Stopy hrůzy (2 strany zpět) | Herna - Aragorn.cz

//Tak máš to tam, dneska už se loučím, díky za hru a dobrou, papa

//EHMMMM! Asi ještě k těm Pompejím přehodnotím vzhled démonky a otrokyně (Novinka z dnešní noci)(!) :DDD

http://vaesark.blogspot.cz/2017/04/stuff.html?zx=bc54f976196ee0f

Cože, půjčit na Zalisu, no, možná, ještě si to rozmyslím? :)

//voběť = chvilku mimo

//přeji všem pěkné svátky.

Přeji krásné a klidné prožití Vánočních svátků,
bohatého Ježíška, množství dobrot a hlavě moře zdraví a spokojenosti!

Užijte si svátky v klidu a míru, a do následných dní se těším, že se tu sejdeme na nějaké herní uvolnění a odreagování po předvánočním shonu a stresu ...

Petra, *E* Erinye

(no to nevím)

Děvčata

Ostatní dívky se podívali na Emu a tak se zatvářila nejistě. „Emo?“ Zeptala se ji Naděžna. „Já za to nemůžu.“ Pípnula. „Já nevěděla že to bude brát tak vážně.“ Dodala nejistě. „Vážně co myslíš že brala vážně?“ Zeptala se Olga. „To že jsem ji svedla.“ Oznámila jim a ostatní dívky na ni civěli s otevřenýma pusama. „Opravdu?“ Zeptala se šokovaně Olga. „Jop.“ Oznámilaa pak se rychle vytratila zatím co ostatní za ni nechápavě civěli. „No páni.“ Zašeptala překvapeně Naděžna.

M+M

Podívala se na tebe a přejela si rukou po prsou. „No já jsem myslela že bychom je mohli zužitkovat. Sice by to to bylo trošku plýtvání. Protože to kovali vážně zkušení otroci. Zláště když byly kalené v lidské krvi.“ Oznámila ti a olíznula si rty. „Budeme jim muset udělat něco aby mohli ještě dělat když jim přitzlučeme nohy, ale to vymyslíme jak to budeme dělat.“ Ubezpečily tě a pak jen přikývnuly.

Podívala se na tebe a povzdechla si. „No to je opravdu škoda. Oni mají občas opravdu dobé nápady. Ale co kdybychom si jej pořídily. Myslím že kdybychom jej trošku očarovali mohli bychom ho používat tady unitř.“ Oznámila ti a pak se rozařila. „Něco mě napadnulo.“ Oznámila ti zaujatě.

„Půjčila si ho ana, ale právě mě napadlo že jsem připravila něco lepšího.“ Oznámila ti a odběhla a vrátila se se čtyřmi mladíky co vlekli podivnou konstrukci uprostřední byla krraboce z kovu s otvorem uprostřed. Kolem byla sloubky s pouty. Pak přivedli jednu dívku a připoutaly ji tak že byla přimo nad krabicí s roztaženými nohami. Pak přitáhnuly kolo které připojily řetězem ke krabici a ke kolu připevnily další dívku. A dali ji kolem krku obojek. A pakse konečně vratily k tobě a dívka začala šlapat. Z prvu velmi pomalu a z krabice se začalo vynočovat něco jako velký kovový úd. „Ještě jsme to nevyzkoušely ale dokončily jsme to před nějakou dobou.“ Oznámila ti matilda. „Šlapání uvádí do pohybu mechanismus jenž ho vysouvá až do dívky a pak jí pomalu dál. A Dál.“ Osvětlila ti to a podala ti krabičku se dvěmi tlačítky. To menší aktivuje didlo v sedátku dívky co šlape a to větší ji dá šok pokaždé když budete chtít aby zrychlila.“ Dodala její sestra.

Drezérka

Podala ti ruku. „Souhlasím i když myslím že to nebude na škodu. Od odby napoleonských válek tohle nikdo neprovozoval. Jednu dobu to zkoušeli němci, ale ti neměli to srpávné publikum a vybavení jaké máme my.“ Oznámila ti poněkud sebejistě. „Projdeme potom terén a rozhodneme se. Co a jak. Možná bych lovné zvěři dala na záda i čísla abychom je mohli sledovat nebo se na ně mohlo sázet.“ Oznámila ti nadšeně.

Pak si udělala poznámku. „Jistě půl napůl pokud je chcete chovat. Přátelskou rádu vám dám zadarmo. Strašně radi se schovávají do ponožek zláště ti malí co ještě tak nehřejí. Tak pozor ať si nespálite nohy.“ Oznámila ti klidně a udělala si poznámku.

„Nejsem si jistá zda to někdo vůbec zkoumal nebo se o to jen pokoušel proto vám to nemohu říct.“ Přiznala se protože ji asi taková myšlenka ani nenapadla přece jen kdo by mohl být tak zvrácený jako ty? Když si mluvila o tom které dvě si vezmeš přikývnula. „Dobře tedy budete si přát vzít je rovnou expres dodávku nebo spolu s další vlakovou dodávkou?“ Zeptala se tě.

"Během rytuálu krvavé noci." Odpověděl ti prostě jako by tim říkal všechno, ale vlastně ti nic neřikalo krom pár hodně divokých hystorek.
"Mohla by si ji spojit semnou. Nebyla by si otrok byla by si členkou rodiny něco jako nevlastní sestra." Oznámil to nakonec to nevydržel a popadl tě za bohy a nasadil si tě na úd a začala tě prudce zvedat a přirážet.

NEAKTIVITA

Dámy (Nedá mi?) A pánové,

asi za dvě hodiny odjíždím na letní tábor, čímž to nebudu po dobu 14 dnů (Do 30.7. včetně) U internetu a jiných věcí fungující na, prý, elektřinu (Všichni víme, že to je magie). Tudíž se tímto s vámi loučím, na 14 dní stopuji (A zmrazuji) Všechnu svou aktivitu, a budu se na vás těšit ...

Mějte se pěkně, nezlobte a papapa!
Petra

Anna na Ntou

Podívám se na Annu lehce úkosem a pak kývnu. "Ano, taky mě tím pěkně nakrkly, kdybych věděla, že máme ve vlaku trojčata z jednoho vajíčka, hned bych si je zabrala pro sebe, ale voni mi je vyfoukly! Měly jediné štěstí, že přijelo několik krásných kousků v dětském vagonu a v dárcích pro mojí maličkost, jinak bych jim dala do zad vytetovat rezavým nožem: Nemám ředitelce brát hračky!"Pronesu na Annu a pak se pousměju. "Ale ten nápad se mi zamlouvá, udělat z nich řetěz napřed z dvou, a pak navazovat. Třeba při plných černých bodech, místo transportu k Magdě s Marií si mohou vybrat, zda je zašít do stonožky" Pronesu pobaveně, nad tím, že oboje je pro ně příšerné, ale jedno znamená utrpení, druhé ponížení před smrtí, tak co si vyberou ...

Olga

Jak se zdá, Emma si svoji úlohu dobře odpracovaného dne vzala k srdci, když jí vidím jak se snaží. A tak je jasné, že s ní je Olga, v jisté míře, spokojena. A na její otázku se usměju. "Použila jsem jí jako pokusného králíčka pro jednu svou novou, hračku" Pronesu ohledně toho, že testovala zlatou sochu "Tedy až poté, co si odbyla trest za držení nepovolené hračky na sebeukájení" Dodám a popíšu jí její masturbační maraton v křesle. "No a protože jsem benevoletní, řekla jsem jí, že když s ní nebudou žádné potíže a dostane pochvalu za práci, může si jednu ze zabavených hraček nechat, dokun nebude mít nějaký jiný průšvih" Napráším Emmu Olze, aby rozhodla, zda svojí podřízenou shodí, nebo si jí naopak zaváže ...

M+M

Když mi dvojice vybere, tedy ukáže tři dívky které určily Annám na pokusy, tak si je se zájmem prohlédnu, ale pak se skoro omluvně otočím na sestry a pronesu až omluvně. "Bohužel máme pro tento turnus i několik zakázek testování a výzkumu, musím trvat na tom, mít pro Anny k dispozici neustále alespoň deset kusů, dokud nebudou testy průkazné. Jistě půjde doplnit stav z, potrestaných, ale dokud máme zásoby vytřízených k likvidaci a utracení, budu chtít mít plný stav pro případné pokusy" pronesu nesmlouvavě, protože je jasné, že z asi pětadvaceti, třiceti dětí určených k likvidaci, a několika trestaných co tu zbyli ještě z minula, nám toho na pokusy pro Anny moc nedávají, ale bohužel toho bude potřeba více, nežli tři kousky. "Hlavně se těším na zkoušky toho bojového plynu, Anny zařídí prosklenou komoru v jedné z cel a židle jako v nějakém kinosále, jako mají prý v americe u plynových komor na popravě, jen uvnitř komory nebudou připoutané, aby sebou mohly pěkně házet a vřískat, aby byl test průkaznější a autentický podmínkám použití" Pronesu na M+M, abych je trochu odškodnila a navnadila dát Annám další subjekty. Přitom už si i z těhle tří vybírám, které zplinuji a které nechám na jiné pokusy ve jménu pseudovědy ...

Drezérka

Démonce se lehce ukloním ausměji se. "Výborně! Budu se těšit až dorazíte, pěkný kožich na zimu se navíc vždy hodí!" Dodám spiklenecky a přemýšlím, jak démonku zaměstnan na lovení zvěře i uprchlíků, a šlechtění divokých kusů v okolí a zda u mě bude chtít být trvaleji, nebo jen na skok. A přemýšlím, kdy mě asi přijde navštívit a za koho se bude vydávat ...

Hra na výletě

Spokojeně *Spící* Dívky nechám v kočárku stát na příjemném sluníčku, aby se jim příjemně *Spinkalo* A ně nějakou dobu na ně úplně zapomenu, jen tu a tam kouknu, zda dynamo stále pohání přední kolečka ve vzduchu a tedy fungují převody, a dívky jsou, supávány, vším co se v nich má hýbat. A také, že Irenka nevyplivla dudlík, a poslušně cumlá a Anastazia je ještě vůbec při vedomí, i když, i kdyby nebyly, nechám je dál spát, a nic neřeším ...

Více pozornosti věnuji dvojici dívek na dece, které jsou také vyčerpané a ošukané, ale nyní se rozvalují, vystavují své vydrážděné klíny sluníčku a užívají si odpočinku. Na dece si lehnu vedle nich a chvilku jim dám na to, jentak ležet, ale ne moc dlouhou. Ovšem to mě už předběhla Magda, když se ke mě přitulila, připlazila, a začla lehoučce provokovat. Divím se, že má na laškování ještě sílu, a to má před sebou ještě cestu domů v kočárku, možná i s nějakým výletem okolo ...

Podívám se na ní líbezně, pohladím jí po vláskách mezi culíčky a pak po prsíčkách. "Ty jsi ale k neutahání viď?" Usměji se a kouknu na Helenu, která je tajé ošukaná, vyčerpaná, rozdrážděná. "Takže by jsi chtěla si hrát? Myslím, že mám něco přesně pro vás dvě! Pokud teda nechcete jentak se převalovat na dece. Ale vy nejste žádné lenošky že?" Pronesu a přesunu se k Heleně, zda vipadá schopná si taky hrát ...

Poté otevřu piknykový košík a ze dna vytáhnu něco, co vůbec nevipadá jako jídlo, spíše jako složená deka. Rozprostřu ji na dece na které dívky leží, takže je musím na chvilku překulit, a pak je položit na deku zpátky, protože nejsou moc ve stavu se hýbat. "Je to sice hýbací hra, ale nemusíte se hýbat až tak moc" Pronesu a ukážu na deku s modrými, červenými, zelenými a žlutými fleky ve řtyřech řadách. Poté vytáhnu něco, co vipadá jako dětské hodiny, jenže místo čísel tam jsou jen kulaté barvy a obrázky rukou a nohou, a ručičky jsou hodně volné. "Pravidla jsou jednoduchá. Roztočí se ručičky a kde se zastaví, tam musíte dát na dece ruku nebo nohu. Takže přes sebe budete muset různě lést a kroutit se, víc zábavné to pak bude se Světlankou třeba ve čtyřech, nebo pěti, ale zkusíme si to ve třech ano?" Pronesu a usměji se. A začnu se vysvlékat. Vše si pečlivě složím. A položím hrací desku na okraj. "Když padne třeba žlutá a pravá noha, obě dvě musíte dát pravou nohu na žluté kolečko, každá na své, proto jich tu je osm v řadě. A takle se budeme různě proplétat mezi sebou" Pronesu, a pak dělám, jako bych málem zapomněla. A vytáhnu z krabičky barevné Venušiny kuličky, s modrou, červenou, žlutou a zelenou kuličkou. Napřed jedny pomohu zavést do Heleny, a poté druhé do pochvy Magdy. To, co je čeká jim ale neprozrazuji. Jakmile se totiž vytočí modrá barva, modrá kulička se začne ochlazovat, při červené se červená začne zahřívat, žlutá začne prnět elektrickou energií a zelená kulička začne pulzovat vyrůstáním a zarůstáním výrustků na povrchu. Navíc každá funguje i jako kulička normálně, tedy se závažím uvnitř, které vevnitř rotuje a tak provádí masáž a dráždění pánevního dna. A intenzita se zvyšuje, kolikrát byla daná barva vytočena. Nechám obě dvě dívky si vlst k dece na jednu stranu a zatočím. "Modrá, levá noha!" Pronesu, a sama dám nohu na jednu z modrých okruží. A deska se pozvolna, jako natažený hodinový strojek opět sama roztočí. "Žlutá pravá ruka" A takto hra cyklicky pokračuje, jak každou necelou minuty se vytočí nová kombinace ...

(Už se těším co na to pak Světlana!)

M+M

Pečení prasátek bylo zábavné, tedy sice jen do té chvíle, nežli jim vlivem horka nezkolabovaly orgány, a jejiné pohyby co prováděly byli díky stahování škvařených svalů a šlach, ale dokud bylo jasné, díky řevu, prosbám, vřískání a pokusům sesednout, nebo se odstčit, oddálit od býka, byla podívaná docela zábavná, zvláště, jak jedna se začala péct od klína a břicha, a nohou směrem vzhůru, zatímco druhá, přitažená k býku se škvařila od obličeje a prsou, hrudi a rukou směrem dolů ...

Škoda, že podívaná skončila být zajímavá už asi po deseti minutách u jedné, a čtvrt hodině u druhé. Nu co, nevadí, tak zase příště. Nakonec býk trochu vychladnul a byla z něj vytažena uvařená dívka. Zítra budou mít ostatní dívky zde hostinu, některé poslední, nežli se dostanou pod nůž Annám, nebo M+M na hraní ..

Na otázku ohledně zkoušení dalších forem mučení jsem se pousmála. "Už je docela pozdě, ale mohly by jste přinést Zkracovače dechu, pro dvě zlobivé holčičky, vyberte nějaké stejně nebo podobně rostlé, ne moc vychrtlé, ale ne moc tlusté, tak akorát" Pronesla jsem, a vydala se za asistence druhé z M+M dvojice hledat Zkracovače dechu. Můj vlastní mučící a exekuční vynález, fungující na zvláštním principu bezpečnostního popruhu ...

Nakonec jsem jeden nastavila na minimální, 1mm a druhý na maximálních 10mm, abych si na dvou podobně rostlých dívkách ověřila svojí teorii, že při krátkém nastavení bude umírání a agonie trvat několik desítek hodin, možná i dva dny, zatímco u nejvyššího nastavení bude hotovo za šest, nanejvýše osm hodin ...

Zkracovač dechu je vlastně dlouhatánský provaz, spíše kabel, zasazený do jakési pumpičky s ozubeným kolečkem a zpětnou záklopkou, který se umístí dívce na hrud, přikšíruje se popruhy, a jak dívka dýchá, a její hrudník se zvedá a klesá, ozubené kolečko natahuje kabel v navijáku, jenž ale díky zpětným háčkům a příklopce vždy jen popojede, ale při výdechu se nevrací ...

Zkracovač dechu pak funguje tak, že se kabel omotá dívce kolem nohou a rukou, začíná se u zápěstí a kotníků, případně i více různých kabelů, a pokračuje se nahoru po pažích a lýtkách, a stehnech, poté kolem podbřišku, břicha, ramen, hrudníku, nakonec i krku a případně i má li dívka dlouhé vlasy, končí se namotáním na cop. Zkracovač pak každým nádechem lanka utahuje, povětšinou od konce, a svírá, drtí, ruce a nohy, případně je i kroutí a láme, podle vzoru namotání, následně se začne svíjet kolem podbřišku, a uzavře otvory, svírá a mačká střeva, následně žaludek, ledviny, močový měchýř, játra. Následuje svírání plic, utahování kolem krku, a v případech následných, i tahání za cop, vedoucí k zlomení vazu. Dívka tak umírá asi tuctem různých následků, od umírání odkrvené tkáně v nohách a rukách, po její otravu sevřením střev a žaludku, případně jejich potrhání, následně zničením jater, ledvin a uzavření tělních oběhů, následuje dušení, a to vše spolu s tím, jak jsou její vnitřnosti mačkány a tlačeny vzhůru, může nastat zvracení, či dušení, následuje svírání hrudníku, jenž má méně a méně prostoru na nádechy a výdechy, a pokud dívka stále ještě dýchá, začne se svírat hrdlo a zaklánět hlava, kde finálně dojde k jejímu vysazení, nebo zlomení páteře. Navíc díky postupnému stahování je krev tlačena do stále menšího prostoru v těle, narůstá tlak, a dech je tak provázen sérií infarktů a mozkových mrtvic, ale stále li dochází k dechu, a tedy navíjení lanka vše pokračuje. Při nastavení na 10mm je posun rychlejší, a dochází tedy spíše k lámání kostí, stahování do kozelce, extrémním bolestem, ale prudkým, a nakonec uškrcení či zlomení vazu, zlámání žeber a při velkém štěstí k poranění plic či srdce, a exitu do 6 až 8 hodin, následně zlomení vazu, či alespoň poškození vnitřních orgánů. Naopak při nastavení 1mm je navíjení velice pomalé, a dochází k odkrvování tkání, svírání těla, posunu orgánů vzhůru, jejich mačkání a úhyn, vysokému nárustu tlaku v břišní dutině a krvi, častým mrtvicím a infartům, křečím a nakonec zadušení, pokud již plíce nedokáží vyvíjet sílu aby hýbaly navijákem, nebo naopak zaškrcení pokud a zkroucení napumpovaného těla, pokud stále ještě tělo zvládá dýchat, což může vést při prvním zlomení kostí v hrudníku k efektivnímu výbuchu ...

Takže jednu dívku nastavíme na maximum, aby tu byla tak nějak do rána, či dopoledne, než vyjedu s holkama na výlet, a druhou tak, aby tu byla až do dalšího dne, tedy spíše noci a rána ...

(Další píšu)

Matylda

Souhlasně kývnu a jsem ráda, že sdílí můj názor "Taky si to myslím, kdybych nebyla v tak dobré náladě, poslala bych ti je sem všechny na exkurzi. Jak si to představují, že budou sát sladké mlíčí paniců sami, a já abych byla o hladu, a ani si nesrkla" Pronesu napůl dopáleně, a zpola, jakoby mi to už vlastně bylo jedno, protože jsem to zase byla já, kdo je doběhl. "No, ale aspoň teď se skóre otočí, na příští vagon si dám moc pozor, abych si hračky vybrala jako první pro sebe" Načež se pousměju a dodám. "Na podzim zase dorazí určitě největší transport, vždycky se tam toho snaží narvat co půjde před zimou, takže to tu bude praskat na zimu ve švech, pokud si Anny nedají záležet s čištěním. Ale ona to pak zima protřídí, než přijde novoroční vlak" Pronesu si spíš jentak mimoděk, mimo téma. "Mimoto, moc se mi líbila loňská výzdoba, ty sněhulačky a ledové sochy byly nádherné, doufám, že letos také budou" Pronesu, a zní to skoro až ironicky, když schválně mluvím o sněhu, před pečícíma se dívkama, a vzpomínám na dívky přivázané u kůlů a zasypané sněhem při výrobě sněhulaček, či dívky nakládané do sudů s vodou, kde zamrzaly jen s hlavou nad hladinou, nebo byly polité nechány na dvoře a všude se zamklo aby nemohly z dvorka dovnitř ......

***

Řvaní připalované dívky mě rajcuje, třebaže nejspíše všem dalším uvězněným zde v kobkách, a že jich po dnešku je, asi drásá uši. "Jestli budeš řvát, tak Tě nechám na toho býka posadit jako na koně!" Pronesu na dívku. "Takže koukej dělat rámus potichu!" Pronesla jsem skoro až v obličeji dopáleně, a přemýšlím přitom nad tím, zda je v lidské vůli a síle neřvat, když je takle škvařena ...

To se k nám však doloudala rozespalá Marie (Ta mladší sukubička, pokud se nepletu) Kouknu na ní, jak se obořila do své sestry, a pak na Matyldu, jak na mě všechno hodila. "Ony už budou ticho, jakmile nějaká pípne, tak se podasí na toho býka pěkně bez sedla pod zadkem" Pronesu líbezně místo pozdravu, a ve stejný okamžik povolím dívkám řetězy ...

To má za následek, že je druhá baculka svojí sokyní natažena na býka, a její prsa se během chvilky zbarví do ruda, porostou pochýři jako nějakou plísní, a povážlivě splasknou. Dívka zavřeští, a následně jí další zatažení řetězu přitáhne hlavou k býku, ovšem ne tváří, jako tomu bylo u dívky předtím, jenž se měla čas natočit, ale tak, že dívka býka krásně a mlaskavě políbí. No, sice to nebylo mlasknutí, ale syčení, ale co na tom. "Řekla jsem ani pípnutí!" Pronesu k té děvce, co neumí poslouchat, i když jí spálená huba nyní moc nedovoluje mluvit. Aniž by mě samotnou oheň pálil, dojdu k ní, spolu se Matyldou, a přes veškerý marný odpor, jí vezmeme a za zmítání, kopání a škubání, ji pěkně obkročmo posadíme na býka, na jeho hřbet. "Když už má zničená prsa, a ksicht, proč jí neoddělat i kundu" Pronesu, a když dívku usadíme na býka, tak aby nemohla seskočit, nebo spadnout, přitáhnu jí k býku i za krk, řetěz na jejím krku překřížím s přehozeným řetězem druhé dívky, zamotám je do sebe, a zatímco ji Matylda ještě drží, usadím se do křesla, a začnu *Navíjet* Co má za následek, že řetěz děvče přitáhne na býka co to jen jde, aby na něm seděla, břicehm a prsy ležela a hlavu měla u jeho temene a hlavy, vše nalepené tělo na tělo. Nyní ať si vříská jak chce. Naneštěstí neblahým efektem vedlejším je to, že navíjený řetěz přitáhne i druhou dívku, a navíc tím, jak se obtáčí kolem hlavy býka, ji nyní sune vzhůru za krk, jakoby jí měl oběsit. Nakonec se zastaví řetěz tak, že dívka může stát pouze na špičkách, a o ještě téměř v uhlí na kovové rozpálené desce, nebo se houpat a dusit, navíc je i ona nyní natištěná na býka. "Jsou tam jak včely na své královně!" Pronesu. "Na ty se musí kouřem!" Dodám, a otevřu býku nozdry. Sice to není kouř, ale předehřátá natlakovaná pára, ale co. Býk se obalí horkou párou. Uvnitř se ještě něco ozve. Jednou. Dvakrát. Něco tlumeného. A pak zvuky z vnitřku býka utichnou zcela. Zatímco *Včelky* Na své královně *bzučí* Docela hlasitě, byť je jasné, že i to nebude věčného trvání. "Tak, a nemá nám kdo přikládat. Takže nám to za pár hodin vychladne" Pronesu a pobaveně kouknu na dvojic Matylda a Marie. "Doufám, že nám nevychladne dřív, než tyhle dvě vyškvaří všechno sádlo a špeky" A zasměji se "A duši" Dodám ...

Když pak sleduji dění na býku, s dvojící škvařících se baculek, nakloním se k Matyldě. "Myslím, že to ještě žilo, ale jakmile jsem vypustili páru, tak to exlo" Dodám. "Když to nebude moc spálené, mohlo by to být ještě k jídlu. Ať tam Sára nalije další vodu, ať se maso podusí a oddělí od kostí, můžeme tím ráno krmit, a těma dvěma škvarkama a pečínkou taky" Pronesu pobaveně a ještě si přisadím. "Myslím, že bychom tam mohli udělat kontrolní okýnko, když pečeme a když dusíme. Napadl mě nebroušený diamant, asi tákhle velký, ten by to měl vydržet, tu teplotu i tlak. V Asmodenu sem je viděla na tržnici" Pronesu zcela vážně, a ukážu velikost kontrolního otvoru, průhledu do býka ...

Výlet

Magda rozhodla, a tak se stalo. Jako první jsem od vodítka, jenž jsem připnula prozatím k samotnému povozu, odpoutala Irenku. https://www.nude-gals.com/showphoto.php?name=patritcy&a=0016&p=3&pid=13050&title=Thigh%20high&models=Pa Její podvazkový pás s dlouhými punčochami mě příjemně dráždil, stejně jako holý klín, právě tak natěšený na to, až bude mlaskat s dvojicí didel rozkoší. Pomohla jsem Irence nasednout, a uvelebit se na sedačce. Následně jsem rozepnula popruhy, a uchytila do nich její kotníky. Sundala jsem dívce její střevíčky, a dala je do přihrádky vozíku. Poté jsem ještě upevnila stehna do popruhů, a následně i její zápěstí. Nechala jsem ji vcelku dost prostoru na kroucení a zmítání. Pouze klín jsem s nohami zafixovala tak, aby se nemohla vykroutit ani bránit didlům v prdelce či klíně. Schválně jsem dokonce popruhy na zápěstích povolila tak, aby mohla ruce natáhnout skoro až ke klínu a špičkami prstů se případně snažit chytit didlo, a pokoušet se ho vytlačit, nebo se s ním přetahovat. Je jasné, že špičky prstů nebudou mít proti didlu žádnou šanci, ale určitě bude zábavné vidět, že se o to nakonec bude dříve či později snažit, s tou hračkou bojovat, aby jí nešukala. Nakonec ji pohladím po vlasech, když je upevněná. A zeptám se, zda jí nic netlačí ani neškrtí, a vše ještě otestuji a osahám, abych měla jistotu. Pak se věnuji další dívce. "Jen tu chvilku seď, hned se k tobě vrátím zlatíčko" Pronesu ještě Irence, a věnuji se následně Anastysii https://www.nude-gals.com/showphoto.php?name=brea&a=0001&p=19&pid=9518&title=Bianca&models=Brea ...

Dívce pomohu taktéž se usadit do sedátka, přikšíruji ji napřed kotníky, poté stehna, a následně i zápěstí a paže, dokonce i obojek kolem krku sepnu a stejně tak opasek pod pupíkem. Kromě kšírů přes prsa ji upevním vším čím můžu, aby se na rozdíl od Irenky nemohla pohnout ani o píď a nijak jinak. I jí se zeptám, zda je vše v pořádku, a něco ji netlačí. Vše opět zkontroluji, aby se nemohla vykroutit, nebo vzpouzet, a pohladím jí ve vlasech a poté po prsech "Za chvilku vyjedeme, neboj se" Pronesu a vyrazím k další dívce ...

Sice jsem chtěla jako další usadit Magdu, ale rozhodnu se pro Helenu, protože s ní mi Magda může trochu pomoci. Helenu totiž musíme jako první posadit na anální kolík na sedátku. http://www.nubilespussy.com/gallery/hot-nymph-spreads-her-legs-then-fingers-her-sweet-pussy/e4a29fccd4dbafbb261b5e929bf415c9/7.html Samozřejmě ho napřed důkladně protřu gelem z tuby, jenž mám vylovenou z přepravního košíku vedle jídelního zavazadla. Navíc v něm je plno dalších věcí, značně užitečných. Poté Helenu ještě donutím se předklonit, plácnu jí přes zadeček, a naberu na prsty gel, a upatlám Heleně zadeček a dost jej vetřu i do prdelky. Poté ji společnými silami pomůžeme si sednout na anální kolík. A přkšíruju jí podobně jako Anastasiu, aby se nemohla ni pohnout. Vše zkontroluji. "Tak, ty máš už půlku za sebou, takže už víš co čeká ostatní" Pousměju se. A je řada na Magdě ...

Pomohu Magdě https://www.nude-gals.com/showphoto.php?name=natalia%20starr&a=0008&p=17&pid=15176&title=Me%20and%20my%20red%20toy&models=Natalia%20Starr nasednout na vibrační hlavici, kterou napřed trochu opatlám gelem. Když se Magda usadí, tak ji napřed přikurtuji kotníky, následně zápěstí, a také krk. I ona je na tom poněkud volněji, jako Irenka, jen naopak místo horních končetin, ona může házet více těmi spodníma a kopat, krom kotníků, svírat stehna a šít boky, ale nemůže se předklánět či otáčet díky obojku. Stejně jí je k ničemu se šít, protože na hlavici musí sedět a tak i kdyby se vzepřela, nevydrží takle celou cestu. Se nad ní nadnášet. Mazané ...

Když i Magdu zkontroluji a upravím řemeny, začnu do dívek zapojovat vibrační a pulzační hlavici, jenž důkladně natřu gelem. Připevním jej k dívčině stehnu a nastavím tak, že míří přímo do klína na pysky z horní strany, jako první hlavice zespodu, a dráždí i klitoris. I kdyby se Magda rozhodla sebou házet, nezbaví se hlavic, ne vždy alespoň jedné ze dvou ...

Poté přejdu k Anastasii vepředu, a uchopím do dlaní gel, a začnu jím promazávat celý řetěz kuliček. Dokonce z brašny vytáhnu lahev s jakýmsi olejíčkem, hodím do ní i trochu gelu, vším zatřepu, a gelovitou tekutinu pak naliji do jakési vaničky, kterou řetěz projíždí, aby byl stále mokrý a kluzký. Jakási lázeň, chladící, či proti zadrhnutí. Teprve pak dívce vetřu trochu gelu do klína, a pohnu celou *pilou* tak, že jí zasunu asi na délku pěti kuliček mezi dívčina stehna, do klína, aby kuličky jezdily kolem pysků a dovnitř a ven ...

Pak je na řade Irenka. Napřed prstíky přejedu po lemu jejího podvazkového pásu a pošimrám jí na klíně. Usměji se a trošku ji zalochtám. Ještě si vzpomínám, jak sem přijela právě s Magdou, úplně promrzlým vlakem, a v jejich kupé bylo napadáno plno sněhu, protože se cestou rozbilo okno. Irenka tenkrát měla štěstí, že se jí Světlanka ujala a zachránila jí, ostatní dívky z kupé skončily u Ann. Napřed gelem natřu jedno i druhé didlo, a pak prstíkem vetřu gel i do Irenčina klína a posléze i prdelky. Zatlačím na mechanismus, aby se překlopil, a nastavím ho těsně na dívčiny otvory. Pak jejich špice, didel, jemně vsunu dovnitř, a ještě na mechanismus zatlačí, aby se zasunuly didla tak na třetinu délku dovnitř. A pak teprve vše upevním. takto z dívky ani jedno již nemůže vyjet při pohybech sem a tam ...

Nakonec zbude už jen Helena, u které jsem vlastně započala svoje zandavání hraček do dívek. Rukou od gelu opatlám vibrátor na hřídeli, a posléze i Helenin klín. Nasunu vibrátor docela hluboko do dívky, takže z něho nakonec kouká ven jen třetina. Když se zasune na plný doraz, zmizel by v ní snad z devíti desetin. Naštěstí se bude pohybovat jen po malé rozteči ...

Když mám vše takto připraveno, a nastaveno. Přejdu dozadu kočárku, a vše uklidím do brašny co vezeme sebou. Také uložím přepravku s obědem, a deku na piknik. Naopak vyndám z druhého boxu ještě několik drobností. Těmi jsou různé dudlíky. Tedy, jako dudlíky to vypadá, jen když na to koukáte zvenku. Vevnitř, v ústní části, to jsou nejrůznější roubíky. Napřed vyberu roubík pro Anastasiu, je na širší růžové gumičce a upíná se kolem hlavy, aby ho nemohla vyplivnout. Vevnitř to je kulička s několika otvory, co dovolují dýchat, trochu bublat, a slintat, ale ani zdaleka mluvit či se jinak vyjadřovat. "Otevři pusinku. Tak. Á! Hodná holka" Upnu dívce roubík, a ještě jej upravím, aby netlačil, ale ani se nedal vyplivnout ...

Poté přejdu k Irence a ukáži jí dudlík, který je vlastně jen zvětšeninou normálního. Ten je na jakési mašličce, a dívce ji provléknu kolem krku. Teprve poté, jí krk přikšíruju. Takže jí dudlík nemůže spadnout na zem, i kdyby jej plivala třeba celou cestu. Nasadím jí dudlík do úst. "Jestli ho vyplivneš, budeš muset cumlat tohle!" Ukážu jí ohromné didlo, podobné těm dvěma, co má v klíně a zadečku, gelovité, měkké, ale skutečně dlouhé i relativně široké, žilkované. Udělané jako dudlík. Který by jí nejspíše sahal až hluboko do krku, kdyby ho měla jako dudlík. Určitě by to byla úžasná čtyřka, ona, a tři didla ve třech jejích otvorech ...

Následně se vrátím k bedničce, boxíku, uložím didlo dudlíky a vytáhnu jiné věci. Jedním z nich jsou klapky na uši, barevné, huňaté a podobné doplňku zimních radovánek. "Aby jsi mohla cestou spinkat" Pronesu, a ukážu v ruce klapky dívkám v zadní řadě. Vybírám. Rozhodnu, že jsou určeny prozatím pro Helenu, které je nasadím, a pouze pomocí očí se s ní dorozumím, že vše drží dobře, neboť nemůže ani pohnout hlavou. Jsem si jistá, že skutečně nic neslyší, klapky jsou velice kvalitní, a izolované, pokud by se jí do uší přeci jen něco dostalo, určitě by to bylo zkreslené a nerozpoznatelné ...

Jako poslední je na řadě Magda. Té napřed připnu kolem krku velký dětský bryndáček a zavážu jej kolem krku. Je sice trošku sepraný, ale alespoň to značí, že je mezi dívkami používaný a oblíbený. Vcelku jemný a velký. Oboje je výhoda. Poté ještě Magdě nasadím klapky na oči, jakousi škrabošku, používanou při spánku, aby do očí nesvítilo světlo. Možná ji nedokáže plně oslepit, ale určitě nedokáže vidět nic jiného, nežli pár světlých škvír u oboří a pod nosem ...

Usměji se. "Tak" Nastavím volnoběh všech řetězů, hřídelí a rozvodů. Odbrzdím, popojedu kočárkem pár sáhů vpřed, a pár sáhů vzad. Když všechno na volnoběhu ustálím. Zabrzdím, nastavím na všech hračkách rychlost *Jedna* A odbrzdím. Popostrčím kočárek, a sleduji, zda vše se pohybuje. *Ano!* Zdá se, že jde vše jak má. Rozhodnu se tedy pro jeden směr, a začnu kočárek tlačit vpřed ...

Matylda

Osud a životní příběh Sáry mě příliš nezajímá, ne snad proto, že by nebyl zajímavý, ale prostě je nepraktické si do mysli ukládat příběh někoho, kdo za měsíc, nejvýše dva, už bude zlikvidován. Nevěřím tomu, že by vydržela více zářezů nežli tři měsíce žijící Kasandra. I tak je zdejší průměr, po přivedení do podzemí, kratší týdnu ...

Když se zmíní o tom, že jí Anastazia a holky nikdy nepozvaly do chlapeckého křídla, tak se trošičku naštvu, ne ani tak, že by mi bylo Matyldy líto, může si užít chlapců určených k likvidaci, přeci jen se sem dříve či později všichni dostanou, ale i tak, z principu. A tak, se sklenkou dobrého vína, je začnu pomlouvat. "A to ani nevíš, že si všechno zajímavé syslí pro sebe! Minule mě měli pozvat na sběr panictví z nově dovezené várky, a nakonc všechno sklidili sami, a řekli, že na mě nezbylo, a teď z nich vylezlo, že byly tak roztoužené, že si daly dokonce dva panice, a nechtěly se děli" Pronesu, ale není to vlastně pomluva, ale pravda. "Ale já jim vypálila rybník, ve vlaku jsme čaply malého Tarzana, kterého jim ani neukážu. Napřed ho pěkně zajezdí Olga, které něco dlužím, a pak Ti ho sem pošlu jo, ať máš taky nějakou zábavu. Když ho pak zlikviduješ, tím lépe, aspoň nebude důkaz, že jsme ho těm zlodějkám zapřely, žejo?" Pronesu šibalsky ...

***

Přikládání nakonec ukázalo, že děvče napravo, jenž se nedokázalo dostat k uhlí, není už schopné přiložit ani uhlíček, zatlačila jsem na knoflík v opěradle tak, že řetěz zajel do býka až do posledního oka, a kovová skruž se přitiskla i s krkem dívky k boku býka, stejně jako rameno, tvář, prso a žebra dívky. Okamžitě vše začalo bělat, měnit se v mokvající puchýře, a posléze se odlupovat a trhat, jak sebou škubala. Její vřískot byl, líbezný. Dokonce jednou nohou musela stát na rozpálené desce na níž bylo uhlí, jinak by se na okruží kolem krku oběsila. Matylda vše musela dokonale vypočítat při stavbě býka! "Jak krásně vříská že! A jak líbezně to voní, jak se to její sádlo škvaří, vždy říkám, že když se škvaří déle a pomalu nad mírným ohněm, chutná pak lépe!" Pronesu, aby bylo jasné, a slyšitelné, že mám chuť pak dívenku, notně opečenou, zpucovat, třeba i možná ještě zaživa. "A co se týče tebe, ukážu na druhou dívku. Myslím, že Matylda má pravdu, za podvádění bys měla skončit stejně!" Pronesu a klikám prstem do ovladače, vždy abych dívku škubnutím o pár čísel přitáhla, ale ne nijak rychle, a dala ji možnost pěkně vřískat a škubat řetězem, než se začne péct, víc než pečení mě totiž láká její vřískot a děs z toho, co ji čeká, než z toho, že to přijde. užívám si to, občas jakoby omylem dokonce místo přitáhnutí povolím, ale pomalu ji blížím blíž a blíž ...

Pak se podívám na Sáru, její nápad. "Ano, dolej tam vodu, ještě stále slyším, jak tam sebou mele, a to hulákání je už moc monotoní, chce to nějaký nový podnět!" Počkám, až Sára donese vodu a nalije ji do trubice vedoucí do býka. "Ucpeme ty výfuky!" Pronesu, a přejdu k býku, aniž by mě pálilo "Dobrého nepálí, a neřád se nedá!" A otočím u podstavce jedním kolem, a tím zavřu nozdry býka, takže pára nemůže unikat ven. Zvuky zevnitř sice poněkud utichnou, ale stále slyším jekot, spíše už jen sténání, a házení tělem a bušení. Pak je však vše přeřváno hukotem par v trubicích, a jakýmsi bubláním. Bušení se stále ozývá i steny, ale pochvilce hlas utichne, i když bušení nikoliv. "Tak by mě zajímalo, zda jen omdlela, a stále tam sebou ještě mele, nebo už se to tělo jen stahuje díky horku na svalech a šlachách, jak se škvaří, nebo zda ta vřící voda tam s tělem mlátí tako se zeleninou v kotlíku" Pronesu a trochu lituji, že se nemohu do býka podívat, abych viděla, jaká je pravda ...

Pak se posadím zpátky a dál tukám do ovladače, jednak abych druhou dívku přitáhla, a naopak, druhou, popálenou, zda ještě stále žije, což asi ano, na chvilku uvolnila, což provedu tak, že uvolním řetězy na přetahování, aby se dívky tahaly, i když tuším, že ta popálená asi nemá už sílu vyhrát a tak ji ta druhá na býku dál držet, i když, možná nás překvapí ...

Matylda

Ohledně Matyldina argumentu jen pokrčím rameny, myslím si, že by nebylo špatné vyrobit i stroj, křeslo, kde bude dívka od začátku vědět co jí čeká, týrat ji psychicky stejně jako mučením, ale nechávám to přeci jen na své pomocnici, která je v tomto, expert na slovo, vlastně na nože vzatý ...

Takže jen kývnu na souhlas, že nechám tedy výrobu křesla v její režiji, a nebudu se tam angažovat, protože mix dvou nápadů by nedopadl dobře. Posadím se do křesla, a spokojeně se dívám na roztápění býka. Když mi dívka přinese víno, tedy další z dívek co zde slouží, podívám se na její zápěstí s jizvami a zasměji se. "Moc zajímavé značkování Matyldo, tak ti nevím, zda bude ráda, když přežije pár měsíců, nebo nebude. Co používáš po rukách, stehna, a pak, záda nebo břicho?" Otážu se na téma, kam řeže dívkám dny života, pokud ruka, či ruce dojdou. "Kolik tu je u tebe vlastně rekord?" zeptám se "Chtěla pak víc značku za další den, nebo raději konec?" Ptám se démonky, aniž bych řešila, že to všechno značkovaná dívka a ostatní slyší. Stejně to nikdy nevynesou z tohodle podzemí, tak ať to klidně slyší jak se bavíme ...

Jakmile mi Matylda posléze oznámí, že v opěradlech je ovládání řetězů, nadšeně zatleskám. "Ty jsi úžasná!" Pronesu a na zkoušku jednu z dívek přitáhnu o pár kroků k býku a poté hned pustím zpátky, a totéž, v rámci fér play, vyzkouším i u druhé (Počítám, že každou mohu přitahovat zvlášť)(Levá levím, pravá pravím opěrátkem)(I když tahat oboje naráz má taky něco do sebe) Zasměju se a kouknu na baculky. "Rukama! Žádné lopatky!" Zařvu na dívky, aby uhlí pod býka zázali pěkně v hrstech rukách nebo po jednom uhlíku. Což znamená, že oheň bude hořet velice mírným pomalým plamenem, ale hodně sálat, a dívky budou muset k tomu horku blíž, když budou přikládat rukama, nebo házet uhlí z dálky, ale to bude velice pomalé. "Zahrajeme si hru! Budete přikládat, a která tam nahážete za minutu méně uhlí, půjde o píď blíž, dokud mě to bude bavit, nebo nebude řetěz celýscovaný v býku a vy se k němu tulit a objímat ho!" Zařehtám se, a kouknu na Matyldu, zda souhlasí a bude soudcovat ...

Když se pak z vnitřku býka začne ozývat jekot, jsem potěšena. Chvilku ho naslouchám, jako rajskou hudbu. Pak však začne býkem znít i bouchání a řev, následovaný vřískáním. Je to tak slastné. "Jde nasucho nebo namokro?" Pronesu na Matyldu a myslím tím zda mezi pláty uvnitř a venku je prázdný prostor, který dovnitř pouští velice horký suchý vzduch a rožhavuje i vnitřek jako plotny, nebo je mezi nimi voda, a do vnitřka býka jde pouštět horká pára, vypouštět z nozder a uvnitř je jako v sauně a místo trouby se podobá vnitřek papiňáku ...

Načež se zeptám. "Tak ti nevím, proč tak vříská, můžeš se jí zeptat, asi se jí něco nelíbí a já nevím co?" Pronesu k Matyldě. Ale i když se snad zeptá, jinou odpověď nežli vřískání a bušení asi nedostaneme, protože dívka neslyší, že se jí láskyplně ptáme, co je špatně. "Je jí tam horko nebo zima? Asi zima, holky odložily lopaty a nestíhaj přikládat, tak to poněkud chladně že?" Pronesu na Matyldu pobaveně a šplíchnu na býka víno, jenž okamžitě na jeho boku bafne v ohromný plamen, jenž jen chvilku hoří a plameny jako láva stékají do uhlíků pod býkem místo aby stoupaly. "Hmmm, přístě ho můžeme zkusit polévat ještě třeba benzinem s vazelínou, bude to krásné, horké a s nadčasovým deingem. Nechápu, že to vymyslel nějaký Molotov a ne my!" ...

//Jdu chrnět, vše ostatní zítra - Ještě jdu sprchu, pak jen sem skočím se vypnout, dobrou noc! ...

Musel na ní vidět, jak ji to štve. A současně i mrzí. Věděla, že označila Shadowcat předčasně, ale nevěřila jí. Vždycky se jí chtěla Cat vyrovnat, ale na dráze jí to prostě nešlo. A snad ani u Danteho.
Po té, co jí cigaretu zapálil, mu poděkovala pohledem. Ztěžka si povzdechla. "Víš, jak nesnáším podrazáky!" oznámila jen. "Doufám, že ten, kdo to má na svědomí, se mi nedostane pod ruku'" zapřísáhla se a vztekle dupla. opírajíc se o stěnu kouřila cigaretu a koukala se nepřítomně před sebe. "Tohle měl být můj stý závod..." dodala po chvilce. "Měl pro mě být důležitý... A stejně tak i vyhraný, jako předchozích devadesát vedět, co jsem jela a vyhrála..."
Musel si i slepý tvor všimnout, jak ji to mrzí. "Proč mám pocit, že mi to někdo nechce dopřát?"

//těm co teď něco dlužím odepíšu v týdnu moc se omlouvám

//Úžasný, skvělí, dokonalý. Míň už skoro hodit nešlo :D

//Jo jinak, to co řekla Veronika na tu knížku, mi připomnělo jak mr.Burns kontroluje své akcie ...

Tak, tady jsem naposledy skončil s kontrolou svých akcií, září 1929, tak, jak si stojíme? ...