Druhá strana (271 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

"To je vážná. Budenme se tu muset nějak zaběhnout a pak něco vymyslet."

Když Kat na mě doječela. "Co si o sobě myslíš, že tu ječíš jako blázen na mě!! Když to byla tvoje hovadina. Drahá. Měla jsi nejdřív myslet a pak jednat. Jela jsem tě zachránit to ano. Nezazlívám ti, že jsem taky zajatá. Jsem na tebe totálně naštvaná!! A jestli se ještě neco stane Morigan, jestli se dozví kdo je..... tak ti tvoje svědomí doopravdy nezá vidím!! Já tě ze skály házet nebudu. To jsi taky přehnala!!Ječ si tu na někoho jiného,jestli máš špatné svědomí.!!!" řeknu a už ji absolutně ignoruji.

"Já už toho mám dost, takhle se nikdy neotavíme, když budem hladovět! Jdu bušit na dveře!" Vstanu a vydám se ke dveřím.

"Ale jsme manželé jen krátce...tak si mě ještě nestihl vychovat...můj prohřešek přeci nebyl tak velký, akorát se to zvrtlo a vznikl obrovský malér :-///"

"Je mi o něco líp, ale mám fakt hlad!!!" rozčílím se, čímž je mi zase o něco málo hůř. "Doufám, že urychleně někdo dorazí, nemám vůbec představu, kolik může být hodin..."

"Hm, ale jako tvůj manžel za tebe defacto zodpovídá..." pronesu. "Ale to asi záleží na úhlu pohledu."

"Tak jsem to taky myslela...Bojím se, co všechno bude následovat, jestli se z toho dostaneme...Jestli potrestá Alexe...On za to přeci nemůže, všechno je jen a jen moje chyba."

No teď jsem asi nějaký hluk udělaly, protože jsem asi z toho všeho mírně histericky křičela...Taky bych se opravdu najedla a napila!!!!Parchnti!!!
"Mor, jak ti je, nezhoršilo se to?"

Ačkoliv vy ho vlastně děláte docela slušný, když to tak poslouchám.
"Situace je vážná, co si budeme povídat," pronesu opatrně, podle toho jak to bude zvládat moje hlava. "A moc nám nepomůže myslet na to, kdo nás přerazí až se odtud dostaneme. Pravda je, že já jsem sice přísahala, že se vrátím do dvou dnů a Margaret se v dopise Viktorovi zapřísahala, že se vrátí brzo a v pořádku a to není pravda...ale to není tak úplně naše vina a měly jsme smůlu. Jen doufej, že to neodnese Alex jako tvůj manžel Kat, to asi bude záležet na Rowanově rozpoložení...a taky na tom, jak to tady celé dopadne. A v tom jsou možná ty prsteny to nejmenší..."

To mě asi probere z mojí dřímoty, ale nějak mě nenapadá, co na to říct. Hlava mě pořád dost bolí, ale už mi není tolik špatně, naopak, mám docela hlad!
Pevně doufám, že sem někdo přijde s nějakým jídlem, jinak začnu asi dělat hluk...

"Co tak najednou šílíš!"leknu se. "Fajn, tak mě třeba přetrhni. Jestli ti nestačí moje strašné výčitky, že jsem vás do tohohle dostala, že Rowanovi nepřátelé mají Morigan, že kvůli mně zemřel voják a já to viděla, že jen přidělávám problémy a starosti. Jestli ti nestačí, jak hrozně se cítím a nikdy si to neodpustím, tak jestli ti to pomůže, tak mě třeba z tý skály shoď a budeš mít klid!!!Musela jsi ale vědět, že když jsi se rozhodla jet s Morigan, tak to bude nebezpečné. Jestli se z toho dostaneme, tak bude mít největší nárok mě přerazit Rowan, pokud to třeba neudělá hned Alex, ale pokud budeš rychlá, tak si klidně můžeš posloužit...!!!"

Když se probudím, prudce si sednu a podívám směrem ke Katryn jestli nespí. Jestli nespí tak: "Katryn, jestli mi ty prsteny seberou a už je neuvidím, tak si mě nepřej!!! To si piš, že to myslím vážně!!!" řeknu rozzlobeně a stejně tak na ni i koukám.

Najednou zazní fanfáry a všichni okamžitě ustanou ve své činnosti, protože přichází král s královnou. Oba jsou v červeném s bílou, král má o něco tlumenější odstín, než já:-)
Rowan si na proslovy moc nepotrpí a ani nehodlá nic pronášet, pouze se chvíli rozhlíží po uklánějících se lidech a pak se usadí na trůn. Já vedle něho.
Zábava je tak zahájena a muzikanti se s vervou pustí do první melodie.

Taky se rozhlížím a asi nevím, kam s pohledem dřív. Nervozní jsem jak sáňky v létě, ale snažím se uklidnit. Hodně se usmívám a snažím se si s Williamem povídat. Taky se dívám po Williamově matce.

Tak se už po něm nerozhlížím. Počkám si až se to tam trochu uklidní. Třeba se mi ho podaří zahlédnout pak. Připadá mi, že jsem ho už delší dobu neviděla.(Nebo k nám chodí každý den?)
Vikomt mě pobavil. A jsem ráda, že tu je Kat s Williamem.
Bavím se s Viktorem. A koukám, jestli tam je někdo z jeho rodiny.. (Teda já znám jen toho bratra. Jsem zvědavá na jeho otce:-))
A také pokukuji po šatech jaké se tam nejvíce objevují

Tak si to tam prohlížím, bavím se a konvezuji s Viktorem.

Pomalu se zařadíte mezi ostatní návštěvníky plesu. Margaret jde s Viktorem první, ale Katryn s Williamem je zatím pořád poblíž vás. Nevíte, na co se dívat dřív - jestli na blýskavou výzdobu sálu, od které se odráží světla snad tisíců svic a lamp, na umělecky upravené jídlo nebo na skvostné oblečení ostatních.
Král ani královna ještě nejsou přítomni, takže ples ještě nezačal, ostatní už mezi sebou ale směle konverzují.

No to mám. Ale snažím se abych vypadala vyrovnaně a klidně. Ještě, že jde u mě Viktor.

Ještě než vůbec dojdete do hlavního sálu, je z něj slyšet, ba přímo cítit množství osob a jejich rozjařené a rozrušené očekávání. Do sálu se snažíte vcházet se vztyčenou hlavou, ale je to trochu těžké...
U vchodu odevzdáte pozvánky, které jste obdržely, a když herodl oznámí vaše jména i tituly, máte srdce až v krku.

Poděkuji mu za kompliment."Ty taky vypadáš výborně.":-)