Druhá strana (191 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(20:15) Morigan: "Vždyť jsem právě před chvílí řekla, že jsem je nikdy v životě neviděla..."
(20:19) Ketryn: "To jo, já spíš myslela, jestli bys třeba netušila, kde to hledat, nebo tak něco...Ale jestli sem tihle démoni přišli konjukcí..."
(20:20) Morigan: "Netuším, co by to mohlo být. Kdybych měla aspoň v dosahu knihovnu...nebo aspoň nějaký svoje knížky, ale to nemám, bohužel. Ještě na ně mrknu, až nebudu tolik ospalá. K dovršení vší ostudy jsem pak šla s Christopherem k němu na snídani a usnula jsem tam. Probudila jsem se tam sama u něho v posteli a přikrytá, tak jsem odešla."
(20:21) Ketryn: "No, to je taky dobrý...A stalo se ještě něco...? Nebo proč měl Gordon ten výstup o lámání srdcí a tak?"
(20:28) Morigan: Při zmínce o Gordonovi mám vražedný výraz a otevřela by se mi kudla v kapse, kdyby nějaká byla.
(20:29) Morigan: "To je idiot! Kdyby to šlo, nechala bych se někam přeložit, ale ani nejsem důstojník, takže o tom pochybuju...!"
(20:29) Morigan: "Vůbec ho nechápu...jestli vůbec je možné Gordona pochopit!"
(20:31) Ketryn: "Takže mu něco přelítlo přes noc a měl pocit, že jsi se s Christopherem bavila nějak moc...? Nebo měla poznámka, že tě viděl, znamenat něco víc...No je to idiot a rozhodně si na pruzení nevybral tu nejlepší chvíli...taky to podle toho pak dopadlo..." :-/¨
(20:39) Morigan: "Já nevím...možná opravdu něco viděl...ale rozhodně to není jeho věc!!"
(20:41) Ketryn: "No, to rozhodně není..."
(20:42) Ketryn: "Takže mohl něco vidět...? Nebo si taky nepamatuješ jako já...?"
(20:43) Ketryn: "Já jsem si taky ušila pěknou ostudu...Ráno jsem se probudila u nějakého lorda, ani nevím jeho jméno..."rozhodnu se nakonec prozradit sklíčeně.
(21:04) Morigan: "Já si bohužel pamatuju úplně všechno..."
(21:05) Ketryn: "Aha..."
(21:08) Morigan: "Ty myslíš toho, co s tebou byl víc než půlku večera?"
(21:09) Ketryn: "Jo...to je asi tak jediné, co si pamatuji..." :-/
(21:10) Ketryn: "Víš, kdo to aspoň je? Jméno mi v hlavě taky nezůstalo..."
(21:10) Morigan: "To je lord Teodrik z...nevím odkud," chytím se za hlavu. "Nějak mě začíná bolet hlava."
(21:11) Ketryn: "No, ono není divu...po to všem, co se stalo, a pramálo spánku..."
(21:14) Morigan: "Možná bychom se měly vyspat..."
(21:15) Ketryn: "Asi ano..." souhlasím mdle a zase si lehnu.

(18:06) Ketryn: Na snídani se v polopřítomné náladě zdržím asi trochu dýl, kdyby ses tam náhodou ukázala ty. Nevím, kde jinde bychom tě měly hledat. Pokud se tam ale za nějakou delší dobu neukážeš, tak se asi půjdu do stanu převlíct a dát se trochu dohromady a pak si půjdu po své práci, snad na tebe nějak natrefím během dne. Tedy pokud se nikde nic neděje, kdyby ano, tak bych se připojila do davu.
(18:55) Morigan: Já se na snídani neobjevím a pokud jdeš po své "práci", tak už mě jentak nepotkáš. Odpoledne na tebe ale začne doléhat únava z probdělé noci.
(18:57) Ketryn: Tak se tomu snažím ještě nějakou dobu vzdorovat a dál pracovat...Nakonec to ale asi vzdám a jdu si pomalu lehnout do stanu. Cestou to vezmu kolem jídelny, kdyby jsi tam náhodou byla ty.
(19:11) Morigan: Tak to asi ve stanu usneš.
(19:21) Morigan: (Nevím, kde je Margaret, tak jí zatím nebudu brát v potaz)
(19:22) Morigan: Probudí tě až když někdo vejde do stanu. Zjistíš, že jsem to já a praštím sebou do křesla.
(19:23) Ketryn: "Morigan?!" posadím se plně probuzená.
(19:23) Ketryn: "Tak co...?" nějak nevím, na co se ptát nejdřív.
(19:23) Morigan: Leknu se tě. "Co šílíš??"
(19:25) Ketryn: "Nešílím :-) Jen jsem se vzbudila a ty jsi tady. Co ten démon? Byl to ten první? A jinej už není?"
(19:30) Morigan: "No pravděpodobně to byl ten první, Christopher si byl skoro jistý...je jeden z mála, kteří ho viděli a mohli o něm něco říct. Lambert si myslí, že v okolí žádný jiný už není..."
(19:32) Ketryn: Jsem za tyhle zprávy ráda. "Takže tím tady Lambertova práce končí a odjíždí?"
(19:33) Morigan: "Doufám, že ano..."
(19:35) Ketryn: "A...mluvila jsi s Gordonem o tom co se stalo? Nebo s lordem Murtaghem?"
(20:04) Morigan: "Na to jsem úplně přestala myslet...na chvíli. Nad mrtvolou toho démona."
(20:06) Morigan: "Kde jsi vlastně byla celou noc ty?" zeptám se bezelstně.
(20:06) Ketryn: "A řešilo se ohledně toho démona ještě něco?"
(20:07) Ketryn: Při téhle otázce mi zmrzne úsměv na rtech...
(20:09) Morigan: "No tak trochu jsem se ho pokoušela zkoumat, v rámci možností. Obkreslila jsem si nějaké ty znaky, co měl na rukou, ale osobně si myslím, že jsem je v životě neviděla. Podle mě to nebylo tetování jako takové, prostě to na té kůži měl..."
(20:09) Ketryn: "No...abych řekla pravdu, tak si druhou půlku večera moc nepamatuji a něco vůbec..." odpovím tak nějak sklíčeně.
(20:09) Ketryn: "A Lambert neví, co ty znaky znamenají?"
(20:10) Morigan: "Aha...no, pravda je, že já jsem taky nebyla moc při smyslech," přiznám nenadšeně.
(20:10) Morigan: "Ne. Řekl, že bych to snad líp měla vědět já."
(20:10) Ketryn: "A tobě to něco říká?"
(20:11) Ketryn: "No...na to že se mi původně vůbec slavit nechtělo, jsem to dost přepískla..." :-/

No, po téhle probdělé noci musíme vypadat fakt úchvatně :-D. Já se držím někde u Margaret a pak jdu tedy s ní a Fergusem na snídani. Prakticky ale nemluvím, dobrá nálada z toho, že je démon konečně mrtvý, mně dočasně opustila a jsem taková zasmušilá. Jednak myslím na to, jestli Gordon Morigan nějak prozradí a jestli z toho bude průser, a jednak se mi v hlavě odehrává včerejší oslava...nebo spíš se snažím vzpomenout, co jsem to všechno vyváděla :-/ Na to, že se mi původě nechtělo vůbec slavit, jsem to docela přepískla.

(22:11) Margare-tka: No fajn. Tak ať si klidně jde do lan......
(22:19) Margare-tka: Takže koukám, že jsme opravdu byly skoro první:-)
(22:19) Morigan: "Ano, ale neviděl jsem ho. Půjdeme za generálem," plácne Christophera po zádech. Fergus se hned nenápadně zařadí. "Vrátím se za chvíli," mrkne na tebe.
(22:24) Margare-tka: Tak na něj samozřejmě kývnu. A s Kat si tam někde povídáme.
(22:27) Morigan: Rozruch a zpráva se rozšíří po táboře velmi rychle, takže je tam rušno.
(22:33) Margare-tka: Tam pozoruji ruch, ani nečekám, že se Fergus vrátí, ale ty by jsi mohla nazpět touhle cestou, ne?
(22:36) Morigan: Mohla i nemusela.
(22:37) Morigan: Ale Fergus se vrátí dřív, nejspíš ho vyhodili. Náladu mu to ale nezkazilo a požádá tě, jestli s ním nechceš jít na snídani.
(22:43) Margare-tka: No jo my jsme ještě nesnídaly. "Půjdu ráda:-)" Kat jde s námi, řekla bych.
(22:44) Margare-tka: "Nějak jsme na snídani zapomněly."
(22:54) Morigan: "Však je ještě docela brzy," řekne Fergus. Tak zamíříte k jídelně.
(22:55) Margare-tka: Jo jen dotaz, tohle je den po slavnosti??
(22:57) Morigan: Samozřejmě.
(22:58) Margare-tka: Bože to já ale musím vypadat, vůbec jsme skoro vlastně nespaly:-D

(20:22) Morigan: "Je, před chvílí ho odvezli pryč!" vyhrkne Fergus. "Viděl jsem ho na vlastní oči...vlastně...vždyť vy jste ho taky viděl na vlastní oči...předtím...tenhle byl ale úplně mrtvý."
(20:25) Margare-tka: nejspíš s Kat stojíme čekáme až se Gordon doptá.
(21:51) Margare-tka: Ještě je tam Gordon?
(21:53) Morigan: Nevypadá, že bych chtěl odejít. "Kam šli?" ptá se dál Ferguse. "Neslyšel jsem, ale myslím si, že šli do skladu s lany," řekne Fergus. Zřejmě má vyjímečný detektivní a pozorovací talent.
(21:54) Morigan: "Zaklínač je... naživu?" napadne pak Gordona. "Jo," kývne Fergus. "Jen trochu pocuchaný, ale stál na svých nohách. Odešel s generálem. A lady Morigan."
(21:54) Morigan: "Lady Morigan je s nimi??"
(21:55) Margare-tka: Ten stan s lany mě překvapil.... škoda, že to neudělal, jako já s Yanickem a severní věží.
(21:58) Morigan: "Ano, doběhl jsem pro ni," odpoví Fergus hrdě. "Napadlo mě, že to bude chtít vědět co nejdřív, ti démoni ji zajímali...není vlastně divu, když jí jeden z nich málem zabil. Asi ho ráda viděla mrtvého."
(21:58) Morigan: "No...to není divu..." zopakuje Gordon zamyšleně, jako by mu docházely nějaké další souvislosti.
(22:04) Margare-tka: Tak mě žádné nedocházejí....:-/
(22:07) Margare-tka: To bude asi tím Fergusem...A nevydává se do stanu s lany??
(22:07) Morigan: No nejspíš o tom uvažuje.
(22:08) Morigan: Fergus na to nejspíš taky čeká, aby mohl jít s ním, když se tam objeví lord Christopher, který se ještě cestou oblékal do košile. "Gordone! Je to pravda??"

(18:09) Morigan: Lambert se tiše bavil s Murtaghem. Sám má dva krvavé hluboké šrámy na obličeji, ale jinak žádné zranění není vidět. Dav kolem démona začíná brzy narůstat.
(18:17) Margare-tka: Tak tam stojím a čekám jestli se něco bude řešit, tedy respektive, jestli budeš něco řešit ty:-)
(18:40) Margare-tka: A na tebe se zatím neobrátili.
(19:13) Morigan: Murtagh se pokouší nenápadně nechat démona odvézt do ústraní a já se pokouším procpat do toho ústraní taky. Naštěstí s tím Murtagh nejspíš počítá, takže vám pak zmizíme i s démonem a Lambertem z dohledu.
(19:13) Morigan: "Teda...to je neuvěřitelný, co?" objeví se za tebou Fergus.
(19:16) Margare-tka: Tak nejspíš počkáme až dorazíš. A Fergus je tam a nebo odvážel toho démona.?
(19:24) Margare-tka: "No docela jo, ale je dobře že už ho dostal, snad už bude klid. A kde ho dostal, daleko od tábora?"
(19:24) Morigan: "To nevím, prostě ho přivezl. Musí být fakt dobrý..."
(19:29) Margare-tka: "Je to zaklínač, musí umět bojovat. Ale stejně jak jsem pochopila byl pro něj démon, taky docela nová příšera...."
(19:45) Margare-tka: "Už budete mít trochu bezpečnější hlídky. Opravdu se mi ulevilo."
(19:49) Morigan: "To doufám..."
(19:55) Margare-tka: "Bylo štěstí, že se tu Lambert objevil."
(19:57) Morigan: "Zaklínači mají teď nejspíš dost práce..." usoudí Fergus nevesele.
(20:04) Margare-tka: "Docela ano, když se všude možně potulují kdejaké obludy a zmutované příšery. "
(20:19) Morigan: I když je démon pryč, vojáci se dál shromažďují.
(20:20) Morigan: "Je to pravda, Fergusi?" zjeví se tam lord Gordon. Podle své vizáže a oblečení nejspíš vůbec nešel spát.
(20:21) Margare-tka: A mluví se něco zajímavého?? Ferguse se ještě zeptám.... tak se nezeptám a poslouchám ho:-)

(11:53) Ketryn: Vyběhla jsem za Morigan ze stanu a držím se u ní. Zpráva o zabití démona mě po noční a ranní krizi dost povzbudila.
(11:53) Morigan: Míříme kamsi možná k velitelskému stanu nebo tak něco.
(11:58) Margare-tka: Tak mířím za Kat.
(12:16) Morigan: Je tam už shromažďující se dav, ale ještě malý, tak deset lidí, víc ne. Je tam Lambert a Murtagh a cosi na voze, na co všichni koukají.
(12:17) Ketryn: Držím se zatím asi někde blízko u tebe nebo za tebou, ale tak abych nepřekážela.
(12:17) Ketryn: A dívám se na ten vůz.
(12:32) Margare-tka: Když dorazím za Kat, tak se taky snažím koukat na vůz.
(14:50) Morigan: Démon leží na voze a pravděpodobně je skutečně mrtvý, jelikož má v hrudi velkou díru jakoby propálenou a olemovanou spoustou zaschlé velmi tmavé krve. Jinak je vyšší mužské postavy, ale nic neobvyklého, nebo to aspoň tak vypadá, když leží. Oči má zavřené, je zašpiněný od krve a prachu.
(14:51) Morigan: Jeho vlasy jsou delší a tmavé, stejně jako obočí a řasy a má velmi bledou, spíš bílou pleť.
(14:57) Morigan: Na hřbetech obou rukou má zvláštní znaky, možná nějaké písmo, ale nikdy jste to neviděly. Vypadá to trochu jako tetování, ale zároveň by to muselo být nějakým zvláštním inkoustem. Písmena nebo znaky jsou malé po obou hřbetech rukou a možná vedou po pažích ještě dál. Je možné, že má něco podobného na hrudi, ale to přes oblečení a krev a díru není dost dobře vidět.
(14:57) Ketryn: Tak se na něho dívám a pevně doufám, že je mrtvý navždy a že nestvořil jiného a bude teď aspoň v tomhle směru klid...
(14:58) Ketryn: Uložím si do paměti, aby se tě pak zeptala, jestli jsi se nedozvěděla, co ty znaky znamenají.
(15:02) Morigan: Všichni se na něj dívají se směsí strachu, odporu a zvědavosti.

"No myslím, že by sis o tom měla promluvit s Murthagem. třeba že tě nevhodně obtěžovala a tak jsi se mu bránila....myslím, že tady v tom případě není špatné mluvit pravdu."
Snažím se jít taky s vámi, pokud tam ještě jste. Taky mám jen ty šaty.
Jsem na něj opravdu zvědavá.

//Zítra se sem nedostanu, jedeme k Jirkově rodině do Hradce a to je vždycky na celý den. Pak musím skočit ještě do práce, takže domů dorazím až někdy v noci. V úterý se už ale musím začít učit na zkoušky, takže bych tu měla být celý den.//

(13:21) Morigan: "To bylo...kouzlo..." vydechne.
(13:21) Morigan: Těžko mu to můžu vyvrátit.
(13:22) Ketryn: No, to asi nemůžeš...
(13:39) Morigan: Dlouho na sebe zíráme a ani jeden vlastně nevíme, co říct. Hodně dlouho. Gordon chce nakonec několikrát něco říct, ale nikdy neřekne a nakonec...odejde.
(13:40) Ketryn: Dívám se za ním, než nám zmizí z dohledu..."No, tohle byla tedy krize..." :-/
(13:41) Ketryn: "Myslím, že bychom měly jít konečně do stanu, než se zas něco stane..."
(13:41) Ketryn: Snažím se vás nasměrovat dovnitř.
(13:44) Morigan: Nechám se nasměrovat a jdu.
(13:45) Ketryn: Ve stanu se unaveně posadím na postel. "Je to fakt hrozný idiot..."
(13:46) Ketryn: "Morigan? Asi bys měla o sobě Christopherovi říct dřív, než se to dozví od Gordona..." zkusím navrhnout.
(13:46) Morigan: "To bude průser..." upadám do krize.
(13:48) Ketryn: "No záleží, jak s tím teď Gordon naloží...Aspoň že Murtagh to ví, to mě trochu uklidňuje...Myslíš, že půjde žalovat, že jsi na něj zaútočila magií?"
(13:49) Ketryn: "Jenže ten idiot si o to fakt koledoval..."
(13:49) Ketryn: "No ráno bys možná měla jít za Murtaghem a říct mu, co se stalo...bude to vypadat líp, když se to dozví od tebe než od šokovaného Gordona..."
(13:50) Morigan: "Nevím, co bude dělat, myslím, že to zatím neví ani on..." praštím sebou na svou postel. "Do hajzlu..."
(13:52) Ketryn: "No teď o tom bude asi dlouho přemýšlet a vzpamatovávat se z toho...a pak...těžko říct, jestli se rozhodne o tom informovat ostatní. Možná by sis mohla promluvit přímo s Gordonem a nějak mu to vysvětlit...Nebo já nevím..." vypadám z toho opravdu dost rozhozeně.
(13:56) Morigan: To já taky.
(14:05) Morigan: Představa, že jsi jdu promluvit s Gordonem se mi moc nezamlouvá...
(14:07) Ketryn: "No ale asi by sis s někým promluvit měla...buď s Murtaghem nebo s Gordonem..." snažím se v téhle šlamastice uvažovat prakticky.
(14:10) Morigan: To mě se nedaří. Ani nevím, jestli vůbec usnu!
(14:12) Ketryn: No mně se po tomhle taky přestalo chtít spát. Mám ještě několik otázek, ale raději o tom už nemluvím nechám tě, aby sis to promyslela. Lehnu si, ale jestli usnu, to netuším. Tohle je fakt krize...
(14:20) Morigan: To se nám asi moc nepodaří a navíc za chvíli začne rychle svítat.
(14:24) Ketryn: No to tedy byla noc a ráno :-/ Asi se převaluji a moc si neodpočinou. Hlavou se mi furt honí všechno, co se stalo...co budeš dělat...a co bude dělat Gordon. A taky se pokouším vzpomenou, co jsem v noci vyváděla...
(14:25) Morigan: To si opravdu moc nepamatuješ.
(14:26) Ketryn: Hm...tak to raději nechám být a zabývám se tvým problémem.
(14:30) Morigan: Budíček se troubí v obvyklou hodinu (asi mi praskne hlava), ale rozcvička je dnes dobrovolná, jak se určilo předem. Dobrovolně se jí hodlám vzdát.
(14:31) Ketryn: "Promyslela jsi, co budeš dělat...?" zeptám se opatrně, když vidím, že jsi vzhůru.
(14:36) Morigan: Někdo venku běží a skoro k nám vtrhne do stanu. Pak si to ale asi rozmyslí a jen buší do vchodové (asi otevřené) plachty. "Lady Morigan!" zní to jako Fergusův hlas. "Lady Morigan, jste tam??" "Ano!" ozvu se neochotně, ale nevstávám. "Zaklínač dostal démona!! Přivezl ho mrtvého právě před chvílí!"
(14:37) Ketryn: Asi vzrušeně vyskočím z postele a podívám se na tebe! Konečně nějaká dobrá zpráva!!
(14:43) Morigan: "To tedy rychle vstávám. "Chci ho vidět!" prohlásím, zřejmě směrem k Fergusovi.
(14:46) Ketryn: Nevím, jestli můžeme jít s tebou, ale začnu se obouvat. Oblečená asi jsem, myslím, že jsem nebyla schopná se svléknout.
(14:51) Morigan: Jo no to já taky. Takže jsem v šatech a asi jsem vyběhla i bosa.
(14:51) Ketryn: Jestli jsem to stihla, tak jsem vyběhla za tebou.
(14:53) Morigan: To asi jo, zase tak rychle jsem nevyběhla.
(14:54) Ketryn: Tak jsem za tebou. Na to, kam můžeme a nemůžeme se budu ptát, až na to přijde řada.

(11:59) Morigan: "Já jsem neřekl, že vám jí dám, to jste si špatně zapamatovala. Něco bych za to chtěl."
(12:03) Ketryn: Bože! On svůj nos asi nemám rád, když dál provokuje v tuhle absolutně nevhodnou dobu! Začnu se asi opravdu mračit a při svém rozpoložení jsem z něho znechucená...
(12:05) Ketryn: Ale zajímá mě tedy, co asi tak za ní ten idiot může chtít!
(12:11) Morigan: "A co?!" založím si ruce vbok.
(12:15) Morigan: Přistoupí blíž a opře se jednou rukou o dřevěnou tyč našeho vchodu. Málem spadne, jelikož tu tyč předtím někdo asi podkopl, ale nakonec rovnováhu udrží. "Co myslíte?" Asi dvě vteřiny se mu dívám do očí. "Na to okamžitě zapomeňte!!" zhrozím se.
(12:16) Morigan: "Čtete mi myšlenky?" konstatuje pobaveně. Uvědomím si, že jsem přesně to možná udělala.
(12:18) Ketryn: Škoda že neupadl, to bych se fakt pobavila.
(12:18) Morigan: No to já taky :-D
(12:18) Ketryn: Dívám se na vás s otazníkem, co sakra může chtí!?
(12:18) Morigan: "Okamžitě odejděte a tu spodničku si třeba vyvěste na stan!!" sdělím mu nasupeně.
(12:23) Ketryn: Přemýšlím, jestli chce polibek nebo jakou zvrácenost.
(12:32) Morigan: "To bych mohl, jenže já na velké svátky nerad zůstávám nepolíbený..." "Tak si zajděte na okraj tábora," pokouším se ho za ramena otočit k odchodu. "Tak se určitě najde nějaká zoufalá d..." "To by bylo příliš jednoduché!" baví se. "Však vy jste dost jednoduchý!"
(12:33) Ketryn: Já fakt zas nevěřím vlastním uším a očím! Vůbec bych se, Morigan, nedivila, kdybys po něm hodil blesk!
(12:37) Morigan: "Asi jsem si zvykl na vás." Vytočí mě ještě víc. "Zvykl?!" stále se ho pokouším vystrčit k odchodu. "To neznamená, že když jsem to musela jednou přetrpět kvůli pitomé sázce, že bych ještě někdy v životě dovolila...!!" "Přetrpět??" vysmekne se mi bez námahy. "O utrpení něco vím a vy jste rozhodně netrpěla!" "Říkám to naposledy: okamžitě vypadněte!"
(12:38) Morigan: Strčím ho do zad, ale nečekaně koordinovaně se protočí, chytí mě a políbí. Vás zřejmě nepovažuje za důležité obecenstvo, je mu jedno, že tam jste, nebo si vás možná ani nepovšiml.
(12:39) Ketryn: :-O On má ten drzosti fakt nekonečně mnoho!!! To kdyby slyšel Christopher, tak to by tedy koukal...
(12:40) Ketryn: Tak to se asi němě šokovaně dívám a přemýšlím, jestli mu fakt neublížíš!
(12:45) Morigan: Taky jsem v šoku, proto nějakou dobu nic obranného nepodnikám.
(13:11) Morigan: Pak ale najednou od sebe odskočíme nečekaně prudce, lord Gordon dokonce spadne na zem. Tentokrát vypadá šokovaně on. "To bylo...jak jste to...vy jste...??" Na konečcích prstů mi cosi ještě modře probleskne, schovám ruku za záda. Ani já nevím co říct a tak jen mlčíme a oddechujeme. Vstane a dívá se na mě, jako bych se každou chvíli chystala proměnit v démona.
(13:14) Ketryn: Nevím jestli mám být zděšená, že jsi na něj přeci jen použila magii (jestli jsem to dobře pochopila), nebo se začít smát jeho šoku a výrazu. Asi se mi na tváři střídají různé pocity a dívám se střídavě na tebe a na Gordona.
(13:17) Morigan: Tře si paže, jako by mu byla zima, ale to nejspíš není.
(13:19) Ketryn: Tohle fakt nebyl dobrý nápad na setkání a provokaci...Jsem fakt zvědavá, jak se teď zachová.

(Stojíme všechny tři u stanu a chystáme se jít dovnitř, když uvidíme, že se k nám někdo blíží. Po chvíli poznáme siluetu lorda Gordona.)
(09:52) Ketryn: Tak zůstanu stát a dívám se, co chce..."Ten tu ještě chyběl..."zabrblám si potichu pro sebe. Rozhodně se neusmívám.
(10:15) Morigan: S alkoholem a takhle k ránu opravdu nemám sílu na slušnost. "Spletl jste si stan, ten váš je tamhle někde daleko," ukážu do tábora.
(10:16) Ketryn: Tvářím se s tebou velmi souhlasně.
(10:17) Morigan: "Taky nejdu do svého stanu, ale do vašeho," odpoví.
(10:18) Ketryn: Zůstanu na něj koukat s výrazem, že to snad nemůže myslet vážně. To by mě pak zajímalo, co po tobě chce, nevybral si na to zrovna nejlepší dobu.
(10:20) Morigan: No to si teda nevybral!
(10:20) Morigan: Dojde k nám.
(10:21) Ketryn: Nedívám se na něho zrovna mile. Ale raději mlčím...
(10:29) Morigan: "Návštěvy nepřijímám, přijďte jindy. Nebo nikdy!"
(10:47) Morigan: Pobaví ho to. "Viděl jsem vás, víte to?" přistoupí blíž. U ohně byl hodně opilý, teď už trochu vystřízlivěl, ale ještě ne dost.
(10:47) Morigan: "Cože?? Vypadněte!"
(10:50) Ketryn: Začnu se asi dívat zmateně a říkám si, o čem to sakra mluví...co viděl?
(10:50) Ketryn: Ta jeho samolibost mě fakt hrozně rozčiluje!
(10:56) Morigan: "Dejte si pozor, komu lámete srdce. Vyplatit by se vám to nemuselo," řekne a zní to skoro výhružně. "Nikomu srdce nelámu!" upozorním ho. "Ale jestli hned nevypadnete, můžu vám klidně zlomit nos!" V duchu mě napadne, že tenhle příměr už kdysi někdo použil ve spojitosti se mnou.
(10:58) Ketryn: Hmmm...že by se to týkalo Christophera a on mám jako dobrý přítel potřebu ho ochraňovat? Jsem z té vaší výměny názoru docela nesvá.
(11:00) Morigan: Opět se pobaveně zasměje. "Vy si s těma rvačkama vážně nechcete dát pokoj?"
(11:00) Morigan: "Já to myslím vážně!"
(11:00) Morigan: "Já vám věřím. Dokonce mám pocit, že už jste to někdy udělala," směje se.
(11:04) Ketryn: Pevně doufám, že už je s těmi svými výhružkami a provokacemi u konce a co nejdřív vypadne...začíná se to tu zas přiostřovat.
(11:05) Morigan: "To si piště, že jsem to udělala!"
(11:08) Ketryn: Začínám se fakt bát, abys mu ho přeci jen nehodlala zlomit...
(11:34) Morigan: Já taky.
(11:36) Morigan: "Přišel jsem vám vrátit to, co je vaše. Co tedy zase bude vaše."
(11:36) Morigan: Má v rukou mojí spodničku, složenou a
(11:38) Morigan: "Přišel jste mi to vrátit zrovna teď?"
(11:38) Morigan: "Zrovna teď."
(11:39) Ketryn: Nechápu, proč se rozhodl vrátit ti jí zrovna teď...A pevně doufám, že ti hodlá vrátit bez dalších okolků...On je fakt nevyzpytatelný.
(11:39) Morigan: "Takže už jste si spodničky užil?" ušklíbnu se.
(11:39) Morigan: Zase se zasměje. "Takhle se mi docela
(11:39) Morigan: "Za to vy se mi nelíbíte ani takhle, ani
(11:41) Ketryn: On je fakt hrozně
(11:45) Morigan: Ve svém stavu neoplývám trpělivostí. "Tak mi ji dejte, vy idiote, a jděte spát!!"
(11:46) Ketryn: No opravdu už ti dochází trpělivost...a já se ti vůbec nedivím!

(00:45) Morigan -> Ketryn: "Katryn!" zvolám udiveně. "Někdo posunul vchod od stanu, málem jsem do něj netrefila," oznámím ti.
(00:46) Morigan: "Katryn!" zvolám udiveně. "Někdo posunul vchod od stanu, málem jsem do něj netrefila," oznámím ti.
(00:46) Ketryn: Dívám se na tebe dost zmateně. "Co?"
(00:47) Ketryn: Podívám se, jak to s tím vchodem je a snažím se vejít do stanu.
(00:48) Ketryn: "Pojďte, měly bychom si jít lehnout...já jsem rozhodně mrtvá." Chystám se jít do stanu a padnout do postele.

(00:05) Morigan: Odešla jsi asi daleko dřív, než my.
(00:06) Morigan -> Ketryn: Začneš se probírat, je kolem tebe ještě tma, nebo skoro tma. Špatně ti není, ale hlava se ti točí pořád, jak ležíš. A jsi pod dekou.
(00:06) Ketryn: A kam jsem šla? Do stanu?
(00:07) Morigan -> Ketryn: To si nepamatuješ. Naposledy si pamatuješ, že jsi byla s ostatními u ohně.
(00:08) Ketryn -> Morigan: Tak se leknu, kde to jsem?? A začnu to v rámci možností zjišťovat! Jestli mi to hlava dovolí, tak se snažím posadit.
(00:08) Morigan: //Zítra se pokusím nespat nijak dlouho, abychom kdyžtak ještě mohly hrát, budu odjíždět tak v půl čtvrtý...//
(00:08) Morigan -> Ketryn: Hlava ti to dovolí, ale něco jiného moc ne - někde leží na té posteli s tebou a má přes tebe ruku. Asi spí.
(00:09) Ketryn: //Já budu vstávat v osm, protože Jirka jede ráno k rodičům. Takže tu budu od té doby do pěti, než pojedu do Prahy.//
(00:12) Ketryn -> Morigan: Tak tohle mě vyděsí úplně, div že leknutím nespadnu z té postele!!! Začne mi v hlavě šrotovat, co se sakra stalo?!? Když se po prvotním absolutním šoku trochu uklidním (ne že by to bylo nějak moc), tak se pokusím tu ruku ze sebe opatrně sundat a vstát. A kdo to je?? A prosím řekni, že mám na sobě oblečení...
(00:12) Morigan -> Ketryn: Oblečení máš.
(00:13) Morigan -> Ketryn: Je to ten, co si nepamatuješ jeho jméno.
(00:13) Ketryn -> Morigan: Tak aspoň že tak! Tedy ne že by to byla nějaká jistota, ale trochu mě to uklidní...
(00:13) Ketryn -> Morigan: Snažím se opatrně vstát.
(00:14) Morigan -> Ketryn: Probudíš ho. "Co se děje?" zeptá se rozespale.
(00:15) Ketryn -> Morigan: Tak se leknu znova, že jsem ho vzbudila a nějakou chvíli nemám řeč...
(00:17) Ketryn -> Morigan: "Mě by spíš zajímalo, co se dělo a jak jsem se sem dostala..."řeknu nakonec přiškrceně a nějak nečekám odpověď. Dál vstávám s cílem odejít.
(00:18) Ketryn -> Morigan: "Měla bych asi raději jít..." dodám.
(00:22) Morigan -> Ketryn: "Takže už si vzpomínáš, kde máš svůj stan?" ujišťuje se.
(00:25) Ketryn -> Morigan: "No...na svůj stan už si vzpomínám, jen doufám, že do něj trefím odsud...no snad ano," řeknu rozpačitě. To jsem tedy musela vypadat...
(00:25) Morigan -> Ketryn: "Doprovodím tě," zvedá se taky a hledá nějakou košili.
(00:27) Ketryn -> Morigan: "To není třeba, určitě ho najdu," vyhrknu. "Myslím, že jsem už obtěžovala až až..."
(00:30) Ketryn -> Morigan: "Klidně spi dál. Já...včera jsem to nějak neplánovaně přepískla...tak už raději rychle zmizím, ať svou trapnou situaci ještě neprodlužuji..."
(00:31) Ketryn -> Morigan: "Děkuji...za nocleh a tak..." vykoktám rozpačitě a mám se k odchodu.
(00:32) Morigan -> Ketryn: Z tvého tónu se zarazí v polovině převlékání. "No...jak myslíš...nevadilo by mi to." Ale protože je taky lehce přiopilý a ospalý, nepřemlouvá tě.
(00:32) Ketryn -> Morigan: Rozčiluje mě, že si na nic nevzpomínám a že nevím ani jeho jméno!!
(00:34) Ketryn -> Morigan: "Ahoj..." řeknu ještě a zmizím.
(00:34) Ketryn -> Morigan: Venku se nadechnu čerstvého vzduchu a snažím se uklidnit.
(00:35) Morigan -> Ketryn: Ještě je tma, ale tak těsně před svítáním.
(00:36) Ketryn -> Morigan: Rozhlížím se kolem sebe a pokouším se zorientovat, kde bych tak mohla být a kterým směrem by mohl být náš stan. Vůbec si nejsem jistá, že ho najdu...Ale byla jsem tak rozhozená, že nevím, jak bych to zvládla, kdyby šel ještě se mnou.
(00:38) Morigan -> Ketryn: K%
(00:38) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na procentuální kostce (k%): 33%
(00:40) Morigan -> Ketryn: No nic moc, hledání bude asi dlouhé:-)
(00:40) Morigan -> Ketryn: Sem tam narazíš na někoho, tak se mu snažíš vyhnout. Nohy tě ještě úplně neposlouchají.
(00:41) Ketryn -> Morigan: Tak se snažím najít cestu, nic jiného mi nezbývá...aspoň postupně vystřízlivým. Jen pevně doufám, že náš stan nakonec objevím...To jsem tomu tedy zas dala :-/
(00:42) Ketryn -> Morigan: Samozřejmě se snažím do nikoho nevrazit :-)
(00:42) Morigan -> Ketryn: Nakonec ho objevíš, ale jsi už z toho docela unavená. Ve vchodu stojím já z venkovní strany a z vnitřní Margaret, jako bychom se potkaly ve vchodě.
(00:44) Ketryn: "Ahoj," řeknu překvapeně, že tu tak stojíte a nespíte, a unaveně.
(00:44) Ketryn: "Vy nespíte?"

(22:02) Morigan: Ty jo, Katryn...:-D
(22:02) Morigan: Já mám 5!
(22:02) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(22:02) Margare-tka: Já jdu do sebe.
(22:03) Ketryn: No rozhodně jsem to neměla v plánu...takhle se opít!
(22:03) Ketryn: Tak ty se ke mně velmi blížíš :-)
(22:05) Margare-tka -> Morigan: Tak teď už tak povídám. je tam někdo kdo mě nějak zaujal?
(22:06) Morigan: Margaret hodlá střízlivět a my se hodláme asi zrušit nebo co...
(22:07) Morigan -> Margare-tka: K6
(22:07) Ketryn: :-D
(22:08) Ketryn: Asi jsem si řekla, že to u Murtaghova ohně bude v pohodě, tak jsem si přestala dávat pozor na pití...nebo nevím, co to kostičky vyvádí.
(22:09) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(22:10) Ketryn: A Margaret asi musí být střízlivější, aby pak zvládla najít toho Ferguse :-)
(22:12) Morigan: Katryn tak ty už se ale s tímhle číslem těžko držíš na nohou :-D
(22:14) Ketryn: No tak se při veselení asi o něco opírám nebo sedím :-) A pokud to jde, tak se nsaží
(22:14) Ketryn: tak se snažím vystřízlivět aspoň trochu, abych se na těch nohou udržela :-)
(22:15) Morigan: Stará se o tebe ten sympaťák, který se ti už asi třikrát představil, ale ty jsi to zapomněla.
(22:15) Morigan -> Margare-tka: Nikdo tě moc nezaujal, ale celkem se bavíš.
(22:16) Ketryn: No, to jsem tedy nezdvořačka, že si to ani nepamatuji :-)! Bože to jsem tomu zas dala...
(22:17) Ketryn: Mám v tomhle stavu asi upovídanou a povídám páté přes deváté.
(22:17) Margare-tka: No docela překvapeně na vás koukám.
(22:17) Margare-tka -> Morigan: Tak jsem docelauvolněná a bavím se vámi:-)
(22:18) Ketryn: (No, já jsem taky překvapená! Chtěla jsem se jen trochu dostat do nálady a kostičky hned tohle!)
(22:18) Morigan: My se s tebou taky bavíme, pokud jsme toho schopné (Kat asi moc není:-D)
(22:19) Ketryn: (Snažím se ale, abych zas byla :-D Aspoň trochu.)
(22:25) Margare-tka: No tak se tam bavím a komentuju. Mám dobrou náladu upovídanou.
(22:26) Margare-tka -> Morigan: Čas od času se asi kouknu po Murtaghovi...co dělá a tak.
(22:36) Morigan -> Margare-tka: Murtagh se dobře baví, ale moc opilý není, obzvlášť ve srovnání s některými.
(22:40) Morigan: Už je hodně k ránu, společnost postupně řídne. Margaret si náhle všimne, že tam ani jedna z nás není.
(22:43) Ketryn: A kde jsme :-D?
(23:06) Margare-tka: Cože?? A kde jste......koukám po vás a zmateně vás hledám.
(23:06) Morigan: No nejspíš jsme šly spát...
(23:07) Morigan: Ono už bude brzy svítat.
(23:07) Margare-tka: Tak si asu taky půjdu lehnout, jsem unavená?
(23:08) Margare-tka: No tak si lehnout jdu,. popřeji tedy zbylému osazenctvu dobou noc a pomalu se vydám k nám.
(23:12) Morigan -> Margare-tka: Je vlahé ráno, malinko je chladno, když odejdeš od ohně, ale moc ne. Stan je ale prázdný a tmavý, musíš si rozsvítit.
(23:19) Margare-tka: Tak si rozsvítím a chovám se tiše abych vás nezbudila a jdu si lehnout.
(23:19) Margare-tka -> Morigan: Tak si rozsvítím a chovám se tiše abych vás nezbudila a jdu si lehnout.
(23:26) Margare-tka -> Morigan: Jste tam vůbec?
(23:26) Morigan -> Margare-tka: Sotva si lehneš, ozve se zvenku hluk, jako by někdo zakopl o naše stanové provazy a následně se zřítil na plachtu vedle vchodu. "Do hajzlu...!" nadávám.

18:24) Morigan: Začnu zpívat nějakou známou hospodskou Marigoldovu písničku a většina, co jí znají, se ke mě přidá.
(18:26) Ketryn: Tak co zvládnu, tak se k tobě taky taky přidám. Vzpomínka na Marigolda mi na tváři vyloudí úsměv :-)
(18:29) Morigan: (To musím napnout představivost, když ty se mnou zpíváš! :-DD)
(18:30) Morigan: No Marigoldovy písničky asi známe nejlíp, když nám je tak často hrál a zpíval.
(18:30) Ketryn: (Tlak to já jen potichu :-D)
(18:31) Ketryn: Ale Marigoldovy písničky mám ráda :-)
(19:21) Morigan: Zpívání pokračuje dalšími veselými písničkami a za chvíli se doprovází i improvizovaným tancem kolem ohně. To samozřejmě slezu z lavičky.
(19:23) Ketryn: Tak se raději přidám k imrovizovanému tanci :-)
(19:25) Morigan: Většinou jsou to různě velké taneční kruhy a nebo proplétané hady (což je ovšem malinko komplikované v koordinaci.)
(19:26) Ketryn: No tak se aspoň zasmějeme :-) Snažím se účasnit zábavy, to mám pak jiné myšlenky a je mi líp.
(19:31) Morigan: Jednomu z lordů se podle pohledů zřejmě líbíš, i podle toho, že se snaží být u tebe blízko, když se tančí. Nevíš ale ani, jak se jmenuje.
(19:33) Morigan: Není ale nijak vtíravý.
(19:34) Morigan: Na Gordona jsem nějak zapomněla, ale ten zřejmě závodí v pití, jelikož je velice rozveselený.
(19:37) Ketryn: Tak já se s ním v rámci možností nezávazně bavím a účastním se společného veselí :-) Když není vtíravý, tak mi nijak nevadí a bavím se s ním. Jsem společenská a konečně se mi podařilo zbavit špatné nálady.
(19:39) Ketryn: (Jen doufám, že se Gordon neopije nějak moc a nevymyslí si vůči tobě něco.)
(19:39) Morigan: Nakonec k nám někdo nějaké hudebníky přece jen nažene, takže je to ještě lepší. I tak ale nejmíň třikrát stojím na lavičce (to je tradiční příznak mé přiopilosti:-), když se zpívá něco hodně veselého. Christopher mě vždycky raději přidržuje.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(19:41) Ketryn: Tak to mě ještě rozveselí, když se objeví hudebníci.
(19:45) Margare-tka: Taky si zpívám s tebou Marigoldovi písničky. A tančím co zvládám pohybově.
(19:46) Margare-tka: Bavím se tam tak nezávazně s kým zrovna mluvím.

(15:18) Morigan: Úplně se na oslavu netěším, ale zase si nedovedu představit to neslavit, jelikož už jsem navyklá, že je to důležitý svátek. A tak se poctivě večer chystám a snažím se přesvědčit o kladech oslavy. Například, že se dobře najím a napiju a taky Murtaghova společnost není špatná.
(15:31) Ketryn: No, asi tak nějak. Nejsem zrovna v náladě něco slavit, ale že bych oslavy ignorovala si taky nedovedu představit. Jsem ráda, že jsme byly pozvané takhle k Murtaghovu ohni, to snad bude takové klidnější. Taky se hezky na večer nachystám a snažím se co nejlíp naladit, i když mi to nejde úplně tak, jak bych si přála. Vzpomínky na svatbu a jak jsme byli všichni šťastní se mi nutí do hlavy víc než obvykle. Vůbec o tom ale nemluvím a snažím se chovat normálně. Doufám, že alkohol ve mě probudí tu dobrou a veselou náladu a ne tu smutnou.
(15:33) Ketryn: "Já myslím, že by to dneska mohl být příjemný večer. A snad ani Gordon nebude nějak otravný," snažím se na večer těšit.
(15:41) Morigan: Tábor ožívá i tak, určitě bude spousta dalších ohňů, ačkoliv se nic neorganizuje.
(15:43) Ketryn: To je dobře, myslím, že je potřeba trochu se pobavit i ve válce.
(15:47) Morigan: Když je čas, jdeme pak k velitelskému ohni.
(15:54) Ketryn: Tak jdeme, věřím, že víš, kde to je, tak se řídím tebou.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(16:20) Margare-tka: "No?"
(16:24) Morigan: Samozřejmě vím, kde to má být.
(16:45) Morigan: Dorazíme tam a pozdravíme vespolek. Ještě je samozřejmě světlo, v tuhle dobu se stmívá pozdě. Všichni, kdo už tam sedí, tak vstanou, když přicházíme. "Lady Morigan!" jde mě přivítat lord Murtagh oblečený jen v kalhotech, vysokých botách a červené košili a políbí mi ruku. "Děvčata! Posaďte se a vítejte u ohně." Má docela dobrou náladu a tak se to na mě přenese.
(16:58) Ketryn: Tak taky mile pozdravím a společně s vámi se někam posadím. Dobrou nálada mě taky docela chytne a začnu se bavit :-)
(17:00) Ketryn: Snažím se když tak nějak zapojit do hovoru a zábavy, abych přišla na jiné myšlenky. Mám v plánu pít nějak střídmě, ale zatím to úplně nehlídám.
(17:10) Morigan: Při lugnasadu se pije převážně sladké pivo a jí se hodně různých koláčků a ovesných placek s medem a tak dále. Jsou tu malinko upravené podmínky, za normálních okolností by toho bylo asi víc, ale nemáme se špatně. A taky samozřejmě medovina!
(17:27) Ketryn: Tak pomalu pojím medovinu a pak si dám i trochu piva a placek (podle toho, co je). Povídám si buď s vámi nebo s okolními sousedy. Když je okolo dobrá nálada a veselo, tak se zvedla i ta moje :-)
(17:30) Morigan: Sedím mezi Murtaghem a Christopherem a jsem spokojená. Ale samozřejmě nesedíme pořád, neustále se zvedáme pro jídlo a pití a tak. Ale i tak jsem spokojená, že Gordon sedí skoro přes oheň.
(17:38) Morigan: Vy nesedíte daleko.
(17:40) Ketryn: Tak to jsem ráda i za tebe :-)
(17:47) Morigan: (Asi si budeme házet na pití :-))
(17:52) Ketryn: Tak mám si hodit?
(17:52) Ketryn: Tak já házím :-)
(17:52) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(17:54) Ketryn: Tak to jsem asi v takové akorát náladě :-) Jen aby to nebyla ta filozofická.
(17:55) Morigan: Mám taky 4!
(17:56) Morigan: Hodila jsem za Margaret, má 5.
(18:01) Ketryn: Tak to je z nás nejveselejší :-)
(18:13) Morigan: Jsem hodně hovorná a vyprávím si s Murtaghem i Christopherem, i když oni nevypadají tak moc v náladě, jako my. Sezení u ohně se už trochu rozpadlo, většina chodí kolem a povídají si z ostatními, nebo spíš připíjejí.
(18:20) Morigan: Trošku nám chybí hudba, kterou občas zaslechneme z jiných míst tábora a Murtagh přizná, že to trochu nedomyslel.
(18:21) Morigan: "Tak si zazpíváme!" rozhodnu, opřu se Christopherovi o rameno a stoupnu si na lavičku.
(18:22) Ketryn: Já jsem asi střídavě v dobré velmi hovorné náladě a takové zamlklé. Takže chvílema si hodně povídám s vámi nebo někým jiným, co je po ruce, a chvílema jen tiše popíjím o samotě. Filozofickou snad zatím nemám.
(18:23) Ketryn: No, hudba by se docela hodila, ale nijak nahlas to nezmiňuji.
(18:23) Ketryn: Tak nadšeně souhlasím, že budeme zpívat :-)

(10:50) Morigan: "Pokusím se posadit co nejdál od něho, pokud budu mít šanci."
(10:50) Ketryn: Když máme vše hotovo, tak si s vámi třeba o něčem nezávazném povídám, nebo jdu něco dělat, pokud by bylo potřeba.
(10:51) Ketryn: "Tak snad se ti to podaří. I když bych se nedivila, kdyby ti naschvál držel místo vedle sebe nebo tak něco."
(10:54) Margare-tka: "Je škoda, že nevíš kde ji má to by ho dostalo.:-D Jinak u toho ohně se musíme hlídat, aby jsme neudělaly nějaký faux pas...."
(10:57) Morigan: "Jo, to jsem chtěla říct - kdybyste ale chtěly někam jinam, nebo chtěly v průběhu večera odejít, tak samozřejmě můžete. To asi myslím hlavně na Margaret, když se Katryn Charlesovi stejně vyhýbá..."
(10:58) Ketryn: "Ne, mě to takhle vyhovuje, aspoň je důvod chovat se slušně. "
(10:59) Morigan: Kdybych tu situaci tolik nechápala, musela bych se smát tomu, jak to Katryn bere :-D
(11:01) Ketryn: No :-D Není to jednoduchý...
(11:10) Morigan: Tak pak už děláme každý co je potřeba a i druhý den..
(11:11) Margare-tka: "No to není. Možná budu chtít odejít, uvidím. Já ani vlastně nevím co s tím Fergusem mám dělat. Je to a není. A nevím jestli do toho mám jít víc a jestli chce on. takže tomu zatím nechávám totálně volný průběh a uvidím sama."
(11:14) Ketryn: "Já myslím, že je nejlepší tomu v tuhle chvíli nechat volný průběh a uvidíš. Tedy pokud ti to tak vyhovuje."
(11:14) Margare-tka: "No nevím jestli mi to vyhovuje, ale ono to asi jinak než volně tady brát nejde."
(11:15) Morigan: "Já si právě totiž myslím, že tam Fergus nebude, že tam budou jen lordi nebo vyšší důstojníci...tedy ono je to většinou jedno a to samý."
(11:17) Ketryn: Tak dělám co je zapotřebí a druhý den se nějak společně připravíme na večer. Mám takovou zvláštní náladu, snažím se chovat normálně, ale chvílema jsem trochu mimo a zamyšlená.
(11:17) Margare-tka: "No, tak uvidím, když tak se pak vzdálím. Fergus se taky nijak nevyjádřil...."
(11:17) Ketryn: "Tak asi když bude Margaret v průběhu večera odejít, tak to nebude problém, ne?"
(11:18) Margare-tka: No pokud mám mastnou hlavu, tak si ještě ještě jednou udělám hlavu. Znám své vlasy. Jinak se připravíme jako vždy:-)
(11:18) Ketryn: *bude chtít
(11:19) Margare-tka: "Ne, vždyť to Morigan říkala, jo jen měla bych se nějak omluvit až kdybych odchzela od ohně a nebo se tady na to nehraje."
(11:21) Morigan: "No kdyby ses jen tak zvedla a zmizela, tak je to asi blbý," pobaví mě. "Tady se sice na moc věcí opravdu "nehraje", ale tohle je spíš slušnost, než etiketa. Ale bude to jen oheň, takže si budeme moct svobodně odejít kdy budeme chtít. Možná Fergus ani neví, že tam jdeš taky - co si budeme povídat, je to vyjímka. Ale já nemám obavy, že by to bylo nějak formální..."
(11:25) Ketryn: "No je to dost vyjímka, když tam budou jen samí lordi. My dvě jsme tu vůbec tak zvláštně postavené :-D"
(11:33) Margare-tka: "Je to trochu zvláštní. Tak já se když tak nějak neutrálně omluvím a odejdu. Jo?"
(11:33) Margare-tka: "To bude lepší, ne?"

(08:48) Ketryn: "Opravdu uvažuješ, že by sis tu spodničku vzala zpátky sama?" zeptám se s úsměvem :-).
(08:49) Morigan: "Ne! To by mohlo dopadnout ještě hůř. Navíc netuším, kam si jí dal.Ani to nebyl můj nápad!"
(08:50) Ketryn: "No kdyby se ti ji podařilo najít, tak by to byl dobrý trumf :-) Ale je pravda, že je to dost riskantní."
(08:53) Morigan: "No, kdyby mě náhodou někdo přistihl - a nemusel by to být Gordon - tak bych se ještě musela zpovídat z vloupání...což by po vyvolání rvačky bylo opravdu úžasné. Moje pověst by byla úplně v koncích."
(08:53) Morigan: "Musela bych přesně vědět, kde ji má!"
(08:54) Ketryn: "To by bylo opravdu ještě horší, než kdyby tě tam nachytal sám Gordon se svým ironickým úsměvem."
(08:55) Ketryn: "Jenže jak to zjisti, kde ji má?"
(08:55) Ketryn: "Nějak mě nic kromě oficiální návštěvy nenapadá..."
(09:05) Morigan: Představím si tu situaci a ta představa opravdu není příjemná. "Ten by mě aspoň nepráskl, " usoudím. "Ale stejně se mi to nechce riskovat."
(09:08) Ketryn: "No, asi by to za ten risk fakt nestálo. Tak počkáme, co za blbost si vymyslí a pak se uvidí."
(09:14) Ketryn: "Je to prostě fakt provokativní idiot.."povzdechnu si.
(09:26) Morigan: "Nechám to zatím být, přinejhorším se jí vzdám. Možná!"
(09:28) Morigan: "Nemůžu to říct ani Christopherovi, protože podle mě ani neví, jakého kreténa má za přítele!"
(09:31) Ketryn: "No, to nemůžeš...Navíc by to chudák Christophera asi dost šokovalo. Možná je škoda, že u toho Christopher nebyl, to by si třeba tohle Gordon nedovolil."
(09:32) Morigan: "To si taky myslím, že by si to nedovolil."
(09:34) Morigan: "Oni jsou vážně dobří přátelé - to vím z Christopherovy strany. Ale je to pro mě trochu nepochopitelné..."
(09:38) Ketryn: "No jsou každý úplně jiný, tak se asi doplňují. A v Christopherově přítomnosti se Gordon asi trochu krotí."
(09:39) Morigan: "No mohl by se krotit ještě víc. Vsadím se, že bude u Murtaghova ohně taky, bohužel."
(09:39) Morigan: "S Charlesem pořád nemluvíte?" vzpomenu si, že tam vlastně taky byl.
(09:42) Ketryn: "No, to určitě bude...Ale tak snad se bude chovat slušně, když tam bude Christopher i Murtagh."
(09:46) Ketryn: "No...ne...snažíme se sobě tak nějak vzájemně vyhýbat...Dneska mě ale pěkně rozhodil, chtěla bych si ho vyhnat z hlavy, moc to ale nejde, a když ho takhle vidím mokrého do půl těla, tak mi to rozhodně nepomáhá..." :-/
(10:13) Ketryn: "Lorda Christophera to ale nějak vyvedlo z míry. Mám pocit, že v některých situacích je z tebe rozhozený čím dál víc," :-)
(10:31) Morigan: "No, zatím se nám mockrát nestalo, že by mě viděl jen v mokré košili..."
(10:38) Ketryn: "Jo, to je pravda :-) Ale Gordona to viditelně do rozpaků vůbec neuvedlo..."
(10:39) Morigan: "On asi vůbec nezná rozpaky!"
(10:40) Ketryn: "To je fakt! Spíš se v takových situacích úplně vyžívá."

(21:50) Ketryn: "Lord Gordon je opravdu neskutečný..." řeknu po dlouhé odmlce a začnu se konečně pomalu oblíkat.
(21:55) Margare-tka: No to jsi tomu dala podruhý korunu.:-D
(21:56) Margare-tka: Ale nedivím se, taky bych brala aby tam zůstali.
(21:56) Margare-tka: "No to je, ale klidně bychm aby tu zůstali, aspoň by byla nějaká náladička....;-)"
(21:57) Margare-tka: "ty už se oblékáš:: A mysli jsme se už?
(21:57) Margare-tka: "
(22:00) Ketryn: "Ty jsi se fakt zbláznila..." řeknu nevěřícně. "Už takhle to bylo psychicky náročné....viditelně pro obě strany."
(22:05) Morigan: (Ne, nemyli jsme se, jen jsem vás naházela do vody, pak tam sama spadla a pak jsme honily prádlo...ale nedivím se, že se Katryn obléká:-D)
(22:06) Ketryn: (Aha :-D)
(22:07) Ketryn: "No, vidíš!" řeknu směrem k Margaret jako by za to mohla a jdu se zase svlékat.
(22:10) Ketryn: Pak se jdu konečně umýt a vyprat si, snad už to nějak zvládnu.
(22:11) Morigan: Já taky.
(22:13) Morigan: Někde u stanu pak rozvěšujeme na provazy (zase si vzpomenu na tu pitomou spodničku!
(22:13) Morigan: )
(22:14) Morigan: A pak si zapleteme ty vlasy. Ale je to až pozítří, víte to? :-)
(22:17) Ketryn: No, víme, taky už jsem o tom přemýšlela, ale nevím, jestli se zítra půjdeme mýt znovu. Tak je můžeme zaplést buď dneska nebo to nechat až na zítra.¨
(22:19) Morigan: Nejsem asi schopná to tam nijak vymyslet a tak jen čekám, co vymyslíte vy.
(22:21) Ketryn: No já nejsem asi o moc schopnější, tak navrhnu, ať si to nějak zapleteme asi už dneska.
(22:21) Morigan: Tak souhlasím.
(22:21) Morigan: "Kéž by ho ta spodnička uškrtila!" prohlásím po chvíli mlčení.
(22:23) Ketryn: Tvůj výbuch mě zas pobaví :-) "No, jestli s ní bude spát..."
(22:23) Ketryn: "Je to fakt blbec. Víme to už dlouho, ale tímhle mě zas překvapil..."
(22:26) Morigan: "Doufám, že si dělal srandu! Nejsem si jistá, jestli jí vůbec chci zpátky..."
(22:26) Morigan: "Ale co s tím mám dělat, přece nepůjdu za Murtaghem se stížností, že mi lord Gordon ukradl spodničku!"
(22:27) Ketryn: "No :-) Ale zajímalo by mě, co po tobě bude chtít..."
(22:28) Margare-tka: Taky se svléknu a jdu se umýt hlavu a komplet celá:-)
(22:28) Ketryn: "To asi fakt ne :-D Budeš muset počkat, co si ten idiota vymyslí. ale té spodničky by byla škoda..."
(22:28) Morigan: "Nějakou hovadinu! To mu jí radši nechám, když jí tak chce!"
(22:28) Margare-tka: "No tak můžeš v noci udělat trestnou výparvu."
(22:29) Morigan: "Jako uškrtit ho tou spodničkou?"
(22:29) Margare-tka: "No tak si j v nehorším ještě jednou zapletu zítra, když vím jak se mi mastí vlasy."
(22:29) Margare-tka: "Můžeme se jít mýt, ne?!"
(22:29) Ketryn: "Jako že by se Mor vkradla v noci do jeho stanu? To by mohlo být ještě zajímavé!" :-D
(22:31) Morigan: "Leda, že by měl hlídku a nebyl tam."
(22:32) Margare-tka: "No a my budeme hlídat:-D To by koukal a nechat mu tam nějaký štiplavý vzkaz;-)"
(22:33) Ketryn: "Muselo by to být ale co nejdřív. Myslím si, že s nějakých úchylným nápadem přijde nejdýl do pozítří."¨
(22:41) Margare-tka: A dneska má noční hlídku a nebo ne?"
(22:42) Margare-tka: A nebo ho vylákat na falešnou schůzku s tebou a ty mezitím tu spodničku vezmeš.."