla převázat.
(14:33) Margare-tka: ...
(14:45) Morigan: K6 obě.
(14:50) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(14:51) Morigan: Narazíte na sebe na chodbičce našeho podpalubí, kdy Katryn zrovna míří do naší jídelny pro jídlo a Margaret se tam vrací.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(14:53) Ketryn: "Ahoj..." pozdravím Margaret a vlastně vůbec nevím, co říct. "Jdu klukům pro jídlo," sdělím nakonec nepotřebnou informaci.
(14:53) Ketryn: "Viděla už jsi Morigan?""
(14:54) Margare-tka: "Ahoj, neviděla. Hledala jsem vás. Ty jsi s ní mluvila?"
(15:01) Ketryn: "Ne nemluvila. Donesu Sigfriedovi s Arnulfem něco k jídlu a pak bychom ji měly asi zkusit najít," navrhnu.
(15:03) Morigan: Dveře do jídelny vás málem obě srazí, když je otevře naštvaný Ragnar, který vás jen sjede krátkým pohledem a vyrazí po chodbě pryč. A samozřejmě za sebou praští dveřmi, až zapraskají.
(15:04) Margare-tka: "No tak jo, já tedy vezmu do naší kajut ty věci na převaz co jsem vzala v lazaretu a sejdeme se tedy v jídelně, jo?"
(15:05) Margare-tka: "No tak možná je Morigan v jídelně."
(15:05) Ketryn: To jen zírám. Chtěla bych se ho zeptat na tebe, ale než se vzpamatuji, tak už je pryč.
(15:05) Margare-tka: Koukám směrem za ním.

(09:49) Morigan: Pro vás bitva končí někdy k ránu, kdy Katryn usne u Sigfrieda a Arnulfa v kajutě a Margaret pak odpadne vedle Ariho v jejich kajutě. Kupodivu spíte tvrdě a nevíte o světě.
(09:58) Ketryn: Tak to si přeju, aby to bylo dlouho... Probuzení bude do dost tvrdé reality :-/
(10:30) Margare-tka: No to ano. Aspoň chvilku se člověk cítí bezstarostně.
(10:34) Morigan -> Margare-tka: Probudíš se a nejsi si jistá, co je za denní dobu. V kajutě je pološero, ale to je v našich kajutách pořád. Na lodi je podle zvuků živo, ale takové to běžné živo, jsou slyšet lidi a také rány nástrojů, takže se pravděpodobně pracuje na opravě naší lodi. Ari vedle tebe spí, ale nemáš tušení, jestli byl mezitím vzhůru, spala jsi opravdu tvrdě.
(10:37) Ketryn: První pocity jsou, že se vůbec nechci probudit! Pak se s tím smířím a říkám si, že dojdu klukům pro něco k jídlu. Pak mi ale dojde, že musím na tom poutu začít pracovat. Tak ještě dělám, že spím a zkusím se soustředit na pouto a Richieho. Můžu?
(10:38) Margare-tka -> Morigan: No tak mi to nedá a opatrně mu dám pusu pak ještě chvilku ležím aby se probudila. Pak se pokusím pomalu vyplížit z postele abych ho neprobudila. Snažím se užít poslední chvilky klidu než to začneme nějak řešit.
(10:46) Morigan -> Margare-tka: Vyplížit se ti povede.
(10:47) Margare-tka -> Morigan: Tak se obleče a vrazím vem, abych zjistila co je za denní dobu.
(10:47) Margare-tka -> Morigan: A když tak mu tam donesla jídlo.
(10:53) Morigan -> Margare-tka: V celém našem podpalubí je pořád pološero, ale skoro to vypadá, že by mohl být podvečer.
(11:17) Margare-tka -> Morigan: Aha, tak to asi spíme do večera. Tak se dojdu do jídelny najíst. A něco vezmu Arimu do naší kajuty.
(11:18) Margare-tka -> Morigan: Pak se vydám do lazaretu, kde předpokládám bude Kat.

(09:49) Morigan: Pro vás bitva končí někdy k ránu, kdy Katryn usne u Sigfrieda a Arnulfa v kajutě a Margaret pak odpadne vedle Ariho v jejich kajutě. Kupodivu spíte tvrdě a nevíte o světě.
(09:58) Ketryn: Tak to si přeju, aby to bylo dlouho... Probuzení bude do dost tvrdé reality :-/
(10:27) Morigan -> Ketryn: Probudíš se a nejsi si jistá, co je za denní dobu. V kajutě je pološero, ale tady jsou větší okna, než u nás dole, takže klidně už může být podvečer. Na lodi je podle zvuků živo, ale takové to běžné živo, jsou slyšet lidi a také rány nástrojů, takže se pravděpodobně pracuje na opravě naší lodi. Sigfried vedle tebe spí, Arnulf opodál je vzhůru a zamyšleně hledí z okna.
(10:28) Morigan -> Ketryn: Máš takový nejasný pocit, že Richie o tvém psychickém šoku a bitvě něco ví, ale také to mohl být jen tvůj sen.
(10:30) Margare-tka: No to ano. Aspoň chvilku se člověk cítí bezstarostně.
(10:37) Ketryn: První pocity jsou, že se vůbec nechci probudit! Pak se s tím smířím a říkám si, že dojdu klukům pro něco k jídlu. Pak mi ale dojde, že musím na tom poutu začít pracovat. Tak ještě dělám, že spím a zkusím se soustředit na pouto a Richieho. Můžu?
(10:37) Ketryn -> Morigan: První pocity jsou, že se vůbec nechci probudit! Pak se s tím smířím a říkám si, že dojdu klukům pro něco k jídlu. Pak mi ale dojde, že musím na tom poutu začít pracovat. Tak ještě dělám, že spím a zkusím se soustředit na pouto a Richieho. Můžu?
(10:40) Morigan -> Ketryn: Můžeš.
(10:40) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(10:40) Ketryn -> Morigan: Hm :-/ To to začíná...
(10:41) Ketryn -> Morigan: Poznám aspoň, jestli ho stále ti kreténi drží?
(10:46) Morigan -> Ketryn: Nejsi si jistá, ale spíš bys řekla, že ano. Zachytíš jen takový zmatený záblesk emocí, ale můžou se do toho míchat ty tvoje vlastní.
(10:59) Ketryn -> Morigan: No, my jsme teď dvojka :-/ Jeden ve větším průseru než druhý...
(11:00) Ketryn -> Morigan: Tak toho pak nechám, když mi to nejde, a opatrně vstanu, abych nevzbudila Sigfrida.
(11:00) Morigan -> Ketryn: No to jo! :-D
(11:00) Morigan -> Ketryn: Arnulf tě tiše pozdraví, aby taky Sigfrieda neprobudil.
(11:00) Ketryn -> Morigan: "Dobré... ahoj. Ani nevím, co je vlastně za denní dobu," pozdravím potichu Arnulfa.
(11:01) Morigan -> Ketryn: "Odpoledne," odpoví.
(11:01) Ketryn -> Morigan: "Máš hlad? Dojdu pro něco k jídlu."
(11:02) Morigan -> Ketryn: Váhavě přikývne.
(11:06) Ketryn -> Morigan: "Jsi nějaký zamyšlený? Nedělo se nic, že ne?" jsem vystresovaně paranoidní.
(11:07) Morigan -> Ketryn: Zakroutí hlavou. "Ne. Spravuje se loď, tak doufám, že tentokrát to bude mít trvalejší výsledky."
(11:09) Ketryn -> Morigan: "Já myslím, že jo, že už se to někam pohne. Po včerejšku by teď snad mohli dát pokoj."
(11:13) Ketryn -> Morigan: Jsem ráda, že se loď konečně zas opravuje, ale v tomhle stavu se z toho nějak radovat nedovedu.
(11:14) Ketryn -> Morigan: Jdu pak pro to jídlo. Dívám se po vás a zároveň se bojím, jestli narazím na Dereko-Garetha.

(15:41) Ketryn: No já pak nechám jít Margaret na palubu ošetřovat, já bych tam jen s levou roku byla prd platná a jdu zpravit Sigfrieda a Arnulfa, co se stalo, jak jsem slíbila. Ale jsem stále v šoku, v hlavě mám jen myšlenky na Dereka a co proboha můžeme dělat, a vlastně ani nevím, co jim řeknu.
(15:44) Morigan -> Ketryn: Leccos samozřejmě pochopili z okolností, ale stejně nedočkavě vyčkávají, abys je spravila o tom, co se děje. Arnulf byl zrovna prakticky na odchodu ven, aby to zjistil.
(16:29) Ketryn -> Morigan: "No... Morigan je všechny zahnala... prakticky spálila pobřeží..." zformuluji nějak větu a snažím se, aby se mi moc nezadrhával hlas.
(16:30) Ketryn -> Morigan: "Snad by teď od nich mohl být pokoj..." dodám, ale nějak se nedokážu donutit k hrané radosti.
(16:35) Morigan -> Ketryn: "Ona je ve skutečnosti hrozně nebezpečná," konstatuje Sigfried napůl obdivně a napůl znepokojeně.
(16:38) Ketryn -> Morigan: No, kéž by Morigan byla takhle nebezpečná, pomyslím si zoufale! "Vyčerpalo ji to," lžu dál," a teď odpočívá v kajutě. Oba i děti jsou ale v pořádku."
(16:42) Morigan -> Ketryn: "Tak to můžeme být rádi, že patří k nám," pronese Arnulf.
(16:46) Ketryn -> Morigan: "To ano..." přikývnu. Střídá se mi pocit, že se z toho začnu hystericky smát s pocitem, že se každou chvíli zoufalstvím rozbrečím.
(16:50) Ketryn -> Morigan: "Asi byste si měli zas lehnout a snažit se spát," navrhnu. "Myslím, že dneska v noci už se nic dít nebude."
(16:53) Morigan -> Ketryn: "Máš pravdu, ale nevím, jestli usnu," usoudí Sigfried. "Byla to síla."
(16:58) Ketryn -> Morigan: "To ano..." Já už neusnu asi nikdy. "Ale měl by ses o to pokusit, potřebuje nabrat sílu." Posadím se k němu a vezmu ho za ruku. A doufám, že nějak usnou.

(15:17) Margare-tka: Jdu tedy na palubu pomoct s raněnými a hledám Ariho. jako úplně jsem na něj zapomněla v tom co jsme se dozvěděli, ale teď ho už musím najít. Tamtu věc se snažím dostat nějak do přiděleného šuplíku.
(15:18) Morigan -> Margare-tka: K6
(15:29) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(15:34) Morigan -> Margare-tka: Ariho najdeš po dlouhém hledání na naší palubě v jídelně spolu s dalšími varjagy. Zdá se, že znovu zraněn nebyl, ale nezahojená rána mu i tak dává dost zabrat.
(15:41) Ketryn: No já pak nechám jít Margaret na palubu ošetřovat, já bych tam jen s levou roku byla prd platná a jdu zpravit Sigfrieda a Arnulfa, co se stalo, jak jsem slíbila. Ale jsem stále v šoku, v hlavě mám jen myšlenky na Dereka a co proboha můžeme dělat, a vlastně ani nevím, co jim řeknu.
(15:47) Margare-tka -> Morigan: No to je jasný. Tak ho políbím, asi vypadám, že mám dost nervy na pochodu. "Jsem ráda, že jsi v pořádku. Co ta noha. Ukaž. Kouknu se na ni." je tam potřeba ještě někoho ošetřit.
(15:49) Morigan -> Margare-tka: No, někteří jsou dost od krve, ale nic vážného to nejspíš nebude, aspoň se to tak zdá.
(16:11) Margare-tka -> Morigan: Určitě tam něco na zběžné ošetření už mám, přinesla jsem si už minule. Tak mu tu nohu ošetřím a vyčistím.
(16:16) Morigan -> Margare-tka: Všichni jsou po bitvě vyčerpaní, ale zároveň nabuzení z nečekaného vítězství.
(16:20) Morigan -> Margare-tka: Taky o tom dost mluví, o plamenech a magii a tak. Zdá se, že jsem si získala ještě větší respekt. Ari se k tomu tedy moc nevyjadřuje.
(16:29) Margare-tka -> Morigan: Tak to je mi jasné, jsem ráda, že o tak krásně zvládli. Ale. "Jdu ještě nahoru, jestli tam není potřeba pomoct. Vrátím se snad brzo." Dám mu ještě pusu a jdu.

(15:07) Margare-tka: "No rozhodně bych veškerý věci ohledně toho probírala někde v klidu a soukromí. Myslím, že chodba pro další čas nebude vhodná."
(15:08) Margare-tka: Snažím se jít co nejrychleji to jde, abych nahoře byla platná.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(15:22) Ketryn: Souhlasím a už nic neříkám. Stejně to my dvě nevyřešíme... Tak jdu stále v šoku za Sigfriedem a Arnulfem, abych je zpravila o situaci,jak jsem slíbila. I když tedy nevím, co jim řeknu, v hlavě mám stále jen Dereka, z čehož se mám úplně husí kůži.
(15:24) Margare-tka: No je fakt, že dřív bylo příjemnější mít v hlavě Dereka.... teď to za tak obluzující není.
(15:24) Margare-tka: Jdu tedy pomoct pokud jsou zranění.

"No rozhodně bych veškerý věci ohledně toho probírala někde v klidu a soukromí. Myslím, že chodba pro další čas nebude vhodná."

(22:05) Ketryn: "To bude..."
(22:06) Margare-tka: "Jedno pozitivum to má, aspoň se nebude Morigan magicky přetěžovat. A miminka budou z téhle stránky víc v klidu, i když nevím co je lepší."

(21:24) Margare-tka: No asi půjdem, aby jsi si odpočinula, pak se ještě stavíme. NO ze stran tvé magie se jim nic nestane.
(21:24) Margare-tka: "No asi půjdem, aby jsi si odpočinula, pak se ještě stavíme."
(21:24) Margare-tka: řeknu jako v tranzu.
(21:45) Ketryn: Tak jdu za Margaret, jestli jde, když to takhle rozhodla.
(21:46) Margare-tka: Tak tam nebude na ně koukat, nejraději bych mu to hned vyblila, tak raději jdeme.
(21:47) Margare-tka: Jdu na palubu, kde hodlám pomáhat jen nevím co kam přišiju v tomhle stavu. Moc nemluvím, ale zároveň jsem toho plná.
(21:47) Margare-tka: "Karyn.... víš kde to je?"
(21:48) Ketryn: "Co kde je??" nechápu.
(21:49) Margare-tka: Kouknu na tebe nechápavě. "No dobře, kde jsme??"
(21:50) Ketryn: Stále na Margaret zírám nechápavě, co to je za otázky?"Kde bychom jako byly?"
(21:51) Ketryn: Myslím, že jí díky Derekovi definitivně hráblo.
(21:54) Margare-tka: "V prdeli Katryn."
(21:55) Ketryn: (Tak to mi fakt neseplo :-DD)
(21:55) Margare-tka: "Jako nevím co budeme dělat. Nějak mě napadá jen jedna varianta a ta je dost nepravděpodobná. "
(21:55) Ketryn: "To jsem..." přikývnu zničeně, když mi to dojde.
(21:55) Margare-tka: (No toho jsem si všimla.)
(21:55) Ketryn: jsme
(21:56) Ketryn: "Tebe napadá nějaká varianta?? Mně to tedy přijde v té prdeli beznadějně..."
(21:58) Margare-tka: "No jedna by tu byla, ale rozebírala bych to v soukromí. Jako třeba u nás v jídleně a až pak. Teď nás asi fakt bude potřeba nahoře."
(21:59) Margare-tka: "Jako vždycky je nějaká naděje i když malá. A tady se ji asi budeme muset držet, jinak zešílíme."
(21:59) Ketryn: "No já jen s levou rukou jsem k ničemu..."
(22:00) Margare-tka: "No to je fakt. Tak já nevím."
(22:00) Ketryn: "Asi bych měla jít informovat Sigfrieda a Arnulfa, slíbila jsem jim to..." dojde mi, když Margaret začne myslet prakticky.
(22:01) Margare-tka: "Já tam jdu za prve se chci ujistt, že je Ari v pořádku a druhé bych měla pomáhat. Snad mi to trochu Vymeje mozek."
(22:01) Margare-tka: "Jako tom, že je tu on?" vykulím na tebe oči???
(22:01) Ketryn: "Jako nevím, co můžeme dělat!! Je hrozně silný!" ujedou mi nervy. "Můžu leda zkoušet Richieho... a doufat, že se dostane od těch kreténů..." dodám potichu.
(22:02) Margare-tka: "No tak to je asi jediný co teď můžeme."
(22:02) Ketryn: "Ne!" koukám, že jsme chápavě na stejné nízké úrovni. "Jako jak dopadla bitva."
(22:03) Margare-tka: "Určitě to tu bude magicky hlídat ."
(22:03) Margare-tka: "Jo no jo, bitva. To je fakt."
(22:03) Margare-tka: (To je rozhovor dvou debilů, fakt že jjo.)

(17:16) Ketryn: "A-asi jo..." vypravím ze sebe nějak, ale víc toho schopná nejsem.
(17:16) Ketryn: (Jak chceš tohle komukoli šikovně říct??)
(17:17) Margare-tka: (No to nevím... ale budeme to muset vymyslet, ort když ty to musíš říct co nejdřív Richiemu a Damonovi.)
(18:12) Morigan: "Bylo by pro všechny nejlepší, kdyby ses nestaral o naše záležitosti, kapitáne," sdělí mu jen Ragnar chladně.
(18:13) Morigan: "Škoda, že některé věci jsou neoddělitelné. Že?" zabodne se do mě očima a pak tiše zmizí na úzké chodbě.
(18:13) Morigan: Vypadá opravdu strašně, tudíž Ragnar jen těžko věří tomu, že je všechno v pořádku.
(18:14) Morigan: *Vypadám
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(18:18) Ketryn: Nemůžu uvěřit tomu, že odešel... Zírám na dveře a místo myšlenky: Tohle je konec, se mi v hlavě probudí panika a přemýšlím o sto šest, co budeme dělat???
(18:19) Ketryn: Ani tedy nevím, co mám dělat teď! Takže zatím stojím na místě, jen své zírání přesunu z dveří na tebe.
(18:24) Morigan: Ragnar si rychle přisedne na postel a nedbá toho, že je špinavý a zacákaný krví. "Opravdu ti nic není, enni??" nechce se mu věřit. "Bylo to... neuvěřitelné kouzlo, musíš být vyčerpaná, nebolí tě něco? Měla bys spát! A co..." dotkne se jemně mého břicha.
(18:28) Ketryn: Přemýšlím, jestli vás nemáme nechat samotné, ale moc mi nejde se dopustit nějaké rozumné myšlenky a ani se pohnout. Ještě že svůj hrozný stav můžeš když tak svést na to kouzlo...
(18:54) Ketryn: "Morigan...máme vás nechat o samote, aby sis... o-odpočinula...?" vykoktám, když si uvědomím, že tě Ragnar jen tak nepustí z dohledu. Vůbec nevím, jestli máme zůstat s tebou, nebo jít pryč a chovat se jako že nic...
(18:55) Morigan: No já taky nevím!
(19:31) Morigan: Takže se k tomu asi nevyjádřím, jen na tebe zírám.
(19:34) Morigan: Ragnarovi je to momentálně úplně jedno.
(19:36) Ketryn: Tak tam na sebe asi zíráme :-D
(19:58) Morigan: Bohužel ano :-D
(19:58) Morigan: "Těžko ti můžu věřit, že je všechno v pořádku, když pak vypadáš takhle!" sdělí mi.
(20:02) Ketryn: Jako já se mu absolutně nedivím, že ti to nevěří... Za ta léta jsme se naučily hodně zastírat a předstírat, ale tohle je absolutně nemožné...z toho se nejde tak rychle vzpamatovat. Tedy ono se z toho nejde vůbec vzpamatovat!
(20:07) Morigan: "Dětem se nic nestane," řeknu a v tu chvíli mi to přijde jako lež, protože to rozhodně nemůžu vědět!
(20:07) Morigan: "A tobě?"
(20:07) Morigan: "Ani mě."
(20:07) Morigan: No tak to je ještě větší naivita.
(20:09) Ketryn: Obdivuji tě, že s ním mluvíš a takhle hezky lžeš.