Druhá strana (192 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(20:41) Ketryn: Ty jo, ale taky mohli přijít oblečení! To by to pro nás bylo jednodušší. Tedy mně by rozhodně bylo líp
(20:41) Ketryn: Ty jo, ale taky mohli přijít oblečení! To by to pro nás bylo jednodušší. Tedy mně by rozhodně bylo líp
(20:44) Morigan: Přece se nebudou koupat oblečení...
(20:46) Ketryn: To ne no...Ale mě to takhle tak trochu vyvádí z míry, což se mi vůbec nelíbí.
(20:48) Ketryn: (Se snažím držte od Charlese dál, abych si ho vyhnala z hlavy...a on si sem nakráčí takhle...!)
(20:50) Morigan: (Spíš naběhne :-))
(20:50) Ketryn: (Pravda, naběhne :-) )
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(20:58) Margare-tka: No vypadáme taky zajímavě. A co máš ty Mor, my jste tedy v košilích.
(21:00) Margare-tka: To já už jsem z míry vyvedená:-D Ještě, že tam mám jen Ferguse;-)
(21:12) Morigan: (Už jsem to psala, proto jsem se taky ptala vás - košili a kalhotky.)
(21:18) Morigan: "Uvidíme se zítra u ohně lorda Murtagha?" zeptá se Christopher.
(21:18) Margare-tka: No tak ještě, že ty košile jsou delší...
(21:18) Morigan: "To je až pozítří, ne?" podiví se Gordon.
(21:18) Morigan: "Vlastně...ano, pozítří..." opraví se Christopher.
(21:18) Morigan: "Ano, uvidíme," řeknu.
(21:19) Ketryn: Christopher musí být asi opravdu vyvedený z míry :-D
(21:23) Morigan: Já jsem z něj teď taky už vyvedená z míry!
(21:32) Morigan: Christopher ale vypadá opravdu rozhozeně a nehledí nikam jinam, než na mě. "Měli bychom jít, pánové," prohlásí, ale stejně se dívá pořád na mě.
(21:33) Morigan: (Celkem je jich tam sedm.)
(21:33) Morigan: Ostatní s Fergusem v čele se po něm podívají celkem neochotně.
(21:33) Morigan: "Kam?" zeptá se Charles nechápavě.
(21:33) Morigan: (To je banda inteligentů! :-D)
(21:34) Ketryn: (:-D Tak ten tomu nasadil korunu!)
(21:36) Ketryn: Po tomhle mi z krize začnou cukat koutky, ale držím se. Asi by fakt měli jít, jinak tu všichni zblbneme.
(21:40) Morigan: "Není to vhodné...příliš," usoudí Christopher a pokusí se ode mě odtrhnout pohled. Ráda bych mu v tom pomohla, ale nejde mi to.
(21:40) Morigan: "Proč ne?" zeptá se Fergus polohlasně.
(21:42) Morigan: "Abys toho hlídání vhodnosti jednou nelitoval, Kite!" řekne mu Gordon vesele, strčí do něj ramenem, takže Christopher málem spadne taky do řeky a drze na mě mrkne. Naštěstí to vypadá, že si toho nikdo jiný (kromě nás) nevšiml! "Odchod, pánové!" zavelí Gordon.
(21:43) Morigan: Pánové hudrujou a Fergus mluví cosi o tom, proč bychom se klidně nemohli koupat dohromady.
(21:43) Morigan: Charles s Christopherem to vzali na druhou stranu, než si nechali oblečení, ale naštěstí si to uvědomili včas a obrátili směr.
(21:44) Morigan: "Uvidíme se zítra," řeknu Christopherovi na rozloučenou. "Tedy pozítří!" Nejradši bych se šla utopit do řeky. A Gordon si klidně odnáší mojí spodničku, se kterou se asi budu muset rozloučit.
(21:45) Ketryn: Myslím, že z tohohle Christopher nebude spát :-) (No já to budu mít s usínáním taky těžké). Dívám se za nimi, jak odchází...Jsem trochu mimo, ale tvůj přeřek mě pobaví.
(21:47) Ketryn: No ty taky bude mít možná zajímavé sny :-)
(21:47) Ketryn: "No..." chtěla bych něco říct, když odejdou a já se za nimi přestanu dívat, ale nějak nenajdu slova.

(16:56) Ketryn: Tak to se zas pobaveně pousměji. Christopher je snad pravý opak Gordona. Kdyby tohle slyšel, tak by byl asi dost šokovanej.
(16:57) Ketryn: "Dobré...odpoledne," chci slušně odpovědět, ale trochu se z toho zarazím, když si uvědomím, co je za dobu.
(17:00) Morigan: Já se radši jen usměju, protože jste mě spletli a vůbec nevím, co je za dobu.
(17:01) Morigan: Gordon ustoupí do pozadí a tváří se nenápadně.
(17:03) Ketryn: Na chvíli mě napadne na Gordona žalovat a hledat pomoc u Christophera, ale raději to hned zavrhnu. Dívám se po všech a nakonec chtě nechtě skončím u Charlese. Pak se raději podívám na tebe, jestli se hodláš nějak dál dohadovat.
(17:04) Morigan: Charles by tě možná rád ignoroval, ale když máš na sobě mokrou košili a žádné kalhoty ani sukni, prakticky mu to nejde (tedy jestli máš, nenapsala jsi, myslím). V podstatě nikdo z nich nás nedokáže nijak ignorovat a všichni zírají.
(17:06) Morigan: My ale asi taky zíráme :-D
(17:10) Ketryn: No měla jsem jen košili, kalhoty jsem si nestihla oblíct, když jsme ještě ve vodě hledaly tu spodničku...
(17:11) Ketryn: Mně právě taky nejde se nedívat, když si tam jen tak stojí mokrej do půl těla...
(17:12) Ketryn: To musí být pohled zvenčí, oni zírají na nás a my na ně a všichni jsme asi tak nějak zaražení :-) Tedy asi všichni kromě Gordona.

16:20) Morigan: Tak mu hned dojde, že je to moje.
(16:22) Morigan: Přistoupí k nám blíž.
(16:23) Morigan: "Vy se snad nechodíte koupat když tu nejsme?" řeknu.
(16:23) Morigan: "Ani jsme nebyli na "vašem" místě."
(16:24) Ketryn: Zato se sem docela suverénně přiřítili, pomyslím si :-)
(16:26) Morigan: Taky mám ten dojem...:-)
(16:29) Morigan: "To není odpověď na mou otázku!"
(16:29) Morigan: "To byla otázka?"
(16:29) Morigan: "Ovšem, že to byla otázka, dejte mi tu spodničku!"
(16:32) Ketryn: On je fakt hroznej :-D Místo aby byl v rozpacích a dal ti rychle spodničku a klidil se, tak tu stojí s tím svým výrazem!
(16:33) Morigan: "Takže to je vaše?"
(16:33) Morigan: "Ovšem, že je moje," natáhnu ruku. "Tak mi ji dejte."
(16:33) Morigan: "Žádné: děkuji, Gordone? Našel jsem ji," provokuje.
(16:34) Morigan: "To jste opravdu hledač pokladů, když k vám sama připlula po proudu!"
(16:35) Ketryn: Asi jsem začala být pobavená :-D On je fakt na ránu! Opravdu ti hraje na nervy.
(16:36) Ketryn: U hledače pokladů se fakt musím držet, abych se nezasmála-
(16:40) Morigan: Charles, který je prakticky u nás, pozoruje Gordonovy i moje provokace velmi udiveně.
(16:42) Morigan: "No i tak teď patří mě," pokrčí rameny Gordon.
(16:42) Morigan: "Co asi budete dělat se spodničkou?!"
(16:43) Ketryn: No já se mu nedivím, já už jsem zvyklá, ale stejně mě Gordon vždycky svou suverenitou a provokací dostane. Dívám se na Gordona a občas mi pohled zabloudí k Charlesovi.
(16:43) Margare-tka: Tak to jsem pobavená a zároveň překvapená.
(16:43) Margare-tka: No snad ti ji dá, přece si ji nebude vyvěšovat na stan,...
(16:43) Ketryn: Cože? Stále mě dál svou provokací překvapuje. On si fakt koleduje o ránu :-D
(16:48) Morigan: Nakloní se blíž. "Budu s ní spát," zašeptá pobaveně, což samozřejmě (doufám!) nemyslí vážně, ale přesto mi sebere další slova z úst. "Nějak si ji vykoupíte. Však já už na něco přijdu," řekne normálně a to už přibíhají ostatní, mezi nimi i Christopher a Fergus.
(16:50) Ketryn: No, on je opravdu neskutečný!! Na jednu stranu jsem pobavená, ale teď mě fakt šokoval.
(16:52) Ketryn: Nějak bych se tě zastala, ale nevím jak, a navíc se obávám, že by to stejně nepomohlo.
(16:54) Ketryn: Napadne mě, že jsem měla říct, že je moje...to by určitě takovýhle provokace nedělal a bez řečí by jí vrátil...No pozdě :-(
(16:54) Morigan: Gordon spodničku nenápadně sbalí, aby nebudila pozornost před ostatními. "Dobré ráno," pozdraví Christopher, když nás uvidí. Nejspíš je ale trochu rozhozený, jelikož je odpoledne.

(11:02) Ketryn: Poprosím vás, jestli byste mi na mokrých vlasech nezapletly dva zapletené copy, až to uschne, tak to bude druhý den na slavnost aspoň trochu vlnité :-). Taky mě napadne, že kdybychom měly čas, tak bychom mohly nasbírat nějaké drobné kytky a udělat si z nich čelenku nebo je nějak zaplést do vlasů.
(11:03) Ketryn: "No, to se ti Morigan tedy povedlo :-)!" dívám se, jestli se ta spodnička někde nezachytila.
(11:04) Ketryn: Asi nemám úplně moc náladu na slavení a občas mám takové mírné záseky. Ale budu se snažit být společenská a aspoň trochu se bavit.
(11:58) Morigan: No já se snažím hledat tu spodničku, jelikož to byla momentálně moje nejlepší...
(12:00) Morigan: Jste taky v košilích? Nebo v čem jste (ne)oblečené?
(12:16) Ketryn: No, když jsem se podruhé vyškrábala z vody, tak jsem si oblékla košili a počítám svoje věci a dívám se, jestli někde neplave tvoje spodnička nebo i něco jiného.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(14:48) Margare-tka: Už mám asi jen tu košili, teď teda mokrou.
(14:48) Margare-tka: Taky si upletu copánky a bude. nebo spíš jestli byste mi je upletly, aby jich bylo víc.
(15:41) Ketryn: Podaří se nám někde zahlédnut tu spodničku nebo už je nenávratně ztracena?
(15:43) Morigan: No právě, že jí nevidíme.
(15:45) Ketryn: "No, Morigan, obávám se, že jsi o tu spodničku přišla...Vypadá to, že buď utopila nebo odplula po proudu. Chceš se po ní jít ještě kousek podívat?"
(15:49) Margare-tka: "No možná bude za zatáčkou, nějakou. Mám tu chvilku počkat?? Se mnou by to trvalo dlouho."
(15:52) Morigan: Uvažuju, ale nechce si mi to vzdát, tak se rozhodnu vyrazit kousek po proudu. Zrovna když se ale rozhodnu, ozvou se z onoho směru hlasy.
(15:53) Morigan: Následně vyběhnou chlapi a z legrace se honí po břehu i v mělčí části řeky směrem k nám. Vzadu je jich asi ještě víc.
(15:58) Ketryn: "No..." zarazím se.
(15:59) Ketryn: Podívám se zmateně po vás, co teď?
(15:59) Morigan: Vpředu poznáme (k mé nelibosti) lorda Gordona, kterého pronásleduje Charles ještě s někým dalším. Ty za nimi ještě moc nevidíme, ale všichni jsou jen ve spodních kalhotech (mokrých, samozřejmě).
(16:00) Ketryn: No bezva, to mě zmrazí úplně.
(16:01) Morigan: Zřejmě jsem prohlásila něco sprostého, ale bylo to tak potichu, že tomu nebylo rozumět. Jelikož lord Gordon má v rukou cosi bílého mokrého, co má po okraji krajku, dost dobře je to moje spodnička.
(16:02) Ketryn: "No, tak se aspoň našla..." řeknu pragmaticky.
(16:03) Morigan: Když nás uvidí, tak se zarazí. Tedy Gordon zastaví tak nečekaně a prudce, že se o něj Charles přizabije a spadne do řeky. Gordona to moc nerozhodí.
(16:06) Ketryn: To mě docela pobaví :-), takže se aspoň trochu vzpamatuji.
(16:11) Ketryn: Chvíli se zadívám na Charlese, když se tak přizabil do řeky, a pak se podívám na Gordona, co jako hodlá dělat.
(16:16) Morigan: Když vidí nás a ostatní prádlo (buď v ruce nebo na zemi), velmi rychle mu to dojde. "To bude asi vaše," prohlásí a tím "vaše" myslí jedné z nás.
(16:19) Ketryn: Já asi jen přikývnu a podívám se na tebe.

(22:00) Morigan: Když vlezete do vody s prádlem, tak do vás strčím, abyste tam spadly:-)
(22:22) Margare-tka: Tak se rychle chytám prádlo a sbírám se. Pokud to zvládnu, tak tě postříkám.
(22:27) Morigan: Prádlo samozřejmě chytám taky, jakmile mi dojde, že by mohlo odplout!!
(22:40) Margare-tka: Ale směju se u toho.
(22:55) Margare-tka: "To by doopravdy skvělý nápad Mor."
(22:56) Morigan: "Uznávám, že to nebylo nejchytřejší! Počítejte si to prádlo, jestli jsme nic neztratily!"
(22:58) Margare-tka: Tak počítám... A doufám, že se dopočítám konce...
(23:00) Margare-tka: Máme všechno??
(23:30) Morigan: Vy ano, já nemám jednu spodničku. "No bezva..."
(23:33) Margare-tka: "No třeba se někde šprajcla u břehu, možná bychom se mohly podívat."

21:07) Margare-tka: Takže se koupeme. Potřebovala bych něco řešit, ale nevím jak začít. Takže to vždycky spolknu se zaseknu a řeším něco jiného:-/
(21:07) Morigan: Myslím, že si toho nevšimnu, jelikož to je u tebe normální :-)
(21:07) Morigan: Nechala jsem si jen košili a kalhotky a peru. Stejně jsem za chvíli mokrá celá.
(21:08) Margare-tka: Taky si myslím, jen jsem uznala že takový problém asi mám.-)

(23:28) Margare-tka: Jo mimochodem, ta oslava bude ještě zajímavá. Jen si budu muset hlídat pití, abych neudělala něco nepředpokládaného.
(23:31) Morigan: Já právě doufám, že to bude kultivovaná oslava v úzkém kruhu, takže by to mohlo být lepší. Pokud to tak bude, nehnu se od toho ohně.
(23:37) Margare-tka: No to já se taky pokusím. Ale budu si hlídat pití, to si plánuji... ale stejně to bude zajímavý, jelikož je určitě pozvaný i Gordon.
(23:41) Morigan: O tom vůbec nemluvím.
(23:45) Morigan: Je tedy den před Lugnasadem a šly jsme prát k řece.
(23:46) Margare-tka: To já taky, ale doufám, že se bude chovat normálně.
(23:52) Margare-tka: Ano abychom se pořádně umyly.
(23:53) Margare-tka: Je teplo? můžeme se koupat i o trochu déle, pokud nemáš někde být.
(23:56) Morigan: Pořád je teplo...
(23:56) Margare-tka: ak t můžeme, pokud to není stále úplná ledárna...

(17:54) Margare-tka: Tak uvidíme jak se budeš cítit, když jsi takhle unavená. možná budou stačit mě copánky:.-)
(17:58) Morigan: No to je pravda, mohlo by to dopadnout špatným účesem:-))
(18:16) Margare-tka: No tak si upletu jen copánky a nebo si je můžeme uplést navzájem, aby byly menší:-)
(18:22) Margare-tka: A když tak když se to ten den dozvím, tak si klidně šaty můžeme vyprat, to by měly uschnout, ne??
(18:23) Morigan: Jo, to právě můžeme :-))
(18:24) Morigan: Takže asi vezmeme prádlo (můžeme toho vzít víc) a vyrazíme k řece prát.
(18:30) Morigan: (Takže prát jsme šly ještě před upravováním, samozřejmě, ještě ten den, kdy jsme dostaly pozvánku.)
(18:57) Margare-tka: No přesně tak.-) Hlavně si dávám pozor, abych s tím do té vody nesletěla.
(19:00) Margare-tka: Tak ti taky upletu copánky, pokud chceš. Aspoň budeme mít nějakou jinou činnost.

(13:25) Morigan: Lugnasad bude už za pár dní.
(13:33) Ketryn: Už si asi přeji, aby bylo po...Myslím v tuhle dobu na Patricka ještě víc než obvykle a nejde mi úplně moje myšlenky ovládat. Snažím se být v pohodě, ale někdy mi je fakt smutno. Plánuje se zas nějaká malá oslava nebo se to přejde bez slavení?
(13:35) Morigan: Nic velkého se neplánuje, ale nejspíš ti, co nemají hlídky nebo jiné povinnosti nějak po svém slavit budou, protože tak je to vždycky. Jsou to důležité svátky.
(13:36) Morigan: Z oslav mám taky nedobrý pocit, jelikož si ještě velmi dobře vzpomínám na tu poslední.
(13:36) Ketryn: No, ta pro tebe nedopadla úplně nejlíp :-)
(13:41) Morigan: Gordonovi se snažím vyhýbat. Vlastně k tomu nemám žádný důvod, ale něco mě nutí se mu raději vyhýbat.
(13:44) Ketryn: Chápu tě, jak to myslíš.
(13:55) Ketryn: A daří se ti to? Už tě nevyhledává k nějakému dalšímu rozhovoru, kdy byste se zas chytli?
(14:05) Morigan: K rozhovoru mě nevyhledal, což jsem ráda. Doufám, že ho nějaké ochranitelské bezdůvodné záchvaty už přešly.
(14:06) Ketryn: No kdyby se zas něco dělo, tak myslím, že tě zas bude chránit hlava nehlava :-) A stejně tak lord Christopher :-)
(14:48) Morigan: Dva dny před Lugnasadem obdržím pozvání od lorda Murtagha, abych se zúčastnila malé oslavy u jeho ohně a vás samozřejmě vzala sebou.
(14:53) Ketryn: To mě docela překvapí, ale mile :-) Tak jdu ráda, aspoň (snad!) přijdu na jiné myšlenky. "A co se bude slavit?"
(14:57) Morigan: Koukám se na tebe, jestli tu otázku myslíš vážně.
(15:04) Ketryn: "Jo to je jako předoslava..." dojde mi. "Posldní dobou jsem nějak mimo..."
(15:07) Morigan: "No předpokládám, že to nebude dneska, ale pozítří, až bude svátek."
(15:08) Ketryn: "Jo tak, jasný! Na mě se teď asi musí polopatě..."
(15:37) Morigan: Takže máme docela čas vymyslet, jak se trochu zkulturnit.
(15:40) Ketryn: No, to bychom se měl dát trochu dohromady :-) Máme s sebou i nějaké šminky nebo ty jsme nebraly? Mohly bychom aspoň něco udělat s vlasama . Vyberu si nějaké šaty a zkontroluji, aby nebyly špinavé.
(15:43) Morigan: Myslím, že jsme asi nějaké šminky zabalily:-)
(15:43) Morigan: Tak se soustředím na upravování.
(15:44) Ketryn: Já taky. Po takové době to může být docela zábava :-)

//Omlouvám se, včera mi nebylo dobře a neplánovaně jsem usla u televize. Dneska jsem tu do tří nebo čtyř, odpadla mi škola, tak si jdu práci udělat až odpoledne a pak jdu rovnou na ten vánoční večírek.//

Tak jsem ráda, že se vše vrací tak trochu do normálu. Vůbec mi nevadí, že je Lambert furt pryč a nemusíme ho potkávat. Modlím se, aby toho démona už konečně našel a zlikvidoval a my se mohli uklidnit úplně aspoň v tomhle směru. Během dne si dělám svou práci nebo jsme s vámi. V noci spím asi stále lehce, i když už se to asi postupně zlepšuje. Jak se blíží Lughnasad, tak jsem taková zamlklejší a občas ponořená ve svých vzpomínkách...když na mě ale mluvíte, tak normálně odpovím, a dělám, co je třeba.

To se ti nedivím, že jsi ještě neklidnější. Ale to oni nikdy nepochopí, že nám tohle taky pěkně cuchá nervy. Z toho napadení jsem asi trochu víc ostražitější, takže taky spím lehce, předpokládám. A modlím se aby nemusel Kit zasahovat.
Ráno si jdu zase po své práci a pak ti navrhnu, že bychom se mohly jít umýt odpoledne a pak bychom ti mohly uplést hodně copánků.

Po pár dnech se to přece jenom srovná, začnou mizet modřiny mě, i lordu Gordonovi, i když trošku to na něm ještě vidět je. Lambert dal pokoj, asi také pro to, že má dost práce a většinu času je někde pryč. Odpykala jsem si svůj "trest" a postupně se na to zapomíná, i když úplně se na to nezapomene asi nikdy. Nebo aspoň dlouho.

(19:50) Ketryn: No Lambert dobré jménu zaklínačům opravdu neudělal, pomyslím si. Ne že by to s ostatním bylo úplně jednoduché, ale snad všichni, co známe, jsou lepší než Lambert.
(20:02) Morigan: Dojdeme k našemu stanu a tam se zastavíme. "Spíte vůbec?" zahledí se mi do tváře.
(20:07) Morigan: "No...ano, ovšem...i když trochu neklidně."
(20:08) Morigan: "Dnes v noci mám hlídku. Dnes spěte klidně, do vašeho stanu se nedostane vůbec nic."
(20:11) Ketryn: Nevím, jestli je dobře, že to bere takhle osobně. Ale je od něho hezké, že má o tebe takovou starost :-) Jen aby nezapomněl dávat pozor na sebe...a na svoje povinnosti.
(20:30) Morigan: "Nemůžete měnit hlídací plán podle..." začnu namítat.
(20:30) Morigan: "Jsem kapitán. Můžu."
(20:31) Ketryn: On je fakt hodně tvrdohlavý...
(20:32) Morigan: Rozloučím se s ním a dlouho mlčím. Klidná noc (alespoň pro mě) nenastane už vůbec, protože začnu mít v hlavě katastrofické scénáře, že démon třeba znovu půjde po mé magii a Christopher mu bude stát v cestě. Takže se mi spí ještě hůř.
(20:34) Morigan: Asi čtyřikrát za noc jsem rozhodnutá mu jít vnutit stříbrnou dýku a pak si to zase rozmyslím.
(20:34) Ketryn: No, to jsem si taky pomyslela, že tě to zrovna neuklidní a že daleko větší strach budeš mít o něho než o sebe. Já spím asi jako vždycky ne zrovna klidně a budím se při každém zvuku...Snažím se nemyslet na to, kdo všechno hlídá a nehlídá...
(20:35) Ketryn: Tvému rozpolčení se nedivím....chtělo by to těch dýk víc :-/
(20:37) Ketryn: Mám takový pocit, že bys šla nejraději hlídat s ním :-)
(20:37) Morigan: Ráno se mi pohmožděný krk zbarví do hnědofialova a pod očima mám pořádné kruhy, takže jsem opravdu naprosto neodolatelná. Rozhodnu se ale jít na rozcvičku, abych přišla na jiné myšlenky.
(20:37) Morigan: No šla, ale to by taky nemuselo dopadnout úplně dobře :-)
(20:40) Ketryn: Tak já taky vstávám a jsem ráda, že už je zas ráno. Obleču se, dojdu se nasnídat a pak si jdu po svých "povinnostech". Asi jsem stále z toho démona a neklidného spánku rozhozená, ale tak nějak stabilně. Vůbec se mi ale nelíbí, že jsi tak nevyspalá ty, kdo ví, co se zas může stát, ty bys měl být fit :-(

(15:13) Ketryn: A jejej, tady to asi nebude chtít úplnou pravdu...
(15:14) Margare-tka: No jo na to jsem úplně zapomněla:-D No a za napadení strážníka.
(15:16) Margare-tka: No to asi ne.... Mor něco vymyslí.
(17:41) Morigan: "On...my...znali jsme se už dřív," řeknu opatrně.
(17:41) Morigan: "To vím," přikývne. "To ale přece neznamená, že vás může urážet!"
(17:42) Morigan: Při pohledu na jeho výraz a postoj se zděsím, že by ho mohlo napadnout jít Lambertovi domluvit, nebo ještě hůř - vyhrožovat.
(17:54) Margare-tka: No to se ti nedivím... znáš. jak tady začínají brát hájení žen...
(17:58) Morigan: "Je to zaklínač," řeknu, jako bych tím vysvětlovala vše.
(17:58) Morigan: "To znamená, že je nebezpečný!"
(18:01) Morigan: "Ano, je, ale..." vzdychnu si. "Nemyslím si, že by mi skutečně ublížil. Znali jsme se dřív a nesnášeli jsme se, tak mě provokuje. O nic jiného nejde, dneska se to jen zvrtlo..."
(18:01) Morigan: "Kéž by už toho druhého démona dostal a odjel," zadoufá. To mi teda mluví z duše.
(18:06) Morigan: "On odjede. Oni nakonec vždycky odjedou."
(18:06) Morigan: "Znala jste víc zaklínačů?" zaujme ho.
(18:07) Morigan: "...Ano. Ne všichni jsou takoví idioti jako Lambert, ale je pravda, že jsou trochu jiní."
(18:07) Morigan: "To asi ano. Nejsou to lidé."
(18:08) Morigan: "Ne, nejsou. Nebo alespoň ne tak úplně, to je pravda."
(18:18) Margare-tka: Ach jo, kéž by jsme potkaly ještě někoho....

(20:00) Morigan: Natáhne ruku a chytí mě za bradu. "Vy jste...prostě naprosto... šílená, víte to?" řekne upřímně.
(20:01) Ketryn: Pomyslím si, že jste si v něčem dost podobní :-)
(20:03) Morigan: "Děje se něco?" ozve se náhle za námi hlas lorda Christophera.
(20:05) Ketryn: Ach jo, nuceně potlačím povzdechnutí, ten tu ještě chyběl...Podívám se něho a pak na vás. Přemýšlím, co říct, ale nakonec se rozhodnu se vám do toho raději moc neplést.
(20:06) Morigan: "Nic," odstoupím od Gordona. "Jen jsem děkovala lordu Gordonovi za pomoc," řeknu. Gordon po mě hodí velmi tázavý a udivený pohled.
(20:06) Morigan: "No...jistě," řekne pak. "Lady Morigan je mi prý velmi vděčná."
(20:08) Ketryn: No vybruslila jsi z toho hezky :-) Ale lord Gordon si prostě nedá pokoj a musí si přihřát polívčičku...A myslím, že tohle Christophera asi moc nepotěšilo :-) Mám takový pocit, že by byl radši, kdyby věděl, že jste se dohadovali.
(20:09) Morigan: "To já jsem taky," přikývne Christopher.
(20:16) Margare-tka: No to by asi radši byl:-) ach jo, ty jim, ale motáš hlavy.
(20:23) Morigan: Přistoupí blíž a prohlíží si Gordonovu tvář, zřejmě ho ještě neviděl. "Vypadáš hrozně," oznámí mu a pousměje se.
(20:24) Ketryn: Jsem ráda, že se na něj usmívá :-)
(20:26) Margare-tka: No pořád jsou přátelé:-)
(20:26) Morigan: "Už mi to před chvílí někdo řekl, díky."
(20:41) Morigan: "Mohl jsi dopadnout mnohem hůř..." řekne Christopher a starostlivě se zamračí. "Poslední dobou je z tebe nějaký hrdina."
(20:45) Ketryn: //Budu muset jet, už mi volali, kde jsem. Moc se mi nechce, ale už jsem to slíbila. Tak mi to když tak dejte na diskuzi :-)//
(20:49) Margare-tka: //Já tu budu, ěnjak nejsem schopná začít, ale už jsem si aspoň udělala papír...//
(20:49) Margare-tka: //Jo už máte fotky na mialu.//
(20:58) Margare-tka: Jo to je pomyslím si, do tohodle rozhovoru se už nepletu.
(21:05) Margare-tka: Raději už tu moc lordů....
(21:05) Margare-tka: Teda je tu moc lordů:-D
(21:09) Morigan: "Zrovna jsem s vámi chtěl mluvit lady Morigan. Mohl bych vás doprovodit do stanu?" nabídne se Christopher. "Jistě," souhlasím rychle a chytím ho za paži, abychom šli co nejdříve a zbavili se tak Gordona. Christopher mu kývne na pozdrav a jdeme (trochu ho táhnu.)
(21:15) Margare-tka: No tak já jdu v závěsu za vámi směrem k našemu stanu.
(21:15) Margare-tka: To vám asi nestačím.
(21:16) Morigan: Pak ho samozřejmě přestanu táhnout, když si to uvědomím a když zahneme za roh.
(21:34) Morigan: "Jak se cítíte?" ptá se Christopher cestou.
(21:34) Morigan: "Líp než vypadám."
(21:35) Morigan: "Vypadáte...velmi dobře."
(21:35) Morigan: "Velmi dobře lžete," pobaví mě. "Mám na krku obtisk démonovy ruky. Mimo jiné."
(21:37) Margare-tka: Jsem ráda, že jsi se ho takhle zbavila.... to by ještě mohlo dopadnout. Jdeme s Kat v závěsu za vámi.
(21:46) Morigan: "Nedělejte si z toho legraci," zvážní. "Je to...strašné."
(21:47) Morigan: "Je," přiznám. "Musíme doufat, že zaklínač odvede svou práci co nejdřív."
(21:53) Margare-tka: Jo tak to je fakt....Je dobře že tě tak trochu uklidnil svojí přítomností.
(21:54) Morigan: "Vážně jste ho praštila? Nebo jsou to jen drby?" zajímá ho.
(21:55) Morigan: "Praštila," přiznám. "Urazil mě."
(21:56) Morigan: "Tak jste ho... praštila??" zopakuje nevěřícně.
(21:59) Morigan: "Ano," řeknu zamračeně. "Taky si za to zítra odpykám trest."
(21:59) Morigan: "Za..."
(21:59) Morigan: "Za vyvolání rvačky," upřesním.
(22:01) Morigan: Připadá mu to absurdní a neví, co k tomu říct.
(22:14) Margare-tka: No koukám, že je tady asi budeš stále překvapovat.

Vlk, co byl na hlavici, už moc jako vlk nevypadá.

Připojíme se tedy k tobě. Kouknu se na ni. Je hodně poškozená i známka, že je to dýka od Geralta? Nebo jen ta čepel.
Chystá se ještě něco říct a nebo ti chtěl dát jen tu dýku?

Je mi líto, že je poškozená...Ale jsem opravdu ráda, že ji máš zpátky. To mě Lambert docela mile překvapil, že si dal práci a opravil ji. Ale nepřekvapil mě tedy těmi svými pohledy a narážkami.

//Ahoj, promiň nějak jsem ani neměla šanci zavolat. Byl to fakt dneska v nemocnici frmol. ale odpoledne snad a na večer určitě tu budu.//