Kráter (84 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Nával elfovy radosti mně poněkud zaskočí. Neobratně jej poplácám po rameni a pak počkám až mně pustí.

"Možná máme velmi cenný poklad, ale přesto bych si na něj dával pozor. Stále není jasné proč skončila truhla na dně rybníka. Kromě toho se mi zdálo, že někteří z nás o těchhle tvorech možná něco vědí a mohli by nám to říct."

Odmlčím se a podívám se přímo na barbara: "Co myslíš, Trorne?"

Hahá!A ja za moju snahu a niekoľko násobné takmer utopenie ani nič nechcem!Usmejem sa a zavesím sa Pjotrovi na krk plný entuziazmu:
Tak oderaz šéfuješ mocnému džinovi..Jak to bolo v tých príbehoch?Tri želania a dosť?Alebo to bolo neobmedzené?
S poslednou otázkou sa otočím aj na ostatných.

"Ohromující..." pouze tiše vydechnu, zatímco holí přejíždím v trávě místy, kde zůstaly sežehlé pruhy.

"Nyní je myslím jisté, že jste se nedřeli nadarmo. Tohle je určitě velmi cenný poklad!"

"No, ... " říkám a pořád se tahám nerovózně za knír, "to bylo žhavé setkání, ..."

"Jistě, pane." na to se plameny ohnivého džina zatřepotají, ztratí tvary postavy a s jiskřením se bleskurychle stáhnou zpět do láhve.

Ve vzduchu zůstává jen šedý obláček dýmu, který se vzápětí rozplyne.

S překvapením také vidíte, že zátka je znovu pevně zastrčena v úzkém hrdle.

Chvíli ještě přemýšlím, ale nic mně nenapadá a tak řeknu: "Díky, můžeš se prosím vrátit zpět do láhve?"

"Taková informace mi není známa, pane." odpoví džin stroze.

"Dobrá, víš komu patřila tato truhla?" Ukážu na otevřenou truhlu opodál. "A jak se dostala na dno rybníka?"

"Povolal jste mě, pane." odpoví ohnivý džin a zdá se, že si znovu založil ruce na svoji planoucí hruď.

Když se z ohně oddělí dva plameny, zděšeně ustoupím o krok zpět. Pak si několik dlouhých okamžiků prohlížím černé pruhy, které stvoření vytvořilo.

Začnu si nervózně hladit svůj levý knír a ptám se dál: "Kdo a nebo co mně k tomu oprávňuje?"

Ako sledujem džinove ponúkanie svojej vernosti k Pjotrovi niečo mi napadne a ja sa začnem usmievať a potichu sa smiať.
Nič však nehovorím a úzkostlivo sa vyhýbam pohľadu na ostatných.

"Vládnu ohněm a mohu ho pro vás šířit!" znovu promluví ohnivý džin. Na to mávne rukama, ze kterých vylétnou dva ohnivé jazyky. Dopadnou do trávy po obou stranách Pjotra a zanechali po sobě dvě očouzené zčernalé čáry. "Jste oprávněn, abych pro vás vykonal své služby, pane."

"Co by jsi pro nás mohl udělat? A proč by jsi nám měl sloužit?" Ptám se dál.

Ohnivá bytost planoucí z láhve se vlní a třepotá ve vzduchu. Očekávali byste, že z ní bude sálat velký žár, ale cítíte jen mírné teplo. Okolní tráva se také nezdá nikterak ožehlá, jen zcela nejbližší trsy povadly.
Nikdo zatím ale nemá odvahu se více přibližovat a vyzkoušet, jak moc je oheň skutečný.

Když Pjotr položí svoji otázku, ohnivá bytost zůstává vzpřímená ve vzduchu.
Co udělá? Rozuměla vůbec? Ale vždyť přeci sama hovoří naší řečí. Musela rozumět. Zaútočí? Co je zač?
Pjotr nervózně popošlápne. Stále nejste schopni rozpoznat jakékoliv rysy ve tváři této ohnivé bytosti. Je to vlastně muž? Nebo snad žena? Asi spíše muž..
Náhle se plameny zavlní a zdá se, že si bytost založila paže na své ohnivé hrudi. Přes šlehající plameny je ale těžké občas rozpoznat, co přesně dělá.
"..šššžžž..Jsem synem ohně." ozve se opět podivný zvuk. Zdá se, že Pjotr mírně uhnul hlavou, jako by plamenný dech byl přeci jenom více horký. "Sami mě nazýváte jako džin, nebo efreet [ifrít]." Na chvilku se vám zdá, jako by se plameny roztančily ve veselém rejdu, jako by se snad ta ohnivá bytost smála tomu jménu. "Jsem poslem ohnivého živlu, kterým vládnu. Přeji si vědět, jak vám mohu sloužit."

Když se objeví objeví oheň, instinktivně o dva kroky ustoupím. Mé obavy se naplnily. Hledím do žhnoucích plamenů a čekám co se stane. Ne, živoucí oheň zastavit nedokážu. Požár ve vsi není to, co bych si zrovna přál. Když se plameny zformují v bytost a ta promluví, ztuhnu. Zírám do ohně neschopen slova.

Když promluví Triamos, Trorn a Tora jen na ně bez výrazu hledím. Slova jsem slyšel, ale tvář neprozrazuje zda jsem jim porozuměl. Nakonec obrátím obličej směrem ke žhavému ohni a pomalu promluvím:

"Přeji si, ... přeji si vědět kdo jsi, jaké je tvé poslání, a jakou máš moc. A také co si přeješ ty."

Inštinktívne siahnem po dýke, no keď si uvedomím, že by mi asi bola len málo platná, nechám ju na svojom mieste. Napriek tomu, rovnako ako Triamos, ustúpim o pár krokov dozadu. Na rozdiel od elfa bledšej pleti, ja nezdielam jeho nadšenie.. Ostávam obozretná a otázka ohnivca smerovaná na Pjotra ma ukludní iba pramálo..

"Usstan súhlas.." zareagujem na Trornov návrh.
"Dos premyslieť slová.."

Nejdříve šokován co se stalo, uskakuji a pak si ohnivce prohlížím a přemýšlím co udělat. "Pjotře radši nic neříkej, ať si to to stvoření nevyloží špatně. Jsem pro říct mu, ať se vrátí do lahve." Říkám rozhodným hlasem, je mi však jasné že teď rozhodnutí nezáleží na mě.

S nedôverou sledujem čo sa chystá Pjotr spraviť..A keď to spraví tak radšej o krok dva ustúpim.Po objavení sa plameňa pridám ďalšie dva kroky..Ale potom,čo sa k nám pridá aj ten "ohnivák" tak sa usmejem a krátko po ňom len vykríknem hlasom plným úžasu:
Neuveriteľné!Úžasné!Fenomenálne!
Ale stále si držím svoj odstup pričom na tvári sa mi dá veľmi ľahko vyčítať vytrženie a úžas.

Když Pjotr vidí, že se nikdo nehrne do otevření láhve, tak si ji ještě párkrát převalí v dlaních a pak je pevně uchopí. Druhou rukou stiskne zátku a zkouší ji vytáhnout. Drží zřejmě pevně, protože jí musí několikrát zakroutit.

Když zátka konečně vyskočí z hrdla, z láhve se ihned vyvalí trochu šedivočerného kouře. Ššššžžžžž... vyšlehne ohnivý plamen. Všichni sebou překvapeně trhnete. Pjotr s leknutím uskakuje a láhev v několika otočkách dopadá do trávy. K vašemu úžasu sledujete rudooranžový plamen, který stále plane z láhve a tančí nad ní v divokém víru. Žhavé obrysy dostávají tvar, rozpoznáváte paže, trup a hlavu.
Ohnivá bytost se vlní ve vzduchu, a přestože nedokážete přes žhnoucí oheň rozpoznat její rysy ve tváři, zdá se, že hledí na Pjotra.

"Fššššřřřřšš...co si přejete, pane? šššžž.." náhle zvláštním způsobem zasyčí, jako když kovář foukne měchem do výhně.

[Viz Mapy: ilustrace Bytost z láhve]

"Zřejmě dost obtížně." pokrčím rameny a mnu si svůj dlouhý šedivý vous.
"Také jsem četl o bytostech zvaných džinové. Jakýsi druh duchů či snad magických stvořeních. Ve věži ctihodného mistra Thaliuse se však těmito bytostmi nikdo více nezabýval. Nemohu tak být více nápomocen."