Barevná srdce (144 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Když se bílý radní odmlčí, ten který promluvil první se ještě ptá:Nemluvili jste o vlku ale o vlcích. Bylo jich snad víc?

Asi jste měli jít zkusit štěstí do města, do Haraqy nebo do Tarambe. Když jste šli přes les po cestě, tak jste museli jít od rozcestí. Nebo vám někdo řekl, že ten Ashir žije tady v Nalíkově?
Zavrtí hlavou a opře se zpět o stěnu.
Radní, sedící u zdi vedle něho, si zamne v zamyšlení bradu.
Možná modrý radní. Jeho žena si přece potrpí na šperky.(Ostatní se tiše zasmějí.)Ten by o tom vašem Ashirovi mohl vědět. Jenže jel s honáky s ročním stádem ovcí. I když by vlastně už měl být právě dnes zpět.
Bílý radní se opět opřel o stůl.
Jeho podomek byl dopoledne na radnici. Kus od města, asi dvě hodiny cesty, zlomilo se jim kolo u vozu. Vezli tam jiné, tak abychom věděli, že se zdrží a dojede až odpoledne. Teď už je možná doma, ale vzkázal jsem mu, ať se hned ohlásí.

Radní nejblíže k vám pohlédne Elemarovi do očí.
Vlci občas zkouší proniknout do ohrad na naše ovce. Hlavně v zimě, když mají hlad, ale i během roku. Proto pastýři vyplétají ohrady trním. Za zabití vlka se vyplácí odměna - tomu, kdo přinese hlavu. A jestli není kůže moc poničená, tak ji kupuje kožešník.
Jeho soused mu téměř skočí do řeči.
Vy ale žádné kůže nemáte, pokud jsem si všimnul. Ani hlavy, takže pokud je pravda, co říkáte, tak vám za radu města jen děkujeme.
Bílý radní se nakloní vpřed a oba hned zmlknou, když promluví:
Myslím, že tady v Nalíkově žádný Ashir nežije, a když říkáte, že je to klenotník, tak je to jisté. Klenotníka tu nemáme, a s lehkým úsměvem dodává, asi by se tu neuživil.

Také zustávám na svém místě, jako Gwarg. Pozoruji Velkého Farina a Elemara kráčejícího pomalým krokem k radním. Bílý radní se otočil a o něčem se s druhy baví.To jsem zvědavý, co se Elemar dozví..
Pohrávám si s prázdným pohárem a vyčkávám návratu svých druhů. Chvílema pohládnu na Gwarga, který vypráví o našem nočním dobrodružství.

Také se lehce uctivě pokloním a nechávám Elemara mluvit. Když se zarazí u jména, tak spolu s Leafovým výkřikem řeknu:"Klenotníka Ashira. Viděli jsme nějakou nabídku k práci s jeho jménem." Dokončím za něj a pak čekám na reakci radních.

Ashira, Elemare! vykřiknu trochu víc nahlas než by se na danou situaci slušelo přes celou hospodu na Elemara.

s úctov sa mierne pokloním a prehovorím pokojným hlasom

Dobrý den prajem...Chceli sme sa pozhovárať o dákej práci ktorá by sa našla pre menšiu družinu zatúlaných dobrodruhou...

Rukou ukážem na ostatných ktorý sedia pri stole a sledujú nás ako sa nám darí. Následne pokračujem

Ja som Elemar, syn svojho otca ktorého nohy nosili po severných pláňach sveta, Cestujem so svojimi priatelmi. Prišli sme lesom ktorý sa rozprestiera dolu pod vaším mestom. V lese nás stretla smečka vlkov, vraj ste s nimi mali dáke problémi

Opatrne nahodím tému a znovu po krátkej odmlke pokračujem

Mi tu hľadáme istého...hmmm

Otočím pohlad na ostatných ktorí nás sledujú, očividne som zabudol koho tu vlastne hľadáme...Snažím sa im výrazom tváre naznačiť aby mi povedali koho tu vlastne hladáme...

Když se Elemar a Velký Farin zastavili, strážný se lehce pohnul. Ale spíše jen aby upozornil radní, kteří se přestali bavit. Dva, sedící zády do místnosti se pootočili k vám, a všichni čtyři si oba dobrodruhy prohlížejí. Bílý radní zřejmě ocenil, že jste ponechali zbraně u stolu, protože pokynem ruky naznačil strážnému aby poodstoupil. Pak pozvednutím hlavy naznačil, že vám věnuje pozornost. Všichni mlčky čekají až promluvíte.

Ač byl trpaslík před chvílí plný kuráže, náhle zvážněl a upřeně se zadíval na svůj korbel s pivem.

"Tohle bylo něco jiného. Zvláštního. Nadpřirozeného..." vyprávím tichým hlasem. "Vlk dostane jednu po palici a s kňučením utíká pryč. Ale tohle byla nějaká přízračná bestie..." odmlčím se a napiji se piva. Pak se podívám na Ramuse: "Ten les je zlý a až se tam zase vrátíme, mějte se stále na pozoru! To vám radím, příteli."

Prace se vždycky hodí.Zůstávám sedět s Gwargem u stolu.
A co to bylo za vlky, se kterými jste se potkali?Jen rozptyleni pro tve kladivo, nebo neco zajimavejsiho?
Zavrtenim hlay odmitnu hostinskeho, ktery se mi snazi vnutit korbel piva a sleduju, jak si ostatni vedou pri jednání s radními

Zvedám se a spolu s Elemarem mířím ke stolu radních. Kousek od stolu se zastavím a počkám, jestli nás strážný nebo radní přizvou blíže.

"Eh... Myslím ,že až po tobě kamaráde."
Vyloudí ze sebe zaskočený Simon ironicky.

"Jak chceš hobitisko. S tvým hrobem bude málo práce..." dodám směrem k Simonovi, který je celý dychtivý po nebezpečném dobrodružství.

"Jistě, kdyby něco, stačí křiknout!" zabručím k Elemarovi a mávnu na hostinského, aby mi přinesl další korbel piva.

Pak se otočím na nově příchozího Ramuse:
"Ale, ten chlapík Ashir nabízí jakousi práci pro schopnou družinu dobrodruhů. Tak ho hledáme."

Položím svoj meč na stôl pred trpaslíka...

"Tak mi tui postráž meč, ked nejdeš s nami..."

Usmejem sa na neho, poyriem na Farina a poviem tichým sotva šepotavým hlasom

"podme teda"

postavím sa, poyriem na Darka ktorý hned vzskočil pri mojej nohe, niečo mu zašepkám, skorej iba pohnem perami, nie je to počuť, Dark si sadne a znovu sleduje hospodu...

Ještě rychle dojídám a zapíjím jídlo. Pak si od boku odepnu svůj mečík a pokládám ho ke své kuši. Kouknu na Edmontise a Elemara. "Půjdeme?"

Elf pooruje okoli a upiji sklenku vody
Děkuji za přijetípronese polohlasně. Cokoliv zatím řekl, neřekl hlasitěji, než napůl šeptem, vypádá to skoro, že nemá ve zvyku upozonovat na sebe hlasitým projevem.

Povídání o vlcích si rád poslechnu, ale proč vlastně hledát...nebo spíš hledáme toho Ašira?

Při řeči mu těká pohled po hostinci. Nikdy se nedívá nikomu do oči.

//omlouvám svůj krátký výpadek, už by se to nemělo opakovat

No jo a s vlkem na obrázku těžko zajišeš nějaké dobrodružství... myslím... možná bych riskl i tu možnost prokousnutí hrdla za to potkat se s nebezpečným vlkem a zbavit se ho.
Řekne Simon docela běžně ,ale ke konci projevu už je v jeho hlase slyšet nejistota z představy ,že je necelý metr od něho vrčící bestie s obnaženými tesáky a už už se na něj chce vrhnout a rozsápat jej.

Myslím, že bych taky měl zůstat radši tady. Přeci jenom nemám moc schopností udělat dobrý první dojem. prohodím s ušklíbnutím k druhům a sleduji kdo se odváží vstoupit do jámy lvové :))...

Pak se podívám na hobita Simona:
"Na druhou stranu vám vlk z obrázku těžko prokousne hrdlo: křup..." ušklíbnu se a při napodobení skousnutí vlčí tlamy si dám obzvlášť záležet.