Druhá strana (164 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(21:49) Morigan -> Ketryn: "Dalo by se to tak říct. Ano, jsem," odpoví.
(21:49) Morigan -> Ketryn: "Neboj, nic se ti nestane, nikdo se to nedozví," snaží se tě uklidnit.
(21:49) Ketryn -> Morigan: Tak to se má panika ještě navýší.
(21:50) Ketryn -> Morigan: Asi mi nezbyde nic jiného, než mu v tomhle věřit...
(21:53) Ketryn -> Morigan: Mé zoufalství roste každou vteřinou! Být na nepřátelské půdě sama je ještě o hodně horší než s vámi. Navíc ani nevím, co se s vámi ostatními stalo :-( A zeptat se ho na průběh bitvy se opravdu neodvážím.
(21:55) Ketryn -> Morigan: "Jak je to dlouho, co jste mě našli?" vypravím ze sebe po delší době a snažím se ovládnout třesoucí se hlas.
(22:02) Morigan -> Ketryn: Zamyslí se. "Asi čtyři dny."
(22:06) Ketryn -> Morigan: Pak už asi mlčím a začnu propadat beznaději...Jak se odtud sakra dostanu :-((? Navíc když ani pořádně nevidím...Bože, to je fakt průser :-(
(22:23) Morigan -> Ketryn: "Bude to dobré, uzdravuješ se rychle," uklidňuje tě ještě chvíli. "Zase se za tebou zastavím, Katryn," řekne, pak se rozloučí a odejde.
(22:24) Ketryn -> Morigan: Tak si zas lehnu a propadnu se do krize...
(22:25) Ketryn -> Morigan: Pak mě napadne zkusit pouto, jestli se mi nepodaří zjistit aspoň něco o vás a co se stalo...Můžu??
(22:25) Morigan -> Ketryn: Můžeš.
(22:25) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(22:26) Ketryn -> Morigan: Ježiš, já už budu sprostá!!!! Ty kostičky si zasedly :-/
(22:29) Morigan -> Ketryn: Tak to nic.
(22:30) Ketryn -> Morigan: Tak už mi zbývá jen ta krize a beznaděj...:-/
(22:44) Morigan -> Ketryn: Konečně ti taky přinesou něco teplého k jídlu, zatím jen velký talíř polévky, ale za pomoci jedné z kněžek léčitelek ho celý sníš.
(22:45) Ketryn -> Morigan: Tak to všechno sním a té kněžce moc poděkuji.
(22:50) Ketryn -> Morigan: Pak se asi zas pokusím usnout, abych nabrala další síly...
(22:52) Morigan -> Ketryn: To není problém. Usneš rychle a spíš docela dobře a tvrdě.
(22:53) Margare-tka: Tak se ještě napiju a vyrazím.
(22:54) Morigan -> Ketryn: Ráno opět hodně jíš a už vidíš zase o něco líp. Dostaneš i tu hořkou medicínu a zase spíš. Po obědě se už cítíš celkem dobře a jdeš sama i na záchod (poté, co se zeptáš kam). Je to v té samé velké místnosti, kde ležíte. A odpoledne tě taky přestěhují mezi lehce raněné.
(22:56) Ketryn -> Morigan: Tak aspoň, že se zotavuji...Tak dělám vše, co se mi řekne. Upadnu ale do takové letargie...
(22:58) Morigan -> Ketryn: Další místnost je menší a je v prvním patře domu, ve kterém se nacházíš. Jsou tam také postele.
(22:59) Ketryn -> Morigan: To je docela luxusní lazaret.
(22:59) Ketryn -> Morigan: To by mě zajímalo, co budu dělat, až se uzdravím...Snad tu budu moct zůstat a pomáhat, ne vymyslím, co dál.

(20:34) Morigan -> Margare-tka: Jsi v táboře bez nás asi šest dnů, když se v táboře něco děje. Tak nějak to vypadá, jako by se někteří vojáci vrátili.
(20:38) Morigan -> Margare-tka: Rozhodně to způsobí nějaký rozruch.
(20:53) Margare-tka -> Morigan: Tak To trochu nakopne a jdu si zjistit co se děje. Nejspíš k lazaretu,.
(20:55) Morigan -> Margare-tka: Zrovna u lazaretu se nic zvláštního neděje.
(21:08) Margare-tka -> Morigan: Tak se snažím něco vyposlechnout a už z tojo jsem nebozní
(22:04) Morigan -> Margare-tka: Vyposlechneš, že už je po bitvě a že se vojsko vrací a že bude asi hodně raněných.
(22:05) Margare-tka -> Morigan: Tak jdu do lazaretu, tam budu platná nejvíc.
(22:09) Morigan -> Margare-tka: V lazaretu se už samozřejmě chystají.
(22:10) Margare-tka -> Morigan: Tak pomáhám s čím se dá.
(22:12) Morigan -> Margare-tka: Pomůžeš pár věcí nachystat, co je potřeba, ale pak se už nic neděje.
(22:14) Margare-tka -> Morigan: Jasně pak tam netrpělivě čekám. Jsme už teď s nervama na pochodu a ještě nic se neděje..
(22:14) Morigan -> Margare-tka: Další hodinu se nic neděje.
(22:17) Margare-tka -> Morigan: No tak tam tak popocházím a čekáme.

(20:51) Morigan -> Ketryn: "V Domingu," odpoví ti mírně a donutí tě zase si lehnout.
(20:51) Ketryn -> Morigan: Říká mi to něco? Aspoň kde by to zhruba mohlo ležet?
(20:52) Morigan -> Ketryn: Ne, neříká.
(20:52) Ketryn -> Morigan: Zoufale bych chtěla vědět, jak ta bitva dopadla! :-/ A kde to vůbec jsem...Ale asi teď nemá cenu se snažit něco zjišťovat.
(20:53) Ketryn -> Morigan: Tak si zas lehnu a snažím se spát, abych se z toho všeho vyspala.
(20:56) Morigan -> Ketryn: Ještě spíš, možná docela dlouho, když se probudíš znovu, cítíš velký hlad. Vidíš pořád rozmazaně, ale o něco méně, takže poznáš, že nejsi ve stanu, ale v nějaké velké podlouhlé místnosti.
(20:58) Ketryn -> Morigan: Trochu mě uklidní, že vidím aspoň o trochu lépe. Asi budu v nějakém městě, ale kde sakra to město leží?! A vůbec co budu dělat, jak se zpátky dostanu k vám...:-(((? Zase se posadím a svým pochybným viděním se snažím zkoumat okolí.
(20:59) Morigan -> Ketryn: "Říkali mi, že už ses probrala," ozve se u tebe potěšeným hlasem.
(21:00) Ketryn -> Morigan: Otočím se tím směrem. Poznám, ten hlas?
(21:03) Morigan -> Ketryn: Tak trochu. Je to mužský mladý hlas, přisedne k tvému nízkému lůžku, ale vidíš jeho obličej rozmazaně. "Víš, kdo jsem?" zeptá se tě.
(21:05) Ketryn -> Morigan: Zavrtím hlavou. "Ty...vy...jste mě zachránili z té rokle?" napadne mě pak.
(21:08) Morigan -> Ketryn: "Ano," přikývne. "Já jsem Brandon. Tušil jsem, že se s tím popereš. Jak ses tam dostala?"
(21:10) Ketryn -> Morigan: "Děkuji, Brandone...opravdu moc děkuji, že jste mě odtamtud vytáhli," poděkuji opravdu upřímně. "Já jsem Katryn," představím se taky.
(21:12) Ketryn -> Morigan: "Kde to jsem? Tohle je město?" zkouším se ptát a prozatím ignoruji otázku, jak jsem se tam dostala. Zatím se bojím cokoli říct.
(21:22) Morigan -> Ketryn: "Ano, tohle je město a jsi v nemocnici, která patří léčitelkám a kněžkám," vysvětlí ti. "Postaraly se o tebe dobře."
(21:27) Ketryn -> Morigan: "Aha...Ale nemám jim jak zaplatit, nic jsem u sebe neměla..." vzdychnu a snažím se vše nějak vstřebat. "Kde...tenhle Doming leží? Myslím na jaké straně hranice?" zkusím se zeptat opatrně.
(21:29) Morigan -> Ketryn: "Domingo," opraví tě. "Nic platit nemusíš, odpracuješ si to, až budeš moct, snaží se tě utěšit. O jaké hranici mluvíš?"
(21:33) Ketryn -> Morigan: "No je válka...tak se snažím zorientovat, jestli jsem se octla na území lorda Murtagha nebo lorda Boraze. Byla jsem součástí lazaretu, který šel za vojskem..." odvážím se říct.
(21:36) Morigan -> Ketryn: "Lazaretu, který šel za vojskem?" podiví se. "To nevím, jak by ses ocitla tam, kde jsme tě našli," pobaví ho. "Vždyť jsi byla na úplně opačné straně, leda že bys..." v tu chvíli mu asi něco podstatného dojde.
(21:37) Morigan -> Ketryn: Takže se odmlčí.
(21:39) Ketryn -> Morigan: "A sakra..." dojde mi to taky a pocítím zoufalost. Podvědomě se ho začnu bát, takže se automaticky posunu kousek dál na posteli.
(21:40) Morigan -> Ketryn: Chytne tě za zdravou ruku. "Být tebou, tak o tom tady mlčím!" řekne naléhavě, ale vůbec ne výhružně. "Měla jsi štěstí, že jsi přežila. Ber to tak."
(21:41) Ketryn -> Morigan: Na prázdno polknu.
(21:44) Ketryn -> Morigan: "Jsem v pěkném průšvihu..." řeknu si potichu pro sebe zoufale. "Ty...jsi voják?" zeptám se opatrně. "Stále toho moc nevidím," dodám na vysvětlenou.

(19:51) Ketryn -> Morigan: Pokouším se reagovat na jeho otázku a říct své jméno, ale obávám se, že je to tak potichu, že mi zůstane na rtech.
(19:51) Morigan -> Ketryn: "Musíme jít vzít sebou!"
(19:51) Morigan -> Ketryn: "Sebou? Blázníš?"
(19:51) Morigan -> Ketryn: "Jinak tady umře!"
(19:52) Morigan -> Ketryn: "No právě proto, jinak nám umře cestou!"
(19:52) Ketryn -> Morigan: Pocítím vděk k tomu jednomu dotyčnému. "Prosím..." pokusím se ze sebe vypravit.
(19:56) Morigan -> Ketryn: "Je to ale na tvou zodpovědnost!"
(19:56) Morigan -> Ketryn: "Jistě, na mou. Pomoz mi s ní, musíme jí dostat nahoru."
(19:57) Morigan -> Ketryn: Zvednou tě, ale máš pocit, že ti asi upadne ruka a hlava. A nejspíš máš taky horečku a pořád nemůžeš přestat vidět silně rozmazaně...
(19:57) Ketryn -> Morigan: Snažím se nějak aspoň trochu zaostřit zrak, abych poznala, co jsou zač...
(19:58) Morigan -> Ketryn: Cestu si moc nepamatuješ, nejspíš jsi párkrát omdlela, uvědomíš si až, když ležíš někde pod nějakou dekou a na jedoucím voze, který kodrcá po cestě, ale nedokážeš poznat, jak dlouho tě k tomu vozu nesli a jak dlouho už vlastně jedete.
(19:58) Ketryn -> Morigan: Při té bolesti asi podvědomě slabě vykřiknu nebo spíš vzdychnu nebo tak něco, co můj stav umožňuje.
(20:00) Ketryn -> Morigan: Asi jsem vděčná, že jsem to zatím vůbec přežila...Ale dost by mě zajímalo, kam to jedeme...
(20:03) Morigan -> Ketryn: Většinu cesty strávíš v mrákotném spánku a ve chvílích, kdy otevřeš oči vidíš jen rozmazané barvy.
(20:04) Ketryn -> Morigan: Tak to se můžu asi jen modlit...:-(
(20:06) Morigan -> Ketryn: To můžeš.
(20:07) Ketryn -> Morigan: Snažím se aspoň někoho zahlédnout, když třeba slyším nějaké hlasy. Jinak asi jen mrákotně doufám...
(20:15) Margare-tka: Jdu se umýt:-)
(20:18) Morigan -> Ketryn: Někdy tě někde vyložili, ale to také moc nevnímáš, protože vnímáš jen jak tě bolí ruka a hlava. Taky tě někdo ošetřuje a mluví u toho, slyšíš, že se baví o tvé ruce, že je zlomená a že máš otřes mozku a docela vysokou horečku. Ošetřování bolí, takže tě vlastně ani nic jiného nezajímá.
(20:19) Ketryn -> Morigan: Aha...tak to je bezva stav :-( Můžu být opravdu jen vděčná, že jsem vůbec naživu.
(20:28) Morigan -> Ketryn: Většinu času pak spíš, občas se ti snaží něco vpravit do pusy, většinou je to hnusné.
(20:31) Ketryn -> Morigan: Mám nějaký odhad, jak dlouho to tak může být?
(20:31) Morigan -> Ketryn: No to vůbec.
(20:34) Ketryn -> Morigan: Tak jen doufám, že se mi nějak udělá líp a zjistím, kam jsem se to vlastně dostala...
(20:36) Morigan -> Ketryn: Když se poprvé probereš a dokážeš víc vnímat, máš šílenou žízeň. Horší je, že pořád vidíš rozmazaně, ale připadá ti, jako bys ležela někde s více lidmi, možná ve stanu, možná ve velké místnosti. Mohl by to být nějaký lazaret.
(20:38) Ketryn -> Morigan: To rozmazané vidění už mě fakt začíná rozčilovat...:-( Pokusím se opatrně posadit nebo se aspoň zvednout na loktech. A hlavně se snažím zaostřit.
(20:39) Morigan -> Ketryn: Zvednout na loktech ti jde, hlava tě bolí už jen tupě, ale zaostřit ti nejde.
(20:40) Ketryn -> Morigan: To mě z toho začíná chytat panika. Zoufale chci vidět, kde jsem?!
(20:41) Ketryn -> Morigan: Pak se i posadím a snažím se si dát dohromady nějaký obraz z toho rozmazaného, co vidím.
(20:42) Morigan -> Ketryn: Za chvíli u tebe někdo je a dává ti napít. To ti dost přijde vhod. "Jen pomalu," říká konejšivý ženský hlas a pomáhá ti, aby se zlila co nejmíň. Z ní ale vidíš jen rozmazaný světlý flek obličeje a tmavší flek vlasů kolem, asi je má nějak zapletené.
(20:43) Morigan -> Ketryn: *ses
(20:44) Ketryn -> Morigan: Tak se pomalu ale pořádně napiju. "Kde to jsem?" zeptám se pak. "Já...vidím hrozně rozmazaně..." snažím se skrýt v hlase paniku.
(20:47) Morigan -> Ketryn: Sáhne ti na čelo. "Jsi v lazaretu, postaráme se o tebe," snaží se tě uklidnit. "Dostala jsi ránu do hlavy, to vidění by se mělo upravit, musíš hodně spát. Počkej, ještě ti něco donesu."
(20:48) Ketryn -> Morigan: "A..kde v lazaretu?" odvážím se zeptat.
(20:48) Morigan -> Ketryn: Odejde a vrátí se po chvíli s nějakým teplým nápojem, který je hrozně hořký, ale nutí tě ho vypít celý šálek.
(20:48) Ketryn -> Morigan: "Jako kde je ten lazaret?"
(20:49) Ketryn -> Morigan: Tak to postupně vypiju.

(19:14) Morigan -> Ketryn: Podaří se ti neusnout a nějak se motáš po lese a hledáš cestu. Jak je zatažená obloha, je opravdu dost velká tma a navíc ani nic neobvyklého neslyšíš.
(19:15) Ketryn -> Morigan: No, to je bezva, to nemůže svítit aspoň měsíc :-/? Tu cestu bych fakt potřebovala, abych se nějak zorientovala...Bojuji s tím, aby mě nepřepadla úplná beznaděj.
(19:19) Morigan -> Ketryn: K6
(19:20) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(19:20) Morigan -> Ketryn: (Katryn?!?!)
(19:21) Ketryn -> Morigan: (Cože, zas 1? Co ty kostičky dneska proti mě mají??? :-// Ony mě snad chtějí zabít...:,-( )
(19:21) Morigan -> Ketryn: Potácíš se temným lesem, když z ničeho nic šlápneš úplně do prázdna. Stihneš vykřiknout a rozhodit ruce a pak už jen kamsi padáš. Dole zase ztratíš vědomí, ale ani nevíš, jestli ses znovu bouchla do hlavy nebo co se vlastně stalo...
(19:23) Ketryn -> Morigan: Má krize se velice hluboce prohlubuje...! Tohle je opravdu zlé! Kostky se asi rozhodly mě sprovodit ze světa...:-/
(19:24) Morigan -> Ketryn: (No dneska tedy ano!)
(19:24) Ketryn -> Morigan: Mám pocit, jako bych si na neviditelné kostce hodila fatální smůlu :-/
(19:24) Morigan -> Ketryn: k6
(19:24) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(19:25) Ketryn -> Morigan: (Hm, tak teď 4, když už ani nevím, jestli mi to ještě k něčemu může být :-D)
(19:29) Morigan -> Ketryn: Tvé další probrání je ještě nepříjemnější, než předtím. Nemůžeš otevřít oči a víčka máš jako z olova a navíc tě děsně bolí pravá ruka. Kdesi slyšíš hlasy, ale nejsi si jistá, jestli se ti to jenom nezdá. Za zavřenými víčky ale už tušíš světlo.
(19:32) Ketryn -> Morigan: Bože...asi přemýšlím, jestli jsem mrtvá nebo jestli je to sen nebo halucinace nebo co....Pokusím se přimět se probrat a donutit se aspoň trochu otevřít oči. Je mi pořád taková zima?
(19:32) Morigan -> Ketryn: Zima ti teď ani není...vlastně kromě té ruky nic moc necítíš.
(19:33) Morigan -> Ketryn: Hlasy se trochu přibližují, znějí jakoby nahoře.
(19:34) Ketryn -> Morigan: Tak ještě zlomená ruka nebo co si to můžu připsat ke svému zuboženému stavu :-/ Dál se snažím nějak ignorovat bolest a začít vnímat okolí.
(19:35) Ketryn -> Morigan: Ach jo, do čeho jsem to zas spadla :-(
(19:37) Morigan -> Ketryn: "Loyde, v té rokli někdo je!" slyšíš už zřetelněji. "Nebude naživu," říká druhý hlas.
(19:39) Morigan -> Ketryn: "Vždyť se hýbe, vidím to! Lezu dolů!"
(19:40) Ketryn -> Morigan: Taky si tak připadám...:-/ Pokusím se pohnout. V tuhle chvíli bude asi lepší setkat se i s nepřítelem, mám pocit, že bez pomoci tu v tomhle stavu jinak fakt umřu ...
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(19:42) Morigan -> Ketryn: "Jsi blázen!" říká Loyd. Pak chvíli nějak nevíš, co se děje. "Je to dívka!" slyšíš překvapený tón. "Co tady u všech bohů dělá??"
(19:43) Morigan -> Ketryn: "No co, prostě sem spadla..." usoudí Loyd, který asi také slezl.
(19:43) Morigan -> Ketryn: Konečně se ti podaří otevřít oči, ale vidíš hodně rozmazaně, takže je vlastně ani nevidíš.
(19:44) Ketryn -> Morigan: Ty jo, kdo to sakra může být? Veškerou svou sílu vynakládám, abych se mi podařilo víc se probrat a aspoň něco vidět.
(19:45) Morigan -> Ketryn: "Jak se jmenuješ? Slyšíš mě?" dotýká se někdo tvých ramen.
(19:46) Ketryn -> Morigan: Snažím se reagovat, i když myslím, že ze mě nějaké smysluplné slovo nevypadne.

(13:31) Morigan -> Ketryn: Skoro se dostaneš k pěknému širokému kmeni, ale těsně před tím ti na mokré zemi ujede noha a zřítíš se z kopcovité stráně dolů. K6
(13:32) Ketryn -> Morigan: Ježiš, to je fakt čím dál horší! Jestli tohle přežiju, tak to bude snad zázrak :-/
(13:32) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(13:33) Morigan -> Ketryn: Praštíš se o něco do hlavy a upadneš do bezvědomí (já za to nemůžu co si házíš :-D)
(13:36) Ketryn -> Morigan: (Já už se fakt začnu hysteriky smát :-D!) Tohle je tedy hodně špatné, každým hodem to bylo horší a horší a tímhle se to tedy dokonalo...
(13:36) Ketryn -> Morigan: Mlátit se do hlavy, na to já mám talent...:-/
(13:38) Ketryn -> Morigan: Ty jo, v takhle špatné situace už jsem tedy opravdu hodně dlouho nebyla :-/
(13:41) Ketryn -> Morigan: To mám z toho, že jsem snažila někomu pomoct...pak to se mnou dopadá ještě hůř :-/
(13:50) Morigan -> Ketryn: Když se probereš, je tma a je ti velká zima. Taky tě dost bolí hlava.
(13:51) Ketryn -> Morigan: Propadnu asi absolutnímu zoufalství! Snažím se vstát a nějak se vzpamatovat.
(13:51) Ketryn -> Morigan: Jsou kolem slyšet nějaké zvuky?
(13:52) Ketryn -> Morigan: Když seberu nějaké síly, tak se pokusím, jestli by šlo vylézt tu stráň zpátky nahoru. Nesmím zůstat na místě, to bych zmrzla...
(14:02) Morigan -> Ketryn: Když se posadíš, zase si musíš lehnout, nebo budeš zvracet. Vzadu na hlavě máš spoustu zaschlé krve.
(14:04) Ketryn -> Morigan: Tak ještě ležím, ale aspoň se zabalím do té deky. A panika se mě zmocňuje ještě víc...!
(14:05) Ketryn -> Morigan: Po chvíli se zas pokusím pomalu a opatrně posadit. Musím se nějak sebrat, jinak tu umřu!
(14:07) Ketryn -> Morigan: Rozbitá hlava a otřes mozku...to mi fakt chyběla. Jak s tímhle budu schopná někam dojít, to by mě fakt zajímalo :-/
(14:31) Ketryn -> Morigan: Po chvilkách se vždy opatrně pokouším, jestli by nešlo vstát...A snažím se nepropadnout absolutní panice a hysterii.
(14:44) Morigan -> Ketryn: Po čase samozřejmě můžeš vstát. Cítíš se rozlámaná a zmrzlá, ale jinak žádné jiné vážnější zranění nemáš.
(14:46) Ketryn -> Morigan: Tak se pokusím, jestli půjde vylézt zpátky nahoru. Nevím totiž kudy jinudy bych měla jít, než podél té cesty.
(14:48) Ketryn -> Morigan: *pokusím zjistit
(14:52) Ketryn -> Morigan: A pak když tak začnu pomalu šplhat..
(14:54) Morigan -> Ketryn: K6
(14:55) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(14:55) Ketryn -> Morigan: Ty kostky mě dneska asi zabijou...:-/
(14:56) Morigan -> Ketryn: Vůbec netušíš, kudy jsi sem spadla a taky díky tmě vlastně ani nic nevidíš.
(14:57) Ketryn -> Morigan: Tak kousek popojdu a dál zkouším najít kopec nahoru, kterým by šlo vyšplhat.
(14:58) Morigan -> Ketryn: Když už to vypadá beznadějně a nekonečnou dobu hledáš, nahmatáš něco, co vede do kopce.
(14:59) Ketryn -> Morigan: Tak začnu pomalu a opatrně šplhat nahoru.
(15:09) Morigan -> Ketryn: Ani to není prudký kopec, jen je tam spousta zetlelého listí, takže to dost klouže.
(15:11) Morigan -> Ketryn: Nakonec ale kamsi nahoru vyšplháš, dál už to nepokračuje, ale tam si rozhodně musíš sednout (spíš lehnout) a odpočinout si, protože je ti zase zle. A hlavně neskutečná zima.
(15:12) Ketryn -> Morigan: Tak si sednu a zabalím se do deky a snažím se nabrat nějaké síly. To je hodně špatné...:-(
(15:13) Ketryn -> Morigan: Až se budu cítit, že bych byla zas aspoň trochu schopná někam popojít, tak se budu pokoušet najít tu cest. To je tak mentální, že jsem se probrala až v noci!
(15:28) Morigan -> Ketryn: Po nějaké době to přejde, ale chce se ti strašně spát.
(15:31) Ketryn -> Morigan: Tak tomu se ze všech sil bráním, usnout se zraněním hlavy a v téhle zimě by nebylo vůbec dobré! Pokouším se znovu vstát a hledat tu cestu.

(11:06) Ketryn -> Morigan: Vezmu, co mám, a taky už se rychle vydám na útěk. A pokud je v mých silách někomu pomoct, tak mu pomůžu. Hodně se snažím, aby se mi nestalo, že jsem poslední a ostatní nějak ztrácím.
(11:15) Morigan -> Ketryn: Podle toho, jak jsme to psaly večer, podpíráš jednoho zraněného, máš vodu, deku a tesák. Ale bohužel je to tak, že všechny prchající ztrácíš (už jsi prakticky ztratila), protože než jsi posbírala všechny ty věci, tak ostatní se už dali na útěk. Někteří utíkají s nosítky, ale protože začali prchat okamžitě, jsou už o dost dál. Samozřejmě tam spousta těch, co sami nemůžou utíkat, zůstali...
(11:22) Morigan -> Ketryn: Raněný, kterého neseš, je muž a je těžší, než ty. Snaží se, ale moc rychle jít nemůže a navíc se o tebe dost opírá, takže je ti jasné, že nemáte šanci někam utéct.
(11:33) Ketryn: Ježiš, to je krize!
(11:33) Ketryn -> Morigan: Ježiš, to je krize!
(11:34) Ketryn -> Morigan: Když už jsem mu ale začala pomáhat, tak ho nedokážu pustit a začít utíkat sama...:-/ to mi prostě morálně nejde...Takže to budeme muset nějak zvládnout.
(11:35) Ketryn -> Morigan: Je už slyšet něco za námi?
(11:37) Ketryn -> Morigan: A jaká je tam vlastně krajina? Je aspoň na dohled někde nějaký les?
(11:39) Morigan -> Ketryn: Jste v lese, byly jste na takové široké cestě.
(11:39) Morigan -> Ketryn: Za vámi je slyšet velký hluk, zatím nejsi schopná ho analyzovat.
(11:42) Morigan -> Ketryn: Za pár minut ho ale analyzuješ - jsou to prchající koně.
(11:43) Ketryn -> Morigan: Tak jdeme spíš tím lesem ve směru té cesty, abychom ji měli na dohled. U cesty to pak asi bude nejhorší, jestli nás ustupující vojsko dožene. Snažím se sebrat všechny síly a belhat se rovnoměrně vpřed.
(11:43) Ketryn -> Morigan: Koně?!
(11:45) Ketryn -> Morigan: Tak to se jim snažím nějak vyhnout! I když tedy nevím jak.
(11:46) Ketryn -> Morigan: Jestli hrozí, že nás převálcují, tak se přitiskneme k nějakému velkému stromu směrem od nich, aby byla šance, že se nám vyhnou.
(11:56) Ketryn -> Morigan: Tohle je fakt zlé...:-/
(12:33) Morigan -> Ketryn: K6
(12:34) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(12:35) Morigan -> Ketryn: Společným tempem se nestihnete k žádnému širokému kmeni dostat včas, takže vás jeden z tryskajících koní srazí. K6
(12:36) Ketryn -> Morigan: Tak to je fakt v prdeli!
(12:36) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(12:57) Morigan -> Ketryn: Upadli jste oba, ale naštěstí jste se stihli pustit, takže tvůj pád nebyl tak fatální. Nebezpečím jsou ale další šílení koně.
(13:00) Ketryn -> Morigan: Tak se snažím dostat rychle za nějaký strom. Ale dávám pozor, abych neskočila přímo pod kopyta nějakého koně.
(13:04) Ketryn -> Morigan: Mám možnost si všimnout, co se děje s ním? Pomohla bych mu, ale až přejde to největší nebezpečí, že budeme rozdupáni.
(13:07) Morigan -> Ketryn: K6
(13:10) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2

(20:19) Ketryn -> Morigan: Snažím se nějak vzpamatovat, zorientovat a začít pomáhat zraněným...A jen se modlím, aby nepřišla nějaká další vlna :-( Raději se snažím moc nemyslet, co se děje vám na bojišti :-/ :-(
(20:55) Morigan -> Ketryn: Pomáhat můžeš, ale vypadá to, jako byste to vaše polní ležení už nedokázali dát dohromady.
(20:59) Morigan -> Ketryn: Ale snažíte se.
(21:00) Ketryn -> Morigan: No to ne...:-( Tak se aspoň snažím, co to jde, aby tam nebyl úplný chaos a dostalo se pomoci aspoň někomu.
(21:05) Morigan -> Ketryn: Začíná na tebe dopadat ta únava, která je přirozená, navíc ještě podpořena tím, co jsi zažívala skrze Richieho i sama, když přišla část magie.
(21:07) Morigan -> Ketryn: Nějakou dobu všichni co mohou, tak pracují ze všech sil, ale panika a strach už vás všechny popadla a podle toho to taky vypadá. Doktor Erikson teď mezi vámi není, aby to držel pohromadě.
(21:09) Ketryn -> Morigan: Na únavu teď není moc prostor :-/ Snažím se to ze sebe nějak setřást a dál pracovat. A pokud to nějak jde, tak se pokouším tam udržet aspoň nějaký malý řád a zmírňovat paniku. Musíme přeci nějak fungovat, když jsme tu u toho!
(21:12) Ketryn -> Morigan: Snažím se nějak využít zkušenosti z minulé války, kdy jsme si prošli hodně krizemi...
(21:13) Ketryn -> Morigan: (A kde je doktor Erikson??)
(21:20) Morigan -> Ketryn: (To nevíš, ale není tam.)
(21:26) Morigan -> Ketryn: Za nějakou dobu (možná tak hodinu/dvě) se podaří to jakž takž dávat dohromady, ale i tak tam máte několik mrtvých, ať už z přinesených raněných, nebo některé z vás. Ve chvíli, kdy začínáš mít pocit, že už to trochu začínáte zvládat tě opět ochromí tvoje pouto s Richiem. Málem ti praskne hlava, Richie stojí na zkrvavené zemi, křičí nějaké zaklínadlo tak, že si málem strhá hlasivky a vzduch kolem něj skoro praská magií.
(21:29) Ketryn -> Morigan: Ach bože...! To se zas chytím za hlavu a snažím se nevykřiknout. To pouto je dneska fakt bolestivé...Aspoň že je stále schopný čarovat. Vidím ještě něco?
(21:41) Morigan -> Ketryn: Už ani ne, protože k vašemu ležení, jestli se to tak dá nazvat se přiřítí několik k smrti udýchaných lidí. Většina je od vás z lazaretu, kteří měli nosit raněné. "Rychle, musíme všichni pryč, vojsko ustupuje přímo sem!!!"
(21:42) Ketryn -> Morigan: Tak teprve teď je to v prdeli...!
(21:47) Ketryn -> Morigan: Tak to budeme muset taky rychle ustupovat. Je možnost pomoct někomu, kdo je zraně ale s pomocí bude schopen ustupovat? Snažím se když tak vzít aspoň nějaké věci, které by mohly být užitečné. Jako je třeba deka...Pokud je tedy vůbec na něco čas.
(21:48) Ketryn -> Morigan: (Tohle je krize na druhou! My máme velký problém, abychom nebyli smeteni a navíc vy musíte ustupovat, to fakt není vůbec dobré! :-/ )
(21:49) Morigan -> Ketryn: Všechno je na tobě. Jak ta pomoc někomu (můžeš se rozhodnout, že budeš někoho podpírat, nebo pomůžeš s nosítky), tak deka či ostatní věci.
(21:53) Ketryn -> Morigan: Tak si přes záda šikmo přivážu nějakou deku nebo kožešinu a rychle se podívám, jestli někde není nějaký vak s jídlem a měch s vodou, který bych mohla vzít. Měla bych mít u pasu nůž a snad i ten svůj tesák, pokud jsem ho někde neodložila. A pak pomůžu nějakému raněnému nebo s nosítky, to podle toho, co je potřeba, nebo k čemu se nachomítnu.
(22:04) Morigan -> Ketryn: K6 čtyřikrát
(22:04) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(22:04) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(22:04) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(22:04) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(22:07) Morigan -> Ketryn: Takže na vodu natrefíš, jídlo žádné, tesák jsi sice odložila, ale najdeš ho a ze země můžeš sebrat nějakého raněného, protože všichni s nosítky ti už utekli. Tím pádem se ocitáš mezi posledními (tedy těmi, co mohou utíkat)
(22:11) Ketryn -> Morigan: Tak vezmu, co jsem našla, a pomůžu nějakému raněnému, co bude moct jít z velké části sám (pokud takový je) a vydám se už taky rychle na ústup. A snažím se nebýt ta úplně poslední.

//Pane bože neudržela jsem se a přečetla ten kousek. Měla bych tam být s Vámi a pomoct vám. A mezitím trčím v táboře. Sakra!!! Už to raději nebudu číst.//

(18:18) Margare-tka -> Morigan: Samozřejmě ho nechám odpočinout. Když je tak unavený. Aspoň dám ten dopis a k němu zabalím ten šátek.
(18:36) Morigan -> Margare-tka: Spí celý zbytek dne.
(18:59) Margare-tka -> Morigan: No a kdy přišel? To bylo po čem? Mě to stejně trvá něž to napíšu nějako dobu.
(19:14) Morigan -> Margare-tka: To bylo někdy pozdní ráno.
(19:30) Margare-tka -> Morigan: Aha, tak ho nechám spát a snažím se moc nerušit. Když procházím tak jako myška. Strávila jsem nějaký čas tím dopisem a pořád tam váhám nad tpu poslední větou a tom předposledním odstavci. Takže ho tak zatím nechám pořád to čtu jestli to tak mám nechat.
(19:37) Morigan -> Margare-tka: Jeho by asi stejně nic neprobudilo, jak se zdá. Probudí se až večer, kdy už je venku tma.
(19:51) Margare-tka -> Morigan: Tak jsem mu tam zajistila večeři. Pokud je ještě někdo v kuchyni tak tam, pokud ne, tak jsem ji vzala s vínem do stanu.
(20:36) Margare-tka -> Morigan: (Ach jo já nevím jestli tam tu poslední větu mám nechat, nejde nějaká rada?)
(20:44) Morigan -> Margare-tka: Jaká rada?
(20:47) Margare-tka -> Morigan: No jestli to tak mám nechat a nebo ne... o:-)
(20:48) Morigan -> Margare-tka: Tak nevím, to se asi budeš muset někoho zeptat...
(20:52) Margare-tka -> Morigan: No jenže vy tam nejste.-/
(21:38) Margare-tka: ...
(22:07) Margare-tka -> Morigan: A po jídle si jde ještě lehnout?
(22:09) Morigan -> Margare-tka: To asi jde. "Pojedu ráno s odpovědí?" zeptá se.
(22:13) Margare-tka -> Morigan: "Pokud už budete odpočatý tak ano. Jinak není problém si odpočinout déle."
(22:17) Morigan -> Margare-tka: "To budu," pobavíš ho. "Tak dobře."
(22:18) Margare-tka -> Morigan: "A jak dlouho trvá cesta?"
(22:18) Morigan -> Margare-tka: "To záleží na tom, kde armáda zrovna bude."
(22:18) Margare-tka -> Morigan: Tak já to myslela dobře. Aby byl odpočinutý a dorazil tam v pořádku.
(22:19) Margare-tka -> Morigan: "A cesta sem trvala jak dlouho?"
(22:19) Morigan -> Margare-tka: "Asi tak den," pokrčí rameny. "Spíš míň."

(21:09) Morigan -> Ketryn: Pak ale nastane něco mnohem horšího. Převalí se přes tebe silná vlna nevolnosti (a to víš, že je menší, než jak ji musí cítit Richie), máš pocit, že ti praskne hlava a zničující dojem, že už nikdy nic pěkného na světě nebude, jenom krev a smrt.
(21:11) Ketryn -> Morigan: Ach ne!! :-// už je to zas tady...:-// Já fakt upadnu navždy do deprese..
(21:11) Ketryn -> Morigan: Snažím se s tím aspoň nějak bojovat...jestli je to vůbec možné :-/
(21:12) Ketryn -> Morigan: Asi se držím zoufale za hlavu a modlím se, aby to přestalo!
(21:17) Morigan -> Ketryn: Cítíš, jak to s Richiem trhne a kůň pod ním se postaví na zadní...jak padá z výšky na rozrytou zem...
(21:18) Ketryn -> Morigan: :-//
(21:19) Ketryn -> Morigan: Zvedá se pak?
(21:21) Ketryn -> Morigan: Je to zmetek a nechci mít o něj strach! Ale mám...a velký!
(21:22) Morigan -> Ketryn: Nejspíš mu to vyrazilo dech, chvíli taky nemůžeš dýchat a bolí tě v zádech.
(21:22) Morigan -> Ketryn: Pak to trochu zeslabí a zjistíš, že ti teče krev z nosu, když se trochu probereš.
(21:23) Ketryn -> Morigan: Ježiš! Teď by to spojení fakt nemuselo být tak silné! Takhle nebudu moc použitelná...
(21:24) Morigan -> Ketryn: Spojení na nějaký čas zeslabí.
(21:24) Ketryn -> Morigan: Tak se to snažím rozdýchat a zastavit tu krev z nosu...tohle je tedy krize.
(21:25) Ketryn -> Morigan: Můžu pak začít zas nějak fungovat?
(21:27) Morigan -> Ketryn: Pak se něco stane. Jako by se přes vás převalila nějaká neviditelná vlna, skoro bys přesně dokázala určit, když přišla a jak se přes vás převalila, jako nějaká hustá tekutina. Vrazí ti to další bolest do hlavy, zavřeš oči a když je otevřeš, zjistíš, že všichni křičí, protože všichni koně, co jste tam sebou měli, tak zešíleli. Ti, co se mohli utrhnout, tak se utrhli a se strašným řičením zdrhají kam je to jen možné, nehledě na lidi a ti, co se jim nepodařilo se utrhnout, tak vyvádějí a bijí kolem sebe kopyty hlava nehlava. Způsobí to nepředstavitelný chaos.
(21:31) Ketryn -> Morigan: No to je v prdeli...Tak to se snažím, abych neskončila po nějakým koně! Myslím, že v tuhle chvíli je nejde chytat ani uklidnit. Jestli se tohle děje na bojišti...:-/
(21:34) Ketryn -> Morigan: To je fakt strašné :-//
(21:38) Margare-tka: ...
(21:40) Ketryn -> Morigan: To je opravdu krizová panika!
(21:41) Morigan -> Ketryn: K6
(21:41) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(21:42) Morigan -> Ketryn: Dvakrát se o tebe nějaký kůň jen tak lehce otře, takže tě to kus odhodí, ale nic se ti nestane. Někteří z ostatních nemají takové štěstí...
(21:44) Ketryn -> Morigan: Tak to jsem vděčná, že to přežiji bez úhony! A hned, jak to jde, jdu pomáhat ostatním.
(21:47) Morigan -> Ketryn: Ella dostala nějakou ránu do hlavy, protože krvácí ze spánku, ale na nohou se drží.
(21:49) Ketryn -> Morigan: Tak to se nejdřív leknu, když ji uvidím. Ale pak mě trochu uklidní, že se drží na nohou. Pokud je možnost, tak jí to aspoň rychle ošetřím.
(21:49) Ketryn -> Morigan: A co ostatní :-( Je tam nějaké vážné zranění?
(21:51) Morigan -> Ketryn: Hlavně je tam docela chaos a protože tam už byli i zranění z bitvy, tak tam určitě jsou vážná zranění.
(21:54) Ketryn -> Morigan: Tak se tam snažím zorientovat a případně trochu něco zorganizovat a začít něco dělat.

(17:50) Ketryn -> Morigan: Myslím, že si mi oživí všechny vzpomínky na válku s Černou armádou...Doufám, jen, že se to pro nás vyvíjí dobře.
(17:50) Ketryn: Jo, tenhle týden pojedu. Ty taky? Nebo je mám vzít do Prahy?
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(17:57) Margare-tka: //Ahoj už tu taky budu.//
(18:05) Morigan: //Já až příští týden v pátek, ale vůbec nevím, kdy se uvidíme v Praze...:-/ Ale asi je vezmi.//
(18:06) Ketryn: //No já příští týden právě nepojedu :-( Tak to nějak pak vymyslíme.//
(18:48) Morigan -> Ketryn: To se ti opravdu vybaví a je to velmi nepříjemný pocit.
(18:49) Ketryn -> Morigan: Jo, to tedy je :-/ Tenkrát to byly dost hrůzy, co všechno jsme zažili...
(18:49) Morigan -> Ketryn: Konečně se začne něco dít a někdo sem dopraví první raněné. Zpočátku nemáš co dělat, protože je tam dost rukou.
(18:51) Ketryn -> Morigan: Tak se snažím pomoct, pokud je s čím (třeba něco nosit, držet...), pokud zatím ne, tak nepřekážím a popojdu trochu vpřed, abych případně pomohla s dalšími raněnými.
(19:00) Morigan -> Ketryn: Tak jako tak jste za chvíli všichni špinaví a od krve.
(19:06) Ketryn -> Morigan: Asi se mi to vše slije tak nějak dohromady a pracuji automaticky...
(19:36) Morigan -> Ketryn: V jednu chvíli, kdy pomáháš nést nosítka k jednomu z vozů (nesete je asi čtyři), tě zasáhne prudká bolest na hrudníku. Pustíš nosítka a klesneš na kolena, bolest je opravdu svíravá a chvílemi se ti před očima objevují záblesky z bitevního pole.
(19:39) Ketryn -> Morigan: Bože!!!! :-/ To asi nechtěně vykřiknu... Je to od Richieho??
(19:40) Ketryn -> Morigan: Pokud to jde, tak se snažím nějak sebrat.
(19:40) Ketryn -> Morigan: Vidím (nebo cítím) něco konkrétního z toho bitevního pole?
(19:42) Morigan -> Ketryn: Pravděpodobně je to od Richieho, ale nic konkrétního jsi zatím neviděla, jsou to opravdu jen krátké záblesky.
(19:43) Ketryn -> Morigan: A ta bolest trvá nebo zas přešla?
(19:44) Ketryn -> Morigan: Tohle mě rozhodí a na klidu mi to rozhodně nepřidá...
(19:49) Morigan -> Ketryn: Po chvíli přejde.
(19:49) Morigan -> Ketryn: Rozhodí to trochu i ostatní, kteří se starají, co se ti stalo.
(19:57) Ketryn -> Morigan: "To...to nic..." vykoktám a snažím se to úplně zahnat a hned zas naplno fungovat.
(20:27) Ketryn -> Morigan: Zase pak zvednu ty nosítka a doufám, že už se to nebude opakovat. Snažím se soustředit jen na ošetřování a na věci, které jsou potřeba.
(20:30) Morigan -> Ketryn: Hned naplno fungovat rozhodně nemůžeš, veškerou energii spotřebuješ na to, aby ses tvářila, že se nic neděje, ale postupně to odeznívá.
(20:31) Ketryn -> Morigan: Aha...:-/ Tak se snažím aspoň jak to jde. Ty jo, co to bylo?! Doufám, že je Riche v pořádku...i když je to hroznej protivák.
(20:45) Morigan -> Ketryn: Dvakrát ještě pocítíš, že Richie kouzlí, pocítíš i jeho únavu a ztrátu energie, jak je kouzlení obtížné. Chvilku vidíš a cítíš, jak sedí v sedle a bitevní zmatek kolem něj, ale nic delšího ani konkrétnějšího. Slyšíš střelbu zblízka skrze něj.
(20:49) Morigan -> Ketryn: U toho je docela těžké se soustředit na práci.
(20:50) Ketryn -> Morigan: Tak to vnímám, ale zároveň se snažím aspoň nějak fungovat. V tuhle chvíli se mi nelíbí cítit bitvu tímhle způsobem...akorát mě to víc rozrušuje a navíc když se nemůžu pořádně soustředit :-( Asi se pokouším to nějak "vypnout"

//Omlouvám se bolela m+ hlava a po algifenu jsem vytuhla. Dopis dodám nějak dopoledne a budu tak nějak celý den./

(21:30) Morigan -> Ketryn: Všimneš si, že zřejmě mezi vámi a armádou (nebo nějakou částí armády) docela často probíhá komunikace za pomocí spojky.
(21:32) Ketryn -> Morigan: Tak se snažím zaslechnout nebo vypozorovat nějaké detaily, jestli jsou nějaké novinky o tom, jak jsme daleko nebo něco podobného.
(21:47) Morigan -> Ketryn: Třetí den, když se stmívá a chystáte se spát (což chodíte velmi brzo, když je stejně tma), si vás shromáždí doktor Erikson. "Vypukne to zítra za svítání, základní lazaret postavíme tady. Budu potřebovat všechny chlapy a některé silné ženské jako předsunutou část, která bude převážně pomáhat a nosit raněné sem."
(21:50) Ketryn -> Morigan: To se mi asi sevře žaludek, že už je to tady. Poslouchám pozorně instrukce, abych věděla, co mám dělat a kde mám být. Takže stavět půjdeme ještě teď?
(21:58) Morigan -> Ketryn: Ono se toho moc nestaví, jen nějaké provizorní přístřešky a na zbytek půjdou zužitkovat i vozy.
(22:20) Ketryn -> Morigan: Asi se za vás začnu modlit ještě víc...snad to vše dopadne dobře. Myslím, že tuhle noc toho moc nenaspím nejen kvůli zimě.

(18:55) Morigan -> Ketryn: O magii si vydržíte povídat dlouho a ani to nemusí být magie krve. Ella se vyptává na detaily a zajímá jí, co za kouzla už jsi třeba viděla na vlastní oči a když nemáme bojové čaroděje, kteří si myslíš, že nám budou nejvíce prospěšný (myslí jaké druhy)
(19:08) Ketryn -> Morigan: Tak jí povídám, co o magii vím, ale jen o té normální, Magii krve úplně vynechám. "No, viděla jsem různá kouzla jednoduchá jako otevření dveří, zapálení ohně, pročištění vody a tak. Pak třeba úderové kouzlo, ohnivou kouli nebo blesk. Přírodní čarodějové umí komunikovat se zvířaty a dokonce se i v jedno proměnit. Taky jsem viděla léčitel při práci. To je prostě různé. Jak jsem tak pochopila, tak proti Magii krve se by měla být účinná hlavně živlová kouzla. Živlových čarodějů máme myslím šest, ale i ostatní, hlavně přírodní, čarodějové umí používat magii živlů."
(19:27) Morigan -> Ketryn: Taky se tě ptá, který čaroděj má jaké zaměření a chce, abys jí vyprávěla o každém jak vypadá, jaký je, jak moc ho znáš atd...aby vám cesta lépe ubíhala. (To tu samozřejmě nemusíš vypisovat :-)
(19:28) Ketryn -> Morigan: Taky jí povím něco o iluzích a případně dalších kouzlech, na která si vzpomenu. "Teď po té konjunkci je to s magií krapet složitější, funguje tak trochu nestabilně, někdy víc a někdy míň."
(19:33) Ketryn -> Morigan: Tak asi povídám popravdě vše, co o nich vím, tím myslím, že ničemu neuškodím. Začnu tebou, pak Nialem, že to byl tvůj mistr, a Desmondem, že je teď učeň Niala, pak pokračuji Richiem, Mikim atd. Ty protivné jako je Veronica a Christian si nechám nakonec. Říkám tak namátkově, co o nich vím, jak jsou silní a tak. Pak taky řeknu jak vypadají věže a to hlavně Christiana a Lary :-)
(19:57) Morigan -> Ketryn: Druhá noc je taky strašná, ale pomalu začínáš být otupělejší a díky tomu, že se k sobě s Ellou tisknete, není to tak strašné. Ohňů bohužel moc není, jen večer pár hlídkových, protože jídlo většinou z nedostatku času jíte studené.
(20:01) Ketryn -> Morigan: No asi nám nezbude nic jiného, než otupět...Tisknutí se k sobě pomáhá snad aspoň trochu.
(20:16) Ketryn -> Morigan: Baví se s Ellou taky o jejím domově, ptám se na bratra, otce, její okolí a tak.
(20:21) Morigan -> Ketryn: Tak ti taky povídá, protože při tom povídání to o něco lépe ubíhá.
(20:37) Ketryn -> Morigan: Je to fajn tam mít někoho takhle sympatického, s kým si člověk ukrátí cestu.

(15:34) Margare-tka -> Morigan: Tak pak tam nějak předpravím to ležení. A jdu se vrhnout na ten dopis.
(15:35) Morigan -> Margare-tka: Kde přesně?
(15:41) Margare-tka -> Morigan: NO to je další oříšek. Je v té předsíňce teplo?
(15:42) Margare-tka -> Morigan: Jako mě osobně je to jedno kdyby spal ve stejné místnosti, ale nevím jestli je to vhodný. Abych neudělala nějaký trapas...
15:43) Morigan -> Margare-tka: Když se tam dá jeden z našich košů, tak je tam teplo hodně. To záleží, kam je dáváme, můžou se přenášet.
(15:45) Margare-tka -> Morigan: Tak mu ho tam dám. A jde šoupnout ta naše postel? Nebo je možný sehnat nějaký slamník?
(15:47) Morigan -> Margare-tka: Tak zjistíš, že je dost těžký. O posteli nemluvě, ale není důvod, proč by nešla šoupnout, kdyby ji někdo unesl.
(15:51) Margare-tka -> Morigan: No fajn... tak to zatím nechám rozepnuté, a zavřu jen venek aby tam šo teprlo a bude si to muset šoupnout. Pokud bude raději v té předsíňce
(15:55) Morigan -> Margare-tka: Tak za půl hodinky dorazí z jídelny.
16:44) Margare-tka -> Morigan: "Můžete si lehnout v té druhé místnosti. Jen jsem teda neunesla koš a nějak tam odšoupnoput postel. "
(16:50) Morigan -> Margare-tka: "A kterou postel?"
(16:52) Margare-tka -> Morigan: Tak tu co je nejblíž. Když tak mu pomihu.
(16:56) Morigan -> Margare-tka: To je Katrynina. Tak si to odstěhuje a pak padne na postel a tvrdě usne.
(17:00) Margare-tka -> Morigan: Tak si tam ještě nekolikrát přečtu ten dopis. A pak nějak vymslím odpověď.

(10:43) Ketryn -> Morigan: Asi jsem vděčná, když konečně přijde ráno...
(10:43) Ketryn -> Morigan: (Víme vůbec, jak dlouho tak zhruba pojedeme?)
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(11:19) Morigan -> Ketryn: Možná to někdo ví, ale tobě nikdo nic konkrétního neříkal. Ale podle toho, co vidíš a podle cesty jdete kus za armádou. Možná nekopírujete přesně jejich cestu, ale jdete někde za nimi. Vybudování provizorního lazaretu bude asi záviset na tom, kdy začne bitva.
(11:22) Ketryn -> Morigan: Tak to asi nijak zvlášť neřeším, ono to nějak bude. Hlavně aby to dobře dopadlo...Cestuji s Ellou a povídám si s ní o různých věcech, aby ta cesta byla aspoň trochu příjemnější.
(11:33) Morigan -> Ketryn: "Chtěla bych, aby válka už skončila...a chtěla bych se vdát," prohlásí Ella, když pochodujete blátivou cestou.
(11:38) Ketryn -> Morigan: "Tak válka snad nějak skončí, kéž by co nejdřív a v náš prospěch...musíme v to doufat," vzdychnu a raději nemluvím o tom, že války mohou být opravdu hodně zdlouhavé a hodně bolestivé. "A vdát obecně nebo je tu někdo konkrétní?" usměji se zvědavě.
(11:57) Morigan -> Ketryn: "Nikoho konkrétního ne...pro navazování vztahů není válka zrovna nejlepší místo...a tábor zrovna tak."
(12:01) Ketryn -> Morigan: "To není...to máš pravdu," musím souhlasit.
(12:03) Ketryn -> Morigan: "Snad tahle bitva dopadne dobře...to by mohlo hodně změnit," dodám.
(12:35) Morigan -> Ketryn: "Taky doufám..." řekne, ale je vidět, že se bojí. "Ty určítě budeš vědět víc o té magii," řekne ti pak. "Pověz mi, co víš, moc tomu nerozumím..."
(12:46) Ketryn -> Morigan: "To je těžké takhle na vysvětlení...nevím, kde začít," zamyslím se.
(12:46) Ketryn -> Morigan: "Co bys chtěla vědět?"
(13:18) Ketryn -> Morigan: "Jsou různé specializace čarodějů, máme tu přírodní čaroděje, kteří jsou nejvíce spjati s přírodou a zvířaty, pak jsou živloví jako je oheň, voda, vítr a země a pak vnímači, kteří jsou nejlepší v mentálních kouzlech a komunikaci. Existují taky bojoví čarodějové, kteří jsou specializovaní na bojová kouzla a válečné umění, ale takový čaroděj bohužel teď na naší straně není. Každý čaroděj umí nejlépe kouzla ze svého oboru, ale do jisté míry umí i kouzla ostatních typů. Někteří z čarodějů mohou být navíc ještě léčiteli. Každý čaroděj umí nějak pomocí magie léčit, ale léčitelé jsou v tom daleko lepší. Čaroděj od Boraze, Derek, ale začal používat jinou magie, zlou a temnou, která může být hodně mocná...i proto se útok tak urychlil, aby Derek neměl čas zesílit. Je to složité a nechci tě tím nijak vystrašit, naši čarodějové to určitě zvládnou," snažím se říct nějak jednoduše a hlavně jí nechci děsit.
(14:49) Morigan -> Ketryn: Všechno se snaží vstřebat. "Hodně lidí říká, že je proti nám nějaká černá magie...ale když je jen jeden proti takové přesile - teď myslím jen čaroděje - tak to přece nemůže být takové ohrožení," prohlásí. Nijak zvlášť vyděšeně nevypadá.
(14:52) Ketryn -> Morigan: Mlčím a přemýšlím, co na to říct...opravdu jí nehodlám vyprávět, co vím, co Magie krve dokáže.
(14:55) Ketryn -> Morigan: "Té magii se říká Magie krve. O žádném jiném čaroději na Borazově straně se neví, ale nikdy není jisté, že tam nějaký další není...Ale jak říkáš, naši čarodějové jsou v přesile." Modlím se, aby to tak bylo.

(11:05) Margare-tka -> Morigan: Tak jsem ho usadila a nalila víno. Vím jak to chodí?
(11:15) Morigan -> Margare-tka: O žádné "poslovně" nevíš. Jen, když někomu posel přinese dopis, tak je pravidlem, že se postará o jeho stravu a odpočinek.
(11:20) Margare-tka -> Morigan: A jak je mladý?
(11:24) Morigan -> Margare-tka: Tak kolem čtyřiceti.
(12:01) Margare-tka -> Morigan: "Odvedu vás do jídelny, určitě máte hlad." dopis odnesu ke mě na stolek.
(12:07) Margare-tka -> Morigan: Já se ho po cestě zeptám. "Ohledně noclehu, jjste někde hlášený a nebo to mám udělat já? Přiznám se že tady trochu tápu."
(12:09) Morigan -> Margare-tka: "Já nic nevím, jsem jenom posel," pokrčí rameny unaveně. Poděkuje ti, že jsi ho dovedla do jídelny.
(12:17) Margare-tka -> Morigan: Tak mu tak domluvím dostatek jídla. A zeptám se v kuchyni třeba toho hlavnějšího tam s tím dobře vycházím. "Když mám ubytovat posla, tak to musím někde domluvit a nebo se ubytuje někde ve stanu u nás??"
(12:22) Morigan -> Margare-tka: "Nejsi důležitá osoba, takže mu nejspíš budeš muset vymyslet ubytování sama," odpoví ti. "Tobě něco přinesl posel?" zeptá se zvědavě.
(12:24) Margare-tka -> Morigan: "Ano dopis. A mám se zkusit někde zeptat? Jestli může někde přespat. Koho bych tak měla zkusit?"
(12:26) Morigan -> Margare-tka: "Ty máš ve stanu málo místa?" řekne s lehkou ironií.
(12:35) Margare-tka -> Morigan: "Ne to ne:-) Je
jsem se chtěla zeptat. To jsem si říkala hned na začátku. Ale díky."
(12:37) Margare-tka -> Morigan: Tak mu pak řeknu až bude najezený, ať dorazí do stanu Lady Morigan.
(12:39) Morigan -> Margare-tka: Tak přikývne.

(13:21) Morigan -> Margare-tka: "To je kdo?"
(13:23) Margare-tka -> Morigan: "No to je jedno. už jsem je delší dobu neviděla, tak jse si jen říkala, když odjížděli jestli jako lady Morigan a nebo jinak."
(13:24) Margare-tka -> Morigan: "Kdyby nebylo té mé chůze tak bych okamžitě jela s Kat. čekat tu bude zase šílené."
(13:43) Morigan -> Margare-tka: "Jsi blázen?" zasměje se nevěřícně. "To oni to budou mít šílené. Zaslechla jsem něco o spoustě magie, to může dost ohrozit i terénní lazaret."
(13:45) Margare-tka -> Morigan: "Já vím, že to bude šílené, proto se o ně tak bojím. a taky vím, že to může ohrozit lazaret a proto jsem tam nešla abych ještě svou rychlostí nikoho neomezila. Jinak bych tam určitě šla."
4:06) Morigan -> Margare-tka: Rozhodně v ní tvé prohlášení nevyvolá pocit, že bys byla úplně při smyslech, ale nic neříká.
(14:13) Margare-tka -> Morigan: Tak to jsem ani nečekala, takže tam vařím a míchám a netahám nic těžkého.
(14:45) Margare-tka -> Morigan: No pak se tam nějak najím a pomohu s uklizením. A Kat odjížděla po obědě nebo nějak dopoledne?
(14:50) Morigan -> Margare-tka: Odpoledne.
: Tak jsem po večeři šla do stanu. A lehnula si. něco dělám, třeba ušiju košilku a nebo něco takového pokud je tam látka. Pokud ne, tak ještě něco vymyslím na ty šátky.
(14:53) Morigan -> Margare-tka: Teď budeš mít spoustu času dělat cokoliv :-)
(14:55) Margare-tka -> Morigan: No právě, tak abych nezešílela strachem o vás. tak budu něco vytvářet.. Možná vám za tu dobu vyšiju i polštáře....

(22:48) Morigan: Chvilek máš mnoho, ale při proplétání mezi poloozbrojenými vojáky, kteří chodí spěšně sem a tam a většinou nosí věci a zbraně, toho moc nevidíš.
(22:53) Margare-tka: A kde má stan Murtagh? Je tam u stanu někdo kdo by mi to řekl? Třeba nějaká stráž?
(22:58) Morigan: Murtagh má velitelský stan.
(23:25) Margare-tka: A pohybují se tam u něj nějaké stráže?
(23:25) Morigan: Pohybuje se tam asi dvacet vojáků.
(23:30) Margare-tka: A drží tam nějaký stráž? Jako očividně.
(23:33) Morigan: Ne, to ne.
(23:52) Margare-tka: Tak se tam pokusím odchytit vojáka, který přímo extrémně nespěchá a zeptám se. Zdali neví kde má Lord Loren stan. jako už do toho nevkládám moc velké naděje, že budu mít štěstí. ale ještě se pokusím.
(23:59) Morigan: K6
(00:11) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3