Stopy hrůzy (10 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

//A ako? Tak že by upozornila lodného detektýva na stratenú mŕtvolu? Teufell je síce démon, ale ani on nestojí o problémy. Teda zatiaľ nestojí o problémy. Inak udrel ju karabáčom, čo by u človeka malo byť smrteľné... :)

Začudovane sledujem mladé dievča v bezvedomí. Po dlhom spánku asi nie je moja sila plne obnovená.
A tak uložím dievča do sarkofágu.
"Sladké sny, dievča. Toto bude najdlhší sev v tvojom živote, ale ver že nebude posledný."
Usmejem sa na ňu, a vložím jej do mysle sen v ktorom pracuje ako archeologička v Egypte. Veľké vykopávky. Našli Hamunaptru. A nie len to, ale aj stovky hrobov.
Avšak prázdnych, pretože múmie pochodujú po púšti, a zabíjajú jej blízkych a rodinu.
A ona uteká. Horúci piesok ju páli do nôh. Ostré svetlo ju reže v očiach, a sálavé teplo vysušuje jej pery.
Strach nivočí jej myseľ, a ona jednostaj uteká. Rada by sa zastavila, no nemôže.

To je sen ktorí jej vložím do hlavy. Sen ktorí bude snívať neikoľko dní, až do doby kým ju sám nevyslobodím.
Spolu so snom jej vložím zárodok myšlienky, ktorá v nej za ten čas bude klíčiť, až dozraje v plnej sile.
"Joe Blac je môj priateľ. Veľmi blízky. Milujem ho, no neviem či miluje aj on mňa. Spravím preňho všetko!" K tej myšlienke vložím aj svoju podobu.

Potom odídem za jej priateľom. V duchu si pripravujem plán toho čo spravím...

V momente keď Sheilla pustí menu, sedím strnulo. Na tvári mám chladný výraz zo Sheillainho sna.
Výraz však okamžite zmizne, a nahradí ho nervózny úsmev.
Od čašníka si neobjednám nič, zato Sheilla si objednala bohaté raňajky, ktoré hneď ako ich čašník doniesol začala jesť.

Lenže prichádza na rad ďalšia myšlienka.
Tentoraz sa jej namiesto jedla hmýria všade veľké pavúky. Ohromne veľké, a chcú jej naliezť pod tričko, do vlasov, úst, a nosa. Proste všade.
Použijem silnejšiu myšlienku aby chvíľu pretrvala. Aspoň päť sekúnd.

Ak odskočí od taniera a začne sa zvíjať a kričať, vyskočím od stola a pevne ju k sebe pritisnem dokiaľ to neprestane.

A keď nebude strachom bez seba, tak nespravím nič.

//nevieš prečo som je do teraz volal Shally? :)

"Ísť na raňajky? A čo tak sa naraňajkovať v posteli?" Spýtam sa a opätujem úsmev.
Nakoniec však vstanem, pretože ma napadlo čosi vážne smiešne.
Rýchlo sa oblečiem,a patrične sa upravím. Okuliare zase poputujú na svoje stále miesto, teda na nos.

Znova jej ponúknem svoje rameno, a vyrazíme na raňajky.

Aj démon by mal vedieť kedy prestať.Už viem že s Shelly si môžem robiť čo chcem. S úsmevom a Shelly v náručí zaspím.
Moja posledná myšlienka patrí bratovi. Predstava ako mu pijem krv je taká nechutná, až mi pripadá zábavná.

Ležím ukrytý pred svetom vo svojom sarkofágu. Roky tu nič neznamenajú. Svet sa pozvoľna mení, a ja snívam svoj sen., o matke a bratovi. Budili ma.
"Vstávaj! Už je čas." Vravela matka, pri čom mnou brat z celej sily triasol.
A tak som zanechal sny za sebou, a otvoril oči.
Tmavé veko sarkofágu odtisnem stranou, a vstanem.

"Kde som?"Prebehne mi mysľou. Všade dookola sú naukladané bedne. Len kúsok naľavo sa nachádzajú dvere.
Pomalým krokom k nim zamierim a stisnutím kľučky ich otvorím.
Vstúpim na chodbu ktorú pravdepodobne používa posádka tejto lode.
"Lode!" ľahké kolísanie mi napovedalo správne.
Chodbou sa veľmi tlmene rozlieha zvuk hudby. Ide smerom zhora, a tak tým smerom zamierim, v očakávaní koristi. Som hladný. Strašne hladný...!

//Zdravím:) a ďakujem za prijatie.

Podíval se na tebe a zavrtěl rameny. „Ne chci teba pak s úsměvem dodal a pokud budeš chtít dám ti dítě.“ Odpověděl Bylo o zvlášní už jen to že tu jen tak byla sledoval tě. Mohla jsi ho odmítnout a přijal by o to odešels a nic by se nezměnilo. Nebo jsi ho mohla přijímout a Mít šanci že ti umožní mít první dítě. „Koví co se mu honí hlavou. Je to přece jen démona víc dobře jak to nimi je. Ale co když jeho „city“ jsou pravé. A to se nedá odhalit tak snadno u něj.

John se usmál po tvé omluvě a položil ti s úsměvem ruku na rameno. „Jistě měli jsem jsi to uvědomit je tu už hodně dlouho co jsme se měnili jinak než na povel. Tak že promiň jestli jsme se ti nějak nevhodně vyjádřily. I my jsme se to mu kdysi bránily Měl bych se spíše já omlouvat.“ Pronesl přátelským a uklidňujícím hlasem. Zdálo se že jako Jerry má dokázal uklidnit tě a získal jsi jakousi tichou důvěru. Možná to bylo tím že jej tvoje podvědomí bralo jako vůdce vaší smečky.

Jerry se na tebe po tvé otázce s úsměvem podíval a přikývl. „Jistě proč by jsi nemohla?“ Zeptal se s úsměvem a pak mu tiše ujelo. „Bože ona je tak roztomilá kdež je tak nervózní a opatrná.“ Pak rychle uhnul pohledem a modlil se abys to nezaslechla, ale jeho lehce rudé uši napovídali že se za své prohlášení stydí. „Chtěla by jsi i nadále žít na ulici? A být sama? Jednou jsem tě zahledl když jsem šel městem a poznal jsem co jsi zač. Stejně jako ostatním i tobě jsem chtěl pomoci. Abys nemusela žít na ulici. Tak proto.“Pronesl vážně.

//taky dik za prijeti :D :)

//Díky za přijetí

//díky za přijetí

// Zdravíčko a děkuju za přijetí. x)

Vlci dostali rozkaz, rozkaz vzdialiť sa. No nezdalo sa mi žeby boli nadšený, aj keď cítim že neodišli ďaleko a pri sebemenšom náznaku nebezpečenstva pre Liru by bez váhania na mňa skočili a nažrali sa mojho roztrhaného mesa. Čo mi dal jasne najavo največí z vlkou výhražným zavrčením a nevraživým pohľadom pred odchodom do kamennej steny. Lirinu narážku na moju spokojnosť akoby som nevnímal, som príliž zaujatý pozorovaním jej tela, jemných pohybou, pohľadom ... . A ako by si si predstavovala získanie tej dedinky?Spýtam sa nakoniec pri pohľa do jej očí. Ako ich mám prinútit aby v teba verili?

// aj ja teba Pandorum

//tollanter ZDAR!

// Presne na to som myslel že niake tie základy telepatie ( to je prenos informácií z jednej osoby k druhej osobe na väčšiu vzdialenosť bez účasti zmyslových orgánov; oznamovanie stavov mysle, myšlienok a citov do diaľky.), plus niaka ta schopnost manipulovania ľudí na báze myšlienok čo može aj vysvetlovat prečo unikol pozornosti. A rád by som si vyskúšal schopnosti nekromanta :)

// Diki za prijatie a zdravim ostatnych hračou :)