 |
Obchůdky
Nasadím dívce roubík, což jí znemožní mluvení, a poté co dostane i klapky na oči, začne být když ne panická, tak vyděšená. Je to až vzrušující, že už najistotu ví, co, jen neví kdy, a neuteče tomu. Pak už stačí nasadit jen klapky na uši. To už děvče frká a slintá. (no proč ne, nejsem světice, jsem sukuba - nějaká ta temná karma se určo hodí, ale dobrou určo mám taky) Když jí pak ještě zacpu nos, takže musí dýchat ústy, ze kterých jí tečou sliny, vypadá to náramně ponižujícně, ale i sexuálně rozkošně, jako by už byla znásilněna a hekala po aktu. Sleduji stékající sliny které dělají tu a tam bubliny a nabírá je spátky do úst, než jí tečou po bradě. A pak se otočím na její společnici. Mlčí. No nic, pomyslím si. Asi mlčí díky roubíku co už má v ústech? Detail, měla odpovědět. Vezmu tedy jakoby koňské klapky, a namontuji jí je na oči, v malinkatém rozsahu těsně před sebe, aby neviděla skoro vůbec nikam, jen tenkou výseč vpřed. Pak jí trošičku v zavěšení nasměruji, aby se dívala přímo na dveře a nic jiného neviděla a rozloučím se s ní s tím, až se dveře znovu otevřou, přijdou si pro výměnu zbrojí, tak ať čeká a těší se až se dveře pohnou, a s tím prozatím odejdu.
(případně jim ještě dám oběma napít z nějakého plecháku a kýble s vodou, pro jistotu, kdyby to trvalo, aby se tolik nedehydrovaly)
...
Poté co se poněkud neshodneme, nebo spíše neporozumíme si v tom, zda a jak jsou goblini ošetřeni aby se svévolně neplodili, a také aby si s nimi neplodili ostatní, to raději nepitvám, a jen jakxi chápavě pokývám hlavou na znamení pochopení a toho, že věc považuji, jako by se nestala, stejně kdo ví, zda to tak plánoval, nebo jen zkusil, nebo se tváří vážně upřímně? "Ach, to dozajista ne, pokud se skutečně plodí tak snadno, kdyby pak vylezly další z každé samice co by jim byla k dispozici, chápu že ty plodné je třeba držet zkrátka, takže rozumím." Uzavřu to tedy s tím, že chápu, že těch deset asi moc plodných záměrněji nebude, ebo budou nějak jinak omezení. "Budu tedy muset ještě popřemýšlet o svých plánech." Pronesu na adresu chovného goblina, ale aby se necítil zklamaně, že mu utekl kšev s chovným goblinem, těch deset si samozřejmě vezmu i s tím, že případně těch dalších deset později. Načež si vyslechnu, že je spíše na pracovní jednotky, otroky a služebníky, než hračky a harém, ale i přesto mi nabídne nějaké zajímavé samice. "Ach tak, rozumím, dokonale, moje chba dá se říci, jste více specializovaný na jeden směr nežli jsem zpočátku odhadla." Pousměji se a prohlížím si dívky které mi ukazuje. Silná dvojčata jsou docela zajímavý kousek, řekla bych, že to budou lidské kříženky s nějakou další rasou, možná hnědí orkové nebo něco takového, nebo alespoň čtvrtina krce. A vypracovaná elfí bojovnice také nevypadá vůbec špatně, sice není tak, rozkošná jako moje milostné kousky, ale vyvinutá a nejspíše vycvičená je dobře, připomíná mi strážkyni zřídla jantaru na elfím ostrově, co je teď zamčená v chapadlo brnění kolem svého těla. Ne příbuzností, ale stavbou těla, výcvykem, silou a tak, určitě byla většinu života trénovaná k jedinému účelu. Poslední dívka mi nejpřijde při prvním ohledání nijak zajímavá, kus skoro stejný jaký seženu jinde. "Tyhle mě zajímají, a tahle." Ukážu na první tři v nabídce, že bych si je odkoupila.
Jakmile démonek schová stříblný plíšek mléčné navštívenky do kalhot, no dost možná někam úplně jinam, takže kontak s kkalhotami je úplně to poslední, co se tam má odehrávat, zasměji se a kývnu. "Tedy dobrá, zítra odpoledne, budu se těšit" Pronesu v očekávání návštěvy. A když se pak démon začne omlouvat, že až v okamžiku, kdy jsem zmínila, že mi jde pouze o radost z plození a chovu, ne ze zisku nebo užitečnosti, poznal sukubu, zasměji se, s tím, že moje démonická aura může být poněkud zastřená. "Skutečně, sama jsem v těchto místech ze svého druhu potkala jen velice málo družek, asi jim nesvědčí zdejší podnebí." Pronesu a pak přejdu k tématu chovu. "Kromě kraviček na mléko a další kravičky? Ještě jsem přemýšlela o prasečáku, na výrobu prasátek, čerstvá prasátka z elfí příchutí masíčka, jako selátka na rožeň, možná do restaurací, hospod a tak, jemné masíčko a bachyně, motivačně, která neurodí v termínu dost selat, skončí na rožni sama?" Pronesu jednoduchou páření elfek a prasat a masové výroby elfí jemnou podstatou masíčka ochucených selátek z elfích maminek, a polityky vyrob jich dost, nebo sníme tebe! "No a možná ještě nějaké další chovné nápady, ale ty si zatím nechám pro sebe, zatím jsou, ve stádiu plánování a tedy nehotové!" Pronesu aby to vyznělo taktně, ne tak, že se nechci dělit, ale spíše, že ještě dolaďuji plánování.
Když se pak bavíme o orcích, překvapuje mě, kolik odrůd a stupňů vývoje tu má, od nezkrocených po zkrocené a barvy a podobně. "V prvé řadě potřebuji nahradit do sídla osádku místo těch štěnať co sem musela utratit, takže si vezmu ochočené a vycvičené, jeden tucet hnědých, inteligentní se mi na chod domu budou hodit více." Pronesu abych zaplnila hlavně podzemní část panství, kde jsou aktuálně jen tři trollové, a pak přemýšlím nahlas. "Sice tam budou hlavně jako posádka a držení stráže, takže jim tam mohu hodit pár lidských samic jako otrokyně a na posluhu, ale možná bude lepší pár orčích samic, aspoň půl tuctu, aby je pěkně vedly k pořádku ne?" Přeci jen si říkám, že by se tam mohly, i když málo pravděpodobně množit, ale hlavně, nejspíše jistá forma matriarchátu a vedoucích pozit samic v podzemí domu by mi mohla zajistit od orků klid a spořádaný chod bez nutnosti tam furt něco řešit. "Takže jeden a půl tuctu, hnědých, tucet samců, půl tuctu samic. Barevně je asi míchat neá moc smysl že, hnedé smce a zelené samice či naopak." Ještě pronesu spíše jako polo otázku, polo konstatování. Načež se dostaneme k divokým. "Ty divoké bych pak zkusila na krocení, asi jednoho od každé barvy, černého, hnědého i zeleného, ale asi si je koupím až později, stavím si v sídle jisté podzemní, prostory, mohla bych je jimi osadit až bude hotovo a plně se mi tam budou hodit, a hlavně, když budu spokojena, přiberu tam další." Pronesu na nákup divokých, že je dyštak nakoupím později. A tak nám pak zůstávají už jen minotauři. Při vychválení minotaura, jehož ploditelské schopnosti jsou přinejmenším, průměrné, ale jeho tělesné proporce pro boj a válečnictví jsou notně za hranicemi průměru, normálu i většiny kvalitních kusů, docela oceňuji jednosměrné zaměření takové zabijácké mašiny. "Výborně! Myslím si, že bych pro něho našla velice dobré využití, ale jako strážce by zahálel, sedět a čekat, myslím, že osobní strážce zní mnohem lépe a aktivněji." Usměji se a s částkou tři a půl tisíce souhlasím, i když mi přijde, že nejméně pětistovka je nadsazená a je to cena která by odpovídala nadprůměrnému nádobíčku, ne průměrnému. U dvou tisíc za mladší neopracované kusy mi cena přijde tak nějak odpovídající dobrým kusům, ale levnější by mohly být, myslím si, takže si říkám, co to zkusit uhrát na sedm tisíc za všechny tři dohromady, to by bylo těch pětset dolů za toho velkého, a ty dva za dva tisíce bych vzala za plnou cenu. (podle toho jestli vezmu i elfku a dvojčata bych pak smlouvala na vši slevy, víceméně čím víc koupím, tím víc aby slevil - takže dokud nebudu vědět zda koupím i ty tři, nechci rovnou házet finální částku)
...
Vstup do dryádího krámku mě překvapil, chvilku jako bych byla spíše v nějaké apatice, zvonek nade dveřmi, vůně lesa. Když se ke pak přitočí svůdná svěží krásně rostlá dryáda, mám chuť se dokonce natáhnout do mechu a relaxovat! "Dobrý den, moc krásné místo." Pozdravím dryádu, i když si nejsem jistá, kolik toho ona sama ve skutečnosti vnímá a zda skutečně mluvím s ní samotnou, protože podle jejích očí mám pocit, že je něco, jinak? Ale pustím to z hlavy, není to má starost. Prohlédnu si zběžně několik kousků které mají vystavené, vcelku mě z věcí zaujme včelí prsten, protože by mě zajímalo, jak by fungoval naplněný mojí sukubí esencí, i když tuším, že stejně jako amorovy šípy v jistém ohledu mi může být bez užitku, protože aorovy šípy i nápoje lásky jsou vesměs předměty které kouzelníci vytvářejí právě za pomoci sukub a zaklínáním démonů lásky, chtíče a perverze do předmětů, protože sami nemají sukubí moc, tak proč bych kupovala šípy, když mé tělo je z toho, co jiní na ty šípy potřebují? Ale prsten s esencí, to je, novinka řekla bych.
Jakmile si vyberu dýku, a dryáda mi pochválí oko a výber, pousměji se. "Jen mnohá staletí praxe, ale děkuji." Pronesu a dodám. "Vezmu si všechny, a očarování ano, ale mám tu vlastní recept a postup, jakže bych prosila podle tohoto receptu." Pronesu a přejdu k pultu a protože nemám žádný pergamen, brk ani papír, pronesu s omluvným úsměvem, zda mi může prodat jeden pergamen, nebo případně nouzově použiji pult. Odhalím prsa a jemně je promnu a začnu stříkat z bradavek mléko aby na pergamenu dělaly runové obrazce a nákresy, případně aby na pultě se roztekli jako kus látky z mléka a až poté do nich smetanou vystříkám návod, který by se jakoby vlnil, tekl a vířil. Jeho složitost je přibližně průměrná, ne nějak extrémně složitá nebo nebezpečná, i když s jistým rizikem, a nezvládne ho žádný amatér či učeň, ale pro zkušeného očarovávače a magistra žádný problém. A ingredience taktéž vcelku průměrných hodnot a obtížností. Takže nakonec by měly být vytvořeny dýky ohnivé krve, jenž při zásahu nepřítele mají šanci v procentech na proměnu krve zasaženého tvora v žhavé magma, a to úměrnou tomu, jak velká část čepele je do těla vnořena a zaplavena krví. Takže když něhoho jen říznete povrchově a krev jen utví na střelce je šance 10-15% zatímco když je někomu vražena do hrudi a zanořená do těla skoro celá, je šance 90-95%, a samozřejmě, s magmatem místo krve toho moc živočichů příliš nesvede, a vypadají pak jako odlitky z Pompejí, zevnitř. Naneštěstí je šance 1/5 že dýka sama shoří a rozteče se v magma při použití (při zásahu 10% = 2% při zásahu 100% = 20%), takže se jedná spíše o vyoženě assasinskou zbraň, ale jako vrhací dýka, zabijačka! Něco jako kouzlo zpopelnění!
Při dryádí vysvětlivce o prstenech vývoje, růstu a všech možných i nemožných kombinacích se opravím. "Ach, jeden od každého druhu, abych byla přesnější!" Dodám přesněji s tím, že tedy použiji všechny kombinace. "A možná, opačný efekt je možný také, že by růst mysli, nebo těla, nebo těla i mysli zabránil?" Zeptám se se zájmem, že mě napadlo i opačné využití. Ale ty předešlé si po kuse vezmu všechny s tím, že na vyzkoušení a pak nejspíše si udělám větší zásilku několika dalších kusů, pro můj chov.
Načež mi dryáda přinese krásnou vykládanou zdobenou krabičku, jakousi kazetu, krásné drowí zhotovení, byť ne úplně takové jaké jsem si představovala, ale o to více drowího vkusu a elegance. "Skutečně náramně krásný kousek, a magie. Vzala bych si ho, pokud mi tedy do ní pomůžete vybrat nějaký vhodný dárek!" Zahihňám se a rozhlédnu se kolem. "Stále totiž budu chtít vyrobit to kvůli čemu jsem přišla, chci aby tohle bylo přeci jen osobnějšího charakteru, a když jsem tu svíčku vlastnoručně vyrobila, aby byla v krabičce kterou jsem dala udělat já." Usměji se aby chápala že to chci jako osbnější věc. Ale tu druhou jako luxusní dárek mohu použít také, kort když měla být přímo pro matronu rodu. Načež dodám, že bych asi volila nějaké šperky do společnosti nebo něco drobného použitelného do společnosti a tak, že by asi byla dobrá jako šperkovnice a tak.
...
Dáblík na mě civí jak ochutnávám dřevo, asi takle šábnutého zákazníka dlouho neměl, a to v podání ďáblíků dlouho může znamenat skutečně dlouuuho. Přesto si spokojeně očichám a olížu dřevo, než se dostaneme k rozhovoru. A přejdeme tedy k oslovení jednoduše Dile. Vyslechnu si jeho názory na využití materiálu pro stavbu lázně a spokojeně procházím mezi materiály. "Zneuctěný mramor, zajímavá volba, původně jsem chtěla celou lázeň vybudovat ze dřeva, ale vnutknul jste mi výborný nápad Dile, díky kamenům půjde lázeň i mnohem lépe vyhřívat, skutečně použiji na koupele zneuctěný mramor, nebo snad tenhle? (ten růžový nevím jestli je zneuctěný, nebo nějaký další třetí druh) "Ano, vypadá ideálně, myslím že si vezmu tenhle, ochrana před šílenstvím bude pro hosty dobrým opatřením a akumulace sil se bude hodit." Případně ho kombinuji s tím zneuctěným mramorem, aby sem jednu vířivku měla z jednoho druhu a druhou z druhého druhu. "A to dřevo s krystaly, vypadá velice pěkně, víte co, nemohu se rozhodnou, vezmu si dost materiálu na tři vany a tři sauny, jednu z zneuctěného mramoru, jednu z růžového mramoru a jednu z krystalového dřeva, udělám menší stavby vedle sebe, aby hosté měly jist soukromí v jednotlivých místech a mohly si vybrat podle vkusu!" Pronesu spokojeně a už vidím jak mám tři menší vířivky a tři sauny v jakémsi centru lázní za kravínem. "A také ještě zneuctěný mramor, růžvý mramor na hlavní lázeň jako velký bazének uprostřed, a krystalové dřevo jako mezipatro s lehátky. Ano!" Pronesu své plány. "Dřevo z elfích lesů na boxy a ten kořenozdravý bez si vezmu na dekorace do lázní, sedátka a tak, a dřevo z dubů dryád na velký nábyek ano. Takže myslím, že jsem nakonec obsáhla všechno! A samozřejmě dost materiálu na obložení stěn, trámů, střechy, vlastně ideální by bylo, kdyby celý ten kravín od základů postavily vedle nový! To je nápad, proč přestavovat ten starý, když můžu postavit vedle nový a dokonalý že ano!? Že? Takže ještě dřevo a kameny na základy a podezdívku a tak, budeme stavět celé od začátku!" S tím, proč omlazovat starou stavbu, když si můžu už s těmi náklady dát postavit nádherný mlékoareál lázňo kravín na místě kde budu chtít s materiálem naprosto podle příní! Mám už v hlavě velké plány jak bude celý vnitřek kravíno lázní vypadat. Sice to bude hrozná pálka to zaplatit, ale bude to náramně luxusní podnik a kravín! "A samozřejmě stejný materiál na prasečák, nebo pro prasátka něco jiného, co bude lépe snáčet špínu a podporovat zdraví a plodnost?" Zeptám se, když už kravín mám vesměs dořešený. Přitom spokojeně očichávám a olizuji každý kousek materiálu, zda mi k sobě lahodí ca voní a chutí, aby z nich byla stavba.
...
Podařená pacifikace! Sice se trošku zaneřádila kuchyně, a jeden z lupičů nám málem vypadl z okna, ale takle jen postříkal stěnu zevnitř, poslintal stěnu z venku, a pokud by to někdo z venku viděl, dozajista to mohl svést na silně podvíněný stav! Co taky jiného že? Stáhneme tedy všechny vyčerpané rozsévače dolů, svážeme je, a několik nebohých elfích služek, pošleme uklidit ten nepořádek. Chudinky, ale co naděláme, ráno musí uvařit všem snídani a pracovat v takovém svíčiku během dne se jim chtít určitě nebude chtít. Jediné štstí mají zloději v tom, že v thle době je většina nádobí cíová, měděná a kovová, míst keramiky, nebo dřvěná, protože jeden blbec na sebe shodil skříň s nádobím. Sice si pořádně natloukl žebra, ala kdyby mi rozbyl sadu talířů a hrnníčků a hrnců, natloukla bych mu ještě víc, a to nemluvím o kuchařce a jejím válečku na místní novinku podle mého receptu, dlouhé nudle do polívek! :D
Poté co stáhneme všechny lupiče dolů do sklepa, a k tomu ještě toho co ho hlídá galka, nechám v domě sice částečně zrušit pohotovost, ale jen spíše snížit stupeň, ale ať jsou ještě všichni ve střehu, galka ať ještě hlídá nahoře, nubičani ať si ještě rozdělí aspoň po dvojicích, čtveřici hlídky, ostatní ať jdou třeba spát, kouzelnice případně může pomoci v hlídání galce, a já si dole v sklepení zůstanu dole s Adeline, Seldanou a temnoelfí - princeznou. Napřed prošacujeme a vysvlékneme zlodějíčky, i když pochbuji, že by u sebe měli něco jako úředně potvrzený důlaz a fotografie toho, kdo jim práci zadal, ale pro jistotu, jakákoliv stopa se může hodit, a pak moje příšerka špatně tráví oblečení! Poté co je prošacujeme, a pokud asi dle očekávání nic nenajdeme, je profackujem, případně polijeme vodou a dáme jednoduchý úkol, či spíše nabídku. "Kdo první promluví, toho nesežere moje příšerka!" Pronesu spokojeně a ukáži na slizký chuchvalco díro tentononc v stěně sklepení, kam očividně stačí tělo nebožáka jen hodit a je z něj svačina, což s podivem koriguje s tím, že když se kolem protahujeme my, já s elfkami, míso mlaskající díry se kroutí chapadla, tečou sliny a jiné tekutiny a mlaskání se vůbec nezdá jako by mělo něco společného s jídlem. Načež, abych dodala svým slovům váhu, čapnu prvního výtečníka s strčím ho před příšerku tak, že do něj stačí jen kopnout a letí. "Takže kdo, proč a tak vůbec, co mi chceš říct?" Načež má možnost zazpívat árii, nebo ho kopnu do příšerčina chřtánu a jdu pro dalšího, žádné caviky.
|
