Kráter (81 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

"Pokud to nikdo nechce, můžete to zkusit prodat, pane Žabikuchu." přikývnu mladíkovi.

Pokloním se učencovi ve znamení pozdravu a odcházím za ostatními zpět do vesnice pod strání.

"Ten dlouhý meč, helmici a šípy nikdo nechcete?" křiknu za odcházejícími.
"Jestli ne, tak je zbytečné to tady nechávat. Prodám to společně se společným pokladem a zisk rozdělíme. Co vy na to?"

Rozloučím se s učencem a zamířím do hostince.

Po skončení návštěvy se otáčím a vracím se do vesnice, kde mířím ke krámku vetešníka.

Keď skončíme našu návštevu mudrca tak sa len znova pozriem po oblohe a oblakoch,letmo pohladím struny,ktoré vydajú melodický zvuk,a potom si to namierim priamo dole do dediny a priamo ku krajčírovi..Všetky tie veci čo nám vrátil nechám v batohu..
Môžu sa niekedy zísť a ktovie či by som to tu vôbec niekde predal.
Premýšľam prešľapujúc z nohy na nohu dole kopcom a u krajčíra mám v pláne vymeniť svoje oblečenie za nejaké zimné,ktoré mi padne.A rozdiel doplatím.
Zbytočné nosiť všetko naraz.
Pomyslím si ľahkovážne a začnem si pískať aby sa mi kráčalo lepšie.Po chvíli ma už svrbie ruky a tak začnem za pochodu brnkať letmo na lutnu a dávam pozor pod nohy aby som nespadol.

Přemýšlíte o Azmatixových slovech ohledně přípravy na cestu. Ve Vísce má krámek vetešník Motl, u kterého lze něco málo sehnat. Kšeftuje s projíždějícími obchodníky a tak lze u něj občas narazit i na zajímavé věci.
Místní kovář Barak si sice hlavně poradí s podkovami a opravou nářadí, ale něco pro dobrodruhy by snad také zvládnul.
Krejčí a švec sice zřejmě nestihnou do večera sešít nic na míru, ale možná by šlo vybrat z něčeho, co mají zrovna k prodeji.

Když vidím, že mi botky sedli akorát a nikdo o ně nejeví zájem tak už si je nechávám na nohou. Staré děravé boty pohodím ke křoví.

"Vše důležité jsem vám již řekl." povídá moudrý Azmatix. "Dobře se tedy připravte a o půlnoci, při úplňku, se spusťte skrze starou studnici až k portálu. Projděte jím, prozkoumejte oblast za ním a ve zdraví se vraťte zpět!"

Volné předměty:
dlouhý meč v kožené pochvě
helmice s chocholem
3 šípy

Čakám, kým si ostatní prerozdelia svoje predmety, sama však o nič záujem neprejavím. Žiadna z tých vecí nie je moja a o nejaké milodary nestojím.
Skôr si všimnem Triamosa, ktorý sleduje oblohu a na tváry mu začína vyhrávať ten zvláštny výraz, ktorý je predzvesťou brnkania na moje nervy. Svoju lutnu však necháva na pokoji, za čo som mu vďačná.

Celú debatu o ífritovi počúvam pomerne zvedavo ale keď to prejde na popis úlohy tak moja pozornosť je prekonaná mojou pochabosťou a ľahkomyseľnosťou a radšej sa teda obzerám po obláčikoch a lastovičkách.
Zoberiem si s úsmevom a letmým poďakovaním svoj náklad a strčím ho neprítomne do batohu pričom stále poriadne nevnímam čo sa kde deje.
Zdá sa mi to alebo tamten mrak vyzerá jak jeleň?
Takáto a podobné myšlienky mi behajú mysľou a ja dostávam silnú chuť zahrať na lutnu a zatancovať si v okolí veže.Len tak z čírej radosti života.Celé to však brzdím pretože by mi za to asi všetci nadávali.

Vemu si do rukou stříbrnou hůl, přičemž z mého "hmm" jste vydedukovali že si jí asi nechám. O ostatní věci nejevím sebemenší zájem.

"Děkuji," řeknu prostě moudrému muži a převezmu meč.

Poslouchám Azmatixe a se zájmem se dívám na předměty, které přinesl.
"Ty boty se mi moc líbí." vezmu boty do ruky a začnu si je prohlížet. Po chvilce si je zkusím nasadit jestli mi padnou...

Předměty:
Arion: nátepník
Trorn: opasek
Pjotr: široký meč z lintiru
Žabikuch: nátepník, opasek, šperky od nemrtvých
Triamos: nátepník, podkovy

Volné předměty:
dlouhý meč v kožené pochvě
stříbrná hůl
helmice s chocholem
boty z rysí kůže
3 šípy

Moudrý Azmatix po chvilce vychází ze své malé věže. Nese plátěný vak, který pokládá na lavici. Než ho vybalí, ukazuje vám, abyste z truhlice za dveřmi přinesli několik dalších předmětů, které jste učencovi zanechali k prozkoumání.

Z vaku zatím vytáhl boty, podle typicky skvrnitého vzoru se bude jednat o rysí kůži. Dále pak vytahuje helmici s červeným chocholem, kterou nosíval statečný Chronos a po něm i sokolník Tizok, a tři šípy.
Vy jste zatím ještě vynesli dlouhý meč ve zdobené kožené pochvě, stříbrnou hůl a několik věcí z doupěte skřeta Gorkishe.

"Tyto věci.." ukazuje na meč, hůl, helmici, "..jsou od pana Haldira a Kalmora, některé tu zanechali i pan Brens a pan Tizok. Určitě by jim nevadilo, když si je vezmete. A vám budou jistě více k užitku."
Pak poukáže na předměty, které jste nalezli u skřeta Gorkishe: "Nepodařilo se mi nalézt, že by se jednalo o nějaké známé předměty. Nemám zde možnosti k bližšímu prozkoumání, možná by se mohl pokusit zde pan Arion, nebo ve městě v alchymistických dílnách. Podkovy i tento meč.." ukáže na výrobky ze zvláštního světlého kovu, v němž prosvítají nezřetelné modré žilky, "..jsou vyrobeny ze vzácného kovu lintir. Je velmi pevný a těžko dostupný. Bez pomoci kouzel je nemožné ho získat či zpracovávat. Pokud někdo dokázal z tohoto kovu vyrobit tyto předměty, je to skutečně úctyhodné. Na druhou stranu podle toho, co jste mi vyprávěli o jejich tvůrci, byste se všemi těmito předměty měli zacházet s nejvyšší opatrností!"

Zadumaně hledím do země a zdá se, že celý rozhovor jde tak trochu mimo mně. Vlastně ne trochu, ale z velké většiny.

"Ano, zjistil jste něco." Zarazim se připraven k odchodu. "Že by se mě do ruky mohlo dostat něco, ehm, dobře použitelného?"

"Musíme se dobře připravit." přitakám, když si vyposlechnu učencova slova. "Čeká nás cesta do velkého neznáma. Velmi vzrušující!"

"Ještě chvíli počkejte." žádá vás Azmatix a zvedá se z lavice. "Mám zde pro vás připravené všechny předměty, které jste mi zde nechali k prohlédnutí." s těmito slovy zachází do věže.