Barevná srdce (12 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Zatímco L´erak postupně hláskuje jednotlivé znaky, vytvarují modravé skvrnky další runu mezi V a A. Naprosto zřetelně tam vidíte ještě jednu runu A. Současně se proměnilo místo mezi S a V. Několik malých skvrnek náhle zbledlo, zmizelo a mezi těmito dvěma runami je bez jakékoliv pochyby mezera široká zhruba jako jeden běžný runový znak.

V mozaice tak prozatím dokážete přečíst
TR, o kousek dál S a za mezerou VAAL.

"Hrmmmgh," zavrčím rozmrzele po té, co mě probralo z spánku a letargie několikeré cinknutí a chvilkový vzruch ostatních.
Protřu si oči, abych se přesvědčil, že ta runová písmena nejsou jen snem a opravdu se postupně a pomalu vykreslují. Stále s nevěřícným pohledem se zmůžu jen na přehláskování jednotlivých znaků: "T, R, S, V, A, L ??!?"
A dál civím do zdi, zda se nevyloupne ještě třeba nějaký obrázek. Po chvíli mne čekání omrzí a začnu se zajímat, jak je možné, že se ta písmena tam tak vykreslují z toho vlnění.... Začíná mě to fascinovat. Fascinovat natolik, že vstanu, protáhnu se a pohledem pozorně sleduji zvláštnosti onoho místa, kde se runy vykreslují.

"Tak se nám tu objevuje nějaké počteníčko," prohodím a dál upřeně pozoruji to podivné místo vedle dveřního rámu.

"Zatím to vypadá, že všechny runy, které se objevily, jsou v jedné řadě. Na konci je L, to už je jisté, a před ním to vypadá jako A. Co vy na to?"

Jak se postupně prokresluje mozaika skvrnek, získala runa napravo od S zřejmě konečnou podobu. Není to U, jak se zdálo ze začátku. Teď už je tam vidět dobře čitelná runa V.

Jak přibývají další a další modré skvrnky, vznikají nové čárové tvary podobné runovým znakům.
Uprostřed plochy se objevil zprvu jenom náznak, avšak po chvíli už zcela nepochybně runa S.
Také u pravého kraje lze rozpoznat zatím jen část další runy.

Vpravo vedle T se už zcela nepochybně objevila runa R. O něco větší kousek ještě dál doprava se začíná objevovat tvar trochu podobný runě U.
Také na zbytku plochy se mihotají nové, stejně tak modré, drobné skvrnky.

Hledíte na ten jev a čekáte, jestli rozpoznáte ještě něco dalšího.

tech
Přeji všem klidné a pohodové prožití dnů v závěru tohoto roku a těším se s vámí na ten příští.

Zlatka zmizela ve škvíře a hned nato se ozvalo jasné a docela hlasité cinknutí. Vaše oči se stočily k zámku a naplněni očekáváním sledujete, jak klíček, stále bez pohybu, trčí v klíčové dírce.

S větším či menším zklamáním pohlédnete na sebe, někteří pokrčí rameny. Pak náhle Almi pozvedne lucernu do výšky a druhou rukou ukáže ke škvíře. Okolí škvíry se tam znovu začalo lehce vlnit a žlutá barva přešla zpět do bílé. Tentokrát ale čistě bílé bez našedlého odstínu.

Maně vás napadlo, jestli chce škvíra další stříbrňák, avšak v příštím okamžiku se v bílé ploše začaly porůznu objevovat malé modré skvrnky. Jak jich přibývá, začínají se spojovat do větších plošek. Přesto některá místa zůstávají čistě bílá a jak vlnění pomalu ustává, před vašima očima se postupně zjevují runové znaky. Po krátké chvíli už rozeznáte v levé části starodávný runový znak T.
I dále doprava začínají bílá místa připomínat části runového písma, jen nejste ještě schopni je rozeznat.

Překvapeně trhnu rukou o kousek zpět.
"Měl jsem pocit, že ten zlaťák leze do té škvíry sám od sebe," otočím se k ostatním.
"Jakoby ho tam nějaká síla vtahovala. I když ... Kdo by nechtěl zlatku, když ji někdo jen tak dává?" dodám s úsměvem.

Potom znovu zvednu ruku s mincí ke škvíře.
"Tak tady ji máte," řeknu směrem ke zdi, zasunu zlaťák do škvíry a pustím ho. Že snadno a lehce zapadl dovnitř už mě nepřekvapí.
Ustoupím o dva kroky a začnu střídavě pohlížet na klíček v zámku a na škvíru té záhadné "pokladničky".

"Tak mám takový pocit, Gundriku, že s tím měďákem jsi začal dobře, velice dobře. Napřed měďák, potom stříbrňák. Řekl bych, že té škvíře roste chuť a podle barvy jsem si skoro jistý, že nyní je na řadě zlatka."
S těmi slovy sáhnu znovu do opasku do druhé kapsičky a zkusím vylovit další minci. Pak pozvednu zlaťák mezi prsty a chvilku koukám, jak se leskne ve světle pochodní a Almiho lucerny.

"Nu což, nechat si zlatku a zůstat s ní tady možná až do smrti nebo si koupit šanci na další cestu?" S těmi slovy pokročím znovu ke zdi.
"Tak dávejte dobrý pozor, co se odehraje tentokrát," a připravím minci na okraj škvíry.

tech
Odjíždím na zbytek týdne mimo dosah i-netu.

Přeji vám hezké dny.

Almi trochu pozvedl lucernu a vy sledujete, jak HeruGil vkládá stříbrňák do škvíry. Pak ho lehce postrčil prstem a mince zapadla dovnitř.
Cinknutí, které nikdo z vás nepřeslechl, bylo tentokrát možná trochu jasnější. HeruGil rychle pohlédl na zámek a ti z vás, kteří se také podívali, spatřili klíček, jak si pohodlně a bez pohybu i nadále trčí v klíčové dírce.

HeruGil cosi tiše zabručel, ale duté klapnutí podobné předchozímu, přitáhlo vaši pozornost zpět ke škvíře. Povrch zdi se nepatrně zavlnil jako vodní hladina, na kterou dopadl suchý list. V příštím okamžiku už zase celá stěna byla rovná a klidná. Jediné, co se přitom změnilo, je barva okolí škvíry. Bílošedý odstín přešel do světlě žluté.

"Říkáš, že to byl měďák, hm. No tak trochu jsem čekal, že to řekneš. Postřehl jsi také, jak se změnilo to místo kolem té škvíry?" odpovím a kouknu po ostatních.
"Přece jste to museli zahlédnout. Určitě to na chvilku bylo do červena. A nová čistá měď je přece červená."
Potom ukážu rukou vedle rohu dveří:
"Myslím si, Gundriku, že máš pravdu s tou větší mincí. Podle mě ta škvíra teď chce stříbro." S těmi slovy vytáhnu z kapsičky v opasku jeden stříbrný a vložím okraj mince do škvíry.
"Dávejte pozor, co se bude dít, až tam ten stříbrňák hodím. A někdo koukejte i na ten klíček v zámku."

Podvědomě zatajím dech a zasunu celou minci do škvíry.

"Tak to si pamatuji moc dobře... byl to jeden měďák.Přecejen jsem nevěděl, zdali ten pokus vyjde.A větší mince by mi přišla škoda..." Na chvilku se zamyslím, a pak pravím: Napadá mě, že buď tam musíme dát minci každý, nebo to chce větší minci, protože jinak už by se dveře otevřely.

"Ej, konečně se zase něco děje." prohodím a obrátím se k ostatním.

"To cinknutí, to byla, Gundriku, možná ta tvoje mince, kterou jsi tam předtím strčil. A cože jsi tam vlastně vhodil? Zkus si vzpomenout, možná na tom závisí naše další cesta."

HeruGil chytil šedý klíček, opatrně ho zasunul do klíčové dírky a pustil ho. Klíček zůstal nehybně trčet v zámku a v tu chvíli druhý klíček vznášející se mezi vámi a dveřmi zmizel.

Pohlížíte na sebe a na šedý klíček v zámku, když vaši pozornost upoutalo klapnutí někde od horního okraje dveří a podvědomě zvednete hlavy. Vedle levého horního rohu dveřního rámu je malá škvírka, o které už víte a nyní sledujete, jak její okolí nabralo načervenalý nádech. Hned nato se ozval další zvuk, cinknutí, jako když hozená mince narazí na kámen.

Upřeně hledíte na ten kousek stěny, který dále zesvětlal a změnil barvu na bílošedou.
Někteří z vás se rychle podívali na zámek. Klíček, který z něho trčí, zatím zůstává tak, jak ho tam HeruGil vložil.

Udělám ještě jeden malý krůček, abych mohl uchopit ten klíček, který našel Gundrik v této místnosti.
Pokud se mi to povede, zkusím ho strčit do zámku dveří. Zatím jen vložit, bez otáčení, a počkám jestli se něco stane.

Když Gundrik svěsil ruku volně podél těla, klíčky podle očekávání znovu zmizely. HeruGil nakročil trochu vpřed a jakmile napřáhl ruku před sebe, oba klíčky se objevily.

tech
Odjíždím na příští týden mimo dosah i-netu.

Přeji vám hezké dny.

"To je zajímavé," řeknu, když spatřím zmizení a a objevení se klíčků.
"Ale už trochu známé. Takle to přece dělaly všechny ty klíčky už předtím. Pokud si dobře pamatuji, tak s klíčkem vždycky manipuloval ten, kdo ho našel. Asi je chvíle na pokračování v pokusu. Grundriku, pomalu dej ruku dolů, jestli klíčky zase zmizí. Když ano, tak potom zkusím zvednout ruku ke dveřím já."
S posledními slovy pohlédnu na stěnu u levého horního rohu dveří. Když stojíme takhle blízko, je škvíra vidět docela dobře, ale nic jiného zvláštního na tom místě nevidím.

Pak mě něco napadne a otočím se zpět. Koukám na ostatní, že nechali kazetu být a sledují co se děje u dveří. Přejdu tedy několik kroků a sesbírám rozhozené listiny. Potom zvednu z podlahy i plod harku, který byl v kazetě, a všechno to vrátím zpět do kazety.
"Nic z toho tu určitě nenecháme," prohodím a uložím kazetu do svého vaku.
Nakonec se vrátím ke dveřím a postavím se znovu vedle Gundrika.