Barevná srdce (98 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

"Jenom škrábnutí.." zabručím a přejdu ke dveřím, kde počkám na ostatní.

Pokud nemáte nikdo lepší plán, tak já bych navrhoval jít do "další" místnosti. Tady už toho asi moc nezmůžeme. prohodím k ostatním. A pak se ještě dodám: A co vy pane trpaslíku, je ta ruka v pořádku? zeptám se trpaslíka a přitom sjedu pohledem omotanou ránu na jeho ruce.

Bez většího zájmu stojím uprostřed místnosti, kladivo položené přes rameno, štít na zemi opřený o nohu. Zamračený pozoruji ostatní, jak prozkoumávají okolní prostory.

Chvíli sedím skrčený nad jednou ze svých šipek, která souboj "nepřežila". Nakonec sundám hrot a dám si ho do brašny. Pak se ještě jednou rozhlédnu po místnosti, jestli nespatřím nějakou runu na zdi, podlaze nebo stropu nebo něco, co by mohlo být úkrytem nějaké cennosti.

"Iste, ale zaujímalo by ma ako to funguje.." ..prehodím zamyslene, následne podídem k dverám a "preskúmam" ich rukou. Zaujíma ma z akého materiálu sú tentokrát a tiež aká veľká bude kluka, či zámok.. Nakoniec po nich zabúcham palicou a jednu chvílu to dokonca vyzerá tak, akoby som očakávala, že mi niekto otvorí..

Poté, co se ukáže nedostatečnost "tunelu", tak jej bez dalších známek zájmu opustím a přejdu po místnosti směrem ke dveřím. Po cestě se dívám, zda můj zrak neupoutá nějáký nápadný předmět....

"Ani cesta, ani to, co hledáme." Otočím se od díry a vyrazím skontrolovat druhou šipku, jestli ještě půjde použít. Pak s Lucernou prodju celou místnost, jestli se zde ještě něco neskrývá.

Lucerna v hobitově ruce ozářila vnitřek otvoru. Pak už stačil jen letmý pohled, aby naděje na jinou cestu pohasla.
Díra se ve směru do zdi zvolna zužuje a přibližně jeden a půl sáhu od ústí končí. Dál do hloubky pokračuje jenom malou okrouhlou škvírou tak na dvě dlaně v průměru.
Farin několikrát obkroužil světlem dno, stěny i strop díry, ale vidíte jen jak kameny zdi přecházejí plynule v něco podobného plné skále.
V zadní části díry leží po dně několik různě velkých kusů kůže.
Dark přistrčil k otvoru čumák, začichal a potom se lhostejně vrátil k Elemarovi.

Posvítím pořádně do díry, jestli tam něco nezahlídnu a taky se snažím porovnat, jestli se do ní vejdu ä případně dokážu i vystřelit z kuše.

"U všech Stínů!! Zatracený krysy! Havěť jedna zpropadená..." bručím a zamračený si prohlížím kousance na ruce i na noze. Rány trochu krvácejí.
Z vaku vytahuji plátěný pytlík a z něj zase kousek hadříku. S tím si otírám šrámy od krve a odtrženým kouskem si obvazuji kousanec na ruce.

"Pche...a co s otevřenýma dveřma? Beztak bychom mohli chodit pouze z jedný místnosti do druhý. Sem a tam, nikam dál. Zpět se očividně nedostanem. Takže nám zbývá jen zkoušet jít dál a čekat, co se za dveřmi zas objeví." odvětím na lítostivá slova elfky Loren, která dumá nad svým pokusem se dveřmi.

Po očku zatím sleduji, jak ostatní prohlíží otvor, ze kterého vyběhly krysy. Když se obří kroll zmíní o cestě do tunelu, zazubím se:"Do tunelu? Do tý díry? Vždyť se tam snad nevejdu ani já. Jak je to velký?"

Mozme sa rozhodnut ci ist do tunelu a hladat dalsie krisy alebo ist do dveri odkial moze vybehnut nieco ine usmejem a a potom pokracujem no vela moznosti nemame potom pohladim Darka a posepnem mu do ucha ze som nan hrdy...

No, tak to vypadá, že máme po delší době dvě možné cesty, po kterých se můžeme vydat? Komu se chce do tunelu? zeptám se všech a sám si pozorně změřím výšku tunelu, který se zařezává do zdi místnosti.

Farin míří světlem na otvor ve stěně a opatrně pomalými kroky se blíží k místu, odkud vybíhaly útočící krysy. Jdete s ním a pozorně sledujete celý zbytek místnosti před vámi.
Otvor ve zdi vypadá jako díra po velkém chybějícím kamenu nebo více menších. Napříč má asi půl sáhu, ale jak se přibližujete a Farin směřuje světelný kužel do otvoru, začíná být jasné, že do hloubky stěny je otvor mnohem větší.
Přešli jste místnost, aniž by na vás něco dalšího zaútočilo.
Nyní stojíte v hloučku, kus před otvorem. Osvětlené ústí otvoru je prázdné, ale pokračování do hloubky se ztrácí ve tmě.

"Ste všetci v poriadku?".. spýtam sa so záujmom a počkám, kým sa všetci vydýchajú a spamätajú z krysieho útoku..
Keď si uvedomím, že dvere som v zápale boja musela pustiť a tie sa znovu zatvorili, s ľútosťou v hlase sa ospravedlním..
"Mrzí ma to.." ..na chvíľu sa odmlčím, no už onedlho dodávam.. "Ak sa však ani v tejto miestnosti nič nebude nachádzať, budeme mať ďalšiu možnosť nechať dvere otvorené.."
Následne už iba čakám, čo odhalia moji vidiaci spoločníci..

Ještě chvíli stojím, připraven znovu vystřelit, a čekám, jestli na nás vyběhne ještě něco. Pak zvednu lucernu a udělám pár kroků k díře, abych si ji prohlédl.

Lucerna stojí na zemi a její paprsek směřuje na zeď pod levé okno.

Díváte se na sebe navzájem, po krysích tělech na podlaze a po místnosti, jak světlo z oken dovolí. Když váš pohled zabloudí ke dveřím, vidíte , že jsou zavřené.
V zápalu boje jste ani nepostřehli, že když Loren musela otevřené dveře pustit, tak se - stejně jako dosud všechny předtím - samy zavřely.

Pořád ostražitě sleduji díru ve vzdálenější zdi a pomalým krokem se k ní přibližuji. Oči a hlavně uši mám na šťopkách, hůl připravenou k obraně.

"Tfuj..." odplivnu si a špičkou boty šťouchám do rozdrceného krysího tělíčka.
"Mrchy jedny zubatý.." bručím a zamračený si prohlížím kousance na ruce a noze. "U všech Stínů! Zubiska maj potvory ostrý!"

Pak už ale znovu zbystřím a zahledím se k místům, odkud krysy vybíhaly. "Posviťte tam ke zdi, pane Farine. Ať se podíváme, jestli tam jsou ještě nějaký mrchy."

Připravení pokračovat v boji jste se otočili směrem k Leafovi a sledujete jak v kroku máchl koncem své hole proti kryse probíhají světlem z pravého okna. Krysa trochu uhnula a ihned se vrhla vzhůru vpřed proti záblesku na kování hole. Přesně na to Leaf čekal. Stočil pohyb hole dolů a zpět.
Kryse cíl zmizel z očí, v příštím okamžiku ji zasáhl opačný konec a přirazil ji k podlaze s rozbitou hlavou.
Ještě sebou cukla, když Dark s bojovým zavrčením vyrazil a stiskem čelistí v ní zadusil poslední zapištění.

V nastalém tichu slyšíte jen vlastní rychlé oddychování.

Šipka vyletěla z kuše a zasáhla krysu právě když se stočila směrem k vám. Mezi otevřenými čelistmi se jí zaryla krkem hluboko do těla. Síla střely mrštila její mrtvolou kus zpět.

Leaf vyrazil proti zbývající kryse s holí připravenou k boji.