Barevná srdce (98 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Sledujete Leafa, jak stiskl kliku. Zkusil otevřít, ale ruka mu sklouzla. Zatřepal hlavou.
Znovu uchopil kliku, stiskl a zatáhl za dveře. Potom znovu a znovu. Přestože evidentně tahá vší silou, dveře zůstávají zavřené.

Vašimi hlavami se znovu rozletí proud myšlenek
... u normálních dveří by si jeden myslel, že je zamknuto ... jsou vlastně tohle normální dveře ? ... když jsme vcházeli, byly dveře sem odemknuté ... jsou tyto dveře sem nebo tam ?... je to kouzlo nebo stačí najít klíč ? ...

Hmm...o tvrdohlavosti trpasliků jsem už trochu slyšel a jsem rád, že se nyní dostalo i praktické ukázky. řeknu žertem a sám se otočím ke dveřím a opatrně je otevřu...

"Hmrr...nic to není, jen škrábanec!" zabručím nerudně a očividně se nechci nechat ošetřovat.
"Měli bychom pokračovat, tady asi už nic nenajdem." rozhodně pobídnu ostatní k chůzi a čekám na krolla, jestli se uhne nebo sám vyrazí jako první.

S očividným zklamáním, že v mísnosti kromě krys nic nebylo, se přiloudám ke skupince čekající u dveří. Když vidím krolla, jak se snaží ošetřit trpaslíkovi rány, přikočím k nim: "Jak vás kously? Jestli to vypadá ošklivě, můžeme zkusit mast co jsem dostal od Brahy."

Počkej Gwargu! řeknu a postavím se před trpaslíka. Ty obvazy nejsou moc dobře uvázané a prosakují ti. A pokud jsem si dobře všiml, tak si jsi ani rány pořádně nevymil vodou. Sundej ty obvazy a nech mě, ti ty rány vyčisit.....Nezbyly ti ještě nějáký ty čistý hadříky? dodám nakonec a čekám až trpaslík odpoví. Mezitím si připravím svoji lahvici s vodou, abych mu rány vyčistil.

"Jenom škrábnutí.." zabručím a přejdu ke dveřím, kde počkám na ostatní.

Pokud nemáte nikdo lepší plán, tak já bych navrhoval jít do "další" místnosti. Tady už toho asi moc nezmůžeme. prohodím k ostatním. A pak se ještě dodám: A co vy pane trpaslíku, je ta ruka v pořádku? zeptám se trpaslíka a přitom sjedu pohledem omotanou ránu na jeho ruce.

Bez většího zájmu stojím uprostřed místnosti, kladivo položené přes rameno, štít na zemi opřený o nohu. Zamračený pozoruji ostatní, jak prozkoumávají okolní prostory.

Chvíli sedím skrčený nad jednou ze svých šipek, která souboj "nepřežila". Nakonec sundám hrot a dám si ho do brašny. Pak se ještě jednou rozhlédnu po místnosti, jestli nespatřím nějakou runu na zdi, podlaze nebo stropu nebo něco, co by mohlo být úkrytem nějaké cennosti.

"Iste, ale zaujímalo by ma ako to funguje.." ..prehodím zamyslene, následne podídem k dverám a "preskúmam" ich rukou. Zaujíma ma z akého materiálu sú tentokrát a tiež aká veľká bude kluka, či zámok.. Nakoniec po nich zabúcham palicou a jednu chvílu to dokonca vyzerá tak, akoby som očakávala, že mi niekto otvorí..

Poté, co se ukáže nedostatečnost "tunelu", tak jej bez dalších známek zájmu opustím a přejdu po místnosti směrem ke dveřím. Po cestě se dívám, zda můj zrak neupoutá nějáký nápadný předmět....

"Ani cesta, ani to, co hledáme." Otočím se od díry a vyrazím skontrolovat druhou šipku, jestli ještě půjde použít. Pak s Lucernou prodju celou místnost, jestli se zde ještě něco neskrývá.

Lucerna v hobitově ruce ozářila vnitřek otvoru. Pak už stačil jen letmý pohled, aby naděje na jinou cestu pohasla.
Díra se ve směru do zdi zvolna zužuje a přibližně jeden a půl sáhu od ústí končí. Dál do hloubky pokračuje jenom malou okrouhlou škvírou tak na dvě dlaně v průměru.
Farin několikrát obkroužil světlem dno, stěny i strop díry, ale vidíte jen jak kameny zdi přecházejí plynule v něco podobného plné skále.
V zadní části díry leží po dně několik různě velkých kusů kůže.
Dark přistrčil k otvoru čumák, začichal a potom se lhostejně vrátil k Elemarovi.

Posvítím pořádně do díry, jestli tam něco nezahlídnu a taky se snažím porovnat, jestli se do ní vejdu ä případně dokážu i vystřelit z kuše.

"U všech Stínů!! Zatracený krysy! Havěť jedna zpropadená..." bručím a zamračený si prohlížím kousance na ruce i na noze. Rány trochu krvácejí.
Z vaku vytahuji plátěný pytlík a z něj zase kousek hadříku. S tím si otírám šrámy od krve a odtrženým kouskem si obvazuji kousanec na ruce.

"Pche...a co s otevřenýma dveřma? Beztak bychom mohli chodit pouze z jedný místnosti do druhý. Sem a tam, nikam dál. Zpět se očividně nedostanem. Takže nám zbývá jen zkoušet jít dál a čekat, co se za dveřmi zas objeví." odvětím na lítostivá slova elfky Loren, která dumá nad svým pokusem se dveřmi.

Po očku zatím sleduji, jak ostatní prohlíží otvor, ze kterého vyběhly krysy. Když se obří kroll zmíní o cestě do tunelu, zazubím se:"Do tunelu? Do tý díry? Vždyť se tam snad nevejdu ani já. Jak je to velký?"

Mozme sa rozhodnut ci ist do tunelu a hladat dalsie krisy alebo ist do dveri odkial moze vybehnut nieco ine usmejem a a potom pokracujem no vela moznosti nemame potom pohladim Darka a posepnem mu do ucha ze som nan hrdy...

No, tak to vypadá, že máme po delší době dvě možné cesty, po kterých se můžeme vydat? Komu se chce do tunelu? zeptám se všech a sám si pozorně změřím výšku tunelu, který se zařezává do zdi místnosti.

Farin míří světlem na otvor ve stěně a opatrně pomalými kroky se blíží k místu, odkud vybíhaly útočící krysy. Jdete s ním a pozorně sledujete celý zbytek místnosti před vámi.
Otvor ve zdi vypadá jako díra po velkém chybějícím kamenu nebo více menších. Napříč má asi půl sáhu, ale jak se přibližujete a Farin směřuje světelný kužel do otvoru, začíná být jasné, že do hloubky stěny je otvor mnohem větší.
Přešli jste místnost, aniž by na vás něco dalšího zaútočilo.
Nyní stojíte v hloučku, kus před otvorem. Osvětlené ústí otvoru je prázdné, ale pokračování do hloubky se ztrácí ve tmě.

"Ste všetci v poriadku?".. spýtam sa so záujmom a počkám, kým sa všetci vydýchajú a spamätajú z krysieho útoku..
Keď si uvedomím, že dvere som v zápale boja musela pustiť a tie sa znovu zatvorili, s ľútosťou v hlase sa ospravedlním..
"Mrzí ma to.." ..na chvíľu sa odmlčím, no už onedlho dodávam.. "Ak sa však ani v tejto miestnosti nič nebude nachádzať, budeme mať ďalšiu možnosť nechať dvere otvorené.."
Následne už iba čakám, čo odhalia moji vidiaci spoločníci..

Ještě chvíli stojím, připraven znovu vystřelit, a čekám, jestli na nás vyběhne ještě něco. Pak zvednu lucernu a udělám pár kroků k díře, abych si ji prohlédl.