Druhá strana (277 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Můj milý Richie:-)
tvé dopisy mě stále nepřestávají překvapovat a vždy se zasměji, je to moc milé rozptýlení. Opravdu je vidět, že tvá fantazie pracuje na plné obrátky:-). Ale na markýze by si opravdu zlý být nemusel, stejně na to nebude reagovat, tak to pro tebe nemůže být legrace. Radši se plně zaměř na vikomta, ale bacha, ať na to nikdo nepřijde;-). A nevím, jestli je teda zrovna nejlepší nápad chlubit se dopisy ode mě…
Máš pravdu, pěkně se tu nudíme, už mi i to čtení leze krkem, ale samozřejmě chápu, že u vás je to daleko horší…Pro nás je ale těch čtrnáctí dní, než přijdou další dopisy, docela k nevydržení…Opravdu se o vás všechny bojím, takže mi za chvíli z toho neustálého vyhlížení posla asi hrábne. A až se to stane, tak asi taky začnu dělat žertíky:-), i když tady moc adeptů není.
Doufám, že ta bitva, která už měla být, dopadla dobře.

Buď opatrný, myslím na tebe

Tvoje Katryn

Milý markýzi,
jsem moc ráda, že jste v pořádku a těší mě,že mi od Vás opět přišel dopis. Doufám, že se Vám nic nestalo a jste zdráv. Zde je vše v pořádku, ale čekání už je velmi zdlouhavé a naše myšlenky se začínají omezovat pouze na to, jestli už nemá přijet posel se zprávami a dopisy. Chápu, že pro Vás to musí být ještě delší...ale buďte stále plný sil a hezkých myšlenek.
Moc děkuji za Vaši nabídku pomoci, velmi mě potěšila. Nemohu Vám nic slibovat, ale vážím si Vás a je mi s Vámi moc hezky.
Buďte na sebe opatrný.

S myšlenkou na Vás
Katryn

{i}Drahá Moriganko.
Ještě než jsme si přečetly tento dopis, tak jsme se ulekly co se stalo. Zaskočila nás jeho délka:-) Ale chápu, že nemáš tolik času vysedávat u stolu a psát... když vymýšlíte strategie.
Doufám, že ten útok o kterém jsi psala, bude úspěšný a pro druhou stranu hodně oslabující.
Tvé dopisy a i ty ostatní, nám tady vždycky příjemně nabourají náš týdenní stereotyp.
O nás mít strach nemusíš...máme se tu dobře. Jen už se těšíme až dorazíte a bude tu zase rušno... a já se zase těším na Richieho drby od “kluků“ z klubu:-) Mám takový pocit, že mu tam musí chybět ta Brandy, jelikož tam na ní byl skoro pořád a to nemluvím o těch doutnících:-)
S Katryn se tady snažíme aspoň něco dělat pro naše šermířské umění... po večerech tajně trénujeme a máme židli pod klikou kdyby náhodou někdo šel... Nevím jak by ta osoba zvládla pohled na nás dvě ve spodním prádle a s mečem v ruce:-D
Jo Viktor mi psal, že by klidně i krále z toho zámku vynesl aby už mohl být zpět, tak mě ta představa pobavila.(Ale to nikde neříkej...:-x)
Taky psala zase ta vykopávka, že už se těší, jak bude Katryn ukazovat jeho sídlo a krásné zahrady, které jsou stvoře pro takový klenot jako je ona. Ten mě taky vždycky pobaví.... jen ne Kat, bohužel.:-( A Markýz je doopravdy milý na víc bych to neřekla, zatím;-) /To je psané elundsky./To máš pro zpestření;-)
Opatrujte se tam VŠICHNI, a žádné ztřeštěnosti:-)

Už se na Tebe těšíme.

Margaret a Katryn{/}

Dopis bez pořádné pečeti, někdo se ovšem pokusil do pečetního vosku načmárat nějaký obrazec. Nejde to ale rozeznat.

Zdar Katryn, ty jedna vévodkyně! :-))
Tak jak se tam máte? Asi podobně, jako já tady, tedy v tom smyslu, že se nudím. Dost se nudím a nemám tu ani knihovnu, jako vy, procházet se taky nemůžu (teda můžu, ale neradil bych si to) a nic jiného mě nenapadá. Jo a nepršelo, tudíž není bahno a vikomt Eduard, který je na řadě s botama, má štěstí, zmetek.
Zřejmě budu muset vymyslet něco jiného a vezmu to jedním vrzem i s markýzem. Jenže co je nejhorší, nic mě nenapadá.
Škoda, že tu není Margaret, protože to bych přesně věděl, jak je oba (postupně) k smrti vyděsím. Naaranžoval bych jim svlečenou Margaret do postele, to by byl šok! Markýz by asi dva dny nemluvil, už to vidím. A vikomt by zase měl pocit, že jsem ohrozil jeho cnost, když se teď chystá oženit...každopádně bych je dost vyděsil a to právě nemůžu, protože tu není! Tedy je ještě jedna možnost, jak bych je mohl vyděsit ještě o něco málo víc - byl bych v té posteli já. Ale nejsem přece sebevrah!!!
Škoda, že nejsem vnímač, vnuknul bych králi, že se mu nutně chce dobrovolně do zajetí a bylo by. Jenže to bych musel být dobrý vnímač (a to bych byl, kdybych byl). A taky...možná že někdy je to lepší bez kouzel. Rowan to bez nich nejspíš nakonec dokáže taky a tak to má asi být.
Ale kdo na to má k sakru pořád čekat???

Doufám, že mi napíšeš! Chlubím se tím před vikomtem z Grintu i před markýzem z Rozetu. Ale číst jim to nedávám, neboj, vždycky si něco pěkného vymyslím!:-)))

Posílám ti pusu

tvůj Richie

Dopis s pečetí Akarie, pro vás obě:

Milá Katryn a Margaret!
Jsme všichni v pořádku, zranění se uzdravují a čekáme. Já jsem byla jednoznačně pro útok co nejdříve, za cenu malé připravenosti. Snad se Rowan nechal přesvědčit a ve chvíli, kdy to čtete, my už útočíme.
Jinak je všechno v pořádku, opatrujte se

Morigan

{i}Milý Viktore.
Vždy se nemohu dočkat posla, který nám vozí naše pravidelné rozptýlení. Dorazí vždy spousta dopisů. Tentokrát jste mne opravdu pobavil, byla to hezká představa “vynešení krále“, ale raději bych ve Vaší teplé náruči viděla sebe. Chybí mi.
Mám se sice dobře. Ale mám o Vás všechny strach. Ono se to možná nezdá, ale je psychický náročné čekat na zprávy, když víme jaké Vám hrozí nebezpečí.
Doufám, že se máte v rámci polních podmínek dobře a že nejste nemocen.
Znám to čas se vleče velice pomalu, když člověk něco očekává. Ale každé čekání má svůj cíl a jsem si jistá, že tento bude brzký a také v to doufám.
Dávejte na sebe pozor!!!
Těším se na Vás a na vaši náruč:-)

Vaše Margaret.{/}

Tak si to zas všechno přečtu a začnu odpisovat. teda až zapomenu na dopis od vikomta. I když už mě vzal trochu na vědomí a nechce mě do ničeho nutit:)

Pečeť Rozetu:

Milá vévodkyně,

velice děkuji za Váš milý dopis. Musím se Vám svěřit, že i vy jste se v tak krátké době stala mému srdci drahá a scházíte mi.
Rád bych Vám byl nápomocen při hledání Vašeho místa v životě, pokud je to vůbec nějak možné. Tím Vás ovšem vůbec do ničeho nenutím! Pouze je to nabídka, abyste se na mě obrátila kdykoliv o jakoukoliv pomoc.
Nebude Vám odmítnuta.

S upřímností

William z Rozetu

Vikomt mě začíná opravdu odhánět k šílenství!!!!!

Souhlasím s Margaret ohledně toho, co děláme. S mečem určitě cvičíme, to se může ještě hodit...čteme a procházíme se...co taky jinýho.Jsem už ale pomalu uzlíček nervů, tohle čekání je delší a delší...Myslím na vás na všechny.

Pečeť Grintu:

Má zbožňovaná krásko!

Dnes jsem celý den myslel samozřejmě na Vás, ale také na svůj domov v Grintu, kde jsem již dlouho nebyl. Přemýšlel jsem, jak by se líbil Vám, jak by se Vám líbily mé rozlehlé zahrady a sídlo, které je jako stvořené pro takový klenot, jako jste Vy.
Nemohu se dočkat, až jej se mnou společně navštívíte. Samozřejmě na Vás nechci v ničem spěchat a nerad bych, aby Vás moje láska k Vám, kterou jsem tak prudce zahořel, nějak děsila. Jste mladá a času máme dost a na mé lásce k Vám se nic nezmění.
Vlastně ano - protože roste každým dnem, a každým dnem, který trávím zde, roste také touha Vás znovu vidět!

Váš navždy oddaný Eduard

Pečeť Eleradu:
Drahá Margaret!
Tak čekáme. Je to snad horší než bojovat, nejsem od přírody trpělivý, i když se to snažím zlepšovat. Ne, že bych miloval boj, ale raději když mám za co bojovat, tak jsem radši v první linii, než abych čekal. Tím víc, že se nemohu dočkat dne, kdy Vás zase uvidím, utíká mi každá hodina víc než pomalu.
Nejraději bych kvůli tomu sám vynesl krále ze zámku! Ale to byla opravdu troufalá myšlenka! Neberte mě vážně.
K určitým událostem asi prostě musí dojít ve správný čas, jinak to nejde. Tak budeme muset všichni čekat.
Snad se máte lépe, než já.

S neustálou myšlenkou na Vás

Váš Viktor

A tak uteče dalších 14 dní. Čas utíká, i když se zdánlivě neděje nic. Pak je tu opět posel, který veze další dopisy. Obecné hlášení, které je tentokrát velmi nudné, protože to vypadá, že obě strany tentokrát zvolily vyčkávací taktiku a taky nejspíš čerpají síly. Takže se nedozvíte vůbec nic nového. Pak má ještě dopis ode mne pro vás obě, tři dopisy pro Katryn a jeden pro Margaret.

Já se tam snažím pohybovat, procházky a posilování to jistí. Taky se snažím s Katryn po večech cvičit s mečem. A při tom před dveře dáme židli:-)

Posel odjede i s dopisy zase druhý den dopoledne, když si odpočine. Následující dny plynou stejně jako ty předchozí, akorát jsou chladné a zamračené, čímž vám poněkud poklesne i nálada.

Milá Morigan!,
jsme moc rády, že se nám hlásíš a rovnou oznamuješ, že jsi v pořádku:-) Nemůžu říct, že tohle je lehčí boj než v Lúúderu, ale zase vem si, že tam to bylo mnohem složitější... Tak tohle se určitě zvládne, věřím tomu:-)Doopravdy nejdůležitější pro boj je naděje a myslím, že tu Akárijští muži určitě mají. A to je dobře.
Jak jsi správně odhadla, tak jsme dostaly zase dopisy a nebylo v nich napsáno, že byli nějak pomlácení, ale budu se snažit přemluvit Kat, aby napsala Vikomtovi, jak se má jeho kůň;-)To by mohl pochopit:-D.
Musí být složité se ovládnout a nečarovat, když je k tomu příležitost, třeba v boji, zvlášť když jsi na to zvyklá a je to pro tebe a Richieho automatické. Myslím, že se to tu časem změní, určitě ale bude to chvilku trvat. Už jen kvůli tomu, že taky takovou moc může mít i tvé dítě:-)
Tomu věřím, že je Rowan dobrý velitel jak by nebyl, když velel i své jednotce v Lúúderu. Myslím si, že kdyby jsi tam trochu velela, tak by se tomu jen zasmál, jelikož tě má rád. Bylo to na něm vidět už v Lúúderu;-)(Znáš můj šestý smysl)
Neříkám, že bych prahla po boji a nebo po krvi... ale byl to takový zvyk, když je nějaká válka, tak jsme v lazaretu a máme o vás přehled a máme vás na dohledu...:-) myslím, že se mnou Kat souhlasí:-)
Jo ještě k hraběti, docela se těším až se vrátí. Už mi chybí, jako osobnost. A jsem taky zvědavá na markýze. Jak se změní jeho chování ke Katryn a taky na to jak to bude brát Richie. Pozdravuj Rowana a přejeme Vám hodně štěstí, sil a úspěchu.
Doufám, že se brzo vrátíte už nám chybíš:-)

Margaret a Katryn.

Až budou napsané všechny dopisy, odjede s nimi Tom pravděpodobně zítra opět do princova vojenského tábora. Tak čekám na dopis pro mě a pak se můžeme opět posunout:-)

Milý Viktore,
jsem ráda, že jste v pořádku. Chápu, že se někdy život bez války neobejde, boj o právo a život je součást života a bez něj se neobejde. Ale věřím, že to bude brzy za námi všemi a lid Akárie si bude moci užívat života, tak jak má být. Samozřejmě, že jsem zdravá a spokojená, ale už se těším až přijedete.
Život lidem přináší ledajaké trápení a nesnáze, ale nedokážu si představit, že jsem mohla zažít krásnější chvíle než jsem zažila. A jsem šťastná, že jsem si je mohla vychutnat. Doufám, že to další co mi osud přinese bude taky tak hezké a naplňující.
Buďte na sebe opatrný.

Líbám Vás, Margaret.

A konečně dopis ode mě, s mou novou pečetí se šípkovou růží:-)

Milá Katryn a Margaret!
Tak teď jsme zažili opravdu prudkou bitvu. Sice jsme zaútočili my, ale pak už nebylo poznat, kdo je útočník a kdo obránce. Nechci vás ale děsit, Ryan sice má dost oddaných vojáků a ten útok byl drsný, ale nevydržel dlouho a ani neměli dost sil nás zahnat dál, než do našeho tábora. Nedivím se, to by od něho byl opravdu nebezpečný risk, tedy pro něj, když se na to dívám z jeho pohledu. Takže to neudělal a my jsme se mohli v klidu svého tábora vzpamatovat a postarat se o raněné. Na vaše otázky předem odpovídám, že mě se nic vážného nestalo a Richiemu taky ne. Pokud vás zajímá někdo další, tak markýz William se docela potloukl, ale není to nic vážného, jen se dostal mezi padající hradby. Takže nakonec měl vlastně štěstí. Hrabě Viktor spadl ze žebříku a mimo to, že se taky potloukl, má tržnou ránu na levé ruce. Bohužel mu nemůžu pomoct, i když tohle bych nejspíš zvládla. Není to ale tak vážné. Vikomt z Grintu utrpěl pouze otřes ega a naražená záda, když ho za sebou vláčel splašený kůň:-)
Myslím, že vám psali, ale předpokládám, že se o ničem takovém nezmínili, co? :-))
Jinak: Rowan je dobrý velitel. Znám spoustu opravdu dobrých vůdců a on k nim taky patří. Je ale pro mě čím dál tím těžší do ničeho nezasahovat, protože jsem na to zvyklá. Někdy už se držím z posledních sil, ale párkrát jsem se už neudržela! Rowan to ale nese dobře, jiný by mi už nejspíš minimálně promluvil do duše, ale Rowan se tváří, že mu moje duše vyhovuje tak, jak je. Nejspíš se taky drží na uzdě:-))
Přiznávám, že je mi dobře v tom válečném prachu, ale když pak člověk vidí mrtvé a raněné, zase to tak trochu přejde. Každopádně by bylo dobré, kdyby to už skončilo a to co nejlíp pro nás. Nevěřím ale tomu, že se Ryan jen tak vzdá, i když tuhle bitvu nejspíš prohraje a sám to tuší. Ale bojuje opravdu ze všech sil, to se musí nechat.

Už se ale těším, až budu zase s vámi, chybíte mi.

S pozdravem

Morigan

"A nevíte pod kým by mohl sir Malcolm složit?"