Druhá strana (94 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(13:33) Ketryn -> Morigan: Docela koukám, jaký má Richie projev.
(13:34) Ketryn -> Morigan: Jako většinu poslední let je uražený a naštvaný, ale když jde do tuhého, tak mu na nás vážně záleží.
(15:24) Morigan: "Jak to všechno víš?" zajímá se poklidně Henry.
(15:25) Morigan: "To už jsem taky říkal!" zaúpí. Pomyslí si, že ti vampýři mají navíc ještě podprůměrnou inteligenci, což ho nepřekvapuje, ale netěší.
(15:28) Ketryn -> Morigan: Bohové, vždyť jsem jim dala důkaz, že s Richiem opravdu mluvím :-/ Snad tomu věří aspoň Damon... Asi to moc nedokážou pochopit, jak to mezi námi funguje.
(15:30) Morigan: "Já vím. Jen je to trochu divné."
(15:31) Morigan: Divné?? pomyslí si Richie vztekle. To mi říká chlap, co se jen tak proměnil ve zrůdu a živí se krví! Udělá se mu opět mírně špatně, když si na to vzpomene. Nenese to zkrátka vůbec dobře.
(15:31) Morigan: "Je to neobvyklé, ale je to tak. To psychické pouto mám s Katryn už dlouho, funguje obzvlášť ve vypjatých situacích."
(15:32) Morigan: Bohužel. Nebo bohudík, pomyslí si.
(15:33) Ketryn: A že tohle je opravdu vypjatá situace, na obou stranách... Jako bylo by občas lepší, kdyby to pouto fungovalo stabilněji.
(15:33) Ketryn: (I když Richie by ho asi chtěl stále vymazat, aby měl klid :-D)
(15:36) Morigan: Henry si Richieho dlouze prohlíží, až se to Richiemu fakt přestává líbit.
(16:00) Morigan: "Chtěli tě kvůli krvi," řekne Henry po opravdu dlouhé odmlce!
(16:01) Morigan: No to mi došlo! udělá se mu zase mírně zle. Ale cítí nutnost se o tom něco dozvědět, čím víc bude informovaný, tím lépe, i když to můžou být nechutné a děsivé informace.
(16:02) Ketryn: A pak nemám zvracet, když na to Richie takhle reaguje...
(16:04) Morigan: "Takže krev čaroděje je... ehm... jiná, než... než..." Bohové, to je tak zvrácený! Polkne. "Než jakou obyčejně... než krev obyčejného člověka?"
(16:05) Ketryn: Asi se nám potvrdí naše podezření.
(16:11) Morigan: Henry se usměje. Jak je (bylo) pro něj typické, jeho úsměv je zářivý a milý, Richieho to ale vůbec neuklidňuje.
(16:12) Morigan: "Zdá se, že ano. Určitě jinak chutná, ale já to mám poněkud zkreslené. Pil jsem ji jen jednou a to jsem nebyl úplně při smyslech. Každopádně byla... sladká."
(16:16) Ketryn: Ježiš, doufám, že se ovládne a nebude chtít ochutnat znovu!
(16:23) Morigan: Richie se zděsí v duchu ještě víc.
(16:23) Morigan: "No tak... to je fakt teda... zajímavý," snaží se Richie.
(16:24) Morigan: "Řekl bych, že je to celkem neprozkoumaná oblast," prohlásí Henry. "Experimentování s krví čaroděje."
(16:27) Morigan: Spíš je to ale řečené z nadsázkou. Bohužel, Richie v tom nadsázku není schopen vycítit a v duchu panikaří a je znechucený. Do čeho se to zase proboha ta Morigan s nimi zapletla???
(16:28) Ketryn: Proč si museli na tyhle debilní hrátky vybrat zrovna Richieho :-/
(16:29) Ketryn: Za to může Christian... tam to všechno začalo.
(16:32) Morigan: Jestli myslíš jako úplně začalo, tak to je pravda :-D
(16:37) Ketryn: No, myslím :-D
(16:55) Morigan: "Hele, já to stejně nechápu!" prohlásí Richie.
(16:56) Morigan: "Všichni tři chceme najít Morigan," řekne Henry. "Tys nám v tom měl pomoct."
(16:56) Morigan: "No, já vám budu evidentně platný, už jsem stokrát řekl, že nemám tušení, kde je. Vím jen, že je to nejspíš na druhém konci světa!!"
(16:59) Ketryn: Chudák to nemůže vědět, když to nevíme ani my :-/

(12:20) Ketryn -> Morigan: Štve mě, že nedokážu na Richieho mluvit. Asi je teď v takovém vyčerpaném stavu, kdy mě nedokáže moc vnímat...
(12:37) Morigan -> Ketryn: "Já o tom nerozhoduju," odvětí klidně Henry. Richie si začne dělat zmatené závěry o vampýří hierarchii.
(12:40) Morigan -> Ketryn: Přesto v duchu usoudí, že Henry by ke mě nějaké vazby mohl mít. Netuší jaké, ale má dojem, že by na to mohl zkusit hrát. Částí své mysli se ale domnívá, že to naprosto nemá cenu, protože lord Henry už není člověk a nemá už žádné city.
(12:44) Ketryn -> Morigan: Mě v tu chvíli taky nenapadá nic moc, co jiného dělat, než to hrát na tu notu pomoct ti.
(12:46) Ketryn -> Morigan: Mají city, i když takové nějaké upravené nebo jak bych to řekla. Já stále doufám, že tě v tom Damon i přese všechno prostě nenechá.
(12:52) Morigan -> Ketryn: Richiemu to připadá naopak zoufale absurdní, chtít vyvolat v upírovi city.
(12:53) Morigan -> Ketryn: "Lorde Henry," začne váhavě. "Přiznávám se, že jsem nepochopil, o co vlastně jde... tedy, co chcete dělat se mnou, k čemu vám jsem..."
(12:54) Ketryn -> Morigan: Po tom, co zažil, se mu vůbec nedivím.
(12:54) Ketryn -> Morigan: To mě taky vážně zajímá! Pokud to tedy není tvorba vampýrů z magické krve.
(13:03) Morigan -> Ketryn: Henry čeká, že bude Richie pokračovat, nemá se k tomu mu to nějak vyjasňovat. Tedy pokud to sám ví, to je otázka.
(13:14) Ketryn -> Morigan: Asi si debilové jen tak hrajou... :-/
(13:21) Morigan -> Ketryn: "Jde o to, že se prostě musím vrátit k čarodějům! Musím jim říct, co vím, protože jinak je skoro jisté, že holky nemají šanci! Jestli ti někdy na Morigan jakkoli záleželo, tak mě sakra musíte pustit!!"
(13:29) Ketryn -> Morigan: Jako sama to vím moc dobře, že jsme dost v háji, ale když to takhle nahlas slyším i od Richieho, tak je mi z toho ještě hůř.
(13:32) Morigan -> Ketryn: "Slyšel jsi o Derekovi? Slyšel!" pokračuje Richie, který se dostává do ráže. "Víš, to je ten chlap s magickými schopnostmi, proti kterému jsme celou dobu bojovali! Nevím, jak to udělal, ale část jeho mysli je teď tam, kde je Morigan. Nemyslím jen metaforicky, myslím naprosto doopravdy, protože je jí posedlý!! Už jsem to ale říkal několikrát, musím se vrátit k čarodějům, nejspíš jsem jediný, kdo to ví a musím jim to říct! Pak si se mnou sakra dělejte, co chcete!" Ta poslední věta mu jen tak ujela, ale rozhodně to tak nemyslel.
(13:33) Ketryn -> Morigan: Docela koukám, jaký má Richie projev.
(13:34) Ketryn -> Morigan: Jako většinu poslední let je uražený a naštvaný, ale když jde do tuhého, tak mu na nás vážně záleží.

(13:37) Morigan -> Ketryn: "Morigan ti zachránila život," zopakuje Richie a rozhodne se na tu strunu začít hrát. Zatím nevymýšlí, co přesně tím Henry myslí.
(13:37) Morigan -> Ketryn: "Ano," zopakuje Henry trpělivě.
(13:39) Ketryn -> Morigan: Jsem fakt ráda, že se toho chytil v tomhle směru a pokusí se apelovat na jeho vděk za život.
(13:39) Morigan -> Ketryn: "Bezva. Ale když je teď ve smrtelném nebezpečí, protože jí jde po krku psychopat, co je jí posedlý, tak mě tady nutíš sedět na posteli jako blbce!" zamračí se Richie. "Potřebuju se dostat zpátky k čarodějům, kteří SNAD budou vědět, co mají dělat!"
(13:40) Ketryn -> Morigan: Pocítím velký vděk, že Richie chápe situaci a začal racionálně uvažovat.

(11:44) Morigan -> Ketryn: Richie se mírně pohne a na posteli se napřímí, Henry přestane psát a zabodne do Richieho pohled. Není to zlý pohled, spíš jen zkoumavý.
(11:47) Ketryn -> Morigan: Ty jo, kéž bych mohla Richiemu posílat sílu... Mám z toho vážně nervy, že tam stále je a nemůže se od nich dostat pryč :-/ Navíc, když cítím i jeho pocity.
(11:56) Morigan -> Ketryn: (Zažil Richie Henryho jako člověka? Zažil, že ano?)
(11:57) Ketryn -> Morigan: (Myslím si, že ano. Že v tu dobu byl s námi v táboře.)
(12:04) Morigan -> Ketryn: "Někam jdeš?" zeptá se poklidně Henry.
(12:04) Morigan -> Ketryn: "Já... ne."
(12:05) Morigan -> Ketryn: "To je dobře, protože Damon nařídil, abys neopouštěl tu postel. Možná bys to měl využít ke spánku, ale nechci ti radit."
(12:07) Ketryn -> Morigan: Sakra, aspoň Henry by mohl mít rozum a věřit, že jsi v nebezpečí. A hlavně ti chtít pomoct! Přeci v něm tyhle pudy musely zůstat... :-(
(12:12) Morigan -> Ketryn: "Posloucháš Damona na slovo?" zajímá Richieho.
(12:16) Ketryn -> Morigan: Kéž by ne, ale vypadá to tak... :-/
(12:18) Morigan -> Ketryn: Henry se pousměje. "Kam touhle otázkou míříš?"
(12:18) Morigan -> Ketryn: Richie se domnívá, že Damon Henryho nějak ovládá, ale nahlas to raději neříká.
(12:24) Ketryn -> Morigan: Má Henry na ruce denní prsten?
(12:24) Morigan -> Ketryn: Nemá.
(12:26) Ketryn -> Morigan: Tak třeba ho tím drží v šachu... že mu slíbili, že mu ho časem seženou.
(12:27) Ketryn -> Morigan: "Richie??" zkusím na něho znovu mluvit (jestli tedy můžu?)
(12:27) Morigan -> Ketryn: (Můžeš, ale jdu učit :-(
(12:28) Ketryn -> Morigan: (Aha :-( tak až přijdeš.)
(12:28) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(12:28) Ketryn -> Morigan: Hm, stejně nic... :-/
(13:30) Morigan -> Ketryn: "Vlastně... nikam," vymluví se Richie. "Jak... ehm... jak se ti tohle stalo?"
(13:30) Morigan -> Ketryn: "Myslíš "upírství"?" baví se Henry.
(13:31) Morigan -> Ketryn: "Jo."
(13:31) Morigan -> Ketryn: "Nešťastná náhoda. Buď bych zemřel, nebo se stal upírem."
(13:32) Morigan -> Ketryn: "A vybral sis tohle??" nechápe Richie. On by nejspíš raději zemřel.
(13:32) Ketryn -> Morigan: Bezva... Už takhle nám to Richie nikdo neodpustí a jestli se teď dozví, že jsme u toho byly a že vznikl z tvojí krve.
(13:34) Morigan -> Ketryn: "Co si vzpomínám, moc jsem na výběr neměl. A když přišlo na lámání chleba, nechtěl jsem zemřít. Pravda je, že jsem tehdy příliš nechápal, co se děje. Teď vím, že mi Morigan a Damon zachránili život."
(13:34) Morigan -> Ketryn: Richiemu začnou hlavou vířit různé teorie, které mu moc nedávají smysl.
(13:35) Ketryn -> Morigan: Ach jo, už je tu tvoje jméno...
(13:36) Morigan -> Ketryn: "Morigan a Damon?" zopakuje jen.

(22:33) Morigan -> Ketryn: Richie ví, že Klaus s Damonem někam odešli, ale není si přesně jistý, proč už ho nepřivázali. Rád by se pokusil o útěk.
(22:35) Ketryn -> Morigan: Má na to dost síly? Předpokládám, že Henry ho tam má asi hlídat. Snažím se to vidět jako dobré znamení, že už ho nepřivázali.
(22:38) Morigan -> Ketryn: Na to, aby se dostal z pokoje určitě ano, pokud by tam ale nebyl Henry.
(22:40) Ketryn -> Morigan: Tak to doufám, že neudělá nějakou bláznovinu! Snažím se mu vnutit, aby byl opatrný a nejdřív nabral síly.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(23:18) Morigan -> Ketryn: Zatím se přímo k útěku nemá, pozoruje Henryho. Stále v sobě má ten naprostý odpor smíšený s hrůzou, pocit, který cítí k vampýrům.
(23:19) Ketryn -> Morigan: Vidět Henryho takhle mě stále trochu vyvádí z míry.

(20:38) Morigan -> Ketryn: Je u nich zrovna Lethian a podle prázdných misek a pohárků si na ně se snídaní naštěstí někdo vzpomněl.
(20:41) Ketryn -> Morigan: Tak to se mi uleví! Ale když vidím Lethiana, tak si vzpomenu na náš rozhovor, a zrovna nejlíp se mi neudělá. "Ahoj," pozdravím, ale pak mlčím a čekám a když tak poslouchám, jestli jim Lethian něco říká.
(20:43) Morigan -> Ketryn: Už ne, zřejmě se spíš chystá k odchodu.
(20:48) Margare-tka: "Tak jo v jídelně", jdu se tedy podívat po Arim, kde je a pak zamířím do té jídelny. I když
(20:48) Margare-tka: I když moc na jídlo chuť nemám.
(20:49) Ketryn -> Morigan: "Je všechno v pořádku?" zeptám se ho starostlivě před odchodem, protože oni mi určitě nic moc neřeknou, siláci.
(21:09) Morigan -> Ketryn: "V rámci možností se jejich zranění hojí dobře," odpoví Lethian.
(21:13) Ketryn -> Morigan: "Děkuji," znovu pocítím vděk, že ho tu máme. "Mám se o něco postarat? Něco když tak převázat nebo tak?" zeptám se ještě.
(21:15) Margare-tka: ...
(21:16) Morigan -> Ketryn: "Myslím, že v tuto chvíli to není potřeba," odtuší Lethian.
(21:19) Ketryn -> Morigan: To se mi asi částečně uleví, protože si uvědomím, že teď jsem ráda, že se postarám sama o sebe, při té situaci s Derekem a Richiem. Tak přikývnu a nechám ho jít.
(21:20) Ketryn -> Morigan: "Ahoj," jdu pak políbit Sigfrieda a snažím se nahodit nějaký klidný úsměv. "Jak ti je? Nepotřebujete něco donést?"
(21:21) Ketryn -> Morigan: (Svoje imaginární těhotenství se snažím zasunout někam do šuplíku. Za Lethianem zajdu když tak někdy pak, až bude čas.)
(21:40) Morigan -> Ketryn: Jsou oba nevrlí z toho, že nemohou být prospěšní naplno, ale ještě jsou zesláblí, to vidíš.
(21:41) Ketryn -> Morigan: Tak to je dobré znamení, když už se nudí.
(21:42) Ketryn -> Morigan: Nějakou dobu tam s nimi jsem a snažím se je rozptýlit.
(21:45) Ketryn -> Morigan: A pak se zas rozloučím a slíbím, že přijdu s obědem.
(21:46) Ketryn -> Morigan: Jdu potom k nám do kajuty zkusit znovu to pouto, a doufám, že mi z toho zas nebude zle.
(21:49) Morigan -> Ketryn: Můžeš si hodit.
(21:51) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(21:58) Morigan -> Ketryn: (Nějak ti to poslední dobou jde :-)
(21:59) Morigan -> Ketryn: Napojení ti nedělá problém. Richie sedí stále v tom samém pokoji, není už ale přivázaný. Sedí na posteli, opřený o polštář. Chce se mu spát, je vyčerpaný, ale usnout nechce.
(22:01) Ketryn -> Morigan: (Jo, jde, až mám pocit, že mě to snad chce zabít :-D Začínám už být ve stavu, kdy vědomost je horší než nevědomost :-D)
(22:02) Ketryn -> Morigan: Snažím se mi "hrabat" v hlavě a pochopit, proč tu tak klidně sedí a usíná? Hodně se mi ale uleví, že už není svázaný, to je obrat k lepšímu. Proč ale odtamtud sakra nevypadne?
(22:02) Ketryn -> Morigan: Tedy samozřejmě chápu, že je vyčerpaný.
(22:03) Ketryn -> Morigan: "Richie??" pokusím se, jestli mě vnímá.
(22:04) Morigan -> Ketryn: Teprve po chvíli si jeho očima všimneš, že tam není sám, ale s Henrym, který sedí u stolu a nevšímá si ho, protože něco píše.
(22:04) Morigan -> Ketryn: (Hoď si na spojení, s pětkou můžeš.)
(22:05) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(22:10) Morigan -> Ketryn: Tak to se zatím nedaří.
(22:11) Ketryn -> Morigan: Tak se to snažím aspoň udržet a pochopit, co se děje. (A když tak to pak budu zkoušet znovu, jestli to půjde)

(18:44) Ketryn: "Pojď si ten krk zavázat, snad něco u tebe v kajutě najdeme. A snad tě Ragnar uvidí až dýl, až s ti to podaří zaléčit..." navrhnu.
(18:49) Morigan: "Zkusím na to iluzi," napadne mě.
(18:50) Ketryn: "Ty jo, to je dobrý nápad! To mě vůbec nenapadlo."
(18:50) Ketryn: "A bude na Varjagy působit?" dojde mi pak.
(18:51) Morigan: "To nevím!" přemýšlím, jestli už jsme to někdy zkoušely.
(18:53) Ketryn: "Taky nevím... "
(18:54) Ketryn: "Ale minimálně to můžeš zkusit, než se ti to povede vyléčit doopravdy."
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(19:29) Morigan: Zkusím to a rudý otisk zmizí. Tohle je naštěstí to nejjednodušší, co můžu udělat.
(19:31) Ketryn: "Tak teď to vidět není," přikývnu. "Tak snad by to takhle mohlo fungovat."
(19:32) Morigan: "No tak aspoň něco," uleví se mi.
(19:34) Ketryn: "Ale i tak by bylo jistější si to vyléčit, jakmile to půjde.
(19:35) Morigan: "Možná to zmizí samo a modřina z toho ani nebude," zadoufám.
(19:37) Ketryn: "Jo to by bylo fajn. Třeba po tom do zítřka nebude ani památky."
(19:39) Morigan: Vyrazíme pomalu do naší části lodi.
(19:42) Ketryn: "Ty jo, měla bych zajít za Sigfriedem. Dneska jsem se tam ještě nedostala, doufám, že jim s Arnulfem donesl někdo snídani..." dojde mi s leknutím, když vyrazíme k nám.
(19:48) Margare-tka: "No a chceš s tím pomoct?"
(19:49) Ketryn: "S čím?"
(19:51) Ketryn: "Doufám, že čarodějové zasáhnou, jinak nevím, jak tohle dopadne," vzdychnu, myšlenky mi létají od jednoho k druhému. Snažím se nepropadat beznaději, že se domů nikdy nedostaneme.
(20:00) Morigan: "Budeš mít možnost se ještě zkusit spojit s Richiem?"
(20:03) Ketryn: "Určitě to dneska ještě zkusím. I několikrát, jestli to půjde. Asi bych to měla zkoušet před jídlem..." vzdychnu. "Dojdu zkontrolovat Sigfrieda a pak to můžu u nás v kajutě před obědem zkusit. Jestli se něco změnilo..."
(20:04) Ketryn: "Už by se z něj konečně mohli přestat krmit a začít poslouchat, co jim říkám!" cítím zoufalství a vztek v jednom.
(20:05) Ketryn: "Uvěřili, že s Rihiem opravdu mluvím... teď jen aby věřili, že mně, že říkám pravdu."
(20:06) Morigan: "A aby jim to nebylo jedno..."
(20:07) Ketryn: "No a aby jim to nebylo jedno :-/ Damon by si asi dal říct, kdyby tam byl sám, ale ten debil Klaus!"
(20:07) Morigan: "Přiznávám, že Klause jsem nikdy nepochopila a asi se mi to nikdy ani nepovede."
(20:08) Ketryn: "To nikomu... je tak impulsivní, že se sna ani nedá předpokládat, co udělá. Proto mě dost dohání k šílenství, že je Richie v jeho rukách."
(20:10) Margare-tka: "No s tím jidlem jsem myslela."
(20:11) Margare-tka: "No to ne, on je prostě sociopat, ale to by si s některýma osobama tady rozumět...."
(20:12) Ketryn: "Jo tak. Nejdřív tam zajdu, snad jim to někdo zanesl, jinak byli asi trochu o hladu..." vzdychnu.
(20:12) Margare-tka: "Jo to určitě...."
(20:19) Morigan: Tak se prozatím rozdělíme.
(20:20) Ketryn: "Sejdeme se pak zas v jídelně na obědě?" ujišťuji se. A pak se vydám za Sigfriedem a Arnulfem.
(20:31) Morigan: "To bude asi stejně za chvilku, určitě je už před polednem," souhlasím.
(20:34) Ketryn: "Dobře.Tak já pak zajdu ještě do kajuty zkusit to pouto a pak se uvidíme v jídelně," rozloučím se a jdu do té místnosti, kde je Sigfried a Arnulf.

(15:28) Margare-tka: "To by se hned Ragnal hnal za Garethem a byl by problém."
(15:29) Morigan: Ohmatám si krk. "Bohové, to je fakt idiot!!"
(15:30) Morigan: "Stiskl mě pořádně," musím uznat. "Nevím, jestli se mi to podaří zaléčit, zkusím to a budu to muset kdyžtak nějak zamaskovat."
(15:30) Ketryn: "Margaret, abych řekla pravdu, tak jsem o tom až do teď nepřemýšlela. A když už, tak si to představuji tak, že budu v klidu doma v Harmu s celou rodinou... Když tak si pak za Lethianem zajdu, aby byl klid, ale teď už o tom nebudeme mluvit."
(15:30) Morigan: "Já jsem ho neprovokovala schválně, nějak jsem se nemohla ovládnout," řeknu zkroušeně.
(15:30) Ketryn: "No, ale jak, máš aspoň nějaká šátek? Zaléčení by vážně bylo nejistější... Pojď to někam zkusit."
(15:31) Ketryn: "Já vím, že to nebylo schválně, ale měla by sis dávat pozor..."
(15:35) Morigan: "No, já vím."
(15:35) Morigan: Asi zůstaneme zatím stát na té elundské chodbě mezi kajutami.
(15:39) Morigan: "Budu to muset zkusit někde tady, protože v naší části nás hned někdo zasype dotazy," usoudím.
(16:00) Ketryn: Tak tě neruším a nechám tě soustředit. A doufám, že se ti podaří, aby to zmizelo.¨
(16:09) Morigan: No moc se to nedaří. "Sakra!"
(16:11) Ketryn: Zkoumám to, jestli se to aspoň trochu zlepšilo? "Ach jo, asi si budeš muset zavázat krk, jako že tě v něm třeba bolí nebo já nevím..."
(16:14) Morigan: Minimálně.
(16:14) Morigan: "No asi ano a pak to zkusím znova. Ach jo, to je fakt idiot, který si libuje v násilí!!"
(16:15) Ketryn: "To je... hlavně je to magor."
(16:16) Ketryn: "Tak si to pojď zavázat, než tě někdo uvidí..."
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(16:33) Margare-tka: "nebudeme o tom mluvit jak chceš."
(16:34) Margare-tka: "jako šátek ti před Ragnarem nepomůže...."
(16:35) Ketryn: "No aspoň teď na chvíli, snad se to podaří během dneška zaléčit. Nenapadá mě, co dělat jiného. Makeup tu fakt nemáme..."
(16:35) Margare-tka: "No snad."
(16:35) Margare-tka: "Bohové tohle je fakt situace."
(17:03) Margare-tka: "No ten by se teď hodil. Jako tohle se pádem nevysvětlí...."

(14:41) Ketryn: (Holky, já vůbec nevím, co bylo za denní dobu.)
(14:52) Ketryn: "Mám ještě zkoušet Richieho, jestli se ti debilové umoudřili a věřili, že nekecám?" napadne mě. "Nebo už to nemám raději riskovat?" stále mluví hodně potichu. "Jestli má s Garethem problém, tak snad máme ještě šanci."
(14:53) Morigan: (Denní dobu taky nevím, musím se mrknout na diskuzi.)
(14:53) Margare-tka: "A nebo je těhotná."
(14:54) Margare-tka: "no Gareth tam určitě pasivně nesedí. Snaží se"
(14:55) Ketryn: Zakroutím odevzdaně hlavou, co to Margaret tak popadlo.
(14:56) Ketryn: (Myslím si, že mohlo být nějak dopoledne. Nějak mám pocit, že přišel, když jsme snídaly. Ale nejsem si tím jistá.)
(14:56) Morigan: (Je nějak dopoledne, spíš pozdní.)
(14:57) Morigan: "Kat, vážně nejsi těhotná?" podívám se na tebe, když už to Margaret zopakovala asi potřetí. "Vzhledem k tomu, že po ránu zvracíš..."
(15:00) Ketryn: "To je Richieho zvracení..." odporuji, ale krapet zblednu. (tedy já jsem asi bledá stále po tom, jak mi bylo zle a návštěvě u Dereka)
(15:01) Ketryn: Tak jste mě nahlodaly, že začnu přemýšlet (a počítat), jestli bych vážně nemohla být těhotná?
(15:04) Ketryn: "Morigan...mohla bys to poznat?" řeknu po chvíli.
(15:05) Morigan: "Teoreticky... ale Lethian to pozná na jistotu. Tohle elundští léčitelé fakt umí."
(15:08) Ketryn: "Přeci... nepoběžím hned za Lethianem... když je to..." moc se mi nechce. "Má hodně práce..."
(15:09) Ketryn: "Nebo myslíte, že bych měla...?" jsem z vás rozhozená.
(15:17) Margare-tka: (No asi ano jakoby na svačinu. jsem tam šly.)
(15:17) Morigan: "Já nevím, jestli tu ta možnost je, tak by asi bylo lepší to vědět, no..."
(15:18) Margare-tka: "Ty po ránu zvracíš?"
(15:19) Margare-tka: "jo to by bylo lepší to vědět, a Víš že ty těhotníš v blbých situacích;-) To by bylo super." zaraduji se.
(15:19) Margare-tka: "To určitě těhotná jsi u jiných na to mám čuch."
(15:20) Ketryn: "Dneska mi přeci bylo zle, neudržela jsem v sobě snídani..." připomenu Margaret. "Přikládám to tomu poutu, protože to je fakt náročné."
(15:20) Ketryn: Zůstanu na Margaret nevěřícně zírat.
(15:21) Morigan: Já teda taky, když se zaraduje!
(15:21) Margare-tka: "No jo vlastně. Tak tam zajdeme hned. Teď po cestě."
(15:21) Margare-tka: "No co....aspoň nějaký pozitivum."
(15:21) Morigan: "Tak nemusíme u toho Katryn asistovat, zajde si tam, až bude chtít, ne?"
(15:22) Margare-tka: Kouknu na váš výraz nechápavě.
(15:22) Ketryn: "Margaret, to si pleteš, já netěhotním v blbých situacích... Gareth byla náhoda, věštba a Eladara v jednom. A Robin a Linett byli plánovaní..."
(15:22) Morigan: Když se na mě podíváte, všimnete si, že mám na krku zarudlý obtisk Garethových/Derekových prstů.
(15:22) Margare-tka: "No né, já nemyslela, že bychom ji asistovaly. Ale jak chce. Tobě asistoval samotnej král;-)"
(15:22) Morigan: "To já otěhotním v blbých situacích," upřesním stále ještě chraptivým hlasem.
(15:23) Ketryn: "A nechceš mě snad vyšetřit sama?!" utrhnu se iracionálně na Margaret, jelikož její nadšení nesdílím.
(15:23) Margare-tka: "Ale ve válce. Tedy Linett"
(15:23) Morigan: Chápu Katryn, že je z té možnosti dost rozhozená.
(15:24) Margare-tka: "Kat jako chápu, že se by se to teď asi moc nehodilo, ale tak snad si nečekala, že neotěhotníš nikdy...."
(15:25) Ketryn: "Máme na řešení jiné vážnější věci než moje imaginární těhotenství," pokusím se tu debatu ukončit. "Třeba to, že Derek málem uškrtil Morigan. Vím, že je to těžké, ale měla by ses snažit ho takhle neprovokovat..." vzdychnu.
(15:25) Margare-tka: "Jo Mor má na krku Derekovi otisky jak tě škrtil... asi by se to mělo nějak schovat a nebo zaléčit, aby to neviděl Ragnar."
(15:25) Margare-tka: "Pak by tu bylo na řešení ještě víc věcí."
(15:25) Ketryn: "Můžeš si to nějak magicky zaléčit? Tohle by vážně neměl nikdo vidět."

(13:01) Ketryn: Zastavila jsem se v půlce pohybu jít ti na pomoct a bojím se na Dereka i jen promluvit, aby se nenaštval ještě víc a něco ti vážně neudělal.
(13:03) Margare-tka: Já se zmohla jen na tohle.....
(13:10) Morigan: Derek mě pustí, vypadá totiž chvíli, že se mu hlava rozletí na kousky.
(13:14) Morigan: Ohmatávám si krk a zděšeně na něj hledím. Ovládne se rychle a znovu se napřímí, už mě však naštěstí neuchopí.
(13:16) Morigan: "Budeme se teď vídat často, princezno. Smiř se s tím," pronese, ale v jeho hlase je znát jisté vyčerpání.
(13:22) Margare-tka: Gareth s ním bojuje.....
(13:24) Ketryn: Svitne mi naděje, že Gareth bojuje a že to s ním Derek nemá jednoduché.
(13:25) Margare-tka: Já skoro ani nedýchám to asi znamená, že možná budeme moct už jít.
(13:25) Morigan: "Můžeme už odejít?" zeptám se ochraptěle.
(13:25) Margare-tka: Ale raději se moc nehýbám.....
(13:25) Morigan: Kývne.
(13:25) Morigan: Tak se pokusím rychle (ale ne zase moc rychle) sebrat k odchodu.
(13:27) Margare-tka: No já se tak ubírám k odchodu a snažím se aby to nevypadalo jako totální úprk.
(13:28) Ketryn: Částečně se mi uleví, že můžeme konečně vypadnout a jdu hned za tebou.
(13:32) Ketryn: "Vážně bych potřebovala panáka..." řeknu smrtelně vážně na chodbě, když už jsme z doslechu.
(13:33) Ketryn: "Vypadá to, že s ním Gareth stále bojuje. Myslíš, Mor, že to kouzlo se mu nepovedlo, protože Gareth zasáhl? Nebo jsi stihla vyčarovat nějaký štít?" ptám se šeptem.
(13:34) Margare-tka: "No jako nebyl by úplně od věci, myslím, že i miminkům by bodl."
(13:35) Margare-tka: Tak to poslouchám, jsem zvědavá co řekneš.

(18:38) Margare-tka: No snažím se být obezřetná, ale u Dereka to snad ani nejde. Spíš asi očekává všechno.
(18:39) Ketryn: Já prostě zvládám jen zírat. Podívala jsem se překvapeně po Morigan a pak zas na Derek. A překvapuje mě, že jsme takhle překvapení všichni... Co se tedy stalo? A zároveň mám obavy, co bude následovat. Podvědomě od něho ustoupím ještě dál (i když by mi to bylo naprosto k ničemu.)
(18:41) Margare-tka: No tak snad to nebude zkoušet na mě......
(18:52) Morigan: "Jak... sakra..." zakleje Derek a ze zmatení vznikne zlost.
(18:53) Margare-tka: No tak to není dobrý vůbec.....Začínám mít obavy.
(18:53) Morigan: "Zbláznil ses!" vyletím, když mi dojde, co se mohlo stát. "Vyhrožuješ mi tady, abych něco neprozradila, ale když bude v těle elundského prince kouzlit kdy se ti zamane, prozradíš se sám, blbče!!"
(18:59) Margare-tka: No tak to mám pocit, že to se mnou asi sekne. Ty jsi mu řekla blbče!!!!!
(19:03) Ketryn: Hlavně že se mu tobě a miminkům nepodařilo ublížit! Ale z těch šoků vážně nevylezeme! Blbče???
(19:03) Morigan: Jak si tak hezky nakročím k němu, tak nezaváhá a chytne mě. Původně to možná mělo být za bradu, ve finále mě zkrátka drží pod krkem.
(19:03) Morigan: To mu jde.
(19:03) Morigan: "Pozor na jazyk, ty severská princezno!!" sykne.
(19:04) Margare-tka: U všech bohů...... mě asi trefí šlak. Ale doopravdy.
(19:06) Ketryn: Ach ne!! Udělám zase pár kroků blíž k vám, jako bych ti chtěla pomoct, ale co my proti němu zmůžeme??
(19:16) Margare-tka: "Dereku, prosím...." řeknu už zoufale.

To jsou pohledy! A kdyby někdo slyšel všechny ty myšlenky :-D Margaretina teorie mě opravdu nenapadne, za to přemýšlím, jestli se to ozval Gareth a zabránil mu v tom. Kéž by měl ještě dost síly mu vzdorovat.

Jestli není Kat těhotná to by ji mohla a tebe taky chránit magie - nemagie těch dětí napadne mě.

Jako, že ta magie na Kat nefungovala????

Nevěřím vlastním očím, uším a vlastně ničemu co se tam děje jsem v totálním šoku. Ta nějak čekám, že mě to zatím úplně nevyhnulo..... on má vždycky ještě něco na doražení.

Snad ti nic neudělá, když jsi těhotná......

Zírám taky chvíli naprosto nevěřícně, nejdřív na vás a pak na Dereka. Jeho výraz taky stojí za to, neboť rozhodně očekával něco jiného. Na okamžik ztratil svou děsivou tvář a dívá se na nás naprosto překvapeně.

Opatrně spustím ruce zas dolu a jsem maximálně udivena, že se vlastně nic nestalo?! Zvládám jen nechápavě zírat a snažím se uklidnit své rozbušené srdce.

S mnou to nehnulo prakticky vůbec a tvářím se překvapeně. Margaret se celé tohle rychlé divadlo úplně vyhnulo, netuším, z jakého důvodu si vybral Katryn.

Pocítíš jenom důrazné nepříjemné šťouchnutí, které tě donutí o dva kroky couvnout. Strach je mnohem děsivější, než samotné kouzlo. Stihla sis zakrýt oči, a chránit hlavu, proto chvilku netušíš, co se děje.

Já jsem si v té vteřině pomyslela, že nás jde spálit na uhel...