Druhá strana (165 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(20:27) Morigan: Já se s vámi rozloučím o něco později, odcházíme trošku jinak, než Zlatá korouhev.
(20:32) Ketryn: Taky tě obejmu na rozloučenou. "Držte se...!"
(20:32) Ketryn: Docela se těším, až taky pojedeme...tohle loučení je vražedné.
(20:32) Morigan: "Budeme muset, nic jiného nám nezbývá," vzdychnu. "Máme dobrý plán, dobré vycvičené muže a moment překvapení na naší straně - tedy doufám..."
(20:33) Ketryn: "Budu na vás myslet a modlit se ke všem bohům, co znám...Musí to vyjít."
(21:39) Margare-tka: "Buď opatrná a nehrň se do ničeho po hlavně.-) Jo." rozloučím se a obejmu tě. A asi už mi tečou slzy:-( "jo a brzo se vraťte."
(21:39) Margare-tka: Podařilo se mi nějak najít toho Lorena?? Vím aspoň kdy odjíždí?
(21:44) Morigan: Taky vás obě pořádně obejmu, už jsem oblečená v cestovním a v polozbroji.
(22:03) Ketryn: Asi tě pak ještě kousek doprovodíme...Tahle loučení jsou vždycky na nervy.
(22:04) Ketryn: (Už se ví, jestli lazaret pojede taky ještě dneska?)
(22:07) Morigan: (Lazaret pojede dneska, ano.)
(22:09) Ketryn: Tak jsem pak taky přichystaná. Raději si s sebou vezmu i svůj tesák.
(22:18) Morigan: Zase se nakládají vozy a věci na koně.
(22:20) Ketryn: To už tam jsem a pomáhám nakládat.
(22:20) Ketryn: A samozřejmě jsem se rozloučila (rozloučím) s Margaret. Škoda, že nemůže jet taky :-(
(22:21) Margare-tka: Ach jo z toho všeho odjíždění a opouštění mám fakt depresi a jsem totálně smutná.
(22:26) Morigan: To se nedivím, taky z toho mám fakt špatnou náladu.
(22:27) Ketryn: Je to hrozně depresivní :-(
(22:32) Margare-tka: Ještě jsem se nerozloučila s tím Lorenem. Ještě se po něm pokusí, kouknout když bude chvilka.

(13:04) Morigan: Vyjímečně se zase najím s vámi.
(13:07) Ketryn: No, na chvíli to bude naše poslední společné jídlo...Asi toho moc nenamluvím, jelikož nevím, co říkat.
(13:16) Morigan: Já asi taky mlčím.
(14:03) Ketryn: Po snídani jdu zjistit, co se děje v lazaretu, jestli jsem zapotřebí a případně kdy budu a jestli už se ví, kdy budeme vyrážet. Snažím se ale, abych se neminula s Patrickem, kdyby měli odjíždět už nějak ráno nebo dopoledne.
(15:32) Morigan: Patrick si tě samozřejmě najde, aby se s tebou mohl rozloučit. Je lehce nervózní, ale snaží se to nedávat najevo, proto ho ani nenapadne zkoumat, co jsi vlastně dělala v lazaretu.
(15:35) Ketryn: Tak se s ním rozloučím a snažím se zakrýt svůj strach o něj. "Dávej mi tam na sebe pozor!" pokusím se aspoň o nějaký úsměv, i když mi do smíchu fakt není.
(15:35) Ketryn: Na dlouho ho obejmu a vůbec se mi ho nechce pustit...
(15:36) Ketryn: O lazaretu mu nic neřeknu, nemá cenu ho nějak rozrušovat.

(10:38) Ketryn: Vidím někdy Rogera? Je už v pořádku po tom "snu"...?? Chytají mě touhy, že bych za ním opravdu chtěla zajít, ale ovládám se, jelikož mu to nechci stěžovat ještě víc :-(
(10:41) Morigan: K6
(10:42) Ketryn: Takže se věnuji přípravám v lazaretu. Vám jsem to řekla a zabalila jsem si věci, abych byla připravená. Před Patrickem o tom ale zatím asi nemluvím.
(10:42) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(10:46) Morigan: Rogera nevidíš a není divu. Je těžké někoho jen tak potkat, protože většinu času tráví vojáci na cvičištích za táborem, nebo na taktických poradách.
(10:48) Ketryn: Tak se zkusím zeptat tebe, jestli je v pořádku? Jestli tě tedy zastihnu někdy, kdy nejsi mrtvá vyčerpáním.
(10:55) Morigan: "Co myslíš tím v pořádku?"
(11:00) Ketryn: "No aspoň v nějakém relativním pořádku...Po tom, co se stalo s Derekem, vypadal dost vyřízeně, tak jestli se z toho vzpamatoval? A vůbec, jestli už nějak funguje a nevyvádí blbosti..." mám o něj starost.
(11:05) Morigan: "O ničem jsem neslyšela...nejspíš se soustředí na bitvu..."
(11:06) Ketryn: "Tak aspoň že tak..." vzdychnu a už to dál neřeším.
(11:35) Morigan: Když jsem se dozvěděla, že půjdeš s lazaretem, tak jsem nadšená nebyla, ale tušila jsem to.
(11:36) Ketryn: "Já tu prostě nedokážu jen tak nečinně sedět..." řeknu na vysvětlenou.
(11:39) Morigan: "Bude pěkná zima..."
(11:40) Ketryn: "Já vím...jsem s tím smířená."
(11:53) Ketryn: "Už je nějak napevno naplánovaný odjezd?"
(11:53) Ketryn: "Myslím vojska."
(12:05) Morigan: "Někteří už odjeli, někteří právě odjíždějí a další budou zítra a a pozítří. Asi budeš muset být konkrétní," pokrčím rameny.
(12:07) Ketryn: "No, kdy pojedeš ty a kluci?"
(12:09) Morigan: "My pojedeme zítra."
(12:10) Ketryn: (Jo a taky jsem si zjistila, kdy pojede lazaret.)
(12:10) Ketryn: Nemám z toho zrovna dobrou náladu, jak rychle se to přiblížilo...
(12:12) Morigan: (Lazaret pojede zítra odpoledne/večer nebo ten další den ráno, ještě se to neví přesně.)
(12:12) Ketryn: "A jedete hned ráno?"
(12:13) Morigan: "Jak kdo...nevím, jak to má Zlatá, ale rozloučit se určitě přijdou...."
(12:18) Ketryn: Tak jen mlčky vzdychnu a smiřuji se s tím, že válka zas začala naplno...
(12:32) Morigan: Druhý den se budíte už brzy a spíte přerušovaně, však tábor prakticky nespí vůbec. Venku je rušno a hlučno už od brzkého rána ještě víc, než za poslední dny.
(12:36) Ketryn: Tak pak taky brzy vstanu. Stejně nemá cenu se pokoušet spát. Zkontroluji si, jestli mám vše zabalené a dojdu nám pro něco k jídlu.

(21:17) Margare-tka -> Morigan: Přes den jsem se pokusila zjistit, kde má stan Lord Loren. Když jsem šla na oběd, zeptala jsem se nějakého vojáka, ale aby nebyl z Fergusovi jednotky. Pokud to bude možné.
23:04) Morigan -> Margare-tka: Jako uplne namatkoveho vojaka? TAK K6.
(23:39) Morigan -> Margare-tka: Vedel sice o kom mluvis ale nemel tuseni kde by mohl bydlet.
(23:44) Margare-tka: Tak mu poděkuji. A zkusím se zeptat ještě někoho.
(00:02) Margare-tka -> Morigan: Můžu?

(20:25) Morigan: Ráno je opět vlezlá zima a mlhavo, vlhko. Poslední dny nejsou mrazivé, což by mohla být na bitevním poli aspoň malá výhoda, když už to probíhá v zimě.
(20:27) Ketryn: No aspoň nebudete vyloženě mrznout :-/
(20:28) Ketryn: Dělám to, co obvykle, a pokud to jde, tak jsem s Patrickem.
(20:30) Morigan: V táboře je v podstatě docela rušno, i budíček je posunutý, i když je ještě za tmy. Cvičí se, plánuje se, teoreticky i prakticky. Takže i Patrick s Jamesem se víceméně musí účastnit nácviků, Zlatá korouhev bude dělat střed útoku.
(20:34) Ketryn: Tak to jsme s Margaret spolu a chodíme pomáhat do kuchyně, do lazaretu (jestli jsou potřeba nějaké přípravy) a tak. Jsem dost zamlklá a vždy sbírám síly na to, abych se před Patrickem zvládala chovat normálně.
(20:35) Morigan: V lazaretu se pořád řeší, jestli nakonec nějaká část lazaretu pojede za vojskem, nebo ne, ale vypadá to, že asi ano.
(20:35) Ketryn: Pokud bude lazaret zas vyrážet za armádou, tak se klidně přihlásím, abych byla zaměstnaná.
(20:35) Ketryn: (Koukám, že jsme měly stejnou myšlenku :-D)
(20:38) Margare-tka: když dorazím do stanu, tak už jste vzhůru?
(20:40) Morigan: Já jsem už pryč a Kat je vzhůru. A pak tedy předpokládám, že jdete na snídani a do toho lazaretu?
(20:41) Ketryn: Jo, tak jsem to myslela.
(20:49) Morigan: Přihlásit se můžete, doktor Erikson to tam zase organizuje, jako minule. I v lazaretu panuje určitá nervozita, ale zatím ale není naplněná strachem nebo přílišnou negativitou.
(20:51) Ketryn: Tak já se přihlásím.
(20:51) Ketryn: A účastním se příprav a tak. Jsem ráda za jakoukoli činnost.
(20:53) Morigan: Ono se zas do toho tolik lidí nehrne, takže on je asi docela rád, že se Kat přihlásila. Sice je celkem nepříjemný jako vždy, ale je vidět, že je tak trochu rád, protože už jednou byla a zvládla to dobře.
(20:53) Ketryn: A už se ví, kdy se bude vyrážet?
(20:54) Morigan: To se ptáš doktora?
(20:54) Ketryn: Tak na to, že je nepříjemný už jsem asi zvyklá. On snad ani příjemný být neumí.
(20:54) Ketryn: Ne, myslím tak obecně, jestli se to ví.
(20:55) Morigan: Ty to nevíš.
(20:55) Morigan: Jenom večer jsem říkala dva až čtyři dny...
(20:58) Ketryn: Tak se pak večer zabalím, abych byla připravená. A průběžně si zjistím bližší informace od někoho, kdo vím, že taky pojede. Ale doktora se raději neptám.
(21:15) Margare-tka: "Ach jo já bych jela taky a to hned, ale není to fakt dobrý nápad, na tu mou rychlost bych už kašlala. ale v těhotenství:-("

(18:44) Ketryn -> Morigan: "Tak sbohem...a dávej na sebe pozor." Seberu se o odchodu.
(18:45) Morigan -> Ketryn: "Kolikátý jsem v tom smiřovacím kolečku?" prohodí, když se zvedneš. "Je ještě někdo po mě, nebo jsem poslední?"
(18:50) Ketryn -> Morigan: "Richie, ty jsi fakt pitomec..." vzdychnu. "Co tím jako myslíš?"
(18:51) Morigan -> Ketryn: "Nejdřív Roger...potom já...no, ke mě tedy nejsi až tak vstřícná jako k němu, ale pitomce to spíš dělá z někoho jiného, ne?"
(18:54) Ketryn -> Morigan: Tak teď na něj zůstanu zírat. Pouto jedno mizerné, ani nechci vědět, co všechno viděl.
(18:55) Margare-tka: ...
(18:55) Morigan -> Ketryn: Celkem si užije tvoje překvapení a svůj nadhled.
(18:58) Morigan -> Ketryn: "Takže až si budeš hrát na věrnou a oddanou manželku, dramatizuj to o něco méně, protože někteří z nás vědí své..." zvedne se ze židle taky.
(18:59) Morigan -> Ketryn: *"Takže až si budeš příště...
(19:04) Ketryn -> Morigan: "Vůbec to nechápeš! Ty vůbec nevíš, co je to někoho milovat! Ale hnusný umíš být pěkně!" procedím skrz zuby, když se vzpamatuji. Naposledy se na něho podívám a jdu pryč.
(19:18) Morigan -> Ketryn: "A to mluvíš o kterém z nich?! Ty mě o lásce kázat nebudeš!"
(19:21) Ketryn -> Morigan: Na to nemám rozumnou odpověď. "Sbohem!"
(19:23) Ketryn -> Morigan: A jdu. S ním fakt není rozumná řeč.
(19:24) Ketryn -> Morigan: Jdu pak zas k nám do stanu a spát. Jsem naštvaná, ale po tom, co se za poslední dny děje kolem, mě tohle už víc rozrušit nedokáže. Takže než dojdu do stanu, tak se celkem uklidním. Mrzí mě to, ale s ním se fakt teď nedá mluvit, takže už to nehodlám řešit.

(16:16) Ketryn -> Morigan: Večer, než ještě jdeme úplně spát, ale už vím, že se skončilo s radami, se seberu a odhodlám se jít za Richiem. Ať se stalo cokoli, tak tahle vážná situace pro mě všechno mění...já ho prostě nedokážu nechat odjet, aniž bych se aspoň naposledy nepokusila o naše usmíření. Kdo ví, co všechno se může stát...:-( Jdu směrem k Richieho stanu a cestou zkusím pouto, jestli je vůbec u sebe. Můžu?
(16:20) Morigan -> Ketryn: Jenom abys věděla, je něco kolem půlnoci, nebo víc.
(16:22) Ketryn -> Morigan: No, to se nedá nic dělat...Jestli se zítra začne odjíždět, tak už bych nemusela mít žádnou možnost. A přes den jsou stále porady, tak je těžké s někým mluvit.
(16:26) Morigan -> Ketryn: K6
(16:27) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(16:32) Morigan -> Ketryn: Dvakrát se ti podaří hlídce celkem vyhnout, potřetí na ně ale přímo narazíš. "Kdo tam?!" ozve se hlídka.
(16:35) Ketryn -> Morigan: Bože, na to mám teď nálady. "Katryn on lady Morigan," odpovím. "Jdu něco vyřídit čarodějům."
(16:39) Ketryn -> Morigan: A doufám, že mě nechají projít.
(16:48) Morigan -> Ketryn: "Hele, to je žena Patricka ze Zlaté," posvítí ti jeden z nich víc do tváře.
(16:49) Morigan -> Ketryn: "Vyřídit něco čarodějům - to určitě," ušklíbne se ten druhý se smíchem. Ale nevypadají, že by ti nějak bránili v průchodu.
(16:49) Ketryn -> Morigan: No bezva, to mi chybělo ještě víc.
(16:51) Ketryn -> Morigan: Tak je nechám v tom, co si myslí, a jdu dál. A jen budu doufat, že se to k Patrickovi nedonese.
(16:53) Ketryn -> Morigan: Koukám, že Patrick si dělá známé opravdu rychle.
(16:57) Morigan -> Ketryn: "Až se budeš vracet, můžeš se zastavit taky u nás, je nám větší zima, než čarodějům!" volá za tebou jeden z nich, když odcházíš a oba se smějí.
(16:58) Ketryn -> Morigan: Mě z toho fakt trefí...
(16:59) Ketryn -> Morigan: Ignoruji je, co taky mohu dělat jiného...A modlím se, aby na to, že mě viděli, zas rychle zapomněli.
(17:17) Ketryn -> Morigan: Poznám z pouta, jestli už Richie spí?
(17:18) Morigan -> Ketryn: k6
(17:19) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(17:19) Ketryn -> Morigan: :-(
(17:25) Ketryn -> Morigan: Tak dojdu k Richieho stanu a dívám se, jestli jestli svítí, a poslouchám, jestli nezaslechnu nějaké hlasy.
(17:37) Morigan -> Ketryn: Svítí se tam minimálně pokud se snažíš, tak nějaké hlasy uslyšíš.
(17:38) Ketryn -> Morigan: A poznám, jestli tam je Richie?
(17:46) Ketryn -> Morigan: Zaklepu na dřevo a zkusím se zeptat: "Richie??"
(17:49) Morigan -> Ketryn: Chvilku to trvá, ale pak se objeví ve vchodu. "Co tady u všech bohů děláš??" řekne, když uvidí, že jsi tam sama.
(17:51) Ketryn -> Morigan: "Mohli bychom si promluvit?" zeptám se opatrně a doufám, že mě nepošle do háje.
(18:01) Morigan -> Ketryn: "Promluvit? Tady venku, nebo chceš jít dovnitř?" zajímá se.
(18:04) Ketryn -> Morigan: "To je jedno...třeba v předsíni..."
(18:07) Morigan -> Ketryn: Tak ti uvolní prostor, aby mohla vejít dovnitř. Pak na okamžik zajde do ložnice, aby přinesl svíčku, abyste tam neměli úplnou tmu.
(18:07) Ketryn -> Morigan: (No, ve tmě by to bylo vtipné :-D)
(18:11) Ketryn -> Morigan: „Richie…“ začnu, „já… vím, že jsi na m hodně naštvaný, ale záleží mi na tobě, tak jsem to nedokázala nechat být. Ne teď, když možná zas přijdou všechny ty strašné věci…“ Na chvíli se odmlčím. „Nemohli bychom to všechno smazat a usmířit se? Být zas přáteli jako tolik let před tím?“ zeptám se a myslím to opravdu vážně a upřímně.
(18:14) Morigan -> Ketryn: Chvíli tě udiveně a nedůvěřivě pozoruje. "To se vážně tolik bojíš?"
(18:21) Ketryn -> Morigan: "Co?" chvíli nechápu, jak to myslí. "No mám starost. Všichni jdete do války, která určitě nebude obyčejná. Tak nedokážu být v klidu...ů
(18:21) Ketryn -> Morigan: "
(18:26) Morigan -> Ketryn: "Je mi líto, že tvůj pocit viny nebo strach moc neukojím, ale já nějak v tuhle chvíli nemám co řešit. Soustředím se na jiné věci, ta Konjunkce je svině, není lehké čarovat. Nechovám k tobě žádnou velkou zášť, ale přátelství není na lusknutí prstu. Rozhodla ses, já se taky rozhodl, každý svou cestou. Nic komplikovaného."
(18:38) Ketryn -> Morigan: "Pocit viny?? Já nemám za co se cítit vinna! Když jsi mě opustil kvůli Arianě, tak to bylo v pořádku...ale teď? Proč se chováš tak ublíženě? Vždyť jsme každý měl vždycky nějakou svou cestu a přesto jsme spolu dokázali normálně mluvit a přátelit se. Ale jak chceš...chtěla jsem jen udělat vstřícný krok, ale když nemáš zájem, tak s tím nic nenadělám," odpovím klidně.

(15:01) Morigan: "Jak to bude mít Loren? No to fakt nevím, nezlob se..."
(15:26) Margare-tka: "Ne to je jasný, jen mě to napadlo. kdyby se tam něco říkalo veřejně. Nevím jestli mu mám dát ještě čas a nebo za ním jít, už je to tři dny."
(15:36) Morigan: "Abych byla upřímná, myslím, že ani žádný čas nemá..."
(15:43) Margare-tka: "Ani na chvilku, takže nemá smysl za ním chodit? myslíš?"
(15:44) Morigan: "Když nevíš, kde ho najít, tak to asi nemá cenu," usoudím s vyčerpanou upřímností a přikryju se. "Možná bys ho neměla raději rozptylovat před bitvou...ale nevím, nechci mluvit za něj."
(15:49) Morigan: "Tak mu to napiš, jestli je to důležité," napadne mě ještě těsně před tím, než usnu.
(15:50) Margare-tka: "Hm... dobře.Tak já to do rána promyslím. Díky."
(15:56) Margare-tka: "Dobrou."
(15:56) Margare-tka -> Morigan: Kolik je tam hodin?

(11:46) Margare-tka: Jestli jsme se večer viděli, tak jsem vám dala ty spony a klukům ty náramky a Lorena jsem viděla?
(12:03) Morigan: Neviděla.
(12:19) Morigan: V noci už se nikomu nic nezdá, nebo o tom alespoň nikdo z nás nemluví.
(12:32) Morigan: Ale ostatní čaroděje moc nevidíte.
(12:36) Morigan: Dva dny od osudného "snu", přijdu pozdě večer do stanu (mezi těmi všemi radami a plánováním útoku se snažím být s Jamesem, proto vás vidím jenom pozdě večer, pokud už nespíte). "Přijel Cedrik s Dannym, Larou, Ravennou a Rose," oznámím vám.
(12:37) Margare-tka: Vím kde má stan?
(12:38) Morigan: To nevíš.
(12:39) Margare-tka: Tak to je skvělé:-) a už se zúčastnili nějaké rady a nebo teď dorazili?
(12:42) Margare-tka: "
(12:43) Morigan: "V podstatě už se zúčastnili," řeknu.
(12:44) Margare-tka: "Morigan a nevíš kde má Loren stan?" zeptám se tě pokud je na to vhodná situace.
(12:47) Morigan: Situaci znáš, sama posuď, jestli je vhodná :-)
(12:52) Margare-tka: Tak se tě zeptám třeba v předsíňce nebo pokud jsme tam samy. Jinak ještě chvilku počkám.
(12:53) Margare-tka: "A dorazili všichni v pořádku??"
(12:54) Morigan: No to mi chvíli trvá, než si vůbec vybavím, o čem a o kom to mluvíš. "No to nevím," řeknu unaveným hlasem. "Netuším. Jinak všichni co dorazili vypadají bez úhony."
(12:58) Margare-tka: "Tak aspoň že tak. A kdy se bude odjíždět do táborů??"
(13:00) Morigan: "Zítra nebo pozítří," svlékám si oblečení, abych mohla jít spát.
(13:05) Margare-tka: "Hm..A prosím nevíš kde má Loren stan??"
(13:05) Morigan: "Ono už se možná ani nepojede přímo do táborů...to bude mít každý jinak. Taky záleží, kdy se vrátí zvědové."
(13:05) Margare-tka: "Musím s ním ještě mluvit."
(13:05) Morigan: "Před chvílí jsem ti odpověděla...?"
(13:05) Margare-tka: "A nevíš jak to bude mít?"
(13:06) Margare-tka: Promiň nějak jsem si myslela že to bylo na ty čaroděje.:-)
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.

11:00) Margare-tka: Do stanu jsem klukům a Kat donesla oběd, snad jsem ho donesla bez újmy.
(11:01) Ketryn: (No my jsme tam asi bez Jamese, jak jsem pochopila.)
(11:01) Ketryn: Ale za oběd ti poděkuji :-)
are-tka: " No to já jsem nevěděla, že tu není, tak to tunechám, třeba sem dorazí."
(11:36) Morigan: Následující dva dny jsou dost podobné - v táboře panuje lehká nervozita příprav a všichni jsou pořád na nějaké radě. Tedy kluci moc ne, takže Patrick se snaží co nejvíc času trávit s Katryn.
(11:41) Ketryn: Asi se ze mě stane mistr v přetvářce :-/ Snažím se chovat co nejnormálněji, i když občas mi fakt docházejí síly. A dost často myslím na Rogera, jak na tom je. S Patrickem ale trávím všechen volný čas, než mi odjede do války :-(
(11:46) Margare-tka: Jestli jsme se večer viděli, tak jsem vám dala ty spony a klukům ty náramky a Lorena jsem viděla?

(23:55) Margare-tka: Já už jsem tam několik dní na měkko. Kort když víme, a to nevíme všechno, co magie krve dělá.
(23:58) Ketryn: Jsem pak s Patrickem a myslím, že všichni budeme na tebe čekat u nás ve stanu. Tedy až se umyjí, najedí a tak. A jestli mají volno. Snažím se chovat co nejvíc normálně, ale stojí mě to opravdu dost sil.
(00:02) Margare-tka: No nechám je chvilku odpočívat. Tak se jdu projít po táboře, nechodím nijak daleko. Ale aspoň mě to trochu odreaguje. Jako ke kuchyni a do lazaretu. Když tak někde pomohu. Aby si třeba mohly zdřímnout.
(00:04) Morigan: Patrick zůstane s Katryn a James jde asi do svého stanu, ale odpočinek asi potřebují, protože Patrick stejně usne v křesle u nás.
(00:06) Ketryn: Tak se na něj dívám, jak spí, a je mi z toho všeho, co se děje, opravdu mizerně...
(00:11) Margare-tka: Asi oběd donesu k nám, když jdu z jídelny.
(00:12) Margare-tka: Snažím se jít potichu kdyby usnuli.

(23:00) Margare-tka: No tak jsem ráda aspoň za to. Je div, že i jen dřímáme...
(23:02) Morigan: K ránu asi spíme všichni, probere nás Tarikovo kratší zavrčení.
(23:03) Ketryn: To se mírně leknu, jsem na jeho vrčení přeci jen citlivější.
(23:04) Morigan: Dovnitř vrazí Richie bez jakéhokoliv zaklepání nebo ozvání. "Niali? Já..." pak se zarazí při pohledu na početné obyvatelstvo stanu.
(23:05) Ketryn: Já se na něj dívám taky dost zaraženě, že tam takhle vlítnul.
(23:06) Ketryn: A vzápětí se leknu, co se děje??!
(23:08) Morigan: Nial i já se posadíme. "Pardon," zamračí se Richie. "Já jen, že Christian chce se všemi mluvit. Se všemi čaroději."
(23:08) Margare-tka: Tak to se taky zprudka posadím. "Co se děje." Vylítne mi.
(23:09) Margare-tka: Trochu se uklidním..
(23:11) Morigan: "My jdeme," odpoví Nial a začne vstávat. Začnu taky, protože mi nic jiného nezbývá.
(23:14) Ketryn: Já samozřejmě taky vstávám a půjdeme se s Margaret asi odebrat do jídelny nebo do našeho stanu. Náladu mám opravdu mizernou a zoufalou.
(23:15) Morigan: Je něco těsně před budíčkem, venku je vlhko a mlhavo.
(23:15) Morigan: Margaret má velký hlad a oběma je vám zima.
(23:16) Ketryn: Ježiš mi toho asi na sobě zrovna moc nemáme. Tak se dojdeme obléct a pak se dojdeme najíst, s tebou stejně teď nemůžeme.
(23:23) Margare-tka: "No jo, já bych klidně šla do jídelny, jak jsem měla hlad. Ještě, že jsi to řekla:-)"
(23:24) Margare-tka: "Už mám fakt hlad."
(23:25) Ketryn: Tak jdeme.
(23:25) Ketryn: Tak jdeme.
(23:26) Morigan: V táboře je takové mírné nervozní pozdvižení, jak se rychle snídá a pravděpodobně probíhají různé taktické schůze.
(23:27) Morigan: Mě neuvidíte prakticky celý den. Většinu trávíte ve stanu, protože venku je fakt vlezlá zima. Odpoledne, krátce po obědě, vás překvapí, když se před stanem ozve Patrick s Jamesem.
(23:29) Ketryn: Tak to málem dostanu infarkt! Úplně jsem zapomněla, že se dneska vrací!
(23:33) Margare-tka: Tak pro ně dojdu a dám Kat aspoň chvilku na vzpamatování.
(23:33) Margare-tka: "Ahoj, už jste tady. Bylo to strašně na rychlo." něco tam brebentím....
(23:34) Ketryn: Nové dost hrozné události mi paradoxně trochu pomohly se vzpamatovat z toho, co se stalo mezi mnou a Rogerem, ale i tak jsem dost na nervy a plná viny. Aspoň to mám ale na co svést...Takže se snažím co nejvíc sebrat a jdu se s Patrickem přivítat, i když jak se mu budu dívat do očí, to netuším. V přívalu toho, co se stalo a bude dít, se to snad ztratí.
(23:38) Morigan: Oba jsou ještě špinaví z cesty, nejspíš šli za námi rovnou.
(23:39) Morigan: Patrick okamžitě popadne Katryn do náruče. "Moc mě to mrzí, museli jsme! Nenechal nás jít ani rozloučit, spěchali jsme, byl to rozkaz..." říká.
(23:39) Morigan: "Jo, já věděl, proč jsem nikdy nechtěl být vojákem," řekne James. "Co se to tady po táboře děje? A kde je Lily?"
(23:40) Margare-tka: Tak Vás chvilku nechám. Jen Jamesovi řeknu. "Morigan je někde na radě."
(23:41) Margare-tka: "No ten čaroděj od Boraze něco nejspíš podniknul a tak se radí co bude dál."
(23:42) Morigan: "Něco?? Myslíš nějaký útok??" ozve se hned Patrick, který to slyší.
(23:42) Ketryn: Je mi fakt na umření a mám sucho v krku. "My víme...nebylo to vaše chyba,"vypravím ze sebe a snažím se o úsměv.
(23:46) Ketryn: "No, je to složitější...V noci tu bylo dost rušno. Derek začal používat Magii krve, což vycítili všichni čarodějové a hlavně Morigan a Nial. Nevypadá to vůbec dobře.Takže se teď všichni radí, co dál. Vypadá to, že se útok z naší strany uspíší, než Derek zesílí ještě víc." vysvětlím, jelikož nemám sílu chodit kolem horké kaše.
(23:47) Margare-tka: "Přesně tak, podpořím tě."
(23:48) Margare-tka: "Přesně tak." podpořím tě.
(23:48) Morigan: Oba to dost nepříjemně zaskočí. James chce hned vidět mě a těžko se smiřuje s tím, že to asi hned nepůjde.
(23:48) Morigan: Uvědomíte si, že oni dva půjdou do toho útoku taky.
(23:50) Ketryn: No...to umřu strachy definitivně, až my budeme někde čakat :-/ Vůbec si to nechci ani představovat :-(
(23:53) Margare-tka: "A neměli byste si aspoň trochu odpočinout? A co se tam vlastně dělo? Že to tak spěchalo?"
(23:53) Ketryn: Tak se snažím Jamesovi vysvětlit, že určitě hned, jak to půjde, se tu ukážeš (aspoň doufám).

(17:59) Morigan: "Něco se jim zdává," přiznám. "Myslím, že to jejich spojení zcela nezmizelo...byl to velký zásah, nejspíš něco ještě trvá..."
(21:15) Margare-tka: "Ale o Rogmorovi se to zdálo v posledních letech docela často a vždycky, když jsi byla v nějaké složitější, myslím na tvou psychiku, situaci. Ne?"
(21:23) Margare-tka: "No a Morgolit měl něco společného i s nekromancií, ne?"
(21:25) Ketryn: "Díky, že mě považuješ za blázna..." ušklíbnu se. "Tohle ale bylo spojené s tím, co se dělo..." vzdychnu. "Viděla jsem Dereka na spálené pláni, Morigan jak křičí bolestí, Nial, Moreda a Rogera jak..." slova mi uváznou v krku. "A pak tam byl Rigmoor s svým úšklebkem. Ale tak to je jedno...asi mi fakt hrabe."
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(21:31) Morigan: "Viděla jsi asi podobné věci, co my," dojde mi teprve. "Ale Rigmoora jsem neviděla. Ty ano?" otočím se na Niala. "Ne," odpoví. Nejspíš si není úplně jistý, koho myslím.
(21:32) Morigan: "Magie krve má něco společného s nekromancií. To je nečistá magie," odpoví Nial Margaret. "Morgolit kouzly vytvářel živoucí mrtvoly. To je nekromancie."
(21:34) Ketryn: "Rigmoorův obličej jsem viděla těsně před tím, než mě to z toho vytrhlo. Díval se na mě a s úšklebkem řekl: Je zpátky. Tak nevím, jestli jsem si to tam přimyslela, nebo co to bylo...Ale z jeho obličeje mám už po zkušenostech fakt strach. Jako by v tom bylo něco víc...."
(21:34) Margare-tka: "ne nepovažuji... já si pořád myslím myslím, že měl Rigmoor něco víc společného s Morgolitem, přece ty živé sny co byly nebyly jen tak..."
(21:36) Ketryn: "Třeba fakt není Derek sám...třeba je tu opravdu někdo další."
(21:37) Morigan: "Víte," začne Nial. "Nikdo z nás se nemůže považovat za odborníka na Magii krve, ale když si to tak vezmete, poznamenala nás všechny...Moreda s Rogerem, nás dva," zvedne zápěstí. "Nehledě na to, že jsme s Derekem spojeni...tak, jak říkal. Proč něco viděla i Katryn, to je otázka...možná jsi nějak víc napojena na Morigan, nevím."
(21:38) Morigan: "Nebo na Rogera," usoudím.
(21:41) Margare-tka: "No a když měl něco společného s nekromanciíí tak není možný, že se udělal nějak trochu nemrtví nebo něco takovýho?"
(21:41) Ketryn: "No..." na to nemám co říct, mohu jen souhlasit. Všechny tyhle moje sny byly vždycky spojené s Rogerem nebo mým vztahem k němu.
(21:42) Margare-tka: "A co to napojení na Rigmoora?"
(21:45) Ketryn: "To bylo vždycky nějak spojené s Rogerem..." odpovím Margaret. "A zmizelo to, když skončila válka. Ale po konjunkci se to zas změnilo."
(21:50) Ketryn: Dívám se ustaraně po Morigan s Nialem a je mi jich opravdu líto...tohle pro ně musí být ještě tak tisíckrát horší než pro ostatní :-(
(21:58) Ketryn: "Asi bychom si měli trochu odpočinout..." zkusím navrhnout, když vidím vaše kruhy pod očima.
(21:59) Margare-tka: "Aha, myslela jsem že to bylo ojediněle i před. Ale přes Rodgera je to pravděpodobnější..."
(22:03) Margare-tka: "asi jo."
(22:18) Morigan: Lehnu si na Nialovu postel, ale dívám se do stropu. "Jak vám tohle může vůbec provádět??" promluví poprvé Desmond. "Jak může?!" Tarik pocítí jeho rozrušení a zakňučí.
(22:23) Ketryn: No, to je těžká otázka :-/
(22:25) Morigan: "Nedělá to ani tak nám, jako sobě," odtuší Nial tiše.
(22:27) Margare-tka: Jo tak to je pravda.... já jsem tam z toho úplně rozhozená.
(22:30) Morigan: Můžete zůstat ležet na Desmondově posteli a nějak se tam srovnat.
(22:34) Ketryn: Tak to asi tak udělám. Nějak se opřu nebo si lehnout a snažím se trochu uklidnit a vzpamatovat. Padne na mě ale taková velká tíseň, že na spánek nemám ani pomyšlení....A navíc mi nejde nemyslet na Rogera, jestli bude v pořádku :-( Nejraději bych šla za ním, ale to se naštěstí ovládám. Pozoruji vás, jak tam tak všichni zničeně sedíme/ležíme a mám opravdu obavy.
(22:40) Margare-tka: Tak se tam spolu poskládáme.
(22:40) Margare-tka: Jen je mi líto Desmonda, má se aspoň čím přikrýt??
(22:48) Morigan: Přikryje se pláštěm. Zatím nevypadá, že by chtěl usnout.
(22:48) Morigan: K6
(22:51) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(22:51) Margare-tka: Hm, tak já úplně taky ne.... ale mám nakročeno.
(22:55) Morigan: Já ležím s Nialem na posteli, zády k němu a mám zavřené oči, ale možná spánek jen předstírám. Nial mě objímá kolem těla a drží za ruku, vypadá to jako něco mezi bratrským a mileneckým objetím, ale spíš je to jen zoufalá touha nebýt v tom sami.
(22:56) Morigan: Vy dřímáte přerušovaně, ale přece jen něco naspíte. Nic se vám ale už nezdá.

(17:29) Morigan: Taky se připojím k rozcházejícím se, ale nejsem schopná ráznějšího činu.
(17:30) Ketryn: Tak se taky jdeme rozejít a snažíme se nějak připojit k tobě.
(17:30) Morigan: Nial mě chytí za paži. "Zůstaň s námi...zůstaňte s námi," navrhne.
(17:33) Morigan: Já vůbec nevypadám, že bych byla proti, naopak vypadám vděčně.
(17:35) Ketryn: Já se podívám po tobě, jestli máme zůstat taky? Rozhodně se mi nikam teď jít nechce.
(17:35) Morigan: Já to nijak neřeším, řekl to nám všem, takže prostě jen jdu s ním a s Desmondem, asi předpokládám, že jdete taky.
(17:35) Ketryn: Jo, jdeme.
(17:46) Morigan: Nialův stan není daleko, takže jsme tam hned. Desmond vám nechá svou postel a sedne si do křesla, já se posadím vedle Niala na tu jeho. Tarik si lehne Desmondovi k nohám a nepřátelsky pozoruje Katryn.
(17:49) Ketryn: No, nepřátelský pohled psa mi ještě chyběl...
(17:50) Ketryn: Taky se posadím a snažím se Tarika ignorovat.
(17:50) Morigan: Hrozně dlouho je ticho (pokud tedy něco neříkáte vy dvě.) Desmond pozoruje mě s Nialem a taky mlčí.
(17:50) Ketryn: Já taky dlouho mlčím, ale pak se odhodlám promluvit, jelikož na to musím furt myslet.
(17:57) Ketryn: "Morigan...? Já v tom snu viděla kromě vás pěti zase i Rigmoora. Byl tam a řekl, že se On vrátil. Co když je to to pojítko? Co když je v tom, co se děje teď, společného s Morgholitem víc než magie krve. Rogerovi s Moredem se ty sny a volání přeci zdají už delší dobu..." zeptám se nejistě, jelikož si vůbec nejsem jistá, jestli jsem s tím teď měla začínat.
(17:57) Morigan: Nial zbystří. "Delší dobu?" podiví se.
(17:59) Ketryn: Podívám se po Morigan, jestli jsem neřekla něco, co jsem neměla.
(17:59) Morigan: "Něco se jim zdává," přiznám. "Myslím, že to jejich spojení zcela nezmizelo...byl to velký zásah, nejspíš něco ještě trvá..."

(15:48) Morigan: Všichni v mysli přemítají to, o čem se tam mluví, tedy aspoň ti, kterých se to bezprostředně týká.
(15:48) Morigan: "A co ty prsteny?" ozve se Veronica. "Víte jaké..."
(15:52) Ketryn: Mně se v hlavě honí taky dost věcí a na několik se tě chci zeptat... Ale ne před ostatními. No, co ty prsteny? Šrotuje mi, jestli měl u sebe Derek nakonec taky nějaký. Měl, že jo?
(16:13) Morigan: Christian vypadá, že se nad touto narážkou vážně zamyslel.
(16:22) Morigan: "Ale my žádné nemáme!" trhne rameny Mored. "Pokud by to fungovalo tak jako dřív...tedy..." je vidět, že se mu o tom ani trochu nechce mluvit. "Nemohl na nás působit...totiž ovládat nás...byla tam potřeba ta...ehm...dobrovolná volba."
(16:24) Morigan: Polknu a vstanu, protože nevydržím sedět. Upírám oči na Moredův bledý obličej. "Přesně tak," řeknu. "Nemyslím, že to má souvislost s andúritovými prsteny." Kdesi ve vzduchu zůstane viset nevyřčené slovo "zatím".
(16:27) Morigan: "Ale on jeden má, že?" nevzdává se tohoto tématu Veronica.
(16:27) Morigan: "Ano, to má," přizná Nial. "Měl. Nevím, jestli ho ještě má."
(16:29) Morigan: "Necháme toho. Teď," rozhodne Christian. "Půjdeme se vyspat, jak říká Lord Velitel. Dokud to jde."
(16:59) Ketryn: Tak asi čekáme, jestli se to začne rozcházet a pak se připojíme k tobě. Jsem z toho všeho dost mimo.¨

(22:07) Morigan: "Možná je to jen nepříznivá shoda okolností," pokrčí rameny Miki. "Možná ve vás stopa po té magii nějak zůstala, zasutá a spící a tohle ji jen probudilo."
(22:08) Margare-tka: Mě tam furt šrotuje v hlavě že byl taky nekromant a že mrtví být nemusí úplně.
(22:09) Margare-tka: ale bojím se to říct, když jako nejsem moc oprávněná něco říkat.
(22:40) Margare-tka: No to je dost možný. Ale teda strašný....

(21:21) Morigan: "Že by strach, lorde Gordone?" ozve se kapitán z Pátého, který je tam s námi taky.
(21:24) Ketryn: No, nějaké pošťuchování nám teď ještě chybělo :-/
(21:25) Morigan: Gordon to psychicky nevydrží a skoro ho chytne pod krkem. "Jak se vy odvažujete mluvit přede mnou o strachu?? Já mám jen zodpovědnost za své muže!!"
(21:26) Morigan: "A to vás šlechtí, Gordone, tak přestaňte!" zasáhne do toho Murtagh. Oba toho neochotně nechají.
(21:35) Margare-tka: Ale nedivím se mu.
(21:36) Morigan: "Počkáme do rána, jak jsem řekl. Zítra budeme mít snad chladnější hlavu," zopakuje lord Murtagh důrazně, ale podívá se po mě tázavě. Němě přikývnu.
(21:37) Morigan: Ale moc přesvědčeně nevypadám.
(21:41) Morigan: Christian se zvedne a postaví se přede mě. Dívám se na něj s odevzdanou otázkou v očích, přiklekne, aby mi lépe viděl do očí a chytí mě za obě ruce. Je vidět, jak mu pravá ruka lehce cukne, když mi sevře zápěstí. "Rozumím, že je to těžké, ale možná bychom měli přestat rozsévat až tak velkou paniku. Magie krve...ano, pracoval s ní, víme to všichni. Ovládal jí, ale byl jen učeň. Učeň! Jeho mistr je mrtvý. Nemůže to být tak zlé, jako to bylo, to je prostě logická úvaha."
(21:43) Margare-tka: No tak asi existují nějaké knihy, kde by se mohl naučit víc.... pomyslím si.
(21:44) Morigan: "Co když...má jiného mistra?" řeknu tiše. Ale všichni ostatní jsou tak potichu, že je všechno dobře slyšet.
(21:44) Ketryn: To dost koukám, co Christian dělá. A jsem dost zvědavá, co na to ty. Mě tedy myšlenka, že byl JEN učeň, moc neuklidnila.
(21:45) Morigan: "To jsi viděla?" zeptá se Christian.
(21:45) Morigan: Podívám se po Nialovi. "...Ne..." řeknu.
(21:46) Ketryn: Tak při tomhle nápadu mi zatrne ještě víc! Pokud mi vůbec může zatrnout ještě víc...
(21:48) Morigan: "Dobře," přikývne pomalu. "Nebude mít tolik síly. Ne teď hned."
(21:49) Morigan: "Tak jak to, že to působí i na Vyvolené?!" zamračí se Veronica.
(21:49) Morigan: "Neříkej jim tak!" vstanu prudce.
(21:50) Margare-tka: Mě tam z toho nervozitou úplně bolí břicho.
(21:50) Ketryn: Z toho jsem hodně špatná. Podívám se po Rogerovi s Moredem.
(21:51) Ketryn: Tvé reakci se vůbec nedivím. Taky mi to hne žlučí!
(21:51) Morigan: "A jak jim mám říkat?" ušklíbne se Veronica. "Bývalí Vyvolení?"
(21:51) Morigan: "Raději mlč!" procedím skrz zuby.
(21:53) Ketryn: To jim nemůže říkat jménem?! Čůza jedna! Musím si připomínat, abych ve svém psychickém rozpoložení mlčela.
(21:56) Morigan: "To není otázka úplně od věci," ozve se Miki a podívá se na Moreda s Rogerem.
(21:57) Morigan: "Na mě se nedívej, čaroději, já sám to nedovedu vysvětlit," ušklíbne se Mored vyčerpaně.
(21:58) Ketryn: Já na ně taky upínám pohled, ale spíš hodně starostlivý.
(22:01) Morigan: "Já taky ne!" řeknu, jako by mi to ohledně Moreda a Rogera teprve teď pomalu docházelo.
(22:05) Ketryn: A proč jsem to cítila/viděla já, to je už úplně záhada...napadne mě. A bolestně si vzpomenu na Rigmoorův obličej...Co když to má s Morgholitem společného víc než jen magii krve?
(22:06) Morigan: Christian zase vstane a vypadá zamyšleně. "To je divné...musel by mít něco...nějaké vodítko, spojku..." uvažuje nahlas.

No to jednoduché opravdu nebude, ale raději to nerozebírám.

Jo to nebude, když si uvědomím kolik sil vás stálo bojovat v Assiru, tak si nedokážu představit si to tady....

"Uděláme to, jak říká lady Morigan," rozhodne Murtagh. "Zítra svolám velkou radu, teď bychom měli jít spát. Čeká nás spousta věcí..."
Gordon má ještě nějaký názor, ale spolkne ho.

No já si to taky nedovedu představit...:-/

Ježiši chudák, ten se bude dusit do rána a pak celé dopoledne...
No tak já tak asi čekám i na tebe.

Ty jo, opravdu by to chtělo další čaroděje. Doufám, že už jsou někde blízko!
Tak čekám, co se bude dít.

No snad to stihnou.

(21:21) Morigan: "Že by strach, lorde Gordone?" ozve se kapitán z Pátého, který je tam s námi taky.
(21:24) Ketryn: No, nějaké pošťuchování nám teď ještě chybělo :-/
(21:25) Morigan: Gordon to psychicky nevydrží a skoro ho chytne pod krkem. "Jak se vy odvažujete mluvit přede mnou o strachu?? Já mám jen zodpovědnost za své muže!!"
(21:26) Morigan: "A to vás šlechtí, Gordone, tak přestaňte!" zasáhne do toho Murtagh. Oba toho neochotně nechají.

22:56) Margare-tka: Ach jo, kéž by to všechno nebylo tak jak to vypadá.
(23:14) Margare-tka: Ještě, že toho Niala máme a Veronika měla docela pravdu. Tohle bude těžký, ještě kdyby bylo možný tak by možná šlo použít naší energii.
(23:53) Margare-tka: "No mám chuť se za tebe postavit, ale myslím, že kdybych potvrdila že je to úpravda, tak bych moc Nialovi nepomohla.

(21:50) Morigan: "Bude to mít ještě vůbec vliv? Pokud "něco probudil", jak ty říkáš," vpadne do toho Richie. "Nebude hrát roli, jak dlouho budeme čekat!" Je taky dost rozrušení. Nejspíš to, co všichni ostatní čarodějové cítí, není nic příjemného.
21:53) Ketryn: Napadne mě, jestli to Richie cítí stejně jako ostatní čarodějové, nebo ještě jinak, když byl magií krve dost ovlivněn...Mám z toho, co cítíte, opravdu velké obavy :-/
(21:55) Morigan: "To není pravda, pořád je tu moment překvapení," namítne Miki.
(21:56) Morigan: "Je tu vůbec?" zajímá Christiana s pohledem na mě a Niala.
(21:57) Morigan: "Já nevím!" rozhodím ruce. "Nejspíš ano...budeme muset napnout všechny své síly a chránit armády...převážně ochranné štíty, hlavně ze živlů..." Někteří čarodějové kývají souhlasně hlavou.
(22:01) Margare-tka: Asi se začnu zase modlit!!!
(22:05) Morigan: "Pokud do toho mohu vstoupit, lorde generále," vstoupí do toho lord Gordon. "Tohle všechno je důležité, ale většina síly pořád leží v armádách!"
(22:06) Morigan: "To si nejsem tak jistá," řeknu si v duchu, ale nahlas to nevyslovím.
(22:09) Ketryn: On si nejspíš neumí představit, jak může být magie krve silná a co vše dovede...:-/
(22:13) Morigan: "Armády připraveny jsou," vydechnu. "Uděláme to, co bylo v plánu, jen my," myslím čaroděje. "Budeme muset přitvrdit. Nenechat ho se nadechnout, nevím, co přesně udělala, ale děsí mě to tak, že o tom nechci ani přemýšlet...Sevřeme přední útok ještě víc a doplníme zálohy, necháme je čekat ještě o něco déle a my, čarodějové, bychom to mohli udělat trochu jinak...pokud je to vážně magie krve, budeme potřebovat hlavně magii plnou života!" chrlím informace.
(22:13) Morigan: "Což nedávná konjunkce zrovna nepodporuje..." ušklíbne se Veronica s obavami. No, tyhle obavy mám taky.
(22:17) Morigan: "Lorde generále..." vstane Gordon. "Lady Morigan, při vší úctě k vám, nepochybuji o vašich magických schopnostech, ale co se týká..." "...Lady Morigan měla v jiné armádě hodnost generála!" přeruší ho Nial, protože zřejmě přečetl jeho myšlenku a neměl sílu čekat, až bude moci odpovědět. "Věřte, pane, že ví, o čem mluví!" dodá nevybíravě. Kolem očí má hluboké tmavé stíny.
22:18) Ketryn: Vidět takhle razantního dokonce i Niala, mě děsí ještě víc...
(22:22) Morigan: Lord Gordon zalapá po dechu. "Cože?" ušklíbne se nevěřícně. "To snad není myšleno vážně..."
(22:22) Morigan: "Gordone!" okřikne ho Christopher.
(22:33) Margare-tka: Tak to mě docela pobaví a vysílám Nialovi myšlenku. no konečně to taky nekdo řekl... Myslím, že tady máš zkušeností než všichni tady dojromady.