Druhá strana (190 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

//Ok, tak já taky počítám s příštím pondělím :-)//

//Dobře, tak já počítám devátého v pět (nebo kolem, jak to budete stíhat) na Čerňáku :-))//

//No tak tohle úterý to tedy nejde, na noční odcházím kolem šesté. Ale toho devátého to jde ne?? Takže klidně můžeme na tu pátou jak psala Kat, ne?//

//Tak se nějak domluvte a dejte mi vědět :-)//

//3. mám noční a jsem i po noční- ale ten další týdem myslím, že jsem psala 9. to je pondělí??//

//Já tohle úterý (3.1.) mohu asi tak od půl šesté, řekla bych :-) A příští týden mohu od pondělí do čtvrtka, je mi jedno kdy a časově taky vždycky nějak mezi tou pátou šestou. Někdy se může stát, že budu moct i o něco dřív, ale to nedokážu říct předem. Jak bys mohla ty, Margaret?//

"Já myslím, že bys to Murtaghovi měla říct...že tam něco magického cítíš a že by tam mohla být kolem tábora nějaká magická ochranu, ale že si tím nejsi jistá. Bude lepší, když se bude počítat s tím, že tam něco magického je. Asi by bylo i dobré mu vysvětlit, že magie teď funguje všelijak."

(15:41) Morigan: Za tři dny se vrátím i s celým oddílem zpět a jsme vystřídáni někým dalším.
(15:51) Ketryn: To se mi uleví, když už jsi zase zpátky :-) Při nejbližší příležitosti, až budeš mít po povinnostech a budeš mít volno, se s tebou uvítám a zeptám se na novinky a jestli se ti podařilo něco zjistit.
(18:00) Morigan: Nepřijedu moc nadšená, kromě toho, že jsem unavená, ale to jsme všichni. "Nevím, co si o tom mám myslet. Nebyli jsme moc blízko a nějakou magii jsem tam cítila, ale nevím, co může znamenat."
(18:01) Morigan: "Murtaghovi to můžu říct, ale nevím, jestli mu to k něčemu bude. Nemusí to vůbec znamenat, že má v táboře čaroděje, ale řekla bych, že je kolem tábora nějaká magická ochrana. Jenže jistá si tím nejsem."
(18:03) Morigan: "Nebyli jsme moc blízko, ale blíž bychom se asi nedostali."

//Tenhle týden se vracím z Příbrami do Turnova 3.1. a příští týden se chytám do Ikei a mohu se sejít, je mi jedno jaký den, přizpůsobím se vám, kdybyste se chtěly sejít... :-) :-)

//Jinak dneska jsem tu nejspíš celý večer a zítra dopoledne a pak jedeme k babičce na oběd. Ale třeba kolem páté bych tu být měla, doufám.//

Tak v tom případě mám o tebe velký strach, když takhle někam jedeš.
Snažím se věnovat nějaké práci, abych přišla na jiné myšlenky. A samozřejmě když něco potřebuješ tak ti ve všem pomůžu.

Žádné z všech našich hlídek se zatím nestalo vůbec nic, jen se provádí pozorování a hlídání.

Nemusím čekat zas tak dlouho, jelikož poté, co se vrátil Charles se svým oddílem (a jiný ho mezitím nahradí), mám být v oddíle, který pak zase nahradí je.
Jsem ráda a začínám se modlit, aby měla moje magie svůj lepší den a abych to zvládla nenápadně.

(20:08) Margare-tka: Myslím, že dneska to bude po delší době prospaná noc:-)
(20:22) Morigan: Ráno vstávám společně s troubení a běžím na rozcvičku, protože jsem rozhodnutá věnovat se svým vojenským povinnostem. Je to to nejlepší, co můžu udělat a tak to dělám.
(20:24) Ketryn: Já taky vstávám, dojdu se nasnídat a pak si jdu jako vždy po své práci.
(20:27) Margare-tka: Taky jdu pracovat.:-) Takže se asi uvidíme na obědě.-) a vlastně ještě snídani.
(20:27) Morigan: Uteče dalších pár dní v klidu, až na moje modřiny a bolavé svaly, když vám donesu novinku, že se nějaké Borazovy armády utábořily tak den jízdy odtud.
(20:30) Ketryn: "No, tak asi náš klid bude u koce..." nejsem z toho vůbec nadšená, ale tak bylo jasné že to dřív nebo později přijde. "A očekává se tedy nějaký útok? Nebo budeme útočit my?"
(20:32) Morigan: "Ne. Ono už se to nejspíš ví delší dobu, jelikož my máme samozřejmě předsunuté hlídky, ale zatím se jen utábořují. Ještě není jisté, jestli je tam přítomen Boraz osobně."
(20:32) Margare-tka: Kat řekla to samé co jsem chtěla já...takže jen souhlasně se otážu. "No?"
(20:33) Margare-tka: "Aha, ale den je stejně hodně blízko, ne? A je aspoň známo, jak velký by ten tábor mohl být?"
(20:34) Ketryn: "Takže se teď bude čekat, jak se to vyvine, a budou se zjišťovat informace?"
(20:36) Morigan: "To určitě. Všechny hlídky zesílí, myslím hlavně ty venku."
(20:51) Morigan: "Pro vás se zatím určitě nic nezmění. A navíc kdyby chtěli hned zaútočit, nerozbíjeli by tak dlouho tábor, ale kdoví, co se může stát."
(20:58) Ketryn: "No, to se mi začne zas dobře spát..." povzdechnu si.
(21:00) Ketryn: "No ve válce se asi může stát úplně všechno...Nějak mi vůbec nedělalo zvyknout si na život v táboře bez boje a beze strachu o vás bojující..." :-(
(21:01) Ketryn: *nedělalo potíže
(21:01) Ketryn: "Myslíš, že mohou být i nějaká mírová jednání?"
(21:03) Morigan: "Mohly by být, ale nějak si to neumím představit..."
(21:09) Ketryn: "Já taky moc ne..."
(21:14) Ketryn: "A...Morigan...kdyby se začalo bojovat.. tak bys šla taky do boje...?"
(21:14) Morigan: "No to nevím...to by záleželo na velitelích. A taky na tom, kolik by bylo nasazeno oddílů a jakých. Jsem zařazená, tak pokud by šel ten můj, tak ano."
(21:16) Ketryn: "Hm..." nemám z toho zrovna radost.
(22:08) Morigan: Celkově jsem z toho trochu rozrušená, ale v podstatě jsem ráda, že se něco začalo dít. Třeba se to nějakým směrem pohne. Přece nemůžeme věčně žít ve vojenském táboře.
(22:09) Ketryn: No já jsem rozrušená docela dost...Ale je pravda, že to prostě jednou přijít muselo.

(18:37) Ketryn: Mně Lambert s tou dýkou docela mile překvapil a nemyslím si, jako Margaret, že by s tím hned běžel za Geraltem :-D.
(18:38) Ketryn: "Aspoň máš o zbraň proti magickým bytostem víc, to se vždycky může hodit."
(18:39) Morigan: To moc neřeším, nejspíš se dlouhou dobou nepotkají.
(18:39) Morigan: Ale dost mě tím zarazil, to je pravda. Jsem docela ráda, že je pryč a nemusím tomu čelit v nějakých rozpacích.
(18:44) Ketryn: To je taky pravda. Teď by tu mohlo být z tohohle hlediska trochu klidněji, Lambert je pryč a Gordon se drží dál, tak nemá kdo prudit.
(18:45) Margare-tka: Kolik, že bylo hodin, když odcházel. jestli máš nějaký program a nebo ne?
(18:47) Morigan: No odešel odpoledne, dýku jsem našla večer, když jsme šly spát.
(18:49) Ketryn: Tak jdu pak asi tedy spát.
(18:56) Margare-tka: "Nemáte chuť?" otočím se na vás s pohárky.
(19:07) Ketryn: Podívám se na Margaret udiveně: "Já myslela, že jdeme spát...Já bych si měla dát od pití na nějakou dobu pohov..."
(19:14) Margare-tka: "No spát jít může, ale myslím, že nám sklenička víno neublíží, ne?"
(19:16) Ketryn: "Já asi nemám moc chuť..." Podívám se na Morigan.
(19:23) Morigan: "No já teda taky moc ne," přiznám, ale asi si ze slušnosti vezmu a trochu se napiju.
(19:24) Ketryn: Tak já si s vámi taky trochu připiju, ale jen malinku.
(19:24) Morigan: Ale už ležím v posteli, už nevylézám.
(19:24) Ketryn: Já už si taky lehnu.
(19:29) Margare-tka: No myslela jsem to tak. že už budeme v posteli:-) Taky si vezmu jen trošilinku:-)
(19:36) Morigan: Tak to se nám asi dobře spí.
(19:44) Margare-tka: Myslím, že jo:)

(22:01) Margare-tka: "Určitě ne."
(22:29) Margare-tka: ...
(22:43) Morigan: Večer, když si jdeme lehnout, najdu něco podivného pod svým polštářem.
(22:45) Ketryn: Tak se udiveně dívám, co to má?
(22:49) Morigan: Já se taky dívám udiveně. Vypadá to jako dýka. "Je stříbrná...!" podivím se.
(22:50) Ketryn: "Další stříbrná dýka??" jdu se překvapeně podívat blíž.
(22:51) Morigan: Není poškozená, jako ta moje a není tam vlk. A je u ní papírek s málo čitelným písmem. Je na něm napsáno: Protože démonů je vždycky víc, než by mělo být, malá čarodějko.
(22:52) Margare-tka: "Tu ti dal Lambert??"
(22:53) Ketryn: "Ty jo, tak tímhle mě fakt dostal..."
(22:53) Ketryn: "A hodně mile překvapil."
(22:55) Margare-tka: "No ani bych se nedivila, kdyby hned jak potká Geralta řekne, tak Morigan má i mojí dýku, za co jsi ji dal ty..."
(22:57) Morigan: Dost mě to udivilo, kdyby už nebyl pryč, šla bych mu ji asi vrátit...ale takhle je to složitější. Navíc ji možná dost budeme potřebovat...
(23:02) Ketryn: Margaretina ironie mě docela krizově pobaví. "To fakt snad ne!" :-)
(23:03) Ketryn: "No, Morigan, myslím, že si ji budeš muset nechat. Hodit by se ale fakt mohla, i když pevně doufám, že taková situace hned tak nenastane."
(23:09) Margare-tka: "No je fakt, každá stříbrná dýka dobrá i když je od blba:-D Ale bude mě zajímat verze od Geralta až ho zase jednou potkáme."
(23:12) Margare-tka: "Takže si ji dej do druhé boty a bude.-D"
(23:15) Morigan: "Já je nenosím v botě, tam se mi nevejdou...ale nechám si ji, to jo."
(23:28) Margare-tka: "No jo vlastně v botě byly jiná. No uvidíš kdy se hodí. Snad ne brzy.

(19:43) Morigan: "To jsem si opravdu oddechla! To by bylo největší pominutí smyslů v mém životě!"
(19:48) Ketryn: (Musím potlačit zasmání :-D)
(20:17) Morigan: "Ty jsi tak upřímná!" ušklíbne se znovu.
(20:17) Morigan: "Tak laskavě slez z té postele!"
(20:21) Morigan: Kupodivu poslechne a hbitě vstane. "Přišel jsem se rozloučit. Moje práce tady skončila."
(20:25) Morigan: "...Aha. Výborně," nenapadne mě nic lepšího.
(20:36) Ketryn: Dívám se docela překvapeně, že se přišel i rozloučit, i když s tím svým způsobem.
(20:48) Morigan: "Tak nashledanou, čarodějko. Někdy v lepších časech - ovšem já pochybuju, že nějaký nastanou," řekne.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(21:02) Margare-tka: To teď mluví k tobě, takže když tak ještě počkám až mu to řeknu:-) Nechodlám se loučit nějak vroucně.
(21:08) Morigan: "Nashledanou," řeknu taky, i když jsem původně měla v úmyslu říct sbohem. Chytí mě za ruku a políbí ji, s výsměšným pohledem, aby mi dal najevo, že napodobuje zdejší lordy. Protože je ale v kontaktu mezi zaklínači a čaroději vždycky silná energie, je to pro oba divný pocit.
(21:12) Morigan: Ruku mu nakonec vytrhnu.
(21:12) Morigan: "Odvedl jsi...dobrou práci," přemůžu se.
(21:12) Morigan: "Já vím," usměje se pobaveně.
(21:12) Ketryn: To mě taky mírně překvapí, nikdy jsem mezi vámi blízký kontakt neviděla, teda kdy opomenu, když jste se prali.
(21:12) Ketryn: Namachrovaný do poslední chvíle...
(21:24) Morigan: "Tak si dej pozor. Protože démonů je kolem vždycky víc, než by mělo. Mějte se," obrátí se k odchodu.
(21:25) Ketryn: "Tak nashle, Lamberte..." rozloučím se ze slušnosti taky.
(21:46) Morigan: Pak si sednu na svou postel já. Ulevilo se mi, že bude Lambert pryč, ale zároveň...je to divné.
(21:46) Ketryn: Je no..přeci jen jsem se cítila bezpečněji, když tu ještě byl...
(21:51) Margare-tka: "Nashledanou."
(21:51) Margare-tka: No je to divné, snad už nebude potřeba.
(21:58) Morigan: "Já věřím tomu, že jsou ti démoni skutečně pryč," řeknu přesvědčeně.
(21:59) Ketryn: "No já jen pevně doufám, že se neobjeví nějací noví..."

(15:25) Ketryn: Tak aspoň jednu výhodu to použití magie mělo, Gordon tě už neotravuje...
(15:33) Morigan: Tajně doufám, že se mě bojí.
(15:36) Morigan: Ale je pravda, že se to uklidnilo nebo aspoň uložilo k ledu. Prostě se dál neřeší, co se stalo o Lugnasadu.
(15:41) Ketryn: To je dobře. Já taky postupně zajedu do starých kolejí, pomáhám, kde je potřeba a snažím se vyhýbat Charlesovi. Po prvním setkání bych se nejraději velkým obloukem vyhýbala i lordu Teodrikovi, ale nakonec to zavrhnu a na jeho pozdravy a spiklenecké úsměvy si s úsměvem zvyknu.
(17:20) Morigan: Jednoho dne, asi deset dnů po Lugnasadu se vrátíme ze společné večeře z jídelny a v našem stanu (na mé posteli) si úplně klidně sedí Lambert. Je oblečený i ozbrojený a nohy ve vysokých botách má na posteli.
(17:27) Ketryn: Tak se asi zastavím a zůstanu na něj bez úsměvu koukat. On je fakt hroznej nezdvořák!
(17:28) Morigan: Já mám podobný pocit. A to už jsem doufala, že dá pokoj!
(17:29) Morigan: Ale usoudím v duchu, že je to přece jenom lepší, než lord Gordon. Lambert mě aspoň nelíbá.
(17:33) Ketryn: (Jo, to je pravda :-D I když hrozní jsou oba.)
(17:38) Morigan: "Lamberte?" ušklíbnu se. "Asi jsem úplně zapomněla, že jsem tě pozvala na návštěvu...ehm...do svojí postele? To mi asi muselo úplně vypadnout!"
(17:38) Morigan: Ocení můj humor ušklíbnutím. "No, nejsem z Cechu vlka, takže se to nejspíš ani nestalo."
(17:40) Ketryn: Je fakt příšernej! On toho prostě nenechá!

: Druhý den už se nějak snažím vrátit do klasických kolejí. Pořád ale myslím na Morigan, Gordona a magii a jestli se to nějak provalí. Slavnostní večer se snažím úplně vymazat z hlavy, i když ono to asi není těžké, když si půlku nepamatuji...snažím se ale nemyslet na to, co všechno si nepamatuji.
(12:10) Morigan: Tábor se vrhá do práce stále nadšený z úspěšného lovu na démona a já se taky vrhám do práce a cvičení, abych se srovnala. Nehodlám už dopustit něco podobného, jako o Lugnasadu, to si dám jako předsevzetí.
(12:13) Margare-tka: Tak taky pracuji jako vždycky a snažím se si užít klidu bez démona.
(12:14) Morigan: Ještě chvíli samozřejmě všichni čekají, jestli náhodou nezaútočí ještě nějaký další démon znovu, ale když se tak celý následující týden nestane, začnou se všichni postupně opravdu uklidňovat.
(12:16) Ketryn: Tak to já se taky postupně uklidním a jsem ráda, že akce démon skončila...Zároveň se mi i uleví, že z toho, co se stalo mezi Morigan a Gordonem, není nějaký další průser.
(12:18) Margare-tka: No já taky :-) A Lambert už odjel?
(12:29) Morigan: Ne, to bych vám řekla.
(12:34) Margare-tka: To je dobře, že Gordon to neřeší, ale byl taky trochu sám proti sobě, vždyť tě obtěžoval." Mor a co se udělalo s tím démonem?"
(12:34) Morigan: "Spálil se."
(12:35) Morigan: Mám to teď trochu jednodušší, protože se Gordon tak trochu vyhýbá mě, stejně jako já jemu. Spodničku tam tu noc nechal, ale já jsem jí jen zahrabala do truhly, protože mě štvala. Ale mám ji.
(12:36) Margare-tka: "A prozkoumával ho Lambert nějak, nebo už ne?"
(12:36) Margare-tka: Tak aspoň to:-) Může si za to sám...
(12:37) Morigan: "Určitě ano, to bych se divila...i já jsem ho směla prozkoumat."
(12:39) Margare-tka: "Takže jsi ho ještě jednou viděla po tom co ho přivezl?? A prozkoumával se jen z vnějšku a nebo i nějak vnitřně?"
(12:48) Morigan: "Celkově...v rámci zdejších možností."
(13:00) Margare-tka: "Jo a u toho jsi tedy byla? A zjistilo se něco zajímavého?"

(21:17) Morigan: Taky si lehnu, ale najednou zase nemůžu usnout, tak se převaluju. Navíc je vedro.
(21:28) Morigan: Přemíra zážitků včetně mrtvého démona na mě zřejmě zapůsobila až teď.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(21:30) Ketryn: Já se snažím taky usnout, ale jsem z toho všeho taky rozhozená...stalo se toho za těch pár hodin nějak moc...
(21:31) Margare-tka: No posnídala jsem s fergusem a pak pokud měl čas jsme chvilku mohli být spolu třeba k vodě kde byl trochu klid. Pak jsem tě hledala a dělala nějakou svou práci. A pak předpokládám šla odpočívat.
(21:31) Margare-tka: Takže jsme se možná potkaly ve stanu.
(21:32) Morigan: Tak to jsme dvě...
(21:32) Morigan: (Jo, tak jak jsi to napsala Margaret. Je dnes trochu volněji, takže Fergus měl čas se s tebou klidně i projít.)
(21:33) Margare-tka: Tak jsme dopoledne nejspíš strávily spolu a po obědě jsem si šla nejspíš k nám odpočinout.
(21:38) Morigan: Když se převaluju dýl jak deset minut, vstanu a jdu zkoumat ty obkreslené znaky.
(21:41) Ketryn: Asi to po chvíli taky vzdám, posadím se a dívám se na tebe a případně na ty znaky, jestli ně ně vidím.
(21:41) Margare-tka: Taky se na ně dívám... "Mor když jsme byly v té jeskyni kde Morgolit věznil Richieho byly tam symboly, nějaké. Napadá mě. Ale by hodně velká náhoda kdyby to mělo něco společného. A myslím, že taky nějaké vytetované věci na sobě měl Rigmoor,když se stal nemrtvím, ne"
(21:55) Morigan: "Já si vůbec na žádné takové nepamatuji," přiznám.
(21:56) Morigan: "Navíc nevíme, jestli ten démon je nemrtvý. Protože nemrtvý musí před svou proměnou zemřít a my o té proměně nic moc nevím...asi ani z démonova těla není Lambert o nic moudřejší, než byl předtím, pokud mi to netají."
(21:59) Margare-tka: "No nevím jestli to to pamatuji dobře, ale někde něco bylo.....asi. No každopádně si to můžeš schovat a pak se podívat jestli budeme někde u zdroje."
(22:01) Ketryn: "Já si na nic takového taky nevzpomínám..."
(22:01) Ketryn: "Měl Samuel na sobě taky něco podobného?"
(22:02) Morigan: "Ano, měl."
(22:05) Margare-tka: "Tak to může vzniknout tou přeměnou, jako samo od sebe a nikdo to tam netetuje.//
(22:07) Morigan: "To určitě, jako tetování to moc nevypadá..."
(22:08) Margare-tka: "Takže to mohlo vzniknout podobně jako ta tvoje spirálka??"
(22:10) Morigan: "No rozhodně tomu věřím."
(22:19) Margare-tka: "A ta spirálka vznikla magií a démoni taky musí vzniknout magií??"
(22:20) Morigan: "No napadá tě, jak by vznikli bez magie? Upíři taky vznikají za pomoci magie..."
(22:21) Morigan: "Ta spirálka vznikla, protože jsme se na chvíli všichni propojili..."
(22:22) Margare-tka: "Hm...to je fakt. Ale napadá mě jestli můžou vzniknout a dělat se samy a nebo jim v tom někdo musí pomáhat."
(22:25) Morigan: "To je Margaret právě to, co nikdo neví. Teda možná už to někdo ví, ale asi ne nikdo v tomhle táboře...ach jo, ráda bych mluvila s Geraltem. S tím jsem vždycky mohla mluvit na rovinu a co věděl, mi řekl a nevadilo mu o tom se mnou debatovat. Dokonce uměl i poučovat tak, že to nebylo namyšlené, což se o některých vůbec nedá říct!"
(22:28) Margare-tka: "No Geralt by na tohle byl opravdu vhodný. Třeba ho brzo potkáme."
(22:29) Ketryn: "No Lambert je fakt idiot a diskutovat se s ním nedá...ale aspoň že toho démona zabil. Na jednu stranu by bylo fajn, kdyby už konečně odjel a nedělal dusno, ale zas na druhou v téhle době není špatné mít v armádě zaklínače..."
(22:31) Morigan: "No, pokud ho Murtagh nebude dál platit, tak nejspíš pojede pryč, ale já teď nějak nevím, co Murtagh udělá..."
(22:32) Morigan: //Právě jsem dodělala odchod armád :-)//
(22:33) Morigan: Založím papír s narychlo obkreslenými znaky někam do taštice. "Snad budeme mít někdy možnost dostat se k vhodným knížkám. Například v něčí věži..."
(22:34) Ketryn: "No, na to by asi byla nejvhodnější ta Christianova..."
(22:35) Margare-tka: "Snad ano, taky se možná brzo bude řešit jestli Nial nějak pochodil, tak že můžeš zeptat jeho."¨
(22:35) Margare-tka: "Snad ano, taky se možná brzo bude řešit jestli Nial nějak pochodil, tak že můžeš zeptat jeho."
(22:58) Morigan: Nakonec stejně všechny usneme v polovině našeho vyprávění, protože jsme měly docela rušnou noc. Naštěstí se ten den už nic rušného neděje.