Stopy hrůzy (7 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Pozerala som na postavy a potom som zareagovala na hlas dievčaťa. Prikývla som. ,,Ale neviem ako... A kto sú títo?" spýtala som sa a kývla som na dievčatá a chlapcov.

Budu odepisovat asi až zítra

//Budu odepisovat sand zítra nebo během víkendu

//Pokračovní zítra. Když tak se připome%n kdybch zapomněl

Bola som udivená. Pozrela som sa na tú mŕtvolu.
*Fúj, hnus.* pomyslela som si a odvrátila som zrak. Videla som ako cupitá k poličkám. Zrazu mi ukázala mladíka s obojkom a myslela som že je to iba sen. Mladík ako hračka? Kto to kedy videl?
,,Né, díky. Nechcem si ho požičať." vyhŕkla som a podišla som k poličke s panenkami. Poobzerala som si ich. Bolo na nich niečo, čo sa mi nepáčilo.

///nevím jak dělaj normální psi, ale ten náš píská :D

//Mňau. Kvík. Píp. Ýhá. *Jak ksakru dělá pes?!* ...

//Jen starý psi zůstávají.

//Koukám, že tady to je jak na vrátnici, někdo přijde, někdo odejde :)

//Ha. Ha. Ha. ...
(Ne, to jsem se nezasekla, to se jen s koktáním snažím říct: Hakky, ahoj!) xD xD

// A jeje :D

//Baff! Vobludy! :)
(Aneb: Ahoj! Ahoj! Ahoj!) ...

Hodnej kluk, tak se mi to líbí. usmála se na něj a pohladila po tváři.
Ne jako ten starej tlučhuba co leží v tý temný místnosti.. oklepala se odporem.
Za jak dlouho svítá? když viděla, že možná nasadila laťku příliš vysoko, přisedla si k němu.
Podívej, nechtěla jsem ti lhát. Opravdu si nic nepamatuju, jen to, že musím dostat bratra za každou cenu.. řekla spíše aby uklidnila svědomí, které ji našeptávalo že už je nevyšší čas se jít podívat na toho mizeru co ho potkala jako prvního.
Chceš jít se mnou? zeptala se a naznačila, že by mu možná i sundala ty řetězy z noh.

Rozpačitě klopím oči. "Nazvali mne Lilith, když jsem se narodila." výdechu tiše, že tomu tak bylo již před stoletími mu ale říkat nehodlám. Choulím se k němu a opírám mu hlavu o hruď, poslouchám tlumit jeho srdce a doufám, že já nebudu uspět byt příčinou jeho zástavy, ac by se mi moc líbilo kdyby se mnou sdílel věčnost.

//škola se děje mám poslední uzavírací týden tak že budu mít omezenou aktivitu.

// :D jéj nás tu ale je! vítej :)

"No šla jsem si do kajuty pro mikinu a na zpáteční cestě mě zradil můj orientační smysl a já tu v těch chodbách zabloudila." začne vysvětlovat a úsměvem na tváři, ale oči má stále chladné. "To by mi vážně moc pomohlo" řeknu a pohled mu oplácím.

Nasadím co nejnevinější kukuč a vydám se k jeho kajutě. "Dobrý den, omlouvám se, že vyrušuji, ale nějak jsem se zde v podpalubí ztratila. Mohl by jste mi pomoct najít cestu zpět na palubu? zeptám se ho potom co dojdu k jeho kajutě a opřu je o rám dveří. Abych celé to divadýlko podtrhla tak se usměju.

Přeběhnu z poza regálu za jiný blíž k východu. Chvilku jsem stála bez dechu a myšlenky mi běželi rychle hlavou Nesmím se nechat chytit. Nevím kde sem a sem ještě zesláblá. Po chvilce se opět přesunu a regál blíž k východu.

Dobře, leží na zemi, a je v bezvědomí.