Barevná srdce (146 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Simon přejede celou skupinku zkoumavě pohledem a když uvidí hobita jak jej vítá usměje se. "Omlouvám ,se za nevychovanost ,že jsem se nepředstavil. To víte opatrnosti není nikdy dost občas takovéhle skupinky najímají lidé na vraždy a krádeže ,to ale váš případ nebude jak vidím. Já se menuji Simon a rád vás poznávám." řekne a obdaří vás zářivým úsměvem.

U hostinského jsem si objednal pořádný kus vepřového, k tomu nějakou tu klobásku a několik calt na zakousnutí. Když přinesli jídlo, s chutí jsem se do něho pustil, zapíjeje pravidelně vše pivem.

Když si k nám přisedli nově příchozí, hned se vítám se Simonem. "Rád vidím někoho od 'nás'. Jsem Farin a říkají mi Velký Farin." Při tom si významně pohladím svoje kulaťoučké bříško.

Pozriem na Ramusa a prenesiem...Ja som Elemar. Pochádzam z hôr severu a spolu so svojim psom cestujeme po svete...

Hlavou sa mierne uklonim smerom na Ramusa a pohladim Darka ktory na Ramusa taktieš uprel svoj zrak
Pozriem na radného, zamyslím sa ale nič nevravím, iba pozorujem okolie...

Když hostinský vidí, že radní jsou zabráni do hovoru, přejde k vám a vezme se stolu prázdný chlebový tác, aby vám mohl přinést další krajíce.
Zaslechl jsem, že se bavíte o nějaké práci. Možná byste to nejdříve měli oznámit radním. U nás máme rádi přehled o těch, kdo tu chtějí pobýt, třeba kvůli práci.
Hostinský donesl další nakrájený chléb.
A ještě něco. Je to už přes týden, přišel sem nějaký elf a hledal nějakého Ešira nebo tak nějak, no jak jste to říkali.
Ale já nikoho takového neznám. Aspoň tady na náměstí a poblíž nikdo takový nežije. Poslal jsem ho, aby se zeptal na radnici. Jestli tam šel, to nevím, ale už jsem ho pak neviděl.

Sedím opřen o stěnu a přivřenýma očima pozoruji hostinského kmitání po místnosti. Ale ani rozhovor druhů mi neunikne. Po chvíli k nám přisednou noví příchozí a představí se."Jsem Edmonits..." pronesu polootevřenými ústy. Poté si vezmu kus masa, které před nás hostinský položil, zakousnu se do něj a sousto zapiju pěnivým mokem.
A opět se otvírají vrzajíci dveře... Měli by je pořádně promazat, člověk tu nemá trochu klidu.. Vzhlédnu od svého jídla a prohlížím si nového příchozího."Tady je dnes živo co?" Pronesu k druhům.

To je v pořádku. Jídla a pití tu máme dost, tak vás snad chvíli nebudeme potřebovat. prohodím s úsměvem k hostinskému když běží obsluhovat radního.

Těší mě Ramusi, já se jmenuju Leaf a přicházím z lesa. odpovím nově příchoyímu a ynovu se pustím do jídla.

Trpaslík pokyne hlavou k nově přisednuvším.
"Jmenuji se Gwarg, pocházím ze Severních hor z klanu Bouřného kladiva. Tady můj společník.." a poklepu na své masivní válečné kladivo, které je opřené o židli, na dosah mé krátké svalnaté ruky, "...se jmenuje pan kladivo." usměji se, pokud se tak dá říci tomu šklebu, odfrknu a dopřeji si dalšího sousta vepřového masa.

"Hledáme tady nějakýho chlapíka. Ashira. Má pro nás prácičku." vysvětluji důvod naší cesty do Nalíkova. "Víte, kde ho tu najdem?"

Přitáhnu si židli ke stolu družiny a usadím se vedle Kroll. Obr mě převyšuje svou výškou odhadem o dvě hlavy.Lehce upiju z poharu s vou.

"Mé jméno je Ramus"Shodím z hlavy kápy a pod krátkými vlasy jsou jasně vidět lehce zašpičatělé ušní lalůčky. "Jsem...lučištník."Poklepám rukou na svůj dlouhý luk, opřený mezi mnou a krollem o stůl.
Při představení lehce pokynu každému s přísedících džbánkem.
"Tímhle městečkem vlastně jenom projíždím. Není tu nic moc na práci.Kam máte namířeno vy?"

Když se dveře otevřou sleduji jen tak po očku divadlo kolem vstupu toho načinčaného panáka. Snažím se ovšem, aby mi neunikl byt jediný detail. Hlavně jeho opasek...

Po zběžném rozhovoru se skupinkou si Simon objednal další pivo a tiše dodám ať ho načepuje do korbele ,pak se otočí na nově příchozího. {b}"No jo ,naštěstí většinou moc nezdržuje ,akorát večer když zrovna jde na večeři sem tak to občas bývá na dýl... A kam vy vlastně máte namířeno což?"{/}Zeptám se nakonec zvědavě a řádně upiju z piva ,které mi hostinský přinesl.

Trpaslík je zcela zabrán do svého jídla a korbelů s pivem. S chutí pořádá svůj příděl a nově příchozím nevěnuje žádnou pozornost. Dopřává si pořádná sousta a občas vše spláchne dlouhým douškem piva.

Zdá se, že vše ostatní pro něj přestalo existovat...

Hostinský odejde do kuchyně a hned se vrací. Na malém dřevěném talířku nese caltu. Vtom klapnou dveře a do hostince vstoupí strážný s halapartnou. Pozorně se rozhlédne po sálu, pak něco řekne ven a otevře dveře doširoka.
Dovnitř vstoupí vysoký muž. Druhý strážný za ním jen nahlédne, postaví se ke dveřím zvenku a zavře je. Strážný ukáže k vašemu stolu a něco muži říká. Muž chvíli postojí u dveří. Nohavice kalhot z dobrého sukna má zastrčené ve vysokých kožených botách. Ze stejné tmavé kůže je i jeho pás zapnutý velkou stříbrnou sponou. Přes levé rameno má na zdobeném kabátci připnutý asi na dlaň široký pruh bílé kožešiny. Muž zvolna zamíří ke stolu, kde tři muži okamžitě povstanou. Hostinský tiše prohodí k Leafovi nějakou omluvu a položí talířek s caltou na pult. Potom rychle přejde ke stolu a nově příchozímu se ukloní. Muž usedne na lavici a po něm usednou zpět i tři ostatní. Muž polohlasem něco pronesl. Asi objednávku, neboť hostinský se znovu uklonil a odběhl za pult. Otevřel vykládanou skříňku a postavil na pult velkou sklenici s barevnými spirálkami. Jak do ní naléval pivo, spirálky zahrály duhovými barvami.
Naplněnou sklenici donesl novému hostu a když ten jenom poděkoval, hostinský odešel. Vzal z pultu talířek s caltou, přešel k vám a položil talířek před Leafa.
Nezlobte se, ale to je bílý radní. Když vidí nechápavé obličeje většiny z vás, dojde mu, že jste kromě Simona cizí.
Je to první muž Nalíkova, nesmím ho nechat čekat.
Potom odejde za pult a sleduje radní, jestli mu nepokynou, aby je obsloužil.

No, tak to si dám asi jeden bochník a jeden calt! Nikdy jsem ho sice nejdel, ale jak to vykládáte tak v něm není nic špatného. Díky za vysvětlení. odpoví Leaf hostinskému a lačně sleduje jak se nosí jídlo na stůl.

Kuchař obratem donese dřevěný tác. Čistým plátěným ubrouskem jsou na tácu přikryté krajíce voňavého chleba.
Hostinský se zatím postaví vedle Leafa.
Calt nebo calta, je placka z chlebového těsta. U nás je dělá pekař podlouhlé a dává trochu více kmínu a soli než do chleba.
Po vysvětlení odnese k pultu Gwargův prázdný pohár a naplní ho pivem. Ze skříňky vytáhne dva korbele a do jednoho opatrně přeleje pivo z poháru. Do druhého naleje pivo přímo.
Gwarg trochu udiveně kouká na ty pivní kejkle, ale když hostinský před něho postaví oba korbele, musí uznat, že piva je v obou stejně. Dlouho však nepřemýšlí a hned z jednoho pořádně upije.

Po chvíli vyšel hostinský s několika miskami a za ním muž s bíložlutým baretem a zástěrou přes oblečení.
...asi kuchař... hned vás napadne.
Nese další misky.
Zatímco oba staví misky s jídlem na váš stůl, jeden podomek odnese zpod pultu další kameninovou misku do kuchyně a když ji donese a položí před Darka, vidíte že je plná odřezků masa a kousků chleba politých nějakou omáčkou.
Dark se olízne, štekne a tázavě koukne na svého pána.

Hostinský přešel za pult a naplnil pohár pivem. Když ho stavěl před Simona, kývnul hlavou směrem do rohu.
Tam u velkého stolu, možná se domluvíte. Sedněte si k nim, tam ten host u dveří k nim může také. Určitě si pospolu dobře povykládáte.
Potom zašel k Ramusovi vyřídit, že si může přesednout k vám k velkému stolu, a odešel dveřmi do kuchyně zadat vaše objednávky.
Ramus i Simon si s pozdravem přisedli k vám všichni jste se navzájem představili. Čekání na jídlo už si krátíte společným hovorem.

Ja by som si dal kus toho jeleňa ak by sa dalo. už som hladný a s Darokm obaja čakáme na niečo teplé...

Pozriem na darka a usmejem sa...Slova o dakj osobe sa mi v hlave nezachytili, asi som uz naozaj hladny

Pak ještě dodám směrem k hostinskýmu: "Jestli se sem vejde, tak ho sem usaďte. Hlavně mi doneste už to pivo!"

Trpaslík do sebe vyprázdnil zbytek piva a už se lačně ohlíží po hostinským. "Pane, přineste mi rovnou dva korbele, ať můžu otevřít stavidla! A taky pořádný kus toho vepřovýho a k tomu si dám k zakousnutí tu klobásu!" trpaslík se přitom pomyšlení oblizuje až za ušima.

"Po jídle se zeptáme na toho Ashira, či jak se jmenuje ten chlapík, kterýho hledáme."

Děkuji. vypraví ze sebe kroll, když před nej hostinský postaví opletený džbán. Já už se dál obsloužím sám.

Jinak bych si k jídlu dal pořádný kus vepřového a bochník ranního chleba. ...A co je to ten calt? vypraví ze sebe Leaf když dopije první pohár s vodou.

Dveře hostince se s vrznutím otevřou a nejdřív se vám zdá ,že to byl jen vítr ,který dveře otevřel ,když však sklopíte zrak o něco níže uvidíte ve dveřích malé dosti obtloustlého hobita v krátké róbě ,která tloušťku ještě zvýrazňuje.

Hobit vejde dveřmi dovnitř a zavře je za sebou. Přejde přez hospodu až k výčepu. "Ahoj." vesele křikne na hostinského "Dneska to bude pivo." pokračuje stejně vesele a jen zběžně se otočí po lokále. "Tak co ukázal se tady už ten poutník ,nebo někdo jiný takového rázu?" zeptá se zvědavě a s velkou dávkou soustředění se vyškrábe na vysokou židli u výčepu čekajíc na svůj nápoj.