Druhá strana (162 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(15:39) Margare-tka: Jak se tváří Nial?? vypadá že už něco tuší??
(15:39) Morigan: Nejspíš netuší, co chci říct.
(15:41) Margare-tka: Tak to jsem zvědavá co na tohle řekne.
(15:46) Morigan: "Tak co tě napadlo za zázračný plán, který nás může vykoupit?" zajímá se Christian jízlivě.
(15:46) Morigan: "Ono to vlastně napadlo Margaret," upřesním.
(15:48) Margare-tka: To trochu zblednu.... jelikož se bojím co z toho vyjde.
(15:50) Morigan: To už se Christian zatváří dost přezíravě, ale snažím se ho ignorovat.
(15:53) Morigan: "Co si budeme nalhávat, docela jsme to projeli," řeknu upřímně.
(15:53) Morigan: "Jsme všichni naživu," nevidí to Miki tak tragicky.
(15:55) Margare-tka: Sedím a mlčím. Ani si ndokážu představit, co ty výmysly řeknou. A Nial mě uškrtí.
(16:04) Morigan: "Já vím," uznám to. "Ale dostal nás. Ani se nemusel moc snažit."
(16:04) Morigan: "To nevíme," řekne Lara.
(16:04) Morigan: "A nevíme ani to, jestli je sám," upřesní Nial.
(16:09) Morigan: "To bych ráda věděla," přiznám.
(16:10) Morigan: "Jak bychom to ale mohli zjistit jinak, než v bitvě," neví Nial. "Ani jsme se nedostali tak blízko."
(16:20) Morigan: "Asi to chtěl," usoudil Christian. "Už jsme se o tom bavili, nechá nás v nejistotě."
(16:21) Morigan: "Právě. On určuje, jak to bude probíhat a tímhle způsobem nikdy nemůžeme vyhrát!" prohlásím.
(16:26) Morigan: "A ty přicházíš s něčím ohromujícím co tu situaci vyřeší?" ušklíbne se Christian.
(16:29) Morigan: "No, alespoň s principem," upřesním.
(16:33) Morigan: "Derekova jediná slabina je spojení se mnou a s Nialem," začnu. "Nedokážu přesně říct, nakolik je to silné pouto, ale je tam. Mohl vědět, že se chystáme útočit, například."
(16:33) Morigan: "Proč to nefunguje i obráceně - že bychom věděli, co chystá on," řekne Christian.

(22:40) Morigan -> Margare-tka: "Musíme si promluvit," řeknu. "Něco mě napadlo."
22:41) Morigan -> Margare-tka: "Proč ne všichni?" zajímá se Christian.
(22:46) Margare-tka -> Morigan: Tak to jsi mě překvapila, že jim to teprve budeš teď říkat...
(22:54) Morigan -> Margare-tka: Vzdychnu. "Nic moc v tom nehledej, v podstatě to bylo koho jsem potkala dřív...nechce se mi to zatím říkat všem najednou. Ale Niala se to úzce týká, vnímači v tom nejspíš budou důležití a ty...no, tebe by zase kleplo, kdyby ses něco nedozvěděl první."
(23:02) Morigan -> Margare-tka: Christian se zatváří dotčeně a nesouhlasně.
(23:04) Margare-tka -> Morigan: No to já se mám problém udržet abych se neuchychtla. To by se mohl dotknout ještě víc:-) Ale ovládnu se. Povedlo se ti to. Jsem zvědavá co na to všechno řeknou.
(23:19) Margare-tka -> Morigan: Jsem plná očekávání jak jim to podáš.

(17:56) Morigan -> Margare-tka: Pokouším se spát, ale není to žádný zázrak, pořád přemýšlím.
(19:24) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(19:24) Margare-tka: Promn dřív jsem to nestihla.
(19:25) Morigan -> Margare-tka: Tak ty usneš hodně rychle :-)
(19:27) Margare-tka -> Morigan: (No asi tak jako bych usnula tady:-) ve vteřině.)
(20:15) Morigan -> Margare-tka: Ráno si docela pospíš a když se vzbudíš, tak tam já nejsem.
(20:24) Margare-tka -> Morigan: Vstanu a obleču se a jdu se najíst. A koukám po tobě jestli tě někde nenajdu.
(20:44) Morigan -> Margare-tka: Nenajdeš, ale když se potom dopoledne vrátíš do stanu a zatopíš, tak se objevím. Vedu sebou Niala, Laru, Christiana a Mikiho.
(20:49) Margare-tka -> Morigan: "Ahoj." pozdravím vás a jsem trochu v údivu, že je vidím.
20:55) Morigan -> Margare-tka: "Dobré ráno," pozdraví tě ostatní.
20:57) Margare-tka -> Morigan: "Dobré, co se děje?" koukám na tebe jestli vypadáš ještě takhle šíleně.
21:07) Morigan -> Margare-tka: Jak šíleně? :-)
(21:09) Margare-tka -> Morigan: NO tak včera jsi to s tím sebeobětováním vzala fakt vážně a ještě jsi před spaním vymýšlela jak to uděláš.
(21:12) Morigan -> Margare-tka: Ale to jsi mě neviděla, to byla tma. Teprve dneska vypadám normálně, protože jsem se konečně umyla.
(21:13) Margare-tka -> Morigan: NO ale říkala jsi to nahlas ne:-)
(21:33) Margare-tka -> Morigan: Tak počkám, jestli se tedy nějak usadíte.
(21:34) Morigan -> Margare-tka: Pokynu, aby se usadili, že zůstaneme v ložnici (je tam tepleji). Nial se posadí na mou postel, Miki k tobě, Lara a Christian na Katryninu (samozřejmě máme ustláno).
(21:36) Margare-tka -> Morigan: No jasně to já stelu:-) A uklízím. Naleju víno tomu kdo si řekne.
(21:37) Morigan -> Margare-tka: Řeknou si všichni.
(21:37) Margare-tka -> Morigan: Tak 4 pohárky by tam být mohly... ale víc ne. Jsou tam?
(22:12) Morigan -> Margare-tka: Čtyři tam máme, zbytek má asi smůlu.
(22:24) Margare-tka -> Morigan: Tak naleju jim a nám dvěma ne:-) Já stejně víno nemusím. A ty to pochopíš:-)

(20:45) Morigan -> Ketryn: Když se probudíš, je už tma. Protože tě nikdo nebudil, pochopila jsi, že jsi asi měla den volna a nastupuješ do práce až zítra.
(21:00) Ketryn -> Morigan: Tak vstanu, obleču se a jdu se dolu najíst. A doufám, že nemám jít večer zas někam obsluhovat, ale to by mi snad někdo řekl.
(21:14) Morigan -> Ketryn: //Řekni mi prosím tě ještě jednou čas příjezdu :-) A nezapomeň mi vzít ty fotky :-))//
(21:20) Ketryn -> Morigan: //Měla bych přijet v 11.12 A fotky už jsou zabaleny :-)//
(21:36) Morigan -> Ketryn: Jsi trochu jako praštěná, ale jdeš normálně na snídani a pracovat.
(21:39) Ketryn -> Morigan: Ještě že mám tak jednoduchou práci, kterou snad zvládnu i v tomhle stavu.
(22:16) Morigan -> Ketryn: Docela ano. Moc se nesoustředíš, ale vlastně to ani tak moc nepotřebuješ.

(17:40) Ketryn -> Morigan: Tak jdeme a snažím se nějak orientovat.
(17:53) Morigan -> Ketryn: Jde.
(17:53) Morigan -> Ketryn: K6
(17:54) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(17:56) Morigan -> Ketryn: Trochu se orientuješ. Dorri je možná jedno, kudy jdete. Sice se ti zdá, že se chvíli motáte, ale pak ti to zase přijde povědomé. Říkáš si, že k tak velkém lazaretu (a navíc byl skoro na náměstí) se nějak dostat musíš. Jenom jsi už ospalá, hladová a je ti zima. Dorri na druhou stranu vypadá, že jí nic nechybí, až na energii k chůzi.
(17:59) Ketryn -> Morigan: Tak sveřepě doufám, že se mi ten lazaret dřív nebo později prostě musí podařit najít. (Možná mi Dorri zas tak líto není, rozhodně vypadá šťastněji než já :-D)
(18:21) Morigan -> Ketryn: Už se ti zdá, že se blížíte k náměstí, když se Dorri zapotácí a pak omdlí.
(18:26) Ketryn -> Morigan: "Bože! Dorri!" vyděsím se. Rychle k ní přikleknu a snažím se ji probrat. A proklínám Klause!! Má vidět na krku nebo na rukou nějaké kousance?
(18:32) Morigan -> Ketryn: Doposud to nebylo vidět, když měla rozpuštěné ty vlasy, má je opravdu dlouhé. Ale když spadla, tak na krku vidět jsou. Jsou to jen drobné kousance, nic drastického.
(18:36) Ketryn -> Morigan: Tak se ji dál snažím probrat. Co s ní budu dělat? Sama ji nikam nedonesu :-/ Zároveň se podívám, jestli já nebo ona nemáme u sebe nějaký šátek nebo něco, čím bych jí ten krk mohla zavázat.
(18:38) Morigan -> Ketryn: Má něco jako šálu, i když jí nemá uvázanou.
(18:41) Ketryn -> Morigan: Tak jí to nějak uvážu, aby ten kousanec nebyl vidět. A pak začnu upadat do krize, jestli se mi ji nepovede probrat. Je někde poblíž něco, kam bych ji mohla položit, aby neležela na té zemi.
(18:42) Ketryn -> Morigan: ?
(18:43) Ketryn -> Morigan: "Dorri, sakra, probere se!!!" trochu ji proplesknu a mírně s ní třesu.
(18:50) Morigan -> Ketryn: Je tam jen ulice a domy. Ale po chvíli se začne trochu probírat.
(18:51) Ketryn -> Morigan: Tak se jí pak snažím pomalu posadit, jestli toho bude schopná. A stále na ni mluvím.
(19:05) Morigan -> Ketryn: "Mě nic není," tvrdí a zkouší se posadit a pak postavit. Jde to pomalu, ale jde to.
(19:07) Ketryn -> Morigan: Tak jí pomáhám a stále ji podpírám. Bojím se ji pustit, aby sebou zas nesekla.
(19:17) Ketryn -> Morigan: Jestli toho je časem schopná, tak pak pokračujeme směrem, kde tuším lazaret.
(19:24) Morigan -> Ketryn: Pokračujete.
(19:24) Morigan -> Ketryn: Nakonec ho najdete, pak už ho vidíš z dálky a nejde ho minout. Nemůžeš se dočkat postele.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(19:24) Margare-tka: Promn dřív jsem to nestihla.
(19:29) Ketryn -> Morigan: "Kde bydlíš ty, Dorri?" zeptám se ji, ale jsem rozhodnuta ji v tomhle stavu vzít s sebou.
(19:31) Morigan -> Ketryn: "Musím domů," prohlásí. "Zvládnu to sama," řekne a odpojí se od tebe.
(19:34) Ketryn -> Morigan: "Ne! V tomhle stavu nikam sama nepůjdeš. Pojď si tu trochu odpočinout a až ti bude líp, tak se vydáš domů," vůbec se mi ji samotnou nechce pustit, když jsem viděla, jak sebou sekla.
(19:35) Morigan -> Ketryn: V žádném případě s tebou nehodlá jít. "Jdu domů!" oznámí ti zamračeně.
(19:37) Ketryn -> Morigan: "A jak daleko bydlíš?" zeptám se odevzdaně. "Doprovodím tě."
(19:38) Morigan -> Ketryn: "Nechci doprovod, díky," pokračuje v cestě jednou z ulic.
(19:39) Ketryn -> Morigan: A jak vypadá, že na tom je?
(19:40) Ketryn -> Morigan: Jdu kousek za ní, ale jestli vypadá, že to zvládne, tak se na to asi vykašlu. Nemám sílu se s ní přít...
(19:45) Morigan -> Ketryn: No zatím znovu nespadla.
(19:50) Ketryn -> Morigan: Tak jdu ještě kus s ní a přemýšlím, co dělat...
(20:03) Ketryn -> Morigan: Jestli ale stále nechce, abych šla s ní a znovu neomdlívá, tak se nakonec otočím a jdu konečně do lazaretu. A modlím se, aby došla v pořádku domů.
(20:05) Morigan -> Ketryn: Doplazíš se do lazaretu a doufáš, že stihneš ještě něco od snídaně.
(20:06) Ketryn -> Morigan: No, to tedy doufám, musím mít ohromný hlad!
(20:10) Ketryn -> Morigan: A jdu to hned zjistit. A pak plánuji padnout do postele.
(20:11) Morigan -> Ketryn: Něco tam naštěstí ještě zbylo. A pak můžeš jít spát, konečně :-)
(20:12) Ketryn -> Morigan: Tak se najím toho, co je. A pak se rychle svleču a zhroutím do postele a myslím, že ve vteřině usnu.
(20:13) Morigan -> Ketryn: To ano.

(21:27) Morigan -> Ketryn: Chvíli roznášíš celkem bez újmy.
(21:33) Ketryn -> Morigan: Tak roznáším a doufám, že mi to bez újmy vydrží dýl. Klause si stále hlídám očima, ale zatím jsem nenašla odvahu za ním přímo jít...
(21:35) Morigan -> Ketryn: Pořád sedí na stejném místě. Kouká po tobě, ale někdy po Dorri (s poněkud jiným výrazem)
(21:37) Ketryn -> Morigan: Doufám, že jí nehodlá ublížit!
(21:37) Ketryn -> Morigan: Je obsloužený?
(21:38) Morigan -> Ketryn: Těžko říct v té tlačenici...ale možná ne.
(21:39) Ketryn -> Morigan: Tak se pak odhodlám a jdu to zjistit.
(21:40) Morigan -> Ketryn: Drží v ruce nějaký pohárek, ale už z něj nepije.
(21:41) Ketryn -> Morigan: "Ahoj..." pozdravím ho a dívám se mu do očí. V krku mám krapet sucho. "Dáš si ještě něco..." zeptám se.
(21:44) Ketryn -> Morigan: *?
(21:48) Morigan -> Ketryn: "Dobrý večer," pozdraví tě s lehkou úklonou hlavy, jako byste byli někde jinde. "Rád se nechám obsloužit," podá ti prázdný pohárek. "Tebe bych tu nečekal. Vypadáš...ehm...impozantně."
(21:55) Ketryn -> Morigan: "No..." ušklíbnu se nad svou novou rolí. "Byla to taková nešťastná náhoda. Ale popravdě mě tedy nenapadlo, že tu narazím na tebe...Změnili jste strany?"
(22:00) Morigan -> Ketryn: "Mě ani tak nezáleží na straně. Jsem všude tam, kde je...jídlo."
(22:01) Ketryn -> Morigan: "Hm...jak jinak..."
(22:02) Ketryn -> Morigan: "A kde máš Damona?"
(22:06) Morigan -> Ketryn: Pokrčí rameny a opět se usměje. "Nevím. Nejsem jeho chůva."
(22:10) Ketryn -> Morigan: "Tak já ti donesu to pití..." vezmu si ten pohárek. Pokud nepoznám, co měl, tak se zeptám. A dojdu pro to.
(22:12) Ketryn -> Morigan: Napadne mě, že Klaus by mohl být moje jízdenky odsud, ale pak to zas hned zavrhnu, jelikož on někomu jen tak nepomáhá, naopak si složité situace ostatních užívá.
(22:16) Morigan -> Ketryn: Čeká, až se k němu vrátíš.
(22:17) Ketryn -> Morigan: Tak mu to hned donesu. Jsem z jeho přítomnosti docela rozhozená.
(22:18) Morigan -> Ketryn: Znovu se na tebe usměje. "Ví Morigan, kde jsi?" zajímá ho.
(22:24) Ketryn -> Morigan: "Řekla bych, že ne... Koho by taky napadlo hledat mě...tady..." ušklíbnu se. "Nejsem tu úmyslně, byla to nešťastná náhoda a smůla..."
(22:26) Morigan -> Ketryn: "Smůla...to je ale hloupé. Zůstaneš u nepřítele." pokrčí rameny s hraným soucitem.
(22:32) Ketryn -> Morigan: "No, asi tak."
(22:32) Ketryn -> Morigan: "Jdu si zas po svém práci..." řeknu a jdu opět obsluhovat, než si někdo všimne, že tu jen tak postávám-
(22:35) Morigan -> Ketryn: Když jdeš potom zase poblíž, všimneš si, že si povídá s Dorri a pak jí drží z ruku a něco jí říká.
(22:37) Ketryn -> Morigan: Tak to se mi sevře žaludek :-/ Proč zrovna ji? Nejraději bych mu řekla, ať ji nechá na pokoji...ale co já, asi tak zmůžu :-(

(20:22) Ketryn -> Morigan: Bože! Tak se dál snažím od něj dostat a začnu používat všechny své síly. A snažím se zatím nijak nepanikařit.
(20:23) Ketryn -> Morigan: "Já nejsem žádné TO! A pusť mě!"
(20:24) Morigan -> Ketryn: Tak tě "pošlou" přes stůl na druhou stranu, ani nevíš, z které strany a kdo. Tam tě nikdo zatím nepolíbil, ale za to tě všichni osahávají.
(20:25) Ketryn: To už se mi fakt přestává líbit!
(20:27) Ketryn -> Morigan: Ze všech sil se pokouším od nich nějak dostat. A přemýšlím, že asi začnu kousat a rozlévat pití, jestli mě v nejbližší době nepustí.
(20:29) Morigan -> Ketryn: Ono tou cestou přes stůl se už lecos rozlilo, ale nikomu to zatím nevadilo.
(20:32) Ketryn -> Morigan: No spíš až bude úplně krize, tak to zkusím někomu chrstnout do tváře.
(20:32) Morigan -> Ketryn: "Hej, pánové, pánové! Nechte ji, rozbijete mi ji a já všechno to pití neunesu!" ozve se laškovný, ale velmi pevný Geraldinin hlas.
(20:32) Morigan -> Ketryn: Kupodivu nějak funguje, asi to má dost vyzkoušené.
(20:34) Ketryn -> Morigan: Když slyším její hlas, tak se mi dost uleví a hned jak to jde, tak se o nich klidím.
(20:35) Morigan -> Ketryn: Můžeš pak vstát.
(20:36) Ketryn -> Morigan: Tak to vstanu a dávám se nějak dohromady.
(20:37) Morigan -> Ketryn: "Tak ať aspoň zatancuje!" řekne jeden.
(20:37) Morigan -> Ketryn: "Jo!!" souhlasí jich víc.
(20:37) Morigan -> Ketryn: Geraldina na tebe nenápadně kývne.
(20:38) Ketryn -> Morigan: Tak po tomhle se mi tedy vůbec nechce! Takže poněkud váhám.
(20:38) Morigan -> Ketryn: Tak na tebe kývnu důrazněji!
(20:41) Morigan -> Ketryn: *kývne
(20:42) Ketryn -> Morigan: Uvažuji, že mi ni jiného asi nezbyde...Tak se pak obrním, napiji se tam nějakého piva/vína nebo co tam mám po ruce a pak přes lavici/židli nebo jako to jde vyskočím na stůl, kde je aspoň trochu prostoru. A začnu tancovat do hudby a snažím se vnímat jen tu hudbu.
(20:45) Morigan -> Ketryn: To je docela uklidní (tedy tak, že po tobě nechtějí sahat), jen hulákají, pískají a vytleskávají do rytmu (tedy myslí si, že do rytmu). Asi jim je jedno, co tam vlastně děláš.
(20:46) Morigan -> Ketryn: K6
(20:46) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(20:48) Morigan -> Ketryn: Najednou se ti zdá, že zahlédneš dole v tom davu cosi jako známou tvář.
(20:49) Ketryn -> Morigan: Tak se v rytmu natočím a zadívám se tím směrem.
(20:54) Morigan -> Ketryn: Teď mu nevidíš do tváře, vidíš jen světlé vlasy, ale podruhé, když se pokusíš, zvedne k tobě oči. Je to Klaus v rozšněrované košili a výsměšně se usměje, protože už tě rozhodně viděl dřív.
(20:54) Ketryn -> Morigan: Tak to mám co dělat, abych nespadla ze stolu!!!
(20:54) Morigan -> Ketryn: Tak prohloubí svůj úsměv.
(20:56) Ketryn -> Morigan: Jsem už tam nějakou chvíli? Teď už se mi fakt zoufale nechce tancovat!
(20:58) Morigan -> Ketryn: Jo, to už tam nějakou chvíli jsi.
(20:59) Ketryn -> Morigan: Tak seskočím/slezu ze stolu v místě, kde to nějak jde. "Tak zas příště, pánové!" prohlásím laškovně a rychle se klidím pryč.
(21:01) Morigan -> Ketryn: To ti docela projde, až na nějaké nesouhlasné protesty.
(21:02) Ketryn -> Morigan: Vidím ještě Klause? Chystám se jít zas roznášet, ale stále se dívám, jestli ho znovu nezahlédnu. Tohle opravdu nemůže být možné.
(21:03) Morigan -> Ketryn: Vidíš. No on se na tebe pořád dívá s tím svým úsměvem.
(21:05) Ketryn -> Morigan: V hlavě mi šrotuje, jestli je pro mě nebezpečný, nebo jestli nám už náhodou ten sporýš neodpustili...
(21:05) Morigan -> Ketryn: No, to je otázka...
(21:11) Ketryn -> Morigan: Nakonec jdu znovu roznášet. Ale stále se po něm dívám a plánuji, že se u něj nějakou cestou asi zastavím, až se trochu vzpamatuji.
(21:19) Morigan -> Ketryn: Musíš samozřejmě pro nové pití.
(21:20) Ketryn -> Morigan: Jo, to samozřejmě jdu :-)
(21:21) Morigan -> Ketryn: Klausův jízlivý pohled tě ale tak nějak pronásleduje.
(21:23) Ketryn -> Morigan: Nemám z něho vůbec dobrý pocit. Snažím se jen uklidňovat tím, že kdyby mě chtěl zakousnout, tak to mohl udělat už dávno... Dojdu pro pití a začnu zas roznášet, ale jsem z něho dost nervózní.

(23:57) Morigan -> Margare-tka: Nechávám si to projít hlavou. "Možná ano...je to tak, já jsem jeho slabina! Měli bychom vymyslet nějaký plán, jak využít toho..." vyskočím z postele a hrnu se k východu. Pak se zarazím. "Počkat, je noc." Donutím se zase si lehnout. "Nechám si to přes noc projít hlavou," řeknu si.
(23:58) Morigan -> Margare-tka: "Promyslím si to..."
(00:03) Margare-tka -> Morigan: "Cože Morigan, ale já to řekla jak řečnicky, ne jako že toho máš nějak využívat.!!! "Úplně se tě leknu.

(19:26) Morigan -> Margare-tka: "Plánů je taky spousta, jen aby něco fungovalo...myslím, že se musíme snažit hlavně my, čarodějové...jenom kdybychom věděli jak."
19:32) Margare-tka -> Morigan: "Aha, no je nějaký tak radikální jako magie krve a nebo to bude spíš jako v Lúúderu, nějakými medailony a spolem???"
(19:35) Morigan -> Margare-tka: "Co jestli je tak radikální?"
(19:42) Margare-tka -> Morigan: "No tak radikální jako magie krve. ne že byste ji samozřejmě dělali, ale něco podobného. nebo to není?"
(19:45) Morigan -> Margare-tka: "Myslíš kouzlo?" snažím se dovtípit. "Celé věty by mi pomohly. To se těžko srovnává, musíme přijít na něco, co proti tomu postavíme, něco opačného. Tedy, to jsme vlastně zkoušeli a to je ten problém. Moc to nevyšlo. A jemu, zdá se, se povedlo zkombinovat svou přirozenou magii s Magií krve...což se snažíme pochopit."
(22:27) Margare-tka -> Morigan: "Aha, takže to bylo méně destruktivní než kdyby použil jen Magii krve? Nebo to naopak mělo větší sílu?"
(22:30) Morigan -> Margare-tka: "To si opravdu netroufám změřit."
(22:37) Margare-tka -> Morigan: "No a vy jste se pokusily o nějakou živou magii teda? Jako třeba dřív o tu auru života?"
(22:38) Morigan -> Margare-tka: "Něco takového," přikývnu.
(22:39) Margare-tka -> Morigan: "A to se tedy nepodařilo a nebo to nemělo takovou sílu."
(22:49) Morigan -> Margare-tka: "To je v podstatě jedno a totéž, ne? Prostě to nestačilo."
(22:50) Morigan -> Margare-tka: "Zase má na nás něco víc, zase je o krok dál! Jako vždycky..." vzdychnu zoufale.
(23:05) Margare-tka -> Morigan: "No tak teď už to víte a můžete na tom zapracovat. Asi bylo potřeba se tímto způsobem dozvědět co všechno umí. Teď už to víte a můžete se připravit. Mor já vím, že to bylo strašný, ale dalo se to rovnat černé magii co se používala v Lúúderu? Nebo to zatím nemělo takové hrozné věci jako nemrtví a spol?"
23:06) Morigan -> Margare-tka: "Žádné nemrtvé jsem neviděla, jen vojáky. Kéž bych znala nějakou jeho slabinu...jenže on žádnou nemá!"
(23:42) Margare-tka -> Morigan: "No Morigan jediná jeho slabina jsi ty....a Nial."

(21:51) Morigan -> Ketryn: Zjistíš, že tam nebudete jen vy dvě, ale ještě jedna dívka, možná stará jako ty, nebo o něco starší, to nejde poznat. Oblečení má podobné jako ty, ale rozhodně není tak vyjukaná.
(21:55) Ketryn -> Morigan: Tak tím líp, to by mohla tanec na stole a flirty s vojáky zvládnout za nás za obě. Což o to, mě by to ani tak nevadilo, když bych měla jistotu, že se pak bezpečně dostanu zpátky do lazaretu.
(22:01) Morigan -> Ketryn: "Jsem Dorri," představí se ti. Je trochu podobná mě, je skoro stejně vysoká, bledá a má dlouhé tmavé vlasy, které má ve dvou copech, jako to nosím já. To tě z nějakého důvodu trochu uklidňuje.
(22:05) Ketryn -> Morigan: "Ahoj, já jsem Katryn," usměji se. Tak to je dobrá náhoda. Vzpomenu si, jak jsme naposledy tancovali na stolech a udělali dost velký rozruch tenkrát s Marigoldem (pamatuješ :-D?)
(22:07) Morigan -> Ketryn: (S Marigoldem jsme nadělali hodně rozruchu :-D)
(22:07) Ketryn -> Morigan: (To jo no :-D)
(22:08) Morigan -> Ketryn: Vypadá docela sympaticky. "Dneska to bude mela!" prohlásí, ale vypadá, že se docela těší.
(22:10) Ketryn -> Morigan: Tak její těšení zrovna úplně nesdílím, ale snažím se to nedávat moc najevo. "Ty tu obsluhuješ pravidelně?" zeptám se.
(22:17) Morigan -> Ketryn: "To by se říct nedalo, ale poprvé tu nejsem."
(22:42) Morigan -> Ketryn: Pak už nemáte moc čas si povídat, protože krčma se zaplní tak bleskovým způsobem, že jsi to ani nepostřehla. Nevýhoda je, že je místnost členitá a navíc má dřevěné sloupy (trámy), takže je trochu nepřehledná.
(22:43) Morigan -> Ketryn: Taky jich sedí u stolu většinou tolik, že nechápeš, jak se tam vejdou, sedí různě kolem stolu, někdy na stole a občas mají na klíně nějakou spoře oblečenou ženu (ale pořád naštěstí oblečenou).
(22:43) Morigan -> Ketryn: Velmi těžko se mezi nimi prochází a je ti vedro.
(22:44) Morigan -> Ketryn: Ruku máš dobře ovázanou, proto ti nedělá problém nést v ní pohárek (když je menší), takže zase tak velký handicap nemáš.
(22:44) Morigan -> Ketryn: Lampy tvoří přítmí typické pro krčmy.
(22:45) Morigan -> Ketryn: Zatím to není tak hrozné (až na to, co jsem popsala), vojáci na tebe laškovně pokřikují, občas ti sáhnou na zadek nebo se tě dotknou jinak, ale zatím je spíš zajímá to pití. Nálada je tam ale veselá až oslavná.
(22:45) Ketryn -> Morigan: Tak si v tom snažím najít nějaký systém a obsluhovat rychle, jak to jde. Jsem aspoň nějak milá, ale u stolů se pokud možno moc nezdržuji.
(22:48) Ketryn -> Morigan: V našich táborech takováhle nálada nejspíš není...:-( Snažím se na to raději vůbec nemyslet.
(22:48) Morigan -> Ketryn: Podle toho, co vidíš, to nejsou žádní důstojníci nebo tak něco.
(22:48) Ketryn -> Morigan: Po nějaké době si na to prostředí zvyknu a víc se uvolním.

(20:28) Morigan -> Ketryn: Vede tě zpátky na chodbu a pak nahoru po schodech do jedné místnosti, kde je zřejmě její pokoj. Dá ti nějaké šminky a hřeben, aby ses upravila a na chvilku odejde.
(20:32) Ketryn -> Morigan: Tak se na to dívám skepticky...vůbec se mi nechce se nějak upravovat, nejraději bych si namalovala klaunský obličej nebo tak něco, což by mi asi neprošlo :-D Tak se nakonec namaluji a upravím jen tak trošku, aby se neřeklo. Zapletu si asi jeden cop.
(20:33) Morigan -> Ketryn: Když se vrátí, prohlédne si tě dost kriticky a pak tě namaluje sama.
(20:34) Ketryn -> Morigan: Mám roznášet pití a ne si hrát na barovou tanečnici, pomyslím si skepticky.
(20:37) Morigan -> Ketryn: "Podle toho, jaká bude zábava, když budou chtít, klidně vylez na stůl a zatancuj," říká u malování. "Umíš aspoň trochu tancovat, ne? Všechno spropitné pak odevzdáš mě - samozřejmě, že z toho taky budeš něco mít."
(20:37) Morigan -> Ketryn: Cop ti nechá.
(20:38) Ketryn -> Morigan: Tak to, co říká, mě po mých myšlenkách, krizově v duchu rozesměje.
(20:39) Ketryn -> Morigan: "Hm...umím...ale raději bych zůstala jen u toho roznášení pití," prohlásím a doufám, že jsem si nedovolila moc.
(20:41) Morigan -> Ketryn: "To budeš mít smůlu, budu tě sledovat!" upozorní tě.
(20:44) Ketryn -> Morigan: A co mi uděláš, když nevylezu na stůj? Napadne mě otázka, ale raději ji nakonec spolknu a mlčím.
(20:44) Morigan -> Ketryn: Ještě dostaneš na cop žlutou mašli, kterou najde. "Moji zákazníci mají rádi rychlost, vstřícnost a veselost, tak se podle toho chovej. Tak. Teď ti půjdu ukázat, jak to chodí v kuchyni," vyzve tě, abyste šli zpátky dolů.
(20:48) Ketryn -> Morigan: Tak jdu za ní. Myslím, že rychlost zvládnu bez větších problémů, ale se vstřícností a veselostí to bude horší.
(20:53) Ketryn -> Morigan: Dávám dobrý pozor na to, co mi říká, kde co je a co mám dělat, abych aspoň tohle zvládla bez potíží.
(21:00) Morigan -> Ketryn: Není to tak složité, asi si budeš muset akorát vždycky pamatovat co kam nosit. Jinak tam bude pivo, víno, medovina a kořalka. V některých případech možná budou chtít něco namíchat, ale to prý ne moc často. Jídlo ty nosit nebudeš.
(21:00) Morigan -> Ketryn: Ukazuje ti, kde si máš brát pohárky a na co které jsou. Ukazuje ti to poctivě, abys to pochopila. Není nijak zlá, je prostě jen přímá.
(21:00) Ketryn -> Morigan: Jo, tak to bych měla zvládnout. Co kdo bude chtít, si snad zapamatuji.
(21:01) Ketryn -> Morigan: Tak si vše poctivě zapamatuji a pak budu doufat...

(18:21) Morigan -> Ketryn: Když se oblečeš a sejdeš dolů, už tam na tebe čeká nějaký muž, který tě tam má odvést. Nevypadá jako voják.
(18:23) Ketryn -> Morigan: Tak s ním jdu...Vypadá aspoň nějak přívětivě?
(18:23) Ketryn -> Morigan: Tak s ním jdu...Vypadá aspoň nějak přívětivě?
(18:24) Ketryn -> Morigan: Dávám dobrý pozor na cestu, kdybych zpátky musela jít sama. I když to bych fakt nechtěla.
(18:46) Morigan -> Ketryn: Přívětivě moc nevypadá, ale asi to není nejhorší. Vede tě ulicemi, ale je to docela složité na zapamatování (beru ale v potaz, že se snažíš, budeš si kdyžtak na to házet.)
(18:49) Ketryn -> Morigan: Snažím se když tak dávat aspoň pozor na nějaké výraznější orientační body.
(19:03) Morigan -> Ketryn: Dostala jsi k těm šatům i vlněný šál (to jsem zapomněla říct), jinak bys zmrzla.
(19:12) Ketryn -> Morigan: Jo no jo, já furt nějak ignoruji, že je vlastně zima...
(19:18) Morigan -> Ketryn: Šli jste docela dlouho, takže tě napadá, že to město je asi celkem velké. Pak už jdete takovými trošku křivolakými uličkami, kde se domky tísní jeden k druhému, zdálo se ti, že jsi zahlédla i městské hradby. V jednom takovém domku, který má asi dvě patra, je ta krčma. Venku visí kovaný štít s vyobrazením vojáků a nápis: U dvou pikenýrů.
(19:39) Morigan -> Ketryn: Muž vejde dovnitř a pokyne ti, abys šla za ním. Uvnitř je zatím jen pár lidí, projdete sálem až k pultu. "Hej, Geraldino!" zavolá směrem do kuchyně.
(19:40) Ketryn -> Morigan: Tak jdu za ním a nenápadně si to tam prohlídnu.
(19:41) Ketryn -> Morigan: Kéž by to i u těch lidí i zůstalo...
(19:43) Morigan -> Ketryn: Po chvíli vyjde ven asi čtyřicetiletá žena (možná víc) s dlouhými vlasy odbarvenými na blond. Má je učesané do dlouhého copu a v modrém živůtku má sešněrovaná velká prsa. "Vedeš mi tu druhou?" zeptá se, i když je to evidentní.
(19:45) Morigan -> Ketryn: "Děkuju," poděkuje muži a ten se obrátí k odchodu. "Říkají ti nějak?" podívá se na tebe tázavě.
(19:48) Ketryn -> Morigan: "Katryn," představím se jí.
(19:53) Morigan -> Ketryn: "To ujde. Už jsi někdy roznášela pití?"
(19:56) Ketryn -> Morigan: "Ani ne...A nedávno jsem měla zlomenou ruku a není ještě úplně zdravá," řeknu rovnou na rovinu.
(20:00) Morigan -> Ketryn: "To si dělají srandu! No doufám, že se budeš snažit!" Ta ruka ji moc nepotěšila. "Pojď se mnou nahoru, dám tě trochu dohromady a pak ti ukážu co a jak."
(20:10) Ketryn -> Morigan: "No já jsem jim to říkala, ale moje námitky nebyly vzaty na vědomí..." konstatuji. "Ale neboj, budu se snažit," pokusím se ji uklidnit.

(14:27) Morigan -> Ketryn: "Nevím, co bych mohl dělat. Vždycky chtějí, aby vojáky obsluhovaly ty hezké..." řekne s bezmocným trhnutím ramen.
(14:32) Morigan -> Ketryn: "Když budu mít volno, mohl bych tam být...tedy záleží, co to bude za společnost," napadne ho pak.
(14:45) Ketryn -> Morigan: "Ty jo, to bys byl hodný," pokusím se usmát. "Řekla bych, že to asi nebude nějaká vážená společnost, když nemám zrovna rozsáhlé zkušenosti s obsluhou a navíc nemám stále úplně zdravou ruku," přemýšlím.
(14:46) Ketryn -> Morigan: "A lord Boraz už taky přijel do města?" napadne mě se zeptat.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(15:08) Morigan -> Ketryn: "To nevím, ale je to možné."
(15:16) Ketryn -> Morigan: "Tak zítra se snad dozvím víc o tom, do jaké krčmy budu uvržena..." ukončím odevzdaně tuhle debatu. A pokud už potřebuje jít, tak ho víc nezdržuji. Ale jestli má ještě čas, tak si s ním ráda povídám dál.
(15:21) Morigan -> Ketryn: Musí už jít.
(15:43) Ketryn -> Morigan: Tak se s ním rozloučím a pak půjdu asi spát, jestli už je čas. A na zítřek se tedy vůbec netěším :-(
(15:48) Morigan -> Ketryn: Druhý den se děje něco až odpoledne, kdy ti jeden muž přinese ty slibované šaty. Nic ale neví, protože prostě jen přinesl šaty.
(15:49) Morigan -> Ketryn: Samozřejmě venku je pořád živěji, než bývalo předtím. Ale v lazaretu se toho moc nového nedozvíš, není to zrovna studnice informací.
(15:55) Ketryn -> Morigan: No, tak to jsem zvědavá, jestli pro mě tedy někdo přijde. Nejsem ale jasnovidec, abych někam dorazila sama. Tak se navečer převleču do těch šatů a počkám někde dole. Kdyby se nic nedělo, tak se zkusím zeptat té kněžky.

(21:50) Morigan -> Ketryn: (No to ano.)
(21:51) Ketryn -> Morigan: "No, stále se léčí..." odpovím neutrálně a přála bych si, aby byla zlomená ještě delší dobu.
(21:59) Morigan -> Ketryn: S odpovědí není moc spokojen. "No, co se dá dělat," odfrkne si. "Už jsi někdy roznášela pití? Na hostině třeba, nebo v krčmě?"
(22:03) Ketryn -> Morigan: "Ani ne, jen jednou..." odpovím
(22:07) Morigan -> Ketryn: Zase se zatváří nespokojeně. "Co se dá dělat...stejně záleží na jiných věcech," řekne si spíš pro sebe. "Zítra večer budeš roznášet v krčmě," oznámí ti.
(22:08) Morigan -> Ketryn: "Nechám ti sem poslat nějaké lepší šaty a možná to budou i následující večery, máme tu spoustu vojáků, co chtějí pít a dívat se na hezké holky."
(22:09) Ketryn -> Morigan: To se mi nelíbí, ale donutím se spolknout otázku Proč. "Ale...s jednou rukou?" neudržím námitku.
(22:11) Morigan -> Ketryn: "Budeš si muset nějak poradit!" odsekne. "Tu druhou stejně můžeš trochu používat, tak se snaž." (Má pravdu, můžeš. Asi se ptal kněžky.)
(22:13) Ketryn -> Morigan: Debil...pomyslím si pro sebe, ale už raději mlčím. To se tedy na večer fakt těším :-/
(22:13) Morigan -> Ketryn: Tím s tebou skončil a odejde zase i s kněžkou pryč.
(22:14) Ketryn -> Morigan: Tak si jdu zas po své práci. Nálady nemívám nijak dobré, ale po tomhle ji mám dost špatnou.
(22:19) Morigan -> Ketryn: Ten večer dorazí Brandon docela pozdě (už jsi chtěla jít nahoru.) "Mám čas jen chvilku," řekne omluvně hned na začátek.
(22:20) Ketryn -> Morigan: "Ahoj..." pokusím se o úsměv, ale dneska mi to fakt nejde.
(22:21) Ketryn -> Morigan: "Co to sem přijelo za tolik vojáků?" zeptám se, než zas bude muset jít.
(22:28) Morigan -> Ketryn: "Přesouvají se další jednotky," pokrčí rameny nevzrušeně. "Tohle je jeden ze základních táborů."
(22:30) Morigan -> Ketryn: "Má to své výhody," usměje se víc a podá ti cosi zabalené v šátku. Zjistíš, že je to asi pět koláčků z ovocem a tvarohem.
(22:33) Ketryn -> Morigan: "Jé, děkuji!" :-) potěší mě to a hned se do jednoho zakousnu. "Má to ale i nevýhody...Musím kvůli tomu zítra a možná i další večery roznášet pití v krčmě," řeknu nenadšeně. "Tak mě napadá, že vlastně ani nevím, kde to je," dojde mi.
(22:36) Morigan -> Ketryn: "Vážně?" podiví se. "No, asi bude vážně narváno. To může být kdekoliv, krčem je tady plné město....možná i na místech, kde krčmy předtím nebyly. On tě určitě někdo do té správné dovede. To je hloupé," polituje tě.
(22:38) Ketryn -> Morigan: "Jo, to tedy je..." souhlasím rozmrzele.

17:49) Morigan -> Margare-tka: Šla jsem shánět lidi s tím, že se pak zastavím u nás ve stanu.
(17:58) Morigan -> Margare-tka: Asi za dvě hodiny se zase vrátím do stanu. Vypadám ještě hůř než před těmi dvěma hodinami, pod očima mám tmavé stíny a jsem skoro bílá. "Patrick trval na tom, že chce do jednoho tábora jet. James chce jet samozřejmě s ním. Na jednu stranu to chápu, ale opravdu se mi je nechce pouštět za brány tábora," vzdychnu. "Budu to muset zvládnout potlačit. Máš ten dopis?"
(18:05) Margare-tka -> Morigan: "Cože? postupně jo. na dopise se pracuje a jak jako, že pojedou? A budou i propuštěni tam jet?"
18:07) Margare-tka -> Morigan: "A za jak dlouho se bude vyrážet"
(18:21) Morigan -> Margare-tka: "Asi tak za dvacet minut, ten dopis potřebuju teď, říkala jsem ti, že ho máš mezitím napsat," vzdychnu unaveně. "Lord Murtagh mi dá muže, které chci, takže i Jamese s Patrickem, protože nejsou velitelé...takže ano."
(19:59) Margare-tka -> Morigan: "Tak ho posílat nebudu. Abych to nezdržovala."
(22:04) Margare-tka -> Morigan: "A bude možnost počkat na odpověď nmebo ne?"
(22:07) Morigan -> Margare-tka: "Cože?" nechápu a snažím se na tebe soustředit.
22:09) Margare-tka -> Morigan: "No jestli bue možnost na te dopis odpovědět a nebo ne?"
(22:11) Morigan -> Margare-tka: "Margaret to já fakt nevím."

(20:13) Morigan -> Ketryn: Taky třikrát denně piješ ty hořké bylinky, co ti dávají kněžky a zdá se ti, že se ti ta ruka docela hojí. Tedy ne že by to bylo jako s magií nebo tak něco, ale něco v tom bude, protože se to rozhodně hojí rychleji, než by se zlomenina hojila normálně.
(20:13) Ketryn -> Morigan: Šla bych zjistit, co se to tam děje, ale dala jsem si předsevzetí, že se budu vyhýbat jakékoli možnosti problému. Takže jdu nahoru do své komůrky a jen se chvíli dívám z okna.
(20:14) Ketryn -> Morigan: Tak to je dobré, že se to hojí rychleji, za to jsem ráda.
(20:15) Ketryn -> Morigan: Před spaním ještě zkusím pouto. Můžu?
(20:22) Morigan -> Ketryn: Jo.
(20:22) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(20:31) Morigan -> Ketryn: Napojíš se dobře, Richie sedí na nějaké radě nebo co to je, jsou tam i ostatní čarodějové, nebo aspoň někteří. Richie se snaží poslouchat, ale myšlenky mu různě létají a taky myslí na tebe a na mě, protože ho kvůli tobě pořád pronásleduju.
(20:33) Ketryn -> Morigan: Mám z toho, do čeho jsem se zas dostala, vůči vám opravdu špatné svědomí :-/
(20:35) Ketryn -> Morigan: Aspoň jsem zjistila, že ty jsi v pořádku! To mi hodně uleví. Snažím se spojení udržet, jestli se mi nepodaří něco pochopit z té rady.
(20:40) Morigan -> Ketryn: To ne, buď Richie nevnímá, co říkají, nebo to nedokážeš vnímat přes pouto ty.
(20:43) Ketryn -> Morigan: Hm, tak aspoň že vím, že ty jsi v pořádku.
(20:45) Ketryn -> Morigan: Jestli spojení trvá, tak pak zkusím na sebe upozornit, jestli Richie pozná, že jsem na něj napojená. I když po tom, co jsem si naposledy vyslechla, počítám s tím, že mě bude tak nějak ignorovat.
(20:50) Morigan -> Ketryn: K6
(20:52) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(21:05) Morigan -> Ketryn: Možná tě pocítil, ale nejsi si tím jistá, nic konkrétního jsi nepocítila.
(21:07) Ketryn -> Morigan: tak se ještě chvíli pokouším, jestli něco nezjistím. Pak toho nechám a jdu spát...
(21:16) Morigan -> Ketryn: Pracuješ přesně týden, děláš si svou práci a nikdo ti nic nevytýká, tak ji asi děláš dobře. Ona není nijak složitá, ale s tou rukou jsi ráda, že máš docela klid. Každý den za tebou přijde Brandon a dělá ti společnost, někdy jen krátce, někdy déle, podle toho, jak má sám čas, ale většinou večer. Je na tebe milý, aby ti pobyt zde zpříjemnil.
(21:17) Morigan -> Ketryn: Na Richieho se ti už nepodařilo nijak zvlášť napojit, vždy jen krátce, ale zkoušíš to, protože netušíš, jak to vnímá on, tak co kdyby náhodou.
(21:18) Morigan -> Ketryn: Ten sedmý den tvé práce vstáváš a už od rána se ti zdá něco divného. Pak ti dojde, že je to hluk zvenku.
(21:20) Ketryn -> Morigan: Za Brandonovu společnost jsem opravdu hodně ráda. To je jediné, co mi dokáže na tváři vykouzlit aspoň trochu úsměv. Jeho návštěvy mě udržují, abych neupadla úplně do deprese.
(21:21) Ketryn -> Morigan: Tak se podívám z okna, jestli něco neuvidím. Pak se když tak půjdu podívat dolu a zjistit, co se děje. Ale ve vší opatrnosti, rozhodně se nikam nehrnu.
(21:22) Morigan -> Ketryn: Z okna je vidět, že ulice je plná vojáků a koní a vlajek, skoro to vypadá, jako by přijeli do města/tábora další.
(21:23) Ketryn -> Morigan: No bezva, jestli se to tu rozrůstá, tak to mě vůbec netěší...A už vůbec by mě netěšilo, kdyby přijížděl Boraz. Tak se dál dívám.
(21:24) Morigan -> Ketryn: Nic jiného, než tohle zatím nevidíš, ani Boraze.
(21:27) Ketryn -> Morigan: Tak jdu pak do práce a snažím se poslouchat, jestli o tom někde něco nezaslechnu. A doufám, že dneska zas přijde Brandon, abych se ho mohla když tak zeptat.
(21:29) Morigan -> Ketryn: Kvůli tomu pozorování se trochu opozdíš na snídani, ale toho si nikdo nevšimne. Pak jdeš pracovat, pak na oběd a pak zase k práci. Brandon se zatím neukázal, nejspíš přijde až večer.
(21:30) Ketryn -> Morigan: Tak se pak snažím dohnat svou práci. A čekám na večer.
(21:35) Morigan -> Ketryn: Odpoledne se nečekaně objeví ten chlap, co vás přiděloval k různým pracem, když jste se uzdravili. Víš už o něm, že se jmenuje Brigson a že má na starosti personál v táboře.
(21:37) Morigan -> Ketryn: Baví se s jednou s nejvyšších kněžek a dívají se na tebe.
(21:37) Ketryn -> Morigan: Tak to mě zarazí!
(21:38) Ketryn -> Morigan: Nejraději bych někam zmizela z dohledu...
(21:39) Morigan -> Ketryn: Pak jdou k tobě.
(21:40) Ketryn -> Morigan: Ach ne...já nechci s tímhle chlapem nic řešit. Já jsem spokojená tak, jak to je.
(21:41) Ketryn -> Morigan: Musím potlačit nutkání utéct.
(21:43) Morigan -> Ketryn: Prohlídne si tě ještě rychlým pohledem zblízka. "Jak jsi na tom s tou rukou?"
(21:43) Ketryn -> Morigan: (Jak jsem na tom? Stále se léčí, že jo?)

(18:39) Morigan -> Ketryn: Brandon se začne vyptávat i tebe, jak jsi se dostala k armádě, proč a co jsi tam vlastně dělala.
(18:42) Ketryn -> Morigan: Tak to přemýšlím, co vlastně můžu a nemůžu říct...
(18:46) Ketryn -> Morigan: Nakonec se rozhodnu pro takovou nějakou pravdu, snad mě to nijak neohrozí.
(18:54) Ketryn -> Morigan: Opět dávám pozor, aby mě nemohl nikdo slyšet. "Je to krapet složitější...Má sestra je lady a zastává místo v radě lordů, je tedy součástí armády," rozhodnu se tě nazývat sestrou, jelikož je to jednodušší než vysvětlovat pojem blízká přítelkyně. "A můj muž je voják..." dodám a jsem nejistá z jeho reakce. "Takže můj domov je teď v armádě. A jelikož mám zkušenosti s ošetřováním, tak pomáhám v lazaretu."
(19:06) Morigan -> Ketryn: To ho tedy docela dostane. "Tvá sestra je lady??" podiví se, ale taky naštěstí mluví potichu. "Tedy...pokud to znamená totéž, co u lorda Boraze," pokusí se zmírnit svůj údiv. "Pak mi ale opravdu uniká, jak jsi se dostala do toho lesa!"
(19:15) Ketryn -> Morigan: "No, asi znamená, řekla bych...má svoje panství a tak. A do toho lesa jsem se dostala, když jsme prchali s lazaretem přeci. Bylo špatné, že se navíc přes nás při útěku přehnali splašení koně, což zapříčinilo, že mi nešťastnou náhodou ujela noha a spadla jsem do té rokle nebo co to bylo. Je hrozné jen tak čekat v táboře a nemoct nic dělat a jen doufat, že se všichni vrátí...Tak právě pomáhám ošetřovat, nebylo to poprvé, co jsem jela s polním lazaretem."
(19:20) Morigan -> Ketryn: "A ona tě nechala jet, když jsi nemusela?" stále nechápe. "Katryn, ty buď ráda, že jsi naživu, museli při tobě stát všichni bohové, když je takhle pokoušíš. Asi bys od nich nic jiného chtít neměla..."
(19:24) Ketryn -> Morigan: "No, nebyla nadšená, ale nechala...měla jiné vážnější starosti než aby řešila, co zas vyvádím já," vzdychnu
(19:24) Ketryn -> Morigan: a vím, že si za vše můžu absolutně sama.
(19:25) Ketryn -> Morigan: "Vím, že to byla hloupost a že můžu být vděčná, že vůbec ještě žiju."
(19:34) Ketryn -> Morigan: "Chápeš už, proč se tak moc chci nějak vrátit zpátky? Mám tam až moc blízkých lidí, na kterých mi záleží, kteří mi chybí a kterým jsem způsobila asi dost velký šok, že jsem zmizela..."
(19:45) Morigan -> Ketryn: "Jistě, že tě postrádají, ale asi to není zase tak překvapující, ne?"
(19:46) Morigan -> Ketryn: "Možná bys měla pochopit, že by ses měla snažit přežít, aby ses s nimi někdy mohla zase setkat."
(19:51) Ketryn -> Morigan: "Co není překvapující? Že jsem se nevrátila, když jsem šla s lazaretem? No ne všichni to věděli...Nebo že jsem se dostala do průšvihu? To je fakt, že se mi takovéhle věci občas stávají..."
(19:52) Ketryn -> Morigan: "Já vím, máš pravdu...Asi mi nezbyde, než se s tím smířit. Stejně se odsud sama nemám šanci jen tak dostat."
(19:53) Morigan -> Ketryn: (Buď ráda, že se já nejspíš nikdy nedozvím, jak ses do toho průšvihu dostala :-D To by mě trefilo...)
(19:53) Morigan -> Ketryn: "To je dobrý nápad. Na další sebevražedné pokusy si dej čas, tak brzo po sobě by ti to nemuselo vyjít."
(20:00) Ketryn -> Morigan: (Myslím, že nedozvíš, to si nechám opravdu jen pro sebe :-D :-D To bude tajemství, které raději zapomenu i já :-D nebudu riskovat, že někoho opravdu trefí.)
(20:00) Ketryn -> Morigan: "Hm..."

(22:36) Morigan -> Margare-tka: "Nebudu posílat posla, do každého tábora pošlu člověka, který se postará o to, aby se zjistilo, jestli tam Katryn není..." upřesním.
(22:46) Margare-tka -> Morigan: "A myslíš, že by nevadilo, kdybych poslala dopis po jednom z těch lidí Lorenovi?"
(22:46) Morigan -> Margare-tka: "Snad ne," odtuším. "Když mu něco připlatím..."
(22:52) Morigan -> Margare-tka: "Jenom to musím poslat do správného tábora - on je z Druhého, že?"
(22:54) Margare-tka -> Morigan: "Ano. Snad tam bude. nebo myslíš, že mám ještě počkat?"
(23:04) Morigan -> Margare-tka: "Nevím, opravdu nemám sílu ani kapacitu přemýšlet ještě o Lorenovi, budeš o něm muset přemýšlet sama. Dám ti vědět, než vyjedou, tak ten dopis mezitím napiš. Nebo nenapiš. Zatím se měj, jdu to nějak zařídit..." rozloučím se a vyrazím.

(20:01) Morigan -> Margare-tka: "Tak jo, Richie," nadechnu se. "Pomůžu ti, jakkoliv je to možné, jen když se něco dozvíme."
(20:02) Morigan -> Margare-tka: "Nemůžeš mi nijak pomoct! Sama víš, že to pouto nepodléhá žádným magickým zákonům a funguje nepravidelně!!"
(20:02) Morigan -> Margare-tka: "Dobře, tak se prosím pokus!" začínám být zoufalá. "Vím, že ti na tom taky záleží!"
(20:07) Margare-tka -> Morigan: No sedím tam nelmuvím a jen se modlím, by se mu to povedlo.
(20:27) Morigan -> Margare-tka: "Nesnaž se mi podsouvat svoje domněnky!" odfrkne Richie. "Starosti o ni už jsem si v životě odbyl, víc se toho do mě ani nevejde, je mi líto! Beztak si za to může zase nějak sama..."
(20:28) Morigan -> Margare-tka: Mám chuť ho praštit, ale opět se raději ovládnu.
(20:28) Morigan -> Margare-tka: Chvíli to zkouší a nejspíš se opravdu snaží, ale jediné, co zjistí je, že sedí (a jí) v nějaké jídelně.
(20:30) Morigan -> Margare-tka: "Hele, budu se snažit v průběhu dne a dám ti vědět," slíbí a už to je pokrok, i když mi to nechce stačit. Ale bude muset.
(20:35) Margare-tka -> Morigan: No a pak se vydáme k nám? jsem z toho aspoň trochu uklidněná, že je v pořádku a v nějaké jiném táboře, když sedí a jí.
(20:36) Morigan -> Margare-tka: Asi se vydáme k nám.
(21:06) Margare-tka -> Morigan: "Snad se to podaří Richiemu pak trochu víc, ale i tohle je dobré, že víme že aspoň je relativně v pořádku, když sedí a jí."
(21:07) Morigan -> Margare-tka: "No to ano," souhlasím, ale stejně jsem neklidná. Nejspíš to ale nesouvisí jen s Katryniným zmizením.
(21:14) Margare-tka -> Morigan: "A budeš teda posílat toho posla do těch táborů?"

(19:56) Morigan -> Ketryn: Pracuješ zatím tři plné dny. Druhý den za tebou přišel Brandon dokonce dvakrát a přinesl ti jablko a večer dokonce nějaký koláček. I když si vůbec nejíš špatně, je to dost příjemné. Ten třetí den si večer povídáte v jídelně u slabého svařeného vína, které vám tu dali, proto se ho můžeš vyptávat.
(20:07) Ketryn -> Morigan: Ty jo, co se týče fyzického hlediska a pohodlí, tak to se tu mám tedy dobře. Jen to psychicky vůbec nedovedu ocenit...
(20:12) Ketryn -> Morigan: Ale dobroty mi vždy udělají radost. "Byl jsi vždycky vojákem nebo jsi se jím stal až teď, když přišla válka?" ptám se. "A jak to tu máte rozdělené, u jaké korouhve nebo jednotky nebo jak tomu říkáte sloužíš?"
(20:20) Morigan -> Ketryn: Tak se dozvíš, že vlastně nebojuje tak doslova, ale je obsluha u děla, což je ale také velmi důležité (to ti neříká, to víš). Patří do šestého oddílu (mají to rozdělené podle čísel), ale určitý počet oddílů patří zase pod jednu korouhev, která má také číslo. Stal se vojákem až s válkou a doufá, že povýší.
(20:33) Ketryn -> Morigan: Tak si to vše zapamatuji. "A...nevíš, jestli jsou nějaké novinky, co se týče politické situace a bitev. Tedy předpokládám, že tamta pro nás nedopadla dobře, když naše jednotky musely tak rychle ustupovat....ale jestli se něco dělo pak," zeptám se potichu a dávám pozor, aby nebyl někdo nablízku.
(20:33) Morigan -> Ketryn: "Zajímáš se o politickou situaci?" podiví se.
(20:38) Ketryn -> Morigan: "No...chtěla bych vědět, jak na to jsme..."
(20:56) Morigan -> Ketryn: "Každopádně teď už to bude pro Svobodnou těžké ať to dopadne jakkoliv, ta válka je ničivá," trhne rameny. "V téhle bitvě jsme vyhráli, přesto, že jsme vlastně byli napadeni. Tak trochu."
(20:58) Ketryn -> Morigan: "Jak to...tak trochu?" zarazí mě to. "No těžké to je a bude hodně..." souhlasím a raději mlčím o svém názoru na Boraze jako tyrana.
(21:02) Morigan -> Ketryn: "No, i když to bylo rychlé, připraveni jsme byli."
(21:04) Ketryn -> Morigan: "Věděli jste přesně, kdy budete napadeni?"
(21:06) Morigan -> Ketryn: "Já věděl akorát přesně, že se mám vzbudit a jít ke své práci."
(21:09) Ketryn -> Morigan: "A děje se něco teď? Chystáte se na nějakou další velkou bitvu?"
(21:10) Morigan -> Ketryn: "Vypadám jako velitel?" zasměje se.
(21:11) Ketryn -> Morigan: "No co já vím," usměji se.
(21:12) Ketryn -> Morigan: Ale už těhle otázek nechám.
(21:36) Ketryn -> Morigan: Pak už se dneska asi na nic konkrétního neptám.